← Herna
Prší ve 3D
📖 Průvodce
📖 Průvodce: Prší12 kapitol hned pod hrou ↓
Prší🧭 Další průvodci a hry
INTERAKTIVNÍ PRŮVODCE · LISTOPAD 2026

Prší

Sedmy berou, esa stojí, svršek mění
od první karetní hry po pravděpodobnost a umělou inteligenci

Na pozadí hrají prší tři počítačoví hráči úrovně 3 – stejní, jaké potkáte ve hře a v laboratořích. Dole jsou karty hráče „vy“ lícem nahoru, nahoře dva soupeři. Každý tah se řídí technikami z kapitol 2 až 7: přiložit barvu, nebo hodnotu, odpovědět na sedmu a eso, šetřit svrška na chvíli, kdy nic jiného nejde, a zbavovat se nejdřív karet, které se k ostatním hodí nejhůř. Kdo se první zbaví karet, vyhrává kolo a karty se rozdají znovu.

tah–
vrchní karta–
v balíčku–
výhry hráče dole–
Úvodem

Jak průvodce používat

Prší je pro mnoho lidí první karetní hra: čtyři karty v ruce, jedna na stole a otázka „pasuje to, nebo si líznu?“. Pravidla se dají vysvětlit za pět minut, ale kdo hraje „od oka“, prohrává zbytečně často – svrška zahraje příliš brzy, nechá si dvě karty, které na sebe nenavazují, nebo nepozná, kdy soupeři dojdou sedmy. Průvodce vede od karet a pravidel přes sedmy, esa a měnič k plánu ruky, počítání karet a útoku na vedoucího a dál k pravděpodobnosti, simulacím tisíců her a k tomu, jak prší hraje počítač. Je pro rodiny a děti, které se učí první karetní hru, pro hráče, kteří chtějí vyhrávat častěji, i pro studenty matematiky a informatiky.

🃏

Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř nebo minihra, kde si věc vyzkoušíte klepáním. Pod ní dvě mise za XP. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: přesná pravidla, proč technika funguje, řešené příklady a procvičení s řešením. Teorie bývá o úroveň náročnější než úvod kapitoly. Barevná tečka v obsahu ukazuje úroveň. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.

Hned za úvodem najdete sekci Hrajte prší ve 3D: karetní stůl se suknem, jeden až tři počítačoví soupeři v pěti úrovních síly a trenér, který poradí další tah, pojmenuje techniku a odkáže na kapitolu, kde se vykládá.

Mapa průvodce

Tab. 0.1Kapitoly, úroveň a co se v nich naučíte
KapitolaÚroveňCo se naučíte
1 Karty, pravidla a historiezákladymariášové karty, barvy a hodnoty, rozdání, cíl hry; příbuzné hry mau-mau a crazy eights
2 Barva, nebo hodnotazákladyco jde přiložit, lízání, prázdný balíček; kterou kartu vybrat, když jich jde víc
3 Sedmy a esazákladysedma bere a sedmy se sčítají, eso stojí, obrana sedmou a esem, první otočená karta
4 Měničzákladysvršek na cokoli kromě působící sedmy a esa, volba barvy, svršek na svrška, kdy ho šetřit
5 Plán rukypokročilív jakém pořadí se zbavovat karet, řetěz ruky, přechod hodnotou, hra ve dvou a ve čtyřech
6 Počítání karet a čtení soupeřepokročilíco prozradí líznutí, kolik zbývá sedem, es a svršků, paměť bez stresu
7 Útok a obranapokročilíútok na vedoucího, dvojitá sedma, eso ve hře dvou, kdy nechat soupeře lízat
8 Variantypokročilísrdcová (červená) sedma vrací, spodek jako měnič, zelený král, hospodské a rychlé prší, bodování; co platí ve hře
9 Pravděpodobnostmistr a vědašance na hratelnou kartu, hypergeometrické rozdělení, má soupeř sedmu?
10 Hra v číslechmistr a vědasimulace stovek tisíc kol: výhoda začínajícího, délka kola, síla strategií, cena chyb
11 Jak hraje počítačmistr a vědahra s neúplnou informací, pravidlová strategie, Monte Carlo s determinizací, pět úrovní soupeřů
12 Prší s dětmi, turnaj a zdravé hranímistr a vědaco se dítě naučí, turnaj na body, férovost, hraní bez peněz a přestávky

Co budete potřebovat

Balíček mariášových karet (32 karet) a dva až pět hráčů – nebo jen tento průvodce, protože všechny situace jsou v laboratořích a ve hře. Pro první část stačí poznat barvy a umět počítat do deseti; dítě, které zvládne sčítat po dvou, zvládne i sčítání sedem. Od kapitoly 6 se hodí zlomky a procenta, v kapitole 9 kombinační čísla a v kapitolách 10 a 11 trocha programátorského myšlení – co je potřeba, průvodce vysvětlí na místě.

Navazující látku najdete v sousedních průvodcích: další hru se stejnými kartami v průvodci Mariáš, karetní hru pro jednoho v průvodci Solitaire a pasiánsy, kombinační čísla a zlomky v průvodci Matematika, pravděpodobnost, simulace a intervaly spolehlivosti v průvodci Statistika a modely, logické usuzování („když lízl, neměl…“) v průvodci Logika a kritické myšlení a prohru, motivaci a hru dětí v průvodci Psychologie.

Značení a pojmy

Karty se v textu píšou znakem barvy a hodnotou: 7 je srdcová sedma, 10 kulová desítka, Sv listový svršek, E žaludské eso. Hodnoty jsou 7, 8, 9, 10, Sp (spodek), Sv (svršek), K (král) a E (eso). Barvy jsou srdce (červené), kule, listy (zelené) a žaludy. Karty v průvodci a ve hře jsou vlastní jednoduchá kresba – znak barvy a hodnota –, ne kopie tradičních obrázků.

Průvodce drží jednotné pojmy: přiložit = zahrát kartu na odhazovací balíček, líznout = vzít si kartu z balíčku, vrchní karta = karta navrchu odhazovacího balíčku, hratelná karta = karta, kterou smíte na vrchní kartu přiložit, sedma bere = další hráč bere dvě karty (sedmy se sčítají), eso stojí = další hráč stojí, měnič = svršek, který změní barvu, kolo = jedna hra od rozdání po vítěze, vyhrát kolo = zbavit se jako první všech karet.

Tab. 0.2Techniky trenéra ve hře a kde se vykládají
TechnikaO čem jeKapitola
Barva, nebo hodnotaco jde přiložit; když jde víc karet, kterou vybrat2
Sedma bereútok sedmou i obrana sedmou, sčítání3
Eso stojíeso jako „ještě jednou já“ ve hře dvou a obrana esem3
Měničkdy svrška zahrát a kdy šetřit; jakou barvu zvolit4
Plán rukypořadí karet, cesta do nejdelší barvy, přechod hodnotou5
Počítání karetkolik karet barvy padlo; kdo lízl, neměl barvu ani hodnotu6
Útok na vedoucíhosoupeř s jednou dvěma kartami: sedma, eso, změna barvy7

Čtyři druhy rámečků

Příklad Řešená situace nebo výpočet

Konkrétní ruka a vrchní karta nebo výpočet, který si můžete ověřit v laboratoři.

Z historie

Odkud prší pochází, jak se jmenují jeho příbuzní v jiných zemích a kdy se pravidla poprvé tiskla.

Mistrovská pomůcka

Rychlé pravidlo nebo návyk, který používají zkušení hráči.

Pozor

Častá chyba, sporné pravidlo nebo past, do které se snadno spadne.

Studijní materiál o hře. Hrajte pro radost a s mírou – bez sázek a peněz. Průvodce nedoporučuje žádné aplikace ani programy; pravidla, historické údaje a matematické výsledky mají v příloze C zdroj a datum ověření (8. 11. 2026). Pravděpodobnosti, tabulky a simulace jsou spočítané přímo v prohlížeči nebo skriptem nad stejným kódem jako laboratoře.

Rozsahem odpovídá: matematika – pravděpodobnost a kombinatorika na úrovni úvodních vysokoškolských kurzů (kombinační čísla, hypergeometrické rozdělení, podmíněná pravděpodobnost, střední hodnota, odhad podílu ze simulace s intervalem spolehlivosti); informatika – úvod do teorie her a simulací (hry s neúplnou informací a náhodou, pravidlové strategie, Monte Carlo s determinizací); pravidla – prší podle pramenů uvedených v příloze C.

Hrajte

Hrajte prší ve 3D

Karetní stůl se suknem, vaše karty ve vějíři dole, soupeři kolem stolu, balíček a odhazovací balíček uprostřed. Karty mají vlastní jednoduchou kresbu – mariášové barvy a hodnotu, ne kopii tradičního vzoru. V nastavení si vyberete vzhled karet: velký index (hodnota a barva velkým písmem v levém sloupci, čitelné i ve vějíři na mobilu), barevný pruh, noční nebo původní. Klepnutím na kartu ji přiložíte (karty, které přiložit nejde, jsou ztmavené), klepnutím na balíček líznete; po svršku vyberete barvu. V nastavení přepnete Pohled 3D / 2D shora, počet hráčů (Hráči: vy a 1 až 3 soupeři), Karty do ruky (4, 5 nebo 6), Konec kola (první vítěz, nebo do posledního – ostatní hrají o pořadí), variantu Srdcová sedma vrací (výchozí vypnutá, kapitola 8) a tempo soupeřů. Režimy: Klasické; Denní výzva – v daný den stejné rozdání pro všechny, tři hráči, síla soupeřů podle dne v týdnu; Pro děti – soupeři hrají s odkrytými kartami, hratelné karty svítí a soupeři jsou mírní (kapitola 12); Turnaj – kola na body do 100. Obtížnost 1 až 5 je síla soupeřů: 1 hraje náhodně povolenou kartou, 2 jednoduchá pravidla, 3 plán ruky a útoky, 4 navíc počítá karty, 5 navíc Monte Carlo (všechno vysvětluje kapitola 11). Klávesnice: šipky ← → vyberou kartu, Enter ji přiloží, L lízne, T nápověda.

Pravidla ve hře: 32 karet, každý dostane 4 až 6 karet, jedna se otočí; v první hře začínáte vy, v dalších se začínající hráč střídá (v denní výzvě začínáte vždy vy). Přikládá se stejná barva nebo hodnota. Sedma – další bere 2 karty, nebo přiloží sedmu a další bere 4 (6, 8 …); kdo vezme, ten tah už nehraje. Eso – další stojí, nebo přiloží eso. Svršek jde na cokoli kromě působící sedmy a esa a zvolíte barvu; svršek na svrška jde vždy. První otočená karta působí na vás, otočený svršek platí ve své barvě. Kdo nemůže nebo nechce přiložit, lízne jednu kartu a tah končí; dojde-li balíček, zamíchá se odhazovací balíček bez vrchní karty. Nápověda trenéra má tři stupně: první klepnutí ukáže kartu nebo balíček, druhé pojmenuje techniku (Barva, nebo hodnota; Sedma bere; Eso stojí; Měnič; Plán ruky; Počítání karet; Útok na vedoucího) a vysvětlí proč, třetí tah zahraje – vždy s odkazem na kapitolu. V turnaji dostanou poražení po každém kole body za karty v ruce (7 až 10 podle čísla, spodek 2, svršek 3, král 4, eso 11); kdo překročí 100, turnaj končí a vyhrává nejmenší součet (kapitola 12). Výhry, série, rekordy a série denních výzev se ukládají jen ve vašem prohlížeči.
Část IZáklady
1

Karty, pravidla a historiezáklady

Prší se hraje s 32 mariášovými kartami: čtyři barvy – srdce, kule, listy a žaludy – a v každé osm hodnot od sedmy po eso. Každý hráč dostane několik karet (obvykle čtyři až šest, ve hře v průvodci výchozí čtyři), jedna karta se otočí lícem nahoru a zbytek tvoří balíček. Hráči se střídají a přikládají na vrchní kartu kartu stejné barvy nebo stejné hodnoty; kdo nemůže, lízne si. Kolo vyhrává, kdo se první zbaví všech karet. Čtyři hodnoty mají zvláštní moc: sedma bere, eso stojí a svršek mění barvu – o nich jsou kapitoly 3 a 4.

🌧️

Prší patří do velké rodiny „zbavovacích“ her, kterým se v angličtině říká podle osmiček (Eights, Crazy Eights) a v Německu mau-mau. Pravidla se liší místo od místa – co je u vás doma „samozřejmé“, může u sousedů platit jinak. Proto průvodce vždy říká, co platí ve hře v sekci Hrajte prší ve 3D, a varianty sbírá v kapitole 8.

Rozdání u stolu
Vyberte počet hráčů a karet do ruky a rozdejte. Laboratoř ukáže, kolik karet zbude v balíčku, jakou kartu rozdávající otočil a co znamená pro prvního hráče. Zeleně jsou karty, které byste jako začínající hráč mohli přiložit.
LABORATOŘ
Model: balíček 32 karet se zamíchá, rozdává se po jedné kartě dokola, pak se otočí jedna karta lícem nahoru a zbytek je balíček. Začíná hráč po levici rozdávajícího (tady „vy“). Karet v balíčku zbude 32 − (počet hráčů · karty do ruky) − 1: při třech hráčích a čtyřech kartách 19, při čtyřech hráčích a šesti kartách jen 7.
+Teorie: balíček, rozdání, průběh tahu a odkud prší pochází

1.1Mariášový balíček

Prší se hraje s mariášovými kartami – stejným balíčkem jako mariáš. Má čtyři barvy po osmi kartách. Hodnoty jsou sedma, osma, devítka, desítka, spodek, svršek, král a eso. V prší na pořadí hodnot nezáleží – žádná karta „nebere“ jinou jako v mariáši. Rozhoduje jen, jestli se karta s vrchní kartou shoduje barvou nebo hodnotou, a čtyři hodnoty mají zvláštní účinek.

srdce(červené)78910SpSvKEkule78910SpSvKElisty(zelené)78910SpSvKEžaludy78910SpSvKEsedmaosmadevítkadesítkaspodeksvršekkráleso
Obr. 1.1Všech 32 karet: čtyři barvy po osmi hodnotách. Srdcím se říká i červené, listům zelené. Karty jsou vlastní jednoduchou kresbou průvodce (znak barvy a hodnota).
Balíček a karty po rozdání\[ 32 = 4 \cdot 8, \qquad \text{v balíčku po rozdání} = 32 - n \cdot k - 1 \]

Tady n je počet hráčů a k počet karet do ruky. Jednička na konci je otočená karta. Při pěti hráčích a šesti kartách by zbyla jediná karta – proto se v početnější společnosti rozdává méně karet.

Tab. 1.1Zvláštní karty v základních pravidlech
KartaÚčinekObranaKapitola
sedmadalší hráč bere 2 karty; sedmy se sčítají (4, 6, 8)přiložit vlastní sedmu3
esodalší hráč stojí (vynechá tah)přiložit vlastní eso3
svršek (měnič)jde na cokoli (kromě působící sedmy a esa), hráč zvolí barvu–4
ostatnížádný – přikládá se barva nebo hodnota–2

1.2Rozdání a cíl hry

Rozdávající zamíchá a rozdá každému stejný počet karet. Česká Wikipedie uvádí obvykle čtyři až šest karet; ve hře v průvodci je výchozí čtyři. Pak otočí jednu kartu lícem nahoru – to je první vrchní karta – a zbytek položí rubem nahoru jako balíček. Začíná hráč po levici rozdávajícího a hraje se dokola; ve hře v průvodci po směru hodinových ručiček.

810KEvy – začínáte (po levici rozdávajícího)hráč 2hráč 3 – rozdávalbalíček (lízá se)8odhazovací balíčekvrchní kartapořadí tahů: po směru hodinových ručiček
Obr. 1.2Stůl při hře tří hráčů: rozdával hráč 3, začínáte vy (po jeho levici). Uprostřed balíček, ze kterého se lízá, a odhazovací balíček s vrchní kartou. Tah přechází dokola – od vás k hráči 2, pak k hráči 3 a zpět k vám.

1.3Co se děje v jednom tahu

  • Přiložit jednu kartu stejné barvy, nebo stejné hodnoty jako vrchní karta (nebo svrška). Kdo přiloží poslední kartu, vyhrál kolo.
  • Líznout jednu kartu z balíčku, když nemůže nebo nechce přiložit. Ve hře v průvodci tím tah končí.
  • Působí-li na hráče sedma nebo eso, má na výběr jen odpovědět stejnou kartou, nebo vzít karty (u sedmy), případně stát (u esa).
Příklad První tah

Vrchní karta je 8. V ruce máte 8 10 K E. Přiložit smíte 8 (stejná hodnota) nebo 10 (stejná barva). Král a eso nepasují. Kterou ze dvou karet vybrat, řeší kapitoly 2 a 5.

