Rybářský lístek
Testy ke zkoušce pro první rybářský lístek:
všechny otázky z testů Českého rybářského svazu, výklad a zkouška nanečisto
Modelový uchazeč právě vyplňuje test: 25 otázek, u každé tři možnosti a jedna správná. Modré políčko je správná odpověď, oranžové chybná. Uspěje, když správně odpoví aspoň na 13 otázek.
O zkoušce a jak se učit
Kdo žádá o svůj první rybářský lístek na 10 let nebo na dobu neurčitou, musí prokázat základní znalosti rybářství, nejčastěji osvědčením o úspěšném testu. Průvodce obsahuje všech 364 různých otázek z dvaceti testů Českého rybářského svazu, stručný výklad k jejich pochopení a cvičný test se stejnou skladbou i hranicí úspěchu.
Tři kroky. Kdo chce jen testy, začne cvičným testem a trenažérem: procvičujete, dokud každou otázku nezodpovíte dvakrát po sobě správně. Kde odpověď nedává smysl, pomůže výklad šesti okruhů – u každé otázky na něj vede odkaz. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.
Stát jednotnou sadu otázek pro první rybářský lístek nevydává. Znalosti ověřuje právnická osoba pověřená ministerstvem zemědělství; největší z nich je Český rybářský svaz (ČRS). Otázky, možnosti a správné odpovědi jsou zde převzaté beze změn znění z 20 testů, které ČRS zveřejňuje na svém webu (rybsvaz.cz) pro přezkoušení uchazečů. Nejde o materiál ČRS a průvodce s ním není nijak spojen.
U jiného pořadatele může test vypadat jinak (například u Moravského rybářského svazu). Okruhy znalostí ale stanoví vyhláška všem stejně; jen otázky ze stanov ČRS (okruh 6) se týkají pouze uchazečů o členství v ČRS.
ČRS k otázkám nezveřejňuje odůvodnění. Vysvětlení ve výkladu jsou proto vlastní: vycházejí ze zákona o rybářství a jeho vyhlášky a vždy vedou k odpovědi podle klíče ČRS, ale nejde o oficiální výklad. Obrázky u otázek na poznávání druhů nejsou ilustrace z testů ČRS, ale vlastní výběr volně licencovaných snímků (příloha C); v testu uvidíte jiný obrázek téhož druhu.
Kde se klíč rozchází s dnešním stavem, průvodce na to u odpovědi upozorní. Testy jsou starší než poslední změny zákona, vyhlášky a stanov, a tak u několika otázek (s rozporem nebo s poznámkou) klíč neodpovídá tomu, co dnes platí. Vyhodnocení zůstává podle klíče, protože tak se hodnotí i test; po odpovědi se ale dozvíte, co platí dnes. Přehled těchto otázek je v příloze B.
Verze: testy Českého rybářského svazu (staženy 13. 11. 2026; 364 různých otázek). Před zkouškou si u svého pořadatele ověřte, jaké testy používá.
Jak zkouška probíhá
| Co | Jak |
|---|---|
| Kdo zkoušku potřebuje | žadatel o první rybářský lístek na dobu neurčitou nebo na 10 let (§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 197/2004 Sb.); lístek na 30 dní se vydává bez prokázání znalostí (§ 10 odst. 4) |
| Kdo ji pořádá | právnická osoba pověřená ministerstvem zemědělství (§ 10a odst. 1 vyhlášky); u ČRS jeho místní organizace, obvykle po krátkém školení |
| Z čeho se zkouší | poznání ryb a vodních organismů, jejich biologie, způsoby lovu ryb, rybářské hospodaření v revírech a právní předpisy upravující rybářství (§ 10a odst. 2 vyhlášky) |
| Test ČRS | 25 otázek, u každé tři možnosti a právě jedna správná; test slouží zároveň k přijetí za člena ČRS, proto obsahuje i otázku ze stanov |
| Hranice úspěchu | nejméně 13 správných odpovědí z 25 |
| Co dostanete | osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku (§ 10a odst. 3 vyhlášky); s ním žádáte o rybářský lístek na obecním úřadě (který úřad lístek vydává, je v kapitole 5) |
Zkoušku skládat nemusí ten, kdo už rybářský lístek dříve měl (kromě třicetidenního), kdo má obdobné oprávnění z ciziny, a také rybářský hospodář, rybářská stráž a absolventi rybářských oborů (§ 10 odst. 3 a § 10a odst. 4 vyhlášky). K lovu v revíru potřebujete vedle rybářského lístku ještě povolenku k lovu od uživatele revíru.
Jak průvodce používat
- Cvičný test ukáže, jak na tom jste: 25 otázek se stejnou skladbou jako v testech ČRS.
- Trenažér v režimu učení: procvičujte po okruzích. Otázka je „umím“, když ji zodpovíte dvakrát po sobě správně, pokaždé s odpověďmi v jiném pořadí.
- Výklad čtěte tam, kde chybujete. Nejvíc otázek je ze zákona a vyhlášky (9 z 25) a z poznávání druhů (6 z 25).
- Opakování chyb: v trenažéru zvolte stav „chybné“. U každé otázky je odkaz na výklad.
Studijní materiál pro přípravu na test, ne právní poradenství ani oficiální výklad. Širší souvislosti rybaření (technika lovu, vybavení, rybníkářství) vykládá průvodce Rybaření a rybníkářství. Zdroje a verze otázek jsou v příloze B; předpisy ověřeny 13. 11. 2026.
Poznávání ryb a vodních organismůzačátečník
Prvních šest otázek každého testu je stejných: obrázek a otázka „O jaký druh ryby (živočicha) se jedná?“ se třemi názvy na výběr. V testech se střídá 37 druhů ryb a 23 dalších živočichů žijících ve vodě a u vody. Tato kapitola je jejich atlas: u každého druhu jeden až dva znaky, podle kterých ho poznáte.
Rybu poznáte jako auto na parkovišti – ne podle barvy, ale podle karoserie. Barva se mění s vodou, věkem i roční dobou; tvar těla, počet a postavení ploutví, ústa a vousky zůstávají.
Z okruhu je v každém testu 6 otázek z 25 (otázky 1 až 6): vždy čtyři ryby a dva další živočichové. V bance je 60 otázek, jedna pro každý druh.
Obrázky zde nejsou ilustrace z testů. V testu ČRS uvidíte kresbu téhož druhu, tady volně licencovaný snímek nebo kresbu (autoři a licence jsou v příloze C). Učte se proto znaky druhu, ne konkrétní obrázek. Okruh odpovídá § 10a odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 197/2004 Sb.
PRPoznávání ryb
Na co se u ryby dívat
| Znak | Co prozradí |
|---|---|
| Tuková ploutvička (malá ploutvička bez paprsků mezi hřbetní a ocasní ploutví) | lososovité ryby (pstruh, siven, losos, hlavatka), lipan a sumeček americký |
| Počet hřbetních ploutví | dvě mají candát, okoun, mník a vranka; kaprovité ryby, štika i lososovití jen jednu |
| Vousky | kapr 4, parma 4, lín 2, hrouzek 2, mník 1 na bradě, sumec 6, sumeček 8, mřenka 6, piskoř 10; karas, cejn, plotice a jelci žádné |
| Postavení úst | horní (ouklej, perlín) – sbírá u hladiny; střední (plotice, okoun, štika); spodní (parma, ostroretka, podoustev, hrouzek, cejn velký, jeseter) – hledá u dna |
| Tvar těla | vysoké a zploštělé (cejn, cejnek, karas), válcovité (tloušť, amur, hlavatka), hadovité (úhoř, piskoř) |
Lososovité ryby a lipan
Všechny mají za hřbetní ploutví malou tukovou ploutvičku bez paprsků. Žijí v chladných, proudných a dobře okysličených vodách.






Kaprovité ryby stojatých a pomalu tekoucích vod
Kaprovité ryby nemají tukovou ploutvičku ani zuby v čelistech; mají jednu hřbetní ploutev.











Kaprovité ryby proudných vod
Protáhlejší tělo, které lépe odolává proudu; u dna žijící druhy mají ústa spodní.








Dravci a další ryby












- Kapr, nebo karas? Kapr má vousky, karasi ne. Karas obecný má hřbetní ploutev vypouklou a je zlatavý, karas stříbřitý ji má rovnou až vykrojenou a je stříbřitý.
- Plotice, nebo perlín? Plotice má červené oko a hřbetní ploutev nad břišními; perlín má jasně červené ploutve, ústa šikmo vzhůru a hřbetní ploutev až za břišními.
- Cejn, nebo cejnek? Cejn má malé oko a tmavé ploutve; cejnek velké oko a načervenalé základy párových ploutví.
- Tloušť, nebo jesen? Tloušť má řitní ploutev vypouklou a velké šupiny; jesen ji má vykrojenou a šupiny drobnější.
- Pstruh obecný, duhový, nebo siven? Červené skvrny má pstruh obecný, růžový pruh pstruh duhový, bíle lemované ploutve a mramorovaný hřbet siven.
- Hrouzek, nebo mřenka? Hrouzek má šupiny a dva vousky; mřenka má šest vousků a mramorovanou kresbu.
- Sumec, nebo sumeček? Sumeček má tukovou ploutvičku a osm vousků, sumec šest vousků a tukovou ploutvičku nemá.
PZPoznávání vodních živočichů
Otázky 5 a 6 každého testu se ptají na živočicha, který žije ve vodě nebo u vody: ptáky, savce, plazy, obojživelníky a bezobratlé. Stačí znát jeden výrazný znak každého druhu.
Ptáci u vody








Savci, plazi a obojživelníci







Bezobratlí
Vodní bezobratlí jsou potravou ryb nebo ukazatelem čistoty vody; mlži a raci žijí u dna.








- Užovka, nebo zmije? Užovka obojková má za hlavou žluté půlměsíčité skvrny; zmije má po hřbetě klikatou čáru.
- Kachna, čírka, nebo lyska? Zelenou hlavu má kačer kachny divoké, hnědou hlavu se zeleným pruhem kačer čírky; lyska je černá s bílým zobákem a čelem.
- Volavka, nebo čáp? Volavka popelavá je šedá, čáp bílý má červený zobák a nohy.
- Škeble, nebo velevrub? Škeble má lasturu tenkou a oválnou, velevrub protáhlou a pevnou.
- Skokan, ropucha, nebo rosnička? Skokan je hnědý a hladký s tmavou skvrnou za okem, ropucha bradavičnatá, rosnička zelená s přísavkami.
- Prvních šest otázek testu je poznávání druhů podle obrázku; jsou to „jisté“ body, pokud znáte znaky.
- Tuková ploutvička znamená lososovitou rybu, lipana nebo sumečka amerického.
- Vousky a jejich počet rozliší kapra od karasů, sumce od sumečka a hrouzka od mřenky.
- Postavení úst napoví, kde ryba hledá potravu: horní u hladiny, spodní u dna.
- U živočichů stačí jeden výrazný znak: bílý štítek lysky, žluté skvrny užovky, klikatá čára zmije, plochý ocas bobra.
- V testu bude jiný obrázek než zde; názvy druhů jsou ale přesně ty, které znáte z tohoto atlasu.
