Řidičský průkaz

O zkoušce a jak se učit

Zkouška z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel začíná testem z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy. Otázky se losují ze zveřejněné banky Ministerstva dopravy. Průvodce vykládá látku všech sedmi okruhů testu, nechá vás procvičit každou otázku banky a test si vyzkoušet nanečisto.

Test z předpisů

Otázka může mít tři možnosti, dvě (ano, nebo ne) nebo tři obrázky, z nichž jeden je správný. Nejvíc bodů dávají dopravní situace (4 body za otázku); ve skutečném testu jsou většinou na videu nebo obrázku křižovatky. Banka nerozlišuje skupiny řidičského oprávnění, proto v ní najdete i otázky pro motocykly, nákladní vozidla a autobusy; ve skutečném testu dostanete otázky podle své skupiny a cvičný test zde bere ze všech. K řidičskému oprávnění patří i zkouška z ovládání a údržby vozidla a z praktické jízdy, které průvodce nepokrývá.

Jak průvodce používat

1. Výklad. Čtěte po tématech a průběžně odpovídejte na otázky v kapitolách. U otázek s obrázkem nebo videem si všímejte značek, směru jízdy a polohy ostatních účastníků.
2. Mini test na konci kapitoly ukáže, co se ještě neusadilo.
3. Trenažér v režimu učení: procvičujte po okruzích. Otázka je „umím“, když ji zodpovíte dvakrát po sobě správně.
4. Opakování chyb: v trenažéru zvolte stav „chybné“. U každé otázky je odkaz na výklad.
5. Cvičný test na čas, s prohlídkou chyb. Hranice je přísná: chyba v dopravní situaci stojí 4 body.

Studijní materiál pro přípravu na test, ne právní poradenství. Zdroje a verze banky jsou v příloze B; předpisy ověřeny 21. 10. 2026.

Pravidla provozu na pozemních komunikacíchzačátečník

Nejdůležitější okruh testu. Ptá se na přesné definice pojmů, na to, kdo komu dává přednost, kde se nesmí zastavit a stát, jak rychle se smí jet, jak se chovat na přejezdu, v tunelu nebo po nehodě. Otázky se drží slovo od slova znění zákona, a proto rozhodují drobnosti: „nesmí ohrozit“ není totéž co „nesmí ohrozit ani omezit“ a „zastavit“ není totéž co „zastavit vozidlo“.

PPPravidla provozu na pozemních komunikacích

Výklad postupuje od pojmů přes povinnosti řidiče, úpravu a řízení provozu a jízdní úkony (jízda v pruzích, předjíždění, rychlost, křižovatky, zastavení a stání) ke zvláštním situacím: železniční přejezd, dálnice, zóny, vlečení, tunel, vozidla s právem přednostní jízdy, nehoda, přeprava nákladu, chodci a cyklisté. Trenažér s otázkami okruhu najdete průběžně mezi bloky i na konci oddílu.

Pojmy: účastníci provozu a vozidla

Zákon začíná slovníkem (§ 2). Test se na definice ptá doslova a nabízí k nim „skoro správné“ varianty, které něco přidávají nebo ubírají.

Proč na definicích tolik záleží: z pojmu plynou povinnosti. Cyklista, jezdec na koni i vozka jsou řidiči, a proto i pro ně platí zákaz alkoholu, povinnost řídit se signály, dávat přednost a dávat znamení o změně směru (jezdec a vozka paží). Kdo kolo nebo malý motocykl jen vede, je chodcem – chodí po chodníku a přechází po přechodu. Provozovatel odpovídá za technický stav vozidla a za to, komu ho svěří, i když sám neřídí.

Zákon upravuje pravidla provozu na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích – tedy na všech druzích pozemních komunikací podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích; pole, louky a lesy mimo komunikace pod něj nespadají. Silnice se dělí na I., II. a III. třídu, místní komunikace jsou ulice a cesty ve vlastnictví obce, účelové komunikace slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí, k obhospodařování polí a lesů nebo k potřebě uzavřených areálů (polní a lesní cesty, příjezdy k objektům). Účelová komunikace má v pravidlech zvláštní postavení: její vyústění na jinou komunikaci není křižovatka a kdo z ní vyjíždí, dává přednost všem (§ 23).

Pojmy: pozemní komunikace, jízdní pruhy a křižovatky

• Dálnice je pozemní komunikace označená dopravní značkou „Dálnice“, silnice pro motorová vozidla pozemní komunikace označená dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“ (§ 2 písm. r) a s)). Rozhoduje jen značka – ne počet pruhů, třída silnice ani značka „Nejvyšší dovolená rychlost“.motorway; expressway
• Jízdní pruh je část vozovky dovolující jízdu vozidel v jednom jízdním proudu za sebou. Nemusí být vyznačen a zákon nestanoví jeho šířku.traffic lane
• Připojovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro zařazování vozidel do jízdního proudu průběžného pruhu; odbočovací pruh je přídatný jízdní pruh určený pro odbočování (vyřazování) vozidel z průběžného pruhu (§ 17 odst. 1). Není to pruh pro pomalá vozidla, pro autobusy, pro předjíždění ani pro zastavení.
• Průběžný pruh je jízdní pruh probíhající v původním směru (bez odbočení) křižovatkou nebo v místě, kde se mění počet jízdních pruhů.
• Krajnice je část povrchu pozemní komunikace ležící mezi okrajem přilehlého jízdního pruhu a hranou koruny pozemní komunikace; skládá se zpravidla ze zpevněné a nezpevněné části. Není součástí jízdního pruhu, není určena k předjíždění vpravo ani jen pro nemotorová vozidla a nemusí být označena značkou „Nebezpečná krajnice“.road shoulder

Smysl přídatných pruhů ukazuje Obr. 1.1: v připojovacím pruhu se vozidlo rozjede na rychlost proudu dřív, než se do něj zařadí, v odbočovacím pruhu zpomaluje mimo průběžný pruh, a nebrzdí tak vozidla za sebou. Proto v obou platí zákaz zastavení a stání (§ 27). Krajnice není určena k jízdě – bývá užší, méně únosná a zčásti nezpevněná, proto na ni řidič motorového vozidla smí vjet jen ve vyjmenovaných případech (§ 11 odst. 2).

• Křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace protínají nebo spojují; za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové pozemní komunikace na jinou pozemní komunikaci (§ 2 písm. w)). Kruhový objezd křižovatkou je, místo nemusí být označeno značkou „Křižovatka“ a počet spojených komunikací nerozhoduje. Křižovatkou je i místo, kde se protínají nebo spojují dvě účelové komunikace, například dvě polní cesty. Naopak místo, kde se dva jízdní pruhy sbíhají v jeden, křižovatkou není. Ukazuje-li video vyústění polní cesty nebo výjezd z parkoviště či pozemku, odpověď na otázku „je to křižovatka?“ zní ne.intersection
• Hranice křižovatky je místo vyznačené příčnou čárou souvislou (i se symbolem „Dej přednost v jízdě!“ nebo s nápisem STOP); kde taková čára není, tvoří ji kolmice k ose vozovky v místě, kde pro křižovatku začíná zakřivení okraje vozovky (§ 2 písm. x)).
• Tramvajový pás je část pozemní komunikace určená především pro provoz tramvají. Je součástí pozemní komunikace, nemusí být zvýšený a je jím i jediná kolej pro oba směry.
• Železniční přejezd je místo, kde se úrovňově kříží pozemní komunikace se železnicí, popřípadě s jinou dráhou ležící na samostatném tělese, a označené příslušnou dopravní značkou. Závory ani značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“ podmínkou nejsou.
• Obec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami; na účelových komunikacích se značky neosazují.
• Přechod pro chodce je místo na pozemní komunikaci určené pro přecházení chodců, vyznačené příslušnou dopravní značkou; přejezd pro cyklisty je obdobně místo určené pro přejíždění cyklistů přes pozemní komunikaci vyznačené příslušnou dopravní značkou. Přechod nemusí být řízen světelnými signály a smějí ho užít všichni chodci včetně hluchoslepých.
• Kolonou vozidel se rozumí souvislý proud více vozidel, u kterého nelze předjíždět každé vozidlo jednotlivě, protože rozestup mezi vozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení (§ 2 písm. mm)).

K pojmům patří ještě tři, na kterých stojí další pravidla. Snížená viditelnost je situace, kdy účastníci provozu dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty – například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu (§ 2 písm. ff)). Překážka provozu je vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu – náklad, materiál, vozidlo ponechané na komunikaci nebo závada ve sjízdnosti (§ 2 písm. ee)). Dopravní nehoda je událost v provozu, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci a při níž dojde k usmrcení, zranění nebo škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu (§ 47 odst. 1).

Pojmy: zastavit, stát, přednost, ohrozit a omezit

Žádný z pojmů není vymezen minutami (3, 5, 10 ani 30 minut) a stání neznamená jen stání na parkovišti nebo u okraje vozovky. Rozlišení má praktický dopad: zákazy v § 27 se týkají „zastavení a stání“, nikoli „zastavení vozidla“. Proto řidič, který na vedlejší silnici dává přednost, smí zastavit vozidlo i na přechodu pro chodce, aby měl náležitý rozhled do křižovatky – chodce přitom nesmí ohrozit ani omezit.

Dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy (§ 2 písm. q)). Neznamená to vždy zastavit, neplatí to jen na křižovatkách se značkami a platí to vůči motorovým i nemotorovým vozidlům. Formulace „aby nijak nepřekážel“, „aby nevzniklo žádné nebezpečí“ nebo „aby nemusel ani mírně zpomalit“ jsou definice jiných pojmů nebo jsou přísnější než zákon.to give way

V praxi to znamená: řidič, který dává přednost, smí jízdní úkon zahájit, jen když ho stihne dokončit tak, že vozidlo s předností nebude muset náhle brzdit ani uhýbat. Slovo „náhle“ je podstatné – dávat přednost neznamená vždy zastavit, ale ani „vklínit se“ před blížící se vozidlo. Ani ten, kdo přednost má, ji nesmí bezohledně vynucovat (§ 4 písm. a)).

Nesmět ohrozit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu nevzniklo žádné nebezpečí; nesmět omezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu nebylo nijak překáženo (§ 2 písm. l) a m)). Omezení je tedy mírnější než ohrožení: kdo nesmí omezit, nesmí ani přinutit druhého ke zpomalení. Obě povinnosti se vztahují na všechny účastníky provozu, kterým je zákon stanoví, nejen na řidiče nebo jen na chodce.

Proč ten rozdíl? Kde zákon žádá jen „neohrozit“, počítá s tím, že druhý účastník možná bude muset mírně zpomalit – například řidič v průběžném pruhu, k němuž se připojuje vozidlo z připojovacího pruhu, nebo vozidlo za odbočujícím. Kde žádá i „neomezit“, nesmí být druhý nijak zdržen – typicky ten, kdo má jednoznačně přednost: chodec na přechodu, tramvaj, řidič v pruhu, do něhož jiný přejíždí, předjetý řidič.

Povinnosti řidiče a provozovatele

• Každý účastník provozu se musí řídit pravidly, pokyny policisty i pokyny strážníků obecní policie a dalších oprávněných osob, světelnými signály a dopravními značkami (§ 4).
• Řidič smí užít jen vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním předpisem (§ 5 odst. 1 písm. a)). Nepomůže, že to majitel dovolí nebo přikáže, ani zvýšená opatrnost při jízdě. Provozovatel nesmí provozovat vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu (§ 10 odst. 1 písm. a)); chybějící dálniční známka, zahraniční registrační značka, spotřeba nad údaj výrobce nebo pohon bezolovnatým benzínem s tím nemají nic společného.
• Provozovatel nesmí přikázat nebo svěřit samostatné řízení vozidla osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti (§ 10 odst. 1 písm. d)).
• Nikdo nesmí používat antiradary – technické prostředky, které znemožňují nebo ovlivňují funkci prostředků policie při dohledu na bezpečnost provozu (§ 3 odst. 6).
• Řidič musí dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, osobám těžce zdravotně postiženým a zvířatům a brát ohled na výcvikové vozidlo autoškoly (§ 5 odst. 1 písm. d)). I u žáka autoškoly na motocyklu s označením „L“, kterého učitel doprovází v jiném vozidle, chybu nelze vyloučit a v rámci defenzivní jízdy je vhodné s ní počítat (například s nedáním přednosti).
• Řidič nesmí požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy a nesmí řídit bezprostředně po požití nebo v takové době po něm, kdy by mohl být ještě pod vlivem (§ 5 odst. 2 písm. a) a b)). Zákaz „pít“ se tedy týká doby jízdy; zákon nestanoví žádnou lhůtu po skončení jízdy (hodinu, 24 hodin).
• Řidič nesmí řídit, je-li jeho schopnost k řízení snížena v důsledku zdravotního stavu (§ 5 odst. 2 písm. c)) – výjimka „jen k lékaři nebo domů“ neexistuje.
• Na výzvu policisty nebo strážníka obecní policie (i vojenského policisty) se musí řidič podrobit vyšetření, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou (§ 5 odst. 1 písm. f) a g)). Starosta obce ani pracovník dopravního podniku k výzvě oprávněni nejsou.
• Řidič nesmí řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran (§ 5 odst. 2 písm. i)); v zimě je tedy třeba očistit všechna okna, nejen čelní.
• Řidič nesmí při jízdě držet v ruce nebo jiným způsobem telefonní přístroj nebo jiné hovorové nebo záznamové zařízení (§ 7 odst. 1 písm. c)). Zakázáno je držení, ne hovor přes handsfree, a zákaz platí v obci i mimo ni. Hovorovým zařízením je i vysílačka řidiče nákladního vozidla a mikrofon řidiče autobusu – ani při zájezdu jej nesmí za jízdy držet.
• Kouření: řidič nesmí kouřit při jízdě na motocyklu, na mopedu a na jízdním kole (§ 7 odst. 1 písm. d)); řidič vozidla hromadné dopravy osob nesmí ve vozidle kouřit vůbec – ani bez cestujících, ani za přepážkou (§ 7 odst. 2). Řidiči osobního nebo nákladního automobilu zákon kouření za jízdy nezakazuje.
• Řidič motorového vozidla je povinen na výzvu policisty podrobit vozidlo technické silniční kontrole, kontrole hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, rozložení hmotnosti na nápravy nebo kontrole nákladu (§ 6 odst. 10) – kdykoli, bez ohledu na dobu od technické prohlídky a nejen při zjevné závadě. Strážník obecní policie ani celník k výzvě na technickou silniční kontrolu oprávněni nejsou. Doplňovat palivo nebo přibírat spolujezdce na výzvu nemusí.

Smysl pravidel je zřejmý: alkohol, nemoc, únava i telefon v ruce prodlužují reakční dobu a zužují pozornost. Zákon proto u alkoholu nestanoví žádnou „dovolenou“ hladinu – řidič nesmí řídit, dokud by mohl být pod vlivem, a rozhoduje skutečné odbourání alkoholu, ne čas, který uplynul. Antiradary jsou zakázány, protože maří dohled nad rychlostí, a zvýšená opatrnost vůči vozidlům autoškoly a dětem vychází z toho, že jejich chování je méně předvídatelné.

Bezpečnostní pásy, děti a přepravované osoby

• Řidič motorového vozidla musí být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno (§ 6 odst. 1 písm. a)) – v obci i mimo obec. Povinnost neplatí při couvání a pro řidiče, který pás nemůže užít ze zdravotních důvodů doložených lékařským potvrzením (§ 6 odst. 2). Platí to i pro řidiče nákladního automobilu; žádná rychlostní hranice neexistuje.
• Dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška nepřevyšuje 150 cm, smí řidič ve vozidle vybaveném zádržným systémem přepravovat jen v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a rozměrům (§ 6 odst. 1 písm. c)). Rozhoduje hmotnost a výška, ne věk.child restraint system
• Dítě v autosedačce smí jet i na předním sedadle – ve „vajíčku“, autosedačce i na podsedáku až do dosažení limitů; zákaz platí jen pro autosedačku čelem proti směru jízdy na sedadle s airbagem, který nebyl vyřazen z činnosti. Pokud tomu nebrání interní předpis provozovatele, smí dítě v předepsaně použité autosedačce jet i na sedadle spolujezdce v kabině nákladního automobilu vybaveném pásy.
• Ve vozidle, které není vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, nesmí řidič přepravovat dítě mladší tří let a na sedadle vedle řidiče dítě menší než 150 cm (§ 6 odst. 1 písm. b)) – to platí i pro sedadlo spolujezdce v nákladním automobilu bez pásů.
• Za umístění a upevnění dětské autosedačky na sedadle a dítěte v ní podle návodu výrobce odpovídá vždy řidič (§ 6 odst. 1 písm. d)).
• Řidič nesmí připustit, aby počet přepravovaných osob starších 12 let překročil počet povolených míst (§ 48 odst. 1) – bez ohledu na to, zda jsou místa vybavena pásy.
• Ve zvláštním motorovém vozidle (například traktoru) nesmějí být přepravovány osoby mladší 15 let (§ 48 odst. 4) – ani v autosedačce v kabině. V kabině nákladního automobilu nebo zvláštního vozidla se osoby přepravují jen na povolených místech (§ 48 odst. 3); v ložném prostoru nákladního automobilu je přeprava osob až na zákonné výjimky zakázána (§ 51).
• Na druhém sedadle motocyklu nesmí řidič přepravovat osobu mladší 12 let (§ 7 odst. 1 písm. e)). Přepravovaná osoba na motocyklu se musí nohama dotýkat stupaček (oběma, v každém věku), nesmí kouřit a boční sezení je zakázáno (§ 9 odst. 6 a 7).
• Přepravovaná osoba nesmí svým chováním ohrožovat bezpečnost provozu, zejména nesmí omezovat řidiče v bezpečném ovládání vozidla (§ 9 odst. 1 písm. c)). Pomáhat řidiči v ovládání vozidla nebo ho informovat o provozu jejím úkolem není.
• Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby cestující při nastupování nebo vystupování mimo zastávku vstoupili do vozovky, je dopravce oprávněn zastavovat ostatní vozidla (§ 49 odst. 4); totéž platí pro řidiče vozidla taxislužby (§ 50 odst. 1). Cestující starší 18 let to oprávnění nemají; trojúhelník ani hlášení policii zákon nežádá.

Výjimka z připoutání při couvání má praktický důvod: řidič se při couvání často otáčí dozadu. Věkové hranice u motocyklu (12 let) a zvláštního vozidla (15 let) chrání děti tam, kde je zádržný systém nedostatečný – spolujezdec na motocyklu se musí udržet sám a dosáhnout na stupačky, kabina traktoru nebo pracovního stroje dítě nechrání.

Výcvik v autoškole a řízení s mentorem (L17)

Žadatel o řidičské oprávnění smí řídit motorové vozidlo skupiny, o kterou žádá, jen pod dohledem učitele autoškoly (§ 3 odst. 3 písm. b)) – ne pod dohledem rodičů nebo zkušeného řidiče. Řidičské oprávnění skupiny B lze se souhlasem zákonného zástupce udělit už v 17 letech; sedmnáctiletý řidič (L17) pak smí do 18 let řídit jen s doprovodem mentora zapsaného v jeho evidenční kartě řidiče (v registru řidičů, § 83a).

Smyslem řízení s mentorem je, aby mladý řidič získával praxi pod dohledem zkušeného a spolehlivého řidiče. Proto zákon klade důraz na mentorovu dlouholetou praxi a čisté bodové hodnocení a vyžaduje, aby seděl vedle řidiče, byl střízlivý a mohl mu radit.

Úprava provozu: co je nadřazeno čemu

Obecnou úpravu provozu stanoví zákon, místní úpravu tvoří dopravní značky, světelné signály a dopravní zařízení, přechodnou úpravu přenosné svislé značky, přechodné vodorovné značky, světelné signály a dopravní zařízení (§ 61). Když si úpravy odporují, rozhoduje § 76:

• Místní úprava provozu je nadřazena obecné úpravě (§ 76 odst. 1) – za každé viditelnosti; přechodná úprava je nadřazena místní i obecné.
• Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost (§ 76 odst. 6). Svítí-li na křižovatce zelená, neřídí se řidič značkou „Hlavní pozemní komunikace“; nesvítí-li signály nebo bliká-li jen přerušovaná žlutá, platí značky. Všem značkám ani pokynům orgánů vojenské pořádkové služby světelné signály nadřazeny nejsou – pokyny osob řídících provoz jsou nadřazeny všemu (§ 76 odst. 5).
• Svislé stálé dopravní značky jsou nadřazeny vodorovným dopravním značkám (§ 76 odst. 2), nikoli světelným signálům ani pokynům policisty.
• Svislé značky se dělí na výstražné (upozorňují na místa, kde hrozí nebezpečí), upravující přednost, zákazové, které ukládají účastníku provozu zákazy nebo omezení, příkazové, informativní a dodatkové tabulky (§ 63).
• Vodorovné dopravní značky jsou vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem; přechodná změna místní úpravy je vyznačena žlutou nebo oranžovou barvou (§ 64), ne červenou.
• Zákaz, omezení nebo příkaz ze svislé značky je ukončen nejbližší křižovatkou nebo příslušnou dopravní značkou (§ 3 odst. 3 vyhlášky). Vyústění polní nebo lesní cesty platnost neukončí (není to křižovatka) a žádná pevná vzdálenost (například 90 m) neexistuje. Značky upravující přednost platí pro nejbližší křižovatku a platnost zónové značky (například obytná nebo pěší zóna) končí značkou, která konec zóny označuje (§ 3 odst. 5 a 6 vyhlášky).

Logika pořadí: přednost má úprava, která je konkrétnější a aktuálnější. Policista reaguje na situaci, kterou žádná značka nepředvídala; přenosné značky a žluté čáry označují dočasný stav (stavbu, objížďku); světelné signály dělí provoz v čase, a proto přebíjejí stálé značky upravující přednost. Obecná pravidla zákona platí tam, kde místní úprava nic jiného nestanoví.

Světelné signály

Signál „Pozor!“ před zelenou (červená se žlutou) dává čas zařadit rychlost a připravit se – rozjet se smí řidič až na zelenou. Žlutá po zelené naopak znamená zastavit; výjimka pro vozidlo, které už bezpečně zastavit nemůže, brání prudkému brzdění těsně před čárou. Přerušované žluté světlo na křižovatce znamená, že signalizace provoz neřídí – například v noci nebo při poruše – a přednost určují značky, případně pravidlo pravé ruky.

Pokyny policisty, zastavování vozidel a měření rychlosti

Provoz řídí policista, vojenský policista a příslušník vojenské pořádkové služby; strážník obecní policie, celník a hasič jej v zákonem stanovených případech usměrňují stejnými pokyny (§ 75). Pokyny jsou nadřazeny signálům i značkám.

• „Stůj!“ platí pro směr, ke kterému stojí policista čelem nebo zády; „Volno“ pro směr, ke kterému stojí bokem – řidič může pokračovat a dodrží-li pravidla odbočování, odbočit vpravo i vlevo. Pokyn „Pozor!“ (vztyčená paže nebo předloktí se směrovkou) znamená pro řidiče ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, povinnost připravit se k jízdě; řidič ze směru předtím volného musí zastavit, ledaže už nemůže bezpečně zastavit.
• Zastavuje-li řidič při řízení provozu policistou na křižovatce, zastaví před hranicí křižovatky (§ 75 odst. 2) – ne v křižovatce u policisty.
• Zastavovat vozidla (§ 79) je oprávněn policista ve stejnokroji, vojenský policista, celník ve stejnokroji (nejen na hranicích), inspektor silniční dopravy a v zákonem stanovených případech strážník obecní policie – vždy jen ve stejnokroji, dále například zaměstnanec dráhy u přejezdu, účastník nehody, dopravce, vedoucí útvaru školní mládeže nebo průvodce zvířat. Ne kdokoli a ne osoba „pověřená policistou“.
• Znamení k zastavení se dává vztyčenou paží nebo zastavovacím terčem, za snížené viditelnosti červeným světlem, kterým se pohybuje v horním půlkruhu; z jedoucího vozidla kýváním paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem, popřípadě rozsvícením nápisu „STOP“ (§ 79 odst. 2). Píšťalkou, směrovkou ani světly vozidla se zastavovat nedává.
• Měřit rychlost vozidel je oprávněna policie a obecní policie (§ 79a); celní správa ne.

