Mariáš
Od prvního štychu
po teorii her a algoritmy
Na pozadí hraje počítač volený mariáš. Aktér dole hraje hru proti dvěma obráncům, všichni tři se řídí zásadami z kapitol 5 a 6: aktér tahá trumfy a vynáší esa, obránci mažou a hrají aktérovi do barvy, kterou nemá. Karty obránců nevidí nikdo – ani počítač. Hlášky se ohlásí samy, po desátém štychu se sečtou body.
Jak průvodce používat
Mariáš je česká karetní klasika: tři hráči, dvaatřicet karet, jeden proti dvěma. Tento průvodce vede od karet a pravidel přes body, hlášky, trumfy a ohlašování k strategii aktéra i obrany, k sedmě, kilu, betlu a durchu – a nakonec k matematice a informatice pod kapotou: kolik je rozdání, jak se rozkládají trumfy, kolik má závazek očekávanou hodnotu a jak hraje počítač. Je pro ty, kdo znají prší a chtějí se naučit mariáš, pro hospodské hráče, kteří chtějí lépe počítat a hrát obranu, i pro studenty matematiky a informatiky.
Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř nebo minihra, kde si věc vyzkoušíte klepáním na karty. Pod ní dvě mise za XP. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: přesná pravidla, odvození, řešené příklady a procvičení s řešením. Teorie bývá o úroveň náročnější než úvod kapitoly. Barevná tečka v obsahu ukazuje úroveň. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.
Hned za úvodem najdete sekci Hrajte mariáš ve 3D: volený mariáš pro tři u stolu se suknem, s tréninkem aktéra, denní výzvou a režimem učení s otevřenými kartami. Trenér v něm radí stejnými technikami, jaké vykládají kapitoly 2 až 9, a u každé rady odkáže na kapitolu průvodce.
Mapa průvodce
| Kapitola | Úroveň | Co se naučíte |
|---|---|---|
| 1 Karty, pravidla a historie | základy | mariášové karty a jejich barvy, pořadí, cíl hry, původ jména, karty s Vilémem Tellem, varianty mariáše, mariáš v literatuře |
| 2 Štych a povinnosti | základy | přiznat barvu, přebít, trumfovat; pořadí v barevné hře a v betlu a durchu; minihra „Kterou kartu smíte zahrát?“ |
| 3 Body a hlášky | základy | esa a desítky, ultimo, hlášky 20 a 40, proč nemůže být remíza, počítání bodů po hře |
| 4 Rozdání, trumf, talon a ohlášení | základy | 7 + 5 karet, volba trumfu, odhoz do talonu, hra, sedma, kilo, betl, durch, dobrá a špatná, flek, tarif v bodech |
| 5 Hra aktéra | pokročilí | plán podle počtu trumfů, tahat trumfy, eso a desítka, hlášky, kdy pustit štych; párová simulace |
| 6 Hra obrany | pokročilí | spolupráce obránců, namazat, hrát do krátké barvy, chránit desítku, kdy flekovat |
| 7 Sedma a kilo | pokročilí | ohlášená a tichá sedma, šetřit sedmu, kilo a tiché kilo, kdy je ohlásit |
| 8 Betl a durch | pokročilí | kdy ruka unese betl nebo durch, slabá místa, jak je obrana láme, rozbor ruky |
| 9 Počítání karet a pravděpodobnost | mistr a věda | počet rozdání, hypergeometrické rozdělení trumfů, holé eso, chybějící barva, počítání odehraných karet |
| 10 Teorie her a hodnota závazků | mistr a věda | hra s nulovým součtem, koalice dvou proti jednomu, neúplná informace, očekávaná hodnota, flek jako signál, simulace |
| 11 Jak hraje počítač | mistr a věda | minimax a alfa-beta s otevřenými kartami, determinizace a Monte Carlo (PIMC), jejich slabiny, ISMCTS, výzkum příbuzných her |
| 12 Mariáš ve společnosti a zdravé hraní | mistr a věda | soutěžní pravidla a turnaje, zápis a vyúčtování v bodech, etiketa u stolu, hraní bez peněz, rizika hraní o peníze |
Co budete potřebovat
Balíček mariášových karet (32 karet), tři hráče, papír a tužku na zápis bodů. Ve dvou se dá trénovat v laboratořích a ve hře, kde za chybějící hráče hraje počítač. Pro první dvě části stačí sčítání a trocha paměti, od kapitoly 9 se hodí zlomky, procenta a kombinační čísla. Kde je potřeba víc (hypergeometrické rozdělení, očekávaná hodnota, alfa-beta), průvodce to vysvětlí na místě.
Navazující látku najdete v sousedních průvodcích: první karetní hru se stejnými kartami v průvodci Prší, hru pro jednoho a řešiče v průvodci Solitaire a pasiánsy, hledání ve stromu variant a hodnocení pozice v průvodci Šachy, kombinatoriku v průvodci Matematika, pravděpodobnost, simulace a intervaly spolehlivosti v průvodci Statistika a modely, úsudek a argumentaci v průvodci Logika a kritické myšlení a rozhodování, posilování a zkreslení úsudku v průvodci Psychologie.
Modelové předpoklady
Pravidla se vykládají podle soutěžních pravidel Českého svazu mariáše a dalších pramenů v příloze C. Kde se pravidla liší, text vždy řekne, co platí ve hře v tomto průvodci. Laboratoře počítají s těmito předpoklady:
| Veličina | Hodnota | Kde se používá |
|---|---|---|
| Varianta | volený mariáš pro tři | forhont dostane 7 + 5 karet a volí trumf; ostatní po 10 |
| Tarif ve hře (body od každého obránce) | hra 1, sedma 2, kilo 4, betl 5, durch 10 | v červených hra, sedma a kilo ×2; flek násobí celý závazek; kapitoly 4, 7, 10, 12 |
| Modeloví hráči v simulacích | pravidlová strategie | vidí jen své karty a odehrané karty; trumf = nejdelší barva ze 7 karet; kapitoly 5, 6, 7, 10; hero |
| Simulace v textu | 5 000 až 20 000 rozdání | s 95% intervalem spolehlivosti; laboratoře používají jiné náhodné rozdání, čísla se proto mírně liší |
| Rozbor betlu a durchu | model jedné barvy | přesný výčet rozložení karet obrany v každé barvě zvlášť; kapitola 8 |
| Řešič s otevřenými kartami | 3 až 6 štychů | alfa-beta se stejnými kartami a transpoziční tabulkou; kapitola 11 |
Čtyři druhy rámečků
Řešený příklad, který si můžete přepočítat nebo přehrát v laboratoři.
Odkud se hra vzala, jak se měnila pravidla a karty, nebo zajímavost z výzkumu.
Rychlé pravidlo, které zlepší hru, nebo způsob, jak věc vysvětlit začátečníkovi.
Častá chyba, mýtus nebo past, do které se snadno spadne.
Studijní materiál o hře. Hrajte pro radost a s mírou – bez sázek a peněz. Mariáš se v hospodách tradičně hraje o peníze; průvodce to zmiňuje jen věcně a tarif i vyúčtování uvádí výhradně v bodech. Karty v průvodci jsou vlastní jednoduché kresby (znak barvy a hodnota), tradiční vzor je popsán jen slovy. Průvodce nejmenuje obchodní aplikace a nic nedoporučuje ke stažení. Údaje z pramenů mají v příloze C zdroj a datum ověření (stav k 8. 11. 2026).
Rozsahem odpovídá: matematika – pravděpodobnost a kombinatorika na úrovni úvodních vysokoškolských kurzů (kombinační čísla, hypergeometrické rozdělení, střední hodnota, Monte Carlo a intervaly spolehlivosti); teorie her – úvod (hry s nulovým součtem, koalice, neúplná informace, očekávaná hodnota); informatika – algoritmy prohledávání (minimax, alfa-beta, transpoziční tabulky, determinizace a Monte Carlo); pravidla – podle soutěžních pravidel Českého svazu mariáše a dalších pramenů v příloze C.
Mariáš ve 3D
🎮 Zpět ke hře Hra je nahoře na této stránce. Tlačítkem 📲 v její liště si ji nainstalujete do telefonu nebo počítače a hrajete i bez připojení.
Stůl se suknem pro tři: vaše karty ve vějíři dole, dva soupeři naproti, karty vlastního jednoduchého návrhu se znakem barvy a hodnotou. Hraje se volený mariáš podle pravidel z kapitoly 4. Když jste forhont, ťuknete na kartu, jejíž barva bude trumf, po doručení dalších pěti karet odhodíte dvě do talonu a vyberete závazek – hru, k ní sedmu nebo kilo, případně betl nebo durch (kapitola 7 a kapitola 8). Jako obránce odpovíte dobrá, nebo špatná, a můžete flekovat. Karty, které podle povinností z kapitoly 2 zahrát nesmíte, jsou ztmavené; hlášky se ohlásí samy (kapitola 3) a po hře uvidíte přehled bodů a vyúčtování v bodech. Režimy: Volený mariáš (forhont se střídá, průběžný účet), Trénink aktéra (volíte vždy vy), Denní výzva (v daný den stejné rozdání pro všechny, volíte vy) a Učení (karty soupeřů jsou otevřené a trenér komentuje každý štych). Ovládání: klepnutí na kartu ji zahraje, na klávesnici šipky vlevo a vpravo vyberou kartu, Enter nebo mezerník ji zahraje a T vyvolá nápovědu. V nastavení přepnete Pohled 3D / 2D shora, vzhled karet (velký index, barevný pruh, noční nebo původní), barvu sukna a tempo soupeřů.
Karty, pravidla a historiezáklady
Mariáš se hraje s 32 mariášovými kartami: čtyři barvy – srdce (červené) , kule , listy (zelené) a žaludy – a v každé osm hodnot: sedma, osma, devítka, desítka, spodek, svršek, král a eso. Hrají tři. V každé hře je jeden z nich aktér: zvolí závazek (třeba „hru“, „sedmu“ nebo „betla“) a hraje ho sám proti dvěma ostatním, kteří tvoří obranu. Hraje se na štychy: každý přidá jednu kartu a nejvyšší karta štych bere. Body nesou jen esa a desítky (po 10) a poslední štych (10). Aktér chce závazek splnit, obrana mu v tom brání.
Z prší znáte barvy a hodnoty. Mariáš přidá tři věci: trumf, který přebije všechno, povinnost přebíjet a boj o body, kde jediná desítka rozhodne celou hru. A přidá i spoluhráče – dva obránci hrají spolu, aniž by si směli ukázat karty.
+Teorie: karty a jejich vzory, hra v kostce, původ jména, varianty, mariáš v kultuře
1.1Mariášové karty
Mariášky jsou karty německého typu: místo francouzských srdcí, kár, trefů a pik mají srdce (v pravidlech „červené“), kule, listy („zelené“) a žaludy. Soutěžní pravidla Českého svazu mariáše (ČSM) jmenují barvy „červené, kule, zelené a žaludy“ a hodnoty „sedmička, osmička, devítka, desítka, spodek, svršek, král a eso“. Místo dámy a kluka jsou tu svršek a spodek.German-suited cards; Hearts, Bells, Leaves, Acorns; Ober, Unter
V Čechách se nejčastěji hraje s jednohlavými kartami českého (pražského) vzoru, na Moravě častěji s dvouhlavými kartami Tellova vzoru. Na svršcích a spodcích Tellova vzoru jsou postavy ze Schillerova dramatu Wilhelm Tell (1804) – sám Vilém Tell je žaludový svršek. Podle Mezinárodní společnosti hracích karet (IPCS) vyrobil první balíčky tohoto vzoru József Schneider v Pešti kolem roku 1835.Bohemian pattern, Tell pattern (double-German)
Proč zrovna Vilém Tell? Často citovaný výklad říká, že postavy povstání proti habsburské vládě se do uherských karet dostaly v době, kdy otevřená kritika vlády narážela na cenzuru – hrdina ze švýcarského dramatu byl nenápadnější než hrdina domácí. Výklad uvádějí encyklopedie s odkazem na sběratelské prameny; přímý doklad z doby vzniku karet nemáme.
1.2Hra v kostce
Volený mariáš pro tři, který hraje i hra ve 3D, má tento průběh (podrobně kapitola 4):
- Rozdání. První hráč po rozdávajícím, forhont, dostane 7 karet a z nich zvolí trumf – barvu, která přebije všechny ostatní. Pak dostane dalších 5, ostatní mají po 10.
- Talon. Forhont odloží 2 karty stranou (v barevné hře ne eso ani desítku) a ohlásí závazek: hru, k ní případně sedmu nebo kilo, nebo betl či durch.
- Dobrá, nebo špatná. Obránci závazek přijmou, nebo jeden z nich převezme hru jako betl či durch. Pak se může flekovat (zdvojnásobit hodnotu).
- Sehrávka. Deset štychů s povinností přiznat barvu a přebíjet (kapitola 2).
- Vyúčtování. Aktér dostane hodnotu závazku od každého obránce, nebo ji každému zaplatí. V tomto průvodci a ve hře se počítají body na papíře, ne peníze.
Začátečníkovi stačí na první hru tři věty: „Musíš přiznat barvu, a když můžeš, přebít. Když barvu nemáš, musíš trumfovat. Body mají jen esa a desítky.“ Všechno ostatní – hlášky, sedma, flek – se dá přidat až ve druhé hře.
