Vůdce malého plavidla

O zkoušce a jak se učit

Kdo chce na vnitrozemských vodách vést malé plavidlo s motorem nad zákonnou hranici výkonu nebo plachetnici s větší plochou plachet, potřebuje průkaz způsobilosti, a pro plavbu na moři i mezinárodní osvědčení. Teoretická část zkoušky je test na počítači sestavený ze zveřejněných souborů otázek Státní plavební správy. Průvodce vykládá látku všech tří testů, nechá vás procvičit každou otázku a test si vyzkoušet nanečisto.

Tři testy

Každá otázka má tři možnosti a právě jedna je správná; za správnou odpověď je 1 bod. Test se skládá na počítači, který otázky vybírá náhodně ze souboru tak, aby pokryly všechny tematické okruhy, a může měnit pořadí odpovědí. Kdo skládá víc navazujících zkoušek (například M, S a C), musí nejdřív vyhovět v té předchozí. K průkazu patří i praktická zkouška, kterou průvodce nepokrývá.

Jak průvodce používat

1. Výklad. Čtěte po podsouborech a hned odpovězte na tři otázky pod každým z nich. U otázek s obrázkem si obrázek pozorně prohlédněte – na tvaru, barvě a počtu světel záleží.
2. Mini test na konci kapitoly ukáže, co se ještě neusadilo.
3. Trenažér v režimu učení: zvolte svou zkoušku a procvičujte. Otázka je „umím“, když ji zodpovíte dvakrát po sobě správně.
4. Opakování chyb: v trenažéru zvolte stav „chybné“. U každé otázky je odkaz na výklad.
5. Cvičný test na čas, s prohlídkou chyb. Hranice je přísná: u zkoušky M smíte udělat nejvýše pět chyb, u C čtyři.

Studijní materiál pro přípravu na teoretickou zkoušku, ne právní poradenství. Zdroje a verze souborů jsou v příloze B; předpisy ověřeny 21. 10. 2026.

Pojmy a pravidla plavebního provozuzačátečník

Co je plavidlo, malé plavidlo a sestava, co musí vůdce plavidla, jak se malé plavidlo označuje a svítí, kdo komu dává přednost a jak se proplouvá úžinou, pod mostem a plavební komorou. Otázky přebírají formulace zákona o vnitrozemské plavbě a pravidel plavebního provozu téměř doslova – čísla (sekundy, stupně, metry) a výčty se vyplatí znát přesně.

PP1Základní pojmy, vůdce plavidla a poznávací znaky

Plavidla a jejich druhy

Plavidlem se rozumí ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení (§ 2 písm. d) ZVP). Definice nestojí na vlastním pohonu, na výčtu druhů ani na „plovatelnosti“ – rozhoduje ovladatelnost a určení.vessel

Plavidlo do 20 m přestává být malým plavidlem, je-li určené k vlečení, tlačení nebo vedení bočně svázané sestavy jiných než malých plavidel. Rozhodují slova „jiných než malých“: člun, který vleče jiný člun nebo vodního lyžaře, malým plavidlem zůstává.small craft

• Plavidlo s vlastním pohonem je plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem s výjimkou plavidla, jehož strojní pohon je používán pouze pro manévry a snadnější vedení při vlečení nebo tlačení (§ 1 písm. a) PPP).motorized vessel
• Plachetnice je plavidlo, které pluje pouze pomocí plachet a současně nepoužívá vlastní strojní pohon (§ 21 odst. 1 PPP). Plavidlo pod plachtami se zapnutým motorem plachetnicí není a délka tu nehraje roli.sailing vessel

Sestavy plavidel

Sestava plavidel je spojení několika plavidel, z nichž alespoň jedno je s vlastním pohonem (§ 2 písm. e) ZVP). Zákon rozlišuje tři druhy (§ 9 odst. 5 ZVP):convoy

• vlečná sestava – spojení jednoho nebo více plavidel vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, která jsou součástí sestavy; plavidlo vlečené ze břehu sestavou není,
• tlačná sestava – plavidla pevně nebo kloubově spojená, přičemž aspoň jedno je před plavidlem s vlastním pohonem, které zajišťuje pohyb sestavy,
• bočně svázaná sestava – plavidla svázaná boky vedle sebe, přičemž ani jedno není před plavidlem s vlastním pohonem.

Plující, stojící, nasedlé a zastavené plavidlo

Den, noc, viditelnost a plavební dráha

• Noc je období mezi západem slunce a východem slunce, den období mezi východem slunce a západem slunce (§ 15 odst. 1 PPP) – žádné půlhodiny ani pevné hodiny.
• Sníženou viditelností jsou podmínky, při nichž viditelnost omezuje kouřmo, mlha, hustý déšť, sněhová vánice, dým atd. (srov. § 86 odst. 1 PPP). Tma sama o sobě sníženou viditelností není a nejde ani o výhled z kormidelny zakrytý nákladem.restricted visibility
• Plavební dráha je část vodní cesty, kterou mohou plavidla využívat pro plavbu (§ 55 odst. 1 PPP). Definice nestanoví šířku ani hloubku.fairway

Světla a zvuky v číslech

Fialové ani oranžové světlo pravidla neznají. Podle svítivosti se světla dělí na obyčejná, jasná a silná.

Vůdce plavidla: kdo to je a komu velí

Vůdce plavidla je osoba, která vede a je způsobilá vést plavidlo nebo sestavu plavidel v provozu na vodní cestě (§ 8 odst. 1 ZVP). Definice nemluví o vyučení, věku ani výkonu motoru.boatmaster

• Vůdce plavidla je povinen být přítomen na plavidle, jestliže plavidlo pluje (§ 29b odst. 1 písm. a) ZVP); u plovoucího stroje i po dobu jeho pracovní činnosti. Pro stání nebo nástup cestujících tuto povinnost zákon nestanoví.
• Příkazy vydávanými vůdcem plavidla k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu jsou povinni se řídit členové posádky plavidla a další osoby na plavidle (§ 29b odst. 5 ZVP), ať mají vlastního průvodce, nebo ne. Ostatní účastníci plavebního provozu jeho příkazům nepodléhají.
• V sestavě: příkazy vůdce sestavy plavidel jsou povinni se řídit vůdci plavidel, která jsou součástí sestavy (tamtéž), ne jen posádka plavidla, které sestavu pohání. Vůdcem sestavy je vůdce plavidla s vlastním pohonem, je-li v sestavě jediné (§ 2 PPP).
• Pro řádné ovládání plavidla je třeba zajistit, aby kormidlující osoba v kormidelně mohla přijímat příkazy a předávat informace, slyšela zvukové signály a měla rozhled všemi směry (§ 3 odst. 1 PPP); vyžadují-li to okolnosti, zajistí se pozorovatel.

Náklad, cestující, rozměry a samotíž

• Rozmístění nákladu na plavidle nesmí ohrožovat stabilitu plavidla nebo pevnost jeho tělesa (§ 4 odst. 3 PPP).
• Plavidlo určené k přepravě cestujících nesmí přepravovat více cestujících, než je na něm povoleno přepravovat (§ 4 odst. 5 PPP) – a to ani tehdy, když by se nepřekročil ponor. Méně cestujících vézt smí.
• Nejvyšší povolené hodnoty délky a šířky plavidla a sestavy plavidel pro jednotlivé úseky vodní cesty jsou uvedeny v příloze č. 1, nejvyšší povolené hodnoty ponoru v příloze č. 2 a výšky pevného bodu v příloze č. 3 k vyhlášce o pravidlech plavebního provozu (§ 6 PPP) – ne v zákoně ani v předpisu správce vodní cesty.
• Plutí samotíží (plavba po proudu jen unášením proudem) je zakázáno; zákaz se nevztahuje na malá plavidla bez vlastního pohonu nepodléhající evidenci v rejstříku malých plavidel (§ 22 odst. 3 ZVP), např. na kánoe. Malá plavidla s vlastním pohonem výjimku nemají.drifting

Překážky, úniky, nehody a plavební značení

Na vodní cestě je zakázáno poškozovat plavební značení a jiná plavební zařízení umístěná na vodní cestě a používat je k vyvazování a na vodní cestě nebo v její blízkosti umísťovat předměty, které jsou zaměnitelné s plavebním značením (§ 29a odst. 1 ZVP).

Ústními pokyny se vůdci plavidel musí řídit, dává-li je zaměstnanec plavebního úřadu v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti plavebního provozu, který je jako zaměstnanec plavebního úřadu viditelně označen (§ 22b odst. 1 ZVP).

Poznávací znaky malých plavidel

PP2Signalizace malých plavidel a pravidla plutí, proplouvání a stání

Optická signalizace a druhy světel

Optickou signalizací na plavidle jsou světla, tabule, vlajky, plamence, balóny a kužele (§ 12 PPP). Vyžadují-li to podmínky viditelnosti, použije se signalizace předepsaná pro provoz v noci i ve dne (§ 12 odst. 2 PPP) – světlomet ani radiolokátor ji nenahrazují.

Tabule a vlajky jsou u malých plavidel dostatečně viditelné při rozměrech minimálně 0,6 m × 0,6 m (u ostatních plavidel 1 m × 1 m; § 13 odst. 3 PPP). Balóny a kužele mohou být nahrazeny upravenými předměty, které mají při pohledu z dálky stejný tvar (§ 14 odst. 1 PPP) – rozhoduje tvar, ne barva.

Světla malých plavidel v noci

Zvláštní signalizace

• Malé plavidlo, které pluje pomocí plachet a zároveň používá strojní pohon, nese za dne černý kužel, jehož vrchol směřuje dolů (§ 21 odst. 3 PPP).
• Ztráta manévrovací schopnosti (§ 27 PPP): v noci červené světlo kývající se v půlkruhu (na malém plavidle může být bílé) nebo dvě červená světla 1 m nad sebou viditelná ze všech stran; za dne kývání červenou vlajkou v půlkruhu nebo dva černé balóny 1 m nad sebou, viditelné ze všech stran. Vyžaduje-li to situace, přidá se zvukový signál „čtyři krátké zvuky“ (nejsem schopen manévrování).
• Plavidlo mající přednost při proplouvání místy s určeným pořadím proplouvání (např. plavební komorou) musí za dne nést červený plamenec umístěný v přední části plavidla (§ 26 PPP).pennant
• Plavidla plavebního úřadu, Policie České republiky, obecní policie, Celní správy České republiky a složek integrovaného záchranného systému mohou signalizovat obyčejným blikavým modrým světlem viditelným ze všech stran (§ 36 PPP). Stálé modré světlo nebo modrý kužel vrcholem dolů naopak označuje přepravu nebezpečných věcí.

Signály v nouzi

Plavidlo v nouzi, které potřebuje pomoc, může signalizovat opticky (§ 39 odst. 1 PPP):

• kroužením vlajkou nebo jiným obdobným předmětem, kroužením světlem,
• vlajkou, pod kterou nebo nad kterou je vyvěšen balón nebo předmět podobného tvaru,
• odpalováním světlic nebo pyrotechnických prostředků, které po odpálení vytvářejí tzv. červený déšť a následují v krátkých intervalech,
• světelným signálem SOS (· · · – – – · · ·) podle Morseovy abecedy,
• světlicemi s padákem nebo pochodněmi s červeným světlem,
• opakujícími se pomalými pohyby rukou ze vzpažení dolů.

Zvukově: plavidlo, které se ocitlo v nouzi a chce požádat o pomoc, musí opakovat řady úderů na zvon nebo dávat dlouhé zvukové signály (§ 50 PPP); optické a zvukové signály nouze se navzájem nahrazují nebo doplňují. Řada úderů na zvon trvá 4 sekundy a může být nahrazena řadou úderů kovu o kov stejné časové délky (§ 48 odst. 5 PPP). Jediná řada úderů na zvon opakovaná po minutě je jiný signál – dává ho za snížené viditelnosti plavidlo stojící při levém břehu.

Zvukové signály

Samostatně plující malé plavidlo dává jen obecné signály (§ 49 odst. 2 PPP). Signály pro předjíždění a obrat dávají plavidla, která nejsou malá – proto otázky výslovně říkají „plavidlo, které není malým“.

Obecná pravidla a křížení směrů

• Vysokorychlostní plavidla a malá plavidla plující mimo výtlačný režim (rychle, klouzáním po hladině) ponechají vždy všem ostatním plavidlům dostatek místa, aby mohla pokračovat v plavbě a nemusela přitom měnit směr nebo rychlost plavby (§ 57 odst. 1 PPP). Přednost tedy nemají – ustupují.
• Plují-li plavidla směry, které vylučují jakékoli nebezpečí kolize, nemění směr nebo rychlost plavby způsobem, který by mohl nebezpečí kolize přivodit (§ 57 odst. 5).
• Zpozoruje-li vůdce plavidla, že by mohlo hrozit nebezpečí kolize, signalizuje řadou velmi krátkých zvuků (§ 57 odst. 6).

Při křížení malých plavidel (§ 59 odst. 1 a 2 PPP): malé plavidlo s vlastním pohonem uvolní dráhu všem ostatním malým plavidlům; malé plavidlo bez vlastního pohonu a neplující pomocí plachet uvolní dráhu malým plavidlům plujícím pomocí plachet. Mezi plavidly stejného druhu (kromě plachetnic, které se řídí větrem) platí pravidlo pravého boku: plavidlo, které má druhé plavidlo na pravém boku, dá tomuto plavidlu přednost v plavbě a vyhne se křížení směrů plavby před jeho přídí; plavidlo plující z pravé strany zachová svůj směr.

Malá plavidla při křížení směru plavby jiným než malým plavidlům udržují vždy bezpečnou vzdálenost odpovídající nejméně dvojnásobku délky těchto plavidel (§ 59 odst. 5 PPP).

Úžiny a přikázaný směr plavby

Směrem proti proudu se rozumí směr k prameni toku; levý a pravý břeh se určují ve směru od pramene k ústí (§ 55 odst. 2 a 3 PPP). Úžina je úsek nebo místo, kde plavební dráha není pro potkávání dostatečně široká (§ 62 PPP):

• před vplutím do nepřehledné úžiny dá plavidlo zvukový signál „jeden dlouhý zvuk“; je-li úžina dlouhá, musí tento signál při proplouvání úžinou opakovat,
• na tocích se směry po a proti proudu: jestliže vůdce plavidla plujícího proti proudu zjistí, že plavidlo plující po proudu vplouvá do úžiny, zůstane stát pod úžinou a vyčká, až plavidlo po proudu úžinou propluje – plavidlo plující po proudu se hůř zastavuje,
• je-li potkávání v úžině nevyhnutelné, učiní vůdci plavidel veškerá opatření k tomu, aby k potkávání došlo na vhodném místě a za takových podmínek, které představují nejmenší nebezpečí.

V úseku s přikázaným směrem plavby plavidla plující proti proudu sníží rychlost a případně zastaví, aby umožnila plavidlům plujícím po proudu bezpečně proplout (§ 68 odst. 2 PPP).

Předjíždění

• Předjíždění je možné až poté, co se předjíždějící přesvědčil o tom, že s předjížděním není spojeno nebezpečí (§ 65 odst. 1 PPP). Rychlost plavidel podmínkou není.
• Předjížděné malé plavidlo podle plavební situace umožní a usnadní předjíždění a přiměřeně sníží rychlost plavby, aby předjíždění proběhlo bez nebezpečí a dostatečně rychle a nenarušilo plavbu ostatních plavidel (§ 65 odst. 2). Zastavovat ani se tisknout k pravému břehu nemusí.
• Předjíždějící plavidlo míjí předjížděné plavidlo zpravidla po jeho levém boku; není-li s předjížděním spojeno nebezpečí kolize, může být předjíždění uskutečněno i po pravé straně předjížděného plavidla (§ 66 odst. 1) – kdekoli, nejen v oblouku.
• Při předjíždění plachetnicí umožní předjížděné plavidlo předjetí po své návětrné straně (§ 66 odst. 8), tedy po straně, ze které vane vítr, aby plachetnici nebralo vítr.windward side
• Nemůže-li se předjíždění s ohledem na možnost nebezpečí kolize uskutečnit, dá předjížděné plavidlo, které není malým, signál „pět krátkých zvuků“ (§ 66 odst. 6).