1.4Odkud prší pochází

Prší patří do rodiny her, ve kterých se hráči zbavují karet přikládáním stejné barvy nebo hodnoty. Britský historik karetních her David Parlett ji řadí ke skupině Eights („osmičky“); hra tohoto jména je podle jeho slovníku karetních her (jak ho cituje anglická Wikipedie) doložená od 30. let 20. století a jméno Crazy Eights od 40. let. V Německu se příbuzná hra jmenuje Mau-Mau: objevila se krátce po druhé světové válce, její pravidla poprvé vyšla tiskem v roce 1958 a v roce 1961 ji Peter Trumpf popsal jako velmi novou hru, která se rychle rozšířila. Anglická Wikipedie s odkazem na encyklopedii Nové universum (2003) uvádí, že nejoblíbenější podobou mau-mau v Česku je právě prší.Crazy Eights, Mau-Mau, shedding game

30. léta 20. st.hra Eightsprvní záznamy40. létajméno Crazy Eights(podle Parletta)po 2. sv. válceMau-Mau v Německu,u nás prší1958první tištěná pravidlaMau-Mau (P. Trumpf)1961Trumpf: nová hra,rychle se šíří2020simulace pršíve studentské práci
Obr. 1.3Časová osa rodiny her: první záznamy hry Eights, jméno Crazy Eights, Mau-Mau po druhé světové válce, první tištěná pravidla mau-mau (1958), Trumpfova poznámka o nové a rychle oblíbené hře (1961) a studentská práce se simulacemi prší (2020). Prameny jsou v příloze C.
Z historie

Česká Wikipedie řadí k příbuzným prší například nizozemské Pesten nebo švýcarské Tschau Sepp a uvádí, že se u nás prší rozšířilo po druhé světové válce. Proč se hra jmenuje právě „prší“, se nám ze spolehlivého pramene zjistit nepodařilo; vysvětlení, která kolují ústně, proto průvodce neopakuje. Původní německá pravidla mau-mau mají jednu zajímavou odchylku: sedma tam podle anglické Wikipedie posílala dalšího hráče lízat dvě karty, ale hrát smí dál – v prší naopak kdo bere, ten v tom tahu už nehraje.

Pozor

„Pravidla prší“ neexistují v jediné oficiální podobě. Knihy pravidel karetních her a weby se liší v podrobnostech – kolik karet rozdat, jestli jde svršek na svrška, jestli smí hráč přiložit kartu, kterou si právě lízl. Před hrou s novými lidmi se vždy domluvte. V průvodci platí pravidla hry ze sekce Hrajte prší ve 3D.

1.5Procvičení

1
Kolik karet zbude v balíčku, když hrají čtyři hráči se čtyřmi kartami?
32 − 4 · 4 − 1 = 15 karet (16 v rukou a jedna otočená).
2
Vrchní karta je 10. Které z karet 10 K 9 8 smíte přiložit?
10 (stejná hodnota) a K (stejná barva). Kulová devítka a listová osma nepasují.
3
Rozdával hráč po vaší pravici. Kdo začíná?
Začíná hráč po levici rozdávajícího – tedy vy. Stejně je to ve hře v průvodci.
4
Proč se v pěti hráčích nerozdává po šesti kartách?
5 · 6 + 1 = 31 karet by zůstalo v rukou a na stole a v balíčku by byla jediná karta. Hra by hned začala míchat odhazovací balíček. S méně kartami do ruky je balíček delší.
5
Jak se jmenuje příbuzná hra prší v Německu a od kdy je tam doložená?
Mau-Mau. Objevila se krátce po druhé světové válce, pravidla poprvé vyšla tiskem v roce 1958 (příloha C).
Co si odnést
  • 32 karet = 4 barvy × 8 hodnot; v prší rozhoduje jen shoda barvy nebo hodnoty.
  • Sedma bere, eso stojí, svršek mění barvu; ostatní karty nemají zvláštní účinek.
  • Prší je česká podoba rodiny mau-mau a crazy eights; pravidla se liší, proto se před hrou domluvte.
Část IZáklady
2

Barva, nebo hodnotazáklady

Základní pravidlo prší má dvě části: na vrchní kartu smíte přiložit kartu stejné barvy, nebo stejné hodnoty. Na 9 tedy jde každý list i každá devítka – a k tomu svršek, který jde skoro na cokoli. Když nic nepasuje (nebo nechcete), líznete si jednu kartu a tah končí. Technika Barva, nebo hodnota je první, kterou ve hře pojmenuje trenér: poznat všechny hratelné karty a z nich vybrat tu, po které vám v ruce zůstane nejvíc možností.

🎯

Dívejte se na vrchní kartu dvakrát: jednou na znak barvy, podruhé na hodnotu. Děti si to rády říkají nahlas – „list, nebo devítka?“ – a za pár her to dělají bez přemýšlení.

9vrchní kartaKbarva9hodnotaSvsvršek – vždy7barva10nejdeEnejdevaše rukaPřiložit smíte kartu stejné barvy (listy), stejné hodnoty (devítka), nebo svrška.Kulová desítka a srdcové eso nepasují ani barvou, ani hodnotou.
Obr. 2.1Na listovou devítku jde K a 7 (stejná barva), 9 (stejná hodnota) a Sv (svršek jde na cokoli kromě působící sedmy a esa). 10 a E nepasují ani barvou, ani hodnotou.
Minihra: Kterou kartu smíte přiložit?
Laboratoř ukáže vrchní kartu a pět karet v ruce. Klepnutím označte všechny karty, které smíte přiložit, a stiskněte Vyhodnotit – výsledek se ukáže až po volbě. Pozor na pozice, kde leží svršek se zvolenou barvou nebo kde působí sedma či eso. Kolo má osm pozic a za aspoň šest správně získáte 15 XP.
MINIHRA
Vaše ruka (klepnutím označíte):
0 / 8
Jak je minihra ověřená: hratelnost každé karty počítá stejná funkce jako hra a laboratoře: při působící sedmě jde jen sedma, při působícím esu jen eso, jinak karta stejné barvy (u svrška barvy, kterou předchozí hráč zvolil), stejné hodnoty, nebo svršek. Správně je jen přesně ta množina karet – nic navíc, nic chybějícího. Pozice se vyrábějí náhodně tak, aby šly přiložit dvě až čtyři karty (při působící sedmě nebo esu jedna až dvě).
+Teorie: pravidlo přikládání přesně, lízání, prázdný balíček a kterou kartu vybrat

2.1Pravidlo přikládání přesně

Označme t vrchní kartu a s platnou barvu – obvykle barvu vrchní karty, u svrška barvu, kterou hráč zvolil. Karta c je hratelná, když nic nepůsobí a platí aspoň jedno ze tří:

Hratelná karta (nic nepůsobí)\[ \text{barva}(c) = s \quad \lor \quad \text{hodnota}(c) = \text{hodnota}(t) \quad \lor \quad \text{hodnota}(c) = \text{svršek} \]

Působí-li sedma, je hratelná jen sedma; působí-li eso, jen eso (kapitola 3). U svrška se zvolenou barvou se „stejnou hodnotou“ rozumí jiný svršek – svršek na svrška jde vždy (kapitola 4).playable card

Příklad Kolik karet se hodí

Na obyčejnou vrchní kartu se ze 31 ostatních karet hodí 7 karet stejné barvy, 3 karty stejné hodnoty a 3 svršci jiné barvy – celkem 13 (svršek vrchní barvy je už mezi sedmi). Na svrška se zvolenou barvou se hodí všechny zbylé karty zvolené barvy a všichni ostatní svršci – vždy 10 karet. Z těchto čísel vychází v kapitole 9 šance, že máte co přiložit.

2.2Lízání

Kdo nemůže přiložit, lízne si jednu kartu z balíčku. Ve hře v průvodci tím tah končí – i když se líznutá karta hodí, přiložíte ji nejdřív v dalším tahu. Líznout smíte i tehdy, když přiložit můžete; výjimečně se to vyplatí (kapitola 7). V některých partách se hraje, že se líznutá karta smí hned přiložit – před hrou se domluvte.

Pozor

Líznutí prozradí soupeřům, že jste (nejspíš) neměli barvu ani hodnotu vrchní karty, ani svrška. Pozorní hráči si to pamatují – o tom je kapitola 6.

2.3Když dojde balíček

Dojde-li balíček, vezme se odhazovací balíček kromě vrchní karty, zamíchá se a otočí rubem nahoru jako nový balíček. Vrchní karta zůstane ležet a hra pokračuje. Ve hře dvou nebo tří se čtyřmi kartami se to stane jen v několika procentech kol, ve čtyřech s šesti kartami ve většině kol (kapitola 10).

88K91. balíček došelodhazovací balíček92. vrchní karta zůstane,ostatní se zamíchají93. otočit jako nový balíčekbalíčekvrchní
Obr. 2.2Prázdný balíček: z odhazovacího balíčku zůstane jen vrchní karta 9, ostatní karty se zamíchají a otočí jako nový balíček.

2.4Když jde víc karet: kterou vybrat

Technika Barva, nebo hodnota nekončí u otázky „co smím“. Jde-li přiložit víc karet, zeptejte se: co budu moct hrát příště? Na tah po vás odpoví soupeř, ale často jen přiloží kartu stejné barvy – a pak se vám hodí karty té barvy. Tři jednoduché zásady:

  • Zůstaňte v barvě, které máte víc. Přiložíte-li kartu barvy, ze které vám zbydou další karty, máte nejspíš co hrát i příště.
  • Hodnotou přejděte do lepší barvy. Máte-li v nejdelší barvě kartu stejné hodnoty jako vrchní karta, přiložte ji – hra se přesune tam, kde jste silní (kapitola 5).
  • Šetřete zvláštní karty. Svrška a v klidné chvíli i sedmu a eso si nechte na později (kapitoly 3, 4 a 7).
Mistrovská pomůcka

Před každým přiložením si v duchu spočítejte, kolik karet v ruce by se hodilo na kartu, kterou chcete přiložit. Vyberte tu, u které je to číslo největší. Svršky do počtu nezahrnujte – ty se hodí vždycky.

2.5Procvičení

1
Vrchní karta je 10, nic nepůsobí. Které z karet 10 7 Sv K E smíte přiložit?
10 (hodnota), 7 a E (barva) a Sv (svršek). Nesmíte jen K.
2
Leží Sv a hráč před vámi zvolil listy. Smíte přiložit 8?
Ne. Platí zvolená barva – listy. Kulová osma nepasuje barvou (kule už neplatí) ani hodnotou (vrchní karta je svršek). Smíte list nebo jiného svrška.
3
Líznete si a líznutá karta se na vrchní kartu hodí. Smíte ji ve hře v průvodci hned přiložit?
Ne, líznutím tah končí. Kartu přiložíte nejdřív v dalším tahu, pokud se bude hodit i tehdy.
4
Vrchní karta je 8. V ruce máte 10 8 9 K. Kterou kartu přiložit podle zásad z oddílu 2.4?
8 – stejnou hodnotou přejdete do listů, kde vám zůstanou 9 a K. Na 10 by nenavazovala žádná karta z ruky.
5
Kolik karet z 31, které nevidíte, se hodí na vrchní kartu, když je to obyčejná karta?
7 stejné barvy + 3 stejné hodnoty + 3 svršci jiných barev = 13.
Co si odnést
  • Přikládá se stejná barva, nebo stejná hodnota; svršek jde skoro na cokoli.
  • Kdo nemůže nebo nechce přiložit, lízne jednu kartu a tah končí.
  • Jde-li víc karet, vyberte tu, po které vám zůstane nejvíc karet, které na ni navazují.
Část IZáklady
3

Sedmy a esazáklady

Dvě hodnoty dělají z prší napínavou hru. Sedma bere: hráč po vás si musí vzít dvě karty – ledaže přiloží svou sedmu, a pak bere další hráč čtyři, po třetí sedmě šest a po čtvrté osm. Eso stojí: hráč po vás vynechá tah – ledaže přiloží své eso, a pak stojí další. Kdo karty za sedmy vezme nebo na eso stojí, ten tah už nehraje. Sedmou a esem se útočí i brání – a kdy je zahrát, je jedna z nejdůležitějších voleb celé hry.

7️⃣

Sedmy v řadě se sčítají jako násobilka dvou: 2, 4, 6, 8. Víc sedem v balíčku není, takže osm karet je nejvíc, kolik se dá najednou vzít. Děti tu procvičí počítání po dvou, aniž by o tom věděly.

vy7další bere 2hráč 27další bere 4hráč 37další bere 6hráč 4nemá sedmu: bere 6Každá další sedma přidá dvě karty: 2 · počet sedem v řadě. Kdo bere, ten tah už nehraje.Hráč po něm (vy) pak přikládá na sedmu normálně – barvu nebo jinou sedmu.
Obr. 3.1Sčítání sedem ve hře čtyř: vy přiložíte 7, hráč 2 odpoví 7, hráč 3 odpoví 7 a hráč 4, který sedmu nemá, bere 2 · 3 = 6 karet. Tím jeho tah končí a na řadě jste zase vy.
Kalkulačka sedem a es
Vyberte, kolik hráčů hraje a jestli se počítají sedmy, nebo esa, a nastavte, kolik jich kdo drží. Začínáte vy první sedmou (esem), ostatní odpovídají, dokud to jde. Laboratoř ukáže celou řadu a kdo nakonec bere (stojí). Ověřte si, že čtyři sedmy v jedné řadě znamenají osm karet.
LABORATOŘ
Model: každý hráč, který má sedmu (eso), odpoví, dokud může; kdo nemá, bere 2 · (počet sedem v řadě) karet, nebo u esa stojí. V balíčku jsou jen čtyři sedmy a čtyři esa – zadá-li se jich víc, laboratoř upozorní. Ve skutečné hře se odpovídat nemusí, když se hráči nechce; ve hře v průvodci ale na působící sedmu nebo eso nejde přiložit nic jiného.
+Teorie: sedma bere, eso stojí, obrana, první otočená karta a kdy útočit

3.1Sedma bere

Přiloží-li hráč sedmu, sedma působí na dalšího hráče. Ten má dvě možnosti: přiložit vlastní sedmu (libovolné barvy), nebo vzít karty. Každá další sedma v řadě přidá dvě karty. Kdo karty vezme, má tím tah za sebou a sedma přestane působit; hráč po něm přikládá na sedmu normálně – stejnou barvu nebo jinou sedmu, případně svrška.seven: draw two

Kolik karet se bere\[ \text{karet} = 2 \cdot k, \qquad k = \text{počet sedem v řadě}, \quad 1 \le k \le 4 \]

Technika Sedma bere má dvě strany. Útok: sedma přidá soupeři dvě karty a prodlouží mu cestu k výhře – nejvíc bolí, když má soupeř jednu nebo dvě karty (kapitola 7). Obrana: když na vás sedma působí a sedmu máte, odpovězte – karty pak bere další hráč a vy jste ušetřili dvě (nebo víc) karet.

Příklad Odpovědět, nebo vzít?

Hrajete ve dvou a soupeř přiloží sedmu. Vy máte 7 a tři další karty. Odpovíte-li, soupeř bere čtyři – ledaže má další sedmu. Kdybyste vzali, měli byste šest karet. Ve hře v průvodci na působící sedmu stejně nejde přiložit nic jiného, takže volíte jen mezi „odpovědět sedmou“ a „vzít“. Odpovědět je skoro vždy lepší: v simulaci kapitoly 10 hráč, který na sedmy a esa nikdy neodpovídal, vyhrával ve hře dvou o 4,8 procentního bodu méně kol.

3.2Eso stojí

Přiložené eso působí na dalšího hráče: ten stojí – nepřikládá ani nelízá –, ledaže přiloží vlastní eso. Pak stojí hráč po něm. Kdo stál, eso tím „spotřeboval“: hráč po něm přikládá na eso normálně (barvu nebo jiné eso).ace: skip

Technika Eso stojí je nejsilnější ve hře dvou. Tam znamená eso „ještě jednou já“: soupeř stojí a hned hrajete znovu. Ve hře tří nebo čtyř eso jen přeskočí jednoho hráče a výhoda se rozmělní.

tah 1: vyEeso – soupeř stojítah 2: soupeřstojínemá eso, tah vynechátah 3: zase vy8přiložíte další kartuVe hře dvou znamená eso „ještě jednou já“ – pokud soupeř neodpoví vlastním esem.
Obr. 3.2Eso ve hře dvou: přiložíte E, soupeř eso nemá, a tak stojí. Na řadě jste znovu vy a přiložíte 8. Ze dvou karet jste se zbavili obou, zatímco soupeř nezahrál nic.
Mistrovská pomůcka

Ve hře dvou nechte eso na předposlední kartu. Přiložíte eso, soupeř stojí (pokud nemá eso) a vy hned přiložíte poslední kartu – pokud se na eso hodí, tedy je stejné barvy, je to svršek, nebo další eso.