1.3Odkud se mariáš vzal
Podle české encyklopedie pochází mariáš z Německa, kde vznikl na přelomu 18. a 19. století z francouzské hry Mariage. Francouzské mariage znamená svatbu – tak se říkalo hlášce, dvojici svršek a král stejné barvy v ruce jednoho hráče. Kromě hry Mariage převzal mariáš prvky i z taroků, skatu a dalších her. Dnes patří k nejoblíbenějším karetním hrám v Česku a na Slovensku; příbuzné hry se hrají v Bavorsku a Rakousku a uherská národní hra ulti je podle anglické encyklopedie rozvinutím mariáše.Mariage; marriage = king and queen of a suit
1.4Varianty mariáše
| Varianta | Hráčů | Jak se určí aktér a závazek | Ve hře ve 3D |
|---|---|---|---|
| volený | 3 | forhont volí trumf ze 7 karet, odhazuje talon a má přednost při volbě závazku; ostatní mohou hru „přebrat“ betlem nebo durchem | ano – tento průvodce |
| licitovaný | 3 | všichni vidí 10 karet, dražba o závazek; vítěz vezme talon | ne |
| lízaný | 2 | po každém štychu se líže z talonu, hraje se na hlášky; betl a durch se nehrají | ne |
| křížový (čtyřka) | 4 | aktér si může vybrat spoluhráče; hraje se voleně i licitovaně | ne |
| hvězdicový | 5 | méně běžná varianta: dražba, aktér si zavolá spoluhráče, hraje se šest štychů | ne |
Volený mariáš je nejjednodušší pro začátek: kdo je forhont, ten je skoro vždy aktér, a hra má jasný rytmus. Licitovaný mariáš je oblíbená soutěžní forma; pracuje se stejnými kartami, štychy a body, jen se závazek vydražuje. Co se naučíte o štyších, bodech a obraně, platí ve všech variantách.
Mariáš nemá jedna „správná“ pravidla. Liší se tarif, počet fleků, zda smí do talonu desítka, zda se hraje volba „z lidu“ nebo hlášení „proti“. Před hrou se vždy domluvte. V tomto průvodci platí Pravidla ve hře (kapitola 4) a u každé odchylky se dočtete, jak to bývá jinde.
1.5Mariáš v české kultuře
Mariáš patří k obrazu české hospody stejně jako pivo. Nejslavnější literární partie je v Osudech dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška: ve 3. díle (kapitola „Přes Uhry“) hraje Švejk ve vlaku s účetním šikovatelem Vaňkem tahaný mariáš a pak mariáš ve třech s telefonistou Chodounským. Švejk tam prohlásí, že „Tahaný mariáš je vážnější věc než celá vojna“, a vypráví o hráči, který měl na ruce durcha, ale nehrál ho a nechal ostatní hrát betla. V roce 2006 slavil dvacet let Český svaz mariáše, který pořádá turnaje a vydává soutěžní pravidla (kapitola 12).
1.6Procvičení
- 32 karet: srdce, kule, listy, žaludy; sedma až eso. Body mají jen esa a desítky, poslední štych 10.
- V barevné hře stojí desítka hned pod esem; v betlu a durchu mezi devítkou a spodkem.
- Jeden aktér proti dvěma obráncům; jméno hry je z francouzského mariage – svatba, tedy hláška.
Štych a povinnostizáklady
Jeden hráč vynese kartu a ostatní dva po směru hry přidají po jedné. Tři karty tvoří štych. Bere ho nejvyšší trumf; když ve štychu trumf není, bere ho nejvyšší karta vynesené barvy – karta jiné barvy, která není trumf, nebere nikdy. Kdo štych vzal, vynáší do dalšího. Na rozdíl od prší si nevybíráte volně: musíte přiznat barvu, a když můžete, přebít; když barvu nemáte, musíte trumfovat. Tyto povinnosti jsou celý „motor“ mariáše – díky nim jde dopředu spočítat, kdo co musí zahrát.
Povinnost přebíjet je zrádná: obránce musí přebít i kartu vlastního spoluhráče a aktér s jediným trumfem ho musí dát, kdykoli mu dojde vynesená barva. Kdo povinnosti zná nazpaměť, vidí, kdy soupeře „vyždímá“ – a kdy se do stejné pasti chytí sám.
+Teorie: kdo bere štych, pět povinností, pořadí karet, technika Přiznat a přebít, renonc
2.1Kdo bere štych
V barevné hře (hra, sedma, kilo) platí jednoduché pravidlo: je-li ve štychu trumf, bere nejvyšší trumf; jinak bere nejvyšší karta vynesené barvy. Karty třetí barvy, kterými hráč „jen odhodil“, štych vzít nemohou, ať jsou jakkoli vysoké. V betlu a durchu trumfy nejsou, takže bere vždy nejvyšší karta vynesené barvy.trick, lead, trump, follow suit
2.2Pět povinností v pevném pořadí
Soutěžní pravidla ČSM říkají, že při odehrání karty platí povinnost přiznat barvu a současně povinnost zahrát vyšší kartu, než je ta, která je ve štychu v tu chvíli nejvyšší; totéž platí pro trumfy. Rozepsáno do kroků – první, který jde splnit, platí:
- Přiznat barvu a přebít: máte vynesenou barvu, štych zatím vede karta vynesené barvy a vy máte vyšší → musíte zahrát vyšší kartu vynesené barvy (kteroukoli z vyšších).
- Jen přiznat: barvu máte, ale vyšší ne – nebo už štych někdo přebil trumfem → zahrajete kteroukoli kartu vynesené barvy.
- Trumfovat a přebít: barvu nemáte, ve štychu leží trumf a vy máte vyšší → musíte dát vyšší trumf.
- Trumfovat: barvu nemáte, trumf máte → musíte trumfovat (když ve štychu vyšší trumf leží, stačí jakýkoli).
- Cokoli: nemáte vynesenou barvu ani trumf (nebo se hraje betl či durch) → libovolná karta.
Všimněte si, že kroky 3 a 4 se liší jen tím, jestli ve štychu už trumf leží. Když ještě neleží, přebije ho jakýkoli váš trumf, takže „trumfovat“ a „trumfovat a přebít“ splývají.
Povinnost přebíjet platí i proti spoluhráči. Vynese-li váš spoluhráč v obraně kulového krále a vy máte kulové eso, musíte ho dát, i když by spoluhráč štych bral tak jako tak. A totéž s trumfy: nemáte-li vynesenou barvu, musíte trumfovat, i když štych už jistě bere spoluhráč. Proto obránci často „ztrácejí“ trumfy, které by jindy přebily aktéra.
2.3Pořadí karet v barvě
Pravidlo o desítce zní v soutěžních pravidlech takto: při hrách s trumfy se desítka v každé barvě posouvá hned pod eso a stává se vyšší kartou než král. Platí ve všech čtyřech barvách, nejen v trumfech. V betlu a durchu se nic neposouvá.
2.4Technika Přiznat a přebít
Pravidlo říká, že přebít musíte, ale ne čím. Tady začíná technika Přiznat a přebít, kterou trenér ve hře ve 3D jmenuje nejčastěji: když musíte přebít a chcete štych vzít, zahrajte nejlevnější kartu, která štych bere. Když štych vzít nemůžete (hraje po vás ještě někdo s vyšší kartou), přidejte nejnižší povolenou kartu – leda by štych bral váš spoluhráč, pak přichází na řadu mazání (kapitola 6).
Trumfy jsou žaludy. Aktér vynese listovou osmu, máte 9 K E a hrajete druhý. Přebít musíte – smíte devítkou, králem i esem. Po vás hraje už jen váš spoluhráč, takže štych připadne obraně, ať dáte devítku, nebo eso: buď ho vezmete vy, nebo spoluhráč. Devítka stačí – „nejlevnější přebití“. Král a eso zůstanou na později a aktér neví, kde jsou.
2.5Renonc
Porušení pravidel – nepřiznaná barva, nepřebitá karta, karta zahraná mimo pořadí – se v mariáši nazývá renonc. Soutěžní pravidla za něj určují postih (paušál podle tabulky sazeb), v přátelské hře se postih domlouvá předem. Ve hře ve 3D renonc nastat nemůže: karty, které nesmíte zahrát, jsou ztmavené a nedají se vybrat.revoke
Renonc obrany se dá odhalit až později: když obránce v pátém štychu odhodí kule a v sedmém je zahraje, kule tehdy měl. Proto si všímejte, kdo kterou barvu nepřiznal – je to i nejlevnější informace o rozložení karet (kapitola 9).
2.6Procvičení
- Štych bere nejvyšší trumf, jinak nejvyšší karta vynesené barvy; kdo vzal, vynáší.
- Pořadí povinností: přiznat a přebít → jen přiznat → trumfovat a přebít → trumfovat → cokoli. Přebíjí se i spoluhráč.
- Přiznat a přebít: když chcete štych vzít, nejlevnější karta, která bere; když ne, nejnižší povolená.
Body a hláškyzáklady
V barevné hře se počítají body: každé eso a každá desítka ve vašich štyších má 10 bodů a kdo vezme poslední štych (ultimo), dostane dalších 10 – dohromady 90 bodů. K tomu se přičítají hlášky: svršek a král stejné barvy v ruce jednoho hráče mají 20 bodů, v trumfové barvě 40. Body za hlášku má ten, kdo ji ohlásil, i když štych vezme někdo jiný. Aktér ve „hře“ vyhrává, má-li víc bodů než obrana dohromady – a protože součet všech bodů je vždy lichý násobek deseti, remíza nastat nemůže.
Hláška je „svatba“ – mariage, podle níž se celá hra jmenuje. Je to jediný způsob, jak získat body bez štychu: stačí mít pár a ohlásit ho ve chvíli, kdy jednu z karet zahrajete. Trumfová hláška za 40 je víc než dvě esa – a pro kilo je skoro nutná.
+Teorie: bodované karty, hlášky a technika Hláška, proč není remíza, kolik hlášek se rozdá
3.1Esa, desítky a ultimo
Soutěžní pravidla ČSM uvádějí hodnoty: eso 10, desítka 10, poslední zdvih (ultimo) 10, hláška 20, trumfová hláška 40. Body za esa, desítky a ultimo patří tomu, kdo štych získal, a body obou obránců se sčítají. Ostatní karty – sedma až král – nemají žádnou bodovou hodnotu; jsou ale potřeba k tomu, aby se body dalo vzít nebo uhájit.ace–ten game, last trick bonus
3.2Hlášky
Hláška je dvojice svršek a král stejné barvy v ruce jednoho hráče. Podle soutěžních pravidel se hláška považuje za nahlášenou, když majitel první z dvojice karet ve chvíli, kdy ji odehrává, odloží stranou na své zdvihy; za nenahlášenou hlášku body nejsou. Body patří tomu, kdo hlášku měl a ohlásil, a štych může vzít kdokoli. V betlu a durchu se hlášky nehlásí.marriage (king and queen of one suit)
Ve hře ve 3D se hláška ohlásí sama, jakmile zahrajete svrška nebo krále a druhou kartu páru máte v ruce. Ve skutečné hře je to vaše povinnost – kdo zapomene, body nedostane.
3.3Technika Hláška
Trenér ve hře jmenuje techniku Hláška, když je vhodná chvíle pár „otevřít“. Pár drží body jistě – nikdo vám je nevezme. Otázka je jen, kdy první kartu zahrát:
- Aktér s trumfovou hláškou ji obvykle ohlásí brzy, často při tahání trumfů (kapitola 5): trumfový svršek nebo král přitom tlačí trumfy obrany a 40 bodů je jistých.
- Netrumfová hláška se hodí jako „bezpečný“ výnos: svrška vynesete, i když ho přebije eso nebo desítka – hlášku máte a král zůstane jako možný štych později.
- Obránce hlásí, když tím nedá aktérovi body ani tempo navíc. Hlášky obrany se v obyčejné hře přičtou obraně a často rozhodnou, kdo má víc.
Hláška se do bodů počítá jen jednou a jen tomu, kdo ji měl. Když spoluhráč v obraně hraje svrška a vy máte krále stejné barvy, hláška to není – pár musí být v jedné ruce. A pro kilo se aktérovi počítá jen jedna hláška (kapitola 7).
3.4Proč nemůže být remíza
Body každé strany jsou násobky deseti. Součet za karty je 90 a každá hláška přidá 20 nebo 40:
Číslo v závorce je vždy liché. Kdyby aktér a obrana měli stejně, bylo by A = D a součet 2A = 20 · (A/10) by byl sudý násobek deseti – spor. Proto ve hře vždy jedna strana vyhrává. Maximum je 90 + 3 · 20 + 40 = 190 bodů, když se ohlásí všechny čtyři hlášky.
3.5Kolik hlášek se rozdá
Má-li hráč n karet z 32, je šance, že drží konkrétního svrška i krále, rovna počtu ruk se dvěma danými kartami děleno počtem všech ruk:
| Ruka | Konkrétní hláška | Aspoň jedna hláška | Průměrný počet hlášek |
|---|---|---|---|
| 7 karet forhonta (před volbou trumfu) | 4,2 % | 16,4 % | 0,17 |
| 10 karet obránce | 9,1 % | 32,9 % | 0,36 |
| 12 karet forhonta (před odhozem) | 13,3 % | 45,4 % | 0,53 |
Hláška tedy není samozřejmost: obránce ji má zhruba v každé třetí hře, forhont před odhozem skoro v každé druhé. Proto je kilo vzácnější závazek – bez hlášky ho hrát nelze.