Biologie ryb a vodních organismůzačátečník
Jak je stavěné rybí tělo, čím ryba dýchá a jaká krev jí proudí srdcem, kam míří ústa jednotlivých druhů, kdo má šupiny, vousky nebo tukovou ploutvičku, kdy a kde se ryby vytírají a co je plankton a bentos. Otázky se ptají na jednotlivá fakta – nejlépe se pamatují spojená s konkrétním druhem.
Ryba je ponorka postavená na míru svému patru vody: ústa míří tam, kde je potrava (k hladině, před sebe, nebo ke dnu), plynový měchýř je vyvažovací nádrž a postranní čára sonar. Kdo ví, kde a čím se druh živí, většinu odpovědí si odvodí.
Z okruhu jsou v každém testu 3 otázky z 25; v bance jich je 60. Základní znalosti z biologie ryb a vodních organismů požaduje § 10a odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 197/2004 Sb. Otázky samy z předpisů nevycházejí – jde o učivo o stavbě těla, životě a rozmnožování našich ryb.
BIBiologie ryb a vodních organismů
Voda a život v ní
- V našich vodách (v ČR) žije 50 a více druhů ryb.
- Našim rybám se nejlépe daří ve vodě neutrální; silně kyselá ani silně zásaditá voda jim nesvědčí.
- Teplota rybího těla se mění s teplotou vody – ryby si stálou tělesnou teplotu neudržují. V chladné vodě proto zpomalují a méně přijímají potravu.
- Zelené vodní rostliny vyrábějí kyslík jen ve dne, protože k tomu potřebují světlo. V noci kyslík pouze spotřebovávají, a tak ho bývá ve vodě nejméně k ránu.
- Plankton jsou drobné vodní organismy vznášející se ve vodním sloupci. Patří k němu buchanka a perloočka (perloočkou je i dafnie).plankton
- Bentos je společenstvo organismů žijících na dně. Patří k němu červené larvy pakomára a beruška vodní. Na dně žijí i larvy chrostíků, škeble a perlorodka – k planktonu tedy nepatří; potápník vroubený je velký brouk, který sám aktivně plave. Mřenka mramorovaná je ryba, mezi bentos se neřadí.benthos
Tvar těla a ploutve
Ploutve jsou párové (sudé) – prsní a břišní – a nepárové (liché) – hřbetní, ocasní a řitní. Některé ryby mají mezi hřbetní a ocasní ploutví ještě malou tukovou ploutvičku bez paprsků.paired fins, adipose fin
- Tukovou ploutvičku mají sumeček americký, losos obecný, hlavatka obecná a lipan podhorní. Vranka, slunečnice, perlín, střevle, piskoř, mřenka, cejn ani štika ji nemají.
- Úhoř říční má z párových ploutví jen prsní; břišní ploutve mu chybějí. Mník jednovousý i slunečnice pestrá břišní ploutve mají.
- Štika obecná má zadní postavení hřbetní ploutve – ploutev je posunutá dozadu k ocasu. Kapr i siven ji mají uprostřed hřbetu.
- Z jelců má vypouklý (zaoblený) tvar hřbetní a řitní ploutve tloušť; jesen a proudník mají okraj těchto ploutví vykrojený.
- Hadovitý tvar těla má piskoř pruhovaný.
- Vranka obecná se pohybuje poskoky (střelkovitě), protože jí chybí plynový měchýř – ve vodním sloupci se neudrží, a tak se drží dna.swim bladder
Šupiny a kůže
- Stáří ryby se určuje podle šupin – přírůstkové kruhy na nich se čtou podobně jako letokruhy.scales
- Úhoř říční šupiny má. Jsou drobné a tak hluboce zasazené ve škáře, že se tělo zdá na první pohled hladké.
- Tělo kryté šupinami nemají sumeček americký, sumec velký a vranka obecná. Vranka nemá šupiny vyvinuté vůbec. Mník jednovousý, slunečnice pestrá, lín, karas, siven i piskoř šupiny mají, i když někdy velmi drobné.
- Štika obecná má šupiny i na spánkové části hlavy.
Ústa, vousky a zuby
Postavení úst prozrazuje, odkud ryba bere potravu: horní ústa sbírají z hladiny, střední (koncová) berou potravu před sebou, spodní ji hledají na dně.mouth position
| Postavení úst | Druhy |
|---|---|
| horní | ouklej obecná |
| střední | plotice obecná, okoun říční, štika obecná; také pstruh obecný potoční a jelec tloušť |
| spodní | hrouzek obecný, cejn velký, parma obecná, podoustev říční a jeseter malý (typické spodní postavení) |
- Masité vousky na tlamě má z kaprovitých ryb lín obecný; karas obecný ani ouklej obecná vousky nemají.
- Mník jednovousý má na spodní čelisti jeden jediný vous, jako mají tresky. Sumec i sekavec mají vousů víc.
- Požerákové zuby mají ryby sekavcovité a kaprovité. V čelistech zuby nemají; potravu drtí zuby na požerákových kostech v hltanu.pharyngeal teeth
Dýchání, krev a vnitřní orgány
- Žaberní aparát slouží k okysličování krve. Před poškozením chrání žábry skřele.gills, operculum
- Rybí srdce má 1 komoru a 1 předsíň (1 + 1) a proudí jím jen neokysličená krev: srdce ji žene do žaber, tam se okysličí a odtud teče rovnou do těla.
- Přídavné střevní dýchání má piskoř pruhovaný – u hladiny polyká vzduch a kyslík vstřebává stěnou střeva.
- Kapr nemá žaludek (hltan i jícen má); jícen přechází přímo ve střevo. Žaludek nemá ani bolen dravý – je to kaprovitá ryba, a to platí po celý život.
- Bolen dravý je kaprovitá ryba, která se v dospělosti živí zejména rybkami.
- Ledviny leží u ryb těsně pod páteří. Největší játra z našich ryb má mník jednovousý.
- Gonády jsou pohlavní orgány ryb. Hypofýza je podvěsek mozkový – žláza, jejíž hormony řídí mimo jiné dozrávání jiker a mlíčí.gonads, pituitary gland
- Jeseter malý nemá zcela kostěnou páteř – jeho kostra je z velké části chrupavčitá.
Smysly
- Postranní čára je smyslový orgán: vnímá proudění, otřesy a změny tlaku vody.lateral line
- Ryby mají chuť – všechny, nejen dravé.
- Vranka má oko chráněné dvojitou rohovkou.
Rozmnožování
Trdliště je místo přirozeného rozmnožování ryb. Inkubace jiker je období vývoje zárodku v jikře – trvá od oplození do chvíle, než se plůdek vykulí.spawning ground, egg incubation
| Druh | Výtěr |
|---|---|
| štika obecná | v březnu až dubnu – brzy na jaře |
| mník jednovousý | prosinec – leden, tedy uprostřed zimy |
| losos obecný | v řekách – dospělé ryby táhnou z moře proti proudu |
| úhoř říční | v Atlantském oceánu – dospělí úhoři táhnou z řek do moře |
O jikry pečují i po výtěru sumec velký a sumeček americký – hlídají hnízdo s jikrami. Lipan, siven, kapr ani karas o jikry nepečují.
Prostředí a poznávací znaky
- Lipan podhorní žije především v proudné vodě; lín obecný a blatňák tmavý jsou ryby stojatých, zarostlých vod.
- Původní forma pstruha duhového pochází ze Severní Ameriky.
- Perlín ostrobřichý: důležitým znakem je červená barva většiny ploutví.
- Plotice obecná: typicky červená duhovka oka.
| Druh | Co si zapamatovat |
|---|---|
| vranka obecná | nemá šupiny ani plynový měchýř (pohybuje se poskoky), oko chrání dvojitá rohovka |
| mník jednovousý | jeden vous na spodní čelisti, největší játra, výtěr prosinec – leden |
| piskoř pruhovaný | hadovitý tvar těla, přídavné střevní dýchání |
| úhoř říční | šupiny hluboko ve škáře, chybějí břišní ploutve, rozmnožuje se v Atlantském oceánu |
| štika obecná | střední ústa, hřbetní ploutev vzadu, šupiny i na spánkové části hlavy, výtěr v březnu až dubnu |
| bolen dravý | kaprovitá ryba bez žaludku, v dospělosti se živí zejména rybkami |
| jeseter malý | typické spodní postavení úst, páteř není zcela kostěná |
| sumec velký, sumeček americký | tělo bez šupin, pečují o jikry i po výtěru; sumeček má tukovou ploutvičku |
- Plankton se vznáší ve vodním sloupci, bentos žije na dně. Buchanka a perloočka = plankton; larvy pakomára a beruška vodní = bentos.
- Ústa: ouklej horní; plotice, okoun, štika střední; hrouzek, cejn, parma, jeseter spodní.
- Úhoř šupiny má po celém těle, jen hluboko ve škáře. Vůbec je nemá vranka; bez šupin jsou i sumec a sumeček.
- Úhoř: párové jsou jen prsní ploutve, břišní chybějí; rozmnožuje se v Atlantském oceánu. Losos se vytírá v řekách.
- Srdce 1 + 1, krev v něm neokysličená. Žábry kryjí skřele.
- Kaprovité ryby žaludek nemají – ani dravý bolen. Požerákové zuby mají sekavcovité i kaprovité.
- Inkubace je vývoj zárodku v jikře; kyslík vzniká jen ve dne; teplota těla se mění s vodou.
- Štika se vytírá v březnu až dubnu, mník v prosinci až lednu.
- Plankton se vznáší ve vodním sloupci (buchanka, perloočka), bentos žije na dně (larvy pakomára, beruška vodní); rostliny vyrábějí kyslík jen ve dne a rybám svědčí neutrální voda.
- Párové ploutve jsou prsní a břišní; tukovou ploutvičku mají losos, hlavatka, lipan a sumeček; štika má hřbetní ploutev vzadu, úhoři chybějí břišní ploutve.
- Ústa: ouklej horní, plotice, okoun a štika střední, hrouzek, cejn, parma a jeseter spodní.
- Stáří se čte ze šupin; úhoř je má skryté ve škáře, sumec, sumeček a vranka jsou bez šupin.
- Srdce má 1 komoru a 1 předsíň a vede neokysličenou krev do žaber krytých skřelemi; kaprovité ryby nemají žaludek a mají požerákové zuby stejně jako sekavcovité.
- Postranní čára je smyslový orgán, gonády pohlavní orgány, hypofýza podvěsek mozkový; ledviny leží těsně pod páteří.
- Trdliště je místo přirozeného rozmnožování; štika se vytírá v březnu až dubnu, mník v prosinci až lednu, losos v řekách, úhoř v Atlantském oceánu; o jikry pečují sumec a sumeček.
Způsoby lovu rybzačátečník
Čím se liší položená od plavané a přívlač od muškaření, kolik udic, návazců a háčků smíte použít v mimopstruhovém a kolik v pstruhovém revíru, jak daleko od sebe se loví, jak se měří ryba a co musíte mít u vody s sebou. Okruh je malý a otázky se v testech opakují – rozhodují přesná čísla a data.
Způsoby lovu jsou jako disciplíny jednoho sportu: každá má vlastní pravidla o tom, kolik náčiní smíte mít a jak s ním zacházet. U položené a plavané čekáte u dvou udic, u přívlače a muškaření pracujete s jedinou udicí v ruce – a od toho se odvíjejí i háčky a rozestupy.