3.3První otočená karta

Otočí-li rozdávající jako první vrchní kartu sedmu nebo eso, působí karta na prvního hráče, jako by ji právě přiložil rozdávající: první hráč bere dvě karty (nebo odpoví sedmou), případně stojí (nebo odpoví esem). Otočený svršek platí ve své barvě – nikdo barvu nevolí.

7otočená sedmazačínající bere 2 karty,nebo odpoví sedmouEotočená esozačínající stojí,nebo odpoví esemSvotočená svršekplatí ve své barvě:hraje se na kulePrvní otočená karta působí na prvního hráče, jako by ji právě přiložil rozdávající.
Obr. 3.3Tři zvláštní případy první otočené karty. Ve hře v průvodci začínáte vy, takže otočená sedma nebo eso působí na vás.
Pozor

Pravidla o první kartě se v různých partách liší – někde se otočená sedma ani eso nepočítají. Ve hře v průvodci působí. Domluvte se dřív, než rozdáte.

3.4Kdy sedmou a esem útočit a kdy je šetřit

Sedma a eso jsou zbraň i štít. Simulace průvodce (kapitola 10: po 100 000 kolech se čtyřmi kartami proti hráčům úrovně 2) dávají jednoduchý návod:

  • Ve hře dvou sedmu a eso klidně zahrajte, když se hodí do plánu ruky – soupeř je vždy „další hráč“, takže útok nikdy nemine. Hráč, který si je šetřil jen na obranu, vyhrával 49,1 % kol místo férových 50 %.
  • Ve hře čtyř se vyplatí sedmy a esa šetřit na obranu a útočit jen na soupeře, kterému zbývá jedna nebo dvě karty. Takový hráč vyhrával 26,1 % kol místo férových 25 %; nejistota odhadů je asi ±0,3 procentního bodu.
  • Vždy na působící sedmu nebo eso odpovězte, když můžete.

Pravděpodobnost, že soupeř na vaši sedmu odpoví, se dá spočítat. Nevidíte-li 27 karet a soupeř má čtyři, odpoví s pravděpodobností 39,5 %, když jsou mezi neznámými kartami tři sedmy, 27,9 %, když dvě, a 14,8 %, když jedna. Jak se to počítá, ukazuje kapitola 9.

3.5Procvičení

1
Hrají čtyři. Hráč 1 přiloží sedmu, hráč 2 sedmu, hráč 3 sedmu a hráč 4 také sedmu. Co se stane?
Všechny čtyři sedmy jsou venku a na řadě je hráč 1. Ten už sedmu mít nemůže, takže bere 2 · 4 = 8 karet.
2
Na vás působí eso. Máte E a Sv. Co smíte?
Přiložit E (pak stojí další hráč), nebo stát. Svrška na působící eso přiložit nesmíte.
3
Hráč před vámi vzal čtyři karty za dvě sedmy. Vrchní karta je 7. Co smíte přiložit vy?
Sedmy už nepůsobí, takže normálně: žalud, jinou sedmu nebo svrška. Přiložíte-li sedmu, začíná nová řada – další hráč bere dvě.
4
Rozdávající otočí E. Začínáte vy a eso nemáte. Co uděláte?
Stojíte – otočené eso působí na prvního hráče. Další hráč pak přikládá na srdcové eso normálně.
5
Hrajete ve dvou, máte E a 9 a vrchní karta je 8. Soupeř eso nemá. Jak vyhrajete v jednom kole tahů?
Přiložte E (barva), soupeř stojí, a pak 9 (barva). Obráceně by to nešlo: po 9 by soupeř hrál a vy byste eso přiložili až v dalším tahu – pokud by se hodilo.
Co si odnést
  • Sedma bere: další bere 2 · počet sedem v řadě, nebo odpoví sedmou. Kdo bere, ten tah nehraje.
  • Eso stojí: další vynechá tah, nebo odpoví esem. Ve hře dvou znamená eso „ještě jednou já“.
  • Na působící sedmu a eso odpovídejte; ve čtyřech je šetřete na obranu a na soupeře s poslední kartou.
Část IZáklady
4

Měničzáklady

Svršek je v prší žolík: jde přiložit na cokoli – kromě sedmy a esa, které právě působí – a kdo ho přiloží, zvolí barvu, ve které se pokračuje. Proto se mu říká měnič. Svršek na svrška jde vždy. Technika Měnič odpovídá na dvě otázky: kdy svrška zahrát (skoro vždy až ve chvíli, kdy nic jiného nejde) a jakou barvu zvolit (obvykle tu, které máte v ruce nejvíc; hrozí-li soupeř dohráním, tu, kterou nejspíš nemá).

🎩

Svršek v ruce je jako záchranné lano: dokud ho máte, nikdy nemusíte lízat kvůli špatné barvě. Kdo ho vyplýtvá v prvním tahu, ztratí jistotu na celé kolo. V simulacích průvodce byla správná práce se svrškem nejdůležitější jednotlivou dovedností.

8Svna obyčejnou kartu✓7Svna působící sedmupůsobí✗ESvna působící esopůsobí✗SvSvna svrška✓Svršek jde na cokoli kromě sedmy a esa, které právě působí. Svršek na svrška jde vždy.
Obr. 4.1Kam smí svršek: na obyčejnou kartu ano, na působící sedmu a působící eso ne, na jiného svrška vždy. Po sedmě, za kterou už někdo vzal karty, nebo po esu, na které už někdo stál, svršek přiložit smíte.
Kterou barvu zvolit
Přikládáte listového svrška a volíte barvu. Vyberte situaci a klepněte na barvu. Laboratoř spočítá, s jakou pravděpodobností bude moct další hráč na zvolenou barvu přiložit (má kartu té barvy nebo svrška), a porovná obě zásady: nejdelší vlastní barvu a barvu, kterou soupeř nejspíš nemá.
LABORATOŘ
Model: další hráč má n karet náhodně vybraných z karet, které nevidíte (všechny kromě vaší ruky, svrška a karet, které už padly). Na zvolenou barvu přiloží, má-li aspoň jednu kartu té barvy nebo svrška: P = 1 − C(U − K, n) / C(U, n), kde U je počet neznámých karet a K počet těch, které se hodí. V situaci „soupeř lízal“ se navíc počítá s tím, že jeho starší karty nejsou žaludy, desítky ani svršci a jen líznutá karta může být cokoli (kapitola 6).
+Teorie: svršek přesně, volba barvy, svršek na svrška a kdy měnič šetřit

4.1Svršek přesně

Svršek je hratelný na každou vrchní kartu, pokud nepůsobí sedma ani eso. Kdo ho přiloží, řekne barvu – může to být i barva svrška samotného. Další hráč pak přikládá, jako by ležel svršek zvolené barvy: kartu zvolené barvy, nebo jiného svrška. Otočený svršek na začátku kola platí ve své barvě.wild card, suit changer

Měnič\[ \text{svršek je hratelný} \iff \text{nepůsobí sedma ani eso}; \qquad \text{po něm platí barva } s^{*} \text{ zvolená hráčem} \]

4.2Jakou barvu zvolit

Dvě zásady, které se většinou shodují:

  • Nejdelší vlastní barva. Zvolte barvu, které máte v ruce nejvíc. Po svršku pak máte co přikládat a zbavujete se karet bez lízání. Navíc: čím víc karet té barvy držíte vy, tím méně jich mají soupeři.
  • Barva, kterou soupeř nemá. Má-li další hráč jednu nebo dvě karty, je důležitější, aby nemohl přiložit. Pak zvolte barvu, na kterou nejspíš nepřiloží – podle počítání karet (kapitola 6) nebo podle toho, na co lízal.
Šance, že další hráč na zvolenou barvu přiloží\[ P(s) = 1 - \frac{\binom{U - K_s}{n}}{\binom{U}{n}}, \qquad K_s = \#\{\text{neznámé karty barvy } s\} + \#\{\text{neznámí svršci}\} \]
810K9vaše ruka po svrškusrdce3kule0listy0žaludy1nejdelší vlastní barva:srdce (3 karty)další hráč lízal na žaludy:žaludy nejspíš nemáObvykle volte barvu, které máte nejvíc. Má-li soupeř poslední kartu, zvolte barvu, kterou nejspíš nemá.
Obr. 4.2Po svršku vám zbyly 8 10 K 9. Nejdelší vlastní barva jsou srdce. Kdyby další hráč právě lízal na žaludy (a měl jen kartu nebo dvě), byla by lepší volba žaludy, které nejspíš nemá.
Příklad Laboratoř nad obrázkem

Začátek kola (ruka 8 10 K 9, padly 9 a Sv, soupeř má 4 karty z 25 neznámých): na srdce přiloží s pravděpodobností 69,4 %, na kule a žaludy 81,2 %, na listy 85,6 %. Srdce jsou nejdelší vlastní barva i barva s nejmenší šancí soupeře – obě zásady se shodují. Soupeř lízal na 10 a má 3 karty: na žaludy přiloží jen s pravděpodobností 31,8 %, na srdce (vaše nejdelší barva) 70,8 %. Soupeř má poslední kartu a máte 8 9 10 8: na listy dohraje s pravděpodobností 30 %, na srdce, kterých je venku nejméně, jen 15 %.

4.3Svršek na svrška

Svrška smíte přiložit i na svrška – a zvolit novou barvu. Kdo tedy drží dva svršky, má „poslední slovo“ v souboji barev. Ve hře ve dvou to znamená, že na soupeřova svrška odpovíte svým a barvu zvolíte vy.

4.4Kdy svrška šetřit

Svršek je jediná karta, která jde (skoro) vždy. Proto má největší cenu ve chvíli, kdy nic jiného nemáte. Zahrajete-li ho, když jde přiložit i jiná karta, vyměníte jistotu za nic. Simulace průvodce (kapitola 10) to ukazují jasně: hráč, který přikládal svrška hned, jak to šlo, vyhrával proti hráčům úrovně 2 ve hře dvou jen 39,9 % kol místo férových 50 %. Hráč, který svrška šetřil, ale barvu volil náhodně, vyhrával 43,5 %. K podobnému závěru – že měnič je nejsilnější strategické pravidlo – došla i studentská práce se simulacemi prší z VŠE (Polák 2020, příloha C).

Mistrovská pomůcka

Svršek jako poslední karta je ideální: jde na cokoli, takže vyhrajete, jakmile na vás přijde řada a nepůsobí sedma ani eso. Máte-li v ruce svrška a jednu další kartu, zahrajte nejdřív tu druhou, když to jde.

Pozor

Nevolte barvu, kterou sami nemáte, jen proto, že ji soupeř asi také nemá – pokud nehrozí, že dohraje. V simulaci průvodce stála taková volba ve hře dvou asi 2,6 procentního bodu výher: soupeř sice nepřiloží, ale vy po jeho líznutí také ne.

4.5Procvičení

1
Na vás působí sedma a máte Sv a 7. Co smíte?
Přiložit 7 (další bere čtyři), nebo vzít dvě karty. Svrška na působící sedmu ne.
2
Leží Sv se zvolenými kulemi. Máte Sv a 8 9. Co je nejlepší?
Přiložit Sv (svršek na svrška jde vždy) a zvolit listy. Pak máte na co navázat oběma listy.
3
Máte Sv a 8, vrchní karta je 10. Kterou kartu přiložit?
8 (barva). Svršek si nechte jako poslední kartu – jde na cokoli kromě působící sedmy a esa, takže v dalším tahu nejspíš dohrajete.
4
Rozdávající otočil Sv. Na jakou barvu hraje první hráč?
Na žaludy – otočený svršek platí ve své barvě. Smí také přiložit jiného svrška.
5
Soupeř má jednu kartu, nevidíte 20 karet a hodily by se mu 3 na srdce, 8 na kule, 6 na listy a 9 na žaludy (počítaje svršky). Jakou barvu zvolíte a s jakou šancí dohraje?
Srdce: dohraje jen s pravděpodobností 3/20 = 15 %. To je situace „soupeř má 1 kartu“ v laboratoři.
Co si odnést
  • Svršek jde na cokoli kromě působící sedmy a esa; svršek na svrška jde vždy.
  • Zahrajte ho, až nic jiného nejde – nejlépe jako poslední kartu.
  • Volte nejdelší vlastní barvu; má-li soupeř poslední karty, barvu, kterou nejspíš nemá.
Část IIPokročilí
5

Plán rukypokročilí

Karty v ruce nejsou hromádka, ale cesta. Každá karta, kterou přiložíte, se stane vrchní kartou a rozhodne, co budete moct přiložit příště – pokud ji soupeři mezitím nezmění. Technika Plán ruky má tři pravidla: nejdřív karty, které se k ostatním hodí nejhůř; držte si cestu do nejdelší barvy; a stejnou hodnotou přejděte z barvy, která vám dochází, do barvy, které máte dost. Kdo plánuje, lízá méně – a kdo lízá méně, vyhrává.

🧭

Představte si ruku jako mapu: karty jsou města a cesta mezi nimi vede tam, kde mají stejnou barvu nebo hodnotu. Úkol zní: projet všechna města, každé jednou, a začít tam, kam se dostanete z vrchní karty. Matematici takové cestě říkají Hamiltonovská – a v prší ji hledáte s pěti kartami v hlavě.

9vrchní81.102.103.K4.K5.desítka by šla i hned na vrchní kartu – ale pak osma zůstane samaZelená šipka: stejná barva, modrá čárkovaná: stejná hodnota.Začněte srdcovou osmou, která se k ničemu dalšímu nehodí; desítka pak převede hru do kulí a krále.
Obr. 5.1Vrchní karta 9, v ruce 8 10 10 K K. Začnete-li 8, vede cesta přes všech pět karet: 8 → 10 → 10 → K → K. Začnete-li 10, zůstane osma vždy sama – nejdelší cesta má jen čtyři karty. Ověřeno prohledáním všech pořadí.
Minihra: Kterou kartou začít?
Laboratoř ukáže vrchní kartu a čtyři nebo pět karet v ruce. Představte si, že soupeř nemůže přiložit a jen lízá, takže vrchní kartu měníte jen vy. Na vrchní kartu jdou aspoň dvě vaše karty, ale jen jedna z nich vám dovolí zbavit se postupně všech karet bez líznutí. Kterou začnete? Kolo má šest pozic a za aspoň pět správně získáte 15 XP.
MINIHRA
Vaše ruka – klepněte na první kartu:
0 / 6
Jak je minihra ověřená: program pro každou hratelnou první kartu prohledá všechna pořadí zbylých karet (každá další karta musí pasovat barvou nebo hodnotou na předchozí) a pozici použije, jen když úplnou cestu dává právě jedna první karta. Svršci a zvláštní účinky sedem a es se v minihře nepočítají – jde čistě o řetěz barev a hodnot. Po volbě uvidíte celý řetěz i to, kam až by vedly ostatní začátky.
+Teorie: graf ruky, osamělé karty, přechod hodnotou a rozdíl mezi hrou dvou a čtyř

5.1Graf ruky

Nakreslete karty v ruce jako body a spojte čarou každé dvě, které mají stejnou barvu nebo hodnotu. Vznikne graf ruky. Kdyby soupeři jen lízali, zbavili byste se všech karet bez lízání právě tehdy, když v grafu existuje cesta přes všechny body, která začíná kartou hratelnou na vrchní kartu. Takové cestě se v teorii grafů říká Hamiltonovská cesta.Hamiltonian path

Řetěz ruky\[ c_1 \sim t, \quad c_1 \sim c_2 \sim \dots \sim c_n, \qquad a \sim b \iff \text{barva}(a) = \text{barva}(b) \ \lor\ \text{hodnota}(a) = \text{hodnota}(b) \]

S pěti kartami je jen 5! = 120 pořadí, takže v hlavě stačí pár úvah; počítač je projde všechny. Svršek je v grafu spojený se vším – proto se hodí na konec cesty.