Trumfy listy. Aktér má ve štyších dvě esa a tři desítky a vzal poslední štych: 5 · 10 + 10 = 60. Hlásil listovou hlášku: +40, celkem 100. Obrana má 90 − 60 = 30 z karet a ohlásila kulovou hlášku za 20: 50. Aktér hru vyhrál – a se 100 body i se všemi hláškami jde o tiché kilo (kapitola 7).
Body obrany nemusíte počítat zvlášť: z karet má vždy 90 minus body aktéra z karet. Stačí přičíst hlášky obrany. Ve skutečné hře se aktérovy štychy počítají rychle po „desítkách“ – esa a desítky se z hromádky vytáhnou a přepočítají.
3.6Procvičení
- Eso a desítka po 10, ultimo 10 – celkem 90; hláška 20, v trumfech 40; nejvýš 190 bodů.
- Hláška se ohlašuje, když zahrajete první z páru a druhou kartu máte v ruce; body má ten, kdo ji měl.
- Součet bodů je lichý násobek deseti, proto remíza nenastane.
Rozdání, trumf, talon a ohlášenízáklady
Ve voleném mariáši dostane forhont nejdřív 7 karet a z nich zvolí trumf – ve hře ve 3D ťukne na kartu, jejíž barva bude trumfová. Pak dostane dalších 5 karet (ostatní dva mají po 10), odhodí 2 karty do talonu a ohlásí závazek: hru, k ní případně sedmu (musí mít trumfovou sedmu) a kilo (musí mít hlášku), nebo betl, nebo durch. Obránci odpovídají dobrá, nebo špatná – kdo řekne špatná, převezme hru jako betl nebo durch. Nakonec se může flekovat. Za splněný závazek dostane aktér body od každého obránce, za nesplněný jim je platí.
Sedm karet je málo a dvanáct hodně – volba trumfu je sázka na to, co přinese dalších pět karet. Dobrý forhont nevolí jen nejdelší barvu, ale barvu, ve které má vysoké karty, hlášku a kterou udrží, i když obrana bude trumfovat proti němu.
+Teorie: rozdání, technika Volba trumfu, technika Odhoz do talonu, závazky, dobrá a špatná, flek, tarif ve hře a jinde
4.1Rozdání a průběh
Soutěžní pravidla voleného mariáše ČSM předepisují rozdávat po směru hodinových ručiček: volícímu hráči (forhontovi) nejprve sedm karet, pak se dorozdává po pěti. Forhont volí trumf jen z prvních sedmi karet; zbylých pět smí vzít až po volbě. Hra ve 3D rozdává stejně: forhont má nejprve 7 karet, po volbě 12, oba obránci po 10.eldest hand (forehand), trump selection, talon (skat)
4.2Technika Volba trumfu
Forhont volí trumf, aniž by viděl pět karet, které teprve dostane. Trenér ve hře doporučuje v duchu techniky Volba trumfu tři kritéria v tomto pořadí:
- Délka. Nejdelší barva ze sedmi karet – trumfy jsou síla, která přebíjí esa a desítky obrany.
- Výška. Při stejné délce barva s esem, desítkou a figurami; trumfové eso a desítka jsou body, které obrana nemůže přebít.
- Hláška. Svršek a král v trumfech je 40 bodů a otevírá kilo.
Kolik trumfů tím forhont typicky získá, ukazuje přesný výpočet přes všechna rozdání pro model „nejdelší barva ze sedmi karet“:
| Počet | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 a víc |
|---|---|---|---|---|---|---|
| nejdelší barva v 7 kartách | 20,9 % | 60,4 % | 16,8 % | 1,8 % | 0,1 % | 0,0 % |
| trumfů ve 12 kartách (před odhozem) | 4,6 % | 26,8 % | 39,7 % | 22,8 % | 5,6 % | 0,6 % |
Typický aktér má tedy čtyři trumfy z osmi a obrana druhé čtyři. To je málo na to, aby se dalo hrát bez rozmyslu – proto kapitola 5 rozebírá, kdy trumfy tahat a kdy ne.
Volba „z lidu“. Soutěžní pravidla ČSM dovolují volit trumf i „z lidu“: forhont místo volby z prvních sedmi karet vezme naslepo jednu z dalších pěti a její barva je trumf. Hodí se, když v sedmi kartách nic nemá. Hra ve 3D volbu z lidu nenabízí.
4.3Technika Odhoz do talonu
Ze dvanácti karet odloží aktér dvě do talonu. V barevné hře (hra, sedma, kilo) je zakázáno odkládat esa a desítky – body by tím zmizely ze hry. Soutěžní pravidla výslovně dovolují odhodit „nehodnotový“ trumf, ale obvykle to škodí. V betlu a durchu se smí odhodit cokoli. Ve hře ve 3D platí totéž.
Technika Odhoz do talonu říká: odhoďte krátké barvy bez es a desítek, ideálně tak, aby vám jedna barva úplně chyběla. Chybějící barvu pak přebijete trumfem a obraně nezbude kam utéct. Nikdy neodhazujte svrška nebo krále z hlášky, kterou chcete hlásit.
Trumfy srdce, máte kule 8 Sp a listy 7 9 E. Odhozem obou kulí přijdete o nebodované karty a kule vám budou chybět: až je obrana vynese, přebijete je trumfem. Odhozem listové sedmy a devítky by vám zůstalo holé listové eso – to je slabší volba.
4.4Závazky ve hře
| Závazek | Aktér splní, když… | Podmínka ohlášení | Tarif |
|---|---|---|---|
| hra | má víc bodů než obrana (karty, ultimo a vlastní hlášky) | – | 1 |
| sedma (vždy s hrou) | vezme poslední štych trumfovou sedmou a nemusí ji zahrát dřív | trumfová sedma v ruce | 2 |
| kilo (místo hry) | má aspoň 100 z karet, ultima a jediné (nejvyšší) hlášky | hláška v ruce | 4 a +4 za každých 10 nad 100 |
| betl | nevezme ani jeden štych (bez trumfů, desítka pod spodkem) | – | 5 |
| durch | vezme všech deset štychů (bez trumfů) | – | 10 |
4.5Dobrá, nebo špatná
Po ohlášení barevné hry odpovídají obránci po řadě dobrá (přijímají), nebo špatná – a ohlásí betl, nebo durch. Kdo řekne špatná, vezme si talon, odhodí dvě karty a stává se aktérem. Po betlu může ještě kdokoli ohlásit durch; durch se už neschvaluje a jde rovnou do flekování. V betlu i durchu vynáší první kartu aktér.
Hlášení proti. Obrana smí podle soutěžních pravidel ČSM hlásit sedmu nebo sto „proti“: obránce s trumfovou sedmou se zaváže vzít jí poslední štych proti aktérovi. Proto se ve voleném mariáši nesmí hrát sedma bez trumfové sedmy v ruce ani kilo bez hlášky. Hra ve 3D hlášení proti nenabízí.
4.6Flek
Flek je odhad, ne sázka: obránce, který věří, že aktér závazek nesplní, řekne flek a hodnota se zdvojnásobí. Aktér, který věří ve výhru, odpoví re (×4), obrana může dát tutti (×8), aktér boty (×16) a obrana kalhoty (×32). Ve hře ve 3D se flekuje celý závazek najednou.
Ve skutečnosti se flekuje po částech: podle soutěžních pravidel lze u kombinovaných závazků flekovat každý zvlášť – třeba flek na hru, ale ne na sedmu. Encyklopedie uvádí i další stupně (kaiser ×64) a domluvy typu „flekovaná hra se bez re nehraje“. Hra ve 3D tyto jemnosti zjednodušuje na jeden flek na celý závazek.
4.7Tarif ve hře a jinde
| Závazek | Hra ve 3D (body) | ČSM soutěžní | Alternativa 1 | Alternativa 2 (volený) |
|---|---|---|---|---|
| hra | 1 | 1 | 1 | 1 |
| sedma | 2 | 2 | 2 | 2 |
| kilo (sto) | 4 | 4 | 4 | 4 |
| betl | 5 | 15 | 10 | 5 |
| durch | 10 | 30 | 20 | 10 |
Hra ve 3D počítá jen body na papíře. Tarif betlu 5 a durchu 10 odpovídá alternativě, kterou encyklopedie uvádí jen pro volený mariáš; soutěžní tarif dává betlu a durchu víc, aby se vyplatilo riskovat.
4.8Procvičení
- Forhont: 7 karet → trumf → 12 karet → talon (v barevné hře bez es a desítek) → závazek.
- Volba trumfu: délka, výška, hláška. Odhoz do talonu: krátké barvy bez bodů, vytvořit chybějící barvu.
- Tarif ve hře: hra 1, sedma 2, kilo 4, betl 5, durch 10; v červených ×2; flek násobí celý závazek.
Hra aktérapokročilí
Aktér hraje sám proti dvěma, ale má výhodu: zvolil trumf, má dvanáct karet místo deseti a vynáší první. Jeho plán začíná počtem trumfů: kolik jich má, kolik jich je venku a jestli je vyplatí tahat – vynášet trumfy, aby obraně nezbyly na přebíjení jeho es a desítek. Druhá otázka jsou body: esa dostat domů, dokud obrana barvu přiznává, a desítku nevynášet, dokud venku stojí eso. K tomu hlášky a ultimo – poslední štych za 10 bodů často rozhodne těsnou hru.
„Nejdřív trumfy, pak esa“ zní jako zlaté pravidlo. Simulace v této kapitole ukazuje, že platí jen napůl: s pěti trumfy aktérovi pomáhá, se třemi mu škodí. Dobrý aktér proto nehraje podle pořekadla, ale podle počtu.
+Teorie: plán podle trumfů, technika Tahat trumfy, technika Eso a desítka, hlášky a ultimo, párová simulace
5.1Plán podle počtu trumfů
Před prvním výnosem aktér spočítá: trumfů je osm, kolik mám já, kolik jich šlo do talonu a kolik jich je tedy venku u obrany. Podle tabulky 4.1 má forhont nejčastěji čtyři trumfy a obrana druhé čtyři. Jak jsou rozdělené mezi oba obránce, rozebírá kapitola 9; pro plán stačí vědět, kolik kol trumfů aktér potřebuje, než obraně dojdou:
| Trumfů venku | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 |
|---|---|---|---|---|---|
| průměrný počet kol | 1,47 | 2,21 | 2,67 | 3,34 | 3,78 |
Kolo trumfů stojí aktéra jeden trumf a obraně vezme až dva. Se čtyřmi trumfy proti čtyřem venku po dvou až třech kolech skoro nic nezbude – ani obraně, ani aktérovi. Se šesti trumfy proti dvěma vytáhne aktér obraně všechno a ještě mu zbydou čtyři.
5.2Technika Tahat trumfy
Technika Tahat trumfy znamená vynášet trumfy, dokud je obrana má. Smysl: každý trumf obrany je hrozba, že přebije aktérovo eso nebo desítku. Když trumfy zmizí, aktérovy vysoké karty v ostatních barvách berou bezpečně. Cena: aktér přijde o vlastní trumfy, které by mohl použít na přebíjení es obrany v barvě, kterou nemá. Kdy tahání převáží, ukazuje párová simulace:
| Trumfů aktéra | Rozdání | Výhry: tahat | Výhry: esa napřed | Rozdíl (95% interval) |
|---|---|---|---|---|
| 3 a méně | 6 300 | 24,7 % | 27,0 % | −2,3 ± 0,6 p. b. |
| 4 | 7 931 | 48,4 % | 48,6 % | −0,2 ± 0,8 p. b. |
| 5 | 4 530 | 67,2 % | 63,1 % | +4,1 ± 1,1 p. b. |
| 6 a víc | 1 239 | 83,7 % | 81,5 % | +2,2 ± 1,5 p. b. |
| celkem | 20 000 | 47,4 % | 47,1 % | +0,3 ± 0,5 p. b. |
Závěr je jednoznačný jen na okrajích: s pěti a více trumfy táhněte, se třemi a méně ne – tam je lepší brát body, dokud to jde, a trumfy si nechat na přebíjení. Se čtyřmi trumfy rozhoduje zbytek ruky: kde máte dlouhou vedlejší barvu s esem, vyplatí se trumfy vytáhnout, aby barva doběhla.
Celkový rozdíl +0,3 ± 0,5 procentního bodu je statisticky nerozlišitelný od nuly. Kdo by se díval jen na průměr všech her, usoudil by, že na postupu nezáleží. Teprve rozdělení podle počtu trumfů ukáže, že se dva opačné účinky v průměru vyruší.
5.3Technika Eso a desítka
Body v mariáši nesou jen esa a desítky, a desítka v barevné hře prohrává jedině s esem. Odtud technika Eso a desítka:
- Eso hrajte brzy. Na začátku hry mají obránci od každé barvy obvykle aspoň jednu kartu, takže musí přiznat a eso vezme štych i s tím, co přidají. Později může obránce barvu nemít a eso přetrumfovat.