Z okruhu jsou v každém testu 3 otázky z 25; v bance jich je 27. Vycházejí z vyhlášky č. 197/2004 Sb. – § 11 (měření délky ryb), § 14 až 17 (povolené způsoby lovu) a přílohy č. 7 (způsoby lovu a technické prostředky) – a ze zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství.
LOZpůsoby lovu ryb
Nástraha a návnada
- Nástraha je přirozená potrava nebo její napodobenina, opatřená jedním nebo více háčky, určená k lovu ryb. Je tedy na udici – „nastražená“.hookbait, lure
- Návnada je přirozená potrava, kterou dopravujeme do vody a lákáme jí ryby k místu, kde lovíme. Háček nemá – jen „vnadí“.groundbait
Pět povolených způsobů lovu
Povoleným způsobem lovu v rybářském revíru je lov ryb na udici – na položenou, na plavanou, přívlačí a muškařením – a čeřínkování (§ 14 odst. 2 vyhlášky). Jak se od sebe liší, říká příloha č. 7:
- Lov na položenou – lov, při kterém se použijí nejvýše 2 udice a pohyb nástrahy není aktivně ovlivňován.ledgering
- Lov na plavanou – lov, při kterém se použijí nejvýše 2 udice a pohyb nástrahy může být aktivně ovlivňován. S plavidlem nemá název nic společného.float fishing
- Lov přívlačí – lov, při kterém je nástraha aktivně vedena vodním prostředím.spinning
- Hlubinná přívlač – tažení nástrahy za pohybujícím se plavidlem.trolling
- Lov muškařením – lov na umělé mušky, tedy nástrahy napodobující hmyz nebo jiné organismy.fly fishing
- Lov čeřínkováním – lov vodorovnou sítí o maximální ploše 1 m2; čeřínek tedy smí mít nejvýše 100 × 100 cm. S lovem na udici se nekombinuje.lift net
Při lovu přívlačí nebo muškařením smí lovící použít vždy jen 1 udici, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Druhou nahozenou udici ani čeřínek k tomu mít nesmí.
Udice, návazce, háčky a rozestupy
| Způsob lovu | Mimopstruhový revír | Pstruhový revír | Rozestup |
|---|---|---|---|
| položená, plavaná | nejvýše 2 udice, u každé nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky nebo 1 návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem | nejvýše 2 udice, u každé nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky; výhradně nástrahy rostlinného původu | nejméně 3 m |
| přívlač | 1 udice držená v ruce | 1 udice v ruce; umělá nástraha s nejvýše jedním jednoháčkem, dvojháčkem nebo trojháčkem, od 1. 9. do 30. 11. jen s jedním jednoháčkem | alespoň 20 m |
| muškaření | 1 udice držená v ruce | jen 1 udice s nejvýše třemi návazci, na každém jen jeden jednoháček | alespoň 20 m |
- Dvojháček nebo trojháček smí být při položené a plavané jen na jednom návazci a jen v mimopstruhovém revíru; dva návazce jsou vždy jen s jednoduchými háčky. Na těsto na položenou tak můžete mít na jedné udici nejvýše 2 jednoduché háčky.
- Rozestupy platí, nedohodnou-li se lovící na menší vzdálenosti: při položené 3 m, při přívlači a muškaření 20 m.
Pstruhový revír: data a nástrahy
V pstruhových revírech je lov přívlačí i lov muškařením povolen od 16. dubna do 30. listopadu (§ 17 odst. 1 písm. a) vyhlášky). Na plavanou nebo položenou se tu loví jen jiné než lososovité ryby, a to výhradně na nástrahy rostlinného původu (§ 17 odst. 1 písm. b)).
Ulovíte-li v pstruhovém revíru jelce tlouště (stejně jako štiku, okouna, sumce, bolena nebo candáta), do revíru ho nevracíte (§ 17 odst. 2 vyhlášky) – musíte si ho vzít, ať je jakkoli velký a ať háček vězí kdekoli.
Měření ryb, výbava a technické prostředky
Délka ryby se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve (§ 11 odst. 1 vyhlášky).
- Osoba provádějící lov musí mít u sebe vyprošťovač háčků a míru pro zjištění délky ryb – na každém revíru.
- Vyhrazování míst k lovu je zakázáno (§ 14 odst. 4 vyhlášky) – bez ohledu na výměru revíru a bez výjimek.
- Mezi povolené technické prostředky k lovu patří vedle udice například čeřínek, echolot, podběrák, vezírek, vyprošťovač háčků a měřidlo (příloha č. 7 část II). Nepatří mezi ně výbušniny ani harpuna: výbušné prostředky a bodce jakéhokoli druhu zákon při lovu zakazuje (§ 13 odst. 2 zákona).
- Položená: pohyb nástrahy není aktivně ovlivňován. Plavaná: může být. Obojí nejvýše na 2 udice.
- Přívlač a muškaření: 1 udice v ruce, žádná další nastražená; rozestup 20 m. Položená: 3 m.
- Mimopstruhový revír: 2 návazce s jednoduchými háčky nebo 1 návazec s dvojháčkem či trojháčkem. Pstruhový: 2 návazce jen s jednoduchými háčky a jen rostlinná nástraha.
- Pstruhový revír, přívlač: do 31. 8. jeden háček (jednoháček, dvojháček nebo trojháček), od 1. 9. do 30. 11. jeden jednoháček. Muškaření: 3 návazce po jednom jednoháčku.
- Přívlač i muškaření v pstruhovém revíru: 16. dubna – 30. listopadu.
- Nástraha má háček, návnada ryby jen láká na místo lovu.
- Nástraha je potrava nebo její napodobenina s háčkem; návnada je potrava, kterou lákáte ryby k místu lovu.
- Položená a plavaná: nejvýše 2 udice, rozestup 3 m; liší se tím, zda se pohyb nástrahy aktivně ovlivňuje.
- Přívlač (aktivně vedená nástraha) a muškaření: jediná udice držená v ruce, rozestup 20 m. Hlubinná přívlač je tažení nástrahy za pohybujícím se plavidlem.
- Čeřínek je vodorovná síť nejvýše 1 m2 (100 × 100 cm).
- V pstruhovém revíru se přívlačí a muškaří od 16. 4. do 30. 11.; na položenou a plavanou jen s rostlinnou nástrahou a jednoduchými háčky.
- Ryba se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve; u sebe máte vyprošťovač háčků a míru.
- Místa k lovu se nevyhrazují; jelce tlouště ze pstruhového revíru si musíte vzít.
Rybářské hospodaření v rybářských revírechmírně pokročilý
Co je rybářský revír, kdo ho vyhlašuje, označuje a chrání, kdo smí na pobřežní pozemky, co platí po povodni a které způsoby lovu zákon zakazuje. K tomu trocha rybníkářství a hydrobiologie: rybí pásma, pH, plankton, letnění, umělý výtěr a plůdek. Polovina otázek přebírá věty zákona doslova – vyplatí se znát je přesně.
Rybářský revír je jako honitba na vodě: úřad ho vyhlásí a určí, kdo v něm smí hospodařit. Tento uživatel revír označí tabulemi, chrání ho a zarybňuje – a vy jste v něm hostem s povolenkou, který smí k vodě přes cizí břeh, ale za škodu ručí sám.
Z okruhu jsou v každém testu 3 otázky z 25; v bance jich je 42. Zhruba polovina vychází ze zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství (dále „zákon“ – § 2, 4, 5, 6, 11, 12 a 13), a z § 3 vyhlášky č. 197/2004 Sb., druhá polovina z rybníkářství a hydrobiologie.
HORybářské hospodaření v rybářských revírech
Rybářský revír a jeho hranice
Rybářský revír je část vodního útvaru povrchových vod o výměře nejméně 500 m2 souvislé vodní plochy, umožňující život rybí obsádky a vodních organismů, vyhlášená rozhodnutím příslušného orgánu státní správy rybářství (§ 2 písm. e) zákona). Rozhodující je konec věty: revírem není každá vhodná voda a nevzniká ani pouhým ohlášením – musí být vyhlášen.fishing ground
- Revír vyhlašuje příslušný rybářský orgán; ten je oprávněn vyhlásit rybářský revír pouze v obvodu své územní působnosti (§ 4 odst. 1 zákona).
- Z hlediska zákona se revíry dělí na pstruhové a mimopstruhové (§ 4 odst. 5 zákona).
- Hranici revíru zpravidla tvoří jez, soutok apod. – místo v terénu zřetelné – a na břehu je vyznačena tabulemi (§ 3 odst. 2 a 3 vyhlášky). Vyznačit hranice v přírodě je povinen uživatel revíru (§ 4 odst. 5 zákona).
- Tabulka musí obsahovat název a číslo rybářského revíru, údaj, zda jde o revír pstruhový nebo mimopstruhový nebo o chráněnou rybí oblast, a údaje o uživateli revíru – jméno a příjmení u fyzické osoby nebo obchodní firmu nebo název u právnické osoby (§ 3 odst. 3 vyhlášky).
Výkon rybářského práva a uživatel revíru
- Rybářské právo lze vykonávat jen v rybářských revírech (§ 6 odst. 1 zákona) a vykonávat ho může ten, komu byl výkon rybářského práva povolen – povoluje ho příslušný rybářský orgán (§ 6 odst. 2). Této osobě se říká uživatel rybářského revíru; samotné vlastnictví nebo nájem vody k tomu nestačí.exercise of fishing rights
- Podnájem rybářského revíru je zakázán. Za podnájem se nepovažuje pověření nižší organizační složky uživatele revíru výkonem některých činností souvisejících s výkonem rybářského práva (§ 4 odst. 10 zákona).
- Zajištění řádné ochrany rybářských revírů je povinností jejich uživatelů – proto musí navrhnout rybářskou stráž (§ 14 odst. 1 zákona).
- Za škodu způsobenou na rybí obsádce v revíru odpovídá fyzická nebo právnická osoba, která ji způsobila (§ 12 odst. 11 zákona).
| Kdo | Co |
|---|---|
| příslušný rybářský orgán | vyhlašuje rybářský revír; po projednání s uživatelem revíru vyhlašuje chráněnou rybí oblast; povoluje výkon rybářského práva; povoluje výjimky ze zakázaných způsobů lovu |
| uživatel rybářského revíru | vykonává rybářské právo; vyznačí hranice revíru v přírodě; zajišťuje řádnou ochranu revíru; po povodni zachraňuje ryby a neprodleně odstraní uhynulé |
Chráněná rybí oblast
Chráněná rybí oblast je vymezená část rybářského revíru, v níž je výkon rybářského práva omezen, popřípadě vyloučen za účelem vytvoření podmínek pro chov a ochranu ryb nebo chov a reprodukci vodních organismů (§ 2 písm. k) zákona). Je to tedy část revíru, ne rybníka, a důvodem je chov a ochrana ryb. Vyhlašuje ji příslušný rybářský orgán po projednání s uživatelem rybářského revíru (§ 5 odst. 1 zákona).protected fish area
Pobřežní pozemky a povodeň
Na pobřežní pozemky mohou při výkonu rybářského práva vstupovat uživatel rybářského revíru, držitel povolenky k lovu, rybářský hospodář, jeho zástupce a rybářská stráž, pokud na ně není vstup zakázán z důvodu obecného zájmu; jsou však povinni nahradit škodu, kterou přitom způsobí (§ 11 odst. 8 zákona). Přístup tedy může být zakázán jen z důvodu obecného zájmu – ne rozhodnutím vlastníka nebo nájemce pozemku; výčet osob je úplný a škodu hradí ten, kdo ji způsobil.
