Volejbal ve 3D

Hrajte

Volejbal ve 3D

Postavte šestku na palubovku 18 × 9 m a zahrajte si set do 15 bodů nebo zápas na dva vítězné sety proti počítači, případně si v tréninku podání vyzkoušejte, jak plachtící a skákané podání rozhodí příjem soupeře. Tým se po získání podání otočí o jedno místo po směru hodinových ručiček, libero ve žlutém dresu střídá blokaře v zadní řadě a při podání soupeře stojíte v pořadí podle pravidla 7.4 (kapitola 2). Vy řídíte klíčové chvíle výměny: podání (cíl a druh, nadhoz a úder), příjem (načasování plošiny), nahrávku (komu – klávesy 1 až 4), útok (kam a kdy udeřit, případně ulitý míč) a blok (kdy vyskočit a kterou stranu zavřít). Ostatní dohrají spoluhráči. Tlačítkem ⛶ nebo klávesou F přepnete hru na celou obrazovku.

Jak to funguje: míč (0,21 m, 0,27 kg) letí s tíhou, odporem vzduchu, který v krizi odporu kolem 14–21 m/s klesne z C_D 0,45 na 0,18, a s Magnusovou silou horní rotace – stejný model počítají laboratoře v kapitole 5 a kapitole 6. Plachtící podání navíc nepravidelně uhýbá. Síť je pro muže 2,43 m a pro ženy 2,24 m, míč musí přeletět mezi anténami. Blok je skutečná překážka: ruce blokařů mají v každém okamžiku výskoku svou výšku a šířku a útok, který jimi prochází, se odrazí zpět, do autu nebo nahoru ke spoluhráčům. Obtížnost zužuje okno načasování a zlepšuje počítač v podání, příjmu, nahrávce, útoku, bloku i obraně. Statistiky po setu (sideout, body podáním a útokem) navazují na Markovův model v kapitole 10. Rekordy se ukládají jen ve vašem prohlížeči.