Směr jízdy, jízdní pruhy a připojování

• Jezdí se vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak (§ 11 odst. 1). Zákon nepředepisuje odstup od okraje a nepožaduje jízdu u okraje „za všech okolností“.
• Na krajnici smí řidič motorového vozidla vjet jen při zastavení a stání nebo, je-li to nutné, při objíždění, vyhýbání, odbočování nebo otáčení; přitom musí dbát zvýšené opatrnosti (§ 11 odst. 2).
• Mimo obec se na komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených v jednom směru jezdí v pravém jízdním pruhu; v ostatních pruzích se smí jet, je-li to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování (§ 12 odst. 1). Platí to pro všechna vozidla bez ohledu na hmotnost.
• V obci smí řidič motorového vozidla na komunikaci o dvou nebo více vyznačených pruzích v jednom směru užívat kteréhokoli jízdního pruhu; jedou-li vozidla v jednom pruhu rychleji než v jiném, nepovažuje se to za předjíždění (§ 12 odst. 2).
• Na komunikaci o třech nebo více pruzích v jednom směru smí řidič nákladního automobilu nad 3 500 kg, jízdní soupravy delší než 7 m, zvláštního motorového vozidla a motocyklu s rychlostí do 45 km/h užít výhradně dvou pruhů nejbližších k pravému okraji; v ostatních jen tehdy, je-li to nutné k objíždění, otáčení nebo odbočování (§ 12 odst. 4).
• Přejíždět z jednoho jízdního pruhu do druhého smí řidič jen tehdy, neohrozí-li a neomezí-li řidiče jedoucího v pruhu, do kterého přejíždí; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy (§ 12 odst. 5). Čistá zrcátka nebo „prázdný pruh bez motorových vozidel“ nestačí.
• Na komunikaci o třech pruzích v jednom směru smí řidič přejíždět z levého pruhu do středního jen tehdy, neohrozí-li řidiče přejíždějícího do středního pruhu z pravého pruhu (§ 12 odst. 6) – zákon zde mluví jen o ohrožení.
• Je-li pro zařazování do průběžného pruhu zřízen připojovací pruh, je řidič povinen ho před zařazením užít; při zařazování nesmí ohrozit řidiče jedoucí v průběžném pruhu (§ 12 odst. 7). Zastavit ani dosáhnout určité rychlosti (80 km/h, „stejné rychlosti jako ostatní“) zákon nepředepisuje. Řidič v průběžném pruhu nemusí kvůli němu snižovat rychlost a nemusí dávat přednost vozidlu, které jede zprava v připojovacím pruhu; vozidlo v připojovacím pruhu nemá před vozidly v průběžném pruhu přednost. Není-li připojovací pruh zřízen, dává řidič přednost vozidlům v průběžném pruhu.
• Řidič, který při odbočování opouští průběžný pruh, musí co nejdříve vjet na odbočovací pruh, je-li vyznačen (§ 21 odst. 4).

Proč mimo obec pravý pruh: levý pruh slouží k předjíždění a rychlejší vozidla v něm nemají narážet na vozidla, která v něm „jen jedou“. V obci, kde se jede pomaleji a vozidla se řadí k odbočení, zákon dovoluje kterýkoli pruh a rychlejší jízdu v jednom pruhu nepovažuje za předjíždění. Těžká a pomalá vozidla na třech a více pruzích nesmějí do levých pruhů ani k předjíždění, aby nebrzdila rychlý proud.

Tramvaje, ostrůvky, zastávky a vyhrazené pruhy

• Podél nástupního nebo ochranného ostrůvku se jezdí vpravo; vlevo se smí jet jen tehdy, brání-li jízdě vpravo překážka nebo je-li to bezpečnější s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu (§ 13 odst. 1). Ne kvůli předjíždění nebo odbočování vlevo a nezáleží na úrovni ostrůvku.
• Podél tramvaje se jezdí vpravo, pokud není dopravní značkou „Objíždění tramvaje“ povolena jízda vlevo (§ 13 odst. 1) – ani tramvaj stojící v zastávce se vlevo neobjíždí. Řidič, který nehodlá nebo nemůže projet podél tramvaje vpravo, musí za ní jet v takové vzdálenosti, aby umožnil projetí podél tramvaje ostatním řidičům (§ 19 odst. 3).
• Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci nebo vyžadují-li to zvláštní okolnosti. Tramvajový pás zvýšený, snížený nebo jinak oddělený (například obrubníkem) se smí přejíždět jen příčně na místě k tomu přizpůsobeném. Při vjíždění na tramvajový pás nesmí řidič ohrozit ani omezit tramvaj (§ 13 odst. 2). Otočit se do protisměru přes tramvajový pás proto řidič smí, nebrání-li tomu zvláštní zákaz.
• Tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru jízdy, má přednost v jízdě (§ 21 odst. 7); řidič odbočující vlevo dává přednost tramvajím jedoucím v obou směrech.
• Do vyznačeného středního pruhu pozemní komunikace smějí řidiči motorových vozidel vjet jen tehdy, je-li to nutné k objíždění, odbočování nebo vjíždění na pozemní komunikaci – ne k předjíždění pomaleji jedoucích vozidel ani tramvaje stojící v zastávce.
• Vyhrazený jízdní pruh (například pro autobusy nebo cyklisty) smí řidič ostatních vozidel užít obdobně jako tramvajový pás, tedy jen v nutných případech, například při objíždění překážky; vozidlo, pro které je pruh vyhrazen, ani cyklistu v něm nesmí ohrozit ani omezit (§ 14 odst. 1). Jede-li vozidlo ve vyhrazeném pruhu jinou rychlostí než ostatní, nejde o předjíždění (§ 14 odst. 3). Při míjení cyklisty ve vyhrazeném pruhu proto řidič nemusí dodržet boční odstup předepsaný pro předjíždění (1,5 m, resp. 1 m), musí však dbát zvýšené opatrnosti.
• Za vozidlem hromadné dopravy osob, které zastavilo v obci v zastávce bez nástupního ostrůvku nebo bez nástupiště na zvýšeném tramvajovém pásu, musí řidič jiného vozidla zastavit; je-li v zastávce více takových vozidel, zastaví za druhým z nich. Pokračovat smí, neohrozí-li již cestující, kteří nastupují nebo vystupují (§ 15 odst. 1) – nemusí čekat na odjezd tramvaje a nesmí ji objet vlevo. Povinnost neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky.
• Za autobusem s označením „Označení autobusu přepravujícího děti“, který zastavil v označené zastávce, musí řidič zastavit a pokračovat může až po odjezdu autobusu ze zastávky; objet ho nesmí, ani se zvýšenou opatrností nebo na znamení. Protijedoucí řidiči přizpůsobí jízdu možnosti vběhnutí dětí do vozovky (§ 15 odst. 2).

Proč zastavovat za tramvají nebo autobusem v zastávce bez ostrůvku: cestující vystupují přímo do vozovky a vozidlo projíždějící vedle by je ohrozilo. U autobusu s dětmi zákon jde ještě dál a nařizuje čekat až do jeho odjezdu, protože děti mohou vběhnout do vozovky zpoza autobusu. Tramvaj se objíždí vpravo proto, že vlevo jezdí protijedoucí tramvaje a vozidla.

Objíždění a vyhýbání

Řidič, který při objíždění vozidla, jež zastavilo nebo stojí, překážky provozu nebo chodce vybočuje ze směru své jízdy, nesmí ohrozit ani omezit protijedoucí řidiče a ohrozit ostatní účastníky provozu; přitom musí dávat znamení o změně směru jízdy (§ 16). Znamení dává vždy, když vybočuje – i když se vejde mezi zaparkované vozidlo a přerušovanou čáru, nepřejede do protisměru a nikdo za ním nejede. Objíždí-li označenou překážku vedle vyhrazeného jízdního pruhu, nesmí omezit cyklistu v tomto pruhu.passing an obstacle

• Řidiči protijedoucích vozidel se vyhýbají vpravo, včas a v dostatečné míře (§ 20). Pevný boční odstup (1 m, 2 m) ani vzdálenost před místem míjení zákon nestanoví.
• Nemohou-li se bezpečně vyhnout a couvat není třeba, dá přednost ten, na jehož straně jízdy je překážka nebo zúžená vozovka. Je-li k vyhnutí nutné, aby jeden couval, couvá ten, pro něhož je to snazší nebo méně nebezpečné. Protijedoucí tramvaji, nelze-li se jí vyhnout vpravo, se vyhýbá vlevo.
• Odbočují-li řidiči protijedoucích vozidel vlevo, vyhýbají se vlevo – jejich vozidla se míjejí pravými boky (§ 21 odst. 3).

Předjíždění

• Předjíždí se vlevo; vpravo se předjíždí vozidlo, které mění směr jízdy vlevo, není-li již pochybnosti o dalším směru jeho jízdy (§ 17 odst. 1). Při jízdě v připojovacím nebo odbočovacím pruhu smí řidič vpravo předjíždět i vozidlo v průběžném pruhu. Strana podle toho, „kde je víc místa“, neexistuje.overtaking
• Řidič, který při předjíždění vybočuje ze směru své jízdy, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním (§ 17 odst. 2) – vždy, ne jen když za ním někdo jede. Při předjíždění cyklisty dává znamení vždy.
• Řidič, který se po předjetí zařazuje před předjeté vozidlo, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel (§ 17 odst. 3).
• Řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění (§ 17 odst. 4) – ani se silnějším vozidlem.
• Upozornit předjížděného řidiče smí řidič světelným výstražným znamením (krátké rozsvícení dálkových světel nebo přepínání potkávacích a dálkových) – to je dovoleno i v obci; zvukové výstražné znamení k tomu smí užít jen mimo obec (§ 31 odst. 1 a 2). Povinné to není.

Zákazy mají společný důvod: předjíždějící řidič nevidí, co se děje před předjížděným vozidlem. Před přechodem může předjížděné vozidlo zastavovat kvůli chodci, kterého ten druhý vůbec nevidí; v křižovatce může někdo odbočovat nebo vyjíždět z vedlejší. Výjimky platí tam, kde toto riziko odpadá – na hlavní komunikaci dávají vozidla z vedlejší přednost, na řízené křižovatce dělí provoz signály. Kolonu vozidel nelze předjíždět po jednom vozidle, protože mezi vozidly není místo k bezpečnému zařazení.

Při předjíždění cyklisty musí řidič motorového vozidla dodržet bezpečný boční odstup nejméně 1,5 m; v místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km/h nejméně 1 m (§ 17 odst. 6). Varovat cyklistu troubením nemusí. Podélnou čáru souvislou smí řidič při předjíždění cyklisty přejet (vyhláška, příloha č. 8, značka V 1a), má-li dostatečný výhled před vozidlo a dodrží-li boční odstup; ostatní zákazy předjíždění (například na přechodu a bezprostředně před ním) platí i u cyklisty.

Řidič nákladního automobilu nebo zvláštního vozidla nad 3 500 kg a jízdní soupravy delší než 7 m nesmí předjíždět, pokud k předjetí nemá dostatečnou rychlost, takže by svou výrazně nižší rychlostí omezil ostatní vozidla (§ 36 odst. 4, na dálnici a silnici pro motorová vozidla). Obecně platí, že nikdo nesmí omezovat plynulost provozu pomalým předjížděním (§ 18 odst. 2).

Rychlost jízdy a bezpečná vzdálenost

Rychlost musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které lze předvídat. Smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled (§ 18 odst. 1). Nesmí náhle snížit rychlost nebo náhle zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost provozu, a nesmí omezovat plynulost bezdůvodně pomalou jízdou (§ 18 odst. 2).

• Autobus smí na dálnici jet stejně jako osobní automobil 130 km/h, na silnici pro motorová vozidla 110 km/h (§ 18 odst. 3).
• Řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou (konstrukční) rychlost vozidla, a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy (§ 18 odst. 5) – rozhoduje nejpomalejší vozidlo soupravy včetně přívěsu.
• Vjede-li řidič za křižovatkou do obytné zóny, smí jet nejvýše 20 km/h – 30 ani 35 km/h ne.
• Řidič jedoucí za jiným vozidlem musí ponechat za ním bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavit v případě náhlého snížení rychlosti nebo náhlého zastavení vozidla, které jede před ním (§ 19 odst. 1) – vždy, nejen v nepřehledných úsecích.

Rozhled je klíčový pojem: v mlze, v noci nebo v nepřehledné zatáčce může být i nejvyšší dovolená rychlost příliš vysoká. Pravidlo „zastavit na vzdálenost, na kterou je rozhled“ platí vždy, bez ohledu na značky; nepočítá s pevnou vzdáleností a nespoléhá na to, že jiný řidič dodrží přednost. Bezpečná vzdálenost za vozidlem se odvíjí od rychlosti – čím rychleji, tím delší musí být. Při 90 km/h ujede vozidlo za 1 s reakční doby 25 m a na suché vozovce pak brzdí ještě kolem 45 m, celkem asi 70 m (podrobně v okruhu Zásady bezpečné jízdy).

Odbočování, křižovatky a kruhový objezd

• Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy – vpravo i vlevo; nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti (§ 21 odst. 1). Zákon zde nemluví o omezení, světelné výstražné znamení nezakazuje.
• Před odbočováním vpravo se řidič zařadí co nejblíže k pravému okraji; před odbočováním vlevo co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky (§ 21 odst. 3) – ne „vždy do středu“ ani v předepsané vzdálenosti (500 m).
• Řidič odbočující vlevo dává přednost protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat, tramvajím jedoucím v obou směrech, vozidlům ve vyhrazeném pruhu a cyklistům v jízdním pruhu pro cyklisty (§ 21 odst. 5). Řidič odbočující vpravo dává přednost vozidlům ve vyhrazeném pruhu a cyklistům v pruhu pro cyklisty (§ 21 odst. 6).
• Řidič nesmí ohrozit chodce přecházejícího pozemní komunikaci, na kterou odbočuje (ani při odbočování na místo mimo komunikaci, vjíždění na ni, otáčení a couvání; § 5 odst. 2 písm. g)) – i mimo přechod. Vůči osobě s omezenou schopností orientace (s bílou holí) musí dbát zvýšené opatrnosti (§ 5 odst. 1 písm. d)).

Kdo má na křižovatce přednost, se určuje v pevném pořadí – vyšší úroveň vždy přebíjí nižší (Obr. 1.6). Teprve když provoz neřídí policista ani světelné signály a přednost neupravují značky, uplatní se pravidlo pravé ruky.

• Pravidlo pravé ruky platí jen na křižovatce, kde přednost není upravena jinak. Jede-li řidič po hlavní pozemní komunikaci nebo přijíždí-li vozidlo zprava z místa mimo komunikaci (z parkoviště, z polní cesty), přednost mu dávat nemusí.
• Na příkaz značky „Stůj, dej přednost v jízdě!“ musí řidič zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled (§ 22 odst. 4); jde o „zastavení vozidla“, proto je to dovoleno i na přechodu (viz Pojmy).
• Řidič nesmí vjet do křižovatky, nedovoluje-li mu situace pokračovat v jízdě v křižovatce a za ní, takže by musel v křižovatce zastavit (§ 22 odst. 3). To neplatí, je-li důvodem zastavení povinnost umožnit chodci nerušené a bezpečné přejití vozovky na přechodu nebo povinnost dát přednost při odbočování vlevo. Hustý provoz ani úmysl couvat výjimkou nejsou.

Proč do křižovatky nevjíždět „naslepo“: vozidlo uvízlé v křižovatce zablokuje příčný směr, který mezitím dostane zelenou, a provoz se zadrhne celý. Výjimky se týkají situací, kdy řidič v křižovatce zastavuje právě proto, že plní jinou povinnost – propouští chodce nebo protijedoucí vozidla při odbočování vlevo.

Hlavní pozemní komunikace se může v křižovatce lomit; její průběh ukazuje dodatková tabulka „Tvar křižovatky“ pod značkou „Hlavní pozemní komunikace“. Kdo po ní pokračuje, mění směr jízdy, a proto dává znamení o změně směru – lomí-li se hlavní vlevo, dává znamení vlevo. Kdo jede z hlavní přímo, směr nemění a znamení nedává, i když hlavní zatáčí (§ 30 odst. 1). Protijedoucí vozidlo, které přijíždí po vedlejší komunikaci, dává přednost řidiči pokračujícímu po hlavní – ten mu přednost dávat nemusí.

Kruhový objezd: při vjíždění na kruhový objezd a při jízdě po něm řidič nedává znamení o změně směru jízdy, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého; při vyjíždění z kruhového objezdu je povinen dát znamení o změně směru jízdy vpravo (§ 30 odst. 5) – ne vlevo a ne výstražným světelným znamením. Při přejíždění z pruhu do pruhu znamení dává. Kruhový objezd je křižovatka; vozidla jedoucí po něm mají přednost tehdy, je-li vjezd označen značkou „Kruhový objezd“ spolu se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (§ 22 odst. 5).

Vjíždění na pozemní komunikaci

Při vjíždění z místa ležícího mimo pozemní komunikaci (z parkoviště, z pozemku, z čerpací stanice) a při vjíždění z účelové pozemní komunikace (polní, lesní cesty), ze stezky pro cyklisty nebo z obytné, pěší nebo cyklistické zóny na jinou pozemní komunikaci musí řidič dát přednost v jízdě vozidlům nebo jezdcům na zvířatech jedoucím po pozemní komunikaci, organizovanému útvaru chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty jdoucím po ní (§ 23 odst. 1). Dává přednost všem, zprava i zleva, a to i chodcům v útvaru a průvodcům zvířat – nestačí „brát ohled“. Nejde o křižovatku, a proto se tu neuplatní pravidla jízdy křižovatkou ani přednost zprava; řidič vyjíždějící z parkoviště dává přednost všem vozidlům na komunikaci, na kterou vjíždí, nejen vozidlům po hlavní.

Proč přednost všem: kdo vyjíždí z pozemku, z parkoviště nebo z polní cesty, vjíždí do proudu vozidel, která s ním nepočítají a často ho ani nevidí. Účelová komunikace navíc bývá úzká, nepřehledná a znečištěná – odtud i povinnost vozidlo předem očistit, aby bláto nezůstalo na silnici.

Vozidla vjíždějící na pozemní komunikaci musí být předem očištěna tak, aby neznečišťovala pozemní komunikaci (§ 23 odst. 3) – předem, vždy (i když komunikaci jen přejíždějí), ne „na nejbližším vhodném místě“ a ne „jen bez větších obtíží“. Při nedostatečném rozhledu zajistí řidič bezpečné vjetí pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby.

Otáčení a couvání

Při otáčení platí obdobně ustanovení o odbočování a na křižovatce i o jízdě křižovatkou (§ 24 odst. 1). Při couvání nesmí řidič ohrozit ostatní účastníky provozu (§ 24 odst. 2).

Na dálnici a silnici pro motorová vozidla je řidiči zakázáno otáčení, couvání a vjíždění na střední dělicí pás, a to i v místech, kde je pás přerušen (§ 36 odst. 1 písm. b), § 38). Přes tramvajový pás v úrovni vozovky se otočit smí (otáčení je jedním z důvodů, kdy na něj smí vjet).

Zákazy otáčení a couvání míří na místa, kde je manévr nečekaný nebo špatně vidět: nepřehledná zatáčka a horizont (protijedoucí nemá čas zareagovat), řízená křižovatka (fáze signálů s otáčejícím vozidlem nepočítají), přechod a přejezd pro cyklisty (ohrožení chodců a cyklistů), železniční přejezd a tunel. Na jednosměrné komunikaci by couvání znamenalo jízdu proti směru provozu, proto je dovoleno jen v nezbytném rozsahu.

Zastavení a stání

• Řidič smí zastavit a stát vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace, na jednosměrné komunikaci vpravo i vlevo (§ 25 odst. 1 písm. a)), a to v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem.
• V obci smí řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát i kolmo, popřípadě šikmo k okraji nebo zastavit ve druhé řadě, nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu (§ 25 odst. 1 písm. b)). Řidič vozidla nad 3 500 kg zastavuje a stojí jen vpravo co nejblíže k okraji (na jednosměrné komunikaci vpravo i vlevo), v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem.
• Při zastavení musí zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro oba směry, při stání pro každý směr (§ 25 odst. 3). Ve druhé řadě lze tedy zastavit jen tehdy, zůstane-li volný alespoň jeden pruh o šířce nejméně 3 m.
• Zajíždí-li řidič za účelem zastavení nebo stání k okraji nebo k chodníku, musí dávat znamení o změně směru jízdy (§ 25 odst. 5). Vyjíždí-li od okraje nebo od chodníku, musí dávat znamení a nesmí ohrozit ostatní účastníky provozu (§ 25 odst. 6).
• Otevírat dveře a nastupovat nebo vystupovat se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu (§ 26 odst. 1).
• Řidič, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže okamžitě zasáhnout, musí učinit taková opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba (§ 26 odst. 2). Zákon nevyjmenovává konkrétní úkony (vypnutí motoru, zařazení rychlosti, výstražná světla), ale cíl.

Proč 5 m: vozidlo stojící těsně u přechodu nebo u hranice křižovatky zakrývá chodce a vozidla, která se blíží, a zužuje prostor pro odbočování. Na protější straně křižovatky tvaru „T“ v obci tento problém nevzniká, proto je tam zastavení a stání dovoleno. V připojovacím a odbočovacím pruhu by stojící vozidlo zmařilo jejich účel.

• Na dálnici a silnici pro motorová vozidla je zastavení a stání zakázáno mimo místa označená jako parkoviště (§ 36 odst. 1 písm. a), § 38) – ani na krajnici nebo na středním dělicím pásu ne (kromě nouzového stání).
• V obytné a pěší zóně je dovoleno stání jen na místech označených jako parkoviště; zastavit lze i mimo parkoviště (§ 39 odst. 5).
• O odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele (§ 27 odst. 5).
• Řidič vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením nemusí v jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné, po dobu nezbytně potřebnou, dodržovat zákaz stání a zákaz stání vyplývající ze značky „Zákaz stání“; nesmí přitom ohrozit bezpečnost a plynulost provozu (§ 67 odst. 5). Zákaz zastavení (ze značky ani ze zákona) dodržet musí.

Znamení o změně směru jízdy a výstražná znamení

• Znamení o změně směru jízdy dává řidič kromě zvlášť uvedených případů vždy při změně směru jízdy, při vybočování z něho a když to vyžaduje bezpečnost provozu, a to včas před započetím jízdního úkonu (§ 30 odst. 1 a 2).
• Znamení se dává směrovými světly; nemá-li je vozidlo (například motocykl) nebo při jejich poruše, upažením (paží); paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení na opačnou stranu. Znamení paží se dává jen před započetím jízdního úkonu, směrovými světly do jeho ukončení (§ 30 odst. 3 a 4).
• Není-li znamení směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné, například pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnosti, dává se jiným zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou (§ 30 odst. 3) – ne zvukovým výstražným znamením.

• Zvukové výstražné znamení dává řidič, je-li to nutné k odvrácení hrozícího nebezpečí; mimo obec i k upozornění řidiče předjížděného vozidla (§ 31 odst. 1).
• Světelné výstražné znamení krátkým přerušovaným rozsvícením dálkových světel nebo přepínáním potkávacích a dálkových smí řidič dávat místo zvukového – tedy jen k odvrácení hrozícího nebezpečí – nebo k upozornění řidiče předjížděného vozidla, a to i v obci (§ 31 odst. 2). K upozornění na silniční kontrolu ne.
• Zapnutím výstražného světelného zařízení (všechna směrová světla) upozorňuje řidič na hrozící nebezpečí, zejména když musí náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit vozidlo (§ 31 odst. 3) – ne na pomalého řidiče před sebou a ne při předjíždění kolony. Výstražná znamení se užívají jen po dobu nezbytně nutnou.
• Zvláštní výstražné světlo oranžové barvy smí řidič užívat, mohla-li by být jeho jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu (§ 42 odst. 1) – nejen za snížené viditelnosti a ne místo výstražného světelného zařízení. Ostatní řidiči mu musí umožnit jízdu nebo pracovní činnost a podle okolností snížit rychlost, popřípadě zastavit.
• V provozu je zakázáno neoprávněně užívat zvláštních výstražných světel a zvláštního zvukového výstražného znamení, které užívá vozidlo s právem přednostní jízdy, nebo je napodobovat (§ 41 odst. 10). Troubit v případě potřeby ani svítit za nesnížené viditelnosti zakázáno není.