Pro pozemek zaplavený při povodni platí § 12 odst. 12 zákona:
- vlastník, popřípadě uživatel pozemku není oprávněn na něm lovit ryby a nesmí činit opatření, jímž by rybám zabránil vrátit se do rybářského revíru;
- jestliže uživatel revíru neučinil do 7 dnů po opadnutí vody opatření k záchraně těchto ryb, je vlastník (uživatel) pozemku, na kterém voda zůstala, oprávněn si ryby ponechat;
- uhynulé ryby je povinen z pozemku neprodleně odstranit uživatel rybářského revíru.
Zakázané způsoby lovu a výjimky
- Lov ryb elektrickým proudem i lov ryb pod ledem (na dírkách) jsou zakázány (§ 13 odst. 2 písm. c) zákona), pokud příslušný rybářský orgán nepovolil výjimku – zejména k chovu ryb, jejich záchraně při mimořádných situacích, k vědeckým účelům nebo v jednotlivých zvlášť odůvodněných případech (§ 13 odst. 6). Bez výjimky tak neloví ani uživatel revíru nebo držitel povolenky.
- Je-li výjimka udělena, je lov elektrickým proudem povolen pouze při splnění bezpečnostních předpisů; osoby obsluhující elektrické zařízení musí mít u sebe povolení k takovému lovu a doklady opravňující k použití elektrického zařízení (§ 13 odst. 7 zákona).
- Lov nesmí být mimo jiné prováděn z lodí obytných, z plavidel veřejné dopravy a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu (§ 13 odst. 3 písm. e) zákona) – tento zákaz platí pro každého.
Na základě výjimky má elektrický lov v hospodaření pevné místo: elektrickým agregátem (stejnosměrným elektrickým proudem) se z malých říček slovují generační pstruzi pro umělý výtěr a je to také nejúčinnější způsob slovování násad nebo škodlivých ryb na malých potocích a říčkách.electrofishing
Rybí pásma, voda a potrava ryb
Vodní toky rozdělil na rybí pásma český zoolog A. Frič. Od pramene po proudu jdou za sebou pásmo pstruhové, lipanové, parmové a cejnové.fish zones
- pH je kyselost vody. Cílem vápnění rybníků je optimalizace pH – vápno kyselost vody snižuje.
- Plankton – drobné organismy vznášející se ve vodě – slouží rybám jako potrava.
- Vodní květ je masový rozvoj sinic, který v létě zbarvuje vodu dozelena.cyanobacterial bloom
- Aerátor je zařízení k obohacení vody kyslíkem. V zimě se na rybnících vysekávají otvory do ledu, aby byl přístup kyslíku a světla (světlo potřebují řasy, které kyslík pod ledem vyrábějí).
- Úrodnost rybníka zvyšujeme letněním – rybník se nechá přes léto bez vody, dno se provzdušní a živiny se uvolní.summer drying of a pond
- Lipan podhorní se v dospělosti živí převážně larvami vodního hmyzu, zejména chrostíků, a občas dospělým hmyzem. Candát obecný patří do čeledi okounovití. Nemocí, která postihuje naše ryby, je infekční vodnatelnost.
Chov ryb a umělý výtěr
| Pojem | Význam |
|---|---|
| komorový rybník | rybník používaný k přezimování ryb |
| přepravní bedna | nádoba určená k přepravě živých ryb |
| hypofyzace | podání výtažku z hypofýzy generačním rybám; slouží k urychlení přípravy k výtěru |
| kulení plůdku | proces líhnutí váčkového plůdku ryb z jikry |
| váčkový plůdek | plůdek ryb po vylíhnutí z jikry do vstřebání žloutkového váčku |
| rybí přechody | stavby a všechna zařízení, která umožňují rybám a dalším vodním živočichům překonat překážku ve vodním toku (například jez) |
Rybou, která se běžně uměle vytírá, je pstruh duhový: generačním rybám se odeberou jikry a mlíčí, oplozené jikry se inkubují v líhni a po vykulení z nich je váčkový plůdek. Úhoř se v našich vodách nerozmnožuje a plotice se tře přirozeně.artificial spawning
- Revír i chráněnou rybí oblast vyhlašuje rybářský orgán; hranice vyznačuje a revír chrání uživatel revíru, který po povodni odstraní i uhynulé ryby.
- Revír = nejméně 500 m2 a vyhlášení rozhodnutím. Chráněná rybí oblast = část revíru kvůli chovu a ochraně ryb.
- Vstup na pobřežní pozemky lze zakázat jen z důvodu obecného zájmu; kdo vstupuje, nahradí škodu, kterou způsobí.
- Povodeň: vlastník pozemku neloví a rybám v návratu nebrání; ryby si ponechá až po 7 dnech nečinnosti uživatele revíru.
- Elektrický proud a lov pod ledem: zakázáno, pokud rybářský orgán nepovolil výjimku. Podnájem revíru: zakázán, pověření nižší organizační složky podnájmem není.
- Pásma: pstruhové, lipanové, parmové, cejnové – rozdělil je A. Frič.
- Vápnění = optimalizace pH; letnění = úrodnost; komorový rybník = přezimování; otvory v ledu = kyslík a světlo; vodní květ = sinice.
- Rybářský revír je vodní plocha od 500 m2 vyhlášená rybářským orgánem; je pstruhový, nebo mimopstruhový a rybářské právo se vykonává jen v něm.
- Uživatel revíru je ten, komu byl výkon rybářského práva povolen: označí hranice tabulemi, zajišťuje ochranu revíru a nesmí ho dát do podnájmu.
- Chráněnou rybí oblast vyhlašuje rybářský orgán po projednání s uživatelem revíru kvůli chovu a ochraně ryb.
- Na pobřežní pozemky smí uživatel revíru, držitel povolenky, hospodář, jeho zástupce a rybářská stráž; zákaz jen z obecného zájmu, škodu hradí ten, kdo ji způsobil.
- Po povodni vlastník pozemku neloví; uživatel revíru má 7 dnů na záchranu ryb a odstraní uhynulé.
- Lov elektrickým proudem a pod ledem je zakázán, pokud rybářský orgán nepovolil výjimku; z obytných lodí a plavidel veřejné dopravy se neloví nikdy.
- Rybí pásma podle A. Friče: pstruhové, lipanové, parmové, cejnové. pH je kyselost vody, plankton potrava, vodní květ sinice.
- Letnění zvyšuje úrodnost rybníka, hypofyzace urychluje přípravu k výtěru, kulení je líhnutí váčkového plůdku z jikry.
Zákon o rybářství a prováděcí vyhláškapokročilý
Největší okruh testu stojí na číslech: nejmenší lovné míry, doby hájení, denní doby lovu, počty udic, kusů a kilogramů. K nim patří pravidla, kdy a jak se úlovek zapisuje do povolenky, co je při lovu zakázáno a co smí a musí rybářská stráž. Skoro každé číslo se liší podle toho, zda lovíte v revíru pstruhovém, nebo mimopstruhovém – to je první věc, kterou si v otázce přečtěte.
Rybářský lístek a povolenka fungují jako průkaz a vstupenka. Lístek vydává úřad a říká, že smíte lovit kdekoli v republice; povolenku vydává uživatel revíru a říká, na které vodě a za jakých podmínek. Míry, doby hájení, denní doby lovu a denní úlovek jsou pak „návštěvní řád“, který platí pro každého – a jeho dodržování kontroluje rybářská stráž.
Z okruhu je v každém testu 9 otázek z 25 – nejvíc ze všech okruhů; v bance jich je 160. Mnoho z nich se ptá na totéž číslo jinými slovy nebo z opačné strany (druh → míra, období → druh), takže se vyplatí umět tabulky tohoto oddílu nazpaměť.
Předpisy: zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství (dále „zákon“), a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb. (dále „vyhláška“) včetně přílohy č. 7 o povolených způsobech lovu. Několik otázek vychází z bližších podmínek výkonu rybářského práva ČRS, které dostanete s povolenkou, a u rybářské stráže a přestupků také z trestního zákoníku a předpisů o přestupcích.
ZVZákon o rybářství a prováděcí vyhláška
Pojmy a doklady
- Výkon rybářského práva je činnost v rybářském revíru spočívající v plánovitém chovu, ochraně, lovu a přisvojování si ryb, popřípadě vodních organismů (§ 2 písm. f) zákona). Odehrává se v rybářském revíru, ne v rybníkářství, a zahrnuje všechny čtyři činnosti – chov, ochranu, lov i přisvojování.exercise of fishing rights
- Rybářský revír je buď pstruhový (vyhlašuje se tam, kde jsou předpoklady pro výskyt lososovitých ryb), nebo mimopstruhový (§ 3 odst. 1 vyhlášky).trout and non-trout waters
- Za rybu lososovitou se pro účely vyhlášky považuje i lipan podhorní (§ 2 odst. 4 vyhlášky). Síh maréna a síh peleď se naopak do denního limitu lososovitých ryb nepočítají (§ 8a vyhlášky) – proto se v otázkách objevuje dovětek „lososovité ryby (mimo síhů)“.
- Rybářský lístek vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo obec s pověřeným obecním úřadem, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt – tedy úřad, ne místní organizace ČRS a ne Ministerstvo zemědělství.fishing licence
- Povolenku k lovu vydává uživatel rybářského revíru (§ 13c odst. 1 zákona). Bližší podmínky výkonu rybářského práva stanovuje uživatel revíru (§ 13c odst. 3 zákona) – ne krajský úřad ani ministerstvo – a jsou součástí povolenky. Uživatel revíru také určuje, kde je povolen lov ryb z plavidel.fishing permit
- Při lovu ryb udicí je osoba provádějící lov povinna mít u sebe a na požádání oprávněné osoby (rybářská stráž, hospodář, Policie ČR) předložit rybářský lístek a povolenku k lovu (§ 13a zákona). Členská legitimace mezi doklady k lovu nepatří.
- Povolenku s vyplněnou evidencí docházek a úlovků je nutno odevzdat organizaci, která ji vydala, do 15 dnů po skončení platnosti povolenky. Lhůta se tedy počítá od konce platnosti, není to pevné datum v kalendáři.
Nejmenší lovné míry
Nejmenší lovná míra je délka, které musí ryba dosáhnout, aby si ji lovící směl přisvojit; měří se od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve (§ 11 odst. 1 vyhlášky). Míry stanoví § 11 vyhlášky zvlášť pro mimopstruhový a pstruhový revír.minimum landing size
| Míra | V mimopstruhovém i pstruhovém revíru | Jen v mimopstruhovém revíru (v pstruhovém míru nemá) |
|---|---|---|
| 20 cm | lín obecný | – |
| 25 cm | pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký, jelec jesen, podoustev říční | jelec tloušť |
| 30 cm | lipan podhorní, ostroretka stěhovavá, jeseter malý, mník jednovousý | – |
| 40 cm | parma obecná, kapr obecný | bolen dravý |
| 45 cm | – | candát obecný |
| 50 cm | úhoř říční | štika obecná |
| 65 cm | hlavatka obecná | – |
| 70 cm | – | sumec velký |
- Štika, candát, bolen a sumec mají míru jen v mimopstruhovém revíru. Správná odpověď proto zní například „štika 50 cm na mimopstruhových revírech, na pstruhových revírech míru nemá“; stejně candát 45 cm, bolen 40 cm a sumec 70 cm. Na otázku, jakou míru má štika na pstruhovém revíru, je odpověď „nemá míru“.