5.2Nejdřív osamělé karty

Karta, která má v grafu málo spojení, je osamělá: hodí se jen k jedné nebo dvěma kartám. Zahrajte ji, dokud má na co navázat – za chvíli už mít nebude. Karty uprostřed velké barvy počkají, protože se hodí vždycky. Na obr. 5.1 je osamělá 8 (navazuje jen na srdce), kdežto 10 má dvě cesty dál – do srdcí i hodnotou do kulí.

Příklad Kterou kartou začít

Vrchní karta je 9, v ruce 8 10 10 K K. Na vrchní kartu jdou 8 i 10. Po 10 vede cesta dál přes 10 K K, ale 8 zůstane bez spojení – nebo naopak 10 → 8 a dál nic. Správně je začít 8: osamělá karta jde první.

5.3Přechod hodnotou

Dochází-li vám barva vrchní karty, ale máte kartu stejné hodnoty v jiné barvě, přejděte s ní. Hra se přesune do barvy, kde máte víc karet, a soupeř musí reagovat na vaši barvu.switching suit by rank

9vrchní karta1097KEvaše rukaA – žaludská desítka: poslední žalud, pak už nemáte co přiložitB – srdcová devítka: stejná hodnota, hra přejde do srdcí, kde máte 3 další kartyPřechod hodnotou převede hru do vaší nejdelší barvy. Žaludskou desítku si nechte na chvíli, kdy se vrátí žaludy.
Obr. 5.2Vrchní karta 9, v ruce 10 9 7 K E. 10 je poslední žalud – po ní byste neměli co přiložit. 9 převede hru do srdcí, kde máte tři další karty. 10 si nechte na chvíli, kdy se hra vrátí do žaludů nebo přijde desítka.
Mistrovská pomůcka

Stejné hodnoty v různých barvách jsou mosty. Dvě desítky v ruce znamenají, že se můžete dostat ze dvou barev do sebe navzájem. Neničte most zbytečně brzy – zahrajte ho, až když ho potřebujete k přechodu.

5.4Hra dvou proti sobě a hra ve čtyřech

Ve hře dvou soupeř mezi vašimi tahy přiloží nejvýš jednu kartu – často stejné barvy jako vy, protože ji „musí“ následovat. Plán ruky tu funguje dobře a sedmy a esa ho ještě posilují (kapitola 3). Ve hře čtyř se mezi vašimi tahy vystřídají tři hráči a vrchní karta bývá úplně jiná. Dlouhý plán se rozpadne; důležitější je mít v ruce víc barev a svrška jako pojistku.

Simulace průvodce (kapitola 10, 100 000 kol na řádek) to potvrzují s jedním poctivým překvapením: rozdíly mezi rozumnými plány jsou malé. Ve hře čtyř vyhrával hráč, který se držel nejdelší barvy, 26,0 % kol a hráč, který naopak spěchal do nejkratší barvy, 25,0 % (férově 25 %). Ve hře dvou byl rozdíl pod hranicí nejistoty (49,8 % a 50,0 %). Mnohem víc rozhodují svršek (kapitola 4) a odpovědi na sedmy a esa (kapitola 3).

Pozor

Plán ruky není jízdní řád. Přiloží-li soupeř sedmu, svrška nebo jinou barvu, plán se mění. Plánujte jeden dva tahy dopředu a po každém tahu soupeře se podívejte znovu.

5.5Procvičení

1
Vrchní karta K, v ruce 8 9 9. Kterou kartou začít, abyste se zbavili všech tří bez líznutí?
8: 8 → 9 → 9. Začnete-li 9, cestu rozdělíte: buď 9 → 9 a osma zůstane sama, nebo 9 → 8 a sama zůstane srdcová devítka. Osamělá karta (osma navazuje jen na listy) jde první.
2
Kolik pořadí musí program projít, aby našel všechny řetězy z pěti karet?
Nejvýš 5! = 120; prohledávání navíc končí, jakmile další karta nepasuje, takže skutečně projde mnohem méně.
3
Vrchní karta 9, v ruce 7 9 8 K. Co doporučuje přechod hodnotou?
9 – převede hru do listů, kde máte další dvě karty. 7 si nechte jako sedmu na útok nebo obranu.
4
Proč se ve hře čtyř vyplatí mít v ruce víc barev, a ne jednu dlouhou?
Mezi vašimi tahy se vystřídají tři hráči a vrchní karta bývá jiné barvy, než jste opustili. S více barvami máte větší šanci, že se něco hodí, a nemusíte lízat.
5
V grafu ruky má Sv spojení se všemi kartami. Kam do řetězu ho dát?
Na konec. Svršek se hodí kamkoli, takže ho není třeba „použít“ jako most – a jako poslední karta zaručí, že dohrajete, jakmile nepůsobí sedma ani eso.
Co si odnést
  • Nejdřív osamělé karty, které se k ostatním hodí nejhůř.
  • Stejnou hodnotou přejděte do barvy, které máte nejvíc; mosty neničte předčasně.
  • Ve dvou plánujte řetěz, ve čtyřech si držte víc barev a svrška jako pojistku.
Část IIPokročilí
6

Počítání karet a čtení soupeřepokročilí

Karty soupeřů nevidíte, ale něco o nich víte. Každá přiložená karta je venku ze hry a každé líznutí něco prozradí: kdo lízl, když nic nepůsobilo, neměl barvu ani hodnotu vrchní karty, ani svrška – pokud lízl, protože nemohl. Technika Počítání karet nechce, abyste si pamatovali všech 32 karet. Stačí sledovat, kolik padlo sedem, es a svršků, a na co kdo lízal. Z toho se dá spočítat, jak velká je šance, že soupeř na vaši sedmu odpoví nebo na zvolenou barvu přiloží.

🕵️

Detektivní otázka: soupeř lízl na 10. Co v tu chvíli určitě neměl? Žádný žalud, žádnou desítku a žádného svrška. Teď si jednu kartu lízl – a ta může být cokoli. Celé čtení soupeře v prší stojí na této jedné úvaze.

10vrchní kartasoupeř lízl78910SpSvKEneměl: žaludy, desítky ani svršky (oranžově) – pokud lízl, protože nemohlPozor: hned potom si lízl jednu kartu, která může být cokoli.
Obr. 6.1Soupeř lízl na 10. Jeho karty z doby líznutí nejsou žaludy, desítky ani svršci (oranžově přeškrtnuté). Zbylé karty (modře) mít může. Líznutá karta je ale náhodná – po jednom líznutí tedy víte hodně o jeho starých kartách, ne o všech.
Počítadlo karet
Klepáním na kartu přepínáte její stav: neznámá → moje (modře) → padla (šedě) → vrchní (oranžově) → neznámá. Posuvníkem nastavte, kolik karet má soupeř, a zaškrtněte, jestli právě lízl na vrchní kartu. Laboratoř spočítá, kolik sedem, es a svršků je venku a s jakou pravděpodobností je soupeř má. Tlačítky nahoře načtete tři rozehrané situace.
LABORATOŘ
Model: soupeř má n karet náhodně vybraných z neznámých karet. Bez líznutí: P(aspoň jedna karta skupiny) = 1 − C(U − K, n) / C(U, n). Po líznutí na vrchní kartu se počítá, že jeho n − 1 starých karet pochází jen z karet, které na vrchní kartu nejdou, a jedna líznutá karta z ostatních neznámých. To platí, jen když lízal z nouze – ve hře smí hráč líznout i dobrovolně, i když to dělá zřídka.
+Teorie: co prozradí líznutí, kolik zbývá sedem, es a svršků, výpočet a jak moc počítání pomáhá

6.1Co prozradí líznutí

Lízne-li hráč, když nepůsobí sedma ani eso, a lízal-li proto, že nemohl přiložit, pak v tu chvíli neměl žádnou kartu z množiny

Karty, které hráč při líznutí neměl\[ N(t, s) = \{\, c : \text{barva}(c) = s \,\} \ \cup\ \{\, c : \text{hodnota}(c) = \text{hodnota}(t) \,\} \ \cup\ \{\text{svršci}\} \]

kde t je vrchní karta a s platná barva. Tahle informace stárne: líznutá karta může být z N, a jakmile hráč později přiloží kartu té barvy, víte, že ji znovu má. Úroveň 4 ve hře si proto u každého soupeře pamatuje, na které barvy lízal, a zapomene to, jakmile tu barvu přiloží.card counting, inference from draws

Pozor

Líznutí z nouze a líznutí ze strategie vypadají stejně. Zkušený hráč si občas lízne, i když přiložit může (kapitola 7) – a tím vás oklame. Ve hře v průvodci to počítačoví soupeři nedělají, lidé ano.

6.2Kolik zbývá sedem, es a svršků

Ze všech karet mají v prší zvláštní cenu jen tři skupiny po čtyřech: sedmy, esa a svršci. Sledujte jen je. Každá sedma, která padla, snižuje šanci, že soupeř na vaši sedmu odpoví; každý svršek, který padl, zmenšuje riziko, že soupeř změní barvu.

7máte v ruce7už padla?kulová?žaludskávenku 2 sedmymezi 22 neznámými kartamisoupeř se 4 kartami máaspoň jednu: 33,8 %Počítejte jen to, na čem záleží: kolik sedem, es a svršků už padlo.
Obr. 6.2Máte 7 a 7 už padla, venku jsou tedy dvě sedmy mezi 22 kartami, které nevidíte. Soupeř se čtyřmi kartami má aspoň jednu s pravděpodobností 1 − C(20, 4) / C(22, 4) = 33,8 %.
Příklad Tři situace z laboratoře

Začátek kola (vaše 8 10 K 9, vrchní 9, soupeř 4 karty z 27): sedmu, eso i svrška má soupeř každé s pravděpodobností 49,5 %. Lízl-li právě na 9, má svrška jen s pravděpodobností 16,7 % – svršek mohl přijít jen líznutím. Uprostřed kola (padly dvě sedmy, soupeř 5 karet z 21): sedmu má s pravděpodobností 42,9 %. Konec kola (soupeř 2 karty z 13, venku jedna sedma a jedno eso): sedmu má jen s pravděpodobností 15,4 %.

6.3Paměť bez stresu

  • Tři čísla. Kolik padlo sedem, es a svršků. Na prstech jedné ruky: počítejte jen sedmy, ostatní odhadujte.
  • Jedna věta o každém soupeři. „Hráč 2 lízal na kule.“ Platí, dokud kule nepřiloží.
  • Zbytek nechte být. Pamatovat si osmy a devítky se v prší skoro nevyplatí – na ničem důležitém nezávisí.

Hra s dětmi je dobrá příležitost trénovat paměť nahlas: „Už padly tři sedmy – kolik jich ještě zbývá?“ Odpověď 4 − 3 = 1 je počítání i strategie zároveň.

6.4Výpočet: hypergeometrické rozdělení

Je-li mezi U neznámými kartami K karet skupiny (třeba sedem) a soupeř má n karet, které jsou náhodným výběrem z neznámých, pak počet karet skupiny v jeho ruce má hypergeometrické rozdělení:

Hypergeometrické rozdělení\[ P(X = j) = \frac{\binom{K}{j}\binom{U-K}{n-j}}{\binom{U}{n}}, \qquad P(X \ge 1) = 1 - \frac{\binom{U-K}{n}}{\binom{U}{n}} \]

Po líznutí se výpočet rozdělí: n − 1 starých karet je výběr jen z karet mimo N, jedna líznutá karta výběr ze všech zbylých. Podrobněji v kapitole 9.

6.5Jak moc počítání pomáhá

Poctivá odpověď ze simulací průvodce: méně, než by se čekalo. Počítačový hráč úrovně 4, který navíc počítá karty a pamatuje si lízání, vyhrál proti úrovni 3 ve hře dvou 49,3 % kol a ve hře čtyř (proti třem hráčům úrovně 3) 24,8 % – v obou případech v mezích nejistoty stejně jako bez počítání (200 000 kol, ±0,2 procentního bodu). Se čtyřmi kartami se ruce mění příliš rychle, každé líznutí přinese náhodnou kartu a situací, kdy počítání změní rozhodnutí, je málo. Kdy pomůže nejvíc: na konci kola, když má soupeř jednu dvě karty a vy volíte barvu po svršku nebo zvažujete sedmu (kapitola 7).

Mistrovská pomůcka

Počítejte „levně“: sedmy a lízání na barvy. Zbytek pozornosti dejte plánu ruky a soupeřovi, který má nejméně karet.

6.6Procvičení

1
Soupeř lízl na Sv, po kterém hráč před ním zvolil srdce. Co v tu chvíli neměl?
Žádné srdce (platná barva) a žádného svrška. „Stejná hodnota“ je tu svršek, takže to splývá. Kule mít mohl – kule po změně barvy neplatí.
2
Padly tři sedmy a čtvrtou máte vy. Jaká je šance, že soupeř odpoví na vaši sedmu?
Nulová – všechny ostatní sedmy už padly. Vaše sedma je jistý útok: soupeř bere dvě.
3
Nevidíte 20 karet, mezi nimi 4 esa, soupeř má 2 karty. Jaká je šance, že má aspoň jedno eso?
1 − C(16, 2) / C(20, 2) = 1 − 120/190 ≈ 36,8 %.
4
Soupeř lízl na listy a hned v dalším tahu přiložil list. Platí ještě, že listy nemá?
Ne. List si nejspíš lízl (nebo lízal dobrovolně). Informaci zapomeňte – stejně to dělá úroveň 4 ve hře.
5
Proč stačí sledovat sedmy, esa a svršky?
Jen ty mění průběh hry: sedma přidává karty, eso bere tah, svršek mění barvu. U ostatních karet rozhoduje hlavně barva, a tu sledujete přes lízání.
Co si odnést
  • Kdo lízl z nouze, neměl barvu ani hodnotu vrchní karty, ani svrška – až do líznuté karty.
  • Sledujte jen sedmy, esa a svršky a na co kdo lízal.
  • Šanci, že soupeř drží kartu, dává hypergeometrické rozdělení; nejvíc se hodí na konci kola.
Část IIPokročilí
7

Útok a obranapokročilí

Nejdůležitější chvíle kola nastane, když někomu zbude jedna nebo dvě karty. Technika Útok na vedoucího říká: teď je čas na sedmu (soupeř musí mít sedmu, jinak bere dvě), na eso (musí mít eso, jinak stojí) a na svrška se změnou barvy na tu, kterou nejspíš nemá. Někdy je nejlepší obranou i dobrovolné líznutí – když by vaše karta otevřela soupeři víc možností než ta, která leží. Kdo útočí ve správnou chvíli, vyhrává kola, která by jinak prohrál.

⚔️

Soupeř má poslední kartu a vy můžete změnit vrchní kartu. Otázka nezní „co mi pomůže“, ale „na co jeho jediná karta nepůjde“. Ze 24 karet, které nevidíte, se mu po vašem tahu bude hodit někdy jedenáct, jindy jen tři – nebo jedna.

9vrchní8109už padlosoupeř: 17listová sedma3/24 = 12,5 %líznout7/24 = 29,2 %Klistový král9/24 = 37,5 %9srdcová devítka11/24 = 45,8 %Kolik z 24 neznámých karet by soupeř na váš tah přiložil a dohrál? Nejméně po sedmě.
Obr. 7.1Situace 1 z minihry: vrchní 9, padly 8 10 9, soupeř má jednu kartu z 24 neznámých. Po vaší 7 dohraje, jen má-li sedmu (3 z 24, 12,5 %). Líznete-li, zůstane 9 a hodí se mu list, devítka nebo svršek (7 z 24). Po K 9 z 24, po 9 11 z 24.
Minihra: Soupeř má poslední kartu
Hrajete ve dvou a soupeř po vás má jedinou kartu. Vidíte vrchní kartu, svou ruku a karty, které už padly. Vyberte tah, po kterém má soupeř nejmenší šanci, že jeho karta půjde přiložit – tedy že dohraje. Po volbě uvidíte u každého tahu, v kolika případech z neznámých karet by soupeř dohrál. Šest situací; za aspoň pět správně získáte 20 XP.
MINIHRA
Vaše ruka (ztmavené karty nejdou přiložit):
0 / 6
Jak je minihra ověřená: soupeřova karta je kterákoli z U karet, které nevidíte, se stejnou pravděpodobností. U každého tahu program spočítá, kolik z nich by šlo přiložit: po sedmě jen sedmy, po esu jen esa, po svršku karty zvolené barvy a svršci, po líznutí karty, které se hodí na dosavadní vrchní kartu. Nejlepší tah má nejmenší počet a v každé ze šesti situací je jediný (ověřeno skriptem). Model nepočítá s tím, že by si soupeř po vašem líznutí sám lízl a hrál dál – jde o jeho jediný příští tah.
+Teorie: útok na vedoucího, dvojitá sedma, eso ve hře dvou a kdy nechat soupeře lízat

7.1Útok na vedoucího

Má-li další hráč jedinou kartu, dohraje, jestliže na vrchní kartu po vašem tahu půjde přiložit. Pravděpodobnost je prostý podíl:

Šance, že soupeř s poslední kartou dohraje\[ P(\text{dohraje} \mid \text{tah } m) = \frac{K_m}{U}, \qquad K_m = \#\{\text{neznámé karty hratelné po tahu } m\} \]

Po sedmě se hodí jen sedmy, po esu jen esa – nejvýš tři karty. Proto jsou sedma a eso nejsilnější útok. Po svršku se hodí karty zvolené barvy a ostatní svršci; volte barvu, které je venku nejméně. Má-li soupeř dvě karty, výpočet je složitější, ale zásada stejná: zmenšit počet karet, které mu pomohou.attack the leader

Tab. 7.1Šest situací z minihry: kolik neznámých karet by soupeři dovolilo dohrát (nejlepší tah tučně)
SituaceVrchníMožné tahy: počet hodících se karet z UU
197 3 · K 9 · 9 11 · líznout 724
28E 1 · 10 9 · 8 11 · líznout 823
310Sv a srdce 6 · kule 9 · listy 10 · žaludy 5 · líznout 721
410Sp 6 · 10 10 · 8 5 · líznout 621
597 3 · E 1 · 9 11 · líznout 924
610Sp 7 · líznout 520
Spočítáno skriptem nad stejným kódem jako minihra. V situaci 2 padla dvě esa a třetí máte vy, takže po E se soupeři hodí jediné. V situaci 5 je to s esy stejně, kdežto sedmy jsou venku tři – proto je eso lepší než sedma.