Obrat, plutí vedle sebe a přibližování

• Obrat může plavidlo provést až poté, co se vůdce ujistil, že pohyb ostatních plavidel mu umožňuje provést obrat bez nebezpečí a že ostatní plavidla tím nebudou přinucena změnit náhle směr nebo rychlost plavby (§ 69 odst. 1 PPP). Plavidlo, které není malé, upozorní na obrat doprava signálem jeden dlouhý zvuk, za kterým následuje jeden krátký zvuk, na obrat doleva signálem jeden dlouhý zvuk, za kterým následují dva krátké zvuky.
• Plavidla mohou plout vedle sebe, jen je-li k tomu dostatečný prostor a nevytvoří-li se tím překážka nebo nebezpečí pro plavbu (§ 72 odst. 1).
• Přibližovat se k boku plavidla, které pluje, vyvazovat se na ně nebo plout těsně za ním lze jen s výslovným souhlasem jeho vůdce (§ 72 odst. 3).

Vlnobití a sání

Aby se zabránilo škodám na stojících nebo plujících plavidlech nebo na stavbách na vodní cestě, plavidlo upraví rychlost plavby tak, aby nevznikalo nadměrné vlnobití nebo sání (§ 74 odst. 1 PPP). Rychlost včas sníží:

• před vjezdem do přístavu,
• v blízkosti plavidel vyvázaných ke břehu nebo k přístavním můstkům a v blízkosti plavidel, která se nakládají nebo vykládají,
• v blízkosti plavidel, která stojí na obvyklých stanovištích,
• v blízkosti převozních lodí, které neplují volně (jsou upoutané k lanu),
• v úsecích označených signálním znakem zákazu vytváření vlnobití a u plavidel, která nesou signalizaci ochrany před vlnobitím (§ 74 odst. 2).

Mosty, regulační hrázky, plochy pro vodní lyžování ani samotné předjíždění v tomto výčtu nejsou. Pevný limit rychlosti ani vypnutí motorů pravidlo nestanoví – rozhoduje, aby nevznikalo nadměrné vlnobití nebo sání.

Převozní lodě a mosty

• Blokuje-li lano převozní lodě plavební dráhu, mohou připlouvající plavidla přiměřeně včas požádat o uvolnění plavební dráhy zvukovým signálem „jeden dlouhý zvuk“ (§ 77 odst. 3 PPP).
• Jsou-li mostní pole označena jedním nebo několika červenými světly nebo červenými tabulemi s vodorovným bílým pruhem uprostřed, je proplutí těmito mostními poli zakázáno (§ 79 odst. 1) – všem plavidlům, i malým.
• Jsou-li mostní pole označena nad profilem jednou nebo dvěma žlutými tabulemi, proplouvá se přednostně těmito mostními poli (§ 79 odst. 2) – je to doporučení, ne příkaz ani zákaz.
• U pohyblivých mostů plavidlo sníží rychlost a řídí se pokyny obsluhy; předjíždění je v jejich blízkosti možné jen na zvláštní pokyn obsluhy mostu (§ 80 PPP).

Plavební komory

Pravidla o proplouvání plavebními komorami platí v celém obvodu plavební komory až k místům, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení (§ 85 odst. 1 PPP).lock

• Pořadí: proplavení probíhá v pořadí, v jakém plavidla připlula do míst určených pro čekání plavidel – ne podle ohlášení ani podle uvážení obsluhy. Proplavují-li se malá plavidla společně s plavidly, která nejsou malá, vplují do plavební komory až po těchto plavidlech (§ 82 odst. 3).
• Přednost při proplavení mají plavidla, která signalizují modrým blikavým světlem viditelným ze všech stran (plavební úřad, policie, celní správa, IZS při neodkladné služební povinnosti), a plavidla, která nesou na přídi červený plamenec (§ 84).
• Plavidlo vybavené zařízením pro radiotelefonní spojení zajistí v obvodech plavebních komor a v komorách poslech na kmitočtovém kanálu vyhrazeném pro danou plavební komoru (§ 82 odst. 2).
• Při připlouvání do obvodů plavebních komor a v místech určených pro čekání nelze předjíždět (§ 82 odst. 4); zákaz se týká předjíždění, ne potkávání.
• Kotvy musí být zdviženy úplně v plavebních komorách, ale i v místech určených pro čekání u plavebních komor, pokud nejsou použity k zakotvení.
• Při vplouvání plavidla sníží rychlost tak, aby nedošlo k nárazu do vrat nebo ochranných zařízení nebo do jiných plavidel; pevnou rychlost v km/h předpis nestanoví.
• V komoře stojí plavidla v mezích vyznačených stání, jsou-li na zdech vyznačena; použití odrazníků je nezbytné a snímatelné odrazníky musí být plovoucí; malá plavidla udržují bezpečný odstup od ostatních plavidel; okovaná bidla a háčky k odstrkování jsou zakázány (§ 82 odst. 5, § 85 odst. 2).
• Plavební komora nesmí být použita ke stání plavidla přes noc nebo na delší dobu a výstup a nástup cestujících v komoře je možný jen se souhlasem obsluhy plavební komory (§ 85 odst. 2).

Vplouvání do plavebních komor se řídí ve dne i v noci optickými signály osazenými na jedné nebo na obou stranách plavební komory (§ 83 PPP), ne radiotelefonem.

Plavba za snížené viditelnosti

• Při plavbě za snížené viditelnosti plavidlo přizpůsobí rychlost plavby stavu viditelnosti, místním podmínkám a provozu ostatních plavidel (§ 86 odst. 2 PPP).
• Malé plavidlo plující za snížené viditelnosti má nastavenou rádiovou stanici na kmitočtovém kanálu pro spojení mezi plavidly (§ 86 odst. 2).
• Při zastavení z důvodu snížené viditelnosti ponechá plavidlo plavební dráhu podle možnosti volnou (§ 86 odst. 3).
• Dostane-li se malé plavidlo do snížené viditelnosti, při které nelze rozeznat jiná plavidla, zejména při mlze, a pluje bez pomoci radiolokátoru, může při zachování zvláštní pozornosti doplout na nejbližší vhodné místo pro bezpečné stání (§ 86 odst. 1, § 89). Přitom pluje co nejblíže jedné straně plavební dráhy, má na přídi pozorovatele a dává signál „jeden dlouhý zvuk“ opakující se v intervalech ne delších než jedna minuta; rádiem oznámí jen stranu, na kterou se vyhýbá.

Stání, kotvení a vyvazování

• Plavidla stojí tak blízko břehu, jak jim to dovoluje jejich ponor a místní podmínky, vždy však tak, aby nepřekážela proplouvání jiných plavidel (§ 90 odst. 1 PPP).
• Stojící plavidla kotví nebo se vyvazují tak, aby nemohla změnit svoji polohu a ohrozit tím jiná plavidla nebo jim překážet – s ohledem na vítr, kolísání hladiny, sání a vlnobití (§ 90 odst. 3).
• Plavidla nesmí stát – všechna, i malá (§ 91 odst. 1): pod mosty a pod elektrickým vedením vysokého napětí, ve vjezdech do přítoků a výjezdech z nich a ve vjezdech do přístavů, v úsecích vyznačených obratišť, v úžinách a před vjezdy do nich, v plavebních trasách přívozů a v trasách plavidel připlouvajících k přístavištím nebo odplouvajících od nich.
• Kde je stání na kotvě zakázáno signálním znakem zákaz kotvení, nesmějí plavidla kotvit na té straně vodní cesty, na které je tento znak umístěn; totéž platí pro znak zákaz vyvazování ke břehu. V místech označených znakem povolené stání mohou plavidla stát jen na té straně vodní cesty, na které je znak umístěn (§ 92 až 94).
• Pro vyvazování nebo uvolňování nasedlých plavidel se nepoužívají předměty, které neumožňují dostatečně pevné zajištění plavidla, zejména stromy, zábradlí, sloupy, pilíře, patníky, žebříky nebo svodidla (§ 93 odst. 3) – ani s ochranným obložením, ani pro malá plavidla.
• Minimální vzdálenosti od stojících plavidel s modrými kužely nebo světly (10, 50 a 100 m) uvádí tabulka 1.9.

Sestavy malých plavidel a cestující

• K vlečení, tlačení nebo vedení malých plavidel v bočně svázané sestavě se použije plavidlo s takovým výkonem strojů, aby byla zajištěna náležitá manévrovací schopnost sestavy (§ 75 odst. 1 PPP); pevný výkon v kW ani počet členů posádky předpis nestanoví.
• Plavidlo, na němž je povoleno přepravovat více než 12 cestujících, i kratší než 20 m, se s cestujícími na palubě nepoužije v tlačné, vlečné nebo bočně svázané sestavě (§ 75 odst. 5 PPP).
• Aby obsazení plavidla cestujícími nebo zatížení plavidla nákladem a jeho rozmístění na plavidle neohrožovalo bezpečnou plavbu, je povinen zajistit vůdce malého plavidla (§ 29b odst. 1 písm. b) ZVP) – ne vlastník, provozovatel ani každý člen posádky.

Koupající se osoby, vodní lyžování a vymezené plochy

• Malé plavidlo obeplouvá koupající se osobu v bezpečné vzdálenosti – malé plavidlo s vlastním pohonem alespoň 10 m, malé plavidlo bez vlastního pohonu nebo plachetnice alespoň 3 m – a pokud možno tak, aby koupající se zůstal mezi malým plavidlem a nejbližším břehem (§ 103 PPP).
• Na sledované vodní cestě je koupání a potápění zakázáno do vzdálenosti 100 m od mostu, přístaviště nebo překladiště, dále v plavební komoře a ve vodní ploše nad a pod plavební komorou až k místu, kde končí zařízení k vyvazování plavidel pro čekání na proplavení, a v plavebních kanálech, na trase přívozu a v přístavu (§ 29d odst. 1 ZVP).
• Vodní lyžování a obdobné činnosti ve vleku za plavidlem jsou zakázány v noci nebo za snížené viditelnosti (§ 29f odst. 2 ZVP). Plavidlo vlekoucí vodního lyžaře se smí pohybovat jen ve vymezené vodní ploše určené a vyznačené pro vodní lyžování; s vůdcem musí být na palubě osoba, která je schopna obsluhovat vlečné zařízení a sledovat lyžaře; vlečné lano nesmí být vlečeno za plavidlem, pokud se ho nedrží vodní lyžař (§ 101 PPP).
• Vytažený žlutý balón u vymezené vodní plochy pro vodní lyžování znamená, že plocha je právě využívána vodními lyžaři a vplouvat do ní je zakázáno plavidlům, k jejichž provozu nebyla určena (§ 101 odst. 4 PPP).
• Plavbu, při níž dochází k objíždění řady uměle vytvořených překážek, ke skokům nad vodní hladinou nebo k jiným akrobatickým činnostem nebo k rychlostní plavbě, lze provozovat jen ve vymezené části vodní cesty, vyznačené plavebním značením (§ 30a ZVP, § 102 PPP).
• Není-li malé plavidlo s vlastním strojním pohonem vybaveno zařízením k měření rychlosti, smí tam, kde jsou stanoveny nejvyšší povolené rychlosti, plout pouze rychlostí odpovídající výtlačnému režimu plavby – vztlak tvoří jen hydrostatické síly a plavidlo se nevynáší z vody (§ 7 odst. 5 PPP).displacement mode

Vysoká voda a zima

Před dosažením vodního stavu ohrožujícího bezpečnost plavby je vůdce plavidla povinen umístit plavidlo do přístavu s ochrannou funkcí nebo chráněného místa (§ 29b odst. 1 písm. m) ZVP) – obyčejné vyvázání v přístavišti nestačí. Na přehradních zdržích musí být plavidla před zimním obdobím vytažena na břeh nad kótu nejvyššího vzdutí nebo přemístěna na vhodná místa umožňující převazování plavidel podle změn hladiny (§ 23 odst. 4 ZVP).

Světla, denní znaky, zvukové signály a plavební značenímírně pokročilý

Podle světel v noci a tvarů ve dne poznáte, kdo se k vám blíží a co právě dělá; podle zvukového signálu, co se chystá udělat; podle tabule na břehu nebo bóje na vodě, co se na úseku smí a musí a kudy vede plavební dráha. Je to nejobrázkovější část zkoušky M: skoro u každé otázky uvidíte obrázek a máte říct, co znamená. Výklad se drží vyhlášky č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu (dále vyhláška), a jejích příloh č. 5 až 8.

PP3Signalizace plavidel: světla v noci a znaky ve dne

Jak číst obrázky ve zkoušce

Optickou signalizací na plavidle jsou světla, tabule, vlajky, plamence, balóny a kužele (§ 12 vyhlášky). Nocí se rozumí doba mezi západem a východem slunce, dnem doba mezi východem a západem slunce (§ 15); vyžadují-li to podmínky viditelnosti, použije se noční signalizace i ve dne. Není-li stanoveno jinak, svítí světla stále a rovnoměrně. Válce, balóny, kužele a dvojité kužele smějí být nahrazeny předměty, které mají z dálky stejný tvar.visual signals

Obrázky ve zkoušce jsou kreslené podle přílohy č. 5 vyhlášky: noční scéna má černé pozadí, denní bílé. Kdo zná značky, přečte obrázek jako větu.

Vrcholové, boční a záďové světlo

• Vrcholové světlo je silné bílé světlo svítící nepřerušovaně v obzorovém výseku 225°: je vidět zpředu a do 22,5° za kolmici k podélné ose na obou bocích.masthead light
• Boční světla jsou jasné zelené světlo na pravém boku a jasné červené světlo na levém boku, každé ve výseku 112,5°.sidelights
• Záďové světlo je jasné nebo obyčejné bílé světlo ve výseku 135° směrem dozadu.stern light
• Světlo viditelné ze všech stran svítí ve výseku 360°.all-round light

Podle svítivosti rozlišuje vyhláška světla silná, jasná a obyčejná (příloha č. 5); malá plavidla smějí místo silného světla použít jasné a místo jasného obyčejné. Přerušovaná světla jsou blikavá (40–60 záblesků za minutu) a záblesková (100–120 záblesků).

Přestanou-li předepsaná světla fungovat, nahradí se neprodleně nouzovými světly; silné světlo přitom smí nahradit jasné a jasné obyčejné (§ 16).

Plavidla s vlastním pohonem a sestavy

Samostatně plující plavidlo s vlastním pohonem nese v noci vrcholové světlo vpředu v podélné ose (nejméně 4 m vysoko), boční světla nejméně 1 m pod ním a záďové světlo (§ 17 odst. 1). Smí nést i druhé vrcholové světlo vzadu a výš; plavidlo delší než 110 m ho nese vždy. Vysokorychlostní plavidlo navíc ve dne i v noci signalizuje dvěma jasnými žlutými zábleskovými světly 1 m nad sebou (§ 17 odst. 4). Na malá plavidla a převozní lodě se § 17 nevztahuje – mají vlastní pravidla.