- Největší stanovenou lovnou míru má sumec velký (70 cm) – o 5 cm větší než hlavatka obecná.
- Nejmenší míru v tabulce má lín obecný (20 cm). Drobné druhy, například hrouzek obecný, lovnou míru nemají; ptá-li se test, která z nabízených ryb má stanovenou nejmenší lovnou míru, hledejte lína.
- Pstruzi a siven mají shodně 25 cm, lipan o stupeň víc – 30 cm.
Doby hájení
Doba hájení je období, kdy se daný druh nesmí lovit ani přisvojit, protože se rozmnožuje (§ 13 odst. 3 písm. a) zákona). Ve většině otázek stačí znát dvojici „druh – období“ z tabulky; pozor na to, že některé druhy jsou hájeny jen v mimopstruhovém revíru.closed season
| Období | Hájené druhy | Kde |
|---|---|---|
| 1. září – 15. dubna | pstruh obecný | všechny revíry |
| 1. prosince – 15. června | lipan podhorní | všechny revíry |
| 1. ledna – 30. září | hlavatka obecná | všechny revíry |
| 1. ledna – 15. března | mník jednovousý | všechny revíry |
| 16. března – 15. června | ostroretka stěhovavá, parma obecná, parma východní, podoustev říční, jeseter (malý) a vyza (velká) | všechny revíry |
| 16. března – 15. června | jelec tloušť a jelec jesen | jen mimopstruhové |
| 1. ledna – 15. června | bolen dravý, candát obecný, štika obecná a sumec velký (s nimi i okoun říční) | jen mimopstruhové |
| 1. září – 30. listopadu | úhoř říční | všechny revíry |
| celoročně | losos obecný (dobu hájení stanoví bližší podmínky výkonu rybářského práva ČRS) a chráněné druhy: vranka obecná a pruhoploutvá, střevle potoční, všechny původní druhy raků (včetně raka říčního) | všechny revíry |
| nemá stanovenu dobu hájení | siven americký, amur bílý, pstruh duhový | – |
V pstruhovém revíru jsou navíc od 1. prosince do 15. dubna hájeny všechny druhy ryb (§ 13 odst. 1 vyhlášky), sezona tam začíná 16. dubna. Vlastní dobu hájení tím siven americký, pstruh duhový ani amur bílý nezískávají – na otázku, kdy je takový druh hájen, zní odpověď „nemá stanovenu dobu hájení“.
- Od 1. září do 15. dubna je z nabízených skupin hájen pstruh obecný – siven americký do žádné skupiny hájených ryb nepatří. Která ryba je hájena v září? Ze trojice štika, siven, pstruh obecný jen pstruh obecný.
- Jaro (16. 3. – 15. 6.) patří proudomilným kaprovitým rybám a jeseterům: ostroretka, obě parmy, podoustev, jeseter a vyza. Úhoř do této skupiny nepatří – ten je hájen na podzim (1. 9. – 30. 11.).
- Dravci v mimopstruhovém revíru (bolen, candát, štika, sumec) jsou hájeni od 1. ledna do 15. června; hájení nezačíná už v prosinci a nekončí v dubnu.
- Datum 15. června ukončuje tři různá hájení (lipan, jarní skupina, dravci), liší se začátkem: 1. prosince lipan, 1. ledna dravci, 16. března jarní skupina a jelci.
Ulovené ryby, které byly uloveny v době hájení, nedosahují nejmenší lovné míry nebo jsou chráněny podle zvláštních předpisů, musí být šetrně vráceny zpět do rybářského revíru, v němž byly uloveny (§ 15 odst. 1 vyhlášky). Nelze si je ponechat ani tehdy, když mají míru, ani v omezeném počtu kusů, ani s odůvodněním, že by stejně uhynuly.
- Lipan podhorní 15. června na mimopstruhovém revíru: ne. Hájení trvá do 15. června včetně, míra tu nerozhoduje.
- Pstruh obecný 16. září na pstruhovém revíru: ne. Od 1. září je hájen.
- Pstruh duhový 1. listopadu na mimopstruhovém revíru: ano. Dobu hájení stanovenu nemá.
- Štika obecná 30. května na pstruhovém revíru: ano. Hájení štiky platí jen pro mimopstruhové revíry a štika se do pstruhového revíru nevrací (podrobnosti u denního úlovku).
Denní doby lovu
Denní doby lovu jsou stanoveny zvlášť pro revíry pstruhové i mimopstruhové (§ 12 vyhlášky) a rybář je má s ostatními pravidly pro lov ryb k dispozici jako součást povolenky k lovu. Jsou závazné: lov mimo denní dobu lovu je zakázán (§ 13 odst. 3 písm. c) zákona) a rybářská stráž jejich dodržování kontroluje.daily fishing hours
| Měsíc | Pstruhový revír | Mimopstruhový revír |
|---|---|---|
| leden, únor | 7–17 h | 5–22 h |
| březen | 6–18 h | 5–22 h |
| duben | 6–20 h | 4–24 h |
| květen | 6–21 h | 4–24 h |
| červen, červenec | 5–22 h | 4–24 h |
| srpen | 6–22 h | 4–24 h |
| září | 7–20 h | 4–24 h |
| říjen | 7–19 h | 5–22 h |
| listopad, prosinec | 7–17 h | 5–22 h |
- Mimopstruhový revír má jen dva režimy: v dubnu až září od 4 do 24 hodin, v říjnu až březnu (tedy i v lednu, únoru, listopadu a prosinci) od 5 do 22 hodin.
- Pstruhový revír se mění skoro každý měsíc. Zimní čtveřice listopad, prosinec, leden a únor má 7–17; nejdelší den je v červnu a červenci 5–22. Duben 6–20, květen 6–21, srpen 6–22, září 7–20.
- Na pstruhovém revíru se nikdy nezačíná dřív než v 5 hodin a nikdy nekončí později než ve 22 hodin; ve 4 hodiny ráno a do půlnoci se loví jen na mimopstruhovém.
Povolené způsoby lovu
Povoleným způsobem lovu v rybářském revíru je lov na udici – na položenou, na plavanou, přívlačí a muškařením – a čeřínkování (§ 14 odst. 2 vyhlášky). Jedna osoba smí lovit nejvýše na 2 udice (§ 13 odst. 1 zákona). Podrobnosti stanoví § 16 a 17 a příloha č. 7 vyhlášky; techniku jednotlivých způsobů vykládá okruh Způsoby lovu ryb.
| Způsob lovu | Mimopstruhový revír | Pstruhový revír |
|---|---|---|
| na položenou, na plavanou | po celý rok; nejvýše 2 udice, na každé nejvýše 2 návazce s jednoháčky | jen při lovu jiných ryb než lososovitých a jen na nástrahu rostlinného původu |
| přívlač | od 16. června do 31. prosince; 1 udice držená v ruce | od 16. dubna do 31. srpna; jenom 1 udice, která je při lovu držená v ruce, jiná udice není nastražena |
| muškaření | 1 udice držená v ruce, jiná udice není nastražena | od 16. dubna; 1 udice držená v ruce, jiná udice není nastražena |
| lov na nástražní (živou) rybku | od 16. června do 31. prosince | tento způsob není povolen |
| čeřínkování | od 16. června do 31. prosince | není povoleno |
- 16. červen je v mimopstruhovém revíru společný začátek „dravčí sezony“: den po konci hájení dravců začíná přívlač, lov na nástražní rybku i čeřínkování, vše do 31. prosince (§ 16 odst. 1 písm. b) a příloha č. 7 vyhlášky). Nezačíná 1. června ani 16. dubna.
- Lov přívlačí je povolen na pstruhových revírech od 16. dubna do 31. srpna a na mimopstruhových revírech od 16. června do 31. prosince.
- Lov lososovitých ryb v pstruhových revírech je povolen pouze přívlačí a muškařením (§ 17 odst. 1 vyhlášky) – živá rybka mezi povolené způsoby nepatří. Uloví-li rybář při lovu lososovitých ryb rybu nedravou, může si ji přisvojit; právo přisvojit si potom ještě ryby lososovité tím neztrácí.
- Od 1. září do 30. listopadu smí být nástraha v pstruhovém revíru opatřena pouze jedním jednoháčkem (příloha č. 7 vyhlášky). 30. září tedy můžete použít umělou mušku nebo třpytku, ale pouze s jedním jednoháčkem – ne dvojháček či trojháček a ne živou rybku.single hook
- Přívlač a muškaření znamenají jednu udici v ruce a žádnou další nastraženou. Kdo má jednu udici nastraženou na položenou a druhou muškaří, dopouští se přestupku – na revíru mimopstruhovém i pstruhovém. Přestupkem naopak není jedna udice na položenou a druhá na plavanou, ani dvě udice na položenou se dvěma návazci s jednoduchými háčky na každé.
- Při lovu na položenou, na plavanou a čeřínkováním musí být lovící u udic přítomen tak, aby s nimi mohl bez prodlení manipulovat (§ 14 odst. 5 vyhlášky). Mít je jen na dohled nestačí a žádná vzdálenost v metrech stanovena není.
Nástražní rybky. Jako nástražní rybky nemohou být použity ryby lososovité, úhoř, chráněné druhy ryb a ryby nedosahující nejmenší lovné míry (příloha č. 7 vyhlášky, část I.A). Výčet má čtyři položky a úhoř v něm nesmí chybět. Lososovité ryby se za nástrahu nesmějí použít vůbec – ani když lovnou míru mají: pstruh obecný nemůže být nástražní rybičkou ani na mimopstruhovém revíru.bait fish
Čeřínkování je lov vodorovnou sítí o ploše nejvýše 1 m² a povoleno je jen v mimopstruhových revírech od 16. června do 31. prosince (příloha č. 7 vyhlášky, část I.D).lift-net fishing
- Nesmí se kombinovat s jiným způsobem lovu – s žádným, tedy nejen s přívlačí.
- V povoleném období lze čeřínkovat neomezeně; počet dnů v týdnu stanoven není.
- Na pstruhovém revíru se nástražní rybky čeřínkováním lovit nesmějí – v žádném termínu (tedy ani před 15. dubnem) a ani na zvláštní povolení.
- Kapra uloveného do čeřínku si lze ponechat, pokud má zákonnou míru. Čeřínkování je povolený způsob lovu a pro úlovek platí stejná pravidla jako při lovu na udici.
Denní úlovek a přisvojení ryb
Denní limity stanoví § 8a vyhlášky. V jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, si osoba provádějící lov může přisvojit nejvýše 7 kg všech druhů ryb. Uvnitř těchto 7 kg platí dva kusové limity:daily bag limit
| Ryby | Limit v jednom dnu |
|---|---|
| všechny druhy dohromady | nejvýše 7 kg; rybou, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, denní lov končí |
| kapr, amur, štika, candát, bolen, sumec nebo jejich vzájemné kombinace („ušlechtilé ryby“) v mimopstruhovém revíru | nejvýše 2 kusy, pokud při ulovení ušlechtilé ryby nebyla již překročena hmotnost 7 kg |
| lososovité ryby | nejvýše 3 kusy – v pstruhovém i v mimopstruhovém revíru stejně –, pokud celková hmotnost denního úlovku nepřesáhne 7 kg |
| síh maréna, síh peleď a ostatní druhy bez kusového limitu (parma, cejn a další) | počet kusů není omezen: libovolně do 7 kg celkového úlovku |
Pokud si osoba provádějící lov přisvojila rybu, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, jejím přisvojením denní lov končí (§ 8a odst. 2 a 4 vyhlášky). Ten den už nelze pokračovat na jiném revíru ani lovit dál a další ryby pouštět.