7.2Dvojitá sedma

Ve hře dvou rozhoduje souboj sedem počet sedem v rukou. Máte-li dvě a soupeř jednu, vyhrajete: vaše sedma, jeho sedma, vaše sedma – a soupeř bere šest karet. Máte-li jen jednu a on jednu, bere ten, kdo začal. Proto se druhá sedma vyplatí šetřit do chvíle, kdy soupeř má málo karet.

vy7bere se 2soupeř7bere se 4vy7bere se 6soupeřbere 6 karetSe dvěma sedmami ve hře dvou vyhrajete souboj sedem, i když soupeř jednu sedmu má.
Obr. 7.2Dvojitá sedma ve hře dvou: 7 (soupeř by bral 2), soupeř odpoví 7 (vy byste brali 4), vy odpovíte 7 a soupeř bez další sedmy bere 6 karet.

7.3Eso ve hře dvou

Eso znamená ve hře dvou „ještě jednou já“ (kapitola 3). Při útoku na vedoucího je ještě silnější než sedma: po esu se soupeřovi hodí jen eso. V situaci 2 a 5 z tabulky 7.1 zbývá venku jediné eso a šance soupeře je 1/23 a 1/24.

Příklad Eso, nebo sedma?

Situace 5: vrchní 9, máte 7 E 9 8, padly E E 8. Po 7 dohraje soupeř, má-li některou ze tří sedem (3/24 = 12,5 %); po E, jen má-li E (1/24 = 4,2 %). Eso je lepší, protože dvě esa už padla.

7.4Kdy nechat soupeře lízat

Přiložená karta se stane vrchní a může soupeři otevřít víc možností, než kolik jich má teď. V situaci 6 leží 10 a z kulí už padlo skoro všechno: soupeřovi se hodí jen 5 karet z 20. Přiložíte-li jedinou hratelnou kartu Sp, bude se mu hodit 7 karet (zbylé kule, spodci a svršci). Lepší je dobrovolně líznout a nechat ležet desítku. Stejná úvaha platí, když se chystáte přiložit kartu, na kterou má soupeř podle lízání barvu.

Mistrovská pomůcka

Ve hře tří a čtyř útočte sedmami a esy na toho, kdo vede – na hráče, kterému zbývá nejméně karet. Útok na hráče s šesti kartami jen pomůže vedoucímu. V simulacích průvodce vyhrával hráč úrovně 3, který takto šetří sedmy a esa, 26,7 % kol proti třem hráčům úrovně 2 (férově 25 %).

Pozor

Útok sedmou na soupeře s jednou kartou nepomůže, je-li jeho poslední karta sedma – přiloží ji, vyhrál a karty bere další hráč. Spočítejte si, kolik sedem je venku (kapitola 6).

7.5Procvičení

1
Soupeř má jednu kartu, nevidíte 22 karet a jsou mezi nimi dvě sedmy a tři esa. Máte sedmu i eso, obě se hodí. Čím zaútočíte?
Sedmou: dohraje jen se sedmou, 2/22 ≈ 9,1 %. Po esu by stačilo eso, 3/22 ≈ 13,6 %.
2
Hrajete ve dvou, soupeři zbývají dvě karty a máte jednu sedmu. Předpokládejte, že soupeř sedmu také má. Vyplatí se zaútočit?
Ne: soupeř odpoví sedmou, vy berete čtyři a jemu zbude jediná karta. Sedmu si nechte na obranu, dokud jeho sedma nepadne.
3
Po svršku můžete zvolit barvu, které je venku 5 karet (bez svršků), nebo barvu, které je venku 8. Ve hře jsou ještě 2 svršci a nevidíte 20 karet. Jak velké jsou šance soupeře s poslední kartou?
(5 + 2)/20 = 35 %, nebo (8 + 2)/20 = 50 %. Volte první barvu.
4
Hrají čtyři. Hráč 2 má šest karet, hráč 3 jednu a vy přikládáte na hráče 2. Máte sedmu. Zaútočíte?
Raději ne: hráči 2 to sice přidá karty, ale ten nevede. Sedma se vám bude hodit, až budete na tahu před hráčem 3 – nebo na obranu, kdyby sedmou zaútočil někdo na vás.
5
Proč je dobrovolné líznutí v situaci 6 lepší než přiložit Sp?
Na 10 se hodí kule, desítky a svršci; mnoho z nich už padlo (5 z 20). Na Sp by se hodily kule, spodci a svršci – 7 z 20. Líznutím vrchní kartu nezměníte.
Co si odnést
  • Má-li soupeř jednu dvě karty: sedma, eso, nebo svršek se změnou na barvu, které je venku nejméně.
  • Spočítejte, kolik neznámých karet by mu po vašem tahu pomohlo – vyberte tah s nejmenším počtem.
  • Ve třech a čtyřech útočte na vedoucího; někdy je nejlepší tah líznout a vrchní kartu nechat ležet.
Část IIPokročilí
8

Variantypokročilí

Prší se hraje v mnoha podobách. Nejznámější odchylka je srdcová (červená) sedma vrací: kdo přiloží poslední kartu, nemá ještě vyhráno, pokud na ni další hráč může přiložit srdcovou sedmu. Jinde mění barvu i spodek, zelený král posílá lízat čtyři karty nebo se smí přiložit víc karet stejné hodnoty najednou. Kapitola sbírá varianty, které uvádějí prameny v příloze C, a u každé říká, co platí ve hře v průvodci. Ve hře lze zapnout jen srdcovou sedmu; ostatní varianty jsou tu pro domácí partie.

🗺️

Než začnete hrát s novou partou, zeptejte se na tři věci: kolik karet se rozdává, jestli srdcová sedma vrací a jestli mění barvu jen svršek. Těmi třemi otázkami předejdete většině hádek.

Minihra: Platí ve hře?
U každého tvrzení rozhodněte, jestli platí ve hře v průvodci (ve výchozím nastavení), nebo jde o variantu či pravidlo, které ve hře neplatí. Po volbě se ukáže vysvětlení. Za aspoň osm správných odpovědí z deseti získáte 15 XP.
MINIHRA
0 / 10
Podle čeho se rozhoduje: podle pravidel hry v sekci Hrajte prší ve 3D – stejných, jaká používají laboratoře. Varianty z této kapitoly ve hře neplatí, s výjimkou volitelné srdcové sedmy, která je ve výchozím nastavení vypnutá.
+Teorie: srdcová sedma, spodek jako měnič, zelený král, hospodské a rychlé prší, bodování a co platí ve hře

8.1Počet karet a hráčů

Česká Wikipedie uvádí, že prší hrají dva až pět hráčů a rozdávají se obvykle čtyři až šest karet. Víc karet znamená delší kola a víc přemíchávání balíčku (kapitola 10). Ve hře v průvodci hrají dva až čtyři hráči a volba Karty do ruky nabízí 4, 5 a 6 karet.

8.2Srdcová (červená) sedma vrací

Nejrozšířenější varianta podle české Wikipedie: přiloží-li hráč poslední kartu a další hráč na ni může přiložit srdcovou sedmu, vrátí ho tím do hry a vrácený hráč bere karty. Existuje i obecnější podoba „sedma vrací“, ve které vrací kterákoli sedma.red seven returns

hráč A: poslední karta9hráč B: srdcová sedma7A se vrací do hry a bere 2Varianta „srdcová (červená) sedma vrací“. Ve hře ji zapnete v nastavení; výchozí je vypnutá.Srdcovou sedmu musí jít na poslední kartu přiložit podle běžných pravidel.
Obr. 8.1Hráč A přiloží poslední kartu 9. Hráč B na ni smí přiložit 7 (stejná barva) a vrátí A do hry – A si vezme dvě karty.

Ve hře: volba Srdcová sedma vrací v nastavení, výchozí vypnutá. Když je zapnutá a další hráč má srdcovou sedmu, kterou smí na poslední kartu podle běžných pravidel přiložit (na srdce, na sedmu nebo na svrška se zvolenými srdci, ne na působící eso), může vracet. Vrácený hráč si hned vezme dvě karty; byla-li jeho poslední karta sedma, srdcová sedma na ni odpovídá jako obvykle a vrácený hráč bere za obě sedmy (4 karty). Hra pak pokračuje hráčem po tom, kdo vracel. Vracet není povinné – trenér ale připomene, že kdo nechá hráče odejít, nechal ho vyhrát.

8.3Spodek je měnič

V některých partách mění barvu místo svrška (nebo vedle něj) spodek. Strategie z kapitoly 4 platí stejně, jen pro jinou kartu. Ve hře: neplatí, měničem je jen svršek.

8.4Zelený král

Varianta se „speciálním zeleným králem“: po listovém (zeleném) králi bere další hráč čtyři karty. Ve hře: neplatí, listový král je obyčejná karta.

8.5Hospodské prší

Česká Wikipedie popisuje hospodské prší jako spojení několika variant: spodek je měnič, zelený král posílá lízat (a zelená sedma ho nepřebije) a desítka obrací směr hry. Ve hře: neplatí, hraje se stále stejným směrem a se základními pravidly.

8.6Rychlé prší

Rozdává se víc karet (šest) a hráč smí přiložit najednou několik karet stejné hodnoty. Kolo je pak rychlejší a ruka se dá vyprázdnit „na jeden zátah“. Ve hře: neplatí, přikládá se vždy jedna karta; šest karet do ruky ale nastavit jde.

Pozor

Wikipedie zmiňuje i další místní pravidla – například zvláštní červenou desítku nebo zvláštní zakončení kola –, jejich podoba se ale liší a spolehlivý popis jsme nenašli. Průvodce je proto jen jmenuje a pravidla k nim nevymýšlí.

8.7Bodování po kolech

Hraje-li se na víc kol, sčítají se poraženým trestné body za karty, které jim zůstaly v ruce. Česká Wikipedie uvádí body 7 až 10 podle čísla, spodek 2, svršek 3, král 4 a eso 12. Ve hře (režim Turnaj) se počítá eso za 11 a ostatní karty stejně; turnaj končí, když někdo překročí 100 bodů, a vyhrává nejmenší součet (kapitola 12).

Trestné body poraženého (ve hře)\[ B = \sum_{c \in \text{ruka}} b(c), \qquad b = 7, 8, 9, 10 \ \text{(podle čísla)}, \ \ b(\text{Sp}) = 2,\ b(\text{Sv}) = 3,\ b(\text{K}) = 4,\ b(\text{E}) = 11 \]
Tab. 8.1Varianty a co platí ve hře v průvodci
VariantaCo měníVe hře
srdcová (červená) sedma vracíposlední karta nemusí znamenat výhruvolitelně, výchozí vypnutá
sedma vracívrací kterákoli sedmane
spodek je měničbarvu mění spodekne (jen svršek)
zelený králdalší bere čtyři kartyne
hospodské pršíspodek měnič, zelený král, desítka obrací směrne
rychlé pršívíc karet stejné hodnoty najednou, 6 karetne (6 karet do ruky ano)
bodování po kolechtrestné body za karty v rucerežim Turnaj (eso 11 místo 12)
líznutou kartu hned přiložitlíznutí nemusí ukončit tahne
Z historie

Příbuzné hry v jiných zemích mají vlastní zvláštní karty. V německém mau-mau podle anglické Wikipedie původně posílala lízat sedma (hráč pak hrál dál), osma vynechávala tah a barvu volil spodek; v anglosaském crazy eights mění barvu osma. Prší má zvláštní karty po svém – sedmu, eso a svrška.

8.8Procvičení

1
Hraje se se srdcovou sedmou. Hráč A přiloží poslední kartu E. Hráč B má 7. Smí A vrátit?
Ne. Eso působí, takže na něj jde jen eso. Srdcová sedma na listové eso nejde a A vyhrál.
2
Hráč A přiloží poslední kartu 7 a hráč B má 7 (srdcová sedma zapnutá). Co se stane?
B přiloží 7 – odpověď sedmou na sedmu – a vrátí A. A bere za dvě sedmy čtyři karty.
3
Hraje se hospodské prší. Na vás přijde zelený král a máte zelenou sedmu. Pomůže?
Podle popisu hospodského prší na české Wikipedii ne – zelená sedma zeleného krále nepřebije. Ve hře v průvodci tato varianta neplatí.
4
Kolik trestných bodů je E E podle Wikipedie a kolik ve hře?
Podle Wikipedie 12 + 12 = 24, ve hře 11 + 11 = 22.
5
Proč srdcová sedma mění strategii konce kola?
Poslední karta už nemusí stačit. Zbývá-li vám poslední karta a hráč po vás může mít srdcovou sedmu, je lepší dohrávat kartou, na kterou srdcová sedma nejde – tedy ne srdcem ani sedmou (nejlépe esem).
Co si odnést
  • Pravidla prší se liší; před hrou se domluvte na počtu karet, srdcové sedmě a měniči.
  • Ve hře platí základní pravidla; srdcovou sedmu jde zapnout v nastavení.
  • Bodování: 7–10 podle čísla, spodek 2, svršek 3, král 4, eso 11 (ve hře) nebo 12 (Wikipedie).
Část IIIMistr a věda
9

Pravděpodobnostmistr a věda

Prší je hra náhody a úsudku – a obojí se dá spočítat. Jaká je šance, že se mezi vašimi čtyřmi kartami najde hratelná karta? Že soupeř drží sedmu? Kolik karet budete mít v ruce průměrně? Všechny tyto otázky vedou na jeden vzorec: hypergeometrické rozdělení, které popisuje, kolik „zajímavých“ karet padne do ruky při výběru bez vracení. Kapitola ho odvodí, ukáže v laboratořích a čísla použije v praxi.

🎲

Se čtyřmi kartami máte na obyčejnou vrchní kartu co přiložit v 90 % případů. Působí-li sedma, máte sedmu jen ve 35 %. Tahle dvě čísla vysvětlují, proč sedma bere tak často – a proč se vyplatí ji šetřit.