Tlačná sestava do rozměrů 110 × 12 m se pro účely signalizace považuje za samostatně plující plavidlo s vlastním pohonem (§ 19 odst. 5). Vlečenému plavidlu vyhláška boční světla neukládá; jeho poznávacím znamením je jediné jasné bílé světlo vysoko a vlečné lano na obrázku. Dvě taková světla (vpředu a vzadu) nese jen vlečené plavidlo delší než 110 m.

Plachetnice a malá plavidla

Plachetnice je plavidlo, které pluje pouze pomocí plachet a současně nepoužívá vlastní strojní pohon (§ 21).sailing vessel Plachetnice, která není malým plavidlem, nese v noci boční a záďové světlo a může navíc nést nahoře na stěžni dvě světla viditelná ze všech stran nad sebou, horní červené a dolní zelené (§ 21 odst. 2). Na malá plavidla se to nevztahuje (§ 21 odst. 4), takže tato světla „může nést plachetnice, která není malým plavidlem“, ne každá plachetnice.

Plavidlo, které pluje pomocí plachet a zároveň používá strojní pohon, nese ve dne černý kužel vrcholem dolů, co nejvýše (§ 21 odst. 3), i když je malým plavidlem. Plachetnicí v tu chvíli není; v noci nese světla plavidla s vlastním pohonem, u malého plavidla tedy vrcholové, boční a záďové světlo.

Jedno bílé světlo viditelné ze všech stran na malém plavidle tedy může znamenat čtyři různé věci a ve zkoušce rozhoduje, co je nakresleno: motorový člun do 7 m, vlečený nebo bočně vedený člun (na obrázku lano), člun bez motoru a bez plachet (veslice) a – s druhým bílým světlem při přiblížení jiných plavidel – plachetnice do 7 m. Odpovědi „každé malé plavidlo“ ani „každé malé plavidlo s vlastním pohonem“ správné nejsou. Malá plachetnice delší než 7 m nese barevná boční světla a záďové světlo; vidíte-li u plachty i vrcholové světlo, pluje plavidlo s plachtami a motorem současně.

Osobní lodě, nebezpečné věci, převozy, přednost a ztráta manévrovací schopnosti

• Osobní loď – plavidlo, na kterém je povoleno přepravovat více než 12 cestujících (§ 8) – do délky 20 m nese ve dne žlutý dvojitý kužel viditelný ze všech stran (§ 24).passenger vessel
• Plavidlo přepravující nebezpečné věci (podle dohody ADN) nese v noci jedno až tři modrá světla a ve dne jeden až tři modré kužely vrcholem dolů, viditelné ze všech stran (§ 23), a to i za stání (§ 30). V tlačné nebo bočně svázané sestavě je nese jen plavidlo, které zajišťuje její pohyb. Modrý kužel neplést s černým kuželem vrcholem dolů (plachty a motor) a stálé modré světlo s modrým blikavým (úřední plavidla).dangerous goods
• Převozní loď, která nepluje volně (vedená po laně): v noci jasné bílé světlo ze všech stran (nejméně 4 m vysoko, u lodi do 20 m stačí 2 m) a 1 m nad ním jasné zelené světlo ze všech stran, ve dne zelený balón (§ 25 odst. 1). Přední loďka nebo bóje (plovák), která nese vodicí lano převozní lodě, má v noci jasné bílé světlo ze všech stran 1,5 m nad hladinou (§ 25 odst. 2).ferry
• Volně plující převozní loď nese v noci totéž zelené světlo nad bílým a k tomu boční a záďové světlo, ve dne rovněž zelený balón (§ 25 odst. 3). Na obrázku poznáte loď, která nepluje volně, podle lana nad ní; volně plující má boční světla. Vrcholové světlo převozní loď nenese.
Volně plující převozní loď v provozu, která stojí na svém stanovišti, nese bílé a zelené světlo podle § 25 odst. 1, po ukončení provozu však zelené světlo nepoužije (§ 31).
• Plavidlo, které má přednost při proplouvání místy s určeným pořadím proplouvání (oprávnění přednostního proplutí), nese ve dne červený plamenec v přední části (§ 26).priority pennant
• Plavidlo, které ztratilo manévrovací schopnost (§ 27): v noci kývá červeným světlem v půlkruhu (na malém plavidle smí být bílé) nebo nese dvě červená světla 1 m nad sebou; ve dne kývá červenou vlajkou v půlkruhu nebo nese dva černé balóny 1 m nad sebou, vše viditelné ze všech stran. Vyžaduje-li to situace, přidá zvukový signál „čtyři krátké zvuky“.vessel unable to manoeuvre

Kývání v půlkruhu znamená ztrátu manévrovací schopnosti, kdežto kroužení vlajkou nebo světlem je signál plavidla v nouzi, které potřebuje pomoc (§ 39). „Předjíždění není možné“ se oznamuje zvukem (pět krátkých zvuků), ne světlem.

Plavidlo v nouzi, které potřebuje pomoc, signalizuje (§ 39 a 50) kroužením vlajkou, jiným předmětem nebo světlem, vlajkou s balónem (nebo podobným předmětem) nad ní či pod ní, odpalováním světlic s červeným deštěm v krátkých intervalech, světelným signálem SOS (· · · – – – · · ·), plamenem, světlicemi s padákem nebo pochodněmi s červeným světlem, opakovanými pomalými pohyby rukou ze vzpažení dolů a zvukově opakovanou řadou dlouhých zvuků nebo řadami úderů na zvon.distress signals

Stojící plavidla, sítě, práce na vodní cestě a kotvy

• Stojící plavidlo (přímo či nepřímo zakotvené nebo vyvázané ke břehu, § 1) nese v noci obyčejné bílé světlo viditelné ze všech stran nejméně 3 m vysoko (nebo dvě, na přídi a na zádi na straně do plavební dráhy). Ve dne nese černý balón v přední části, stojí-li bez přímého nebo nepřímého přístupu na břeh; malá plavidla balón nenesou (§ 29).stationary vessel
• Sítě nebo jiná rybolovná zařízení zasahující ze stojících plavidel do plavební dráhy nebo do její blízkosti se označí v noci obyčejnými bílými světly viditelnými ze všech stran a ve dne žlutými bójemi, plováky nebo žlutými vlajkami, v takovém počtu, aby byla jejich poloha dobře rozeznatelná (§ 33). Jiné sítě vyhláška takto neoznačuje: plavidlo zajišťující činnost pod vodou nese vlajku „A“ (§ 45), plavidlo při zneškodňování výbušnin tři zelená světla, ve dne tři černé balóny do trojúhelníku (§ 46).

Plovoucí stroj při práci a stojící plavidlo, které vykonává práci na vodní cestě nebo provádí sondážní či měřicí operace, ukazují, po které straně je lze obeplout (§ 34):floating equipment at work

• na straně, kde je průjezd volný: v noci dvě zelená světla 1 m nad sebou, ve dne dva zelené dvojité kužele nad sebou;
• na straně, kde průjezd není volný: v noci červené světlo, ve dne červený balón, ve výšce horního zeleného znaku;
• má-li být plavidlo chráněno před vlnobitím: na volné straně v noci červené světlo nad bílým, ve dne vlajka, jejíž horní polovina je červená a dolní bílá (nebo dvě vlajky nad sebou, horní červená, dolní bílá); na straně, kde průjezd není volný, červené světlo a červená vlajka. Vlajky lze nahradit tabulemi stejné barvy.

Nasedlé nebo potopené plavidlo nese signalizaci s ochranou před vlnobitím (§ 34 odst. 5), případně umístěnou na loďkách nebo bójích. Červenobílé vlajky či tabule proto patří „plovoucímu stroji nebo plavidlu vykonávajícímu práci na vodní cestě nebo nasedlému či potopenému plavidlu, které lze obeplout, ale vyžaduje ochranu před vlnobitím“: s červenobílou na obou stranách lze obeplout z obou stran, s červenou na jedné straně jen po straně červenobílé.

Neplést s plavidlem s omezenou možností manévrování, které vytváří překážky (§ 43 odst. 2): to nese pod znaky červená–bílá–červená na straně překážky dvě červená světla nebo dva černé balóny a na volné straně dvě zelená světla nebo dva černé dvojité kužele. Zelené dvojité kužele a jeden červený balón patří plovoucímu stroji při práci na místě.

Kotvy, které mohou vytvářet nebezpečí pro plavbu (§ 35): jsou-li kotvy stojícího plavidla, plovoucího tělesa nebo plovoucího zařízení hozeny tak, že jejich lana nebo řetězy mohou ohrozit plavbu, nahradí se v noci světlo za stání, které je nejblíže k těmto kotvám, dvěma obyčejnými bílými světly 1 m nad sebou. Každá taková kotva se označí v noci bójí nebo plovákem s radarovým odražečem a bílým světlem, ve dne žlutou bójí nebo plovákem s radarovým odražečem. Týká se to jen kotev, které mohou nebezpečí vytvářet – ne každé kotvy a ne každého zakotveného plavidla.radar reflector

Doplňková a zvláštní signalizace

Obr. 2.5 shrnuje zvláštní signály celé podkapitoly; světla nad sebou čtěte shora dolů.

• Modré blikavé světlo viditelné ze všech stran, v noci i ve dne, smějí užívat plavidla plavebního úřadu, Policie ČR, obecní policie, Celní správy ČR a složek integrovaného záchranného systému, jsou-li na bocích označena názvem provozovatele, záchranná nápisem „ZÁCHRANNÉ PLAVIDLO“ nebo „RESCUE“ (§ 36).
• Žluté blikavé světlo viditelné ze všech stran, v noci i ve dne, smí nést plavidlo, které za plavby vykonává práce na vodní cestě, poskytuje technickou pomoc jiným plavidlům nebo provádí sondážní či měřicí práce (§ 37). Vysokorychlostní plavidlo má jinou signalizaci: dvě žlutá záblesková světla nad sebou.
• Ochrana před vlnobitím (§ 38): v noci červené světlo 1 m nad bílým, ve dne vlajka, jejíž horní polovina je červená a dolní bílá, nebo dvě vlajky či tabule nad sebou (horní červená, dolní bílá). Tuto signalizaci smí použít plavidlo vážně poškozené nebo účastnící se záchranných prací, plavidlo, které ztratilo manévrovací schopnost, a plavidlo s povolením plavebního úřadu.protection against wash
• Omezení bočního stání (§ 42): tabule se znakem A.5 (přeškrtnuté „P“) s bílým trojúhelníkem dole a černými číslicemi umístěná na plavidle znamená zákaz bočního stání plavidel ve vzdálenosti od boku plavidla vyznačené v metrech. Netýká se stání obecně ani prostoru před přídí a za zádí.
• Omezená možnost manévrování (§ 43) – plavidlo, které kvůli práci pod vodou (hloubení, pokládání kabelů, umísťování bójí) těžko uvolní plavební dráhu: v noci tři světla nad sebou, červené–bílé–červené, ve dne černý balón, černý dvojitý kužel, černý balón, vše navíc k běžné signalizaci (na obrázku tedy i vrcholové a boční světla).restricted in ability to manoeuvre
• Plavidlo, které vleče rybářské sítě nebo jiné rybolovné zařízení (§ 44 odst. 1): v noci zelené světlo nad bílým, umístěná před vrcholovým světlem a níž než ono; ve dne dva černé kužele spojené vrcholy.
• Jiné plavidlo při rybolovu (§ 44 odst. 2): místo zeleného červené světlo nad bílým, bez vrcholového světla, ve dne rovněž dva kužele spojené vrcholy. Zasahuje-li rybolovné zařízení dál než 150 m od boku plavidla, nese navíc v noci další bílé světlo 2 až 6 m od dvojice ve směru zařízení (níž než bílé, výš než boční světla) a ve dne černý kužel vrcholem nahoru.
• Plavidlo zajišťující činnost pod vodní hladinou (potápěče) nese ve dne i v noci tuhou maketu vlajky „A“ Mezinárodního vlajkového kódu vysokou nejméně 1 m: bílá část u žerdi, modrá vlající část s vykrojeným koncem (§ 45).code flag A
• Plavidlo lodivodské služby nese místo vrcholového světla dvě světla ze všech stran nad sebou, horní bílé a dolní červené, na vrcholu stěžně; boční a záďové světla mu zůstávají (§ 47).pilot vessel

PP4Zvukové signály, signální znaky a značení plavební dráhy

Zvukové signály

Délky zvuků stanoví § 48: krátký zvuk trvá 1 s, dlouhý 4 s a mezera mezi dvěma zvuky 1 s; řada velmi krátkých zvuků je nejméně šest zvuků po ¼ s s mezerami ¼ s; řada úderů na zvon trvá 4 s. Plavidlo s vlastním pohonem (kromě malého) doprovází zvukové signály synchronizovaným žlutým světlem. V sestavě dává signály jen plavidlo, na kterém je vůdce sestavy, a malé plavidlo dává jen obecné signály (§ 49).short blast, prolonged blast

Jak si to zapamatovat: samotné krátké zvuky říkají, co dělám teď – 1 doprava, 2 doleva, 3 zpětný chod, 4 nemohu manévrovat, 5 (od předjížděného) nepředjedeš. Dlouhé zvuky na začátku ohlašují úmysl: jeden dlouhý s krátkými = obrat, tři dlouhé s krátkými = vplutí do přístavu nebo přítoku či vyplutí (1 krátký doprava, 2 doleva), tři dlouhé samotné = přes vodní cestu. Jeden dlouhý zvuk samotný je „Pozor“; za snížené viditelnosti ho v intervalech nejvýše minuty dává samostatně plující plavidlo, sestava dává dva. Zvon za mlhy znamená „stojím“ (1 řada vlevo, 2 vpravo, 3 v neurčité poloze); opakované řady úderů na zvon i řada dlouhých zvuků jsou signálem nouze. Rozlišujte: 1 krátký = „pluji doprava“, 1 dlouhý + 1 krátký = „obrat doprava“, 3 dlouhé + 1 krátký = vplutí či vyplutí a pak doprava. Signál „hodlám zastavit“ nebo „ukončil jsem plavbu“ vyhláška nezná.

Plavba za snížené viditelnosti (mlha, hustý déšť, sněhová vánice, dým): plavidlo, které nepluje pomocí radiolokátoru, smí doplout jen na nejbližší vhodné místo pro bezpečné stání (§ 86). Pluje přitom co nejblíže jedné straně plavební dráhy, má na přídi pozorovatele, odpovídá rádiovou stanicí a dává zvukový signál – samostatně plující plavidlo „jeden dlouhý zvuk“, plavidlo vůdce sestavy „dva dlouhé zvuky“, opakované v intervalech ne delších než 1 minuta (§ 89). Převozní loď bez radiolokátoru dává místo toho jeden dlouhý a čtyři krátké zvuky. Plavidlo, které za snížené viditelnosti stojí v plavební dráze nebo v její blízkosti mimo přístav, a zachytí takové signály nebo rádiem zprávu o přibližujícím se plavidle, ohlásí rádiem svou polohu nebo po celou dobu slyšitelnosti signálů zvoní: jedna řada úderů – stojí na levé straně (při levém břehu), dvě řady – na pravé straně, tři řady – v neurčité poloze (§ 87).restricted visibility

Předjíždění se dorozumívá také zvuky (§ 66): předjíždějící plavidlo žádá dvěma dlouhými zvuky, po kterých následují dva krátké (chce předjet po levém boku předjížděného), nebo jeden krátký (po pravém boku). Předjížděné souhlasí jedním krátkým zvukem (předjíždění po jeho levém boku) nebo dvěma krátkými (po pravém boku). Nemůže-li se předjíždění s ohledem na nebezpečí kolize uskutečnit, dá předjížděné plavidlo pět krátkých zvuků. Pro malá plavidla ve vztahu k ostatním plavidlům ani navzájem se tyto zvukové dohody nepoužijí (§ 66 odst. 9).