Ryby, které se do pstruhového revíru nevracejí. Uloví-li osoba provádějící lov v pstruhovém revíru štiku obecnou, jelce tlouště, okouna říčního, sumce velkého, bolena dravého nebo candáta obecného, tyto ryby do pstruhového revíru nevrací (§ 17 odst. 2 vyhlášky). Jsou tu rybami škodlivými: nemají zde lovnou míru a do denního limitu kusů ani hmotnosti se nezahrnují (§ 8a odst. 3 vyhlášky). Pstruh obecný ani amur bílý do tohoto výčtu nepatří; z nabídky plotice – bolen – ouklejka je rybou škodlivou na pstruhovém revíru bolen dravý.
- Dva sumci (8 kg a 16,5 kg) v jednom dni na mimopstruhovém revíru: ne. Už první přisvojený sumec přesáhl 7 kg a jeho přisvojením denní lov skončil – nezáleží na tom, který kus byl uloven jako první.
- Tři candáti v jednom dni na mimopstruhovém revíru: ne. Candát patří mezi ryby s limitem 2 kusů; hmotnost do 7 kg na tom nic nemění.
- Dopoledne 7 kg řádně zapsaných ryb, odpoledne znovu k vodě (jen mimopstruhový revír): ne. Denní limit je vyčerpán pro celý den a pro všechny revíry; nejde ani chytat „jen nástražní ryby“.
- Parma obecná 30. září na mimopstruhovém revíru: kusový limit nemá, hájená už není – do 7 kg úlovku. Stejně maréna 18. července na mimopstruhovém revíru (libovolně do 7 kg celkového úlovku) i síh severní maréna na pstruhovém revíru (do 7 kg).
- Lososovité ryby na mimopstruhovém revíru: 3 kusy – stejně jako na pstruhovém; správná je tedy odpověď „3 kusy v pstruhovém nebo 3 kusy v mimopstruhovém rybářském revíru“.
- Candát obecný 15. července na pstruhovém revíru: neomezeně. Do pstruhového revíru se nevrací a do limitů se nepočítá.
- Štika 43 cm ulovená 16. dubna v 15.20 na pstruhovém revíru: musím si ji ponechat. Sezona už běží (od 16. dubna, denní doba 6–20 hodin), míru tu štika nemá a do revíru se nevrací – nejde tedy o možnost, ale o povinnost.
Zápis úlovku do povolenky
Přisvojené ryby zapisuje osoba provádějící lov nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu, do které uvede datum, číslo revíru, druh ryby, její délku a hmotnost (§ 16 odst. 2 a § 17 odst. 3 vyhlášky). Použitá nástraha se nezapisuje. Rozdíl je jen v tom, kdy se zapisuje:catch record
| Revír | Celý zápis bezprostředně po ulovení | Ostatní přisvojené druhy |
|---|---|---|
| mimopstruhový | kapr, amur, štika, candát, bolen, sumec a lososovité ryby (mimo síhů) | druh ryby bezprostředně po jejím ulovení; počet kusů a hmotnost po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody |
| pstruhový | lososovité ryby (mimo síhů) a kapr |
- Bolen na mimopstruhovém revíru nebo siven na pstruhovém revíru: zapsat bezprostředně po ulovení. Vyhláška nezná žádnou lhůtu v minutách a zápis nelze odložit na konec lovu.
- Parma na mimopstruhovém revíru nebo jelec jesen na pstruhovém revíru (ostatní druhy): druh ryby bezprostředně po ulovení, počet kusů a hmotnost po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody. Chybné je „vše ihned“ i „vše až při odchodu“.
- V mimopstruhovém revíru se ihned zapisuje týchž šest druhů, které mají limit 2 kusů, a k nim lososovité ryby; nestačí „kapr a dravé ryby“ ani „lososovité, lipan a kapr“. V pstruhovém revíru jen lososovité ryby a kapr – ne všechny přisvojené ryby.
Zakázané způsoby a místa lovu
Zákazy stanoví § 13 odst. 2 a 3 zákona; výjimku z některých může povolit rybářský orgán.
| Zákaz | Co si zapamatovat |
|---|---|
| lovit ryby pod ledem | zakázáno, pokud nebyla udělena výjimka – v kterémkoli měsíci, jištění lanem na tom nic nemění |
| bodce, střílení ryb – tedy i harpuna | lov pomocí harpuny je zakázán; neplatí výjimka pro potápěče s lístkem a povolenkou ani souhlas uživatele revíru |
| výbušniny, otravné a omamné látky, elektrický proud, udice bez prutů, chytání do rukou a do ok | zakázané způsoby lovu |
| v blízkosti přehradní hráze | lov je povolen až 100 metrů od tělesa hráze |
| v rybím přechodu | a do vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním – na obě strany |
| ze silničních a železničních mostů | zakázáno vždy |
| v místě, kde došlo k nahromadění ryb z důvodu mimořádně nízkého stavu vody | také při škodlivém znečištění vody a tam, kde se ryby shromáždily k přezimování a rozmnožování |
| v plavebních komorách, z obytných lodí a plavidel veřejné dopravy | zakázáno |
Dvě vzdálenosti se pletou: 100 m platí pro přehradní hráz, 50 m pro rybí přechod (nad ním i pod ním).fish pass
Hynutí ryb. Rybář, který zjistí hynutí ryb, je povinen ihned přerušit lov a hynutí hlásit Policii ČR a uživateli revíru. Člen ČRS má při zjištění hromadného úhynu ryb nebo rozsáhlého znečištění vody oznámit věc neprodleně minimálně Policii ČR a některému ze zástupců ČRS (místní organizaci nebo územnímu svazu). Rozhoduje slovo „neprodleně“ – ne po skončení lovu a ne do tří dnů – a to, že nestačí od vody jen odejít.
Rybářská stráž
Rybářskou stráž ustanovuje, odvolává a zrušuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný podle místa trvalého bydliště navrhované osoby, a to na návrh uživatele rybářského revíru (§ 14 odst. 1 zákona). Uživatel revíru stráž jen navrhuje; rozhodné je bydliště navrhované osoby, ne sídlo navrhovatele, a krajský úřad ani kraj v této věci nevystupují.fishing warden
| Podmínka | Poznámka |
|---|---|
| je starší 21 let | ne 18 a ne 25 let |
| je bezúhonná | ověřuje se výpisem z Rejstříku trestů |
| má způsobilost k právním úkonům | plnou – nestačí omezená způsobilost ani opatrovník |
| je zdravotně způsobilá | posudek lékaře |
| prokázala znalost práv a povinností rybářské stráže | ne práv a povinností člena svazu; žádná „praxe pomocníka“ se nevyžaduje |
| složila slib | před obecním úřadem obce s rozšířenou působností |
Státní občanství mezi podmínkami není: rybářskou stráží může být ustanovena osoba bez ohledu na státní příslušnost. Obvod působnosti rybářské stráže je stanoven v průkazu rybářské stráže. Rybářská stráž je úřední osobou (§ 14 odst. 6 zákona).public official
Oprávnění (§ 16 zákona). Rybářská stráž je oprávněna:
- kontrolovat, zda osoby, které loví ryby v rybnících nebo rybářských revírech, jsou k tomu oprávněny a zda provádějí lov řádně a způsobem, který umožňuje zákon;
- kontrolovat osobám lovícím ryby nebo vodní organismy obsah rybářské loďky, rybářské náčiní a zařízení k uchování ryb, včetně úlovků – je k tomu plně oprávněna, bez přítomnosti Policie ČR;
- kontrolovat užívání jezů, stavidel, zdymadel, výpustí a jiných zařízení z hlediska dodržování právních předpisů a opatření na ochranu výkonu rybářského práva;
- požadovat od lovící osoby prokázání její totožnosti, předložení platného rybářského lístku a platné povolenky k lovu – všechny tři věci; od osoby lovící vodní organismy navíc předložení souhlasu uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře (vodní organismy lze lovit jen s tímto souhlasem, § 14 odst. 1 vyhlášky);
- zadržet povolenku k lovu osobě, která se dopustila porušení povinnosti stanovené zákonem o rybářství, prováděcí vyhláškou nebo bližšími podmínkami výkonu rybářského práva; zadrženou povolenku musí do 5 pracovních dnů doručit tomu, kdo ji vydal;
- zadržet rybářské náčiní i úlovek: náčiní v případě, že je osoba důvodně podezřelá, že jím spáchala trestný čin nebo přestupek; úlovky v případě, že byl jejich ponecháním spáchán trestný čin nebo přestupek. Na hodnotě náčiní nezáleží;
- projednat přestupek příkazem na místě.
Stráž tedy kontroluje lov a to, co s ním souvisí, a zadržuje věci – povolenku, úlovek a náčiní. K žádnému z těchto oprávnění nepotřebuje přítomnost Policie ČR; o součinnost policie může požádat, když na úkol sama nestačí.
Povinnosti (§ 17 odst. 1 zákona). Rybářská stráž je při výkonu své funkce povinna:
- prokazovat se průkazem rybářské stráže a nosit služební odznak na viditelném místě – průkaz a odznak, ne průkaz totožnosti a ne stejnokroj;
- kontrolovat a dohlížet na dodržování povinností vyplývajících ze zákona o rybářství a zjišťovat zdroje a příčiny znečištění vody v rybářském revíru;
- oznamovat neprodleně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli revíru a příslušnému úřadu obce s rozšířenou působností, který ji ustanovil, popřípadě orgánu příslušnému k ochraně přírody a krajiny nebo Policii ČR. Žádná lhůta ve dnech stanovena není – oznamuje se neprodleně.
Úřední osoba a trestní zákoník.
- Útoku na úřední osobu se dopustí ten, kdo vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu v úmyslu působit na výkon pravomoci rybářské stráže nebo pro tento výkon. Podání stížnosti na chování stráže útokem není.
- Jiné osobě, která vystoupila na podporu nebo na ochranu rybářské stráže při výkonu její pravomoci, se poskytuje ochrana podle § 325 a 326 trestního zákona (násilí proti úřední osobě a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu). Sama úřední osobou být nemusí.
- Postavení úřední osoby stráž také zavazuje: pouhé nesplnění povinnosti vyplývající z její pravomoci může být trestným činem, pokud tak rybářská stráž činí v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Bez tohoto úmyslu o trestný čin nejde.