Osvětlení vozidel

• Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno (§ 32 odst. 1) – ne „všechna světla“.
• Za snížené viditelnosti (od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště, v tunelu) musí mít vozidlo rozsvícena obrysová a potkávací nebo dálková světla (§ 32 odst. 2).
• Světla pro denní svícení smí řidič použít pouze za nesnížené viditelnosti, a to bez současného použití obrysových světel; svítí-li vozidlo za nesnížené viditelnosti jen světly pro denní svícení, není to porušení zákona. Za snížené viditelnosti nestačí; časové omezení (6 až 20 hodin) neexistuje.
• Dálková světla se nesmějí užít, je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena nebo mohl-li by být někdo oslněn. Při zastavení vozidla před železničním přejezdem nesmí řidič užít ani potkávací světla, pokud by jimi mohl oslnit řidiče v protisměru (§ 32 odst. 3); dálková světla tam samozřejmě také ne.
• Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště; zadní světlo do mlhy za těchto podmínek užít musí (§ 32 odst. 4).

Proč denní svícení jen za dobré viditelnosti: světla pro denní svícení svítí jen dopředu a zapínají se bez obrysových světel, takže vozidlo zezadu nesvítí a vozovku před sebou neosvětlí. Za soumraku, v mlze, v dešti nebo v tunelu proto musí řidič zapnout obrysová a potkávací světla. Před přejezdem nesmí oslnit řidiče v protisměru, kteří potřebují dobře vidět na přejezd a jeho výstražná světla.

Železniční přejezd

• Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může přejezd bezpečně přejet (§ 28 odst. 1). Zastavit vždy nemusí a řadit rychlostní stupně mu nikdo nezakazuje.
• Vozidla se před přejezdem řadí za sebou v pořadí, ve kterém přijela (§ 28 odst. 2).
• 50 m před přejezdem a při jeho přejíždění smí řidič jet nejvýše 30 km/h; svítí-li přerušované bílé světlo přejezdového zabezpečovacího zařízení, nejvýše 50 km/h. Při přejíždění nesmí zbytečně prodlužovat dobu přejíždění (§ 28 odst. 3).
• Před přejezdem se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě!“ zastaví řidič na takovém místě, odkud má náležitý rozhled na trať (§ 28 odst. 5) – žádná pevná vzdálenost od značky nebo od přejezdu.
• Při zastavení před přejezdem nesmí užít ani potkávací světla, mohl-li by jimi oslnit řidiče v protisměru; vypnout motor nebo zařadit rychlostní stupeň zákon nepředepisuje.

Na přejezdu a méně než 15 m před ním a za ním se nesmí zastavit ani stát, na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí předjíždět, otáčet ani couvat. Zastaví-li vozidlo na přejezdu, musí ho řidič odstranit mimo trať, a nemůže-li, musí neprodleně varovat řidiče kolejových vozidel (§ 28 odst. 4).

Proč 30 km/h: vlak nemůže uhnout a jeho brzdná dráha se počítá ve stovkách metrů. Nízká rychlost dává řidiči čas se rozhlédnout a před přejezdem bezpečně zastavit; přerušované bílé světlo potvrzuje, že zabezpečovací zařízení výstrahu nedává, proto je dovolena vyšší rychlost.

Dálnice a silnice pro motorová vozidla

Ustanovení o provozu na dálnici platí i na silnici pro motorová vozidla (§ 38) – ne na ostatních komunikacích. Kde zákon dálnici zvlášť neupravuje, platí obecná pravidla (§ 37).

• Na dálnici je dovolen jen provoz motorových vozidel a jízdních souprav, jejichž nejvyšší povolená (konstrukční) rychlost není nižší než 80 km/h (§ 35 odst. 1). Souprava s přívěsem, jehož nejvyšší povolená rychlost je 75 km/h, smí jet nejvýše 75 km/h (§ 18 odst. 5), a proto na dálnici jet nesmí – v kterémkoli pruhu.
• Vjíždět na dálnici a vyjíždět z ní smí řidič jen na místech k tomu určených (§ 35 odst. 2) – ne z přilehlého pozemku nebo parkoviště a bez ohledu na rychlost.
• Zastavení a stání je zakázáno jinde než na místech označených jako parkoviště (§ 36 odst. 1 písm. a)). Při nouzovém stání vozidlo stojí na krajnici, a není-li to možné, na vozovce; řidič ho vždy označí jako překážku (trojúhelník nejméně 100 m za vozidlem).
• Otáčení, couvání a vjíždění na střední dělicí pás je zakázáno, včetně míst, kde je pás přerušen (§ 36 odst. 1 písm. b)).
• Dojde-li během jízdy na vozidle nebo nákladu k závadě, pro kterou nelze dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 80 km/h, musí řidič opustit dálnici na nejbližším výjezdu (§ 36 odst. 2) – ne odstavit vozidlo na krajnici, ne pokračovat v pomalém pruhu. Rozhoduje rovina: nedosáhne-li vozidlo 80 km/h jen ve stoupání (pro výkon motoru nebo náklad), smí na dálnici i silnici pro motorová vozidla pokračovat.
• Vlečení motorového vozidla je dovoleno jen tehdy, je-li to nutné k jeho odstranění z dálnice (silnice pro motorová vozidla); smí být vlečeno jen k nejbližšímu výjezdu, kde ji musí opustit (§ 36 odst. 3). Hmotnost vozidla ani dosažitelná rychlost to nemění a po krajnici se nevleče.
• Rychlost: mimo obec 130 km/h na dálnici a 110 km/h na silnici pro motorová vozidla (vozidla do 3 500 kg a autobusy), v úseku procházejícím obcí 80 km/h (Tab. 1.10). Značka „Silnice pro motorová vozidla“ ukazuje bílý automobil na modrém poli, značka „Dálnice“ stylizovanou dálnici na zeleném poli.

Proč nejnižší rychlost 80 km/h: velký rozdíl rychlostí mezi vozidly je na dálnici hlavní příčinou nárazů zezadu. Couvání, otáčení a přejíždění dělicího pásu jsou zakázány, protože s takovým manévrem nikdo z rychle jedoucích řidičů nepočítá.

Obytná a pěší zóna

• Obytná zóna je zastavěná oblast, jejíž začátek je označen značkou „Obytná zóna“ a konec značkou „Konec obytné zóny“; pěší zóna je oblast, jejíž začátek je označen značkou „Pěší zóna“ a konec značkou „Konec pěší zóny“ (§ 39). Stezka pro chodce ani běžný chodník pěší zónou nejsou.
• V obou zónách smějí chodci užívat pozemní komunikaci v celé její šířce; hry dětí na pozemní komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně (§ 39 odst. 3).
• Řidič smí jet nejvýše 20 km/h, musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo (§ 39 odst. 5). Stání je dovoleno jen na místech označených jako parkoviště, zastavit lze i mimo ně.
• Chodci musí umožnit jízdu vozidlům – všem, nejen vozidlům s právem přednostní jízdy; platí to i pro děti hrající si v obytné zóně (§ 39 odst. 7).
• Do pěší zóny smějí vjet jen vozidla vyznačená ve spodní části značky „Pěší zóna“ (například zásobování v určené době; § 39 odst. 4). Motocyklista, který mezi vyznačenými vozidly není, do ní pokračovat nesmí. Vozidla s parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením smějí v jednotlivých případech a je-li to naléhavě nutné vjet i do pěší zóny (§ 67 odst. 7) – ne do emisní zóny a ne za značku zákazu vjezdu všech vozidel.
• Kdo ze zóny vyjíždí na jinou komunikaci, dává přednost všem vozidlům na ní (§ 23 odst. 1).

Zóny patří hlavně chodcům: v obytné zóně si smějí na ulici hrát děti, v pěší zóně se chodí v celé šířce ulice. Rychlost 20 km/h a povinnost zastavit, je-li to nutné, z toho přímo vyplývají. Ohleduplnost je ale vzájemná – chodci musí vozidlům jízdu umožnit a stání mimo parkoviště je zakázáno, aby ulice zůstala volná.

Vlečení motorových vozidel

• Při vlečení se smí jet nejvýše 60 km/h (§ 34 odst. 1).
• Na laně se smí vléci vozidlo, má-li bez závad řízení a účinné brzdy; na tyči, má-li bez závad řízení. Nemá-li vlečené vozidlo účinné brzdy, nesmí jeho okamžitá hmotnost být vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla (§ 34 odst. 3) – nákladní automobil o okamžité hmotnosti 15 000 kg s vadnými brzdami tedy za vozidlem o hmotnosti 12 000 kg vléci nelze.
• Vzdálenost mezi vozidly nesmí být větší než 6 m; na laně nesmí být menší než 2,5 m, na tyči menší než 1 m (§ 34 odst. 4). Tyč se označí červenými a bílými pruhy, lano červeným praporkem nebo štítkem nejméně 300 × 300 mm.
• Vlečné vozidlo má rozsvícena obrysová a potkávací světla, vlečené vozidlo je zezadu označeno výstražným trojúhelníkem. Za snížené viditelnosti musí mít vlečené vozidlo rozsvícena obrysová nebo potkávací světla; při jejich poruše musí být na straně ke středu vozovky osvětleno vpředu neoslňujícím bílým světlem a vzadu červeným světlem (§ 34 odst. 8 a 9).

Délkové limity mají jasný důvod: na příliš krátké spojnici by vlečené vozidlo při brzdění najelo do vlečného, na příliš dlouhé by ostatní řidiči vlečení nepoznali a mohli by mezi vozidla vjet. Vozidlo bez účinných brzd se smí vléci jen na tyči, která ho udrží v odstupu, a nesmí být těžší než vlečné vozidlo, které ho musí ubrzdit.

Nouzové stání, překážka provozu a tunel

• Řidič motorového vozidla povinně vybaveného přenosným výstražným trojúhelníkem ho musí užít po dobu nouzového stání (závada, nehoda, nevolnost), tvoří-li vozidlo překážku provozu. Umístí ho na okraj vozovky tak, aby byl pro přijíždějící řidiče včas a zřetelně viditelný, nejméně 50 m, na dálnici nejméně 100 m za vozidlem; v obci může být vzdálenost, vyžadují-li to okolnosti, kratší (§ 26 odst. 3). Ne na střed vozovky, ne na střechu a ne „v libovolné vzdálenosti“. Vidí-li tedy řidič v obci trojúhelník, je překážka (vozidlo) nejvýše 50 m před ním a musí tomu přizpůsobit jízdu. Výstražné světelné zařízení svítí nejméně do umístění trojúhelníku. Kdo se při nouzovém stání pohybuje mimo vozidlo na pozemní komunikaci, musí mít na sobě reflexní vestu (oděvní doplňky z retroreflexního materiálu, § 5 odst. 1 písm. l)); netýká se to řidiče motocyklu, mopedu a nemotorového vozidla.
• Kdo způsobil překážku provozu, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace (§ 45 odst. 1) – žádných 24 hodin a ne na náklady správce. Nelze-li ji odstranit neprodleně, musí ji původce označit a ohlásit policii.
• Překážka musí být označena tak, aby ji jiný účastník provozu mohl včas a z dostatečné vzdálenosti zpozorovat (§ 45 odst. 3) – na každé komunikaci, nejen na dálnici nebo v nepřehledném úseku.
• Je-li překážkou vozidlo, které provozovatel neodstranil, rozhodne o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklady jeho provozovatele (§ 45 odst. 4).

Tunel (§ 46). Stane-li se vozidlo v tunelu nepojízdným nebo dojde-li k nehodě, je řidič povinen neprodleně:

• vypnout motor, a je-li k vytápění použito nezávislé topení, vypnout i toto topení (osvětlení vypínat nemusí),
• učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu v tunelu; vyžadují-li to okolnosti, je oprávněn zastavovat jiná vozidla (vozidlo označí jako překážku),
• oznámit zastavení nebo stání vozidla policii nebo osobě vykonávající dohled nad provozem tunelu.

Řidič ani přepravovaná osoba nesmí kouřit ani zacházet s otevřeným ohněm – ani na únikových cestách, ani kvůli opravě. Přepravované osoby jsou povinny vozidlo opustit a soustředit se do míst k tomu určených, popřípadě opustit tunel; nestačí, že řidič zastavení oznámil. Zákon řidiči neukládá odstranit závadu, vozidlo opravit nebo odtlačit z tunelu ani tunel neprodleně opustit; opustit vozidlo mu nezakazuje.

Proč tak přísně: v uzavřeném prostoru tunelu se kouř a zplodiny šíří rychle a požár je tam nejvážnějším rizikem. Motor i nezávislé topení (spaluje palivo) se proto vypínají a oheň je zakázán. Oznámení umožní obsluze tunelu uzavřít jízdní pruh, upozornit ostatní a vyslat pomoc; cestující se mají vzdálit do bezpečných míst.

Vozidla s právem přednostní jízdy a záchranářská ulička

• Vozidlo s právem přednostní jízdy užívá zvláštní výstražné světlo modré nebo modré a červené barvy, případně doplněné zvláštním zvukovým znamením (§ 41 odst. 1).
• Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a vozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekážela (§ 41 odst. 7) – ne „okamžitým zastavením“. Do skupiny vozidel s právem přednostní jízdy a vozidel jimi doprovázených se nesmějí zařazovat – ani se zvýšenou opatrností.
• Svítí-li zvláštní výstražné světlo modré nebo modré a červené barvy na stojícím vozidle, musí řidiči ostatních vozidel podle okolností snížit rychlost jízdy a popřípadě i zastavit vozidlo (§ 41 odst. 9) – ne vždy zastavit, ne otáčet se.
• Záchranářská ulička: není-li dálnice nebo silnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhy volně průjezdná pro kolonu stojících nebo pomalu jedoucích vozidel, jsou řidiči povinni vytvořit mezi jízdními pruhy prostor pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; smějí přitom vjet na krajnici nebo střední dělicí pás. Při více než dvou pruzích vzniká prostor mezi levým krajním a sousedním pruhem (§ 41 odst. 8). Ulička se tvoří už v momentě zpomalování vozidel v souvislé koloně, ne až po příjezdu záchranářů.

Uličku je třeba vytvořit hned, dokud mají vozidla prostor k manévru – v zastavené koloně stojící těsně za sebou už se nikdo neuhne. Do vytvořeného prostoru smějí vjet jen vozidla s právem přednostní jízdy, vozidla správce komunikace a vozidla k odstranění následků nehody nebo překážky.

Zimní výbava, omezení jízdy nákladních vozidel a čerpací stanice

• Za značkou „Zimní výbava“ smí řidič motorového vozidla kategorie M nebo N pokračovat jen se zimními pneumatikami, a to bez ohledu na datum a aktuální nebo předpokládané povětrnostní podmínky (vyhláška, značka C 15a). Hloubka hlavních dezénových drážek nebo zářezů zimních pneumatik musí být u vozidel do 3 500 kg nejméně 4 mm (nad 3 500 kg 6 mm; § 40a). Bez značky platí povinnost od 1. 11. do 31. 3., je-li na vozovce souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza nebo lze-li je předpokládat.
• Zákaz jízdy nákladních vozidel (§ 43) na dálnici a silnici I. třídy v neděli a ve dnech pracovního klidu od 13 do 22 hodin (v létě i v pátek a v sobotu) se týká nákladních automobilů o maximální přípustné hmotnosti převyšující 7 500 kg (a nad 3 500 kg s přívěsem). Nákladní automobil o hmotnosti 7 490 kg pod něj nespadá.
• Úseky zpoplatněné mýtným jsou na směrových tabulích označeny symbolem „M“ u čísla silnice. Nákladní vozidlo nad 3 500 kg po nich smí jet jen tehdy, je-li zaregistrováno v systému elektronického mýtného a vybaveno funkční palubní jednotkou (zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). Nezaregistrované vozidlo smí pokračovat jen po silnici, u které symbol mýtného není.
• Příklad: 15. října je suchá silnice, ale na začátku horského úseku stojí značka „Zimní výbava“. Řidič osobního automobilu smí pokračovat jen se zimními pneumatikami s dezénem nejméně 4 mm – značka platí bez ohledu na datum a počasí, nestanoví-li dodatková tabulka jinou dobu platnosti. Bez značky by mu povinnost v tento den nevznikla.
• V prostoru čerpací stanice je řidiči i přepravované osobě zakázáno kouřit, zacházet s otevřeným ohněm a seřizovat nebo opravovat motor vozidla (§ 44 odst. 1). Jiné opravy, vzdálení se od vozidla nebo delší pobyt zákon nezakazuje.
• Před čerpáním pohonných hmot musí řidič zastavit motor a vypnout zapalování – i u vznětového motoru. Zabrzdit a zařadit rychlostní stupeň zákon nevyžaduje. Nezávislé topení vypne už před příjezdem.
• Při čerpání mají přednost řidiči vozidel s právem přednostní jízdy; přitom nepoužívají zvláštních výstražných znamení (§ 44 odst. 2). Autobusy, nákladní vozidla, vozidla s rychle se kazícím zbožím ani vozidla přepravující osobu těžce postiženou přednost nemají.

Motor i zapalování se před čerpáním vypínají proto, že u výdejního stojanu jsou výpary paliva a jiskra nebo horká část motoru by je mohla zapálit; ze stejného důvodu je zakázán oheň, kouření a seřizování nebo oprava motoru.

Dopravní nehoda

Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen neprodleně zastavit vozidlo – vždy, bez ohledu na výši škody nebo zranění; zdržet se alkoholu a návykových látek; učinit opatření k zabránění vzniku škody osobám nebo věcem, pokud tato hrozí v důsledku dopravní nehody; a spolupracovat při zjišťování skutkového stavu (§ 47 odst. 2).

Účastníci dopravní nehody jsou povinni (§ 47 odst. 3):

• učinit vhodná opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu v místě nehody; vyžadují-li to okolnosti, jsou oprávněni zastavovat jiná vozidla (ne zastavovat je „až do příjezdu policie“),
• oznámit nehodu policii v případech stanovených zákonem, poskytnout podle svých schopností první pomoc a přivolat záchrannou službu, označit místo nehody,
• umožnit obnovení provozu, zejména provozu vozidel hromadné dopravy osob (ne odklízet vozidla „bez ohledu na to, zda to obnovení provozu vyžaduje“),
• neprodleně ohlásit policii poškození pozemní komunikace, obecně prospěšného zařízení nebo životního prostředí – Policii České republiky, vždy a bez ohledu na výši škody (ne vlastníkovi komunikace, obecnímu úřadu ani inspekci životního prostředí),
• prokázat si na požádání navzájem svou totožnost a sdělit údaje o vozidle (předložit doklad o zaplacení pojistného nebo osvědčení o registraci si navzájem nemusejí),
• nevzniká-li povinnost oznámit nehodu policii, sepsat a podepsat společný záznam o dopravní nehodě – s místem, datem a časem, příčinou, průběhem a následky, údaji o účastnících a vozidlech a s nákresem nebo fotografiemi; lze ho pořídit i elektronicky.

Hranice 200 000 Kč odděluje drobné nehody, které si účastníci vyřeší sami společným záznamem pro pojišťovnu, od nehod, kde je potřeba policejní šetření. Škoda třetí osobě, zranění a poškození komunikace nebo životního prostředí se hlásí vždy – poškozený u nehody není nebo hrozí další škoda.

Přeprava nákladu

• Předměty ve vozidle musí být umístěny tak, aby neomezovaly a neohrožovaly řidiče nebo přepravované osoby a nebránily výhledu z místa řidiče (§ 52 odst. 1) – nemusí být v zavazadlovém prostoru.
• Nesmí být překročena maximální přípustná hmotnost vozidla a maximální přípustná hmotnost na nápravu (§ 52 odst. 2) – žádná tolerance 10 nebo 20 %.
• Náklad musí být umístěn a upevněn tak, aby byla zajištěna stabilita a ovladatelnost vozidla a aby neohrožoval bezpečnost provozu; nesmí znečišťovat komunikaci a zakrývat stanovené osvětlení, odrazky, registrační značku, rozpoznávací značku státu ani vyznačení nejvyšší povolené rychlosti – a to ani zařízení k upevnění a ochraně nákladu (plachta, řetězy, lana). Předměty, které lze snadno přehlédnout, například jednotlivé tyče nebo roury, nesmějí po straně vyčnívat (§ 52 odst. 2). Přečnívat náklad smí, musí však být označen.
• Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu o více než 1 m (100 cm), nebo z boku vnější okraj obrysových světel motorového vozidla nebo soupravy o více než 40 cm, musí být přečnívající konec označen červeným praporkem nejméně 30 × 30 cm; za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou, vzadu červeným světlem a červenou odrazkou; odrazky nesmějí být trojúhelníkového tvaru (§ 52 odst. 3). Praporek se za snížené viditelnosti nevyžaduje.
• Při přepravě zemědělských produktů za nesnížené viditelnosti se náklad přečnívající do strany zvlášť neoznačuje; přečnívání vpředu a vzadu ano (§ 52 odst. 4).
• Při přepravě živých zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče, přepravovaných osob ani zvířat ani bezpečnost provozu (§ 52 odst. 5) – zvláštní označení vozidla ani oranžové světlo se nevyžaduje. Sypký substrát (písek) musí být zajištěn tak, aby nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání, například plachtou (§ 52 odst. 6).
• Nakládat a skládat náklad na pozemní komunikaci je dovoleno jen tehdy, nelze-li to provést mimo ni; náklad musí být naložen nebo složen co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu (§ 52 odst. 7). Výjimka od policie, reflexní oděv ani zvláštní osoba se nevyžadují.

Smysl pravidel pro náklad: náklad nesmí zhoršit řízení a brzdění (stabilita, hmotnost na nápravy), nesmí ohrozit ostatní (padající nebo odlétající části, přečnívající konce) a vozidlo musí zůstat rozpoznatelné (světla, odrazky, registrační značka).

Chodci

• Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem (§ 54 odst. 3) – smí vstoupit, jen pokud se neblíží vozidlo, před které by bezprostředně vstoupil. Absolutní přednost nemá a ani znamením rukou nesmí řidiče donutit k náhlé změně rychlosti nebo směru. Tramvaji musí chodec dát přednost – nesmí vstupovat na přechod ani vozovku, přijíždí-li tramvaj.
• Přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy, nesmí chodec vstupovat na přechod ani na vozovku; nachází-li se na nich, musí neprodleně uvolnit prostor pro jejich projetí (§ 54 odst. 3) – bez ohledu na to, zda vozidlo užívá i zvukové znamení.
• Řidič nesmí ohrozit nebo omezit chodce, který přechází po přechodu nebo zjevně hodlá přecházet; v případě potřeby je povinen i zastavit vozidlo před přechodem. Tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje (§ 5 odst. 2 písm. f)). Řidič musí také snížit rychlost nebo zastavit před přechodem, zpomalí-li nebo zastaví-li tam ostatní vozidla jedoucí stejným směrem (§ 5 odst. 1 písm. h)).
• Je-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení, nadchod nebo podchod, musí chodec přecházet jen tam (§ 54 odst. 1).
• Kde není chodník, chodí se po levé krajnici. Osoba na ručním nebo motorovém vozíku pro invalidy smí užít chodník, jen neohrozí-li ostatní chodce; nemůže-li chodník užít, smí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky (§ 53 odst. 6). Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodník, jen neohrozí-li chodce; jinak užije pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky (§ 53 odst. 7).
• Nevidomý chodec se označuje bílou holí a mávnutím bílou slepeckou holí směrem k vozovce signalizuje úmysl přejít vozovku (§ 54 odst. 3); osoba hluchoslepá užívá hůl s bílými a červenými pruhy (§ 67 odst. 10). Vůči nim musí řidič dbát zvýšené opatrnosti.

Proč chodec nemá „absolutní přednost“: vozidlo potřebuje k zastavení určitou dráhu, a chodec, který vstoupí těsně před ně, by byl sražen, ať je přechod vyznačen sebelépe. Tramvaj navíc nemůže uhnout a brzdí pomaleji, proto jí chodec musí dát přednost vždy a povinnost řidiče zastavit před přechodem se na řidiče tramvaje nevztahuje.

Cyklisté a koloběžky

• Cyklista je řidič nemotorového vozidla se všemi právy a povinnostmi účastníka provozu. Koloběžka je z hlediska provozu jízdní kolo (§ 57 odst. 2): na osobu (starší 10 let) jedoucí na koloběžce se vztahují pravidla pro jízdu na jízdním kole, a proto po přechodu pro chodce nepřejíždí – přechod je určen chodcům.
• Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; neplatí to na chodníku, cyklostezce a v obytné, pěší a sdílené zóně (§ 58 odst. 2).
• Za snížené viditelnosti v místě, kde vozovka není dostatečně a souvisle osvětlena, musí mít cyklista rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy (§ 58 odst. 5).
• Cyklista jede při pravém okraji vozovky (po pravé krajnici smí, neohrozí-li chodce) a cyklisté jedou jednotlivě za sebou. Pomalu jedoucí nebo stojící vozidla smí cyklista objíždět a předjíždět vpravo, je-li tam dost místa – ne však vozidlo, které odbočuje vpravo a dává znamení (§ 57 odst. 2 až 4). Před odbočením vpravo se proto řidič dívá i do pravého zrcátka.
• Řidič nesmí ohrozit cyklistu přejíždějícího po přejezdu pro cyklisty (§ 5 odst. 2 písm. h)). O předjíždění a míjení cyklisty viz výše (boční odstup 1,5 m, resp. 1 m; vyhrazený pruh).