Jak poznat druh signálního znaku

Signální znaky pro řízení plavby jsou v příloze č. 7 vyhlášky (§ 54). Dělí se na zákazové (A), příkazové (B), omezující (C), doporučující (D) a upozorňující, tedy informativní (E); doplnit je mohou tabulky se vzdáleností, šipky vymezující úsek a tabulky s nápisy. Druh znaku poznáte podle barev dřív, než rozluštíte symbol.waterway signs

Doplňující znaky (příloha č. 7, oddíl II) upřesňují základní znak: tabulka nad znakem udává vzdálenost, od které znak platí (např. „2000 m“), šipky vedle znaku nebo pod ním vymezují úsek, tabulka s nápisem pod znakem vysvětluje jeho význam (třeba zastavení k celní prohlídce). Bílá svítící šipka u světla směruje jeho význam: se zeleným světlem je vplutí do přístavního bazénu ve směru šipky povoleno, s červeným zakázáno. Tabule mohou mít po obvodu úzký bílý pruh.

Zákazové znaky (A)

Zákaz proplutí (A.1, obecný znak) je tabule s vodorovnými pruhy červený–bílý–červený, červené světlo nebo červená vlajka. Dvě tabule, dvě červená světla nebo dvě červené vlajky nad sebou znamenají zákaz proplutí na delší dobu. Ostatní zákazové tabule mají bílé pole s černým symbolem, červený okraj a červený šikmý pruh; symbol říká, co je zakázáno.

Přeškrtnutý znak je zákaz, nikdy „konec zákazu“ – konec ohlašuje modrá tabule E.11. Výjimečný je obsah znaku A.18: přeškrtnutý rychlý člun nezakazuje plavbu malých plavidel s vlastním pohonem ani vodních skútrů, ale oznamuje konec úseku s povolenou plavbou malých plavidel vysokou rychlostí. Hlídejte rozsah zákazu: A.5 (P) zakazuje stání na kotvě i vyvazování, A.7 (patník) jen vyvazování ke břehu, A.6 (kotva) kotvení a vlečení kotev, lan a řetězů, A.5.1 stání v pásmu dané šířky (číslo není rychlost). A.12 platí pro všechna plavidla s vlastním pohonem, A.13 pro malá plavidla (koupání ani potápění se netýká), A.16 pro plavidla bez vlastního strojního pohonu, která nejsou plachetnicemi, a A.17 jen pro windsurfy. Červenobílá tabule A.1.1 s bílým šikmým pruhem se podobá modré E.11 – barva rozhoduje.

Kde zákazy platí v praxi: v úseku se znakem A.2 nebo A.4 není možné vzájemné předjíždění plavidel, v úseku se znakem A.3 (nebo A.4.1) vzájemné předjíždění sestav – to však neplatí, je-li aspoň jedna sestava tlačná a nepřesahuje rozměry 110 × 12 m (§ 67). Úsek se znakem A.8 nelze použít pro obrat; místo vhodné pro obrat označuje E.8 (§ 69 odst. 5). Znak A.1 u vjezdu do přístavního bazénu nebo přítoku (spolu s bílou svítící šipkou) zakazuje vplutí nebo vyplutí (§ 71 odst. 9).

Příkazové znaky (B)

Znaky B.2 až B.4 mluví o straně plavební dráhy, která je po levém či pravém boku plavidla – ne o levém či pravém břehu. Břehy se určují po proudu (§ 55), boky podle plavidla. B.2 jen posílá ke straně dráhy, B.3 přikazuje se jí trvale držet (plná šipka je vaše, přerušovaná patří protisměru), B.4 přikazuje přeplout na druhou stranu; žádný z nich není jednosměrkou ani místem pro obrat. B.9 a B.10 hlídají výjezd z přístavu nebo přítoku: B.9 zavazuje toho, kdo z vedlejší vodní cesty vplouvá na hlavní nebo ji kříží, B.10 toho, kdo pluje po hlavní (§ 71). Červeně orámovaný znak B.11 rádiové spojení přikazuje; modrý znak E.23 s nápisem VHF jen nabízí informace.

Začátek úseku s přikázaným směrem plavby vyznačují znaky B.1 až B.4, konec lze označit znakem E.11. V takovém úseku plavidla plující proti proudu sníží rychlost a případně zastaví – zejména před znakem B.4 –, aby mohla bezpečně proplout plavidla plující po proudu (§ 68). U výjezdu z přístavního bazénu nebo přítoku může být znak E.1 s bílou svítící šipkou: pak smí plavidlo vyplout, i když tím přinutí plavidla na hlavní vodní cestě změnit směr nebo rychlost, a na hlavní vodní cestě je proto osazen znak B.10 (§ 71 odst. 10). Znak B.11 označuje místo, kde se vyžaduje radiotelefonní spojení; vůdce plavidla s rádiovou stanicí se navíc ohlašuje před nepřehledným úsekem, úzkým profilem mostu a úseky vymezenými plavebním úřadem (§ 51).

Omezující (C) a doporučující (D) znaky

Omezující znaky nesou číslo v metrech a trojúhelník ukazuje, co je omezeno: zdola dno (hloubka), shora most (podjezdná výška), z boků šířka. Číslo na C.5 je vzdálenost plavební dráhy od břehu – nepovoluje stání ani neříká, o kolik se dráha zužuje. Doporučující znaky jsou mírnější obdobou zákazů: červenobílé kosočtverce A.10 plavbu mimo vyznačený prostor zakazují, zelenobílé D.2 jen doporučují držet se v něm. Jeden žlutý znak = oba směry, dva vedle sebe = jen jeden směr.

Informativní znaky (E)

Povolení proplutí (E.1, obecný znak) je tabule se svislými pruhy zelený–bílý–zelený nebo zelené světlo, protějšek červeno-bílo-červeného zákazu A.1. Ostatní informativní znaky jsou modré tabule s bílým symbolem. Mnohé jsou nepřeškrtnutou obdobou zákazových znaků: lodní šroub, SPORT, lyžař, plachetnice, veslice, windsurf, rychlý člun a skútr na modré tabuli danou plavbu či činnost povolují.

Znaky míst vyhrazených pro stání (E.5.4 až E.5.15) se čtou podle tvaru a vnitřních kuželů. Trojúhelník vrcholem nahoru = plavidla určená k plavbě tlačením, trojúhelník vrcholem dolů = plavidla mimo plavidel určených k plavbě tlačením, kosočtverec = všechna plavidla. Malé modré trojúhelníky uvnitř udávají, kolik modrých světel nebo kuželů musí stojící plavidla podle § 23 nést – jde tedy o místa pro plavidla přepravující nebezpečné věci. Bez nich je místo pro plavidla, která modrou signalizaci nést nemusejí, tedy nepřepravují nebezpečné věci.

Křížení a ústí vodních cest: v informativních znacích E.9 a E.10 je vodní cesta, po které plujete, svislý pruh a hlavní vodní cesta je širší. Prochází-li pruh celým znakem, cesty se kříží; končí-li u druhé, ústí do ní. Znaky E.9 a E.10 jen informují, po jaké vodní cestě plujete; samy přednost neupravují – povinnosti při vplouvání na hlavní vodní cestu plynou z § 71 a ze znaků B.9 a B.10. Návěstní světla E.12 rozlišujte podle svitu: stálá = stůj, blikavá = jeď.

Značení plavební dráhy

Plavební dráha je část vodní cesty, kterou mohou plavidla využívat pro plavbu. Levý a pravý břeh jsou strany vodní cesty ve směru od pramene k ústí, tedy při pohledu po proudu (§ 55); na uzavřeném štěrkovišti bez patrného přítoku a odtoku se za směr proti proudu považuje směr od vykládky k místu těžby. Barvy se drží břehů: pravá strana je červená, levá zelená. Kdo pluje proti proudu, má červené znaky po levém boku. Znaky jsou v příloze č. 8 vyhlášky.fairway

Plovoucí znaky se umisťují přibližně 5 m od místa, které vyznačují, a od znaků je třeba dodržovat dostatečnou vzdálenost, aby plavidlo nenajelo na mělčinu nebo překážku. V noci mohou znaky nést světla: pravá strana dráhy červené a levá zelené jednotlivě probleskové světlo, rozdělení dráhy bílé rychle probleskové nebo izofázové, přechodové znaky žluté světlo, znak bezpečných vod bílé izofázové a znak jednotlivého nebezpečného místa bílé se skupinami po dvou problescích. Nad bójí rozdělení může červený válec nebo zelený kužel ukázat, kterou stranou se pluje přednostně (hlavní plavební dráha).

Vjezd do přístavního bazénu: plavidlo, které vplouvá do přístavu, se považuje za plavidlo plující proti proudu. Proto má při vjezdu červené zařízení (válec, obdélník na zdi, červené světlo) po levém boku a zelené (kužel, trojúhelník vrcholem vzhůru, zelené světlo) po pravém boku (příloha č. 8, oddíly IV a IX). Na jezerech a rozlehlých vodních cestách se vodní plochy zakázané nebo vyhrazené pro určitý druh plavidel či činností vyznačují žlutými bójemi a bóje zvláštního použití mají být bílé (oddíly VII a VIII).

Plavidlo, jeho stavba a první pomoczačátečník

Kromě pravidel provozu se zkouška M ptá na plavidlo samo a na člověka na něm: kdy smí plavidlo na vodní cestu, které malé plavidlo se zapisuje do rejstříku, z čeho se skládá trup, jaké vlastnosti má mít loď a jak poskytnout první pomoc. Otázky se drží zákona o vnitrozemské plavbě, lodního názvosloví a zásad první pomoci laika.

TZTechnické znalosti: způsobilost, stavba a vlastnosti plavidla

Kdy smí plavidlo na vodní cestu

Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále zákon o plavbě), rozlišuje plavidla, která podléhají evidenci, a plavidla, která jí nepodléhají.

• Malé plavidlo podléhající evidenci lze na vodní cestě provozovat, byla-li schválena jeho technická způsobilost a je-li zapsáno v rejstříku malých plavidel (§ 9 odst. 1 a § 15a zákona o plavbě). Rejstřík vede plavební úřad; registr městského úřadu ani společný „mezinárodní plavební rejstřík“ států EU, EHP a Švýcarska tu roli nehraje.
• Plavidlo nepodléhající evidenci lze provozovat, splňuje-li jeho konstrukce a technický stav podmínky bezpečného provozu a neohrožuje-li životní prostředí (§ 9 odst. 3). Prohlídku u pověřené organizace ani certifikát plavebního úřadu nepotřebuje; za stav plavidla odpovídá provozovatel.
• Dokladem o způsobilosti plavidla k provozu na vodní cestě je lodní osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení, které vydává plavební úřad po schválení technické způsobilosti (§ 10).ship certificate Klasifikační průkaz vydává klasifikační společnost a cejchovní průkaz dokládá cejchování (vztah ponoru a výtlaku); o způsobilosti k provozu nerozhodují.
• Českou státní vlajku nesou při plavbě plavidla zapsaná v plavebním rejstříku, a to na zádi (§ 16). Povinnost plyne ze zákona – nezáleží na tom, zda je plavidlo klasifikované, ani zda je povinnost zapsána v osvědčení.

Které malé plavidlo podléhá evidenci

Malým plavidlem je zjednodušeně plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m (přesně v kapitole 1). Evidenci v rejstříku malých plavidel podléhá, splní-li aspoň jednu ze tří podmínek (§ 14 odst. 3 a § 15a zákona o plavbě).

Evidenci tedy nepodléhá „každé malé plavidlo“. Hraniční hodnota (právě 4 kW, 12 m², 1000 kg) patří vždy do skupiny bez evidence – pokud plavidlo nesplní jinou podmínku.

Lodní trup a jeho výztuhy

Lodní trup je kostra plavidla s obšívkou, případně s palubou. Není to obytná část plavidla ani paluba s nástavbami.hull

• Kýl je hlavní podélná osová výztuha ve dnu lodního trupu, na kterou navazuje přední a zadní vaz (přední vaz neboli klounovec pokračuje od kýlu vzhůru v přídi). Není to hlavní žebro ani kolizní přepážka.keel
• Žebro je příčná tvarová výztuha boku a dna lodi; dává trupu tvar.frame
• Nosník je příčná výztuha paluby, kokpitu, kajuty apod. (palubový nosník, kokpitový nosník).beam
• Vazník je podélná výztuha lodního trupu (outorový vazník, palubní vazník). S vyvazovacím zařízením ani s lany nemá nic společného.stringer
• Obšívka je vnější vodotěsný plášť kostry plavidla – ne lano přišité k okraji plachty ani motouz na konci lana.shell plating
• Outor je část obšívky v přechodu lodního dna do boků.bilge
• Skořepina je druh provedení lodního trupu i jiných částí lodě, vyráběných ve formě laminováním; pevnost dává sám tvarovaný plášť.moulded shell
• Lodní nástavba je část plavidla umístěná nad palubou, např. kajuta vystupující nad palubu.superstructure
• Katamarán je dvojtrupové plavidlo.catamaran

Kormidlo, dokormidlování a vyvazování

• Hlavní část kormidelního zařízení tvoří kormidelní ploutev, která se otáčí s kormidelním pněm; společně se nazývají kormidlo.rudder Propulsor je zařízení k pohonu (např. lodní šroub), dýza prstenec kolem šroubu.
• Příďové dokormidlovací zařízení (pomocné zařízení v přídi, které tlačí příď do strany) slouží ke zlepšení manévrovacích vlastností plavidla, hlavně při malé rychlosti a přistávání.bow thruster
• Palec pacholete je výstupek na pacholeti, který slouží k zajištění ovinutého vyvazovacího lana proti sesmeknutí.

Plavební vlastnosti

Řiditelnost zahrnuje udržení i změnu směru, směrová stabilita jen jeho udržení. Odolnost proti silám, které namáhají lodní těleso při nakládce, je pevnost, nikoli stabilita.

Otvory, drenáž, větrání a sanitace

• Otvory umístěné pod rovinou nejvyššího ponoru zvětšeného o bezpečnostní vzdálenost musí být provedeny takovým způsobem, že nežádoucí proniknutí vody do plavidla je vyloučeno. Bezpečnostní vzdálenost je svislá vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a rovinou vedenou nejnižším bodem, nad nímž už plavidlo není považováno za vodotěsné (vyhláška č. 334/2015 Sb., příloha č. 2). Požadavek se posuzuje podle výsledku, ne podle jednoho předepsaného řešení.
• Drenážní soustava je potrubní systém sloužící k vyčerpání vody z dnových prostorů lodě; plavidlo délky 6 m a více ji musí mít s nejméně jedním čerpadlem. Vyrovnávání ponoru a náklonu ani odčerpání kalů z palivových nádrží to není.bilge system
• Ventilátory slouží k větrání s nuceným oběhem vzduchu; přirozené větrání se bez nich obejde.
• Sanitární soustava plavidla zahrnuje soustavy vodovodní a kanalizační – je to potrubí, ne lékárna ani výčet zařízení umývárny.

ZPZdravotní příprava: první pomoc

Otázky ze zdravotní přípravy vycházejí ze zásad první pomoci pro laiky. Nejvíc se ptají na resuscitaci: kdy ji zahájit, jak ji provádět a kdy skončit.