Přestupky a pytláctví
- Přestupku se dopustí osoba, která neoprávněně chytá ryby (§ 30 odst. 1 písm. i) zákona), a také ten, kdo provádí lov ryb v rozporu s podmínkami výkonu rybářského práva stanovenými v povolence k lovu (§ 30 odst. 1 písm. f) zákona). Přestupkem je jen porušení toho, co stanoví předpisy a povolenka. Rybu opatřenou značkou, která má lovnou míru, si lovící ponechat smí – údaje o ní zapíše a ohlásí uživateli revíru.fishing offence
- Trestného činu pytláctví se dopustí ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby, nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede, nebo přechovává zvěř nebo ryby neoprávněně ulovené (§ 304 trestního zákoníku). Přechovávání neoprávněně ulovených ryb proto patří k pytláctví, ne k přestupkům na úseku rybářství. Držitel povolenky, který si ponechá rybu nedosahující nejmenší délky, pytlákem není – dopouští se přestupku.poaching
- Pokutu v blokovém řízení lze uložit, jestliže je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Všechny tři podmínky musí být splněny současně.
- Proti uložení pokuty příkazem na místě se nelze odvolat.on-the-spot fine
- Typ revíru v zadání. Štika, candát, bolen a sumec mají míru i dobu hájení jen v mimopstruhovém revíru; v pstruhovém se nevracejí a nepočítají do limitů.
- Míry po pěti: lín 20 – pstruzi, siven, jelci a podoustev 25 – lipan, ostroretka, jeseter malý a mník 30 – parma a bolen 40 – candát 45 – štika a úhoř 50 – sumec 70.
- 15. dubna končí hájení pstruha obecného, 15. června lipana, jarní skupiny i dravců. Pstruh obecný je hájen od 1. září, lipan od 1. prosince, dravci od 1. ledna.
- Úhoř je hájen na podzim (1. 9. – 30. 11.), hlavatka od 1. ledna do 30. září, mník od 1. ledna do 15. března. Siven a amur dobu hájení nemají; losos, vranky, střevle a původní raci jsou hájeni celoročně.
- Mimopstruhový revír: 4–24 (duben až září) a 5–22 (říjen až březen). Pstruhový: zima 7–17, červen a červenec 5–22.
- 16. června – 31. prosince platí v mimopstruhovém revíru pro přívlač, nástražní rybku i čeřínkování. Čeřínek se s ničím nekombinuje a na pstruhový revír nepatří.
- 7 kg – 2 kusy – 3 kusy. Lososovitých ryb jsou 3 kusy v obou typech revírů; síhové se počítají jen na kilogramy. Rybou, která přesáhla 7 kg, denní lov končí.
- Zápis: vyjmenované druhy celé ihned; u ostatních druh ihned a počet kusů a hmotnost před odchodem od vody. Zapisuje se datum, číslo revíru, druh, délka a hmotnost.
- Vzdálenosti: hráz 100 m, rybí přechod 50 m nad ním a pod ním. Lhůty: zadržená povolenka do 5 pracovních dnů, odevzdání povolenky do 15 dnů po skončení platnosti.
- Stráž: 21 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům, znalost práv a povinností stráže; ustanovuje ji úřad obce s rozšířenou působností podle bydliště navrhované osoby; prokazuje se průkazem a nosí odznak; smí chtít totožnost, lístek i povolenku.
- K lovu potřebujete rybářský lístek (vydává úřad) a povolenku (vydává uživatel revíru, který stanoví i bližší podmínky); obojí musíte mít při lovu u sebe.
- Míry, doby hájení a denní doby lovu jsou tři tabulky, ze kterých pochází většina otázek okruhu; vždy se nejdřív podívejte, zda jde o pstruhový, nebo mimopstruhový revír.
- Hájenou, podměrečnou nebo chráněnou rybu šetrně vraťte do revíru, kde byla ulovena; štika, tloušť, okoun, sumec, bolen a candát se naopak do pstruhového revíru nevracejí.
- Denní úlovek je nejvýše 7 kg, z toho nejvýše 2 kusy kapra, amura, štiky, candáta, bolena a sumce a nejvýše 3 kusy lososovitých ryb; rybou přes 7 kg den končí.
- Přisvojenou rybu zapisujte nesmazatelně: vyjmenované druhy celé hned, u ostatních druh hned a zbytek před odchodem od vody.
- Přívlač, nástražní rybka a čeřínek mají na mimopstruhovém revíru sezonu 16. 6. – 31. 12.; na pstruhovém se lososovité ryby loví jen přívlačí a muškařením.
- Nelovte pod ledem, harpunou, z mostů, 100 m od přehradní hráze, 50 m od rybího přechodu ani tam, kde se ryby nahromadily při nízké vodě.
- Rybářská stráž je úřední osoba: kontroluje lov, doklady, loďku, náčiní i úlovek, smí zadržet povolenku, náčiní a úlovek a uložit pokutu příkazem na místě.
Stanovy Českého rybářského svazuzačátečník
Co je Český rybářský svaz, jak je uspořádán, kdo a od kdy může být členem a jaká má práva a povinnosti. Stanovy nejsou součástí znalostí požadovaných vyhláškou – testy ČRS slouží zároveň jako přijímací test do svazu; skládáte-li zkoušku u jiného pořadatele, zeptejte se na tento okruh tam.
Svaz funguje jako velký sportovní klub s oddíly: patříte do jednoho oddílu (místní organizace), máte průkaz, platíte roční známku, odpracujete brigádu a o společných věcech rozhoduje členská schůze.
Z okruhu je v každém testu 1 otázka z 25 (poslední); v bance jich je 15. Vycházejí ze Stanov Českého rybářského svazu, z. s., a z Jednacího řádu ČRS, který stanovy rozvádí (příspěvky, členská legitimace, vyznamenání, kárné řízení).
STStanovy Českého rybářského svazu
Co je ČRS a jak je uspořádán
- Český rybářský svaz je zapsaný spolek (proto „z. s.“ v názvu) – samosprávný a dobrovolný svazek členů podle občanského zákoníku (§ 1 Stanov). Není to politická organizace ani státní instituce.registered association
- Posláním svazu je mimo jiné chovat, chránit a lovit ryby, chovat a lovit vodní organismy, ochraňovat jejich život a životní prostředí (§ 2 Stanov). Cílem není co největší těžba ryb.
- Struktura ČRS: místní organizace, územní svaz, Republiková rada. Členové se sdružují v místních organizacích (MO), které jsou základními organizačními jednotkami svazu (§ 6 a 7 Stanov).
- Územní svazy sdružují místní organizace v rozsahu územní působnosti (§ 11 Stanov) – nesdružují kluby, jednotlivé rybáře ani výbory.regional union
Členství
- Dokladem členství je platný členský průkaz (§ 3 odst. 2 Stanov). Podaná přihláška ani zaplacené zápisné dokladem nejsou.membership card
- Dítě lze přijmout za člena od počátku školní docházky (§ 3 odst. 3 písm. c) Stanov). Nerozhoduje tedy věk 6 nebo 10 let, ale nástup do školy.
- Člen může být organizován jen v jedné MO, zpravidla nejblíže místu trvalého bydliště (§ 3 odst. 7 Stanov).
Práva členů
- Zúčastňovat se členské schůze, hlasovat tam a volit nebo být volen do všech orgánů ČRS má právo každý řádný člen vyjma dětí a mládeže. Žádná čekací doba ani předchozí funkce se nevyžaduje.
- Děti a mládež mají práva a povinnosti jako ostatní členové, kromě práva účastnit se členské schůze, hlasovat, volit nebo být volen do orgánů ČRS.
Povinnosti členů
- Člen je povinen dodržovat Stanovy ČRS, obecně závazné právní předpisy o rybářství a ochraně přírody, bližší podmínky výkonu rybářského práva a plnit rozhodnutí orgánů ČRS (§ 4 odst. 2 Stanov). Závazné je všechno z toho.
- Pravidelný peněžní příspěvek (členskou známku) je člen povinen zaplatit do konce dubna příslušného roku (čl. 3 Jednacího řádu); při nezaplacení členství zaniká (§ 3 odst. 11 Stanov).annual membership fee
- Počet hodin pracovního ročního příspěvku (brigádnických hodin) a výši jeho finanční náhrady navrhuje výbor MO a schvaluje členská schůze MO (čl. 3 Jednacího řádu, § 8 odst. 4 Stanov).
- Ztrátu nebo znehodnocení členské legitimace je člen povinen neprodleně hlásit výboru MO, jíž je členem (čl. 25 Jednacího řádu).
Vyznamenání a kárné řízení
- Udělování svazových vyznamenání se řídí vnitrosvazovými předpisy (čl. 27 Jednacího řádu) – ne vyhláškou ani směrnicí ministerstva.
- Návrh na zahájení kárného řízení se podává u té MO, jíž je člen Svazu – nerozhoduje, kde k provinění došlo.disciplinary proceedings
- Tři stupně: místní organizace – územní svaz – Republiková rada.
- Co se týká jednoho člena, vyřizuje jeho vlastní MO: ztrátu legitimace hlásí výboru své MO, návrh na kárné řízení se podává u MO, jíž je členem.
- Brigády: výbor MO navrhuje, členská schůze MO schvaluje.
- Členská známka: do konce dubna.
- Děti od počátku školní docházky; děti a mládež se neúčastní členské schůze, nehlasují a nevolí.
- ČRS je zapsaný spolek; jeho posláním je chovat, chránit a lovit ryby a ochraňovat jejich život a životní prostředí.
- Struktura: místní organizace, územní svaz, Republiková rada; územní svazy sdružují místní organizace v rozsahu územní působnosti.
- Členství dokládá platný členský průkaz; člen je jen v jedné MO, děti lze přijmout od počátku školní docházky.
- Schůze, hlasování a volby jsou právem každého řádného člena vyjma dětí a mládeže.
- Známka do konce dubna; brigádnické hodiny navrhuje výbor MO a schvaluje členská schůze MO.
- Ztráta legitimace se hlásí výboru vlastní MO, návrh na kárné řízení se podává u MO, jíž je člen; vyznamenání upravují vnitrosvazové předpisy.
Trenažér otázek
Všech 364 různých otázek z testů Českého rybářského svazu. Vyberte okruh nebo jen otázky, které vám zatím nejdou, a procvičujte, dokud u každé nesvítí „umím“.
Jako nahazování: jednou trefit místo nestačí. Otázka je „umím“ teprve tehdy, když ji zodpovíte dvakrát po sobě správně, pokaždé s odpověďmi v jiném pořadí. Kdo si pamatuje jen polohu správné odpovědi, tady to rychle pozná.
7.1Hledání v otázkách
Hledá v otázkách a odpovědích bez ohledu na diakritiku. U výsledků je vždy vidět správná odpověď podle klíče ČRS. Číslo u otázky (např. 2/11) udává test ČRS a pořadí otázky v něm, kde se otázka vyskytla poprvé.
7.2Přehled zvládnutí
Kolik otázek z každého okruhu jste už zodpověděli a kolik umíte. Rozbalením okruhu ho můžete rovnou procvičit.
- Nové: otázku jste ještě nezodpověděli.
- Chybné: vaše poslední odpověď byla špatně.
- Neumím: všechny otázky, které ještě nejsou „umím“, včetně nových.
- Umím: dvakrát po sobě správně. Po chybné odpovědi se otázka z „umím“ vrací mezi neumím.
- Do statistiky se počítají odpovědi z výkladu, z trenažéru i z cvičných testů. Za každou nově zvládnutou otázku je 1 XP.
Cvičný test
25 otázek se stejnou skladbou okruhů jako v testech Českého rybářského svazu; k úspěchu potřebujete aspoň 13 správných odpovědí. Po odevzdání uvidíte výsledek po okruzích a u každé chyby správnou odpověď s odkazem na výklad.