Koloběžka se počítá za jízdní kolo, protože se na ní jede podobnou rychlostí; jezdec proto patří na vozovku nebo do cyklistického pruhu či na stezku pro cyklisty, ne na přechod. Chce-li cyklista nebo jezdec na koloběžce přejít po přechodu, sesedne a vede – tím se stává chodcem.

Zásady bezpečné jízdy a ovládání vozidlamírně pokročilý

Jak předvídat chyby ostatních, proč se při dvojnásobné rychlosti brzdná dráha prodlouží čtyřikrát, co způsobuje aquaplaning a co dělají ABS a ESC, jak zabezpečit náklad, děti i sebe a jak bezpečně projet zatáčku na motocyklu. Okruh se ptá na rozumné chování řidiče a na fyziku jízdy; většinu odpovědí odvodíte ze dvou zásad: počítat s chybami druhých a nechat si rezervu.

ZBZásady bezpečné jízdy a ovládání vozidla

Defenzivní jízda a pozornost řidiče

Defenzivní jízda je způsob jízdy, kdy se snažíme splynout se silničním provozem, k ostatním účastníkům se chováme ohleduplně a ukázněně a předvídáme i jejich možné chyby – zkrátka počítáme s chybami ostatních účastníků provozu. Neznamená to trvat na svém právu, opatrně zastavovat na každé křižovatce, soutěžit o to, kdo je lepší řidič, ani být všude co nejrychleji. Zákon k tomu ukládá chovat se ohleduplně a ukázněně a přizpůsobit své chování stavu komunikace, počasí, provozu, svým schopnostem i zdravotnímu stavu (§ 4 písm. a)).defensive driving

Řidič se musí plně věnovat řízení vozidla a sledovat situaci v provozu (§ 5 odst. 1 písm. b)). Cokoli, co odvádí zrak, ruce nebo myšlenky, prodlužuje reakční dobu – čas od vzniku nebezpečí do začátku reakce – a tím i dráhu potřebnou k zastavení.reaction time

• Čtení mapy za jízdy: ne, a to při žádné rychlosti ani na žádném typu silnice – zvyšuje riziko nehody.
• Ovládání navigace, připojování nabíječky k telefonu, líčení a jiné zkrášlování, jídlo za jízdy: vždy ano, ovlivní reakční dobu. Řidič se musí plně věnovat řízení a sledovat situaci v provozu, i kdyby šlo o lehké jídlo nebo „jen“ zasunutí kabelu.
• Telefonování přes handsfree reakční dobu také ovlivňuje: rozhovor odvádí pozornost, bez ohledu na to, s kým mluvíte. Držet telefon v ruce nebo jiným způsobem zákon zakazuje úplně (§ 7 odst. 1 písm. c)).
• Nevhodná obuv (například otevřená letní) může omezit ovládání pedálů, zejména při krizovém brzdění. K řízení se hodí obuv, která řidiče při ovládání vozidla neomezuje.
• Nevhodně zabezpečené zvíře může řidiče rozptýlit nebo ohrozit, a tím prodloužit čas potřebný k vyřešení mimořádné situace. Řidič je povinen zabezpečit přepravované zvíře tak, aby neohrozilo řidiče a přepravované osoby (§ 5 odst. 1 písm. j)) – bez ohledu na jeho velikost nebo výcvik.

Opatrní buďte i s vozidlem, které řídíte poprvé: ovládací prvky a rozměry mohou být nezvyklé a nevíte, jak vozidlo reaguje například při brzdění. Ne každé vozidlo se ovládá stejně, a netýká se to jen vozidel na jiný druh paliva.

Únava pramenící z nedostatečného odpočinku a následný mikrospánek jsou častou příčinou těžkých nehod na dálnici. Alkohol snižuje schopnost řídit i v malém množství, například po půllitru desetistupňového piva, a černá káva na tom nic nemění.

S rostoucí rychlostí se zorné pole řidiče zužuje – dění po stranách vnímá později. Při míjení osvětlených vozidel sledujte jejich jízdu, ale nedívejte se do jejich rozsvícených světel: i krátký pohled způsobí oslnění a krátkodobý výpadek ostrého vidění. Sloupek mezi čelním sklem a bočním oknem omezuje výhled; je to dané konstrukcí vozidla, a řidič proto prostor za sloupkem zohlední a kontroluje ho vyhlédnutím za sloupek.

Znamení, ohleduplnost a nečekané situace

• Zvukové výstražné znamení smí řidič (i s ohledem na životní prostředí) použít jen v případech stanovených zákonem: k odvrácení hrozícího nebezpečí a mimo obec k upozornění řidiče předjížděného vozidla (§ 31 odst. 1). Ne kdykoli, kdy to uzná za vhodné, a nepovoluje ho žádná dopravní značka.
• Dává-li řidič jedoucí před vámi výstražné světelné znamení, upozorňuje na hrozící nebezpečí, například na náhlé snížení rychlosti (§ 31 odst. 3). Snižte rychlost a použijte také světelné výstražné znamení, abyste varovali řidiče za sebou. Pokračovat beze změny ani zajíždět k okraji a zastavovat není správné.
• Řidič před vámi zřejmě zapomněl vypnout znamení o změně směru jízdy vlevo: takové vozidlo nepředjíždějte – dává-li řidič vpředu znamení o změně směru vlevo, předjíždět ho vlevo nesmíte (§ 17 odst. 5 písm. e)) a nikdy nevíte, zda nakonec neodbočí. Upozorňovat ho zvukem ani světlem nemá smysl.
• Za pomalu jedoucím vozidlem autoškoly jeďte v klidu a trpělivě a na vhodném místě ho případně předjeďte – bez blikání dálkovými světly a houkání. Řidič musí brát ohled na výcvikové vozidlo (§ 5 odst. 1 písm. d)). Počítejte s tím, že vozidlo autoškoly může doprovázet žadatele o řidičské oprávnění na motocyklu při výcviku nebo při závěrečné zkoušce. Zařazovat se při předjíždění mezi dva motocykly s označením „L“ zákon sice nezakazuje, bezpečnosti to ale nepřispěje.
• Řidič vozidla se zvláštním výstražným světlem oranžové barvy ho smí užívat jen tehdy, mohla-li by být jeho jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu (§ 42 odst. 1) – ne vždy a ne jen za snížené viditelnosti.
• Stali jste se účastníkem dopravní nehody na dálnici: okamžitě zastavíte, zabezpečíte místo nehody a poskytnete první pomoc zraněným (§ 47 odst. 2 a 3). Zabezpečením se rozumí hlavně varování ostatních (výstražná světla, výstražný trojúhelník) a vlastní bezpečnost – na dálnici se pohybujte za svodidly. Nečekejte ve vozidle na policii, nehledejte nejdřív svědky a první pomoc nenechávejte na záchranné službě.

Rychlost, brzdná dráha a bezpečná vzdálenost

Dráha zastavení se skládá z dráhy ujeté během reakční doby a z brzdné dráhy. Brzdnou dráhu dále prodlužuje prodleva brzd – krátká doba po sešlápnutí pedálu, než brzdy začnou plně účinkovat.stopping distance, braking distance

Brzdná dráha roste s druhou mocninou rychlosti (s = v² / 2a, kde a je zpomalení). Když zvýšíte rychlost na dvojnásobek, například z 50 na 100 km/h, prodlouží se brzdná dráha na suché vozovce přibližně na čtyřnásobek – ne na dvojnásobek ani trojnásobek. Reakční dráha roste jen úměrně rychlosti. Důvod je fyzikální: brzdy musí „zmařit“ pohybovou energii vozidla, a ta je úměrná druhé mocnině rychlosti, zatímco brzdná síla zůstává stejná.

Jízdní souprava brzdí hůř než samotné vozidlo: souprava s brzděným přívěsem má delší brzdnou dráhu než samotné motorové vozidlo, ale kratší než souprava s nebrzděným přívěsem stejné hmotnosti.

Řidič musí ponechat za vozidlem před sebou bezpečnou vzdálenost, aby mohl zastavit při jeho náhlém zpomalení nebo zastavení (§ 19 odst. 1). Zákon ji v metrech přesně nedefinuje – je třeba zvážit všechny faktory, zejména rychlost, technický stav a konstrukci vozidla, klimatické a adhezní podmínky a reakční dobu řidiče. Za minimální bezpečnou vzdálenost se zpravidla považuje časový odstup dvou sekund; za snížené viditelnosti, deště a zhoršených podmínek nejméně o 1 sekundu delší než za běžných podmínek, ne kratší ani stejný. Řidič nákladního automobilu nad 3 500 kg a soupravy delší než 10 m musí navíc mimo obec nechávat před sebou takový odstup, aby se předjíždějící vozidlo mohlo bezpečně zařadit (§ 19 odst. 2).safe following distance, two-second rule

Nedodržení bezpečné vzdálenosti je v ČR jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod a na dálnici častou příčinou nehod vůbec. Těžké nehody při předjíždění na dálnici zase často způsobí nedostatečné sledování provozu za vozidlem – ne pomalá jízda nebo jízda v pravém pruhu. Jedete-li za hustého deště za nákladním vozidlem, které vám znečišťuje čelní sklo, zvětšete rozestup; jet těsně za ním nebo ho okamžitě předjíždět je chyba.

Silný déšť je důvodem ke snížení rychlosti: může dojít ke ztrátě přilnavosti pneumatik a prodlužuje se brzdná dráha. Platí to i s pneumatikami nad minimální hloubkou dezénu a i pro vozidla s ABS. Rychlost obecně musíte přizpůsobit tak, abyste byli schopni zastavit na vzdálenost, na kterou máte rozhled (§ 18 odst. 1). V úzké nepřehledné ulici v obci proto řidič nákladního automobilu nebo autobusu jede jen takovou rychlostí, aby byl schopen bezpečně zastavit – žádná „minimální“ rychlost tam neplatí a obecná nejvyšší dovolená rychlost neznamená, že ji smí jet bez ohledu na okolnosti.

Přilnavost, smyk a asistenční systémy

Přilnavost (adheze) mezi pneumatikou a vozovkou závisí na huštění pneumatiky, hloubce jejího dezénu a druhu povrchu vozovky – na všech třech, ne jen na některých. Snižuje ji silný déšť a vysoká vrstva vody (ne hmotnost nákladu), sníh, náledí nebo rozbředlý sníh (ty vyžadují jízdu se zvýšenou opatrností přizpůsobenou stavu vozovky – ne brzdění parkovací brzdou ani dotížení vozidla). Za deště hrozí ztráta přilnavosti a smyk zvlášť v úseku s vyjetými kolejemi, kde se drží voda; při začínajícím drobném dešti se snížení přilnavosti nejvýrazněji projeví na dlážděné vozovce. Na mokré dlažbě je zvýšené riziko smyku a následného pádu – předepsaná hloubka dezénu to nevyřeší.grip, adhesion

Aquaplaning vzniká při rychlé jízdě na vozovce pokryté větším množstvím vody: pneumatika nestačí vodu odvést, ztratí kontakt s vozovkou a vozidlo přestane reagovat na řízení i brzdy. Prudké zrychlení ani prudké brzdění jeho příčinou nejsou. Riziko roste s rychlostí, hloubkou vody a s opotřebeným dezénem; předejdete mu snížením rychlosti, když na vozovce stojí voda. Pokud vozidlo přesto „plave“, uberte plyn, nebrzděte prudce a držte volant v přímém směru, dokud pneumatiky znovu nezískají kontakt s vozovkou.aquaplaning

• Tlak huštění se zjišťuje na studených, jízdou nezahřátých pneumatikách. Ke smyku v zatáčce může vést nízký tlak v pneumatikách, velké rozdíly v nahuštění jednotlivých pneumatik a vadný tlumič pérování – ne malá hmotnost vozidla, jízda u středové čáry, snížená viditelnost nebo „nedostatečná“ rychlost.
• Spotřebu paliva sníží mimo jiné dodržování tlaku v pneumatikách předepsaného výrobcem. Dražší palivo ani vyhýbání se nejvyššímu převodovému stupni ne.
• Přetáčivý smyk (vozidlo „ujíždí zádí“) u vozidla s pohonem zadních kol a manuální převodovkou: sešlápněte spojkový pedál a natočte volant směrem, kterým se pohybuje zadní část vozidla. Sešlápnutí brzdy nebo plynu smyk zhorší.oversteer
• Prudké sešlápnutí brzdy u vozidla bez ABS na náledí: kola se zablokují a vozidlo se stává neřiditelným – nejde o nejkratší brzdnou dráhu a vozidlo nezůstává řiditelné.
• Protiblokovací systém (ABS) brání zablokování kol a zajišťuje ovladatelnost vozidla při brzdění. Brzdnou dráhu vždy nezkracuje. Brzdnou dráhu v krizové situaci minimalizujete s ABS prudkým a silným sešlápnutím brzdového pedálu společně se sešlápnutím spojkového pedálu až k podlaze; přerušované brzdění ani citlivé brzdění s podřazováním ne. Přerušované brzdění obstarává ABS samo (pedál při tom pulzuje a ozývá se hluk – to je v pořádku, pedál nepovolujte); sešlápnutá spojka zabrání tomu, aby motor vozidlo „táhl“ nebo zhasl. Řídit přitom můžete dál a překážku objet.anti-lock braking system
• ESC (ESP) je systém, který pomáhá stabilizovat vozidlo při začínajícím smyku; neudržuje vozidlo v pruzích ani nezvyšuje brzdný účinek.electronic stability control
• Front assist (systém zabraňující čelnímu střetu nebo snižující jeho následky) vyhodnocuje radarovým senzorem v přední části, případně doplněným kamerou, vzdálenost od překážky; před aktivací brzd upozorní řidiče zvukovým a vizuálním znamením a v případě nutnosti sám zabrzdí. Nenahrává nehody a nejde o zesílení přídě.
• Pohon všech kol zajišťuje zejména lepší jízdní vlastnosti za zhoršených adhezních podmínek, ne vyšší rychlost ani nižší spotřebu. Tempomat je efektivní, pokud dopravní situace umožní jízdu stejnoměrnou rychlostí.

Boční vítr: na dálnici s ním počítejte především na mostech a v otevřeném terénu; v podjezdech, lesních úsecích a mezi protihlukovými stěnami je vítr slabší (nebezpečný bývá až výjezd z nich). Řidič nákladního automobilu nebo autobusu musí předvídat náhlý poryv i tam, kde ho neupozorní dopravní značka ani větrný rukáv. Zvlášť citlivé je vozidlo s vysokou plachtovou nástavbou, když je prázdné. Vzduchový vír nebo náraz vzniklý při předjíždění je nebezpečím pro stabilitu předjížděných vozidel, zejména jednostopých.

Krajnice: před vjetím na ni se musíte přesvědčit, že je dostatečně pevná a neutrhne se – to, že je součástí komunikace, nestačí, a nestačí ani jen snížit rychlost. Při jízdě po krajnici dbejte zvýšené opatrnosti, protože se může porušit její nezpevněná část a vozidlo se může převrátit (§ 11 odst. 2). Výstražné světelné zařízení se k tomu nezapíná.

Bezpečnost vozidla, pásy, airbagy a přeprava dětí

Prvky pro pohodlí (vyhřívané rukojeti, nastavitelný štít, volitelné nastavení tlumičů) mezi prvky pasivní bezpečnosti motocyklu nepatří a čistá zrcátka patří k aktivní bezpečnosti.active and passive safety

Řidič i přepravované osoby musí být za jízdy připoutáni bezpečnostním pásem, je-li jím sedadlo vybaveno (§ 6 odst. 1 písm. a) a § 9 odst. 1 písm. a)). Airbag plní svou funkci pouze při řádném užití bezpečnostních pásů a dalších zádržných systémů: pásy nenahrazuje a jeho funkce nezávisí na ABS. Pás udrží tělo na sedadle ve správné poloze; nepřipoutaný člověk se při nárazu pohybuje dopředu ještě během nafukování airbagu a ten ho může zranit. Těhotné ženy musí používat bezpečnostní pásy; airbag ve voze na tom nic nemění a těhotenství samo výjimkou z povinnosti připoutat se není (výjimky stanoví § 9 odst. 2, např. lékařské potvrzení).

Dítě do 36 kg a do 150 cm se přepravuje v dětské autosedačce (§ 6 odst. 1 písm. c)). Při jejím použití je důležitá zejména výška dítěte, která má zásadní vliv na polohu bezpečnostního pásu – pás nikdy nesmí vést přes krk dítěte. Hmotnost dítěte ani to, zda dosáhne nohama na podlahu, rozhodující nejsou, a sedačka nemusí být jen vzadu vpravo (úchyty ISOFIX bývají i na jiných sedadlech).child restraint system

Čelní airbag spolujezdce vypněte bezpodmínečně pokaždé, když je dítě v sedačce čelem proti směru jízdy (vajíčko, protisměrná autosedačka); ochranné madlo sedačky na tom nic nemění (§ 6 odst. 1 písm. c) bod 2). U sedačky instalované po směru jízdy se airbag nevypíná, ale doporučuje se posunout sedadlo se sedačkou dozadu od airbagu.

Sdělovače a kontrolky

Barva kontrolky napovídá, jak naléhavá je informace: zelená (a u dálkových světel modrá) oznamuje, že je funkce zapnutá; žlutá nebo oranžová upozorňuje (svítí tak i zadní mlhové světlo, které oslňuje řidiče za vámi); červená varuje před závadou nebo nebezpečím, například u brzdového systému – v takovém případě bezpečně zastavte a zjistěte příčinu.

Bliká-li kontrolka směrových světel výrazně rychleji než obvykle, je pravděpodobnou příčinou závada na některé ze žárovek směrových světel (ne přepínač ani startér).

U vzduchotlakých brzd s pružinovým brzdovým válcem (nákladní automobily, autobusy – skupiny C a D) brzdí parkovací brzdou pružina; odbrzdění zajišťuje tlakový vzduch v brzdovém válci, který pružinu stlačí. Vypuštěním vzduchu se naopak zabrzdí.

Náklad, jízdní souprava a přeprava osob

• Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem – tedy přívěs i návěs (§ 2 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb.). Při zapojování do soupravy se nejprve zapojí závěsné zařízení a potom zásuvka elektrického spojovacího zařízení; pořadí je důležité.trailer, semi-trailer
• Vlečení (§ 34 odst. 6): motocykl bez postranního vozíku a moped se nesmí vléci ani užít jako vlečné vozidlo; motocykl s postranním vozíkem se smí vléci i užít jako vlečné vozidlo.
• Na náklad v zatáčce působí odstředivá síla: nedostatečně upevněný náklad se může posunout, vysypat nebo spadnout – a to jakýkoli, nejen sypký, a také náklad na střešním nosiči. Bezpečnost jízdy to tedy ovlivňuje a vozidlo tím stabilitu nezíská. I odstředivá síla působící na náklad roste s druhou mocninou rychlosti.
• Náklad na střešním nosiči zhoršuje jízdní vlastnosti, zejména zvýšením odporu vzduchu a těžiště vozidla; vyšší hmotnost vozidlo nestabilizuje.
• Přetížení nákladního vozidla předejdete kontrolním vážením naloženého vozidla (ne brzdnou zkouškou ani pohledem na pneumatiky). Přetížené vozidlo se může v důsledku fyzikálních zákonů stát neovladatelným – žádná zkušenost řidiče, přestávky ani opatrnost to nevyváží. Při přepravě nesmí být překročena maximální přípustná hmotnost vozidla ani na nápravu (§ 52 odst. 2).
• Nerovnoměrně rozložený náklad: počítejte s nepovoleným překročením zatížení náprav a se zhoršeným řízením. Sypký materiál nakládejte tak, aby zatížení nákladové plochy bylo rovnoměrné – ne co nejvíc dozadu ani jen doprostřed. Při jeho přepravě dbejte zvýšené opatrnosti kvůli odlétávajícím částicím; náklad musí být zajištěn proti samovolnému odlétávání (§ 52 odst. 6). Rychlost 40 km/h ani kontroly každou půlhodinu zákon nestanoví.
• Bočnice ložného prostoru nákladního přívěsu traktoru musí být dostatečně vysoké, aby přepravované osoby za jízdy nevypadly (§ 51 odst. 4) – na průhlednosti ani na sedadlech nezáleží.
• Při výměně pravého předního kola (osobního i nákladního vozidla) nejlépe zabráníte pohybu vozidla tak, že levé zadní kolo – úhlopříčně protilehlé – zajistíte dvěma zakládacími klíny, jedním před kolem a druhým za kolem.
• Nebezpečné věci (dohoda ADR): vozidlo musí být označeno oranžovými výstražnými tabulkami odpovídajícími předpisům (žádné zvláštní žluté světlo, nestačí ani prohlášení odesílatele u řidiče); na tabulkách bývá číslo nebezpečnosti a identifikační číslo látky (UN), podle kterých hasiči a záchranáři poznají, co vozidlo veze. Protiprávní je například přeprava zboží, které není povoleno k přepravě; stáří vozidla ani nápis s chemickým složením podmínkou nejsou.
• Bezpečnostní přestávka řidiče vozidla nad 3,5 t (např. 16 t): nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržitého řízení (nařízení (ES) č. 561/2006, čl. 7) – ne po 5 ani 5,5 hodinách.

Hromadná doprava osob (skupina D): cestující musí dbát pokynů a příkazů řidiče (§ 9 odst. 1 písm. d)). Řidič volí způsob a rychlost jízdy tak, aby neohrozil bezpečnost a pohodlí cestujících; žádný limit 60 km/h ani hodinové kontroly osvětlení předpisy nestanoví. Plynulá jízda bez prudkého brzdění a ostrého průjezdu zatáček chrání hlavně stojící cestující. V zastávce s reliéfní dlažbou zastaví řidič autobusu u signálního pásu z reliéfní dlažby, aby nevidomí bezpečně poznali místo nástupu – ne podle označníku nebo nápisu BUS.

Pojmy ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 2):

• Mezinárodní silniční doprava: místo výchozí a cílové leží na území dvou různých států, nebo leží na území téhož státu, ale část jízdy se uskuteční na území jiného státu. Nerozhoduje registrační značka vozidla ani sídlo dopravce a zasílatele.international road transport
• Silniční doprava pro cizí potřeby: mezi provozovatelem silniční dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí nebo zvířat (ne jen osob a ne bez smluvního závazku).transport for hire or reward
• Linková osobní doprava: pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách.regular (scheduled) passenger service

Chodci, děti, cyklisté a zvířata

Řidič musí dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a zvířatům (§ 5 odst. 1 písm. d)). Že jsou děti na chodníku, neznamená, že nevběhnou do vozovky.

• Vidíte děti hrající si na chodníku nebo skupinu dětí: buďte s ohledem na možné vběhnutí do vozovky připraveni brzdit, podle okolností snižte rychlost a zvyšte pozornost. Netroubit a nepřejíždět k levému okraji pruhu.
• Před vozidlem se náhle objeví kutálející se míč (v obytné zóně, v obci, zpoza parkujících aut): okamžitě brzděte, snižte rychlost nebo i zastavte – za míčem mohou vběhnout děti. Nespoléhejte, že děti počkají, a míči se jen nevyhýbejte.
• Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení (§ 54 odst. 3). Snižte rychlost nebo zastavte před přechodem a umožněte mu nerušené a bezpečné přejití; nevidomý smí přecházet i bez doprovodu.
• Autobus zastavuje v zastávce u pravého okraje vozovky: objeďte ho zleva sníženou rychlostí a počítejte se zvýšeným pohybem chodců. Řidič, který autobus v zastávce objíždí (i po tramvajovém pásu – tím předpisy neporušuje), musí předpokládat nečekané vběhnutí chodce do vozovky. Předjíždět autobus zvýšenou rychlostí dřív, než zastaví, ani zastavit těsně za ním není správné.
• Za autobusem s označením „Označení autobusu přepravujícího děti“, který zastavil v označené zastávce, musíte zastavit; autobus neobjíždíte a pokračujete až po jeho odjezdu ze zastávky (§ 15 odst. 2).

Cyklista může náhle zakolísat a vybočit ze své dráhy, proto boční odstup přibližně 50 cm nestačí – nezmění to ani výstražná znamení, ani snížení rychlosti na 40 km/h. Zákon požaduje bezpečný boční odstup, obecně nejméně 1,5 m (§ 17 odst. 6). Podélnou čáru souvislou smí řidič při předjíždění cyklisty přejet, je-li to nutné (vyhláška č. 294/2015 Sb., značka V 1a), a to v obci i mimo ni.