Tísňová čísla a první kroky

• 155 je národní přímé tísňové číslo záchranné služby, 112 jednotné evropské tísňové číslo. Čísla 150 (hasiči) a 158 (policie) záchrannou službu nevolají.
• Resuscitace (oživování) je postup sloužící pro dočasnou náhradu a případné obnovení životních funkcí (oběhu a dýchání). Neomezuje je a není to léčba šoku.cardiopulmonary resuscitation (CPR)
• Postižený náhle zkolaboval, nehýbe se, nedýchá a nereaguje na poplácání po tváři ani na oslovení: první je přivolání pomoci, hned poté resuscitace. Dýchání z plic do plic ani přemístění do pohodlné polohy na začátku nestojí.
• Lapavé dechy – nádechy v nápadně dlouhých intervalech nebo ojedinělé nadechnutí – jsou typickou známkou náhlé zástavy oběhu; je potřeba ihned začít s resuscitací. Neznamenají, že oběh je v pořádku.agonal breathing
• Nejste-li si jisti, zda postižený v bezvědomí dýchá, postupujte, jako by nedýchal – zahajte resuscitaci. Zkouška zrcátkem nebo brýlemi je nespolehlivá a ztrácí čas.
• Normální klidová dechová frekvence dospělého je 12–15 za minutu. Bez resuscitace nastává při zástavě nezvratné poškození mozku zhruba po pěti minutách.

Jak resuscitovat

Pro kvalitu resuscitace má největší význam co nejméně přerušovaná nepřímá masáž srdce, prováděná správnou frekvencí a dostatečně hluboko. Stlačování udržuje průtok krve mozkem a každá pauza ho přeruší; poměr a objem vdechů jsou až druhořadé. Proto když z jakéhokoli důvodu nemůžete nebo nechcete dýchat z plic do plic, pokračujte v nepřetržité nepřímé masáži srdce – bez pauz a rozhodně ji neukončujte, samotná masáž má smysl.

Kdy resuscitaci ukončit

• Resuscitaci ukončíme, pokud začne postižený normálně dýchat. Jediné nadechnutí nestačí (může jít o lapavý dech) a nemožnost dýchat z plic do plic důvodem k ukončení není.
• Bez obnovení životních funkcí resuscitujeme do převzetí záchrannou službou; resuscitaci utonulého ukončíme při úplném vyčerpání zachránců. Pevná hranice 20 minut neplatí a ohlášení případu záchranné službě není důvod přestat.

Tonutí, bezvědomí a polohy

• Tonoucího vytaženého z vody, který je v bezvědomí a chrčivě, ale zřetelně a pravidelně dýchá, uložíme do polohy na boku, vyčistíme dýchací cesty a pečlivě sledujeme stav dýchání. Vodu z plic nevytlačujeme a pravidelně dýchajícího neresuscitujeme; přestane-li dýchat normálně, resuscitaci zahájíme.
• Stabilizovaná (zotavovací) poloha je poloha na boku s hlavou otočenou k podložce, aby z úst mohly vytékat zvratky a hlen. Ne na zádech ani na břiše.recovery position
• Postižený při vědomí, kterému se špatně dýchá, je nejlépe vsedě nebo polosedě s možností zapřít ruce o židli nebo podložku; zapojí tak pomocné dýchací svaly.

Úrazy hlavy

• Postižený večer upadl, uhodil se do hlavy a druhý den ráno je nápadně ospalý, zmatený a zvrací: odbornou lékařskou pomoc je nutné vyhledat (případně zavolat záchrannou službu). Opožděné příznaky mohou znamenat krvácení v lebce; samy se neupraví.
• Postižený spadl z výšky, je zmatený, nepamatuje si, co se stalo, a posedává: pokud nehrozí nebezpečí dalšího úrazu, necháme jej zaujmout polohu, jaká mu vyhovuje, a zavoláme záchrannou službu. Nerozcházíme ho a neukládáme do polohy se sníženou hlavou.

Krvácení a šok

• Žilní krvácení z končetiny: končetinu zvedneme nad úroveň těla a přiložíme tlakový obvaz.
• Zaškrcení končetiny se používá pouze výjimečně, pokud krvácení nelze zvládnout přiložením tlakového obvazu. Přednostní není, ale stále se používá.
• Krvácení z nosu: postiženého posadíme s lehce předkloněnou hlavou, na zátylek přikládáme studené obklady, palcem a ukazovákem stiskneme nosní křídla a počkáme několik minut. Nezastaví-li se krvácení ani po opakovaných pokusech nebo se zvětšuje, dopravíme ho k lékaři. Hlavu nezakláníme, horké nápoje nepodáváme.
• Příznaky rozvinutého šoku při vnitřním krvácení: bledost, opocení, schvácený výraz, pocit strachu o život, apatie. Hyperaktivita, křik ani horké ruce k nim nepatří.shock
• Pozorujeme-li u postiženého po úrazu příznaky šoku, ihned přivoláme záchrannou službu. Nečekáme na zlepšení, nepodáváme velké množství tekutin ani léky.

Popáleniny, přehřátí a průjem

• Předloktí popálené vroucí vodou nejlépe ošetříme několikaminutovým chlazením čistou vodou. Nemažeme mastí ani zubní pastou a neudržujeme v teple.
• Prst popálený o horký předmět: několikaminutové chlazení čistou vodou, další ošetření není třeba. Vytvoří-li se později puchýř, nepropichujeme jej – chrání ránu před infekcí.
• Přehřátí a úpal: postiženého přesuneme do stínu, podáváme chladné nápoje (nejlépe minerální vodu) a studené obklady na hlavu. Pití mu neodpíráme; alkohol ani teplo nepatří k první pomoci.
• Opakované průjmy: pouze dietní strava, živočišné uhlí a neslazené tekutiny; neupraví-li se stav do 24 hodin, vyhledáme lékaře. Zvracení nevyvoláváme, tučnou stravu a alkohol nepodáváme.

Plachetnice: stavba, teorie a jízdamírně pokročilý

Zkouška S se ptá na názvosloví plachetnice, na její konstrukci a plachty, na fyziku plachtění – vztlak, stabilitu, laterál a zdánlivý vítr – a na praktickou jízdu: kurzy vůči větru, obraty a bezpečnost. Kdo pochopí několik principů (těžiště plachet a laterálu, zdánlivý vítr, plachta jako křídlo), odpoví i na otázky, které zní složitě.

P1Názvosloví plachetnice: typy, trup, takeláž a základní pojmy

Plachetnice a její typy

Plachetnice je loď speciálně konstruovaná pro plavbu pomocí plachet. Ne každé plavidlo hnané větrem je plachetnice – rozhoduje konstrukce určená pro plachty.sailing boat

O typu nerozhoduje plocha plachet, počet stěžňů, výtlak ani samovylévací kokpit – jen kýl, zátěž a ploutev. Zátěž (olovo nebo litina) na spodku kýlu snižuje těžiště lodi a v náklonu ji vzpřimuje. Ploutev bez zátěže jen zachycuje boční sílu plachet; ploutvové plachetnici dává stabilitu hlavně tvar trupu a posádka, která vysedá na návětrný bok. Spouštěcí ploutev se zatahuje do ploutvové skříně, boční otočné ploutve se sklápějí po stranách trupu.

• Jola je člun s oblými žebry, oblým outorem a zrcadlem (zrcadlo = plochá záďová stěna).round-bilge dinghy
• Šarpie je člun s lomenými žebry, ostrým outorem, úkosovým dnem a zrcadlem.hard-chine dinghy

Trup, kormidlo a vybavení

• Přední vaz (klounovec) je hlavní výztužná část přídě, tvořící pokračování kýlu vzhůru a svazující přední část kostry plavidla.stem
• Ploutvová skříň je pouzdro pevně a vodotěsně připevněné k trupu plavidla, do kterého se zatahuje ploutev.centreboard case
• Vyvážené kormidlo je kormidlo, kde část plochy ploutve leží před osou otáčení, takže je ulehčeno ovládání kormidla vyvážením momentů hydrodynamických sil. Voda tlačí na část před osou opačným momentem než na část za osou, a kormidelník proto potřebuje menší sílu. Rozhoduje poloha osy, ne proudnicový tvar listu.balanced rudder
• Kokpit je prostor pro posádku ovládající plachetnici.cockpit
• Persenink je ochranná plachta, chránící loď před vlivy počasí při stání.boat cover

Takeláž: kulatiny a lanoví

Takeláž je celá plachetní výstroj plachetnice.rigging Lodní kulatiny jsou stěžně a ráhna, které nesou soustavu plachet.spars

• Vysoká takeláž (vysokostěžňové oplachtění) je druh oplachtění, kde přední stěh dosahuje vrcholu stěžně.masthead rig
• Příďový trojúhelník je prostor na plachetnici, ohraničený stěžněm, palubou a předním stěhem; vyplňuje ho kosatka.foretriangle

Plachty a jejich nastavení

• Těžiště plachet je teoretický bod, v němž působí výsledná aerodynamická síla nesených plachet.centre of effort (CE)
• Refování plachty je zmenšování plochy plachty (za silného větru); refovací aparát je zařízení sloužící ke zmenšování plachet za plavby. Hlavní plachta se částečně spustí a spodní část se sváže nebo navine, kosatka se navine na rolfok; menší plocha znamená menší sílu a náklon.reefing
• Trim označuje správné ustavení plachetnice, trimování plachet jejich správné nastavení a seřízení. Zmenšování plochy je refování, ne trimování.trim
• Závětrnost lodě je vlastnost plachetnice stáčet se po větru; opakem je návětrnost (podrobně P3).lee helm

Fyzikální pojmy

Hydrostatický vztlak působí i na stojící loď a roste s ponořeným objemem (Archimédův zákon). Hydrodynamický vztlak vzniká jen za pohybu, obtékáním – jako vztlak křídla: ploutev jím zachycuje boční sílu plachet a trup ve skluzu se jím nadzvedá. Laterál zahrnuje všechny ponořené boční plochy včetně kormidla; plachty k němu nepatří. Výtlak váhový se neplete s váhou prázdného plavidla ani s nosností – je to váha vody, kterou plavidlo vytlačí.

P2Konstrukce plachetnice, takeláž a plachty

Trup a konstrukce

• Kýlovou plachetnici charakterizuje pevný kýl se zátěží, malá počáteční a velká konečná stabilita: nízko položená zátěž ji vzpřimuje i z velkého náklonu.
• Ploutvokýlová plachetnice má vůči kýlové výhody: možnost zmenšit ponor zatažením ploutve (mělčiny, přístav, přeprava na přívěsu) a umožnění změny polohy těžiště laterálu – spuštěním nebo povytažením ploutve lze vyvážit loď vůči těžišti plachet (P4).
• Typickým znakem ploutvových plachetnic je plochý trup s malým ponorem a spouštěcí ploutev (převážně bez zátěže).
• Výhodou ocelové konstrukce trupu je především vysoká pevnost; údržba oceli je naopak náročná.
• Stěžňová podpěra slouží k vyztužení paluby nebo nástavby pod patou stěžně.
• Konstrukční rychlost plachetnice je přímo úměrná štíhlostnímu poměru – poměru délky a šířky trupu na vodorysce. Štíhlý trup klade vodě menší odpor; plocha laterálu ani výtlak ji neurčují. Trup 6 m dlouhý a 2 m široký na vodorysce má štíhlostní poměr 3, stejně dlouhý trup široký 1,5 m poměr 4 – je štíhlejší a podle této úměry rychlejší.
• Samovylévací kokpit mají plachetnice určené k plavbě na moři a většina ostatních kajutových plachetnic. Jeho podlaha leží nad vodoryskou a voda, kterou do kokpitu nabere vlna nebo déšť, odtéká odpady sama ven z trupu.self-draining cockpit
• Lodní těleso závodních plachetnic se konstruuje především z hlediska rychlosti a pevnosti.

Požadované vlastnosti takeláže a materiálů

Pružnost se žádá jen u stěžně – jeho ohyb pomáhá tvarovat plachtu. Ráhno se prohýbat nemá a lana se nemají protahovat, jinak by se samovolně měnilo nastavení stěžně a plachet.

Ovládání plachet

• Plachty řídíme lany, která nazýváme otěžemi; vytahujeme a spouštíme je spouštěmi. Stěhy a upínačky (úpony) drží stěžeň.
• Kiking zajišťuje možnost přitažení ráhna směrem k palubě za účelem ovlivnění zploštění plachty. Přitažením ráhna dolů se napne zadní lem a plachta se zploští; zároveň kiking zamezuje zdvihání ráhna, když je vyložené do boku. Je to lanko s kladkami mezi patou stěžně a ráhnem.kicking strap (boom vang)
• Kontraotěž slouží k zajištění polohy hlavní plachty při plavbě na zadní vítr. Vede od ráhna dopředu a drží ho na jeho boku, takže se při nechtěném zaskočení větru za plachtu ráhno prudce nepřehodí.preventer
• Otěžový vozík slouží ke správnému nastavení úhlu tahu otěží hlavní plachty a k přesnému nastavení polohy hlavní plachty. Jezdcem na příčné kolejnici lze bod úchytu otěže posunout do návětří nebo k boku, aniž by se měnilo napětí zadního lemu.traveller
• Automatická kosatka je kosatka, která při obratu sama přejde bez obsluhy z jednoho boku na druhý.self-tacking jib
• Kasání neboli refování plachet se provádí pomocí refovacího zařízení.
• Vějička (korouhvička, slangově frklík) je ukazatel směru větru na vrcholu stěžně; rychlost větru ani boční snos neměří.wind indicator

Druhy plachet

Plachty se tedy liší podle síly větru: za slabého a středního větru se nesou velké plochy (genua, spinakr), za velmi silného malé a pevné (bouřková kosatka, trysail). Spinakr je velký a pracuje hlavně po větru, proto musí být z lehké, ale pevné plachtoviny.

• Bouřkové plachty mají zpravidla barvu oranžovou, aby byly v nepohodě dobře vidět.
• Nevýhodou gaflového oplachtění (čtyřúhelníková plachta s horním šikmým ráhnem – gaflí) je obtížná manipulace při vytahování a spouštění plachty: gafl se vytahuje dvěma spouštěmi současně a musí se při tom udržet ve správném sklonu.
• Výhodou celospírové plachty je větší plocha plachty a lepší tvar po celé délce profilu. Spíry jsou pružné lišty v kapsách plachty; když vedou přes celou šířku, udrží plachta tvar i s vyklenutým zadním lemem.

P3Teorie plachtění: vztlak, stabilita, vítr a síly

Plování a síly na trupu

• Na povrchu kapaliny může plavat těleso, jehož hmotnost je menší než vztlak, který odpovídá hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené – tedy vztlak celého objemu tělesa po úplném ponoření. Je-li hmotnost stejná, těleso se v kapalině jen vznáší; je-li větší, klesá ke dnu. Plavidlo na hladině ponoří jen část objemu, zbytek tvoří rezervu vztlaku.
• Na ponořenou část lodního trupu působí síly hydrostatické a hydrodynamické. Hydrodynamické síly vznikají při proudění vody kolem tělesa a jsou podobné proudění vzduchu: proudění je laminární nebo turbulentní a platí obdobné zákony o proudnicích, vztlaku a odporu jako u aerodynamických sil.
• Jízdu plachetnice ovlivňují hlavní síly aerodynamické a hydrodynamické – vzduch na plachty, voda na trup a ploutev.
• Loď s větším výtlakem (hmotností) má větší setrvačnost než loď s malým výtlakem: déle se rozjíždí i zastavuje.

Těžiště a rovnovážná poloha

• Váhové těžiště se náklonem lodi nemění – rozložení hmotnosti zůstává stejné, nepřesouvá-li se náklad nebo posádka.
• Rovnovážná poloha lodi je dána tím, že těžiště váhy a výtlaku leží na společné svislé ose, v rovině symetrie lodi.
• Při náklonu se mění tvar ponořené části a těžiště výtlaku se posune na ponořenější stranu. Váha a vztlak pak tvoří dvojici sil, která loď vzpřimuje (obr. 4.4).