- Desítku nevynášejte, dokud venku stojí eso. Obránce s esem musí přiznat a přebít – a obrana bere 20 bodů najednou.
- Desítka je pánem barvy, až eso padne. Proto si pamatujte, kde eso padlo (kapitola 9).
Trumfy kule, aktér má listy 10 7 a listové eso je venku. Kdyby desítku vynesl, obránce s esem by ji musel přebít: obrana +20. Aktér proto hraje jiné barvy a čeká. Vynese-li obránce listové eso sám, aktér přizná sedmou a desítka je od té chvíle nejvyšší list. Horší je, když obránce vynese listového krále a aktér hraje druhý: musí přiznat a přebít a jedinou vyšší kartou je desítka – má-li eso obránce, který hraje po něm, desítka propadne. Desítka s jedinou malou kartou proti esu venku je proto slabé místo, se kterým aktér počítá už při volbě trumfu.
5.4Hlášky a poslední štych
Trumfová hláška aktéra (40) se nejčastěji ohlásí při tahání trumfů: svršek nebo král trumfů vytáhne trumfy obrany a hláška se zapíše. Netrumfovou hlášku hraje aktér, když chce dát obraně štych bez bodů. A ultimo: kdo má poslední trumf, vezme poslední štych a 10 bodů. Aktér, který vytáhl obraně všechny trumfy a jeden si nechal, má ultimo jisté.
Počítejte trumfy obrany po kolech nahlas v duchu: „venku čtyři – padly dva – venku dva“. Když některý obránce trumf nepřizná, víte, že všechny zbylé má ten druhý. Procvičit si to můžete ve hře ve 3D v režimu Učení, kde trenér komentuje každý štych.
5.5Kdy pustit štych
Štych bez bodů nemusí aktér brát za každou cenu. Když obránce vynese eso, které aktér nepřebije, zahraje aktér nejnižší povolenou kartu a desítku si nechá – po pádu esa se stane pánem barvy. A naopak: když štych obsahuje desítku obrany a aktér ho může vzít trumfem, bere. Rozhoduje otázka „kolik bodů v tomto štychu je a co mi zbyde na později“.
5.6Jak funguje párová simulace
Kdyby se obě strategie hrály na různých rozdáních, většina rozptylu výsledků by pocházela z karet, ne ze strategie, a na rozdíl čtyř procentních bodů by bylo potřeba obrovské množství her. Párová simulace hraje obě strategie na stejném rozdání a sleduje rozdíl výsledků di = (výhra s taháním) − (výhra s esy napřed), který je u většiny rozdání nula:
V tabulce 5.2 je směrodatná chyba párového rozdílu u celkového průměru 0,23 procentního bodu, kdežto chyba každého podílu zvlášť je 0,35. Rozdíl dvou nezávislých simulací by měl chybu √(0,35² + 0,35²) ≈ 0,49, takže pro stejnou přesnost by nepárová simulace potřebovala zhruba 4,6krát víc her. Více o simulacích a intervalech spolehlivosti v průvodci Statistika a modely.
5.7Procvičení
- Spočítejte trumfy venku. S pěti a více trumfy táhněte, se třemi a méně berte body esy.
- Eso a desítka: eso brzy, desítku až po pádu esa.
- Párová simulace (stejná rozdání pro obě strategie) odhalí rozdíly, které by se v průměru ztratily.
Hra obranypokročilí
Dva obránci hrají spolu, ale nevidí si do karet a nesmějí se domlouvat. Jejich jazykem jsou zahrané karty. Dvě techniky dělají z dvou samostatných hráčů tým: Namazat – když štych jistě bere spoluhráč, přidat do něj eso nebo desítku – a Hrát do krátké barvy – vynášet barvu, kterou aktér nemá, aby musel trumfovat a jeho trumfy ubývaly. K tomu obrana chrání desítky před aktérovými esy a rozhoduje, kdy flekovat: flek je odhad síly aktérovy hry, ne sázka.
Aktér má víc trumfů a víc karet, obrana má víc hlav. Každý obránce vidí jen svých deset karet – ale oba vidí, co aktér zahrál a co nepřiznal. Kdo z toho umí číst, ví, kdy spoluhráč štych vezme, a nosí mu tam body.
+Teorie: spolupráce bez domluvy, technika Namazat, technika Hrát do krátké barvy, desítka v obraně, kdy flekovat
6.1Spolupráce bez domluvy
Obránci se nesmějí domlouvat ani si ukazovat karty – to by byl renonc. Smějí ale usuzovat ze zahraných karet, a to je víc, než se zdá: kdo nepřiznal barvu, tu barvu nemá; kdo nepřebil, vyšší kartu nemá; kdo trumfoval, neměl vynesenou barvu. Důležité je také pořadí ve štychu. Obránce, který hraje po aktérovi, vidí jeho kartu a ví, jestli spoluhráčova karta štych udrží. Obránce, který hraje před aktérem, to neví.defence, partnership inference
6.2Technika Namazat
Namazat znamená přidat eso nebo desítku do štychu, který bere spoluhráč. Body jdou obraně a aktér o ně přijde. Podmínky jsou tři:
- Štych je jistý. Buď už zahrál aktér a spoluhráčova karta ho přebila, nebo spoluhráč drží kartu, kterou aktér nemůže přebít.
- Mazat smíte. Povinnosti platí dál: nemáte-li vynesenou barvu, ale máte trumf, musíte trumfovat – mazat jde jen kartou, kterou smíte zahrát.
- Karta se vám nehodí jinde. Eso, které by samo vzalo štych v jiné barvě, je někdy cennější podržet.
Nejčastější chyba obrany je mazat předčasně: hrajete druhý, spoluhráč vede, ale po vás ještě hraje aktér a má trumf nebo vyšší kartu. Namazaná desítka pak skončí u aktéra a štych má pro něj o 10 bodů víc. Mažte jen tehdy, když aktér už zahrál, nebo když jistě víte, že spoluhráčovu kartu nepřebije.
6.3Technika Hrát do krátké barvy
Když obrana ví, že aktér nějakou barvu nemá (odhodil ji do talonu nebo ji nepřiznal), může ji vynášet. Aktér musí trumfovat – a každý trumf použitý na štych bez bodů mu chybí ve chvíli, kdy by přebíjel eso nebo desítku obrany. Když aktérovi trumfy dojdou, obrana si vezme štychy v barvách, kde má vysoké karty.
Technika má i opačnou stránku: vynášet barvu, kterou nemá spoluhráč, aby ji mohl trumfovat on – zvlášť když po něm hraje aktér s vysokou kartou té barvy. A naopak nevynášet barvu, ve které aktér hraje poslední a má esa: obrana by mu jen přidala body.
Aktér na začátku hry nepřiznal kule a trumfoval. Vy máte kulového krále a osmu, spoluhráč pravděpodobně zbytek kulí. Vynesete-li kule, aktér musí znovu trumfovat; každé kolo ho stojí trumf, zatímco obrana dává jen nebodované kule. Když už aktér trumfy nemá, kule mu nic neberou – odhodí na ně kartu, kterou nepotřebuje. Pak je lepší vynášet barvy, ve kterých má obrana esa a desítky.
6.4Desítka v obraně
Obránce s desítkou a esem venku má stejný problém jako aktér (technika Eso a desítka, kapitola 5): desítku nevynášet, dokud může padnout pod eso. Navíc ale může desítku namazat, když bere spoluhráč, a tím ji „zachránit“. Desítka chráněná jednou nebo dvěma malými kartami je v obraně silnější než holá – obránce může na výnos barvy přiznat malou kartou a desítku pošetřit.
6.5Co obranné návyky přinesou
| Obrana | Aktér vyhrál | Body obrany z karet a ultima |
|---|---|---|
| mazat i hrát do krátké barvy | 46,7 % | 45,5 |
| jen hrát do krátké barvy (bez mazání) | 49,1 % | 44,2 |
| jen mazat (bez krátké barvy) | 47,9 % | 45,1 |
| ani jedno | 50,8 % | 43,5 |
Obě techniky dohromady snížily podíl vyhraných her aktéra o 4,1 procentního bodu (z 50,8 na 46,7 %) a přidaly obraně v průměru 2 body. Samotné mazání ubralo aktérovi 2,4 procentního bodu, samotná krátká barva 1,2. Malé číslo? V mariáši se o hře často rozhoduje rozdílem jedné desítky.
6.6Kdy flekovat
Flek zdvojnásobí hodnotu závazku. Pro obranu se vyplatí, když je šance aktéra na výhru menší než polovina (výpočet v kapitole 10). Obránce to odhaduje z vlastních karet: kolik má trumfů a jak vysoké, kolik es a desítek a v jakých barvách. V simulaci modelových hráčů vyhrává aktér obyčejnou hru ve 47 % her – průměrná hra je tedy skoro „půl na půl“ a flek dává smysl jen se silnou rukou.
Hrubé vodítko pro flek na hru: v trumfech držíte vysoké karty, které aktér při tahání nevytáhne levně, a k tomu eso v jiné barvě. S takovou rukou můžete aktérovi tahání trumfů zkazit a jeho desítky přebíjet. Není to ověřené pravidlo, jen výchozí bod; kapitola 10 ukazuje, proč flek stojí na odhadu pravděpodobnosti, ne na pocitu.
6.7Procvičení
- Namazat: eso nebo desítku do štychu, který spoluhráč jistě bere – ne dřív, než aktér zahraje.
- Hrát do krátké barvy: vynucené trumfování ubírá aktérovi trumfy; když trumfy nemá, barvu už nevynášejte.
- V simulaci obě techniky snížily výhry aktéra o 4,1 procentního bodu. Flek jen se silnou rukou.
Sedma a kilopokročilí
Sedma je závazek, že aktér vezme poslední štych trumfovou sedmou. Hraje se vždy spolu s hrou a vyhodnocuje se zvlášť: tarif 2, v červených 4. Prohraje, když sedmu musí zahrát dřív, nebo když ji v posledním štychu někdo přebije vyšším trumfem. Kilo je závazek uhrát aspoň 100 bodů z karet, ultima a jediné hlášky: tarif 4 a za každých dalších deset bodů znovu 4. Obojí existuje i tiché – bez ohlášení: tichá sedma za 1 bod, tiché kilo za dvojnásobek hry. Ohlásit sedmu se vyplatí, jen když ji aktér dokáže šetřit – a na to potřebuje trumfy.
Sedma je nejslabší trumf, a přesto může vyhrát poslední štych – když už nikdo jiný trumf nemá. Ohlášená sedma je proto sázka na počítání: aktér musí vytahat obraně všechny trumfy a sedmu přitom udržet v ruce až do konce.
+Teorie: ohlášená sedma, technika Šetřit sedmu, tichá sedma, kilo a tiché kilo, kdy ohlásit
7.1Ohlášená sedma
Podle soutěžních pravidel znamená závazek sedma (přesněji hra a sedma) pokus získat poslední zdvih sedmičkou trumfové barvy. Není splněn, když je aktér donucen zahrát sedmu dřív než v posledním zdvihu, nebo když do posledního zdvihu zůstane některému jinému hráči jiný trumf – ten je vždy vyšší a sedmu přebije. Hra a sedma se vyhodnocují samostatně: aktér může uhrát hru a sedmu prohrát, nebo obráceně. Sedmu smí ohlásit jen ten, kdo trumfovou sedmu má po odhozu v ruce.seven (last trick with the trump seven)
7.2Technika Šetřit sedmu
Technika Šetřit sedmu má dvě části. První: trumfovou sedmu nikdy nevynášet ani jí netrumfovat, dokud má aktér jiný trumf. Druhá: vytahat trumfy obrany dřív, než mu dojdou vlastní trumfy kromě sedmy. Aktér s t trumfy (včetně sedmy) má t − 1 trumfů na tahání a obrana jich má 8 − t. Jedno kolo stojí aktéra jeden trumf a obraně vezme až dva.
Nebezpečí přichází z obou stran: obrana vynáší barvu, kterou aktér nemá (Hrát do krátké barvy, kapitola 6), a nutí ho trumfovat. Když mu zbude jen sedma, musí trumfovat sedmou – a sedma je prohraná dřív, než přijde poslední štych.
| Trumfů aktéra | Sedma uhrána | Hra uhrána | Hodnota sedmy pro aktéra (od obou obránců) |
|---|---|---|---|
| 2 | 2,2 % ± 0,4 | 2,0 % | −3,82 |
| 3 | 12,1 % ± 0,9 | 6,1 % | −3,03 |
| 4 | 43,2 % ± 1,4 | 20,4 % | −0,54 |
| 5 | 81,0 % ± 1,1 | 44,7 % | +2,48 |
| 6 | 99,5 % ± 0,2 | 68,7 % | +3,96 |
| 7 | 100,0 % | 88,6 % | +4,00 |
Hranice je ostrá: se čtyřmi trumfy je ohlášená sedma těsně ztrátová, s pěti výrazně zisková. Šest a víc trumfů znamená skoro jistou sedmu. Všimněte si také, že sedma se uhraje častěji než hra – i aktér, který prohraje hru na body, může vytahat trumfy a sedmu udržet.
Ohlášenou sedmu nezahrávejte ani jako „poslední trumf“ při tahání: jakmile ji zahrajete před posledním štychem, je sedma prohraná, i kdyby štych vzala. V obyčejné hře bez ohlášené sedmy smí aktér trumfovou sedmu zahrát kdykoli – tichá sedma se počítá jen v posledním štychu.