Holandský manévr snižuje riziko střetu s projíždějícím cyklistou při vystupování: řidič otevře dveře pravou (vzdálenější) rukou, ta ho přinutí natočit tělo, takže lépe zkontroluje zpětné zrcátko a přes levé rameno se ohlédne vzad ještě před úplným otevřením dveří. Spoléhat, že cyklista „to předvídá“, nestačí.Dutch reach

• Podél pastviny s dobytkem předpokládejte možnost vběhnutí zvířete do vozovky (nezrychlovat, netroubit).
• Před předjížděním jezdce na koni vezměte v úvahu možnost úleku zvířete a jeho vběhnutí do vaší jízdní dráhy; zvukové ani světelné znamení nedávejte.
• Lesní zvěř v dálkových světlech v noci: okamžitě ztlumte na potkávací světla a snižte rychlost – oslněné zvíře zůstává stát nebo vběhne do světla. Světla nevypínejte a nepokračujte beze změny.

Motocykl a moped (skupiny AM, A1, A2 a A)

Řidič motocyklu nebo mopedu musí mít za jízdy na hlavě nasazenou a řádně připevněnou ochrannou přílbu schváleného typu a chránit si zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost jízdy (§ 6 odst. 1 písm. h)) – vždy, nejen za deště nebo slunce. Ochranný oděv, kožená kombinéza ani kožené boty zákonem předepsané nejsou, ale ochranná výstroj (rukavice, boty, vhodné oblečení) může výrazně snížit zdravotní následky nehody posádky – na jakékoli silnici, ne jen na dálnici.

Na druhém sedadle motocyklu řidič nesmí přepravovat osobu mladší 12 let (§ 7 odst. 1 písm. e)) a spolujezdec se musí za jízdy dotýkat nohama stupaček (§ 9 odst. 6): osobu, která na stupačky nedosáhne, přepravovat nesmíte – ani v obci, ani když je starší 12 let.

Odstředivá síla roste s druhou mocninou rychlosti: při dvojnásobné rychlosti působí na řidiče i motocykl v zatáčce přibližně čtyřnásobná odstředivá síla. Čím je rychlost vyšší, tím více musí být motocykl v zatáčce naklopen; zatáčky o malém poloměru se tím projíždějí hůř, ne lépe.centrifugal force, lean angle

• Pravotočivá zatáčka: najíždí se do levé části svého jízdního pruhu – větší poloměr a dřívější výhled do zatáčky. Levotočivá: řidič by neměl tělem přesahovat podélnou čáru souvislou, aby předcházel rizikovým situacím; přesahovat do protisměru nelze ani „s tím, že se kdykoli narovná“. V náklonu se hlava a ramena dostanou nad čáru, i když kola zůstávají ve vlastním pruhu, a protijedoucí vozidlo (třeba zrcátko nákladního auta) může jezdce zasáhnout.
• Správně jedoucí motocyklista projíždí zatáčkou tak, aby nebylo nutné v průběhu zatáčení přidávat plyn ani brzdit. Mírnou zatáčku projíždí pod mírným plynem, při rovnoměrném dávkování plynu – ne bez plynu, ne s výrazným přidáváním, ne s vymáčknutou spojkou a ne s přibrzďováním předního kola.
• Je-li v nájezdu do zatáčky brzdění nezbytné, brzdí se přední i zadní brzdou, postupně a s výrazně menší silou než při přímé jízdě. Smyku předního kola a pádu předejdete odbrzděním předního kola ještě před naklopením motocyklu (ne přidáním plynu ani silnějším brzděním). Důvod: přilnavost pneumatiky je jen jedna a dělí se mezi brzdění a průjezd zatáčkou; čím víc je motocykl naklopen, tím méně jí zbývá na brzdění.
• V zatáčce zůstávají obě nohy na stupačkách; kontakt chodidla se zemí řidiči nepomáhá.
• Pohled: při vyhýbání se překážce dopředu ve směru, kam chce řidič jet (ne na překážku a ne na jeden bod); při otáčení do směru, kam se otáčí.
• Před zastavením řidič nejprve dobrzdí a teprve potom pokládá nohu na zem.

Povrch vozovky je pro jednostopé vozidlo rozhodující:

• Pád v zatáčce může způsobit olej na vozovce; častou příčinou je vodorovné dopravní značení. Za mokra se značení přechodů a jízdních pruhů stává výrazně kluzkým, takže na něm nedělejte žádný prudký manévr (akcelerace, brzdění, náklon, náhlá změna směru).
• Když začne pršet, připravte se na kluzkou vrstvu na povrchu vozovky – brzdná dráha se prodlouží a výjezd ze zatáčky bude obtížnější. Na mokré dlažbě má motocykl zvýšený sklon k blokování kol při brzdění.
• Ke smyku motocyklu v zatáčce mohou vést vadné tlumiče (ne nízká hmotnost ani malá rychlost).
• Za velmi horkého dne počítejte s rozměklým povrchem vozovky a ztíženým ovládáním vozidla.
• Velkou kaluž, kterou musíte projet: výrazně snižte rychlost, nohy nechte na stupačkách a pomalu projeďte; nezvedat nohy a neobjíždět ji přes chodník nebo krajnici.

Dopravní značky, signály a dopravní zařízenízačátečník

Značku poznáte podle tvaru a barvy dřív, než rozeznáte symbol: trojúhelník varuje, červený kruh zakazuje, modrý kruh přikazuje, modrý obdélník informuje. Otázky se ptají na přesný význam značky podle vyhlášky č. 294/2015 Sb. a špatné odpovědi se od správné často liší jediným slovem – vlevo, nebo vpravo, okamžitá, nebo největší povolená hmotnost, upozorňuje, nebo označuje.

DZDopravní značky, světelné signály a dopravní zařízení

Druhy značek a jejich platnost

Zákon (§ 62–66) rozlišuje svislé a vodorovné dopravní značky, světelné a akustické signály, dopravní zařízení a zařízení pro provozní informace. Svislé značky jsou výstražné (A), upravující přednost (P), zákazové (B), příkazové (C), informativní (zónové IZ, provozní IP, směrové IS a jiné IJ) a dodatkové tabulky (E), které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam značky, pod kterou jsou umístěny.traffic signs

Nejvyšší dovolenou rychlost (B 20a) proto ukončí nejbližší křižovatka – ne vyústění polní nebo lesní cesty ani ujetá vzdálenost. Ukončují ji také značky Konec nejvyšší dovolené rychlosti (B 20b), Konec všech zákazů (B 26), Dálnice, Konec dálnice, Silnice pro motorová vozidla, Konec silnice pro motorová vozidla, Obec a Konec obce.

Co je nadřazeno čemu (§ 76 zákona): pokyny policisty jsou nadřazeny všemu; přechodná úprava místní i obecné, místní obecné; přenosné svislé značky (na červenobíle pruhovaném sloupku nebo na vozidle) všem ostatním značkám; svislé značky vodorovným; světelné signály značkám upravujícím přednost. Na křižovatce, kde svítí semafor, se tedy řídíte světly, i když u ní stojí třeba Dej přednost v jízdě!

Provedení značek. Stálé značky jsou na sloupcích a konstrukcích, přenosné na červenobíle pruhovaném sloupku (stojánku) nebo na vozidle, proměnné mohou mít tmavý podklad se světlými symboly. Žlutozelený fluorescenční podklad značku jen zdůrazňuje. Přechodnou úpravu na vozovce vyznačují žluté nebo oranžové čáry. Dočasnou neplatnost značky lze vyjádřit přeškrtnutím oranžovo-černým pruhem, překrytím červeným křížem nebo zakrytím – značky upravující přednost se však přeškrtnutím ani křížem neruší (§ 1 a § 3 odst. 8 vyhlášky).

Výstražné značky (A)

Červený trojúhelník s vrcholem nahoře, bílé pole, černý symbol. Výstražné značky upozorňují na místo, kde hrozí nebezpečí a kde je třeba dbát zvýšené opatrnosti (§ 63 zákona). Mimo obec stojí zpravidla 100–250 m před místem, v obci 50–100 m; jinak dostanou dodatkovou tabulku Vzdálenost (E 3a). Značka Přechod pro chodce s tabulkou „150 m“ tedy předem upozorňuje na přechod, který bude následovat za 150 m. Na výstražnou značku reagujete tak, že přizpůsobíte jízdu – například u zúžené vozovky počítáte s tím, že se vozovka výrazně zužuje; zrychlit, „abyste byli z místa co nejdřív pryč“, je chyba.warning signs

Jak na výstražnou značku reagovat. Značka nic nezakazuje, ale vyžaduje přizpůsobit jízdu tomu, na co upozorňuje: u zúžené vozovky počítat s tím, že se jízdní pás výrazně zužuje (nemohou-li se protijedoucí vozidla bezpečně vyhnout, dává přednost ten, na jehož straně jízdy je zúžená vozovka, § 20 zákona), u přechodu za horizontem se připravit na snížení rychlosti nebo zastavení, u dětí, zvířat a cyklistů počítat s jejich náhlým vstupem do vozovky, u kolony, nehody či práce na silnici se připravit na zastavení, u náledí, mlhy či štěrku zvolit rychlost podle podmínek (§ 18 odst. 1 zákona).

Železniční přejezd

Výstražná značka Železniční přejezd se závorami (A 29) má symbol závory, značka Železniční přejezd bez závor (A 30) parní lokomotivu. Před přejezdem stojí návěstní desky – bílé obdélníky s červenými šikmými pruhy, které směřují ke středu vozovky: tři pruhy = 240 m (A 31a, nad ní A 29 nebo A 30), dva = 160 m (A 31b), jeden = 80 m (A 31c). Přímo u přejezdu stojí výstražný kříž: jednoduchý pro přejezd jednokolejný (A 32a), dvojitý pro vícekolejný (A 32b), kde je potřeba dbát zvýšené opatrnosti pro případ současného průjezdu vlaků z obou směrů. Je-li řidič povinen před přejezdem zastavit, zastaví před výstražným křížem.

• Ve vzdálenosti 50 m před přejezdem a při jeho přejíždění smíte jet nejvýše 30 km/h; svítí-li přerušované bílé světlo přejezdového zabezpečovacího zařízení, nejvýše 50 km/h (§ 28 odst. 3 zákona).
• Na přejezd nesmíte vjet, dávají-li výstrahu dvě červená střídavě přerušovaná světla nebo přerušovaný zvuk houkačky či zvonku, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory, je-li vidět nebo slyšet vlak, nebo nedovoluje-li situace za přejezdem jeho bezpečné přejetí (§ 29 zákona).
• Kde je nutno přikázat zastavení vždy, doplňuje výstražný kříž značka Stůj, dej přednost v jízdě! Pro zdůraznění mohou mít značky žlutozelený fluorescenční podklad (§ 1 odst. 4 vyhlášky) – význam se tím nemění.

Značky upravující přednost (P)

Mají několik různých tvarů (Tab. 3.3). Platí jen pro nejbližší křižovatku (§ 3 odst. 5 vyhlášky) – ne pro všechny další křižovatky v přímém směru ani pro celou obec. Kdo jede po hlavní pozemní komunikaci, má na nejbližší křižovatce přednost a nemusí kvůli vozidlům z vedlejších komunikací výrazně měnit způsob jízdy.priority signs

Symbol P 1 může ukázat i jen levé, pravé nebo šikmé připojení vedlejší komunikace; u složitější křižovatky nebo tam, kde hlavní komunikace neprobíhá přímo, je pod značkou dodatková tabulka Tvar křižovatky (silná čára = hlavní pozemní komunikace). Dej přednost v jízdě! s tabulkou „STOP 150 m“ (E 3b) předem ohlašuje značku Stůj, dej přednost v jízdě! Za značkou Konec hlavní pozemní komunikace už na nejbližší křižovatce přednost nemáte; neupravují-li ji tam jiné značky, platí přednost zprava, na což v obci upozorňuje A 3.

Za P 7 tedy musíte dbát zvýšené opatrnosti a dát přednost protijedoucímu vozidlu, pokud se s ním nemůžete bezpečně vyhnout (bývá doplněna třeba rychlostí 20 km/h nebo hmotností u úzkého mostu – pak platí obojí). Přednost dává i řidič motocyklu: je-li v zúžení protijedoucí vozidlo, zastaví před zúžením; domlouvat se nebo „protáhnout se“ s jednostopým vozidlem nesmí.

Kde přednost neupravují značky, platí § 22 odst. 2 zákona: řidič dá přednost vozidlům nebo jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava nebo organizované skupině chodců nebo průvodcům hnaných zvířat se zvířaty přicházejícím zprava. Upozorňuje na to výstražná A 3 (např. A 3 s příkazovou značkou Přikázaný směr jízdy přímo: pokračujete jen přímo a dáváte přednost zprava). Stejnou zásadu může pro celou oblast vyhlásit zónová značka Zóna s dopravním omezením (IZ 8a) se symbolem A 3 a nápisem „PŘEDNOST ZPRAVA“.

Kruhový objezd s příkazovou značkou Kruhový objezd (C 1, modrý kruh se třemi šipkami dokola) a značkou Dej přednost v jízdě! (nebo Stůj, dej přednost v jízdě!): vjíždějící řidič dává přednost vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu a jede ve směru šipek (§ 22 odst. 5 zákona). Zastavit musí, jen když to situace vyžaduje (u P 4 povinnost zastavit vždy není); znamení o změně směru jízdy mu přednost nedává.

Zákazové značky (B)

Kruh s červeným okrajem, bílé pole, černý symbol; jen zákazy zastavení a stání mají pole modré. Zákazové značky ukládají zákazy nebo omezení a stojí u místa, odkud zákaz platí (§ 6 vyhlášky). Konec zákazu se zpravidla značí bílým kruhem se šedým symbolem přeškrtnutým černými pruhy. Zákazy vjezdu se týkají jen druhu vozidla na symbolu – nic dalšího nezakazují ani nepovolují.prohibitory signs

Zastavení a stání

Zastavit znamená uvést vozidlo do klidu na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu; stát znamená uvést vozidlo do klidu nad dobu dovolenou pro zastavení (§ 2 písm. o) a n) zákona). Za značkou Zákaz stání (B 29) proto smíte zastavit (vysadit spolujezdce, rychle vyložit náklad), ale stát ne. Za značkou Zákaz zastavení (B 28) nesmíte ani zastavit – kromě zastavení vynuceného provozem, třeba v koloně. Značky upravující zastavení a stání platí jen pro tu stranu, u níž stojí. Zastavení nedovolují ani místa podle § 27 zákona, mimo jiné přechod pro chodce a 5 m před ním, křižovatka a 5 m před a za ní, u zastávky bez nástupního ostrůvku 30 m před a 5 m za označníkem (není-li prostor zastávky vymezen jinak), železniční přejezd a 15 m před ním, vyhrazený jízdní pruh a jízdní pruh pro cyklisty. Stejné zákazy vyznačují i vodorovné značky: žlutá souvislá čára u okraje vozovky (V 12c) zakazuje zastavení a stání, žlutá přerušovaná (V 12d) a žlutá klikatá čára (V 12a) stání.

Odbočování, otáčení a rychlost v praxi

• Dodatková tabulka se symbolem vozidla (Druh vozidla, E 9) omezí platnost značky jen na ten druh. Zákaz odbočování vpravo s tabulkou se symbolem autobusu platí jen pro řidiče autobusu – ten vpravo odbočit nesmí. Řidič osobního, nákladního automobilu nebo motocyklu tam odbočit vpravo může; přitom nesmí ohrozit ani omezit cyklistu jedoucího ve vyhrazeném jízdním pruhu – řidič odbočující vpravo dává přednost cyklistům v jízdním pruhu pro cyklisty (§ 21 odst. 6 zákona), ne naopak.
• Stojí-li u téže křižovatky ještě přenosná značka Zákaz odbočování vpravo (na červenobíle pruhovaném sloupku) bez tabulky, je nadřazena ostatním značkám a osobní automobil vpravo odbočit nesmí. Zákaz odbočování vpravo pod značkou Hlavní pozemní komunikace znamená: smíte jet přímo nebo vlevo.
• Zákaz otáčení u tramvajového pásu: otočit se do protisměru přes tramvajový pás nesmíte.
• B 20a „30“: je zakázáno jet rychlostí vyšší než 30 km/h (není to příkaz jet aspoň 30 ani doporučení). Přenosná značka Nejvyšší dovolená rychlost na vozidle pohyblivého pracoviště platí do 100 m za vozidlem (u skupiny za posledním). Pojízdná uzavírková tabule s výstražnou značkou Práce na silnici, údajem „1000 m“ a rychlostí „100“: od tohoto místa smíte jet nejvýše 100 km/h, protože za 1 000 m probíhá práce na silnici.

Příkazové značky (C)

Modrý kruh s bílým symbolem; konec příkazu je přeškrtnut červeným pruhem. Příkazové značky ukládají příkazy a stojí u místa, kde příkaz začíná, popřípadě končí (§ 7 vyhlášky).mandatory signs

Za značkou Zimní výbava tedy smí řidič motorového vozidla do 3 500 kg jet jen na zimních pneumatikách s hloubkou dezénu hlavních drážek nebo zářezů nejméně 4 mm (nad 3 500 kg 6 mm, § 40a zákona) – kdykoli v roce, nejen od 1. listopadu do 31. března.

Informativní značky zónové (IZ)

Informativní značky poskytují nutné informace, slouží k orientaci nebo ukládají povinnosti stanovené zákonem (§ 63 zákona). Zónové označují začátek nebo konec oblasti, ve které platí zvláštní pravidla, a jejich platnost končí značkou informující o konci zóny, není-li stanoveno jinak – ne na nejbližší křižovatce ani po určité vzdálenosti. Konec zóny je stejná značka přeškrtnutá červeným pruhem.zone signs

V obytné ani pěší zóně nemá řidič před chodci přednost „vždy“ a ohleduplnost se netýká jen přechodů. Další zóny: Tunel (IZ 3a, modrá značka se symbolem portálu) označuje vjezd do tunelu se zvláštními pravidly; Nízkoemisní zóna (IZ 7a, bílá tabule „ZÓNA“ s nápisem EMISE) oblast, kde je omezen provoz silničních motorových vozidel kvůli znečištění ovzduší – se značkou „SMOG“ ani s parkováním nesouvisí; Zóna pro cyklisty (IZ 9a, „CYKLISTICKÁ ZÓNA“) oblast, kde cyklisté smějí užívat vozovku v celé šířce, jiná vozidla smějí vjet, jen jsou-li vyznačena na značce, a jet nejvýše 30 km/h (§ 39a zákona).

Informativní značky provozní, směrové a jiné (IP, IS, IJ)

Na vyhrazeném parkovišti se symbolem osoby na vozíku (na svislé i vodorovné značce) smí zastavit a stát jen vozidlo přepravující osobu těžce postiženou nebo těžce pohybově postiženou označené parkovacím průkazem (O 7), případně jen vozidlo s registrační značkou uvedenou na tabulce; ostatním je tam zastavení i stání zakázáno (§ 67 odst. 8 zákona) – i vozidlu rodiny bez označení. Směrové značky mají pro dálnice zelený podklad, pro ostatní pozemní komunikace modrý nebo bílý (§ 8 vyhlášky); cíl jako letiště či nádraží ukazuje Směrová tabule s jiným cílem (IS 5). Směrové návěsti nad vozovkou mají nad každým jízdním pruhem šipku, kam pruh vede; terčík u názvu města je symbol Centrum. Je-li cíl „PRAHA“ s terčíkem nad vaším pruhem, pokračujete do centra ve svém pruhu.

Dodatkové tabulky (E)

Bílá obdélníková tabulka s černým okrajem pod značkou zpřesňuje, doplňuje nebo omezuje její význam (příloha č. 6 vyhlášky).additional panels

Vodorovné dopravní značky (V)

Vyznačují se na vozovce, zpravidla bílou barvou; žlutá nebo oranžová je přechodná úprava a zákazy zastavení a stání. Svislé značky jsou vodorovným nadřazeny.road markings

Světelné a akustické signály (S)

Provoz se řídí světelnými signály tříbarevné soustavy (podrobně v kapitole o pravidlech provozu). Zvláštní je signál dvou vedle sebe umístěných střídavě přerušovaných červených světel (S 13, např. u výjezdu hasičské zbrojnice): znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před světelným signalizačním zařízením (§ 71 odst. 6 zákona), ne jen snížit rychlost. Samostatné přerušované žluté světlo upozorňuje na nutnost dbát zvýšené opatrnosti. Světelné signály jsou nadřazeny značkám upravujícím přednost: na křižovatce se semaforem v činnosti se řídíte jím, ne značkou Hlavní pozemní komunikace ani Dej přednost v jízdě! Akustické signály informují osoby se zrakovým postižením o aktuálním světelném signálu na přechodech (Stůj 1,5 tepu, Volno 8 tepů za sekundu, § 14 vyhlášky).traffic lights

Dopravní zařízení (Z)

Vodicí tabule (Z 3, červenobílé nebo na žlutozeleném podkladu červené šipky, také sestava jednotlivých šipek za sebou) označuje zejména nebezpečnou zatáčku, v níž musí řidič výrazně snížit rychlost jízdy, a usměrňuje provoz ve směru šipek: šipky doprava = nebezpečná zatáčka vpravo, doleva = vlevo. Se železničním přejezdem nesouvisí. Pojízdná uzavírková tabule (Z 7) na vozidle krátkodobě označuje překážku nebo pracoviště; krátký příčný práh (Z 12) bývá označen žlutočernými pruhy. Směrové sloupky mají barvu podle významu (Obr. 3.6).traffic devices

Červené sloupky vymezují místo, kde účelová pozemní komunikace (např. polní nebo lesní cesta) vyúsťuje na jinou pozemní komunikaci. Takové vyústění není křižovatka (§ 2 písm. w) zákona), a kdo z účelové komunikace vyjíždí, dá přednost v jízdě všem vozidlům jedoucím po komunikaci, na kterou vyjíždí (§ 23 odst. 1 zákona) – zprava i zleva.

Další dopravní zařízení (příloha č. 10 vyhlášky): dopravní kužely (Z 1, červenobílé) v řadě plní funkci podélné čáry souvislé nebo vodicí čáry, i když stojí na jiné čáře; zábrana (Z 2) označuje uzavírku; směrovací a vodicí desky (Z 4, Z 5) usměrňují provoz ve směru sklonu šikmých pruhů; zastavovací terč pro střídavý provoz (Z 8d) stranou se symbolem zákazu vjezdu zastavuje, zelenou pouští; žluté a černé pruhy (Z 9) označují trvalou překážku; dopravní knoflíky (Z 10) bílé doplňují čáry, modré se užívají na mostech a v úsecích s nebezpečím náledí. Odrazky se umisťují oranžové vpravo a bílé vlevo (§ 15 vyhlášky).

Speciální označení vozidel a osob

Označení vozidla řízeného řidičem začátečníkem (O 3 – zelený kruh, v něm bílý trojúhelník s červeným okrajem a písmenem Z) informuje ostatní, že vozidlo řídí méně zkušený řidič; řidiči na něj mají brát ohled. Speciálním označením osoby nevidomé je bílá hůl, osoby hluchoslepé hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm; obě musí mít nejméně jeden reflexní bílý pruh šířky 50 mm (§ 21 odst. 2 vyhlášky). Parkovací průkaz O 7 označuje vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou, O 2 vozidlo řízené osobou sluchově postiženou a O 4 (oranžový čtverec s dětmi, nejméně 400 × 400 mm vpředu i vzadu) autobus přepravující děti. Vůči vozidlu přepravujícímu děti, řidiči začátečníkovi a osobě těžce zdravotně postižené musí řidič dbát zvýšené opatrnosti a brát na ně ohled (§ 5 odst. 1 písm. d) zákona).