Stabilita

• Počáteční stabilita – vlastnost lodi snažit se plout ve vzpřímené poloze při malých úhlech náklonu. Dává ji hlavně tvar a šířka trupu.initial stability
• Konečná stabilita, čili stabilita při velkých úhlech náklonu – schopnost vzpřímit se z maximálního náklonu. Dává ji hlavně nízko položená zátěž.ultimate stability
• Stabilita plachetnice je závislá na tvaru a velikosti lodního trupu, rozložení váhy trupu a takeláže a na velikosti a umístění zátěže.
• Stěžeň s příliš velkou hmotností zvedá těžiště a má za následek zhoršení stability. Malá hmotnost kýlu má za následek veliký náklon plachetnice za silného větru.
• Stabilita pohybující se plachetnice je větší než stabilita plachetnice, která stojí: za pohybu se přidávají hydrodynamické síly na trupu a ploutvi, které náklonu brání.

Laterál

• Plocha laterálu je ovlivňována náklonem plavidla. Ponořená část kormidelního listu velikost plochy laterálu ovlivňuje vždy – je součástí boční plochy ponořené části. Natočení kormidla ani povrchová úprava trupu o ploše laterálu nerozhodují.
• Boční plocha laterálu má přímý vliv na stranový posuv (snos, dryf) plachetnice a na schopnost plachetnice stoupat proti větru. Plout na bočním a předním větru umožňuje plachetnici plocha laterálu.
• Plavbu proti větru nebo na bočním větru umožňuje odpor (vztlak) ploutve nebo kýlu, bez nějž by mohla plout plachetnice jen po větru.
• Boční sílu na plachtě zachycuje boční průmět laterálu, avšak skutečný směr plavby není shodný s podélnou osou plavidla, ale je odkloněn o určitý úhel do závětří. Vztlak laterálu je síla působící proti boční síle plachty.
• Při malé ploše laterálu plachetnice špatně stoupá proti větru a má velký snos.

Návětrnost a závětrnost

Síla větru na plachty působí vůči lodnímu tělesu ve společném těžišti všech plachet, odpor vody v těžišti laterálu. Podle jejich vzájemné polohy se loď sama stáčí.

• Závětrnost plachetnice způsobuje poloha těžiště plachet před těžištěm laterálu; návětrnost je dána polohou těžiště plachet za těžištěm laterálu.lee helm / weather helm
• Větší vadou plachetnice je závětrnost, protože může způsobit převržení lodě – závětrná loď má snahu stáčet se sama stále více po větru (odpadat). Mírně návětrná loď se po puštění kormidla stočí do větru a zpomalí.
• Závětrnost i návětrnost lze kromě jiného ovlivnit změnou velikosti a tvaru plachet, změnou polohy a sklonu stěžně, změnou plochy laterálu nebo polohy jeho těžiště i náklonem lodi. Návětrnost je ovlivněna náklonem plachetnice a tvarem trupu: v náklonu se síla plachet přesouvá nad vodu mimo trup a nakloněný trup obtéká voda nesouměrně, obojí stáčí loď do větru.

Skutečný a zdánlivý vítr

• Vítr – pohonná síla plachetnice – vzniká prouděním vzduchu mezi místy s rozdílnými atmosférickými tlaky a rozdílnými teplotami; čím větší jsou rozdíly, tím silnější vítr.
• Zdánlivý vítr je výsledný vítr, složený ze skutečného větru a vlastního větru (jako důsledku pohybu plachetnice vpřed). Pro nastavení plachet je rozhodující zdánlivý vítr a jeho směr za plavby ukazuje vějička na vrcholu stěžně.apparent wind

• Zdánlivý vítr přichází do plachet více zepředu při větší rychlosti plachetnice. Podélná osa plachetnice proto svírá za plavby se zdánlivým větrem menší úhel než se skutečným větrem.
• Při správném nastavení hlavní plachty půlí vratipeň zhruba úhel, který svírá podélná osa plavidla a směr zdánlivého větru.

Plachta jako křídlo

• Pro obtékání plachet větrem platí zákony v podstatě shodné jako pro křídla letadel nebo ptáků, protože jejich tvar a profil jsou podobné. Plachta je v základě vydutá plocha, jejíž řezy vodorovnými rovinami jsou aerodynamické profily. Tyto profily jsou při plavbě proti větru a na bočních větrech obtékány proudem vzduchu pod různým úhlem náběhu: výš nad vodou vane vítr silněji a zdánlivý vítr tam přichází víc z boku, plachta se proto nahoře mírně přetáčí.
• Výsledná síla na plachtě vzniká rozdílem rychlosti vzduchového proudění na vnější a vnitřní straně plachty: na vnější (závětrné) straně proudí vzduch rychleji a vzniká podtlak (sání), na vnitřní (návětrné) straně přetlak.

• Při plavbě ostře proti větru a na bočních větrech způsobuje výslednice sil vyvozených větrem pohyb lodě dopředu, náklon lodě a boční snos. Výslednici si lze rozložit na dopřednou (hnací) sílu ve směru osy lodi a stranovou (boční) sílu kolmo na ni. Správně nastavená plachta na boční vítr má menší stranovou a větší dopřednou sílu než plachta při plavbě ostře proti větru (obr. 4.8).

• Účinnost profilu při plavbě proti slabému přednímu větru je maximální, když proudění kolem něho je plynulé a bez víření (laminární). Laminární proudění je závislé na aerodynamickém profilu plachty a tvaru zadního lemu.
• Výhradně přetlaku na plachtách využívá plachetnice při jízdě na zadním větru – vítr do plachty jen tlačí.
• Vliv kosatky na hlavní plachtu se projevuje v příznivém usměrňování vzduchového proudění kolem hlavní plachty, zejména na její závětrné straně, a tím zvyšuje její účinnost.
• Náklon lodi a vliv lodního tělesa na vzduchové proudění působí nepříznivě na účinnost plachet. Aktivní plocha plachty v náklonu je menší než u nenakloněné plachetnice.

Tvar plachty podle kurzu

• Upravit přetočení plachty, případně zamezit zdvihání vratipně při jízdě na zadní nebo zadoboční vítr lze bočně posuvným vedením otěží nebo kikingem.
• Spinakr se používá hlavně při jízdě po větru nebo na zadobočním větru, méně na boční vítr.
• Při plavbě na zadní vítr je nejvíce zatěžována příď lodě: síla v plachtách působí vysoko nad palubou a tlačí příď dolů.

Odpor trupu, skluz a kormidlo

• Hydrodynamický odpor trupu je závislý hlavně na jeho tvaru, jakosti povrchu trupu a velikosti laterálu. Vírový odpor trupu za zádí zpomaluje plavbu.
• Skluz lodě (klouzání po hladině) je umožněn tvarem trupu; jízdu ve skluzu podmiňuje vhodný tvar trupu a dostatečná rychlost.planing
• Plachetnice ve velkém náklonu špatně stoupá proti větru a pluje pomaleji než plachetnice v malém náklonu. Rychlost plachetnice nejvíce ovlivňuje správné nastavení plachet.
• Kormidlo je část lodi, která umožňuje řídit směr plavby. Nejmenší čelní odpor má kormidlo s tenkým symetrickým profilem (tzv. NASA), ne rovná deska.
• Síla na kormidelní páce má být za plavby co nejmenší; snížíme ji zejména správným nastavením plachet, které loď vyváží.
• Kormidlo ztrácí účinnost při náhlém velkém vychýlení, protože vznikají víry a odpor, které snižují i rychlost lodě. Kormidlujeme proto plynule.

P4Jízda na plachetnici: kurzy, manévry a bezpečnost

Strany lodi a kurzy vůči větru

Návětrná strana lodi je strana, která je vystavena větru, čili z které vítr na loď přichází. Závětrná strana je strana, z které vítr z lodi odchází – je „za větrem“. S pravou a levou stranou lodi nesouvisejí, mění se podle větru.windward / leeward side

Ostřeji než asi 40° plout nelze (mrtvý úhel – plachty by flatrovaly a netáhly); do cíle proti větru se plachetnice dostane křižováním – střídáním kurzů ostře proti větru na jednom a druhém boku s obraty proti větru. Názvy kurzů popisují stálý úhel větru k ose lodi: předoboční vítr přichází šikmo zepředu (60–75° od přídě), zadoboční šikmo zezadu.

Plavba proti větru (křižování)

• Schopnost křižovat co nejostřeji proti větru je podmíněna tvarem lodního trupu, plochou laterálu a takeláží.
• Při správné technice vyostřování (stáčení přídě k větru), nemění-li se směr zdánlivého větru, se hlavní plachta plynule přitahuje blíž k ose lodi. Při odpadání (stáčení přídě po větru) se hlavní plachta plynule povoluje. Směr měníme kormidlem a plachtami, ne ploutví ani náklonem.
• Správně nastavené kosatka a hlavní plachta se při přeostření nad správný úhel náběhu začnou současně prolamovat (flatrovat) od předního lemu.
• Má-li loď proti větru dosáhnout většího stoupání, je třeba přitáhnout jezdec na otěžovém vozíku do návětří a přitáhnout kosatku. Větší výchylka kormidla nepomůže – brzdí.
• Za silného větru a ve vlnách se stoupavost plachetnice zmenšuje; při křižování je třeba vést loď méně ostře proti větru (s povolenější plachtou) než na hladké vodě, aby si udržela rychlost.
• Při silném poryvu se velkému náklonu zabrání vyostřením, případně povolením otěže hlavní plachty. Při poryvech na předním nebo bočním větru je třeba vysednout na bok lodě a vést kormidlo i plachtu tak, abychom zabránili velkému náklonu lodě do závětří. Odpadnutí nebo přitažení otěže by náklon zvětšilo.

Boční vítr

• Při plavbě na bočním větru je výhodnější více povolit hlavní plachtu než při plavbě proti větru: zvýší se tím dopředná síla a zmenší se náklon plachetnice.
• Jestliže při křižování nebo na bočním kurzu vítr zesílí a loď se stává značně návětrnou, je účelné posunout ploutev více dozadu, popř. zmenšit záklon stěžně (je-li to za plavby možné). Těžiště laterálu se tím posune dozadu a těžiště plachet dopředu, blíž k sobě.

Plavba po větru

• Při plavbě malé plachetnice na zadní vítr se zejména nesmí zatěžovat příď lodě, protože by se mohla zabořit do vody a mohlo by dojít k převržení.
• Na silný zadní vítr je vhodné pro bezpečné vedení lodě převést loď na mírně zadoboční kurz. Musíme zabránit prudkému přehození ráhna z jednoho boku na druhý použitím kontraotěže.
• Na zadní vítr se snažíme zamezit příčnému kolébání lodě; z hlediska bezpečnosti je nebezpečné a pro posádku nepříjemné: rozhoupaná loď může zaskočit vítr za plachtu, prudce přehodit ráhno nebo se převrhnout. Rychlost ani skluz na zadním větru nejsou samy o sobě nebezpečím.

Obraty

• Obrat proti větru (re) je obrat, při kterém loď vyostřuje tak, aby se setrvačností dostala přes postavení přímo proti větru a přešla do postavení ostře proti větru na druhém boku. Nesmíme dopustit, aby se loď zastavila v pozici přímo proti větru – plachty tam netáhnou a loď je neovladatelná.tack
• Obrat po větru (halsa) je manévr, při kterém se příď lodě stáčí po větru a v okamžiku, kdy loď stojí zádí proti větru, se přehodí ráhno na druhý bok a obrat se dokončí.gybe
• Přehození ráhna za silného větru se nejlépe provádí v jízdě plnou rychlostí a s vyváženou lodí: při rychlé jízdě po větru je zdánlivý vítr nejslabší a plachta nejméně zatížená. Zpomalená a nakloněná loď by po přehození ráhna snadno vyostřila nebo se převrhla.

Kontrola plachet a nouzové situace

• Kontrolu správného nastavení plachet provádíme pomocí vějičky a stuh (špionků). Vějička ukazuje směr zdánlivého větru, stuhy přišité na obou stranách plachty u předního lemu ukazují proudění: vlají-li obě klidně podél plachty, proudí vzduch plynule (laminárně). Kroutí-li se stuha na návětrné straně, je plachta příliš povolená nebo loď příliš ostrá; kroutí-li se na závětrné straně, je plachta přetažená a proudění se odtrhává.telltales
• Při zvrhnutí lodě má posádka zůstat u lodě, aby ji mohly záchranné čluny najít. Převržený trup je vidět lépe než plavec a nadnáší; břeh bývá dál, než se zdá.
• Při vleku havarované lodi motorovým člunem je třeba spustit plachty.

Příbřežní plavba na mořipokročilý

Na moři neplatí vnitrozemská pravidla plavebního provozu, ale Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři (COLREG). Plavební dráhy vyznačuje systém bójí IALA, vzdálenost se měří v námořních mílích, rychlost v uzlech a počasí se může změnit během hodiny. Zkouška C prověřuje pravidla a mořské právo, navigaci, meteorologii a záchranu – vždy v podobě, v jaké je formulují otázky Státní plavební správy.

MP1Mezinárodní pravidla pro zabránění srážkám na moři

Platnost, odpovědnost a základní pojmy

Pravidla se vztahují na všechna plavidla na volných mořích a na všech vodách s nimi spojených, které jsou splavné pro námořní lodě (pr. 1). Nezáleží na druhu pohonu ani na tom, zda plavidlo pluje, nebo kotví; neplatí jen mimo teritoriální vody ani jen tam, kde je příliv.COLREG – International Regulations for Preventing Collisions at Sea

Odpovědnost (pr. 2): za následky neplnění pravidel odpovídá majitel, velitel nebo posádka lodě. Odpovědnost nepřechází na stát, pod jehož vlajkou loď pluje, ani na pojišťovnu. Pravidla nikoho nezbavují ani odpovědnosti za zanedbání opatrnosti, kterou vyžaduje dobrá námořní praxe; při jejich plnění je třeba brát ohled na všechna nebezpečí plavby a na zvláštní okolnosti, které mohou vyžadovat odchýlení od pravidel, aby se odvrátilo bezprostřední nebezpečí.

Pozorování, bezpečná rychlost a nebezpečí srážky

• Pozorování (pr. 5): každá loď musí vždy – ve dne i v noci, velká i malá – vést nepřetržité a zodpovědné vizuální a sluchové pozorování a používat všechny prostředky vhodné podle převládajících okolností a podmínek, aby bylo možno plně zhodnotit situaci a nebezpečí srážky.look-out
• Bezpečná rychlost (pr. 6): u všech plavidel se bere v úvahu stav viditelnosti, hustota provozu včetně soustředění rybářských či jiných lodí a manévrovací schopnost plavidla s ohledem na vzdálenost potřebnou k úplnému zastavení a na schopnost otáčení; dále v noci světla na pobřeží, stav větru, moře a proudů, blízkost nebezpečí a ponor vzhledem k hloubce. Hodnota plavidla či nákladu, počet osob na palubě ani vzdálenost k místu přistání mezi tato hlediska nepatří.safe speed
• Nebezpečí srážky (pr. 7): každá loď musí k jeho určení použít všech dostupných prostředků podle převládajících okolností a podmínek – ne jen v noci a ne jen loď se strojním pohonem. Jsou-li pochybnosti, počítá se s tím, že nebezpečí existuje. Kdo má radar, musí ho používat; závěry z kusých údajů, zejména z kusých radarových údajů, se dělat nesmějí.
• Nebezpečí srážky se pokládá za jisté, nemění-li se výrazně náměr na přibližující se plavidlo (náměr = směr, ve kterém plavidlo vidíte, měřený kompasem). Při sbližování s velmi velkou lodí nebo vlekem nebo s lodí na malou vzdálenost může nebezpečí existovat i při výrazně se měnícím náměru.risk of collision, compass bearing

Opatření k zabránění srážce (pr. 8)

• Opatření musí být včasné, rozhodné a v duchu dobré námořní praxe a změna kursu nebo rychlosti tak velká, aby ji druhé plavidlo snadno postřehlo. Je třeba se vyvarovat řady postupných změn kursu nebo rychlosti o malé hodnotě.
• Je-li dostatečně velká volná vodní plocha, je nejúčinnějším opatřením dostatečně velká, včas provedená změna kursu, která nevyvolá přílišné přiblížení k jiným plavidlům.
• Činnost musí vést k tomu, aby se plavidla minula v bezpečné vzdálenosti; kterými boky, pravidlo 8 nestanoví.
• Je-li nutno zabránit srážce nebo získat více času k vyhodnocení situace, musí plavidlo zmenšit rychlost nebo přerušit plavbu zastavením hlavních strojů nebo použitím zpětného chodu hlavních strojů. Zvětšit rychlost, když se náměr nemění, je naopak chyba.