7.3Tichá sedma
Když nikdo sedmu neohlásil a hraje se barevná hra, může trumfová sedma rozhodnout i „potichu“: kdo vezme poslední štych trumfovou sedmou, dostane za ni 1 bod od každého soupeře (v červených 2); kdo ji v posledním štychu zahraje a štych ztratí, platí 1. Soutěžní pravidla voleného mariáše ČSM dávají tiché sedmě poloviční sazbu sedmy hlášené. Ve hře ve 3D se tichá sedma neflekuje. V simulaci 20 000 obyčejných her rozhodovala tichá sedma ve 3,9 % her.silent seven
7.4Kilo
Kilo (v soutěžních pravidlech „sto“) je závazek uhrát aspoň 100 bodů. Do stovky se počítá jen jedna hláška – ve hře ve 3D ta nejvyšší, kterou aktér ohlásil. Aktér s trumfovou hláškou tedy potřebuje 60 z 90 bodů za karty a ultimo, s jinou hláškou 80. Kilo bez hlášky ohlásit nelze. Tarif ve hře: 4 a za každých dalších celých 10 bodů nad 100 znovu 4; prohrané kilo stojí 4 za každých chybějících 10 bodů. V červených dvojnásob.
Jak je to těžké? V 20 000 obyčejných hrách modelových hráčů uhrál aktér z karet a ultima 60 a víc bodů ve 28,1 % her a 80 a víc jen ve 4,6 %. Kilo s netrumfovou hláškou je proto výjimečné; s trumfovou hláškou je reálné, když má aktér k tomu esa a dost trumfů.
7.5Tiché kilo
Tiché kilo nastane v obyčejné hře (nikdo nehlásil kilo), když strana, která hru vyhrála, má aspoň 100 bodů i se všemi svými hláškami. Ve hře ve 3D pak místo hry platí dvojnásobek (2) a za každých dalších 10 bodů znovu 2. Tiché kilo může mít i obrana – pak aktér platí dvojnásobek. Soutěžní pravidla voleného mariáše ČSM uvádějí, že tiché sto zvyšuje hodnotu (i vyflekované) hry dvakrát; přičítání za další desítky je pravidlo hry ve 3D. V simulaci 20 000 obyčejných her mělo tiché kilo aktér v 10,8 % her a obrana v 9,6 %.silent hundred
Aktér hrál obyčejnou hru v listech a uhrál 70 bodů z karet a ultima, k tomu listovou hlášku 40 a kulovou 20: celkem 130. Obrana má 20. Tiché kilo: 2 · (1 + 3) = 8 od každého obránce. Kdyby kilo ohlásil, počítala by se jen listová hláška: 70 + 40 = 110, tedy 4 · (1 + 1) = 8. Stejně – ale ohlášené kilo by obrana mohla flekovat a prohrané kilo stojí víc než prohraná hra.
7.6Kdy sedmu a kilo ohlásit
- Sedma: s pěti a více trumfy včetně sedmy; se čtyřmi jen s vysokými trumfy a krátkými vedlejšími barvami, kde vás obrana nenutí trumfovat.
- Kilo: s trumfovou hláškou, esy ve vedlejších barvách a dostatkem trumfů, aby obrana nepřebíjela vaše desítky. S netrumfovou hláškou jen výjimečně.
- V červených se zisk i ztráta zdvojnásobí – očekávaná hodnota mění velikost, ne znaménko.
Než sedmu ohlásíte, odehrajte si v hlavě trumfy: „mám pět, venku tři; dvě kola vytáhnou nejméně dva, zbyde mi sedma a jeden další“. Když po této úvaze zbyde jen sedma a obrana může mít ještě trumf, sedma je hazard.
7.7Procvičení
- Sedma: poslední štych trumfovou sedmou; vyhodnocuje se zvlášť od hry. Šetřit sedmu = nevynášet ji a vytahat trumfy obrany.
- Ohlášená sedma vydělává od pěti trumfů (81 %), se čtyřmi je těsně ztrátová (43 %).
- Kilo: 100 z karet, ultima a jediné hlášky – s trumfovou hláškou 60 z karet. Tiché kilo: 100 i se všemi hláškami v obyčejné hře.
Betl a durchpokročilí
Betl je závazek, že aktér nevezme ani jeden štych; durch, že vezme všech deset. Trumfy nejsou, desítka stojí mezi devítkou a spodkem, hlášky se nehlásí a první kartu vynáší aktér. Body ani ultimo nerozhodují – stačí jediný špatný štych a závazek padá. Ruka pro betl potřebuje nízké karty bez „děr“, ruka pro durch vysoké karty bez děr. Laboratoř spočítá pro každou barvu, s jakou pravděpodobností ji obrana dokáže zlomit, a najde nejlepší talon.
Sedma, osma, devítka – a betl je v té barvě jistý. Sedma, devítka – a jistý skoro je. Sedma, devítka, spodek – a je to hod mincí. Rozdíl dělají „díry“: karty obrany, které se vejdou mezi vaše.
+Teorie: pravidla betlu a durchu, model jedné barvy, slabá místa, jak obrana láme, technika Betl a durch, špatná hra
8.1Pravidla
Podle soutěžních pravidel se v betlu a durchu trumfová barva nestanovuje, desítka je nižší než spodek stejné barvy a právo výnosu do prvního štychu má vždy aktér. Závazek betl není splněn, získá-li aktér kdykoli zdvih; durch není splněn, ztratí-li aktér kdykoli zdvih. Hlášky se nehlásí a body se nepočítají. Soutěžní pravidla navíc chtějí, aby aktér první vynášenou kartu položil lícem dolů už před ohlášením – ve hře ve 3D to odpadá. Hra ve 3D končí v okamžiku, kdy je o výsledku rozhodnuto.misère (betl), slam (durch)
Povinnosti zůstávají: přiznat barvu a přebít, jinak cokoli (trumfovat se nedá). Pro aktéra v betlu je povinnost přebít past – když má vyšší kartu vynesené barvy, musí ji dát a štych může vzít.
8.2Model jedné barvy
Jak nebezpečná je barva, záleží na tom, které karty v ní má aktér a jak jsou zbylé karty rozdělené mezi obránce. Když se jedna barva zkoumá zvlášť, dá se projít každé rozložení a pro každé zjistit, zda obrana při nejlepší hře v té barvě vynutí štych. Váha rozložení je hypergeometrická (kapitola 9): obránce s k z m zbylých karet barvy má zbylých 10 − k karet z 20 − m ostatních.
| Betl: karty aktéra | Riziko | Durch: karty aktéra | Riziko |
|---|---|---|---|
| 7 · 7 8 · 7 8 9 | 0 % | E · E K · E K Sv · E K Sv Sp | 0 % |
| 8 | 0,3 % | E K 10 | 93,0 % |
| 7 9 | 1,1 % | E K Sp | 66,7 % |
| 8 9 | 11,9 % | E Sv | 97,8 % |
| 9 | 27,4 % | E Sp · E 10 · E Sv 10 | 100 % |
| 7 10 | 29,6 % | K · K Sv · Sv | 100 % |
| 7 8 Sp | 35,0 % | ||
| 8 10 | 38,2 % | ||
| 7 9 Sp | 51,2 % | ||
| 10 | 55,1 % | ||
| 7 Sp · Sp | 59,1 % · 76,3 % | ||
| E · 7 E · 7 9 Sp K | 100 % |
Z tabulky plynou tři pravidla. Nejnižší karty jsou bezpečné, pokud jdou „bez děr“ odspodu: 7, 7 8, 7 8 9. Jediná díra stojí málo, dvě hodně: 7 9 má 1,1 %, 7 10 už 29,6 %. Vysoká karta bez podpory je smrt: holé eso v betlu bere vždy. V durchu je to zrcadlově: E K Sv je jisté, E Sv padne skoro vždy, protože král obrany pod eso spadne jen holý.
8.3Jak obrana láme betl a durch
Obrana láme betl tak, že vynáší barvu, ve které má aktér „díru“: kartu, nad kterou má aktér vyšší kartu a pod kterou nemá nic nižšího. Pomáhá jí povinnost přebíjet – aktér nemůže „podlézt“, když má vyšší kartu a ve štychu vede nižší. Proti tomu aktérovi pomáhá stejná povinnost u druhého obránce: kdo má vyšší kartu, musí ji dát. Obrana proto hledá barvu, ve které jeden obránce nemá nic a druhý má nízkou kartu.
Durch obrana láme opačně: drží „strážce“ – krále s dostatkem malých karet za aktérovým esem a svrškem. Aktér nemůže krále vytlačit, protože obránce na eso přizná malou kartou a krále schová.
Tlačítko „Příklad: ruka na betl“ dá dvanáct karet: srdce 7 8 9, kule 7 9 10, listy 7 8 10, žaludy 7 8 9. Laboratoř odhodí obě desítky (kulovou a listovou); jedinou slabou barvou zůstanou kule 7 9 s rizikem 3,3 % – zlomí je obrana jen tehdy, když má jeden obránce všech pět zbylých kulí. Stejné riziko dává odhoz kulové devítky a desítky (pak zbudou listy 7 8 10). Ruka na durch (srdce E K Sv Sp 10 7, kule E K Sv, listy E K, žaludy E) je jistá už před odhozem: srdcovou sedmu by aktér zahrál, až obránci srdce dojdou. Laboratoř přesto odhodí srdcovou sedmu a desítku – zbydou samé barvy shora bez děr.
8.4Technika Betl a durch
Technika Betl a durch v nápovědě hry ve 3D shrnuje, co dělá aktér:
- Talon: v betlu odhoďte nejnebezpečnější vysoké karty (holé eso, krále, karty nad dírou), v durchu nízké karty, které by štych nevzaly. Smí se odhodit cokoli.
- Chybějící barva je výhoda v obou závazcích: když ji obrana vynese, aktér odhodí kartu, která by mu jinde škodila. Model jedné barvy tuto výhodu nepočítá, takže riziko spíš nadhodnocuje.
- Výnos: v betlu vynášejte nejnižší kartu nejbezpečnější barvy (sedmu), v durchu nejvyšší kartu barvy, která jde shora bez děr.
V betlu hrozí nejvíc ve chvíli, kdy aktér přijde o nejnižší kartu barvy. Holá sedma je bezpečná, ale když ji aktér zahraje, zbylé karty té barvy už nemají „dno“. Nevynášejte proto bezpečnou sedmu z barvy, kde máte ještě vyšší karty, dokud to nemusíte.
8.5Špatná hra
Obránce, který na forhontovu barevnou hru řekne špatná, ohlásí betl nebo durch, vezme talon a odhodí dvě karty. Forhontův talon z barevné hry nesmí obsahovat esa ani desítky – pro betl to bývá výhoda, protože forhont odhazuje nízké karty z krátkých barev. Po betlu může ještě kdokoli ohlásit durch. Laboratoř počítá s rukou forhonta (12 karet); obránce, který bere hru, má po převzetí talonu také 12 karet a stejnou volbu odhozu.
8.6Procvičení
- Betl: žádný štych; durch: všechny štychy. Bez trumfů, desítka pod spodkem, vynáší aktér.
- V betlu bezpečné jsou nejnižší karty bez děr (7, 7 8, 7 8 9); v durchu nejvyšší bez děr (E, E K, E K Sv).
- Betl a durch: talonem se zbavte nebezpečných karet, chybějící barva pomáhá.
Počítání karet a pravděpodobnostmistr a věda
Aktér zná dvanáct karet – svých deset a dvě v talonu. Zbylých dvacet karet mají obránci, po deseti, a aktér neví jak. Každý štych ale něco prozradí: kdo přiznal, kdo trumfoval, které eso padlo. Technika Počítání karet znamená sledovat tři čísla – kolik trumfů je ještě venku, kolik es a desítek (bodů) a kdo kterou barvu nemá. Matematika za tím je hypergeometrické rozdělení: dvacet karet rozdělených na dvě hromádky po deseti.
„Čtyři trumfy venku – to budou dva a dva.“ Opravdu? Rozložení 2 : 2 má jen 41,8 %. Častější je 3 : 1 (49,5 %) a v 8,7 % her má jeden obránce všechny čtyři. Kdo to ví, netáhne trumfy naslepo, ale počítá, kdo nepřiznal.
+Teorie: počet rozdání, hypergeometrické rozdělení, chybějící barva, holé karty, podmíněná pravděpodobnost, technika Počítání karet
9.1Kolik je rozdání
Ve voleném mariáši dostane forhont 12 karet (s talonem) a obránci po 10. Počet různých rozdání je multinomický koeficient:
Kdybyste odehráli jedno rozdání za sekundu, trvalo by vám projít všechna přes 1,3 milionu let. Zamíchaných balíčků (pořadí 32 karet) je 32! ≈ 2,63 · 1035, ale na pořadí karet v rámci ruky nezáleží, takže každému rozdání odpovídá 12! · 10! · 10! ≈ 6,3 · 1021 pořadí balíčku. Podrobněji o kombinačních číslech v průvodci Matematika.multinomial coefficient
9.2Hypergeometrické rozdělení
Má-li aktér a karet barvy, je jich u obrany m = 8 − a. Obránce A dostal 10 karet z 20 neznámých. Pravděpodobnost, že má právě k karet barvy, je podíl rukou s k kartami barvy a 10 − k ostatními ku všem rukám:
P(2 : 2) = C(4,2) · C(16,8) / C(20,10) = 6 · 12 870 / 184 756 ≈ 41,8 %. P(3 : 1) počítá obě možnosti, kdo má tři: 2 · C(4,3) · C(16,7) / C(20,10) = 2 · 4 · 11 440 / 184 756 ≈ 49,5 %. P(4 : 0) = 2 · C(16,6) / C(20,10) = 2 · 8 008 / 184 756 ≈ 8,7 %. Součet 100 %.