Otázky s videem: co se v nich hodnotí

U 33 otázek se pouští krátké video a otázka se týká nejbližší značky nebo dvojice značek. Odpověď vždy plyne z jejího významu:

• Kolik smíte jet: za značkou Obec 50 km/h; za značkou Obytná zóna 20 km/h; za červeným kruhem s číslem nejvýše to číslo (za „30“ je zakázáno jet víc než 30 km/h).
• Obytná zóna: stát jen na místech označených jako parkoviště, zastavit i mimo ně; zvýšená ohleduplnost k chodcům, které nesmíte ohrozit, všude, nejen na přechodech.
• Jak dlouho značka platí: značky přednosti (Hlavní pozemní komunikace, Dej přednost v jízdě! …) jen pro nejbližší křižovatku. Na hlavní pozemní komunikaci nemusíte na nejbližší křižovatce výrazně měnit způsob jízdy.
• Dvojice Kruhový objezd + Dej přednost v jízdě!: vjíždíte na kruhový objezd a dáváte přednost vozidlům na něm; jedete ve směru šipek.
• Přednost v úzkém úseku: modrý čtverec (P 8) – přednost máte; červený kruh (P 7) – dbát zvýšené opatrnosti a dát přednost protijedoucímu, nemůžete-li se bezpečně vyhnout.
• Křižovatka: trojúhelník s × upozorňuje na křižovatku, kde přednost není upravena svislými značkami; modrý kruh se šipkou vpravo = musíte odbočit vpravo; skupina se šipkami vpravo a vlevo = na nejbližší křižovatce vpravo nebo vlevo; se semaforem se řídíte světelnými signály, které jsou značce přednosti nadřazeny.
• Zastavení a stání: za značkou Zákaz stání smíte zastavit k neprodlenému vystoupení osob nebo naložení nákladu, stát ne; kde platí zákaz zastavení (značka, žlutá plná čára, místa podle § 27 zákona), nesmíte zastavit ani k neprodlenému vyložení nákladu.
• Upozornění předem: trojúhelník Přechod pro chodce s tabulkou „150 m“ = přechod za 150 m; před nepřehledným horizontem počítejte s tím, že za ním budete zpomalovat nebo zastavovat před přechodem; symbol přechodu na vozovce = blížíte se k přechodu. Řada šipek u zatáčky (vodicí tabule) = nebezpečná zatáčka, ne přejezd.
• Další: zúžená vozovka z obou stran; parkoviště se stáním na chodníku podélným (IP 11e); jednosměrný provoz = zákaz couvání, není-li nezbytně nutné; vyhrazené parkoviště pro osobu těžce postiženou jen pro vozidlo s parkovacím průkazem. Pozorně si prohlédněte všechny značky na videu – jedna otázka se ptá, která značka na něm není.

Řešení dopravních situacímírně pokročilý

Otázky tohoto okruhu ukazují křižovatku nebo úsek silnice očima řidiče – většinou na krátkém videu, jinak na fotografii. Vy jste „řidič vozidla z výhledu“ a určujete, kdo pojede první, co smíte a na co si dát pozor. Rozhoduje pevné pořadí pravidel: policista, semafor, vozidla s právem přednostní jízdy, značky, přednost zprava a odbočování vlevo. Kdo ho má v hlavě, vyřeší většinu situací během prvních vteřin videa.

DSŘešení dopravních situací

Postup: od policisty k pravidlu pravé ruky

U každé situace se ptejte ve stejném pořadí. Vyšší stupeň přebíjí nižší: pokyny policisty jsou nadřazeny světelným signálům i značkám (§ 76 odst. 5), světelné signály svislým značkám upravujícím přednost (§ 76 odst. 6), přenosné svislé značky (na červenobíle pruhovaném sloupku) všem ostatním značkám (§ 76 odst. 4) a svislé značky vodorovným (§ 76 odst. 2). Kde nic z toho neplatí, rozhoduje obecná úprava v zákoně.

Dát přednost v jízdě znamená nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy (§ 2 písm. q). Přednost tedy dáváte jen tomu, s kým byste se střetli; vozidla, jejichž dráhy se nekříží, projíždějí současně. „Dát přednost“ neznamená vždy zastavit.right of way, to give way

Pořadí nikdy neurčuje, kdo ke křižovatce přijel dřív, kdo jede rychleji ani kdo je větší – takové odpovědi jsou vždy špatně. Za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové komunikace (§ 2 písm. w); kdo z něj vyjíždí, dává přednost všem na silnici (§ 23 odst. 1).

Přednost vás nezbavuje povinnosti sledovat provoz. Řidič se musí plně věnovat řízení a sledovat situaci (§ 5 odst. 1 písm. b) a chovat se ohleduplně, aby neohrozil život a zdraví jiných ani svůj (§ 4 písm. a). I na hlavní pozemní komunikaci proto máte povinnost sledovat situaci v provozu, abyste v případě nutnosti mohli včasnou reakcí odvrátit hrozící nebezpečí střetu – i takového, které byste nezavinili. Jedete-li na zelenou rovně, musíte zejména sledovat světelnou signalizaci a chování odbočujících řidičů v protisměru, i když vám musejí dát přednost.

Křižovatka bez značek: přednost zprava

Nevyplývá-li přednost ze značek (ani ze semaforu či pokynů policisty), musí řidič dát přednost vozidlům a jezdcům na zvířatech přijíždějícím zprava (§ 22 odst. 2). U videa nejdřív zjistěte, zda u vašeho vjezdu stojí značka upravující přednost. Pokud ne, nepřijíždíte po hlavní ani po vedlejší pozemní komunikaci – přijíždíte do křižovatky, kde není přednost v jízdě upravena svislými dopravními značkami, a automaticky přednost nemáte.

• Dáváte přednost všem vozidlům přijíždějícím zprava, ne zleva. Vozidlu zprava dáte přednost proto, že přijíždí zprava; vozidlo zleva naopak pouští vás. Přednost tu tedy nemáte před všemi vozidly, ale vozidlům zleva ji nedáváte.
• Přijíždí-li vám zprava jiné vozidlo, projedete jako druhý. Neplatí „kdo dřív přijel, ten dřív jede“ a první nejede ani rychlejší vozidlo. Ze dvou vozidel má přednost to, které tomu druhému přijíždí zprava (v otázce s modrým a červeným vozidlem má přednost modré).
• Nemáte-li nikoho zprava a nekřížíte-li jako odbočující vlevo dráhu protijedoucího, projedete jako první. Protijedoucí, který odbočuje vlevo, pouští vás (§ 21 odst. 5).
• Odbočujete-li vlevo, dáváte přednost i protijedoucím, kteří vám zprava nepřijíždějí (§ 21 odst. 5). Na obr. 4.2 proto projedete až poslední: dáte přednost oběma vozidlům a jako první projede protijedoucí, který jako jediný nemá nikoho po pravé ruce.

Hlavní a vedlejší pozemní komunikace

Hlavní pozemní komunikaci označuje značka „Hlavní pozemní komunikace“ (P 2, žlutý čtverec postavený na špičku, zejména v obci) nebo „Křižovatka s vedlejší pozemní komunikací“ (P 1, mimo obec). Vedlejší označuje „Dej přednost v jízdě!“ (P 4) nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“ (P 6). Tyto značky platí pro nejbližší křižovatku (§ 3 odst. 5 vyhlášky). Řidič na vedlejší musí dát přednost všem vozidlům na hlavní – zprava, zleva i protijedoucím (§ 22 odst. 1). Na příkaz „Stůj, dej přednost v jízdě!“ navíc zastaví na místě, odkud má do křižovatky náležitý rozhled (§ 22 odst. 4); bez této značky takovou povinnost nemá.priority road, minor road

Mezi vozidly na stejné úrovni – obě na hlavní, nebo obě na vedlejší – už značky nerozhodují. Platí přednost zprava (§ 22 odst. 2) a pravidlo, že kdo odbočuje vlevo, pouští protijedoucí (§ 21 odst. 5). Odtud nejčastější vzory z videí:

• Jedete po hlavní rovně a protijedoucí po hlavní odbočuje vlevo: projedete první, on druhý a vozidlo z vedlejší až po vás obou, i když vám přijíždí zprava (obr. 4.3). Na hlavní projedete jako první a vozidlu z vedlejší zprava přednost nedáváte.
• Vy i protijedoucí po hlavní jedete rovně (nebo jeden z vás odbočuje vpravo): projedete současně, vozidlo z vedlejší až po vás.
• Stojíte na vedlejší a proti vám je také vedlejší (obr. 4.5): nejdřív projedou vozidla po hlavní, pak vy dva. Jedete-li oba rovně, jedete společně. Odbočujete-li vlevo, pouštíte i protijedoucího: vozidlu na hlavní dáváte přednost proto, že je na hlavní, protijedoucímu proto, že odbočujete vlevo – a on vám přednost nedává.
• Jste na vedlejší a vpravo od vás ústí další vedlejší pozemní komunikace: vozidlu z ní dáte přednost, protože přijíždí zprava. Dáváte tedy přednost vozidlům na hlavní i vozidlům zprava, ne jen vozidlům na hlavní. Nemění na tom nic ani značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“ u jeho vjezdu: ta mu přikazuje zastavit a dát přednost vozidlům na hlavní, ne vám. Proto dáte přednost zprava červenému vozidlu, i když u něj stojí „Stůj“. Před přechodem pro chodce přitom zastavujete jen tehdy, je-li to kvůli chodcům potřeba.

Hlavní pozemní komunikace může měnit směr. Skutečný tvar křižovatky ukazuje dodatková tabulka „Tvar křižovatky“ (E 2b, E 2c) pod značkou: silná čára je hlavní, tenká vedlejší. Pak se snadno stane, že po vedlejší přijíždíte rovně a jste povinni dát přednost vozidlu přijíždějícímu zleva, protože jede po hlavní; s tím, že jste „na hlavní“, pokračovat nemůžete. Nebo jedete po hlavní, a přesto projedete jako druhý – po vozidle, které po hlavní přijíždí zprava (obr. 4.4). Z hlavní na vedlejší odbočující protijedoucí se přitom řídí stejně jako jinde: kdo odbočuje vlevo, pouští vás, takže projedete jako první.

Výjezd z místa mimo pozemní komunikaci, z účelové komunikace (polní či lesní cesty, výjezdu vyznačeného červenými směrovými sloupky), ze stezky pro cyklisty nebo z obytné, pěší nebo cyklistické zóny není průjezd křižovatkou: kdo vyjíždí, dává přednost všem vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci (§ 23 odst. 1). Na fotografii se značkou „Stůj, dej přednost v jízdě!“ proto odbočujete vlevo tak, že dáte přednost vozidlům na hlavní pozemní komunikaci a potom odbočíte vlevo před protijedoucím modrým vozidlem, které vyjíždí z obytné zóny – neprojedete jako poslední.

Videootázky na pořadí: oficiální výsledky

U otázek na pořadí bez zdůvodnění rozhoduje to, co uvidíte na videu: projděte situaci krok za krokem podle obr. 4.1 a teprve pak vybírejte. Tabulka shrnuje oficiální výsledky, abyste si své řešení mohli ověřit; barvy jsou barvy vozidel ve videu.

Odbočování, otáčení a znamení o změně směru

• Odbočení vlevo: řidič dává přednost protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům (tedy i motocyklistům a cyklistům), jezdcům na zvířeti, organizovaným útvarům chodců, tramvajím jedoucím v obou směrech, vozidlům ve vyhrazeném jízdním pruhu a cyklistům v jízdním pruhu pro cyklisty (§ 21 odst. 5). Protijedoucí, který odbočuje vlevo, musí dát přednost vám i protijedoucímu motocyklistovi; vy máte přednost před řidičem protijedoucího vozidla odbočujícího vlevo.
• Odbočení vpravo: přednost dáváte vozidlům ve vyhrazeném jízdním pruhu a cyklistům v jízdním pruhu pro cyklisty (§ 21 odst. 6). Přes vyhrazený pruh odbočit smíte, ale nesmíte ohrozit ani omezit vozidla, která v něm jedou; cyklistovi ve vyhrazeném pruhu musíte dát přednost – to není zdvořilost ani zdržování provozu.
• Chodci a cyklisté přes cestu: při odbočování nesmíte ohrozit chodce přecházejícího komunikaci, na kterou odbočujete (§ 5 odst. 2 písm. g), ani cyklistu přejíždějícího po přejezdu pro cyklisty (§ 5 odst. 2 písm. h). Zákon tu říká „ohrozit“, nikoli „omezit“.
• Zařazení: před odbočením vpravo co nejblíže k pravému okraji, před odbočením vlevo co nejdále vlevo v části vozovky pro váš směr (§ 21 odst. 3). Odbočují-li protijedoucí vlevo, vyhýbají se vlevo: odbočují před sebou, pravými boky k sobě, a jejich dráhy se nekříží (obr. 4.6). Kdo se míjí „za zády“ druhého, pravidla nedodržel – nestačí, že oba dali znamení.
• Dlouhé vozidlo: vyžadují-li to rozměry vozidla nebo nákladu, smí řidič při odbočování vpravo vybočit nejdřív vlevo a dává přitom jen znamení vpravo (§ 21 odst. 3). Kamion, který tak při odbočení vpravo najede do protisměru, nepostupuje neoprávněně. Při odbočení vlevo musí řidič nákladního vozidla mít výhled a zohlednit délku svého vozidla; kdo odbočuje, i když mu výhled zakrývá protijedoucí vozidlo odbočující vlevo, neodbočil bezpečně.
• Znamení o změně směru se dává při odbočování na křižovatce a vždy při změně směru jízdy nebo vybočení z něj (§ 21 odst. 1, § 30 odst. 1). Dává ho i řidič, který po hlavní pozemní komunikaci odbočuje vlevo – důvodem je, že mění směr jízdy, ne to, kam odbočuje, ani to, že je na hlavní.
• Přednost a rychlost: na fotografiích se zasněženou křižovatkou odbočujete vlevo. Tam, kde hlavní pozemní komunikace vede vlevo s vámi, máte přednost před ostatními vozidly a dáváte znamení vlevo; tam, kde hlavní vede jinam, dáváte přednost vozidlům přijíždějícím zprava. V obou případech musíte přizpůsobit rychlost okolnostem, které je možné předvídat – riziku smyku na zasněžené vozovce a náledí na mostě (§ 18 odst. 1).
• Příkazy a zákazy: „Přikázaný směr jízdy vlevo“ (C 2c) vám přikazuje odbočit vlevo; přednost tu upravena není, a tak dáváte přednost vozidlům zprava. Zakazuje-li značka odbočení vpravo, vpravo nesmíte a sledujete přechod pro chodce i vozidla zprava, kterým dáváte přednost. Směrové šipky v řadicích pruzích (V 9a) stanoví směr jízdy: z pruhu, do něhož jste se zařadili, nesmíte odbočit vpravo, pokud to šipky nedovolují – ani se znamením a ani na signál „Volno“.
• Spletli jste si pruh? Zařadili jste se na frekventované komunikaci do levého odbočovacího pruhu a měli jste jet vpravo: odbočte vlevo a počítejte se zajížďkou. Couvat na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti je zakázáno (§ 24 odst. 4 písm. b) a zvukové znamení se dává jen k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 31 odst. 1).
• Otáčení je zakázáno mimo jiné na přechodu pro chodce, na přejezdu pro cyklisty, na železničním přejezdu, na křižovatce s řízeným provozem a v nepřehledných místech (§ 24 odst. 4) – bez ohledu na to, zda na přechodu někdo je. Otáčení přes tramvajový pás samo o sobě zakázáno není.
• Kde odbočit nesmíte: na otázku, co smí řidič zeleného vozidla v ukázce, je správně, že v tomto místě nesmí odbočit vlevo – ani do místa vyznačeného červenými směrovými sloupky. Sloupky odbočení nepovolují ani nezakazují, jen označují vyústění účelové komunikace (vyhláška, Z 11d). Podélnou čáru souvislou smíte přejet jen k objíždění, předjíždění cyklisty, odbočení na místo ležící mimo pozemní komunikaci a vjíždění z něj (vyhláška, V 1a).

Tramvaj na křižovatce a v ulici

Tramvaj nemá na křižovatce automaticky přednost. Řidič tramvaje je také řidič (§ 2 písm. d) a na křižovatce bez značek dává přednost zprava jako ostatní (§ 22 odst. 2). V sérii videí se dvěma tramvajemi na křižovatce bez značek proto vozidlo z výhledu projede jako první – nedává přednost tramvaji č. 1, tramvaji č. 2 ani oběma – a tramvaje projedou až po něm (tab. 4.3).

Kdy tramvaj přednost má nebo kdy na ni musíte brát zvláštní ohled:

• Odbočujete vlevo: přednost dáváte tramvajím v obou směrech – protijedoucí i té, která jede stejným směrem jako vy (§ 21 odst. 5). Odbočujete-li vlevo přes koleje, projede nejdřív tramvaj, potom vy; současně jet nemůžete.
• Povinnost dát přednost vzniká jen vůči tramvaji, jejíž dráhu byste zkřížili (§ 2 písm. q). Na fotografii z ulice se značkou pěší zóny je protijedoucí tramvaj už mezi vámi a křižovatkou, na které chcete odbočit vlevo: mine vás dřív, než tam dojedete, a vaše odbočení ji neomezí. Na otázku, zda jí musíte dát přednost, je proto oficiální odpověď Ne.
• Tramvaj mění směr: tramvaj, která při odbočování nebo jiné změně směru křižuje směr jízdy vozidla jedoucího po její pravé nebo levé straně a dává znamení o změně směru, má přednost (§ 21 odst. 7).
• Odbočujete vpravo tam, kde je povolena jízda podél tramvaje vlevo: dáváte přednost i tramvaji (§ 21 odst. 6). Přednost tramvaji ukládá také značka „Dej přednost v jízdě tramvaji!“ (P 5) a ve sdílené zóně má tramvaj přednost vždy (§ 39b odst. 2).
• Jedete rovně a tramvaj přijíždí z boční ulice zleva (fotografie se zasněženou ulicí): máte přednost před tramvají. Jet „současně s ní“ nemůžete, vaše dráhy se kříží.
• Tramvajový pás: v podélném směru na něj smíte vjet jen při objíždění, předjíždění, odbočování, otáčení, vjíždění na pozemní komunikaci nebo ze zvláštních důvodů a při vjíždění na něj nesmíte tramvaj ohrozit ani omezit (§ 13 odst. 2).
• Podél tramvaje se jezdí vpravo. Tramvaj stojící v zastávce nesmíte objíždět vlevo, pokud to nepovoluje značka „Objíždění tramvaje“ (IP 23a; § 13 odst. 1) – nestačí, že neohrozíte vystupující ani protijedoucí. Kdo nemůže projet vpravo, jede za tramvají v takové vzdálenosti, aby ostatní mohli projet (§ 19 odst. 3). Za vozidlem hromadné dopravy, které v obci zastavilo v zastávce bez nástupního ostrůvku, musíte zastavit; to neplatí, zastaví-li autobus nebo trolejbus u okraje vozovky (§ 15 odst. 1).

Kruhový objezd

Značka „Kruhový objezd“ (C 1) přikazuje jízdu ve směru šipek, tedy proti směru hodinových ručiček. Přednost určuje až značka, která ji doplňuje:

• „Kruhový objezd“ se značkou „Dej přednost v jízdě!“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě!“: vjíždějící dává přednost vozidlům jedoucím po kruhovém objezdu (§ 22 odst. 5, vyhláška C 1). Kdo takto vjede před vozidlo jedoucí po objezdu, nedal mu přednost – v ukázce s autobusem tak pravidla porušil řidič modrého vozidla, ne vozidlo z výhledu jedoucí po objezdu.
• Jen „Kruhový objezd“ (bez značky upravující přednost), případně spolu se značkou „Hlavní pozemní komunikace“: vozidlo z výhledu má přednost před vozidly jedoucími po kruhovém objezdu. Vjíždějící totiž přijíždí řidiči na objezdu zprava (§ 22 odst. 2), na hlavní navíc platí § 22 odst. 1. Objezdem můžete projet kterýmkoli směrem, nemusíte se na něm „jen otočit“.
• Řidič jedoucí po objezdu proto musí dát přednost vozidlům vjíždějícím tam, kde vjezd není označen „Dej přednost v jízdě!“, nebo kde mu to uloží značka. Na fotografii s červeným vozidlem stojí na objezdu přechodné značky „Dej přednost v jízdě!“ (se žlutým lemem) pro řidiče na objezdu – řidič červeného vozidla musí dát přednost vozidlům vjíždějícím. Zastavit kvůli tomu nemusí vždy, jen nesmí vjíždějícího donutit k náhlé změně směru nebo rychlosti.
• Při vjíždění na objezd a jízdě po něm se znamení o změně směru nedává, při vyjíždění ano (§ 30 odst. 5).
• Přechod u výjezdu: chodkyni na přechodu u výjezdu z objezdu musíte zastavit a umožnit přejít (§ 5 odst. 2 písm. f) – nejde o zdvořilost a plynulost objezdu tu nehraje roli. Vstoupí-li chodkyně na přechod, aniž se rozhlédne a věnuje se provozu, porušila pravidla ona (§ 54 odst. 2 a 3); vozidlo z výhledu, které před přechodem zastavilo, nic neporušilo.
• Koloběžka je z hlediska pravidel jízdní kolo (§ 57 odst. 2): jezdec na koloběžce nesměl před kruhovým objezdem vjet na chodník a pokračovat po něm (§ 53 odst. 2).

Semafory, policista a vozidla s právem přednostní jízdy

• Policista (§ 75 odst. 1): stojí-li k vám čelem nebo zády, znamená to „Stůj!“; stojí-li k vám bokem, „Volno“ – smíte jet a při dodržení pravidel o odbočování i odbočit (vlevo tedy pouštíte protijedoucí). Vztyčená paže znamená „Pozor!“: kdo měl volno, zastaví, pokud to ještě bezpečně stihne. Má-li pravou paži předpaženou a levou upaženou, mají „Volno“ řidiči přijíždějící k jeho levému boku, přijíždějící k jeho čelu smějí jen vpravo. Jeho pokyny jsou nadřazeny semaforům i značkám (§ 76 odst. 5).
• Zelené plné kruhové světlo „Volno“ dovoluje jet rovně i odbočit vpravo nebo vlevo. Odbočit vlevo smíte, ale dáváte přednost chodcům přecházejícím ve volném směru po přechodu pro chodce a cyklistům na přejezdu (§ 70 odst. 2 písm. c) a také protijedoucím (§ 21 odst. 5). Odbočit vlevo, aniž byste komukoli dávali přednost, na plnou zelenou nelze; povinnost pustit protijedoucí odpadá jen při zelené šipce vlevo nebo při rozsvíceném „Signálu pro opuštění křižovatky“ (§ 70 odst. 2 písm. c a e).
• „Doplňková zelená šipka“ svítící spolu s červenou: smíte jet jen ve směru šipky – například odbočit vpravo – a musíte dát přednost vozidlům a jezdcům na zvířatech jedoucím ve volném směru a útvarům chodců jdoucím ve volném směru; přecházející chodce nesmíte ohrozit ani omezit (§ 70 odst. 2 písm. g). O přednosti vozidel zprava šipka neinformuje. Přenosná výstražná značka „Práce na silnici“ (A 15) světelné signály neruší: přenosné značky jsou nadřazeny jen ostatním značkám, ne semaforu.
• Semafor a „Stůj, dej přednost v jízdě!“: na zelenou může řidič projet křižovatkou – nemusí zastavovat ani na místě s rozhledem, ani před příčnou čárou. Světelné signály jsou nadřazeny značkám upravujícím přednost (§ 76 odst. 6); značka platí, až když semafor nesvítí nebo bliká žlutě.
• Semafor u zúženého úseku (kyvadlový provoz, často přenosný, § 71 odst. 4): na signál „Stůj!“ zastavte v takové vzdálenosti od signalizačního zařízení, abyste umožnili průjezd protijedoucím vozidlům, a počkejte na signál „Volno“ – i když úsek vypadá přehledně a nikdo nejede.
• Vozidlo s právem přednostní jízdy (zvláštní výstražné světlo modré, popř. modré a červené barvy, případně se zvukovým znamením): ostatní řidiči mu musí umožnit bezpečný a plynulý průjezd a v případě nutnosti i zastavit (§ 41 odst. 7). Jeho řidič nemusí dodržovat pravidla o přednosti (§ 41 odst. 1), a tak do křižovatky nevjedete, ani když přijíždí zleva nebo jste na hlavní: neumožnili byste mu bezpečný a plynulý průjezd. Svítí-li modrý maják na stojícím vozidle, snížíte rychlost, případně zastavíte (§ 41 odst. 9).
• Záchranná ulička: není-li dálnice nebo silnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma pruhy v jednom směru volně průjezdná kvůli koloně stojících nebo pomalu jedoucích vozidel, musí řidiči vytvořit prostor mezi jízdními pruhy (při více pruzích mezi levým krajním a sousedním), smějí přitom vjet i na krajnici nebo střední dělicí pás (§ 41 odst. 8). Prostor se vytváří hned, ne až při příjezdu záchranného vozidla, a ne tak, že se všichni zařadí vlevo. Řidič červeného vozidla, který zůstal v uličce, povinnost nesplnil.
• Oranžové (žluté) zvláštní výstražné světlo přednost v jízdě nedává; ostatní jen musejí vozidlu umožnit jízdu nebo pracovní činnost (§ 42). Máte-li přednost před protijedoucím automobilem, máte ji, i když zleva přijíždí vozidlo s oranžovým majákem – současně ale sledujte chování řidiče, který jede před vámi.