Úzké průplavy a plavební dráhy (pr. 9)

• Loď plující úzkým průplavem se drží strany dráhy, která leží na straně jejího pravoboku, tak blízko vnějšímu okraji, jak je to bezpečné.
• Loď kratší 20 m nebo plachetnice nesmí ztěžovat průjezd lodi, která může bezpečně plout pouze v hranicích úzkého průplavu nebo plavební dráhy. Žádný zvláštní zvukový signál za to nedává.
• Loď provádějící lov ryb nesmí v úzkém průplavu ztěžovat průjezd jakéhokoli plavidla, které v něm pluje – nejen malých lodí a plachetnic.

Dvě plachetnice (pr. 12)

U plachetnic rozhoduje, z které strany mají vítr. Za návětrnou se považuje strana opačná, než na které je hlavní plachta (hlavní ráhno). Přibližují-li se dvě plachetnice s nebezpečím srážky:

• má-li každá z nich vítr z jiné strany, uvolní cestu ta, která má vítr z levé strany;
• mají-li obě vítr ze stejné strany, uvolní cestu loď na návětrné straně lodi na závětrné straně (návětrná je ta blíž k větru);
• má-li plachetnice vítr z levé strany a vidí druhou plachetnici na návětrné straně, ale nemůže přesně určit, z které strany má ta vítr, musí jí uvolnit cestu – typicky když druhá pluje po větru se spinakrem.

Na vodě i na obrázku poznáte stranu větru podle plachet: hlavní plachta s ráhnem je vždy na závětrné straně, vítr přichází z opačné strany. Plachetnice s ráhnem vpravo má tedy vítr zleva. U lodi plující přímo po větru se spinakrem to zdálky poznat nejde – proto pravidlo pro nejistotu.

Předjíždění, plutí proti sobě a křižování

• Předjíždění (pr. 13): každá loď předjíždějící jinou se musí držet mimo dráhu lodi předjížděné – i plachetnice, která předjíždí loď se strojním pohonem. Předjíždějící je loď, která se k druhé přibližuje ze směru víc než 22,5° za traversem (příčníkem); v noci by viděla jen její záďové světlo. Jsou-li pochybnosti, musí se za předjíždějící považovat a jednat podle toho. Kterým bokem předjíždět, pravidlo nestanoví.overtaking
• Plutí proti sobě (pr. 14): přibližují-li se k sobě dvě lodi se strojním pohonem v přímém nebo přibližně přímém směru, každá změní svůj směr plavby vpravo, aby míjela druhou loď po levé straně.head-on situation
• Křižování (pr. 15): křižují-li se kursy dvou lodí se strojním pohonem, uvolní cestu loď, která má druhou loď po své pravé straně, a pokud to jde, nepřetíná jí dráhu před přídí. Platí jen mezi dvěma loďmi se strojním pohonem – ne mezi jakýmikoli dvěma loďmi ani mezi plachetnicí a motorovou lodí.crossing situation
• Loď povinná uvolnit cestu (pr. 16) musí, pokud je to možné, provést včasnou a rozhodnou akci k bezpečnému minutí lodi. Směr manévru ani zvukový signál toto pravidlo nepředepisuje.give-way vessel
• Druhá loď (pr. 17) udržuje svůj směr a rychlost. Zjistí-li, že loď povinná uvolnit cestu nejedná podle pravidel, může sama přijmout opatření pro zabránění srážky vlastním vhodným manévrem. Dostane-li se tak blízko, že srážce nelze zabránit jen manévrem lodi povinné uvolnit cestu, musí sama udělat to, co nejlépe pomůže srážce zabránit. Povinnost uvolnit cestu tím z druhé lodi nespadá.stand-on vessel

Kdo komu uvolní cestu podle druhu plavidla (pr. 18)

• Loď se strojním pohonem za plavby uvolní cestu neovladatelnému plavidlu, plavidlu s omezenou manévrovací schopností, lodi provádějící lov ryb a plachetnici. Křižují-li se kursy plachetnice a lodi se strojním pohonem, uvolní cestu loď se strojním pohonem – bez ohledu na to, kdo je zprava.
• Plachetnice za plavby uvolní cestu neovladatelnému plavidlu, plavidlu s omezenou manévrovací schopností a plavidlu provádějícímu lov ryb.
• Plavidlo provádějící lov ryb za plavby uvolní, nakolik je to prakticky možné, cestu neovladatelnému plavidlu a plavidlu s omezenou manévrovací schopností – plachetnici ani lodi se strojním pohonem ne.
• Všechna plavidla kromě neovladatelných a plavidel s omezenou manévrovací schopností se, pokud to okolnosti dovolí, vyvarují ztěžování plavby plavidla omezeného svým ponorem; to samo pluje se zvláštní opatrností.

Pořadí platí za plavby a jen tehdy, nestanoví-li jinak pravidla o úzkých průplavech (pr. 9) a o předjíždění (pr. 13): plachetnice, která dohání loď se strojním pohonem, ji předjíždí, a proto uvolňuje cestu ona, a malá motorová loď v úzkém průplavu nesmí ztěžovat průjezd velké lodi, i když jinak by jí velká loď ustupovala.

Snížená viditelnost, světla a zvukové signály

• Plavba v podmínkách snížené viditelnosti (pr. 19) je plavba lodí, které nejsou ve vzájemném dohledu, v oblasti snížené viditelnosti nebo blízko ní. Každé plavidlo pluje bezpečnou rychlostí stanovenou přiměřeně k převažujícím podmínkám a okolnostem snížené viditelnosti a pečlivě dbá na převažující podmínky a okolnosti snížené viditelnosti; loď se strojním pohonem má stroje připravené k okamžitému manévru. Povinnost zastavit stroje ani zákaz plavby mezi západem a východem slunce pravidla neznají.restricted visibility
• Světla (pr. 20): pravidla o světlech se dodržují od západu do východu slunce a po celou dobu plavby v podmínkách snížené viditelnosti – ne podle pevných hodin ani „podle plavební situace“. Loď se strojním pohonem za plavby vede bílé vrcholové světlo vpředu, boční světla (zelené na pravoboku, červené na levoboku) a bílé záďové světlo; plachetnice pod plachtami jen boční a záďové světlo.
• Zvukové signály se v oblasti snížené viditelnosti nebo v její blízkosti, ve dne i v noci, podávají zvonem, houkačkou nebo gongem – to jsou signalizační zařízení podle pravidel (pr. 33 a 35). Loď délky 12 m a větší musí mít houkačku, loď 20 m a větší navíc zvon a loď 100 m a větší i gong; menší plavidlo musí mít aspoň jiný prostředek k vydávání účinného zvukového signálu.whistle, bell, gong
• Loď se strojním pohonem pohybující se vzhledem k vodě dává ve snížené viditelnosti jeden prodloužený tón v intervalech kratších než dvě minuty. Jiné signály mají loď se strojním pohonem za plavby, která se vzhledem k vodě nepohybuje, a plavidlo omezené svým ponorem (viz tabulka).
• Loď se strojním pohonem oznamuje plavidlu v dohledu změnu kursu vpravo jedním krátkým tónem (pr. 34).

Nouzové signály (pr. 37 a příloha IV)

Nouzové signály slouží k upozornění na nouzi a potřebu pomoci – ne k nácviku poplachu ani k identifikaci plavidla. Každý z nich znamená signál nouze a potřebu pomoci:

• rakety nebo granáty vypouštějící červené hvězdy, vypalované jednotlivě v krátkých intervalech;
• signál SOS (· · · – – – · · ·) v Morseově abecedě podávaný radiotelegraficky nebo jiným signalizačním způsobem (světlem, zvukem); radiotelefonicky slovo MAYDAY;
• padáková raketa nebo ruční pochodeň dávající červené světlo;
• dýmový signál vydávající oranžově zbarvený dým;
• pomalé a opakované vzpažování a připažování rukou rozpažených do stran;
• dále např. výstřely v intervalech asi jedné minuty, nepřetržitý zvuk mlhového signálu, plameny na lodi, vlajky N nad C, čtvercová vlajka s koulí nebo signál rádiové tísňové bóje.

Červená a oranžová jsou barvy nouze: bílé ani zelené světlice nouzi neoznačují a žlutý ani červený dým také ne. Červené světlice nebo pochodně patří na námořních jachtách k povinné výbavě; odpalujte je, když je může zahlédnout loď nebo letadlo.

Používání nebo vystavování nouzových signálů pro jiné účely než upozornění na nouzi a potřebu pomoci je zakázáno – ve dne i v noci.distress signals

MP2Kdo komu uvolní cestu: situace na obrázcích

Obrázky ukazují dvě plavidla X a Y s čárkovaně vyznačenými kursy; bílá šipka ukazuje, odkud vane vítr. Postupujte ve třech krocích:

• Určete druh plavidel podle tvaru a denních znaků: dvě koule nad sebou = neovladatelné, koule–kosočtverec–koule = omezená manévrovací schopnost, dva kužely vrcholy k sobě = lov ryb (MP3).
• Jsou-li různého druhu, rozhoduje pořadí podle pr. 18 (obr. 5.3).
• Jsou-li obě se strojním pohonem, rozhoduje pr. 14 nebo 15 (obr. 5.2); jsou-li obě plachetnice, pr. 12 (obr. 5.1).

MP3Denní znaky plavidel na moři

Ve dne plavidla místo světel ukazují černé tvary – koule, kužely, válec a kosočtverec – zavěšené tak, aby byly dobře vidět. Kombinace tvaru a počtu určuje, o jaké plavidlo jde.

Souvislost pomáhá zapamatovat si obojí: kouli ve dne odpovídá v noci červené světlo, kosočtverci bílé. Denní znaky se vystavují ve dne, světla od západu do východu slunce a za snížené viditelnosti (pr. 20).

Plovoucí stroj při bagrování nebo podmořských pracích

Plavidlo s omezenou manévrovací schopností, které bagruje nebo pracuje pod vodou, nese kromě znaků koule–kosočtverec–koule ještě dvě koule nad sebou na straně, kde je překážka, a dva kosočtverce nad sebou na straně, kde smí jiné plavidlo proplout (pr. 27). Připlouváte-li ke stroji zprava, proplujete po straně kosočtverců a stroj necháte po svém pravoboku.

MP4Mořská pásma a námořní právo

Mořská pásma

• Mořské vnitřní vody jsou oblasti mezi pevninou a základní linií teritoriálního moře (přístavy, zálivy, vody za spojnicí ostrovů).internal waters
• Teritoriální moře je pásmo vod zahrnuté do teritoria pobřežního státu; podle Úmluvy OSN o mořském právu (1982) sahá nejvýše 12 námořních mil od základní linie.territorial sea
• Volné moře leží vně hranice moře teritoriálního a nepatří žádnému státu.high seas

Námořní protest, námořní nehoda a společná havárie

Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě (ZNP), upravuje plavbu námořních lodí a jachet pod státní vlajkou České republiky. Námořní jachtou je podle něj námořní plavidlo s délkou trupu nad 2,5 m do 24 m, vybavené plachtami, motorem nebo obojím. Pojmy, na které se zkouška ptá:

• Námořní protest (§ 36 ZNP) podává velitel lodě, došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi. Podává ho v nejbližším přístavu, do kterého připluje, zastupitelskému úřadu ČR nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula, a to do 24 hodin. Neslouží ke stížnostem na péči o posádku ani na státní dozor a nepodává se provozovateli ani vlastníkovi.sea protest
• Námořní nehodou (§ 55a ZNP) je mj. srážka námořního plavidla s jiným námořním plavidlem nebo jiným pevným předmětem a znečištění mořského prostředí, dále požár, najetí na mělčinu, ztráta lodě nebo vážné zranění.marine casualty
• Společná havárie (§ 69 ZNP): škody, které vzniknou úmyslným a účelným způsobením škody pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí – např. shození části nákladu, aby se zachránila loď i zbytek nákladu. Rozvrhuje se mezi loď, přepravné a náklad podle jejich hodnoty.general average

Záchrana a odměna

• Velitel je povinen poskytnout pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi, může-li to učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď a lidi na ní (§ 33 ZNP).
• Za provedenou záchranu lodě a dalších hodnot na lodi se zachránci poskytuje odměna přiměřená stupni ohrožení, úsilí zachránce a úspěšnosti záchrany (§ 73 ZNP). Předem podepsaná smlouva podmínkou není.salvage reward
• Byla-li plavidlu poskytnuta pomoc, o kterou v nouzi požádalo, může kapitán plavidla, které pomoc poskytlo, požádat o finanční odměnu.
• Zachránce má zákonné námořní zástavní právo k zachráněnému majetku (§ 74 ZNP), i bez smlouvy; má přednost před jinými zástavními právy.maritime lien

N1Kompas, rychlost a čas

Kompas, deklinace a deviace

Magnetický kompas i ruční zaměřovací kompas slouží obecně k měření směru – kursu plavidla a náměru na jinou loď nebo objekt na pobřeží. Hloubku měří olovnice či echolot, rychlost log.magnetic compass, hand bearing compass

Kurs je úhel mezi severem a směrem, kterým plavidlo pluje, náměr úhel mezi severem a směrem k pozorovanému objektu; obojí se udává ve stupních od 000° do 359° po směru hodinových ručiček (090° = východ, 180° = jih). Dva náměry na známé objekty na pobřeží, zakreslené do mapy, se protnou v místě, kde se nacházíte.course, bearing

Střelka magnetického kompasu směřuje k severnímu pólu a je ovlivněna deklinací a deviací; s osou plavidla rovnoběžná není.

• Deklinace (variace) je úhel mezi zeměpisným a magnetickým pólem, přesněji mezi zeměpisným a magnetickým severem v místě, kde se nacházíte. Mění se s místem i s časem a její hodnota je uvedena na mapě.declination (variation)
• Deviace je odchylka kompasu způsobená různými magnetickými poli na plavidle – motor, ocelové části, elektronika, reproduktory. Pro každý kurs je jiná a zjišťuje se tabulkou deviací. Kovové předměty, telefon ani ruční vysílačku proto nepokládejte ke kompasu.deviation

Deklinace se týká místa na Zemi, deviace konkrétní lodi: v Jadranu je deklinace jen několik stupňů, deviace na malém plavidle může být podobně velká. Obě se při navigaci opravují, jinak se chyby sčítají.