Proč je rovnoměrné 2 : 2 méně časté než 3 : 1? Rozložení 2 : 2 je jedno, kdežto 3 : 1 jsou dvě (3 u A, nebo 3 u B). Každé konkrétní rozložení 3 : 1 je méně pravděpodobné než 2 : 2, ale dohromady převáží. Průměrný počet kol trumfů, než obraně dojdou, je očekávané maximum:
9.3Chybějící barva
Obránce, který barvu nemá, může na ni trumfovat – pro aktérova esa nejhorší zpráva. Pravděpodobnost, že konkrétní obránce nemá žádnou z m karet barvy, je C(20 − m, 10) / C(20, 10); že ji nemá některý z nich, je dvojnásobek (oba zároveň ji mít nemohou).
| a | m | Konkrétní obránce barvu nemá | Některý obránce ji nemá | Konkrétní karta holá u obránce, který ji má |
|---|---|---|---|---|
| 1 | 7 | 0,16 % | 0,31 % | 0,78 % |
| 2 | 6 | 0,54 % | 1,08 % | 2,17 % |
| 3 | 5 | 1,63 % | 3,25 % | 5,42 % |
| 4 | 4 | 4,33 % | 8,67 % | 12,38 % |
| 5 | 3 | 10,53 % | 21,05 % | 26,32 % |
| 6 | 2 | 23,68 % | 47,37 % | 52,63 % |
9.4Kdy spadne desítka pod eso
Aktér s esem by rád „chytil“ desítku obrany: vynese eso a obránce s desítkou ji musí přidat, pokud nemá jinou kartu barvy. To se stane jen tehdy, když je desítka holá. Podle posledního sloupce tabulky 9.1 je to se čtyřmi kartami barvy venku (aktér má eso a tři další) 12,4 % a se dvěma venku 52,6 %. Odtud praktické pravidlo: s dlouhou barvou se vyplatí hrát eso dřív, než obrana stihne desítku „zachránit“ mazáním.
9.5Podmíněná pravděpodobnost: co prozradí štych
Rozložení na začátku hry je jen výchozí odhad. Každý štych ho zpřesní. Když obránce na trumf nepřizná, má všechny zbylé trumfy jeho spoluhráč – pravděpodobnost se změní z hypergeometrické na jistotu. Když obránce na eso aktéra přizná desítkou, buď byla holá, nebo ji obránce chtěl zahodit; zkušený aktér to bere jako signál, že jinou kartu barvy nemá. Formálně jde o podmíněnou pravděpodobnost P(rozložení | to, co se stalo), kterou programy počítají vzorkováním rozdání, jež odpovídají všemu, co padlo (kapitola 11).conditional probability, inference
„Trumfy se rozdělily 3 : 1, tak příště to bude 2 : 2“ – tak to nefunguje. Každé rozdání je nové a nezávislé na předchozím. Hráčský omyl, že „teď je na řadě“ jiný výsledek, popisuje i kapitola 12 a průvodce Psychologie.
9.6Technika Počítání karet
Technika Počítání karet v nápovědě hry ve 3D znamená udržet si tři počítadla:
- Trumfy: 8 − moje − v talonu − odehrané. Když obránce nepřizná trumf, všechny zbylé má druhý.
- Body: 8 karet za 10 (80 bodů) − moje − odehrané. Talon v barevné hře body nemá.
- Chybějící barvy: kdo nepřiznal, tu barvu nemá – a na příští výnos může trumfovat.
Nepočítejte všech 32 karet. Stačí trumfy a „desítky“ (esa a desítky). Po každém štychu si řekněte dvě čísla: „venku dva trumfy, venku třicet bodů“. Za pár her to půjde samo.
Hry s kartami, které ostatní nevidí, patří v teorii her k hrám s neúplnou informací. Hypergeometrické rozdělení je jejich nejjednodušší model; programy, které hrají karetní hry na úrovni silných hráčů, kombinují takové pravděpodobnosti s prohledáváním (kapitola 11). Simulace a intervaly spolehlivosti rozebírá průvodce Statistika a modely.
9.7Procvičení
- Aktér nezná 20 karet, obránci je mají po 10: hypergeometrické rozdělení. Se čtyřmi trumfy venku je 3 : 1 (49,5 %) častější než 2 : 2 (41,8 %).
- Chybějící barva u obránce a holá karta jsou tím pravděpodobnější, čím víc karet barvy má aktér.
- Počítání karet: trumfy, body (esa a desítky) a kdo nepřiznal. Každý štych rozložení zpřesní.
Teorie her a hodnota závazkůmistr a věda
Mariáš pro tři je s vyúčtováním v bodech hra s nulovým součtem: co aktér získá, obránci ztratí. V každé hře stojí jeden proti koalici dvou, kteří mají společný zájem, ale nesmějí si ukázat karty ani se domlouvat. A nikdo nevidí karty ostatních – jde o hru s neúplnou informací. Kapitola ukazuje, jak z toho plyne očekávaná hodnota závazku a kdy se vyplácí flek.
Aktér, který vyhraje hru v 60 % případů, získá průměrně 0,4 bodu na hru. Přesto má po dvaceti takových hrách v 12,8 % případů na lístku minus. Průměr se ukáže až na dlouhé řadě her, ne za jeden večer.
+Teorie: nulový součet, koalice obránců, očekávaná hodnota, volba závazku, flek jako signál, neúplná informace, rozptyl
10.1Hra s nulovým součtem a koalice
Ve vyúčtování dostane aktér od každého obránce hodnotu závazku V, nebo ji každému zaplatí. Zápis jedné hry je tedy +2V, −V, −V (nebo naopak) a jeho součet je vždy nula. Teorie her takové hře říká hra s nulovým součtem.zero-sum game Obránci v jedné hře zaplatí nebo dostanou totéž, takže mají stejný zájem – tvoří koalici.coalition, team Na jednu hru se tak mariáš pro tři mění na hru dvou stran: aktér proti týmu.
Tým obránců má zvláštní omezení: hráči se nesmějí domlouvat ani si ukázat karty. Jediná řeč je řeč karet – co kdo vynese, namaže nebo odhodí. Teorie her pro takové týmy zavedla pojem team-maxmin rovnováhy (von Stengel a Koller, 1997): tým hráčů se společnou výplatou hraje s nulovým součtem proti jednomu soupeři. Pozdější práce ukázaly, že najít takovou rovnováhu je výpočetně velmi těžké – i proto hrají počítače mariáš a podobné hry přibližnými metodami (kapitola 11).team-maxmin equilibrium
10.2Očekávaná hodnota
Splní-li aktér závazek s pravděpodobností p, dostane 2V, jinak zaplatí 2V. Průměr přes mnoho stejných situací je očekávaná hodnota:expected value
Tarif hry je 1, trumfy kule. Bez fleku: E = 2 · 1 · (2 · 0,6 − 1) = +0,4 bodu na hru, každý obránce −0,2. S flekem +0,8, s flekem a re +1,6. Kdyby šance byla 40 %, vyšlo by −0,4 a flek by aktérovi ztrátu zdvojnásobil na −0,8.
10.3Volba závazku: hodnota, ne jistota
Hráč, který se rozhoduje mezi hrou a betlem, by neměl volit jen podle toho, co spíš vyhraje. Rozhoduje očekávaná hodnota – tedy i tarif.
| Situace | Hodnota |
|---|---|
| hra s šancí 80 %, jiné trumfy než srdce | +1,2 bodu na hru |
| betl s šancí 60 % | +2,0 bodu na hru |
| betl je lepší než hra s šancí 80 % od šance | 56 % |
| durch je lepší než hra s šancí 80 % od šance | 53 % |
| betl je lepší než hra v červených s šancí 80 % od šance | 62 % |
| modelová hra (20 000 rozdání): aktér vyhrál | 47,4 % ± 0,7 p. b. |
| modelová hra: průměrné body aktéra z karet a ultima | 44,4 z 90 |
| modelová hra: bilance aktéra na hru | −0,05 ± 0,08 bodu |
Druhý řádek tabulky stojí za zapamatování: betl s šancí 60 % má vyšší hodnotu než hra s šancí 80 %. Kdo „pro jistotu“ hraje vždy jen hru, nechává body na stole.
10.4Flek jako signál
Podle vzorce se obraně vyplácí flekovat, kdykoli je šance aktéra pod 50 %. Ve skutečnosti je to složitější, protože flek je informace. Aktér zná své karty a talon lépe než obránce. Na flek odpoví re hlavně tehdy, když ví, že vyhraje – tedy právě ve hrách, kdy se obránce spletl, a ten pak ztrácí čtyřnásobek. Teorie her tomu říká výběr podle informace: kdo má méně informací, je v nevýhodě i tehdy, když jeho průměrný odhad sedí.adverse selection, signalling
Proto počítačoví soupeři ve hře ve 3D flekují až při velké jistotě: obránce flekuje, až když odhad šance obrany z mnoha simulovaných rozdání přesáhne 82 %, a každý další flek vyžaduje ještě víc. Flek jednoho obránce ve hře ve 3D zdvojnásobí platbu oběma obráncům – kdo flekuje, riskuje i za spoluhráče.
10.5Neúplná informace
V šachu vidí oba hráči celou šachovnici – je to hra s úplnou informací. V mariáši každý zná jen své karty; všechna rozdání, která hráč podle toho, co ví, nedokáže rozlišit, tvoří jeho informační množinu.information set Tah musí být stejný pro celou množinu. Proto se ve hře s neúplnou informací vyplácí i to, co v šachu nemá smysl: skrývat, co mám (obránce nemusí hned ukázat silnou barvu), a vyvozovat z tahů ostatních, co mají (kapitola 9).
Teorii her s nulovým součtem založil John von Neumann. Roku 1928 dokázal větu o minimaxu: každá konečná hra dvou hráčů s nulovým součtem má hodnotu, kterou si každý může zajistit, pokud smí volit tahy i náhodně (smíšené strategie). Spolu s ekonomem Oskarem Morgensternem pak roku 1944 vydal knihu Theory of Games and Economic Behavior, kterou se teorie her stala samostatným oborem. Podrobněji v průvodci Matematika.
Před ohlášením si řekněte dvě čísla: „hra asi 80 %, betl asi 60 %“. Vynásobte 2p − 1 tarifem a vyberte větší. Flekujte, jen když jste si opravdu jisti – a pamatujte, že aktér ví o svých kartách víc než vy.
Očekávaná hodnota je průměr přes mnoho her. Aktér, který vyhrává 60 % her, má po 10 hrách bilanci zápornou v 16,6 % případů a nulovou ve 20,1 %; po 20 hrách je v minusu ve 12,8 % a po 50 hrách v 5,7 % případů. Krátká série proher neznamená špatnou hru – a série výher ještě nedokazuje dobrou. Proto se v tomto průvodci hraje jen o body.
10.6Rozptyl: proč výsledky kolísají
Výsledek jedné hry je buď +2V, nebo −2V. Směrodatná odchylka je
Pro hru s šancí 60 % je σ ≈ 1,96 bodu, kdežto průměr jen 0,4. Aby 95% interval průměru ležel celý nad nulou, je potřeba přes 92 her jako aktér. Flek násobí průměr i odchylku stejně, takže potřebný počet her nemění – jen zvětšuje výkyvy v bodech. Simulace a intervaly spolehlivosti podrobně vysvětluje průvodce Statistika a modely.
10.7Procvičení
- Mariáš je s vyúčtováním v bodech hra s nulovým součtem; v každé hře jeden aktér proti koalici dvou obránců.
- Očekávaná bilance aktéra je 2V(2p − 1). Rozhoduje hodnota, ne jistota: betl s šancí 60 % má vyšší hodnotu než hra s šancí 80 %.
- Flek je i informace. Kdo ví méně, má flekovat opatrně. Průměr se ukáže až na dlouhé řadě her.
Jak hraje počítačmistr a věda
Program, který hraje mariáš, řeší dvě úlohy. První: najít nejlepší kartu, kdyby viděl všechny karty – to je prohledávání stromu tahů, minimax a jeho zrychlení alfa-beta. Druhá: vypořádat se s tím, že karty soupeřů nevidí. Nejběžnější cesta je determinizace: dosadit za neznámé karty mnoho možných rozdání, každé vyřešit jako s otevřenými kartami a vybrat kartu s nejlepším průměrem. Tak hrají i soupeři ve hře ve 3D na úrovních 4 a 5.
Na posledních pět štychů projde úplný minimax průměrně 60 825 pozic. Alfa-beta s pamětí a slučováním stejných karet jich projde 835 – a najde přesně stejný výsledek. Chytré vynechávání je v karetních programech důležitější než rychlý procesor.