Hratelná karta
Jaká je šance, že mezi kartami v ruce najdete aspoň jednu, kterou smíte přiložit? Vyberte druh vrchní karty a posuvníkem počet karet v ruce. Křivky ukazují všechny tři případy pro 1 až 10 karet; zvýrazněný bod je vaše volba.
LABORATOŘ
Model: vaše karty jsou náhodný výběr z 31 karet, které nejsou vrchní kartou (o ostatních nic nevíte). Na běžnou vrchní kartu se hodí 13 karet (7 stejné barvy, 3 stejné hodnoty, 3 svršci), na svrška se zvolenou barvou 10, na působící sedmu nebo eso 3. P = 1 − C(31 − K, n) / C(31, n); průměrný počet hratelných karet je n · K / 31.
Má soupeř sedmu?
Nastavte, kolik karet nevidíte, kolik je mezi nimi sedem (nebo es, svršků – čehokoli) a kolik karet má soupeř. Sloupce ukazují rozdělení počtu sedem v jeho ruce. Výchozí nastavení je začátek hry dvou: 27 neznámých karet, všechny čtyři sedmy venku, soupeř má 4 karty.
LABORATOŘ
Model: soupeřovy karty jsou náhodný výběr bez vracení z neznámých karet. Počet sedem X v jeho ruce má hypergeometrické rozdělení: P(X = j) = C(K, j) · C(U − K, n − j) / C(U, n). Jako náhodný výběr se ruka chová jen tehdy, když o soupeři nic dalšího nevíte – lízání to mění (kapitola 6).
+Teorie: hypergeometrické rozdělení, hratelná karta, sedma u soupeře, velikost ruky a počet rozdání

9.1Výběr bez vracení

Rozdání je výběr bez vracení: karta, která přišla vám, už nemůže přijít soupeři. Je-li mezi N kartami K „úspěšných“ a vybírá se n karet, je počet úspěšných ve výběru X hypergeometricky rozdělený.hypergeometric distribution

Hypergeometrické rozdělení\[ P(X = j) = \frac{\binom{K}{j}\binom{N-K}{n-j}}{\binom{N}{n}}, \qquad \mathrm{E}[X] = n \cdot \frac{K}{N}, \qquad P(X \ge 1) = 1 - \frac{\binom{N-K}{n}}{\binom{N}{n}} \]

Poslední vzorec říká: šance, že nemáte nic, je počet rukou složených jen z „neúspěšných“ karet děleno počtem všech rukou. Odečtete ji od jedničky.

27 neznámých karet, z toho 4 sedmysoupeř dostane 4 z nich050,5 %140,4 %28,6 %30,5 %40,01 %počet sedem v soupeřově ruce
Obr. 9.1Mezi 27 kartami, které nevidíte, jsou 4 sedmy (oranžově). Soupeř má 4 z nich. Žádnou sedmu nemá s pravděpodobností 50,5 %, jednu se 40,4 %, dvě s 8,6 %, tři s 0,5 % a všechny čtyři jen s 0,01 %.

9.2Šance na hratelnou kartu

Tab. 9.1Pravděpodobnost, že máte aspoň jednu hratelnou kartu (31 karet, které nevidíte)
Karet v ruceBěžná vrchní (13)Svršek se zvolenou barvou (10)Působí sedma / eso (3)
141,9 %32,3 %9,7 %
267,1 %54,8 %18,7 %
381,9 %70,4 %27,1 %
490,3 %81,0 %34,9 %
595,0 %88,0 %42,2 %
697,5 %92,6 %48,8 %
Spočítáno přesně skriptem (stejný vzorec jako laboratoř). Se čtyřmi kartami je průměrný počet hratelných karet na běžnou vrchní kartu 4 · 13/31 ≈ 1,68.
Příklad První tah kola

Na začátku kola je vrchní karta náhodná: ve 20 případech z 32 obyčejná, ve 4 svršek (platí ve své barvě, hodí se 10 karet), ve 4 sedma a ve 4 eso (hodí se 3 karty). Vážený průměr dává šanci, že začínající hráč má co přiložit: se 4 kartami 75,3 %, s 5 kartami 80,9 % a s 6 kartami 84,7 %. Otočená sedma a eso snižují šanci výrazně – proto prvních pár tahů tak často někdo lízá.

9.3Má soupeř sedmu?

Tab. 9.2Pravděpodobnost, že soupeř má aspoň jednu sedmu (27 neznámých karet)
Sedem venku1 karta23456 karet
414,8 %27,9 %39,5 %49,5 %58,3 %65,9 %
311,1 %21,4 %30,8 %39,5 %47,4 %54,5 %
27,4 %14,5 %21,4 %27,9 %34,2 %40,2 %
13,7 %7,4 %11,1 %14,8 %18,5 %22,2 %
Stejná tabulka platí pro esa i svršky: záleží jen na počtu neznámých karet, počtu karet skupiny a velikosti soupeřovy ruky. Přesný výpočet skriptem.
Pozor

Častá chyba: „Venku jsou čtyři sedmy z 27 karet a soupeř má čtyři karty, tedy má 4 · 4/27 ≈ 59 % šanci na sedmu.“ Číslo 0,59 je průměrný počet sedem v jeho ruce, ne pravděpodobnost. Ta je 49,5 % – někdy má sedmy dvě a jindy žádnou.

9.4Kolik karet budete držet

Velikost ruky se v průběhu kola mění: přikládáním klesá, lízáním a sedmami roste. Ze simulace průvodce (200 000 kol na nastavení, všichni hráči úrovně 3) má hráč na tahu ve hře dvou se čtyřmi kartami v ruce průměrně 3,1 karty, ve hře čtyř se šesti kartami 4,2 karty. Nejdelší ruka, kterou někdo v simulaci držel, měla 16, respektive 17 karet. Průměrně si za kolo lízne nebo za sedmy vezme 6,5 karty (dva hráči, čtyři karty) až 11,6 karty (čtyři hráči, šest karet) – všichni hráči dohromady.

9.5Kolik je možných rozdání

Počet rukou a rozdání\[ \binom{32}{4} = 35\,960, \qquad \binom{32}{5} = 201\,376, \qquad \binom{32}{6} = 906\,192, \qquad \binom{32}{4}\binom{28}{4} \cdot 24 = 17\,670\,744\,000 \]

Poslední číslo je počet různých začátků hry dvou se čtyřmi kartami: vaše ruka, soupeřova ruka a otočená karta (ze zbylých 24). Pořadí karet v balíčku se do toho nepočítá. Žádný počítač nemůže všechny začátky „naučit nazpaměť“ – proto se hra řeší pravidly a vzorkováním (kapitola 11).

Mistrovská pomůcka

Tři čísla do hlavy: se čtyřmi kartami máte na běžnou kartu co přiložit v devíti případech z deseti, na svrška ve čtyřech z pěti a na působící sedmu nebo eso asi v jednom ze tří.

9.6Procvičení

1
Jaká je šance, že mezi čtyřmi kartami z celého balíčku je aspoň jedna sedma?
1 − C(28, 4) / C(32, 4) = 1 − 20 475 / 35 960 ≈ 43,1 %.
2
Máte šest karet. Jaká je šance, že mezi nimi je aspoň jeden svršek (z celého balíčku)?
1 − C(28, 6) / C(32, 6) = 1 − 376 740 / 906 192 ≈ 58,4 %. S pěti kartami 51,2 %.
3
Působí sedma a máte pět karet. Jaká je šance, že můžete odpovědět?
1 − C(28, 5) / C(31, 5) ≈ 42,2 % (tabulka 9.1) – pokud o kartách nic dalšího nevíte.
4
Soupeř má dvě karty, nevidíte 13 karet a venku je jedna sedma. Jaká je šance, že ji má?
Jedna konkrétní karta mezi 13 a soupeř jich má 2: 2/13 ≈ 15,4 %. Vzorec dá totéž: 1 − C(12, 2) / C(13, 2) = 1 − 66/78.
5
Proč je průměrný počet hratelných karet (1,68) větší než jedna, ale šance, že nemáte žádnou, stále skoro 10 %?
Průměr zahrnuje i ruce se dvěma, třemi nebo čtyřmi hratelnými kartami, které „vyváží“ ruce bez hratelné karty. Průměr nad jedničkou proto nezaručuje, že máte vždy aspoň jednu.
Co si odnést
  • Rozdání je výběr bez vracení – počty karet v ruce popisuje hypergeometrické rozdělení.
  • Se 4 kartami: na běžnou kartu 90 %, na svrška 81 %, na působící sedmu nebo eso 35 %.
  • Průměrný počet není pravděpodobnost: 4 · 4/27 = 0,59 sedmy, ale šance na sedmu 49,5 %.
Část IIIMistr a věda
10

Hra v číslechmistr a věda

Co se stane, když počítač odehraje statisíce kol prší? Ukáže se, jak velkou výhodu má začínající hráč, jak dlouho kolo trvá, jak často dojde balíček a o kolik víc vyhrává hráč, který šetří svrška, než hráč, který ho zahraje hned. Všechna čísla v této kapitole pocházejí z vlastních simulací průvodce – stejného kódu, který běží v laboratořích – a u každého je počet kol a nejistota. Popisují modelové hráče, ne lidi; o lidech říkají, kde je co ke ztrátě.

📊

Kdo začíná, vyhrává ve hře dvou 51,3 % kol – o 1,3 procentního bodu víc než férová polovina. Hráč, který přikládá náhodně, prohrává s hráčem, který přemýšlí, šest kol z deseti. A hráč, který hraje dobře, ale svrška zahraje hned, ztratí skoro všechno, co mu přemýšlení přineslo.

Simulátor tisíců her
Vyberte počet hráčů, karet do ruky a počet kol a každému hráči nastavte úroveň (1 náhodně povolenou kartou, 2 jednoduchá pravidla, 3 plán ruky a útoky, 4 navíc počítání karet). Hráč 1 vždy začíná. Graf ukazuje podíl vyhraných kol s 95% intervalem spolehlivosti; červená čárkovaná čára je férový podíl. Tlačítko Nová simulace použije jiná rozdání.
LABORATOŘ
Model: kolo končí prvním vítězem, pravidla jako ve hře (bez srdcové sedmy). Úroveň 1 vybírá náhodně mezi povolenými kartami a líže jen z nouze; úroveň 2 odpovídá na sedmy a esa, šetří svrška a po něm volí nejdelší barvu; úroveň 3 navíc hodnotí každou kartu podle plánu ruky a útočí na hráče s jednou dvěma kartami; úroveň 4 navíc využívá lízání soupeřů. Interval spolehlivosti: p ± 1,96 · √(p(1 − p)/N). Při 1 000 kolech je asi ±3 procentní body – na malé rozdíly je potřeba víc kol.
+Teorie: jak simulace funguje, výhoda začínajícího, délka kola, síla strategií a cena chyb

10.1Jak simulace funguje

Program zamíchá balíček, rozdá, otočí kartu a nechá modelové hráče hrát, dokud se někdo nezbaví karet. To zopakuje N-krát a spočítá, jak často vyhrál který hráč. Odhad podílu p̂ je náhodný – s jinými rozdáními vyjde trochu jinak. Jak moc, říká interval spolehlivosti:Monte Carlo simulation

Odhad podílu a 95% interval\[ \hat p = \frac{\text{výhry}}{N}, \qquad \hat p \pm 1{,}96 \sqrt{\frac{\hat p (1 - \hat p)}{N}} \]

Při 200 000 kolech je interval asi ±0,2 procentního bodu; rozdíly menší než to jsou nespolehlivé. Tabulky níže spočítal skript nad stejným kódem jako laboratoř (v příloze B je popis modelových hráčů).

10.2Výhoda začínajícího a délka kola

Tab. 10.1Všichni hráči úrovně 3, kolo končí prvním vítězem; 200 000 kol na řádek, nejistota podílů ±0,2 procentního bodu
Hráči, kartyVýhry podle pořadí (1. začíná)Tahů průměrMedián90 % kol doPřemíchání
2, 451,3 / 48,7 %17,414321,7 %
2, 551,2 / 48,8 %20,117352,6 %
2, 651,1 / 48,9 %22,420363,7 %
3, 435,2 / 33,6 / 31,2 %20,117343,4 %
3, 535,1 / 33,8 / 31,1 %24,121387,6 %
3, 635,1 / 33,7 / 31,2 %27,7254217,0 %
4, 427,3 / 26,4 / 24,1 / 22,2 %23,6203911,8 %
4, 527,0 / 26,2 / 24,2 / 22,6 %29,0264532,3 %
4, 626,9 / 26,0 / 24,4 / 22,7 %34,4315273,4 %
Tah je jeden tah jednoho hráče (přiložení, líznutí, vzetí karet za sedmy nebo stání na eso) – všichni hráči dohromady. „Přemíchání“ je podíl kol, ve kterých došel balíček.
0 %20 %40 %60 %51,31.48,72.2 hráči35,21.33,62.31,23.3 hráči27,31.26,42.24,13.22,24.4 hráčipodíl vyhraných kol podle pořadí hráče (1. = začíná); čárkovaně férový podíl
Obr. 10.1Podíl vyhraných kol podle pořadí hráče se čtyřmi kartami (data z tab. 10.1). Začínající hráč má výhodu, poslední hráč (rozdávající) nevýhodu. Ve hře čtyř je rozdíl mezi prvním a posledním 5 procentních bodů.

Proč začínající vyhrává častěji? Je o tah napřed: kolo končí, jakmile se někdo zbaví karet, a začínající se ke své poslední kartě dostane dřív. Výhodu zmenšuje jen první otočená karta – sedma nebo eso působí právě na něj. Rozdávající hraje poslední a čeká nejdéle. Ve hře, kde se rozdávající po kole střídá, se výhoda během večera vyrovná.

10.3Síla strategií

Tab. 10.2Souboje úrovní se čtyřmi kartami; začínající hráč se střídá, 200 000 kol na řádek, nejistota ±0,2 procentního bodu
Souboj2 hráči (férově 50 %)4 hráči, jeden proti třem (férově 25 %)
úroveň 2 proti úrovni 161,0 %31,7 %
úroveň 3 proti úrovni 160,9 %32,9 %
úroveň 3 proti úrovni 249,9 %26,5 %
úroveň 4 proti úrovni 349,3 %24,8 %

Tabulka říká tři věci. Zaprvé, jednoduchá pravidla (úroveň 2: odpovídat na sedmy a esa, šetřit svrška, volit nejdelší barvu) dělají z náhodného hráče hráče, který vyhrává 61 % kol ve dvou. Zadruhé, plán ruky a útok na vedoucího (úroveň 3) pomáhají ve čtyřech (26,5 % místo 25 %), ve dvou ale ne – tam rozhodují hlavně pravidla úrovně 2. Zatřetí, počítání karet (úroveň 4) v našich modelových hráčích měřitelně nepomohlo (kapitola 6).

10.4Cena chyb

−12 p. b.−8 p. b.−4 p. b.0 p. b.−11,3−5,4náhodná povolená karta−10,1−6,9svršek hned, jak to jde−4,8−4,2neodpovídá sedmou ani esem−6,5−1,2náhodná barva po svršku−0,9+1,1sedmy a esa šetří jen na obranu−0,1+1,7plán ruky a útok na vedoucího2 hráči (férově 50 %)4 hráči (férově 25 %)
Obr. 10.2O kolik procentních bodů se liší podíl výher jednoho hráče od férového podílu, když hraje jako úroveň 2, ale s jednou změnou, proti hráčům úrovně 2 (100 000 kol na řádek, nejistota asi ±0,3 bodu). Nejdražší jsou svršek zahraný hned a náhodné přikládání; šetřit sedmy a esa na obranu a útočit na vedoucího se vyplatí jen ve čtyřech.
Příklad Co si odnést do domácí hry

Chyba „svršek hned“ stála ve hře dvou 10,1 procentního bodu: hráč vyhrával 39,9 % kol místo 50 %. Za dvacet kol večer to jsou zhruba dvě kola navíc prohraná jen kvůli jednomu zlozvyku. Neodpovídat na sedmy a esa stálo 4,8 bodu, náhodná barva po svršku 6,5 bodu.

10.5Kolo do posledního

S volbou do posledního se hraje, dokud nezbude jediný hráč s kartami – ten prohrál. Ze simulace (všichni úroveň 3, čtyři karty, 200 000 kol) prohrává ve hře tří začínající hráč v 32,5 % kol, druhý v 33,1 % a rozdávající v 34,5 %; ve hře čtyř 24,5 / 24,5 / 25,0 / 26,0 %. Kolo trvá průměrně 33,5, respektive 49,7 tahu. Výhoda začínajícího je tu menší – nejspíš proto, že o prohře rozhoduje celý průběh kola, ne jen kdo dohraje první.

Pozor

Modeloví hráči nejsou lidé. Nepletou se, nezapomínají a nemají „dobrou náladu“. Čísla ukazují, kolik stojí jednotlivá rozhodnutí v ideálním světě. Ve skutečné hře k tomu přibude pozornost, únava a blafování – ale směr zůstane stejný.