Železniční přejezd

Před přejezdem si musíte počínat zvlášť opatrně a přesvědčit se, zda můžete bezpečně přejet (§ 28 odst. 1).

• Rychlost: ve vzdálenosti 50 m před přejezdem a při jeho přejíždění nejvýše 30 km/h; svítí-li přerušované bílé světlo přejezdového zabezpečovacího zařízení, nejvýše 50 km/h (§ 28 odst. 3). Platí to i mimo obec, kde jinak smíte jet 90 km/h. Na videu přejezdu se svítícím bílým světlem je tedy správně 50 km/h – i 50 m před ním mimo obec; nesvítí-li bílé světlo (nebo jde o přejezd bez zabezpečovacího zařízení), 30 km/h, a kdo tam jede 35 km/h, porušuje zákon (25 nebo 30 km/h je v pořádku). V souboru: obě otázky „Jakou rychlostí je možno přejíždět přes tento železniční přejezd?“ mají správně 50 km/h; z dvou otázek na rychlost 50 m před přejezdem mimo obec má ta s možnostmi 30, 50 a 90 km/h správně 30 km/h a ta s možnostmi 70, 90 a 50 km/h správně 50 km/h. Dobu přejíždění nesmíte zbytečně prodlužovat.
• Kdy nesmíte vjet (§ 29 odst. 1): dávají-li výstrahu dvě červená střídavě přerušovaná světla nebo zvukové znamení, sklápějí-li se, jsou-li sklopeny nebo zdvihají-li se závory, je-li vidět nebo slyšet vlak (neplatí, svítí-li bílé světlo), dává-li znamení zaměstnanec dráhy nebo nedovoluje-li situace za přejezdem bezpečně přejet a pokračovat. Ukazuje-li video takovou situaci, na otázku „Může řidič vjet na přejezd?“ odpovíte Ne.
• „Stůj, dej přednost v jízdě!“ u přejezdu: řidič musí zastavit na místě, odkud má náležitý rozhled na trať (§ 28 odst. 5); zastavuje před výstražným křížem. Zastavit musí, protože mu to přikazuje svislá dopravní značka. Povinnost zastavit před každým přejezdem neexistuje a nezáleží na tom, že je přejezd jednokolejný nebo že právě projel vlak. Řidič oranžového vozidla, který před touto značkou nezastavil a „odhadl“, že přejezd stihne, pravidla porušil.
• Na přejezdu a 15 m před ním a za ním se nesmí zastavit ani stát (§ 27 odst. 1 písm. g), na přejezdu a v jeho těsné blízkosti se nesmí předjíždět (§ 17 odst. 5 písm. g) ani otáčet a couvat (§ 24 odst. 4 písm. e).

Chodci, přechody a zastávky

• Přechod pro chodce: řidič nesmí ohrozit ani omezit chodce, který přechází nebo zjevně hodlá přecházet po přechodu; v případě potřeby musí zastavit (§ 5 odst. 2 písm. f). Značka „Přechod pro chodce“ (IP 6) je informativní – sama zastavení nepřikazuje.
• Zastaví-li před přechodem jiný řidič jedoucí stejným směrem, musíte snížit rychlost nebo zastavit i vy (§ 5 odst. 1 písm. h). Řidič v levém jízdním pruhu má povinnost zastavit, protože zastavil řidič jedoucí stejným směrem – i když jede ve „vzdálenějším“ pruhu a myslí si, že by chodce neohrozil. Nejde o slušnost.
• Na přechodu a bezprostředně před ním se nesmí předjíždět (§ 17 odst. 5 písm. d). Řidič bílého auta nesmí předjet vozidlo z výhledu těsně před přechodem; cyklista je také řidič, a proto musí zastavit za vozidlem, které zastavilo před přechodem, a nesmí je předjet. Že „právě předjíždí“, povinnost zpomalit nebo zastavit neruší. Použít před přechodem směrové světlo řidič dodávky smí.
• Povinnosti chodce: před vstupem na vozovku se musí přesvědčit, zda může přejít, a nesmí vstoupit na přechod bezprostředně před blížící se vozidlo (§ 54 odst. 2 a 3). Na přechodu nemá „absolutní“ přednost a musí se věnovat situaci v provozu. Na zastavení vozidel v obou pruzích čekat nemusí – smí přejít, když tím nedonutí řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti. Vběhne-li bezprostředně před motocykl, porušil pravidla chodec; motocyklista přitom nemusel stát za autobusem stojícím v zastávce u okraje vozovky.
• Nevidomý chodec signalizuje úmysl přejít vozovku mávnutím bílou slepeckou holí ve směru přecházení (§ 54 odst. 3). Je-li zřejmé, že hodlá přecházet po přechodu, musíte mu umožnit nerušené a bezpečné přejití, i když je ještě kus od kraje; samostatné přecházení není přestupek. Zvýšenou opatrnost (§ 5 odst. 1 písm. d) dbáte i tehdy, když jde po chodníku – jeďte tak, abyste dokázali reagovat na jeho neočekávanou reakci. „Zákonný odstup 2 m“ neexistuje.
• Děti: blížíte-li se k místu, kde si děti hrají na chodníku, podle okolností zpomalte a buďte připraveni brzdit (§ 5 odst. 1 písm. d). Zvukové výstražné znamení se dává jen k odvrácení hrozícího nebezpečí (§ 31 odst. 1), ne místo zpomalení, a ohled na vozidla za vámi tu nemá přednost.
• Chodci na vozovce: značka „Chodci“ (A 12a) upozorňuje na zvýšený výskyt chodců; řidič ji vidí, a tak mohl očekávat chodce na krajnici nebo okraji vozovky – nebyl tam pruh pro chodce ani zákaz jejich pohybu. Bílá klikatá čára (V 12e) předem upozorňuje na místo vyžadující zvýšenou opatrnost: za značkou „Chodci“ tam projíždíte se zvýšenou opatrností a rychlostí přizpůsobenou pohybu chodců, jinde může jít třeba o zvýšený výskyt vozidel odbočujících na účelovou komunikaci (ne jen o cyklisty nebo o špatný stav vozovky). Čára nevyznačuje povinný odstup od kraje ani místo, kde byste chodcům museli umožnit přejít. Kde končí chodník a chodci jdou po vozovce, dbejte zvýšené opatrnosti a přizpůsobte jízdu – zastavovat jim kvůli přecházení nemusíte.
• Reflexní prvky: chodec je musí mít jen mimo obec za snížené viditelnosti na neosvětleném místě (§ 53 odst. 9). V obci je mít nemusí, a vy proto musíte vnímat riziko špatně viditelných chodců bez retroreflexních prvků. Dálková světla nesmíte užít, je-li vozovka souvisle osvětlena nebo mohli-li byste oslnit jiné účastníky (§ 32 odst. 3).
• Autobus vyjíždí ze zastávky: v obci musíte vozidlu hromadné dopravy osob umožnit vyjetí ze zastávky snížením rychlosti, popřípadě i zastavením (§ 25 odst. 6). Je to povinnost, ne slušnost; na tom, že autobus vyjíždí od okraje, nic nezáleží a ohled na řidiče za vámi povinnost neruší – odstup musí udržovat oni (§ 19 odst. 1).
• Autobus stojí v zastávce: hlavním rizikem jsou chodci. Snižte rychlost a počítejte s náhlým vstoupením do vozovky osob, které vystupují; přizpůsobte chování a rychlost tak, abyste mohli včas reagovat na vběhnutí chodců zpoza autobusu, a předvídejte jejich pohyb před přední částí autobusu do jízdní dráhy vozidel – i když autobus stojí v zastávkovém zálivu a vy jedete po hlavní. Autobus omezuje výhled, proto zvyšte pozornost a přizpůsobte jízdu. Zastavovat za ním a čekat na jeho odjezd nemusíte (§ 15 odst. 1 se na autobus u okraje vozovky nevztahuje). Před přechodem kvůli chodcům samozřejmě zabrzdit smíte. Povinnost umožnit vyjetí se týká autobusu, který ze zastávky vyjíždí; ptá-li se otázka u stojícího autobusu, co řidič musí, je správně přizpůsobit chování a rychlost kvůli možnému vběhnutí chodců.
• Obytná zóna (IZ 5a): nejvýše 20 km/h, chodci smějí užívat celou šířku komunikace a děti si tu smějí hrát (§ 39). Počínejte si zvláště obezřetně vůči ostatním účastníkům provozu a při výjezdu z obytné zóny dávejte přednost všem účastníkům silničního provozu (§ 23 odst. 1). Limit tu není 30 ani 25 km/h.

Cyklisté, koloběžky a osobní přepravníky

• Předjíždění cyklisty: řidič motorového vozidla musí dodržet bezpečný boční odstup nejméně 1,5 m, v místě s nejvyšší dovolenou rychlostí do 30 km/h nejméně 1 m (§ 17 odst. 6), a musí dát znamení o změně směru jízdy (§ 17 odst. 2). Kdo předjíždí bez znamení a těsně, nepoužil znamení a zároveň nedodržel povinný odstup; předjíždí-li s menším odstupem, předjíždí s nedostatečným bočním odstupem. Odstup 2 m zákon nestanoví – kdo cyklisty minul ve vzdálenosti 1,5 m, dodržel bezpečný boční odstup stanovený zákonem na nejméně 1,5 m.
• Podélná čára souvislá: při předjíždění cyklisty ji smíte přejet, abyste dodrželi odstup 1,5 m (vyhláška, V 1a) – řidiči, kteří to tak udělali, pravidla neporušili. Předjíždět ale smíte jen s dostatečným rozhledem a bez ohrožení či omezení protijedoucích (§ 17 odst. 5). Nedovolí-li to situace – třeba těsně před zúžením –, jezdce na koloběžce ani cyklistu nepředjíždějte (nezrychlujte, abyste to „stihli“) a držte za ním bezpečnou vzdálenost nejméně 2 sekundy. Předjet ho nemůžete proto, že situace neumožnila bezpečné a ohleduplné předjetí, ne kvůli značce.
• Cyklista v jízdním pruhu pro cyklisty: jede-li ve vyhrazeném pruhu pro cyklisty, nejde o předjíždění (§ 14 odst. 3 a 5), a odstup 1,5 m proto zákon nevyžaduje (ani žádný jiný pevný odstup). Ve vyhrazeném pruhu pro cyklisty nesmíte zastavit ani stát, ani kvůli vystoupení spolujezdce (§ 27 odst. 1 písm. i). Při odbočování vpravo dáváte cyklistovi v tomto pruhu přednost (§ 21 odst. 6).
• Cyklista vyjíždí z pruhu pro cyklisty a dává znamení: řidič v přilehlém pruhu mu to musí umožnit snížením rychlosti, popřípadě i zastavením (§ 14 odst. 2 a 5). Obecné pravidlo pro přejíždění z pruhu do pruhu (§ 12 odst. 5) tu neplatí.
• Kolona: pohybují-li se vozidla pomalu nebo stojí-li za sebou, cyklista je smí předjíždět nebo objíždět zprava po pravém okraji vozovky nebo krajnici; to neplatí, odbočuje-li vozidlo vpravo a dává znamení (§ 57 odst. 4). Motocyklista toto právo nemá.
• Chodník a přechod: cyklista nesmí jet po chodníku (§ 53 odst. 2) ani po přechodu pro chodce – přechod slouží chodcům a cyklista jezdí po vozovce (§ 57 odst. 2), ani když se neblíží žádné vozidlo. Cyklista starší 10 let tedy nesmí jet po chodníku ani po přechodu; na přechodu může kolo jen vést, pak je chodcem (§ 2 písm. j). Koloběžka je z hlediska pravidel jízdní kolo.
• Jednosměrka: dodatková tabulka „Jízda cyklistů v protisměru“ (E 12a) dovoluje cyklistovi jet v protisměru po jednosměrné komunikaci a řidič s tím musí počítat. Jiné vozidlo do protisměru nesmí, ani na krátký úsek při vyjíždění z parkovacího místa.
• Osobní přepravník (samovyvažovací vozítko): osoba na něm smí jet po chodníku rychlostí chůze a přejet vozovku po přechodu pro chodce (§ 60a odst. 1).
• Dveře zaparkovaných aut: řidič vozidla z výhledu i cyklista v pruhu pro cyklisty mají předvídat možnost otevření dveří, když z auta vystupuje osoba. Cyklista se smí překážce vyhnout i mimo pruh pro cyklisty, je-li to nutné kvůli bezpečnosti (§ 57 odst. 1); pevný odstup 1,5 m od zaparkovaných vozidel zákon nestanoví. I řidič, který cyklistu předjíždí se správným odstupem, musí s otevřením dveří počítat.
• Piktogramový koridor pro cyklisty (V 20) jen vyznačuje prostor a směr jízdy cyklistů a upozorňuje na jejich zvýšený provoz; vzdálenost za cyklistou nepředepisuje. V ukázce řidič dodržel bezpečnou vzdálenost za cyklistou.

Pruhy, připojování a bezpečná vzdálenost

• Připojovací pruh: musíte ho užít a při zařazování nesmíte ohrozit řidiče v průběžném pruhu (§ 12 odst. 7). Správně využijete celou délku připojovacího pruhu, abyste dosáhli rychlosti vozidel v průběžném pruhu, a zařadíte se – nezastavujete bez důvodu na jeho konci a nenajíždíte hned na jeho začátku.
• Zastavení v průběžném pruhu, aby se mohl zařadit někdo z připojovacího pruhu, je chyba: řidič nesmí náhle snížit rychlost nebo zastavit, pokud to nevyžaduje bezpečnost (§ 18 odst. 2 písm. a). Takový řidič způsobil nebezpečnou dopravní situaci; přejíždět do levého pruhu kvůli najíždějícímu povinen není.
• Bezpečná vzdálenost: odstup musí stačit k zastavení, když vozidlo před vámi náhle zpomalí nebo zastaví (§ 19 odst. 1). Praktické pravidlo zní nejméně 2 sekundy (ne 1 s ani „0,7 s reakce + 0,3 s prodleva brzd“). Vodorovná značka „Bezpečný odstup“ (V 16) – šipky na vozovce – ukazuje minimální odstup: jeďte tak, aby vzdálenost od vozidla před vámi odpovídala nejméně dvěma celým šipkám. Nejde o optickou brzdu a tři šipky požadovány nejsou. V ukázkách s dotazem na odstup řidič vzdálenost dodržel – mezi vozidly byly nejméně 2 sekundy – a v ukázce u železničního přejezdu dodržel bezpečnou vzdálenost a nepřekročil nejvyšší dovolenou rychlost.
• Riziko ve vedlejším pruhu: hrozí-li riziková situace v levém pruhu, zpomalte, abyste vytvořili větší prostor pro její řešení; nezrychlujte a nepředpokládejte, že se vás netýká.
• Předjíždí vás motocyklista, když odbočujete vlevo: abyste zabránili střetu, snížíte rychlost a přestože odbočujete vlevo, uhnete k pravému okraji vozovky. Zařazení vlevo ani „vytváření prostoru vpravo“ střetu nezabrání.
• Zákaz zastavení (B 28) zakazuje zastavení i stání. Za křižovatkou se touto značkou proto nesmíte zastavit ani 20 m za ní, ani u levého okraje. Krátké zastavení by dovolovala jen značka „Zákaz stání“ (B 29).
• Počasí: za ztížených klimatických podmínek očekávejte vznik překážky a rizikové chování ostatních řidičů. Nikdo si „neurčuje směr jízdy“ a přejíždění do levého pruhu kvůli počasí žádná značka nezakazuje. Řidič, kterého na mokré vozovce v zatáčce vynese smyk, nepřizpůsobil rychlost (§ 18 odst. 1) – smyk předvídat mohl; vozidlo z výhledu přitom rychlost nepřekročilo.

Defenzivní jízda: předvídání rizik

Část otázek se ptá na nejzávažnější riziko v ukázce nebo na to, co má řidič předvídat. Řidič se musí plně věnovat řízení a sledovat situaci (§ 5 odst. 1 písm. b) a rychlost přizpůsobit okolnostem, které lze předvídat (§ 18 odst. 1).

• Nejzávažnější riziko je účastník, který se může nečekaně a rychle dostat do vaší dráhy, často v rozporu s pravidly. Proto v ukázkách vyhrává cyklista (před dodávkou na vedlejší a přecházející chodkyní), jezdec na koloběžce na přechodu pro chodce (před chodcem na přechodu a autobusem v zastávce), cyklista, který jede po chodníku a pak po přechodu (před chodcem s mobilem i chodcem dobíhajícím na zastávku) a protijedoucí předjíždějící osobní vozidlo (před dvěma cyklisty za sebou i dodávkou zasahující do protisměru).
• Zaparkovaná vozidla: sledujte situaci i vpravo a předvídejte, že některý řidič při vyjíždění z parkovacího místa přehlédne vozidlo jedoucí za ním – tedy vás – nebo že se otevřou dveře, a přizpůsobte tomu jízdu. Kdo vyjíždí od okraje, musí dát znamení a nesmí ohrozit ostatní (§ 25 odst. 6); povinnost umožnit vyjetí máte jen vůči vozidlům hromadné dopravy v obci. Nemusíte jet vždy v levé části pruhu ani držet pevný odstup kvůli dveřím. Na jednosměrce podél zaparkovaných aut omezují vozidla výhled – věnujte řízení zvýšenou pozornost; zvláštní zákonný limit 20 km/h pro jednosměrky neexistuje.
• Červené směrové sloupky (Z 11d, Z 11g) vyznačují vyústění účelové komunikace: upozorňují na riziková místa, kde může docházet k výjezdům například zemědělské techniky. Vyjíždějící dávají přednost vám (§ 23 odst. 1) a sloupky neurčují žádnou rychlost (ani 70 km/h) – přizpůsobte ji situaci.

Předpisy o podmínkách provozu vozidelmírně pokročilý

Kdy musí vozidlo na technickou prohlídku a co znamená lehká, vážná a nebezpečná závada, co je přestavba a historické vozidlo, jaké pneumatiky, světla a výbavu smí vozidlo mít, kam patří registrační značka a jak těžký přívěs smíte připojit. Otázky přebírají formulace zákona o podmínkách provozu vozidel a jeho vyhlášek – rozhodují přesná čísla a slova.

PVPředpisy o podmínkách provozu vozidel

Technická prohlídka a její lhůty

Technickou prohlídkou se rozumí kontrola technického stavu, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla ve stanici technické kontroly (STK) (§ 47 odst. 1 ZPV) – ne kontrola nalepené nálepky. Provozovatel je povinen přistavit vozidlo k pravidelné technické prohlídce na svůj náklad ve lhůtě stanovené zákonem (§ 39 ZPV); přistavit ho však může jakákoli osoba, které je vozidlo svěřeno, nejen provozovatel nebo vlastník.periodic technical inspection

Lhůta se počítá ode dne prvního zaregistrování vozidla a potom vždy ode dne provedení pravidelné technické prohlídky – ne od výroby ani od prodeje vozidla.

Kontrolní nálepku osvědčující technickou způsobilost vozidla umístí STK na zadní tabulku registrační značky (§ 50 odst. 2 ZPV) – ne na přední a ne podle přání zákazníka. Proděravěním (perforací) se na ní vyznačí rok a měsíc, do kterého platí osvědčení o technické způsobilosti, tedy termín příští pravidelné prohlídky (§ 8 vyhlášky č. 211/2018 Sb.); den se nevyznačuje a nestačí ani samotný rok.inspection sticker

Výsledek prohlídky a technická způsobilost

Technicky způsobilé tedy není jen vozidlo „úplně bez závad“ a nestačí ani, že závady „bezprostředně neohrožují bezpečnost jízdy“ – rozhoduje kategorie závady. Obecně je vozidlo technicky nezpůsobilé, jestliže pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (§ 37 odst. 1 písm. a) ZPV); blížící se termín prohlídky ani vysoká spotřeba paliva to nejsou.minor, major and dangerous defect

STK nesmí při technické prohlídce vozidlo seřizovat ani opravovat; výjimkou je jednoduché seřízení světlometů (§ 48 odst. 2 ZPV). Brzdovou soustavu, řízení, nápravy ani řídicí funkce motoru při prohlídce neseřizuje.

Zjistíte-li závady brzdového systému, které zjevně znemožňují účinně zastavit vozidlo, vozidlo nesmí být užito k provozu, smí však být vlečeno na tyči. Na tyči se smí vléci jen vozidlo s bezvadným řízením, a nemá-li vlečené vozidlo účinné brzdy, nesmí být jeho okamžitá hmotnost vyšší než okamžitá hmotnost vlečného vozidla (§ 34 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.). Dojet „přiměřenou rychlostí“ do servisu nelze a žádné jednorázové povolení policie neexistuje.

Přestavba, provozní hmoty a historická vozidla

• Přestavbou silničního vozidla je změna nebo úprava podstatných částí mechanismu nebo konstrukce provozovaného vozidla (§ 73 odst. 1 ZPV). Není jí oprava s použitím náhradních dílů, výměna podstatné části za náhradní díl k vozidlu ani doplnění vozidla součástí nebo výbavou, která splňuje zákonné podmínky.vehicle conversion
• Pohonné hmoty, provozní hmoty a maziva předepisuje výrobce motoru, systému, zařízení nebo vozidla (nejen doporučuje). K pohonu motoru se smí používat pouze pohonné hmoty předepsané výrobcem (§ 77 odst. 2 ZPV) – ne palivo s nižším oktanovým číslem ani palivo nesplňující požadavky na jakost, i kdyby motor „běžel“.
• Historickým vozidlem je vozidlo zapsané v registru historických a sportovních vozidel, kterému byl vydán průkaz historického vozidla (§ 2 odst. 4 ZPV) – nerozhoduje stáří (15 nebo 20 let) ani to, že neodpovídá požadavkům na nová vozidla. Na pozemních komunikacích provozovat smí (povolení policie nepotřebuje), ale ne za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby (§ 79b odst. 4 ZPV), tedy ne bez omezení.historic vehicle

Pneumatiky a náhradní kolo

Požadavky stanoví příloha č. 12 vyhlášky č. 341/2014 Sb. (část F, výbava koly a pneumatikami):

• Na téže nápravě se smí používat pouze shodné pneumatiky; shodnou pneumatikou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a značky (druhem dezénu je letní nebo zimní). Stejný rozměr a značka nestačí.identical tyres on one axle
• Používání pneumatik s protiskluzovými hroty je zakázáno pro všechna vozidla, s výjimkou vozidel záchranné služby – i v zimě a na horách.
• Hloubka hlavních dezénových drážek (s indikátory opotřebení TWI) po celém obvodu a v celé šíři běhounu: u mopedů nejméně 1,0 mm, u vozidel ostatních kategorií nejméně 1,6 mm.
• Pneumatika náhradního kola (kromě kola pro nouzové dojetí) musí být nahuštěna nejméně na tlak odpovídající nejvyššímu předepsanému huštění pneumatik na vozidle – nižší tlak nestačí.
• Je-li vozidlo vybaveno indikací defektu a soupravou pro bezdemontážní opravu pneumatiky, nemusí být povinně vybaveno náhradním kolem, a to ani pro jízdu po dálnici (část B: povinná výbava).

Světla, výbava a tažné zařízení

• Na vozidle smějí být jen světelná zařízení předepsaná a povolená pro danou kategorii vozidla; jiná nesmí být na vozidle použita (příloha č. 12, část D) – ani když „neobtěžují“, ani při tuningu, a nestačí, že jsou pevně spojena s vozidlem nebo mají kontrolku.
• Úprava barvy světla vyzařovaného světelným zařízením je zakázána – záměnou žárovky, přestříkáním ani jinak.
• Dodatečná montáž předních mlhových světel je možná, pokud odpovídá technickým požadavkům stanoveným mezinárodním předpisem (předpisy EHK OSN) – ne bez omezení, a zakázaná také není.
• Povinná výbava motorových a přípojných vozidel (lékárnička, výstražný trojúhelník, náhradní kolo nebo prostředky pro opravu pneumatiky, pojistky a žárovky podle vozidla) musí být ve vozidle při každém užití v provozu na pozemních komunikacích (§ 75 odst. 3 ZPV), ne jen na STK.
• Nádoby na záložní palivo musí být provedeny tak, aby palivo nemohlo vytékat při jakékoli poloze nádoby (část G).
• Vozidlo s tažným zařízením s odnímatelnou spojovací koulí bez použití nářadí musí mít kouli odejmutou, pokud není využívána ke spojení s přípojným vozidlem či jiným zařízením – nejen když vozidlo stojí a bez ohledu na to, jak dlouho se nepoužila.