+Teorie: strom hry, minimax, alfa-beta, stejné karty, transpoziční tabulka, determinizace a PIMC, splynutí strategií a nelokálnost, ISMCTS, výzkum skatu, úrovně soupeřů ve hře
11.1Strom hry a minimax
Každá pozice – kdo má jaké karty, co leží ve štychu, kdo je na tahu – je uzel stromu hry. Z uzlu vede tolik větví, kolik má hráč na tahu povolených karet. Když program vidí všechny karty, mohou obránci hrát jako jeden hráč: mají společný cíl a nic před sebou neskrývají. Aktér chce body (nebo splnění závazku) maximalizovat, obrana minimalizovat. To je minimax:minimax
V betlu je zisk −1 za každý štych aktéra (a hra tím končí), v durchu −1 za každý štych obrany. Hodnota 0 pak znamená „závazek splněn“.
11.2Alfa-beta ořezávání
Minimax prochází všechno. Alfa-beta si pamatuje dvě meze: α – kolik má aktér jinde jisté, a β – kolik má jisté obrana. Jakmile v nějaké větvi vyjde, že soupeř může výsledek stlačit pod to, co má hráč jinde jisté, zbytek větve se přeskočí. Výsledek je vždy stejný jako u minimaxu, jen rychleji.alpha-beta pruning
Hodně záleží na pořadí tahů: když program zkusí nejlepší kartu jako první, ořízne nejvíc. Proto řešič v laboratoři zkouší nejdřív silné karty a v betlu nejdřív karty, které štych nevezmou.
11.3Stejné karty a transpoziční tabulka
Dvě další zrychlení využívají vlastnosti karet. Stejné karty: má-li hráč v barvě dvě karty, mezi kterými už žádná karta ve hře není (třeba svrška a krále, které v pořadí sousedí, nebo spodka a krále, když svršek už padl), je jedno, kterou zahraje. V obyčejné hře musí mít obě i stejnou bodovou hodnotu – eso a desítka v barevné hře sousedí a obě mají 10 bodů, takže jsou také rovnocenné. (Řešič v laboratoři hlášky nepočítá; ve skutečné hře by svršek a král z hlášky rovnocenné nebyly.) Program zkouší jen jednu z nich. Transpoziční tabulkatransposition table si pamatuje hodnoty pozic na začátku štychu: do stejné pozice často vede víc cest (stejné karty odehrané v jiném pořadí štychů) a podruhé už se nepočítá.
| Štychů | Minimax | Alfa-beta | + stejné karty | + transpoziční tabulka |
|---|---|---|---|---|
| 3 | 213 | 89 | 62 | 58 |
| 4 | 2 614 | 402 | 222 | 199 |
| 5 | 60 825 | 2 597 | 1 014 | 835 |
| 6 | – | 17 851 | 4 184 | 3 213 |
Alfa-beta ořezávání popsalo několik autorů nezávisle v 50. a 60. letech; encyklopedie připisují úplný popis Alexandru Brudnovi (1963). Podrobný rozbor, proč a kolik alfa-beta ušetří, publikovali Donald Knuth a Ronald Moore roku 1975 v časopise Artificial Intelligence. Algoritmy a jejich složitost podrobněji v průvodci Informatika.
11.4Determinizace a Monte Carlo (PIMC)
Ve skutečné hře aktér karty obránců nevidí. Determinizacedeterminization za ně dosadí jedno možné rozdání v souladu se vším, co aktér ví: kolik karet kdo má, kdo kterou barvu nemá, že v talonu barevné hry nejsou esa ani desítky. Monte Carlo s dokonalou informací (PIMC)perfect information Monte Carlo vyzkouší mnoho takových rozdání, v každém spočítá hodnotu všech povolených karet a vybere kartu s nejvyšším průměrem.
| Metoda | Trefí nejlepší kartu | Průměrná ztráta |
|---|---|---|
| náhodná povolená karta | 80,0 % ± 3,5 | 2,72 ± 0,54 bodu |
| PIMC, 5 vzorků | 89,0 % ± 2,7 | 1,30 ± 0,35 bodu |
| PIMC, 10 vzorků | 89,4 % ± 2,7 | 1,20 ± 0,33 bodu |
| PIMC, 20 vzorků | 91,8 % ± 2,4 | 0,96 ± 0,30 bodu |
| PIMC, 50 vzorků | 91,6 % ± 2,4 | 0,94 ± 0,29 bodu |
| PIMC, všech 70 rozdělení | 91,6 % ± 2,4 | 0,94 ± 0,29 bodu |
Tabulka ukazuje dvě věci. Za dvaceti vzorky už další vzorky téměř nepomáhají – 20, 50 i všech 70 rozdělení dávají prakticky totéž. A ani nekonečně mnoho vzorků nedosáhne 100 %: zčásti proto, že aktér karty nevidí (to žádný poctivý program nezmění), zčásti kvůli slabinám samotné metody.
11.5Slabiny PIMC: splynutí strategií a nelokálnost
Ian Frank a David Basin (1998) popsali na sehrávce bridže dvě chyby, které PIMC dělá bez ohledu na počet vzorků:
- Splynutí strategiístrategy fusion: v každém vzorku řešič „ví“, kde jsou karty, a v dalších štyších zahraje pro každé rozdání jinak. Skutečný hráč ale rozdání nerozliší a musí hrát stejně. Příklad: aktér neví, který obránce má desítku. Řešič v každém vzorku „správně uhodne“, a proto hodnotí pozici lépe, než ve skutečnosti je.
- Nelokálnostnon-locality: hodnota pozice závisí i na tom, jak se do ní hra dostala. Soupeři, kteří by karty znali, by do některých pozic vůbec nevedli – jejich tahy tedy něco prozrazují, ale PIMC ve vzorcích s tím nepočítá.
Program GIB pro bridž (Matthew Ginsberg, 2001) používal při sehrávce právě Monte Carlo s otevřenými kartami a podle autora hrál zhruba na úrovni expertů. Michael Buro, Jeffrey Long, Timothy Furtak a Nathan Sturtevant (2009) postavili pro skat – německou karetní hru se 32 kartami, třemi hráči, talonem a jedním hráčem proti dvěma – první program na úrovni lidských expertů; pomohlo jim odhadovat ruce soupeřů z dřívějších tahů. Long a kol. (2010) pak zkoumali, proč PIMC v karetních hrách se štychy funguje tak dobře, přestože má teoretické slabiny, a popsali vlastnosti her, podle kterých jde jeho úspěch předem odhadnout.
11.6ISMCTS a další cesty
Peter Cowling, Edward Powley a Daniel Whitehouse (2012) navrhli ISMCTSinformation set Monte Carlo tree search: místo samostatného stromu pro každé rozdání staví jeden strom nad informačními množinami – pozicemi tak, jak je vidí hráč. Statistiky tahů se tak sdílejí mezi rozdáními a splynutí strategií se zmenší. Jiná cesta je inference: vzorky rozdání nevybírat rovnoměrně, ale podle toho, jak pravděpodobně by soupeři s danými kartami hráli to, co hráli (kapitola 9).
11.7Soupeři ve hře ve 3D
| Úroveň | Sehrávka | Licitace, talon, flek |
|---|---|---|
| 1 Začátečník | náhodná povolená karta | náhodný trumf, vždy obyčejná hra |
| 2 Hráč | pravidla: přiznat a přebít, mazat, tahat trumfy; sedmu šetří, jen když ji ohlásil | hra, se sedmou, má-li ji a aspoň pět trumfů; neflekuje, špatnou neříká |
| 3 Stratég | pravidla jako úroveň 2, trumfovou sedmu šetří vždy | závazek a talon podle 14 simulovaných rozdání; špatná a flek podle simulací |
| 4 Počtář | PIMC: 18 vzorků na kartu | plán závazku z 24 vzorků |
| 5 Mistr | PIMC: 36 vzorků na kartu | plán z 36 vzorků, špatná a flek z 24 |
Myslete jako PIMC, ale lépe: když nevíte, kde je klíčová karta, projděte v hlavě obě možnosti a hledejte tah, který je dobrý v obou. Tah, který vyjde jen tehdy, když uhodnete, je přesně to, co PIMC přeceňuje.
Hodnoty pod kartami v řešiči platí pro hru s otevřenými kartami. Ve skutečné hře je nejlepší karta ta, která je dobrá v průměru přes všechna rozdání, která jsou ještě možná – a to je jiná, často opatrnější karta.
11.8Procvičení
- S otevřenými kartami najde nejlepší tah minimax; alfa-beta, stejné karty a transpoziční tabulka dají stejný výsledek z mnohem méně pozic.
- Bez otevřených karet program dosadí mnoho možných rozdání a zprůměruje je (PIMC). Nad 20 vzorků se zlepšuje už jen málo.
- Slabiny PIMC jsou splynutí strategií a nelokálnost; hra ve 3D používá PIMC na úrovních 4 a 5.
Mariáš ve společnosti a zdravé hranímistr a věda
Mariáš je hra u stolu: hraje se v rodinách, mezi přáteli, v klubech i na turnajích. Výsledky se tradičně zapisují na lístek a na konci se sečtou. V tomto průvodci i ve hře ve 3D se hraje jen o body – tarif hry, sedmy, kila, betlu a durchu je počet bodů, ne peněz. Kapitola ukazuje, jak vést zápis, jak se chovat u stolu a proč je hra o body lepší než hra o peníze.
Součet všech tří řádků na lístku je po každé hře nula. Co jeden vyhraje, dva prohrají. Mezi stejně silnými hráči se výsledky dlouhodobě vyrovnají – a o jednom večeru rozhodují hlavně karty, které kdo dostal.
+Teorie: kde se mariáš hraje, zapisovací lístek, soutěžní pravidla, etiketa u stolu, proč hrát o body, rizika hraní o peníze a kde hledat pomoc
12.1Kde se mariáš hraje
Mariáš se hraje u rodinného stolu, v hospodách, v klubech a na turnajích. Organizované soutěžení rozvíjí Český svaz mariáše (ČSM), který v roce 2006 slavil dvacet let a vydává soutěžní pravidla – obecná pravidla hry i zvláštní pravidla pro volený, licitovaný a křížový mariáš. Na nich stojí i výklad v tomto průvodci (příloha C).
12.2Zapisovací lístek
Každá hra je na lístku jeden řádek: kdo byl aktér, jaký byl závazek a výsledek a kolik bodů V platí každý obránce. Aktér si připíše +2V (nebo odepíše), každý obránce −V (nebo +V). Hraje-li se ve čtyřech, platí podle obecných pravidel ČSM i čtvrtý, pauzírující hráč, jako by byl obránce – aktér pak dostane nebo zaplatí 3V.
1. A vyhraje hru v kulích (V = 1): A +2, B −1, C −1. 2. B prohraje betl (V = −5): B −10, A +5, C +5. 3. C vyhraje hru v červených s flekem (V = 1 · 2 · 2 = 4): C +8, A −4, B −4. Stav: A +3, B −15, C +12, součet 0.
12.3Soutěžní pravidla a turnaje
Soutěžní pravidla ČSM udávají sazby jako násobky peněžního základu, obvykle 20 haléřů nebo 1 Kč; nejvyšší sazba za jednu hru (limit) je 500násobek základu. Na turnaji voleného mariáše se výsledek hráče skládá z prémiových bodů (za hlášené a vyhrané bodované hry) a z finančního výsledku. Zapisovatele u stolu lze určit losem, hry od určité hodnoty se zapisují na stolový lístek a všichni hráči ho podepisují. Zajímavost: podle soutěžních pravidel voleného mariáše se karty mezi hrami nemíchají, jen snímají, a to aspoň dvě svrchu nebo zespodu.
Tento průvodce i hra ve 3D přebírají z pravidel poměry sazeb (hra 1, sedma 2 …), ale ne peníze: jednotkou je bod.
Česká encyklopedie uvádí, že se nejčastěji, hlavně na turnajích, hraje „dvacetníkový“ mariáš, ve kterém obyčejná hra stojí 20 haléřů. Odtud i název soutěžních pravidel ČSM „dvacetihaléřový bodovaný volený mariáš“. Tarif ve hře ve 3D je stejná stupnice, jen místo dvacetníků počítá body.
12.4Etiketa u stolu
- Domluvte pravidla předem: tarif, flekování (na celý závazek, nebo po částech), tichou sedmu a kilo, hlášení proti, postih za renonc a jak dlouho se hraje.
- Nekomentujte karty během hry a nedávejte spoluhráči znamení. Jediná dovolená řeč obrany je řeč karet (kapitola 10).
- Zapisujte průběžně a viditelně; lístek patří všem.
- Hrajte svižně, ale začátečníkovi dopřejte čas. Dohady o odehrané hře řešte podle domluvených pravidel, ne hlasitostí.
12.5Proč hrát o body
Hra s nulovým součtem znamená, že peníze by jen putovaly od jednoho hráče k druhému – žádná hodnota nevzniká. Mezi stejně silnými hráči je dlouhodobý průměr nula (v modelové hře z kapitoly 10 vyšla bilance aktéra −0,05 ± 0,08 bodu na hru) a o jednotlivém večeru rozhoduje hlavně rozdání. I aktér, který vyhrává 60 % her, je po 20 hrách v 12,8 % případů v minusu. Kdo hraje o peníze, vystavuje se těmto výkyvům naplno.