10.6Procvičení

1
Simulace 1 000 kol dala začínajícímu hráči 52 % výher. Je to v rozporu s tabulkou 10.1 (51,3 %)?
Ne. Při 1 000 kolech je interval 52 % ± 3,1 bodu, tedy zhruba 49 až 55 %. Hodnota 51,3 % v něm leží.
2
Kolik kol je potřeba, aby interval kolem 50 % byl ±0,2 bodu?
1,96 · √(0,25/N) = 0,002 → N ≈ 0,25 · (1,96 / 0,002)² ≈ 240 000. Tabulky s 200 000 koly dávají asi ±0,22 bodu.
3
Proč ve hře čtyř se šesti kartami dojde balíček v 73 % kol?
V rukou je 24 karet a jedna leží, v balíčku zbude jen 7. Kolo trvá průměrně 34 tahů a hráči si za ně líznou nebo vezmou průměrně 11,6 karty – víc, než kolik balíček má.
4
Úroveň 3 proti úrovni 2 vyhrála ve dvou 49,9 %. Znamená to, že plán ruky je k ničemu?
Ve hře dvou je jeho přínos v našich modelových hráčích pod hranicí měření (±0,2 bodu). Ve čtyřech přidal 1,5 bodu. Plán ruky se navíc počítá jen tam, kde úroveň 2 ještě nerozhodla – svršek a sedmy už řeší pravidla.
5
Jak by šlo ověřit, že výhoda začínajícího není chyba programu?
Například: (1) nastavit všem hráčům úroveň 1 – jde-li o pořadí, a ne o strategii, výhoda by měla zůstat (skript průvodce: 50,8 % ± 0,2 při 200 000 kolech ve dvou); (2) počítat zvlášť kola, kde první otočená karta byla sedma nebo eso – tam by výhoda měla být menší; (3) zvýšit počet kol a sledovat, jestli se odhad ustálí.
Co si odnést
  • Začínající hráč vyhrává o 1–3 procentní body častěji; v domácí hře střídejte rozdávajícího.
  • Nejdražší chyby: svršek hned (−10 bodů ve dvou), náhodné karty, náhodná barva, neodpovídat na sedmy a esa.
  • Každé číslo ze simulace patří k počtu kol a nejistotě; malé rozdíly potřebují statisíce kol.
Část IIIMistr a věda
11

Jak hraje počítačmistr a věda

Šachový program vidí celou šachovnici. Počítač, který hraje prší, nevidí karty soupeřů ani pořadí v balíčku – hraje hru s neúplnou informací a náhodou. Soupeři ve hře v průvodci mají pět úrovní: 1 přikládá náhodně povolenou kartou, 2 hraje podle jednoduchých pravidel, 3 navíc plánuje ruku a útočí, 4 navíc počítá karty a 5 navíc používá Monte Carlo s determinizací: mnohokrát si náhodně „domyslí“ karty soupeřů, každou možnost dohraje a vybere tah, který vyhrával nejčastěji. Kapitola ukazuje, jak to funguje, kolik to přináší a kde má metoda slabiny.

🤖

Monte Carlo je jako zkoušet tah v duchu na stovce stolů najednou. Na každém stole sedí soupeř s jinými kartami – ale vždy takovými, jaké mít může. Tah, který vyhrává na většině stolů, je nejspíš dobrý i u toho skutečného.

Monte Carlo s determinizací
Hrajete ve dvou a jste na tahu. Program pro každý možný tah (u svrška pro každou barvu) vytvoří zadaný počet vzorků: náhodně rozdá soupeři karty z těch, které nevidíte, zbytek dá do balíčku a kolo dohraje hráči úrovně 3. Graf ukazuje odhad šance vyhrát kolo s 95% intervalem. Posuvníkem zvyšte počet vzorků a sledujte, jak se intervaly zužují.
LABORATOŘ
Model: determinizace rozdá soupeři rovnoměrně náhodně n karet z neznámých (lízání se tu nepočítá) a pořadí balíčku zamíchá. Každý tah se zkouší na stejných vzorcích, takže se porovnávají férově. Dohrávání (rollout) hraje za oba hráče úroveň 3. Výsledek je odhad: při 60 vzorcích má interval šířku kolem ±12 procentních bodů, takže blízké tahy se rozliší až s víc vzorky. Hra v sekci Hrajte prší ve 3D používá na úrovni 5 čtyřicet vzorků a zkouší jen tři nejlepší tahy podle pravidel.
+Teorie: neúplná informace, pravidlové strategie, Monte Carlo s determinizací, jeho slabiny a pět úrovní ve hře

11.1Hra s neúplnou informací a náhodou

V šachu nebo v dámě vidí oba hráči všechno a nic není náhodné – to jsou hry s úplnou informací. V prší neznáte karty soupeřů (neúplná informace) a nevíte, co si líznete (náhoda). Hráč se proto nerozhoduje v jedné pozici, ale v celé informační množině – ve všech pozicích, které jsou s tím, co vidí, v souladu. Na začátku hry dvou se čtyřmi kartami je to C(27, 4) = 17 550 možných soupeřových rukou (a k tomu všechna pořadí balíčku).imperfect information, information set

11.2Pravidlová strategie

Nejjednodušší počítačový hráč má seznam pravidel. Úroveň 2 v průvodci: na působící sedmu nebo eso odpověz, když můžeš; jinak přilož obyčejnou kartu (sedmy a esa přednostně), svrška jen když nic jiného nejde a zvol nejdelší barvu. Úroveň 3 v laboratořích průvodce dá každé hratelné kartě skóre: kolik karet stejné barvy a hodnoty vám po ní zůstane (plán ruky), bonus za sedmu nebo eso, když má další hráč málo karet (útok na vedoucího), postih za svrška, když jde i jiná karta (měnič). Zahraje kartu s nejvyšším skóre.

Skóre tahu (úroveň 3, zjednodušeně)\[ v(c) = 1{,}4 \cdot \#\{\text{zbylé karty barvy } c\} + 0{,}6 \cdot \#\{\text{zbylé karty hodnoty } c\} + \text{útok}(c) - \text{plýtvání}(c) \]

Váhy (1,4 a 0,6 a další) průvodce naladil simulacemi: hráč s jinými vahami odehraje proti současnému statisíce kol a změna se ponechá, jen když vyhrává víc. Hra ve 3D má vlastní, podobně stavěné váhy. Úroveň 4 navíc čte z lízání soupeřů, kterou barvu nemají (kapitola 6), a dá bonus barvám, na které další hráč nejspíš nepřiloží.

11.3Monte Carlo s determinizací

Úroveň 5 nehádá pravidlem, ale zkouší. Postup pro každé rozhodnutí:

  1. Determinizace: rozdá soupeřům náhodné karty z těch, které nevidí – tak, aby odpovídaly tomu, co ví (počet karet, co padlo, na co kdo lízal) – a zamíchá balíček. Vznikne jeden „svět“ s úplnou informací.
  2. Dohrání: v tom světě zkusí každý kandidátský tah a kolo dohraje rychlou pravidlovou strategií (rollout).
  3. Průměr: zopakuje to pro mnoho světů a vybere tah s nejlepším průměrným výsledkem.
co vidíte8SvE8soupeř: 2 karty ?svět 1910výhrasvět 27Kprohrasvět 3Sv7výhrapro každý tah:průměr výsledkůve všech světech→ zahrát nejlepšíNeznámé karty se rozdají náhodně (determinizace), každý svět se dohraje pravidly a výsledky se zprůměrují.
Obr. 11.1Monte Carlo s determinizací: z toho, co vidíte, vznikne mnoho možných světů (soupeřových rukou), v každém se tah dohraje a výsledky se zprůměrují. Na obrázku tři světy; počítač jich používá desítky až stovky.
Odhad hodnoty tahu ze vzorků\[ \hat V(m) = \frac{1}{K} \sum_{k=1}^{K} \text{výsledek}\big(m,\ \text{svět}_k\big), \qquad \text{nejistota} \approx \frac{1{,}96 \cdot \sigma}{\sqrt{K}} \]

Metodě se v angličtině říká Perfect Information Monte Carlo (PIMC). Proslavil ji program GIB pro bridž (Ginsberg 2001) a podrobně ji rozebrali Long, Sturtevant, Buro a Furtak (2010). Kolik přináší v prší, ukázala simulace průvodce:

Tab. 11.1Hráč Monte Carlo proti úrovni 3 ve hře dvou se čtyřmi kartami (rollouty úrovně 3)
Vzorků na tahVýhry hráče Monte CarloOdehraných kol
1044,1 % ± 1,83 000
2048,6 % ± 1,83 000
4053,0 % ± 1,83 000
10055,2 % ± 1,83 000
20058,1 % ± 2,22 000
Monte Carlo zkoušel všechny povolené tahy (u svrška každou barvu) a tah vybíral jen tam, kde existovala volba – zhruba ve 30 % tahů. Proti úrovni 2 vyhrál se 40 vzorky 51,8 % ± 3,1 (1 000 kol).

S málo vzorky hraje Monte Carlo hůř než pravidla, kterými dohrává: deset náhodných světů je příliš málo a odhad je zašuměný. Od zhruba 40 vzorků je lepší a s rostoucím počtem se zlepšuje dál – za cenu výpočtu: 200 vzorků pro pět tahů znamená tisíc dohraných kol na jedno rozhodnutí.

11.4Slabiny determinizace

Determinizace předpokládá, že po tahu bude každý hráč „vědět všechno“ – v každém světě hraje, jako by viděl karty. Frank a Basin (1998) popsali dvě chyby, které z toho plynou: splynutí strategií (počítač si myslí, že v každém světě zvolí jiný nejlepší tah, ačkoli ve skutečnosti mezi světy rozlišit nemůže) a nelokálnost (hodnota pozice závisí i na tom, jak se do ní hra dostala, a soupeř své karty „prozrazuje“ tím, jak hraje). Long a kol. (2010) ukázali, za jakých vlastností hry PIMC přesto funguje dobře. Lepší, ale pomalejší je Information Set MCTS (Cowling, Powley a Whitehouse 2012), který staví strom přímo nad informačními množinami.strategy fusion, non-locality, ISMCTS

Z historie

Program GIB Matthewa Ginsberga patřil kolem roku 2000 k nejsilnějším bridžovým programům a jeho rozehrávka stála právě na vzorkování rozdání (Ginsberg 2001). Stejná myšlenka – „domysli si skryté karty, vyřeš úlohu s úplnou informací a zprůměruj“ – se pak používala v mnoha dalších karetních hrách. Prší je pro ni dobrý školní příklad: malé ruce, jednoduchá pravidla a rychlé dohrávání.

11.5Pět úrovní ve hře

úroveň 1náhodně povolenou kartounic neplánujeúroveň 2jednoduchá pravidlašetří svrška, odpovídá sedmouúroveň 3plán ruky a útokynejdelší barva, útok na vedoucíhoúroveň 4+ počítání karetkdo na co lízalúroveň 5+ Monte Carlovzorky rukou a dohrávání
Obr. 11.2Úrovně soupeřů ve hře v průvodci. Každá vyšší úroveň přidá jednu dovednost. Ve hře navíc slabší soupeři (úroveň 1 a 2) občas zapomenou odpovědět na sedmu nebo eso, aby se proti nim dobře učilo.
Mistrovská pomůcka

Trenér ve hře používá Monte Carlo s 30 vzorky mezi třemi nejlepšími tahy podle pravidel a pojmenuje techniku, která za tahem stojí. Když s jeho radou nesouhlasíte, zkuste stejnou situaci v laboratoři s 300 vzorky – možná zjistíte, že oba tahy jsou skoro stejně dobré.

11.6Procvičení

1
Kolik různých čtyřkaretních rukou může mít soupeř na začátku hry dvou (27 neznámých karet)?
C(27, 4) = 17 550.
2
Odhad šance vyhrát je 50 % ze 100 vzorků. Jak široký je 95% interval?
1,96 · √(0,5 · 0,5 / 100) ≈ ±9,8 bodu. Na rozlišení tahů vzdálených o 3 body je potřeba víc než tisíc vzorků.
3
Proč Monte Carlo s 10 vzorky prohrává s úrovní 3, když samo dohrává úrovní 3?
Rozhodnutí podle deseti náhodných světů je zašuměné: náhoda v rolloutech často přebije skutečný rozdíl mezi tahy, a tak hráč občas vybere horší tah, než by vybralo pravidlo. Teprve s víc vzorky šum klesne pod rozdíl mezi tahy.
4
Co je „splynutí strategií“ na příkladu prší?
V jednom světě má soupeř kule, v jiném listy. Determinizace v každém světě „zvolí“ po svršku tu barvu, kterou soupeř zrovna nemá – a tah se svrškem tak vypadá skvěle. Ve skutečnosti ale musíte zvolit jednu barvu, aniž víte, ve kterém světě jste.
5
Proč úroveň 5 ve hře nezkouší všechny tahy, ale jen tři nejlepší podle pravidel?
Šetří čas: s pěti kartami a svrškem (čtyři barvy) může být kandidátů osm. Tři nejlepší podle pravidel téměř vždy obsahují skutečně nejlepší tah, a vzorky se tak rozdělí mezi méně možností.
Co si odnést
  • Prší je hra s neúplnou informací a náhodou; rozhoduje se v celé množině možných pozic.
  • Monte Carlo s determinizací vzorkuje skryté karty, dohrává a průměruje; potřebuje dost vzorků.
  • Úrovně ve hře: náhodně – pravidla – plán a útoky – počítání karet – Monte Carlo.
Část IIIMistr a věda
12

Prší s dětmi, turnaj a zdravé hranímistr a věda

Prší bývá první karetní hra, kterou se děti naučí – a dobrá škola: poznávat barvy a hodnoty, počítat po dvou, dodržovat pravidla, čekat, až na vás přijde řada, a unést prohru. Kapitola ukazuje, jak hrát s dětmi, jak hrát turnaj na body po víc kol, jak hru udělat férovou a proč patří ke stolu bez peněz. Mistrovská úroveň tu neznamená složitější matematiku, ale umět hru dobře vést.

👨‍👩‍👧

V prší má šanci i začátečník. Hráč, který přikládá úplně náhodně, vyhrál v simulaci průvodce proti hráči s jednoduchými pravidly asi 39 % kol ve dvou. Dítě tedy vyhrává často i bez „nadržování“ – a když se naučí šetřit svrška, ještě častěji.

Minihra: Kolik bodů?
Laboratoř ukáže karty, které zůstaly poraženému v ruce. Spočítejte jeho trestné body podle pravidel turnaje ve hře a vyberte správný součet. Šest rukou; za aspoň pět správně získáte 15 XP. Dobré cvičení sčítání i pro děti.
MINIHRA
0 / 6
Body ve hře: sedma 7, osma 8, devítka 9, desítka 10, spodek 2, svršek 3, král 4, eso 11. Nabídnuté nesprávné součty vznikají typickými chybami – eso za 12 bodů (jak uvádí česká Wikipedie), spodek, svršek a král za 10 nebo posun o pár bodů. Správný je vždy právě jeden.
Turnaj na body
Počítač odehraje turnaj hráčů úrovně 3 se čtyřmi kartami: po každém kole dostanou poražení body za karty v ruce, dokud někdo nepřekročí 100. Graf ukazuje průběžné součty. Vyberte počet hráčů a konec kola a tlačítkem spusťte nový turnaj.
LABORATOŘ
Model: stejná pravidla jako ve hře; body dostane každý hráč kromě vítěze kola (při „do posledního“ všichni kromě prvního). Ze simulace 20 000 turnajů se čtyřmi kartami trvá turnaj průměrně 8,0 kola ve dvou, 5,8 kola ve třech a 5,0 kola ve čtyřech; poražený dostane za kolo průměrně asi 21 bodů.
+Teorie: co se dítě naučí, jak hrát s dětmi, turnaj, férovost, hraní bez peněz a přestávky

12.1Co se dítě při prší naučí

  • Třídit a porovnávat. Stejná barva, nebo stejná hodnota – dvě vlastnosti jedné karty. To je základ třídění, který se v matematice vrací v množinách a v logice.
  • Počítat. Sedmy po dvou (2, 4, 6, 8), body v turnaji (sčítání do sta), kolik karet zbývá v balíčku.
  • Dodržovat pravidla a střídat se. Čekat na svůj tah, nepodívat se do karet soupeře, nepřikládat, co nejde.
  • Plánovat. Šetřit svrška, nechat si sedmu na obranu – první zkušenost s tím, že „teď ne, až potom“ může být chytřejší.
  • Prohrávat. V prší rozhoduje i náhoda. Dítě, které prohraje, se naučí, že to nebyla jeho chyba – a že příště může vyhrát.

12.2Jak hrát s dětmi

Začněte bez zvláštních karet: jen barva, nebo hodnota. Pak přidejte svrška (měnič), potom sedmu a nakonec eso. Hrajte s odkrytými kartami a nahlas říkejte, proč přikládáte: „Mám zelenou, tak dám zelenou.“ Ve hře v průvodci k tomu slouží režim Pro děti: soupeři hrají s odkrytými kartami, hratelné karty svítí a soupeři jsou mírní.