Registrace a registrační značka

• Nová přípojná vozidla za osobní automobil podléhají registraci (povinně, ne na žádost vlastníka) a po zaregistrování mají svou přidělenou registrační značku – ne značku shodnou s tažným vozidlem.
• Tabulku registrační značky umístí vlastník nebo provozovatel do místa určeného konstrukčním řešením vozidla, a to tak, aby při běžném provozu nedošlo k její ztrátě (§ 32 odst. 1 vyhlášky č. 343/2014 Sb.). Nesmí ji dát kamkoli na příď nebo záď; nevyžaduje se, aby vydržela vážnou nehodu, ani aby byla vždy přišroubována nebo přinýtována ke karoserii.registration plate
• Na tabulku ani do její těsné blízkosti se nesmí umístit žádné nápisy nebo vyobrazení, které by narušily její čitelnost nebo rozlišovací schopnost, není-li stanoveno jinak (§ 32 odst. 3 vyhlášky č. 343/2014 Sb.) – ani drobné ozdoby, reklamy, státní znak nebo vlajka.

Jízdní souprava, rozměry a elektrokoloběžka

• Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické způsobilosti tažného vozidla (§ 3 písm. c) vyhlášky č. 209/2018 Sb.) – nesmí být větší ani „libovolná“.
• Nebrzděný přívěs do 750 kg: jeho okamžitá hmotnost nesmí překročit největší povolenou hmotnost nebrzděného přívěsu uvedenou v technickém průkazu a osvědčení o registraci konkrétního tažného vozidla (§ 3 písm. f) bod 1 vyhlášky č. 209/2018 Sb.). Hmotnost přívěsu je tedy vázána na tažné vozidlo; označení symbolem „Jiné nebezpečí“ se nevyžaduje.
• Znemožní-li přípojné vozidlo svými rozměry řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být tažné vozidlo opatřeno doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled. Bez toho souprava do provozu nesmí, na žádné třídě silnic.
• Do největší povolené délky autobusů se započítává jakákoli odnímatelná výbava, například schránka na lyže (§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 209/2018 Sb.) – u všech autobusů, nejen dálkových.
• Elektrokoloběžku s nejvyšší konstrukční rychlostí 25 km/h lze řídit bez řidičského oprávnění; skupina AM zahrnuje až vozidla s konstrukční rychlostí převyšující 25 km/h (§ 80a odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb.). 45 km/h je horní hranice skupiny AM.

Předpisy související s provozemmírně pokročilý

Které vozidlo smíte řídit s kterou skupinou řidičského oprávnění a jak těžký přívěs smíte připojit, jak zacházet s řidičským průkazem a co a komu hlásit, kdy policie zadrží průkaz nebo nasadí botičku, co se stane po 12 bodech, kdo platí škodu a kdy pomůže Česká kancelář pojistitelů, kdy je silnice sjízdná a co je karta řidiče.

SPPředpisy související s provozem

Skupiny řidičského oprávnění

Řidičské oprávnění opravňuje k řízení vozidel zařazených do skupiny, pro kterou bylo uděleno (§ 80). Rozhoduje největší povolená (maximální přípustná) hmotnost vozidla a počet osob, pro které je vozidlo určeno – ne okamžitá hmotnost a ne to, kolik osob právě vezete.

• Počet míst k sezení: není-li řečeno jinak, počítejte je včetně místa řidiče. Vozidlo s 9 místy včetně řidiče přepraví 8 osob kromě řidiče, a do 3 500 kg je tedy ve skupině B. Vozidlo s 10 a více místy přepraví víc než 8 osob kromě řidiče, a patří proto do D (nebo D1) bez ohledu na hmotnost – s B ani s C ho neřídíte, ani když zrovna vezete jen pět lidí.driving licence categories
• Nákladní vozidlo nad 3 500 kg (například 3 700, 7 900, 8 000 nebo 12 000 kg) s nejvýše 8 místy pro osoby kromě řidiče je vozidlo skupiny C (do 7 500 kg i C1). S oprávněním skupiny D ho neřídíte. Nákladní vozidlo do 3 500 kg (třeba 3 450 kg) patří do B.
• Motocykly (i lehké do 125 cm³ a 11 kW nebo motocykl 50 cm³ s výkonem 5 kW, který není mopedem) jsou vozidla skupin A1, A2 a A; skupiny B, C ani D je nezahrnují. Motocykl s postranním vozíkem o výkonu 37 kW patří do skupiny A.
• Řidičské oprávnění skupiny C nebo C1 a D nebo D1 lze udělit jen žadateli, který je již držitelem oprávnění pro skupinu B (§ 91) – ne A ani T.
• A1 opravňuje i k vozidlům skupiny AM; A2 k vozidlům skupin AM a A1 a k motocyklům s výkonem do 35 kW (ne nad 35 kW, ne bez omezení, ne ke skupině A ani T).
• Řidič trolejbusu musí být držitelem řidičského oprávnění skupiny D (§ 90 odst. 3).

Jízdní soupravy

K vozidlu skupiny C nebo D smíte bez skupiny C+E nebo D+E připojit jen přípojné vozidlo o maximální přípustné hmotnosti nejvýše 750 kg – ne 1 000 ani 1 500 kg. S oprávněním skupiny D tedy nesmíte řídit autobus s přívěsem na jízdní kola o největší povolené hmotnosti 900 kg; potřebujete D+E, i kdyby přívěs byl naložen jen na 750 kg. U skupiny B je to složitější:

Podmínky držení oprávnění a zdravotní způsobilost

• Podmínky pro udělení řidičského oprávnění (zdravotní a odborná způsobilost a další zákonné podmínky) musí držitel splňovat po celou dobu držení řidičského oprávnění (§ 82 odst. 3), ne jen v okamžiku udělení nebo přezkoušení.
• Zdravotně způsobilý k řízení není ten, kdo má podle posudku o zdravotní způsobilosti poruchy chování způsobené závislostí na alkoholu nebo jiných psychoaktivních látkách (§ 84 odst. 3). Pracovní neschopnost ani to, že je někdo těžce (pohybově) postižený nebo sluchově postižený, sama o sobě zdravotní nezpůsobilost neznamená.
• Kdo se v rozporu se zákonem nepodrobil pravidelné lékařské prohlídce (§ 87) a nemá proto platný posudek o zdravotní způsobilosti, je zdravotně nezpůsobilý k řízení – žádná šestiměsíční lhůta neplatí. Řidičské oprávnění tím ale samo nepozbývá.

Řidičský průkaz a mezinárodní řidičský průkaz

• Řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky (§ 103 odst. 2) – neplatí žádná z těchto výjimek.
• Držitel řidičského oprávnění nesmí mít více než jeden platný řidičský průkaz (§ 110 odst. 6); mít ŘP vedle mezinárodního průkazu je v pořádku.
• Držitel řidičského průkazu ani mezinárodního řidičského průkazu nesmí v nich provádět žádné zápisy, změny, opravy nebo úpravy (§ 110 odst. 7, § 111 odst. 8) – ani opravy zjevných chyb, ani s dodatečným nahlášením.
• Změnu údajů zaznamenávaných v řidičském průkazu (například změnu příjmení) je držitel povinen oznámit do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, obecnímu úřadu ORP (§ 108 odst. 1) – ne dopravní ani obecní policii a ne do 15 nebo 20 dnů.
• Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu je držitel povinen neprodleně ohlásit obecnímu úřadu ORP (§ 115) – ne policii. Ohlásit lze kterémukoli obecnímu úřadu ORP (§ 124 odst. 7).
• Mezinárodní řidičský průkaz vydá držiteli řidičského oprávnění obecní úřad ORP na základě jeho žádosti (§ 111 odst. 1 a 4), ne automaticky s řidičským průkazem a ne policie. Mezinárodní řidičský průkaz vydaný Českou republikou neopravňuje k řízení na území České republiky (§ 104 odst. 3), ani když jste ztratili řidičský průkaz.international driving permit

• Evidence údajů o řidičích se vede v registru řidičů, jehož správcem je obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 119 odst. 1); centrální registr vede ministerstvo dopravy. Údaje z registru lze poskytnout mimo jiné fyzickým osobám, pokud jde o údaje o nich vedené (§ 121 odst. 1 písm. f)) – ne komukoli, kdo požádá.driver register

Karta řidiče slouží k zaznamenávání doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku do digitálního tachografu (nákladní vozidla a autobusy). Vydává ji kterýkoli obecní úřad ORP (§ 110a, § 124 odst. 7 písm. d)), ne zaměstnavatel ani ministerstvo. O obnovu požádá řidič u kteréhokoli obecního úřadu ORP nejpozději 15 pracovních dnů před skončením platnosti karty (nařízení (EU) č. 165/2014, čl. 28). Kdo užije kartu vydanou jiné osobě nebo kartu nahlášenou jako ztracenou nebo odcizenou, dopustí se přestupku, za který se ukládá pokuta a zákaz výkonu činnosti řidiče velkého vozidla (§ 34e odst. 6 zákona č. 111/1994 Sb.) – ne jen kauce nebo jen pokuta.driver card (tachograph)

Policie: zadržení průkazu, kauce, botička a kontrola

• Policista smí řidiči zadržet řidičský průkaz pouze v případech daných zákonem (§ 118b odst. 1): například při podezření z jízdy pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nebo z odmítnutí vyšetření, z jízdy bez příslušného řidičského oprávnění, z překročení rychlosti v obci o 40 km/h a více nebo mimo obec o 50 km/h a více, nebo když řidič způsobil nehodu s usmrcením či těžkou újmou na zdraví. Ne kdykoli a ne jen kvůli alkoholu.
• Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řídit motorové vozidlo (§ 118b odst. 2) – ani s písemným svolením policie, ani s mezinárodním řidičským průkazem.
• Kauci od řidiče podezřelého z přestupku, u něhož je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení, je oprávněn vybrat policista (§ 124a odst. 1); strážník obecní policie ani celník toto oprávnění nemají.
• Policista může zabránit v jízdě motorovému vozidlu technickým prostředkem (botičkou) nebo odtažením, mimo jiné jestliže (§ 118a odst. 2): je důvodné podezření, že vozidlo bylo odcizeno; vozidlo je technicky nezpůsobilé k provozu tak závažným způsobem (nebezpečná závada), že bezprostředně ohrožuje ostatní účastníky provozu – ne z jakéhokoli důvodu nezpůsobilosti; řidič odmítl technickou silniční kontrolu; nebo je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito při nepovolené sportovní akci (pak odejmutí registračních značek ani zastavovací pás ne). Chybějící registrační značka nebo nepředložené doklady takovým důvodem nejsou.vehicle immobilisation (wheel clamp)
• Řidič je povinen podrobit vozidlo na výzvu policisty technické silniční kontrole (§ 6 odst. 10). Náklady kontroly nese policie, ale zjistí-li se vážná nebo nebezpečná závada, náklady na provedení kontroly je povinen uhradit policii řidič vozidla (§ 6a odst. 4) – ne pojišťovna ani provozovatel.
• Řidič nesmí řídit vozidlo, jehož tabulka registrační značky je zakryta, nečitelná nebo upravena (§ 5 odst. 2 písm. l)). Kdo jede s nosičem jízdních kol, který zadní značku zakrývá, dopouští se protiprávního jednání, a to za jakékoli viditelnosti.

Bodové hodnocení a sportovní akce

Řidič, který dosáhl 12 bodů, pozbývá řidičské oprávnění. O jeho vrácení smí požádat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění (§ 123d odst. 1) – ne po půl roce a ne od právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti. K žádosti musí prokázat, že se podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti, a předložit posudek o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření (§ 123d odst. 3, § 87a odst. 3); výpis z evidenční karty ani nová autoškola se nepožadují.penalty point system

Řidič nesmí použít vozidlo k účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost silničního provozu (není-li akce povolena jako zvláštní užívání komunikace). Zákaz platí na dálnici, silnici a místní komunikaci (§ 47a), celoročně a i na dálnicích.

Odpovědnost za škodu a pojištění odpovědnosti

• Provozovatel motorového vozidla odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu vozidla (§ 2927 občanského zákoníku) – nejen za škodu z porušení svých povinností nebo povinností řidiče.
• Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla („povinné ručení“) se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu (újmu) způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě – pojištěným je každý, kdo je povinen újmu nahradit (§ 10 odst. 5 zákona č. 30/2024 Sb.), tedy i jiný řidič než vlastník nebo provozovatel a jeho rodina.motor third-party liability insurance
• Zelená karta je mezinárodní osvědčení prokazující, že k vozidlu uvedenému v osvědčení byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti (§ 5 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb.) – ne doklad o dálničním nebo ekologickém poplatku ani o měření emisí.green card
• Kdo poruší povinnost mít vozidlo pojištěné, musí uhradit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení této povinnosti (§ 45 zákona č. 30/2024 Sb.); kancelář z něj financuje garanční fond. Platí to, i když nikdo nepřišel k újmě, a pojištění zpětně uzavřít nelze.
• Způsobí-li újmu vozidlo bez pojištění, poškozený uplatní nárok na plnění u České kanceláře pojistitelů, která plní z garančního fondu (§ 7 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb.) – ne u obecního úřadu; o plnění nepřijde.

Sjízdnost pozemních komunikací a další pravidla

Dálnice, silnice a místní komunikace jsou sjízdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb silničních a jiných vozidel přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům (§ 26 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.). Měřítkem tedy není schopnost řidiče, vlastnosti jeho vozidla ani finance správce a povětrnost se do sjízdnosti počítá. Závadou ve sjízdnosti je taková změna ve sjízdnosti, kterou nemůže řidič předvídat při jízdě přizpůsobené stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace a povětrnostním situacím (§ 26 odst. 6) – ne změna, kterou předvídat mohl (třeba uježděný sníh v zimě), ani hustý provoz nebo to, co nezjistil ze zpravodajství.road passability

• Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav se vztahují k vozidlům a soupravám včetně nákladu (§ 7 vyhlášky č. 209/2018 Sb.); náklad tedy povolené rozměry nepřekračuje ani vzadu.
• Řidič vozidla vybaveného zvláštním výstražným světlem oranžové barvy smí tohoto světla užívat jen tehdy, mohla-li by být jeho jízdou nebo pracovní činností ohrožena bezpečnost provozu (§ 42 odst. 1) – nejen mimo veřejné komunikace a nejen za jízdy.

Zdravotnická přípravazačátečník

Kdo musí poskytnout první pomoc a co hrozí tomu, kdo ji neposkytne, koho volat, jak zjistit vědomí a dýchání, jak uvolnit dýchací cesty a vést resuscitaci, co dělat s masivním krvácením, cizím tělesem v ráně, poraněním hlavy a páteře nebo s motorkářem v přilbě. Okruh má jen 35 otázek a v testu z něj padne jedna – čísla a postupy se ale hodí i mimo zkoušku.

ZPZdravotnická příprava

Povinnost poskytnout první pomoc a tísňová volání

První pomoc je povinen poskytnout každý, kdo tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného – bez ohledu na věk a na to, zda prošel zdravotnickým školením. Kdo osobě v nebezpečí smrti nebo se známkami vážné poruchy zdraví neposkytne potřebnou pomoc, ač to může učinit bez nebezpečí, spáchá trestný čin neposkytnutí pomoci s trestem odnětí svobody až na dvě léta (§ 150 TZ); řidič, který měl účast na dopravní nehodě a zraněnému nepomůže, až na pět let nebo zákaz činnosti (§ 151 TZ). Trestní postih tedy hrozí, a to s možností nepodmíněného trestu odnětí svobody; nejde o „vlastní vůli“ a nezáleží jen na závažnosti úrazu. Účastníci nehody se zraněním musí podle svých schopností poskytnout první pomoc a přivolat zdravotnickou záchrannou službu (§ 47 odst. 3 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb.).duty to render first aid

Vědomí, dýchací cesty a dýchání

• Stav vědomí zjistíte tak, že zraněného oslovíte a zkusíte bolestivý podnět (štípnutí do ušního lalůčku) – ne ostrým předmětem a nesnažte se ho posadit.
• Průchodnost dýchacích cest zajistíte mírným záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti směrem vzhůru, případně vyčištěním úst od cizích těles (zvratků, krve). Hlavu nepředkláníte a jazyk nevytahujete.airway opening
• Že zraněný dýchá, zjistíte jednoznačně tak, že se skloníte k jeho ústům, slyšíte jeho dech a cítíte ho na své tváři. Barva kůže (růžová, bez cyanózy) jednoznačným znakem není.
• Zraněný v bezvědomí, který dýchá: mírně zakloňte hlavu a předsuňte dolní čelist, tím uvolníte dýchací cesty, a sledujte ho do příjezdu záchranné služby; přestane-li dýchat, ihned zahajte oživování. Srdeční masáž u dýchajícího nezahajujete a nestačí jen zavolat záchrannou službu.
• Zraněný v bezvědomí leží na zádech, dýchá a začne zvracet: otočte mu hlavu na stranu a vyčistěte dutinu ústní. Vdechnutí zvratků ho ohrožuje víc než pohyb hlavou, ani při podezření na poranění páteře ho nenechávejte zvracet na zádech.
• Při kolapsovém stavu, kdy postižený upadne a ztrácí vědomí: zvedněte mu nohy a zajistěte volné dýchací cesty. Neposazujte ho a resuscitaci ihned nezahajujte.

Resuscitace

Zevní (nepřímou) srdeční masáž zahajte, je-li zraněný v hlubokém bezvědomí a nedýchá. Pulz nehledejte (nehmatný pulz není podmínkou) a masivní krvácení se řeší stlačením rány, ne masáží. Nedaří-li se vám u zraněného v bezvědomí, který nedýchá, opakovaně uvolnit dýchací cesty, zahajte srdeční masáž; jste-li sami, přerušte snahu po 3–4 pokusech – nepokoušejte se donekonečna a nevzdávejte to.cardiopulmonary resuscitation (CPR)

• Pro kvalitní srdeční masáž je nejdůležitější dostatečná hloubka stlačení hrudní kosti a frekvence – obojí, ne jen jedno z toho.
• Po zahájení resuscitace je nejdůležitější nepřerušovat ji do příjezdu záchranné služby, obnovení dýchání nebo vlastního vyčerpání. Přesné dodržení poměru 30 : 2 ani pravidelné kontroly pulzu a dechu nejsou důležitější než nepřerušená masáž.
• Masáž zahajte i v nevýhodné poloze, například v sedu u zraněného zaklíněného ve voze, pokud ho nelze rychle vyprostit. Pevná podložka je výhodná, ale není podmínkou, a přesun na ni nesmí masáž oddálit.

Krvácení, cizí těleso a úrazy

• Masivní krvácení (i z rány na krku u zraněného při vědomí) neprodleně stlačte prsty, dlaní nebo složeným kusem oděvu. Nevracejte se k vozu hledat obvazy a krvácení neodkládejte kvůli umělému dýchání a masáži.massive bleeding
• Jste svědkem nehody se dvěma zraněnými, jeden je v bezvědomí a druhý při vědomí výrazně krvácí: neprodleně zastavte masivní krvácení, zjistěte stav zraněného v bezvědomí, zavolejte záchrannou službu a zajistěte místo nehody. Masivní krvácení zabíjí během minut, proto má přednost; čekat na záchranku nebo jí zajišťovat parkování nestačí.
• Cizí těleso zabodnuté v ráně ponechte, ošetřete krvácení kolem něj a zajistěte životní funkce. Vytažením byste mohli krvácení zhoršit. Zraněného dál sledujte, nestačí jen přivolat pomoc.
• Při úrazu hlavy (i s drobnějším viditelným krvácením) zraněného nejvíc ohrožuje následné bezvědomí při poranění mozkové tkáně – ne viditelné krvácení ani zlomeniny lebky. Proto ho sledujte.
• Stěžuje-li si zraněný při vědomí na silnou bolest v oblasti zad, případně na brnění nebo necitlivost dolních končetin, může jít o poranění páteře, při změně citlivosti i míchy. Při podezření na úraz páteře s ním manipulujte co nejméně, pouze v souvislosti se zajištěním životních funkcí – ani bez omezení, ani „v žádném případě nehýbat“, když jde o život.
• Motorkář v bezvědomí, který nedýchá: přilbu je třeba sejmout, jinak nelze uvolnit dýchací cesty. Nejlepší je vyproštění hlavy ve dvou zachráncích: jeden pevně svírá hlavu zraněného, druhý opatrně sejme přilbu – ne „nikdy nesundávat“ ani „jakkoli“.
• Zraněný po pádu z motocyklu reaguje na oslovení a má zlomenou dolní končetinu: zavolejte pomoc, případně stabilizujte zlomeninu a do příjezdu záchranné služby sledujte stav vědomí a dýchání. Nejdřív volat, potom stabilizovat; nedotýkat se ho vůbec také není správné.
• Zraněnému, který si po nehodě stěžuje na bolesti břicha a žízeň nebo se tekutin domáhá, nepodávejte žádné nápoje (ani vlažné, ani studené) ani přes jeho naléhání a nedávejte mu ani jíst – může mít vnitřní poranění a čekat ho operace.

Trenažér otázek

Všech 1 136 otázek banky Ministerstva dopravy. Vyberte okruh nebo jen otázky, které vám zatím nejdou, a procvičujte, dokud u každé nesvítí „umím“.

8.1Hledání v souboru otázek

Hledá v otázkách a odpovědích bez ohledu na diakritiku. Kód otázky ministerstva (např. RP1401114) najde také. U výsledků je vždy vidět oficiálně správná odpověď.

8.2Přehled zvládnutí

Kolik otázek z každého okruhu jste už zodpověděli a kolik umíte. Rozbalením uvidíte jednotlivé okruhy a můžete je rovnou procvičit.

Cvičný test

25 otázek, 50 bodů a 30 minut, se stejným rozložením okruhů a bodováním jako skutečný test; k úspěchu potřebujete aspoň 43 bodů. Po odevzdání uvidíte body a u každé chyby správnou odpověď s odkazem na výklad.

9.1Výsledek a prohlídka chyb

9.2Historie pokusů

Slovníček

Pojmy tak, jak je používají otázky banky ministerstva a výklad. Hledat můžete česky i anglicky.

Zdroje a verze souboru otázek

Banka zkušebních otázek

• Ministerstvo dopravy: banka zkušebních otázek pro zkoušku z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy, zveřejněná v elektronickém věstníku na etesty.md.gov.cz (soubor všech otázek a otázky podle okruhů). Průvodce používá znění stažené 20. 10. 2026: 1 136 otázek v 7 okruzích; banka MD. Obrázky jsou zmenšené a uložené u průvodce, videa se přehrávají z webu ministerstva.
• Ministerstvo k otázkám neuvádí odůvodnění. Vysvětlení ve výkladu jsou vlastní, vycházejí z předpisů a vedou k oficiálně správným odpovědím; nejde o oficiální výklad.

Předpisy

• Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel – zkouška z odborné způsobilosti, znění zkušebních otázek vydává ministerstvo. Ověřeno 21. 10. 2026.
• Vyhláška č. 167/2002 Sb. – § 17 zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy (25 otázek, okruhy, bodování, nejméně 43 bodů). Ověřeno 21. 10. 2026.
• Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a vyhláška č. 294/2015 Sb. (pravidla provozu, dopravní značky a zařízení) – předpisy, ze kterých vychází většina otázek. Ověřeno 21. 10. 2026.

Jak průvodce s otázkami zachází

• Trenažér a cvičný test zobrazují otázky a odpovědi doslova podle souboru; mění jen pořadí odpovědí. Vyhodnocují podle správných odpovědí, které soubor označuje.
• Písmeno u odpovědi po vyhodnocení (a až c) udává pořadí odpovědi v bance ministerstva.
• Cvičný test je model skutečného testu, ne jeho kopie: losuje se z téže banky se stejným rozložením okruhů, ale bez ohledu na skupinu řidičského oprávnění.

Právní upozornění

Znění zkušebních otázek a odpovědí je převzato beze změn z banky, kterou zveřejňuje Ministerstvo dopravy; obrázky jsou zmenšené a videa se přehrávají z webu ministerstva. Průvodce není materiálem Ministerstva dopravy a nemá s ním žádnou spojitost; výsledek cvičného testu nemá žádné právní účinky.

Výklad v kapitolách vysvětluje oficiálně správné odpovědi vlastními slovy; nejde o oficiální výklad. U zkoušky rozhoduje platná banka otázek a postup zkušebního komisaře. Průvodce je studijní materiál, ne právní poradenství.