Hraní o peníze může přerůst v problém, i když začne jako zábava s přáteli. Varovné znaky jsou: dohánění proher (hrát dál nebo výš, „abych to vrátil“), zvyšování sázek, myšlenky na hru i mimo ni, tajení prohraných částek, půjčování na hru a hádky kvůli penězům. Karty si nepamatují minulé hry: po sérii proher není výhra „na řadě“ (hráčský omyl, kapitola 9). Nepravidelné výhry navíc posilují chování silněji než pravidelné – proč to tak je, vysvětluje průvodce Psychologie v kapitole Paměť a učení (rozvrhy posilování). O hazardu a závislosti podrobněji průvodce Drogy a závislosti. Pomoc nabízí bezplatná Národní linka pro odvykání 800 350 000, která pomáhá i lidem s problémovým hraním.
Než začnete, domluvte tři věci: hrajeme o body, hrajeme do určitého počtu her nebo do určité hodiny a kdo zapisuje. Vítěz večera je ten, kdo má na lístku nejvíc bodů – a to stačí.
12.6Mariáš jako trénink
Mariáš procvičuje to, co tento průvodce rozebíral: počítání karet a bodů (kapitoly 3 a 9), odhad pravděpodobnosti a hodnoty (kapitoly 5, 7 a 10), plánování sehrávky (kapitola 8) a spolupráci bez domlouvání (obrana, kapitola 6). Hra ve 3D umožňuje hrát i sám proti počítači na pěti úrovních (kapitola 11) – také jen o body.
12.7Procvičení
- Zápis jedné hry: aktér ±2V, každý obránce ∓V; součet lístku je vždy nula.
- Domluvte pravidla předem, nekomentujte karty, zapisujte průběžně a viditelně.
- Hrajte o body. Dohánění proher a víra, že výhra je „na řadě“, jsou varovné znaky; pomoc nabízí Národní linka pro odvykání 800 350 000.
Slovníček
Česká hesla s anglickým (případně německým) termínem. Hledat lze v obou jazycích.
Vzorce a přehledy
Pravidla ve hře ve 3D
| Část hry | Pravidlo | Kapitola |
|---|---|---|
| karty | 32 karet, barvy srdce, kule, listy, žaludy; v barevné hře 7 8 9 Sp Sv K 10 E, v betlu a durchu 7 8 9 10 Sp Sv K E | 1 |
| rozdání | forhont 7 karet, zvolí trumf, pak dalších 5; ostatní po 10; forhont odhodí 2 do talonu (v barevné hře bez es a desítek) | 4 |
| závazky | hra; k ní sedma (s trumfovou sedmou) a kilo (s hláškou); nebo betl, nebo durch | 4 |
| odpovědi | dobrá, nebo špatná (obránce vezme talon a hraje betl nebo durch); po betlu lze ještě ohlásit durch | 4 |
| flek | na celý závazek: flek ×2, re ×4, tutti ×8, boty ×16, kalhoty ×32 | 4 |
| sehrávka | přiznat barvu a přebít; bez barvy trumfovat (a přebít trumf); jinak odhodit | 2 |
| body | eso a desítka po 10, poslední štych 10 (celkem 90); hláška 20, v trumfech 40 | 3 |
| výhra hry | aktér má víc bodů než obrana (karty a hlášky) | 3 |
| tarif (body od každého obránce) | hra 1, sedma 2, kilo 4 (+4 za každých celých 10 bodů nad 100; prohrané −4 za každých chybějících 10), betl 5, durch 10; v červených hra, sedma a kilo ×2 | 4 |
| tichá sedma, tiché kilo | tichá sedma ±1 (v červených ±2, flek se na ni nevztahuje); tiché kilo místo hry 2 (a +2 za každých dalších 10 bodů) | 7 |
| zápis | aktér ±2V, každý obránce ∓V; hraje se jen o body | 12 |
Techniky v nápovědě hry
| Technika | Kdy ji trenér ukáže | Kapitola |
|---|---|---|
| Přiznat a přebít | povinnosti při zahrání karty | 2 |
| Hláška | zahrát svrška nebo krále z hlášky a ohlásit 20 nebo 40 | 3 |
| Volba trumfu | volba trumfu ze sedmi karet, odpověď dobrá | 4 |
| Odhoz do talonu | které dvě karty odložit v barevné hře | 4 |
| Tahat trumfy | aktér vynáší trumfy, dokud jsou venku | 5 |
| Eso a desítka | vzít štych nejvyšší kartou barvy a body | 5 |
| Namazat | obránce přidá eso nebo desítku do štychu spoluhráče | 6 |
| Hrát do krátké barvy | obrana vynáší barvu, kterou aktér nemá | 6 |
| Šetřit sedmu | trumfová sedma až do posledního štychu | 7 |
| Betl a durch | talon, sehrávka a obrana betlu a durchu | 8 |
| Počítání karet | co je venku, kdy je desítka nejvyšší, flek podle simulací | 9 |
Vzorce na jednom místě
Čísla z kapitol
| Údaj | Hodnota | Kde |
|---|---|---|
| počet rozdání 12 + 10 + 10 | ≈ 4,17 · 1013 | kap. 9 |
| 4 trumfy venku: 2 : 2 / 3 : 1 / 4 : 0 | 41,8 / 49,5 / 8,7 % | kap. 9 |
| kol trumfů na vytažení, venku 2 / 3 / 4 / 5 / 6 | 1,47 / 2,21 / 2,67 / 3,34 / 3,78 | kap. 5 |
| aspoň jedna hláška v 10 kartách obránce | 32,9 % | kap. 3 |
| ohlášená sedma s 5 / 6 trumfy uhrána | 81,0 / 99,5 % | kap. 7 |
| obrana s mazáním i krátkou barvou / bez obojího: aktér vyhrál | 46,7 / 50,8 % | kap. 6 |
| modelová hra: aktér vyhrál, bilance na hru | 47,4 %, −0,05 ± 0,08 | kap. 10 |
| betl je lepší než hra s šancí 80 % od šance | 56 % | kap. 10 |
| aktér s šancí 60 % je po 20 hrách v minusu | 12,8 % | kap. 10 |
| pozic pro 5 štychů: minimax / alfa-beta / se všemi zrychleními | 60 825 / 2 597 / 835 | kap. 11 |
| PIMC s 20 vzorky / náhodná karta trefí nejlepší kartu (4 štychy) | 91,8 / 80,0 % | kap. 11 |
Zdroje a předpoklady
Pravidla, historické údaje a výsledky výzkumu byly ověřeny na uvedených zdrojích. Ověřeno 8. 11. 2026.
Pravidla
- Český svaz mariáše: Obecná pravidla hry mariáš (schválilo Předsednictvo ČSM) – základní druhy hry, karty a jejich pořadí, povinnost přiznat a přebít, body, sazby (článek V: tarif jako násobky peněžního základu, červené ×2, flekování po částech, kilo podle desítek bodů, tichá sedma a tiché sto, limit 500násobek základu, pauzírující hráč platí jako obrana), renonce. PDF zveřejněné na talon.cz/pravidla. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Český svaz mariáše: Pravidla dvacetihaléřového bodovaného voleného mariáše (platná od 8. 5. 2007) – stupně her a násobky sazby, rozdávání 7 + 5, volba trumfu i z lidu, hlášení proti, tichá sedma s poloviční sazbou, „flekovaná hra se bez re nehraje“, zapisovatel a stolový lístek, karty se nemíchají, jen snímají, prémiové body a vyhodnocení turnaje. PDF zveřejněné na talon.cz/pravidla. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Encyklopedické heslo Mariáš (Wikipedie, česká verze) – původ hry, druhy mariáše, alternativní tarify, „dvacetníkový“ mariáš, výročí ČSM v roce 2006, flekování ložené hry. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Encyklopedické heslo Mariáš (Wikipedie, anglická verze) – příbuzné hry, ulti jako rozvinutí mariáše. Ověřeno 8. 11. 2026.
Karty a historie
- Encyklopedická hesla Německé karty (Wikipedie, česká verze) a German-suited playing cards (Wikipedie, anglická verze) – Tellův (dvojitý německý) vzor, barvy a figury. Ověřeno 8. 11. 2026.
- International Playing-Card Society: Tell pattern (i-p-c-s.org/pattern/tell-1.html, archivní kopie) – József Schneider, Pešť, kolem roku 1835. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Hašek, J.: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, díl 3, kapitola Přes Uhry (text na Wikizdrojích) – tahaný mariáš a mariáš ve třech ve vlaku, citát o tahaném mariáši, vyprávění o durchu a betlu. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Literatura, kterou uvádí česká encyklopedie (obsah jsme neověřovali): Labohý, P.: Mariáš od A do Z (Novinář 1990); Šubrt, V.: Rozjímání o licitovaném mariáši (NADAS 1992); Ravik, S.: Mariáš (Astrosat 1996); Svoboda, T.: Oficiální pravidla karetních her (Eminent 2002).
Teorie her a algoritmy
- von Stengel, B.; Koller, D.: Team-Maxmin Equilibria. Games and Economic Behavior 21 (1997), 309–321 – rovnováha týmu se společnou výplatou proti jednomu soupeři. Ověřeny bibliografické údaje a popis v citujících pracích. Ověřeno 8. 11. 2026.
- von Neumann, J.: Zur Theorie der Gesellschaftsspiele. Mathematische Annalen 100 (1928); von Neumann, J.; Morgenstern, O.: Theory of Games and Economic Behavior (1944) – věta o minimaxu a založení teorie her. Obecně známé údaje, text neověřován.
- Knuth, D. E.; Moore, R. W.: An Analysis of Alpha-Beta Pruning. Artificial Intelligence 6(4) (1975), 293–326; encyklopedické heslo Alexander Brudno (Wikipedie, anglická verze) – popis alfa-beta z roku 1963 a nezávislé objevy. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Frank, I.; Basin, D.: Search in Games with Incomplete Information: A Case Study Using Bridge Card Play. Artificial Intelligence 100 (1998), 87–123 – splynutí strategií a nelokálnost. Ověřeno podle citujících prací. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Ginsberg, M. L.: GIB: Imperfect Information in a Computationally Challenging Game. Journal of Artificial Intelligence Research 14 (2001) – Monte Carlo pro bridž, úroveň zhruba expertů. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Buro, M.; Long, J. R.; Furtak, T.; Sturtevant, N. R.: Improving State Evaluation, Inference, and Search in Trick-Based Card Games. IJCAI 2009 – první program pro skat na úrovni lidských expertů, odhad rukou soupeřů. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Long, J. R.; Sturtevant, N. R.; Buro, M.; Furtak, T.: Understanding the Success of Perfect Information Monte Carlo Sampling in Game Tree Search. AAAI 2010 – vlastnosti her, podle kterých jde odhadnout úspěch PIMC. Ověřeno 8. 11. 2026.
- Cowling, P. I.; Powley, E. J.; Whitehouse, D.: Information Set Monte Carlo Tree Search. IEEE Transactions on Computational Intelligence and AI in Games 4(2) (2012), 120–143. Ověřeno 8. 11. 2026.
Zdravé hraní
- Česká televize, ČT24: zpráva o rozšíření Národní linky pro odvykání (800 350 000, bezplatná, pomoc i lidem s problémovým hraním). Ověřeno 8. 11. 2026.
- Ministerstvo financí ČR: stránka „Potřebuji konzultaci s odborníkem“ (rejstřík vyloučených osob, pro veřejnost) – kontakt na Národní linku pro odvykání. Ověřeno 8. 11. 2026.
Modelové předpoklady laboratoří
Všechna čísla, tabulky, pravděpodobnosti a simulace počítá kód průvodce (stejné jádro jako laboratoře); počty her a pozic jsou u tabulek a ± je 95% interval. Modeloví hráči hrají podle jednoduchých pravidel podobných úrovni 3 ve hře ve 3D: trumf je nejdelší barva ze sedmi karet, talon podle techniky Odhoz do talonu, forhont hraje obyčejnou hru bez fleku (není-li u laboratoře řečeno jinak). Pravděpodobnosti rozložení předpokládají, že obránci mají po deseti z dvaceti karet, které aktér nezná, a každé rozdělení je stejně pravděpodobné; informace z odehraných štychů v nich není. Riziko betlu a durchu v kapitole 8 se počítá přesně pro každou barvu zvlášť a rizika barev se skládají, jako by byla nezávislá. Řešič v kapitole 11 hraje s otevřenými kartami, obránce bere jako jeden tým a hlášky nepočítá. Minihry jsou generované ze skutečně odehraných her modelových hráčů a správnou odpověď vždy počítá skript z karet.
Co zůstává nejisté
Německou Wikipedii (hesla Mariage a Mariáš) se nepodařilo načíst, německé prameny o původu hry proto chybí. Rok vzniku Tellova vzoru známe jen přibližně („kolem roku 1835“) a výklad, že vzor vznikl jako obcházení cenzury, uvádějí encyklopedie bez přímého dokladu z doby vzniku. Obsah knih o mariáši uváděných encyklopedií jsme neověřovali. Hodnocení fleku a kila v kapitolách 6 a 7 je kvalitativní; čísla platí pro modelové hráče, ne pro lidi. Provozní dobu Národní linky pro odvykání si před voláním ověřte na jejích stránkách.