Mistrovská pomůcka

Nechávat dítě vyhrávat schválně se v prší většinou nemusí – náhoda mu dává šanci sama. Lepší je místo „nadržování“ ukázat jednu techniku na hru: dnes šetříme svrška, zítra počítáme sedmy.

12.3Turnaj na body

Po každém kole dostanou poražení trestné body za karty, které jim zůstaly v ruce. Turnaj končí, jakmile někdo překročí 100 bodů, a vyhrává hráč s nejmenším součtem. Body ve hře: 7 až 10 podle čísla, spodek 2, svršek 3, král 4, eso 11 (česká Wikipedie uvádí eso za 12, kapitola 8).

77 b.88 b.99 b.1010 b.Sp2 b.Sv3 b.K4 b.E11 b.Trestné body poraženého ve hře: 7 až 10 podle čísla, spodek 2, svršek 3, král 4, eso 11.Příklad: v ruce zůstal žaludský král, srdcové eso a listová sedma = 4 + 11 + 7 = 22 bodů.
Obr. 12.1Trestné body za karty v ruce ve hře. Nízké karty bodově (spodek, svršek, král) jsou levné, sedmy až desítky a eso drahé.
Konec turnaje\[ \text{turnaj končí, když } \max_i S_i > 100; \qquad \text{vyhrává } \arg\min_i S_i \]

Body mění strategii na konci kola: hrozí-li, že kolo prohrajete, zbavujte se nejdřív drahých karet – esa (11 bodů) a desítek. Svrška (3 body) a krále (4) se nebojte nechat v ruce, ty bodově skoro nebolí.

Příklad Kterou kartu se zbavit

Hrajete ve dvou a máte poslední dvě karty, E a K; na vrchní kartu se hodí obě. Přiložte eso: nemá-li soupeř eso, stojí a vy hned přiložíte krále (stejná barva) – kolo je vaše. A kdyby soupeř esem odpověděl a kolo nakonec vyhrál, zůstane vám v ruce král za 4 body, ne eso za 11.

12.4Férovost

  • Střídejte rozdávajícího. Začínající hráč vyhrává o 1 až 3 procentní body častěji (kapitola 10); po kole se rozdávající posune.
  • Míchejte pořádně. Karty z minulého kola leží seřazené po barvách – bez důkladného zamíchání dostane někdo celou barvu.
  • Domluvte pravidla předem. Srdcová sedma, první otočená karta, kolik karet – spor uprostřed kola zkazí hru víc než prohra (kapitola 8).

12.5Bez peněz a s přestávkami

Prší je hra pro zábavu. Jakmile se hraje o peníze, mění se z rodinné hry v hazard: prohry se „dohánějí“, roste napětí a z náhody se stává zdroj stresu. Průvodce proto nepracuje se sázkami a hra v něm má jen body a hvězdičky.

Pozor

Pokud vy nebo někdo blízký nedokážete přestat hrát o peníze, ozvěte se odborníkům. Národní linka pro odvykání 800 350 000 je bezplatná a pomáhá i lidem s problémem s hazardním hraním. Víc o závislostech a pomoci najdete v průvodci Drogy a závislosti.

A obyčejné rady pro zdravé hraní: dělejte přestávky, nehrajte na displeji dlouho do noci a skončete, když přestane bavit. U dětí je dobré předem říct, kolik kol se odehraje – „ještě jedno“ se pak nemusí vyjednávat.

12.6Procvičení

1
Poraženému zůstaly 10 Sp E. Kolik má trestných bodů ve hře?
10 + 2 + 11 = 23 bodů.
2
Po čtyřech kolech má Anna 96 bodů, Petr 70 a Jana 88. V pátém kole dostane Anna 6 bodů a ostatní nic. Kdo vyhrál turnaj?
Anna má 102, překročila 100 – turnaj končí. Vyhrává nejmenší součet: Petr se 70 body.
3
V jakém pořadí zavádět s dítětem zvláštní karty?
Doporučení průvodce: nejdřív jen barva a hodnota, pak svršek (jednoduchý a pomáhá), pak sedma (počítání po dvou) a nakonec eso (vynechání tahu bývá pro malé děti nejméně pochopitelné). Nejde o pravidlo, ale o osvědčený postup.
4
Proč se v turnaji vyplatí zbavit se esa dřív než krále?
Eso má 11 bodů, král 4. Kdybyste kolo prohráli, ušetříte tím 7 bodů.
5
Kolik kol trvá turnaj tří hráčů se čtyřmi kartami průměrně?
Podle simulace průvodce (20 000 turnajů hráčů úrovně 3) asi 5,8 kola; poražený dostane za kolo průměrně asi 21 bodů.
Co si odnést
  • Prší učí barvy, počítání, pravidla, plánování i prohru; s dětmi začněte bez zvláštních karet.
  • Turnaj: body 7–10 podle čísla, spodek 2, svršek 3, král 4, eso 11; nad 100 konec, vyhrává nejmenší součet.
  • Hrajte bez peněz, střídejte rozdávajícího, domluvte pravidla předem a dělejte přestávky.
PřílohaA

Slovníček

Česká hesla s anglickým termínem. Hledat lze v obou jazycích.

PřílohaB

Vzorce a přehledy

Techniky a kapitoly

Tab. B.1Techniky trenéra ve hře (přesné názvy) a kapitoly
TechnikaJádroKapitola
Barva, nebo hodnotahratelná je karta stejné barvy, stejné hodnoty nebo svršek; z hratelných vyber tu, po které ti zůstane nejvíc navazujících karet2
Sedma beredalší bere 2 · počet sedem v řadě, nebo odpoví sedmou3
Eso stojídalší stojí, nebo odpoví esem; ve hře dvou „ještě jednou já“3
Měničsvrška až nakonec; barva = nejdelší vlastní, nebo ta, kterou soupeř nemá4
Plán rukynejdřív osamělé karty, cesta do nejdelší barvy, přechod hodnotou5
Počítání karetsedmy, esa a svršci venku; kdo lízl, neměl barvu ani hodnotu vrchní karty6
Útok na vedoucíhosoupeř s 1–2 kartami: sedma, eso, nebo barva, které je venku nejméně7

Vzorce na jednom místě

Značení: t vrchní karta, s platná barva, U počet karet, které nevidíte, K počet karet skupiny mezi nimi, n počet karet v ruce soupeře, N počet kol simulace.

Hratelná karta (kap. 2, 3, 4)\[ \text{nic nepůsobí: } \text{barva}(c) = s \ \lor\ \text{hodnota}(c) = \text{hodnota}(t) \ \lor\ c \text{ je svršek}; \qquad \text{působí sedma (eso): jen sedma (eso)} \]
Sedmy v řadě (kap. 3)\[ \text{karet} = 2k, \qquad k = 1, 2, 3, 4 \]
Balíček po rozdání (kap. 1)\[ 32 - n_{\text{hráčů}} \cdot k_{\text{karet}} - 1 \]
Hypergeometrické rozdělení (kap. 6, 9)\[ P(X = j) = \frac{\binom{K}{j}\binom{U-K}{n-j}}{\binom{U}{n}}, \qquad P(X \ge 1) = 1 - \frac{\binom{U-K}{n}}{\binom{U}{n}}, \qquad \mathrm{E}[X] = \frac{nK}{U} \]
Po líznutí (kap. 6; R neznámé karty, které na vrchní kartu nejdou, KR karty skupiny mezi nimi)\[ P(X = 0) = \frac{\binom{|R| - K_R}{n-1}}{\binom{|R|}{n-1}} \cdot \frac{U - (n-1) - K}{U - (n-1)} \]
Soupeř s poslední kartou (kap. 7)\[ P(\text{dohraje} \mid m) = \frac{K_m}{U} \]
Simulace (kap. 10)\[ \hat p \pm 1{,}96\sqrt{\frac{\hat p(1-\hat p)}{N}} \]
Monte Carlo s determinizací (kap. 11)\[ \hat V(m) = \frac{1}{K}\sum_{k=1}^{K} \text{výsledek}(m, \text{svět}_k) \]
Trestné body (kap. 8, 12)\[ B = \sum_{c} b(c), \qquad b: 7 \to 7,\ 8 \to 8,\ 9 \to 9,\ 10 \to 10,\ \text{Sp} \to 2,\ \text{Sv} \to 3,\ \text{K} \to 4,\ \text{E} \to 11 \]

Modeloví hráči

Tab. B.2Úrovně hráčů v laboratořích, simulacích a ve hře
ÚroveňLaboratoře a simulace průvodceHra ve 3D
1náhodná povolená karta; na sedmu a eso odpoví, když může; líže jen z nouzenáhodně povolenou kartou; na sedmu a eso občas zapomene odpovědět
2odpoví na sedmu a eso; přednostně sedma a eso, pak obyčejná karta, svršek jen z nouze s nejdelší barvoujednoduchá pravidla s trochou náhody; výjimečně zapomene odpovědět
3skóre karet: plán ruky, útok na vedoucího, postih za plýtvání svrškemplán ruky a útoky (vlastní váhy)
4+ lízání soupeřů (kdo na jakou barvu lízal, dokud ji nepřiloží)+ počítání karet
5Monte Carlo jen v laboratoři kapitoly 11 a v tab. 11.1+ Monte Carlo: 40 vzorků, tři nejlepší tahy podle pravidel, dohrávání úrovní 3

Důležitá čísla

Tab. B.3Čísla z průvodce (přesný výpočet nebo simulace)
CoHodnotaKde
hratelná karta se 4 kartami: běžná vrchní / svršek / působí sedma nebo eso90,3 / 81,0 / 34,9 %kap. 9, přesně
soupeř se 4 kartami má sedmu (27 neznámých, 4 sedmy)49,5 %kap. 9, přesně
výhra začínajícího ve dvou, 4 karty51,3 % ± 0,2kap. 10, 200 000 kol
úroveň 2 proti úrovni 1 ve dvou61,0 % ± 0,2kap. 10, 200 000 kol
svršek hned, jak to jde (ve dvou proti úrovni 2)39,9 % ± 0,3kap. 10, 100 000 kol
Monte Carlo se 40 vzorky proti úrovni 353,0 % ± 1,8kap. 11, 3 000 kol
délka turnaje tří hráčů do 100 bodů5,8 kolakap. 12, 20 000 turnajů
PřílohaC

Zdroje a předpoklady

Pravidla, varianty a historie

  • Prší. In: Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online], cs.wikipedia.org – pravidla, 2 až 5 hráčů, obvykle 4 až 6 karet, rozšíření po druhé světové válce, varianty (červená sedma vrací, sedma vrací, rychlé prší, spodek je měnič, zelený král, červená desítka, zvláštní zakončení, hospodské prší), bodování (eso 12), příbuzné hry (mj. Pesten, Tschau Sepp). Ověřeno 8. 11. 2026.
  • Mau-Mau (card game). In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online], en.wikipedia.org – vznik v Německu krátce po druhé světové válce, první tištěná pravidla 1958, původní pravidla (sedma, osma, spodek, „Mau“), věta o prší jako nejoblíbenější české variantě s odkazem na Nové universum (2003, s. 880). Ověřeno 8. 11. 2026.
  • Trumpf, P.: Spielkarten und Kartenspiele. Keyser, 1958; Trumpf, P.: Alte und neue Kartenspiele. Ravensburg: Otto Maier, 1961 – citováno podle anglické Wikipedie (hesla Mau-Mau), originály jsme nečetli.
  • Crazy Eights. In: Wikipedia, The Free Encyclopedia [online] – hra Eights doložená od 30. let 20. století, jméno Crazy Eights od 40. let, s odkazem na Parlett, D.: The Oxford Dictionary of Card Games. Oxford University Press, 1996, s. 291. Ověřeno 8. 11. 2026 (Parlettův slovník citován podle Wikipedie).
  • Parlett, D.: The Penguin Book of Card Games. London: Penguin, 2008. ISBN 978-0-141-03787-5 – uváděno anglickou Wikipedií jako pramen k rodině mau-mau; citováno podle ní.
  • Prší a Crazy Eights. In: pagat.com – Card Games [online] – prší jako česká podoba crazy eights, význam jména („it is raining“), v Německu mau-mau. Ověřeno 8. 11. 2026.
  • Oficiální pravidla karetních her. Praha: Eminent, 2002. 1. vyd., 295 s. ISBN 80-7281-116-9 – kniha pravidel uváděná českou Wikipedií; ověřen jen katalogový záznam, obsah jsme nečetli.
  • Polák, J.: Populární karetní hry z pohledu teorie her. Bakalářská práce. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta informatiky a statistiky, katedra ekonometrie, 2020. Vedoucí práce Viktor Chrobok – simulace prší v C++, měnič jako nejsilnější strategické pravidlo. Ověřeno 8. 11. 2026.

Umělá inteligence ve hrách s neúplnou informací

  • Frank, I.; Basin, D.: Search in games with incomplete information: a case study using Bridge card play. Artificial Intelligence 100 (1–2), 1998, s. 87–123 – splynutí strategií a nelokálnost. Ověřeno 8. 11. 2026.
  • Ginsberg, M. L.: GIB: Imperfect Information in a Computationally Challenging Game. Journal of Artificial Intelligence Research 14, 2001, s. 303–358. DOI 10.1613/jair.820. Ověřeno 8. 11. 2026.
  • Long, J. R.; Sturtevant, N. R.; Buro, M.; Furtak, T.: Understanding the Success of Perfect Information Monte Carlo Sampling in Game Tree Search. In: Proceedings of AAAI-10, 2010, s. 134–140. DOI 10.1609/aaai.v24i1.7562. Ověřeno 8. 11. 2026.
  • Cowling, P. I.; Powley, E. J.; Whitehouse, D.: Information Set Monte Carlo Tree Search. IEEE Transactions on Computational Intelligence and AI in Games 4 (2), 2012, s. 120–143. Ověřeno 8. 11. 2026.

Pomoc

  • Národní linka pro odvykání 800 350 000 – bezplatná linka, která pomáhá i lidem s problémem s hazardním hraním (uvádí ji i ministerstvo financí). Ověřeno 8. 11. 2026.

Modelové předpoklady laboratoří

Všechna čísla, tabulky, pravděpodobnosti a simulace počítá kód průvodce (stejné jádro jako laboratoře, spuštěné skriptem v Node.js). Pravděpodobnosti v kapitolách 4, 6, 7 a 9 jsou přesné (kombinační čísla) a předpokládají, že karty soupeře jsou náhodným výběrem z karet, které nevidíte; po líznutí se počítá, že hráč lízal z nouze. Simulace v kapitolách 3, 4, 5, 10 a 12 používají modelové hráče z tabulky B.2 a pravidla hry bez srdcové sedmy; počty kol a nejistoty jsou u tabulek. Ablační srovnání (obr. 10.2) mění vždy jedno rozhodnutí hráče úrovně 2 a hraje proti hráčům úrovně 2 (100 000 kol na řádek). Hráč Monte Carlo v tabulce 11.1 zkoušel všechny povolené tahy a dohrával úrovní 3; laboratoř v kapitole 11 rozdává soupeři karty bez ohledu na lízání. Minihry jsou ověřené programem: v kapitole 2 hratelnost každé karty, v kapitole 5 prohledáním všech pořadí (jediný úplný řetěz), v kapitole 7 výčtem neznámých karet (jediný nejlepší tah), v kapitole 12 součtem bodů. Hra ve 3D je samostatný program se stejnými pravidly, ale vlastními vahami soupeřů; její úrovně proto nemusí přesně odpovídat číslům z tabulek.

Co zůstává nejisté

Původ jména „prší“ jsme ze spolehlivého pramene nezjistili. Údaj, že se prší u nás rozšířilo po druhé světové válce, známe jen z české Wikipedie. Knihy Petera Trumpfa a Parlettův slovník citujeme podle Wikipedie, knihu Oficiální pravidla karetních her (Eminent 2002) jen podle katalogového záznamu; knihu Omasta, V.; Ravik, S.: Karty, hráči, karetní hry (2007), kterou uvádí česká Wikipedie, jsme neověřili. Podobu variant „červená desítka“ a „zvláštní zakončení“ prameny popisují nejednotně, proto je průvodce jen jmenuje. Směr hry (po směru hodinových ručiček) je zvyklost hry v průvodci; v pramenech, které jsme měli, není jednotně uveden. Výsledky simulací platí pro modelové hráče, ne pro lidi.

Interaktivní průvodce Prší (listopad 2026). Studijní materiál o hře – hrajte pro radost a s mírou, bez sázek a peněz. Průvodce nejmenuje ani nedoporučuje aplikace ani programy; karty jsou vlastní kresbou průvodce.