Generálka před premiérou: stejný počet otázek, stejné okruhy, stejná hranice. Kdo si test několikrát projde nanečisto, u skutečné zkoušky pozná většinu otázek na první pohled.
Cvičný test se připravuje…
8.1Výsledek a prohlídka chyb
Výsledek se zobrazí po odevzdání prvního cvičného testu.
8.2Historie pokusů
Zatím žádný pokus.
Cvičný test losuje z banky se stejnou skladbou, jakou mají všechny testy ČRS: 6 otázek na poznávání druhů podle obrázku (4 ryby a 2 další vodní živočichové), 3 z biologie, 3 ze způsobů lovu, 3 z rybářského hospodaření, 9 ze zákona a vyhlášky a 1 ze stanov ČRS. Okruhy jdou za sebou ve stejném pořadí jako v testech ČRS (nejdřív poznávání druhů, nakonec stanovy); pořadí odpovědí je náhodné.
Hodnotí se jako u zkoušky: za každou správnou odpověď 1 bod, nezodpovězená otázka má 0 bodů. Úspěch: aspoň 13 z 25. Limit 30 minut je vlastní nastavení průvodce; test ČRS časový limit neuvádí.
Odpovědi se často liší jen jedním číslem nebo datem (40, nebo 45 cm; do 15. dubna, nebo do 15. června; pstruhový, nebo mimopstruhový revír). Čtěte celé znění otázky i všech možností. U poznávání druhů bude v testu jiný obrázek než zde – učte se znaky druhu, ne konkrétní snímek.
Klávesy: ← a → předchozí a další otázka, 1 až 3 volba odpovědi (podle pořadí na obrazovce), M označení otázky.
Slovníček
Pojmy tak, jak je používají otázky testů a výklad. Hledat můžete česky i anglicky.
Zdroje a verze otázek
Testové otázky
- Český rybářský svaz, z. s.: Test na přezkoušení uchazeče pro získání kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS, testy č. 1 až 20 (každý 25 otázek, klíč správných odpovědí na konci testu), zveřejněné na rybsvaz.cz (old.rybsvaz.cz, Testy rybářských znalostí). Průvodce používá znění stažené 13. 11. 2026: 500 míst ve 20 testech, po sloučení opakovaných otázek 364 různých otázek v 6 okruzích (poznávání druhů je v bance rozdělené na ryby a ostatní živočichy); testy ČRS.
- V záhlaví testů ČRS uvádí, že byl k výuce, přezkoušení a vystavování osvědčení pověřen rozhodnutím ministerstva zemědělství ze 14. října 2020, č. j. 53744/2020-MZE-16232.
- ČRS k otázkám neuvádí odůvodnění. Vysvětlení ve výkladu jsou vlastní, vycházejí z předpisů a vedou k odpovědím podle klíče; nejde o oficiální výklad.
Předpisy
- Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). Ověřeno 13. 11. 2026.
- Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství – § 10 a 10a (rybářský lístek a kvalifikační předpoklady pro první rybářský lístek), § 11 až 17 a příloha č. 7 (lovné míry, denní doby lovu, doby hájení, povolené způsoby lovu). Ověřeno 13. 11. 2026.
- Stanovy Českého rybářského svazu, z. s. (jen k okruhu 6).
Jak průvodce s otázkami zachází
- Trenažér a cvičný test zobrazují otázky a odpovědi doslova podle testů, včetně překlepů; mění jen pořadí odpovědí. Vyhodnocují podle klíče na konci každého testu.
- Stejná otázka se v testech opakuje; do banky je zařazena jednou. Otázky se stejným zněním, ale jinými možnostmi nebo jinou správnou odpovědí zůstávají samostatné.
- U několika možností je znění už v PDF testu oříznuté (konec věty se do pole nevešel). Průvodce je uvádí tak, jak jsou, se značkou […] na konci.
- Číslo otázky (např. 2/11) udává test a pořadí otázky, kde se otázka v testech vyskytla poprvé. Písmeno u odpovědi po vyhodnocení (a až c) udává pořadí odpovědi v testu ČRS.
- Otázky „O jaký druh ryby (živočicha) se jedná?“ mají v testu ilustraci ČRS. Ta se nepřebírá; průvodce u nich ukazuje jiný, volně licencovaný obrázek téhož druhu (příloha C).
- Cvičný test je model skutečného testu, ne jeho kopie: losuje se z téže banky se stejnou skladbou okruhů.
Otázky, kde se klíč rozchází s dnešním stavem
Testy ČRS jsou starší než poslední změny zákona o rybářství, vyhlášky č. 197/2004 Sb. a Stanov ČRS. U několika otázek (s rozporem nebo s poznámkou) proto průvodce po odpovědi upozorní: buď na rozpor (odpověď podle klíče dnes neplatí nebo je neúplná), nebo jen poznámkou (odpověď platí, změnil se pojem nebo místo v předpisu). Vyhodnocení se nemění, v testu se odpovídá podle klíče. Znění předpisů bylo ověřeno 13. 11. 2026; přehled nemusí být úplný.
Obrázky: autoři a licence
Obrázky ryb a vodních živočichů u otázek a v atlasu kapitoly 1 nejsou ilustrace z testů Českého rybářského svazu. Jde o vlastní výběr volně dostupných snímků a kreseb z úložiště Wikimedia Commons. Všechny jsou zmenšené, některé oříznuté; jiné úpravy nebyly provedeny. Upravené verze se šíří za stejných licenčních podmínek jako originál.
| Druh | Autor | Licence | Zdroj |
|---|---|---|---|
| amur bílý (Ctenopharyngodon idella) | Dezidor | CC BY 3.0 | Wikimedia Commons |
| blešivec obecný (Gammarus pulex) | Nicola Simoncini | CC BY 4.0 | Wikimedia Commons |
| bobr evropský (Castor fiber) | Per Harald Olsen | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| bolen dravý (Leuciscus aspius) | Karelj | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| candát obecný (Sander lucioperca) | eLNuko | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| cejn velký (Abramis brama) | encyclopedia, "Pieni Tietosanakirja" | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| cejnek malý (Blicca bjoerkna) | Lorenz Seebauer | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| čáp bílý (Ciconia ciconia) | Charles J. Sharp | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| čírka obecná (Anas crecca) | Charles J. Sharp | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| hlavatka obecná (Hucho hucho) | Liquid Art | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| hrouzek obecný (Gobio gobio) | Viridiflavus at Dutch Wikipedia ( Original text: Piet Spaans ) | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| jelec jesen (Leuciscus idus) | Viridiflavus | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| jelec tloušť (Squalius cephalus) | Karelj | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| jeseter malý (Acipenser ruthenus) | Karelj | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| kachna divoká (Anas platyrhynchos) | Richard Bartz | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| kapr obecný (Cyprinus carpio) | George Chernilevsky | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| karas obecný (Carassius carassius) | Viridiflavus | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| karas stříbřitý (Carassius gibelio) | George Chernilevsky | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| kormorán velký (Phalacrocorax carbo) | MPF | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| lednáček říční (Alcedo atthis) | Tony Wood | CC BY 2.0 | Wikimedia Commons |
| lipan podhorní (Thymallus thymallus) | Zsoldos Márton | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| lín obecný (Tinca tinca) | Dezidor | CC BY 3.0 | Wikimedia Commons |
| losos obecný (Salmo salar) | User:Wolfgang Striewski | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| lyska černá (Fulica atra) | Alexis Lours | CC BY 4.0 | Wikimedia Commons |
| mník jednovousý (Lota lota) | Achim R. Schloeffel | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) | Michal Maňas | CC BY 3.0 | Wikimedia Commons |
| okoun říční (Perca fluviatilis) | Gilles San Martin | CC BY-SA 2.0 | Wikimedia Commons |
| ostroretka stěhovavá (Chondrostoma nasus) | André Karwath aka Aka | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| ouklej obecná (Alburnus alburnus) | Piet Spaans | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| parma obecná (Barbus barbus) | Neil Phillips from uk | CC BY 2.0 | Wikimedia Commons |
| perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus) | George Chernilevsky | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) | Harka, Akos | CC BY 3.0 | Wikimedia Commons |
| plotice obecná (Rutilus rutilus) | Algirdas; výřez George Chernilevsky | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| plovatka bahenní (Lymnaea stagnalis) | Rex | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| podoustev říční (Vimba vimba) | Tokic | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| potápník vroubený (Dytiscus marginalis) | Udo Schmidt | CC BY-SA 2.0 | Wikimedia Commons |
| pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) | Engbretson Eric, U.S. Fish and Wildlife Service | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| pstruh obecný (Salmo trutta) | USFWS Mountain Prairie | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) | Hans Hillewaert | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| rak říční (Astacus astacus) | Dragon187 | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| ropucha obecná (Bufo bufo) | Tythatguy1312 | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| rosnička zelená (Hyla arborea) | Stijn99 | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| sekavec podunajský (Cobitis elongatoides) | Yuriy Kvach | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| siven americký (Salvelinus fontinalis) | Jay Fleming (US Nat'l Park Svc) | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| skokan hnědý (Rana temporaria) | Richard Bartz , Munich aka Makro Freak Image:MFB.jpg | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| střevle potoční (Phoxinus phoxinus) | Adrien Pinot | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| sumec velký (Silurus glanis) | Dieter Florian | CC BY-SA 3.0 de | Wikimedia Commons |
| sumeček americký (Ameiurus nebulosus) | Noel Burkhead (USGS) | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| škeble rybničná (Anodonta cygnea) | Boldie | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| štika obecná (Esox lucius) | Jik jik | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix) | USFWS Mountain-Prairie | volné dílo (public domain) | Wikimedia Commons |
| užovka obojková (Natrix natrix) | Charles J. Sharp | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| úhoř říční (Anguilla anguilla) | GerardM | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| vážka ploská (Libellula depressa) | Charles J. Sharp | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| velevrub malířský (Unio pictorum) | H. Zell | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| volavka popelavá (Ardea cinerea) | Giacomo Cimino ( foto.giacomocimino.workers.dev · @giacomociminoph ) | CC BY-SA 4.0 | Wikimedia Commons |
| vranka obecná (Cottus gobio) | Piet Spaans | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| vydra říční (Lutra lutra) | Bernard Landgraf | CC BY-SA 3.0 | Wikimedia Commons |
| zmije obecná (Vipera berus) | wikipedysta Astrum (Mirella Liszka) | CC BY-SA 2.5 | Wikimedia Commons |
| znakoplavka obecná (Notonecta glauca) | Holger Gröschl | CC BY-SA 2.0 de | Wikimedia Commons |
Právní upozornění
Znění testových otázek, odpovědí a klíč jsou převzaty beze změn z testů, které zveřejňuje Český rybářský svaz, z. s., pro přezkoušení uchazečů o první rybářský lístek. Průvodce není materiálem Českého rybářského svazu ani ministerstva zemědělství a nemá s nimi žádnou spojitost; výsledek cvičného testu nemá žádné právní účinky a nenahrazuje zkoušku u pověřeného pořadatele.
Výklad v kapitolách vysvětluje správné odpovědi vlastními slovy; nejde o oficiální výklad. U zkoušky rozhodují testy a postup pořadatele, při lovu platné znění zákona, vyhlášky a bližší podmínky výkonu rybářského práva uvedené v povolence. Průvodce je studijní materiál, ne právní poradenství.