Uzel a metr za sekundu

Rychlost se na moři udává v uzlech: 1 uzel = 1 námořní míle za hodinu = 1852 m : 3600 s = 0,514 m/s. Pro zkoušku stačí pravidlo palce: uzly děleno dvěma = metry za sekundu, metry za sekundu krát dva = uzly (chyba asi 3 %).knot

Boční log a doba plavby

Boční log: na přídi pustíte do vody plovoucí předmět a stopkami změříte, za jak dlouho mine záď. Rychlost v m/s = délka plavidla : čas, v uzlech zhruba dvojnásobek. Doba plavby = vzdálenost : rychlost (míle děleno uzly dává hodiny).Dutchman's log

Užitečné jsou ještě dvě pomůcky. Pravidlo šesti minut: za 6 minut (desetinu hodiny) uplujete desetinu rychlosti v mílích – při 5 uzlech půl míle. A protože míle má 1,852 km, odpovídá rychlost v uzlech téměř dvojnásobku v kilometrech za hodinu: 5 uzlů ≈ 9,3 km/h.

N2Námořní mapa

Měřítko a hloubky

• Měřítko 1 : 10 000: 1 cm na mapě = 10 000 cm = 100 m ve skutečnosti. Měřítko 1 : 100 000: 1 cm = 100 000 cm = 1 km. Čím menší je číslo za dvojtečkou, tím podrobnější mapa: plány přístavů mívají měřítko kolem 1 : 10 000, přehledné mapy pobřeží 1 : 100 000 a menší.chart scale
• Izobata je linie spojující místa stejných hloubek. Izobara spojuje místa stejného tlaku vzduchu, izohypsa místa stejné nadmořské výšky.depth contour (isobath)
• Hloubky jsou na metrické mapě v metrech; menší číslice vpravo dole udává decimetry: 3₅ = 3,5 metru, 6₃ = 6 metrů 3 decimetry. Vztahují se k nízké referenční hladině uvedené v titulu mapy, takže skutečná hloubka bývá stejná nebo větší.

Hustě nakreslené izobaty znamenají prudce se svažující dno, daleko od sebe ležící pozvolné. Mělčiny bývají na mapě vybarvené modře, souš žlutohnědě.

Zeměpisné souřadnice a námořní míle

Zeměpisná šířka se měří od rovníku k pólům (0° až 90° severní N nebo jižní S), zeměpisná délka od nultého poledníku na východ nebo na západ (0° až 180° E nebo W). Stupeň má 60 minut. Jadran leží zhruba mezi 40° a 46° severní šířky a 12° a 20° východní délky.

• Poledník spojuje body se stejnou zeměpisnou délkou, rovnoběžka body se stejnou zeměpisnou šířkou.meridian, parallel
• Zeměpisnou šířku odečítáme podél pravého a levého svislého rámečku mapy, zeměpisnou délku podél horního a spodního vodorovného rámečku.
• Námořní míle měří 1852 m a odpovídá jedné úhlové minutě zeměpisné šířky. Proto se míle na mapě odměřují na svislém rámečku (stupnici šířky). Minuta délky na vodorovném rámečku se k pólům zkracuje a k měření vzdálenosti se nehodí. Délku 1609 m má anglická pozemní míle.nautical mile
• Displej GPS ukazuje polohu jako N 43°20,051′ / E 15°40,012′: N = severní šířka, E = východní délka, za čárkou jsou desetinné části minuty. Bod leží na 43 stupních 20 minutách severní šířky a 15 stupních 40 minutách východní délky; 0,051′ jsou asi 3 úhlové vteřiny.

Mapové značky

Tečkovaný obrys kolem značky na námořní mapě upozorňuje na nebezpečí pro plavbu – podle něj rozlišíte nebezpečný vrak od neškodného. Fialová (purpurová) barva na mapě označuje kabely, potrubí, hranice zvláštních oblastí a světla; v blízkosti kabelů a potrubí se nekotví.

N3Laterální značení IALA (systém A)

Evropa, a tedy i Středomoří a Jadran, používá systém bójkování IALA A. Laterální (boční) značky vymezují okraje plavební dráhy a jejich strany se určují vzhledem ke směru plutí z moře do přístavu.lateral marks, IALA region A

• Červené válcové bóje (případně tyčové bóje s červeným válcem) mají jako vrcholový znak červený válec. Při plutí z moře do přístavu je míjíte na levoboku – zůstávají po vaší levé straně.
• Zelené kuželové bóje mají jako vrcholový znak zelený kužel vrcholem vzhůru. Z moře do přístavu je míjíte na pravoboku.
• Při plutí z přístavu na moře je to obráceně: červené značky míjíte na pravoboku, zelené (s kuželem vrcholem vzhůru) na levoboku. Tyčová bóje platí stejně jako válcová či kuželová – rozhoduje barva a vrcholový znak.

Svítí-li laterální značka v noci, pak barvou své značky: červená červeně, zelená zeleně. Kde konvenční směr není zřejmý (podél pobřeží), vyznačuje ho mapa. V Americe a části Asie platí opačný systém IALA B; ve zkoušce i ve Středomoří platí systém A.

Rozdvojení dráhy a bezpečná voda

• Kde se dráha dělí, stojí upravená laterální značka. Při plutí z moře do přístavu značí červená válcová bóje s jedním širokým vodorovným zeleným pásem, že hlavní plavební dráha je vpravo, a zelená kuželová bóje s jedním širokým vodorovným červeným pásem, že hlavní plavební dráha je vlevo. Základní barva udává, po kterém boku značku v hlavní dráze necháte.preferred channel mark
• Kulová bóje s červenými a bílými svislými pruhy (vrcholový znak červená koule) je značka bezpečné vody: kolem ní je splavná voda – stojí v ose dráhy nebo na příjezdu k přístavu. V noci svítí bíle (rovnoměrně přerušovaně, dlouhým zábleskem nebo Morseovým „A“).safe water mark

N4Kardinální a další značky IALA

Kardinální značka stojí na světové straně od nebezpečí a splavná voda leží na té straně značky, podle které se jmenuje: severní značku míjíte severně od ní, východní východně a tak dále. Otázky ji opisují také jako značku, která „ukazuje bezpečnou stranu při míjení nebezpečí“ na dané straně – na východní straně tedy východní kardinální značka. Značky jsou černožluté a jejich vrcholový znak tvoří dva černé kužely nad sebou.cardinal marks

Počty záblesků odpovídají ciferníku hodin: východ na trojce (3), jih na šestce (6), západ na devítce (9), sever nahoře svítí nepřetržitě. Severní značka stojí v severním kvadrantu nebezpečí (mezi severozápadem a severovýchodem) a podobně ostatní.

Izolované nebezpečí, zvláštní značka a bezpečná voda

• Značka izolovaného nebezpečí se upevňuje přímo nad nebezpečím malého rozsahu, kolem kterého je splavná voda. Je černá s jedním nebo více širokými vodorovnými červenými pruhy a má jako vrcholový znak dvě černé koule nad sebou; v noci svítí bíle skupinami po dvou záblescích (dvě koule – dva záblesky). Těsně kolem ní neproplouvejte.isolated danger mark
• Zvláštní značka je žlutá (vrcholový znak žlutý křížek, světlo žluté) a informuje například o pásmu vojenských cvičení, rekreačním pásmu, uložení kabelů nebo potrubí; význam konkrétní značky uvádí mapa či plavební příručka.special mark
• Značka bezpečné vody má červené a bílé svislé pruhy (N3).

Nově objevené nebezpečí, například čerstvý vrak, může být dočasně označeno zdvojenou kardinální či izolovanou značkou nebo zvláštní bójí s modrými a žlutými svislými pruhy. Kardinální značky nejsou vázané na směr do přístavu – říkají jen, na které straně je voda splavná, a proto se používají hlavně u mělčin, skal a vraků mimo plavební dráhy.

M1Meteorologie na moři

Tlak vzduchu

• S přibývající nadmořskou výškou tlak vzduchu klesá – u hladiny moře asi o 1 hPa na každých 8 m výšky.
• Normální atmosférický tlak přepočtený na hladinu moře je 1013 hPa (přesně 1013,25 hPa). Tlak 990 hPa je hluboko pod normálem, tedy nízký.
• Jednotkou tlaku je hektopascal; 1 hPa = 100 Pa = 1 milibar. Starší tlakoměry ukazují milimetry rtuťového sloupce: 760 mm odpovídá 1013 hPa.
• Na malých plavidlech se tlak nejčastěji měří aneroidem (kovovým tlakoměrem s pružnou krabičkou), a to v hektopascalech (hPa); rtuťový tlakoměr se na houpající se lodi nehodí. Anemometr měří rychlost větru v metrech za sekundu (m/s).aneroid barometer, anemometer
• Izobara je čára spojující místa se stejnou hodnotou tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře; na synoptické mapě je rozložení tlaku znázorněno pomocí izobar. Izobata spojuje místa stejné hloubky, izohypsa stejné nadmořské výšky.isobar
• Troposféra je nejnižší vrstva atmosféry, ve které se odehrávají veškeré atmosférické děje – oblaka, srážky, fronty. V našich šířkách sahá do výšky asi 11 km (nad rovníkem výš, nad póly níž); stratosféra a ionosféra leží nad ní.troposphere

Vítr

• Směr větru se udává podle toho, odkud vane: jihovýchodní vítr vane z jihovýchodu na severozápad, severozápadní ze severozápadu na jihovýchod.
• Beaufortova stupnice se využívá pro odhad síly větru (stupně 0 až 12) podle jeho účinků na moři a na souši; směr větru ani oblačnost neurčuje.Beaufort scale
• Jsou-li izobary těsně vedle sebe, mění se tlak na krátké vzdálenosti a lze očekávat silný vítr; jsou-li od sebe značně vzdáleny, slabý vítr.
• Vítr vane z oblasti vyššího tlaku do nižšího, ale otáčení Země ho stáčí: na severní polokouli proudí kolem tlakové níže proti směru hodinových ručiček a mírně dovnitř, kolem výše po směru hodinových ručiček a ven. Postavíte-li se zády k větru, máte níži po levé ruce.
• Aneroid na lodi odečítejte pravidelně a hodnoty zapisujte – důležitější než okamžitý údaj je změna. Rychlý pokles tlaku, zhruba o 1 hPa za hodinu a víc, varuje před silným větrem.

• Mistral je silný studený vítr ze severu nebo severozápadu ve Středomoří (u francouzského pobřeží). Bóra je studený a nárazovitý vítr od severovýchodu na Jadranu, dosahující někdy až síly vichřice. Fén je naopak teplý a suchý vítr padající z hor, scirocco teplý vlhký vítr od jihovýchodu.
• Bóra padá z pobřežních hor k moři, často náhle a při jasné obloze; varováním bývá oblačná „čepice“ nad horskými hřebeny. Nejsilnější nárazy jsou pod horskými sedly a v průlivech blízko pevniny. Jižní vítr jugo (na Jadranu jméno pro scirocco) sílí pozvolna, přináší oblačnost, déšť a vysoké vlny a tlak při něm klesá. Letní maestral od severozápadu je odpolední vítr pěkného počasí.
• Bríza: přes den se pevnina ohřeje víc než moře a mořská bríza vane z moře na pevninu. Pevninská bríza vane večer a v noci z pevniny na moře, protože pevnina vychladne rychleji než voda.sea breeze, land breeze

Oblaky

Oblaky vznikají ochlazováním stoupající masy vzduchu: vystupující vzduch se rozpíná a chladne, až vodní pára zkondenzuje v kapičky nebo ledové krystalky. Podle výšky základny se dělí do tří pater:

• vysoké oblaky (asi 6 až 12 km): cirrus, cirrocumulus, cirrostratus – z ledových krystalků;
• střední patro (2 až 6 km): altocumulus, altostratus;
• nízké oblaky (do 2 km): stratocumulus, stratus;
• cumulonimbus (a mohutný cumulus) má základnu nízko, ale zasahuje výškově do všech pater.

Vzduchové hmoty a fronty

• Fronta je hraniční linie, která se vytváří při styku studené a teplé vzduchové masy.weather front
• Na synoptické mapě je teplá fronta čára s půlkruhy, studená fronta čára s trojúhelníky a okluzní fronta čára se střídajícími se trojúhelníky a půlkruhy na stejné straně.
• Okluze je proces uzavírání teplého sektoru tlakové níže: rychlejší studená fronta dožene teplou a teplý vzduch vytlačí do výšky.occlusion
• Před teplou frontou oblačnost postupně houstne a snižuje se – cirrus, cirrostratus (halo kolem slunce), altostratus – a pak přichází dlouhotrvající déšť; tlak klesá. Studená fronta přichází rychle: kupovitá oblaka a cumulonimbus, přeháňky, bouřky a nárazy větru, vítr se stočí a tlak začne stoupat; po jejím přechodu se vyjasní a zlepší se dohlednost.
• Proudí-li teplý vlhký vzduch nad chladné moře, ochlazuje se zespodu a vzniká mlha – typický projev teplé vzduchové hmoty. Mlha se tvoří, jakmile vzduch vychladne na rosný bod, tedy teplotu, při které začne vodní pára kondenzovat.

Synoptická mapa a tlakové útvary

• Synoptická mapa slouží pro vyhodnocení povětrnostní situace a znázorňuje rozložení barických útvarů – tlakových níží a výší a front – pomocí izobar a značek. K navigaci ani k zápisu plavby neslouží a plavební trasy či proudy neukazuje.synoptic chart
• Tlaková níže (cyklóna): uzavřené izobary s hodnotami klesajícími ke středu (1000, 995, 990 hPa) – nejnižší tlak se nalézá ve středu cyklóny.low, cyclone
• Tlaková výše (anticyklóna): hodnoty rostoucí ke středu (1010, 1015, 1020 hPa) – ve středu anticyklóny je tlak maximální.high, anticyclone
• Značky srážek: tečka = déšť, čárka = mrholení, hvězdička = sněžení.

Vlny a znamení počasí

Hlavním zdrojem je předpověď pro plavbu: pobřežní radiostanice ji vysílají na kanálech VKV v pravidelných časech, systém NAVTEX ji tiskne na palubní přijímač a v maríně visí na nástěnce. Vlastní pozorování oblohy, větru a tlaku ji doplňuje.

• Výška vlny se měří mezi prohlubní a hřbetem vlny – ne ode dna ani od pobřeží. Závisí na síle větru, na době, po kterou fouká, a na délce dráhy, kterou vítr nad vodou urazí; těsně pod návětrným pobřežím jsou proto vlny malé i při silném větru, daleko od něj vysoké.wave height
• Stav moře se hodnotí stupni podobně jako vítr: tvoří-li se hustší bílé čepice z přepadajících hřebenů, jde podle Beaufortovy stupnice stavu moře o stupeň vlnění 4.
• Objeví-li se na horizontu cumulonimbus s vrcholkem připomínajícím kovadlinu, lze očekávat bouřku a silný nárazový vítr. Nárazy přicházejí často ještě před deštěm, proto je čas zmenšit plachty, uzavřít průlezy, obléknout vesty a nepřibližovat se k pobřeží, ke kterému vítr fouká.
• Vlnění od vzdálené bouře, které dorazí bez větru, se nazývá mrtvé vlnění; ohlašuje, že někde fouká silně a vítr může přijít.
• Červená obloha při východu slunce naznačuje pravděpodobnost špatného počasí.
• Slunce zapadá za husté tmavé oblaky na horizontu, i když mají červeně zbarvené okraje: blíží se oblačnost, a je tedy pravděpodobné, že se počasí zhorší.

Z1Bezpečnost a záchrana života na moři

Záchranné vybavení

Vybavení námořních jachet stanoví vyhláška č. 315/2000 Sb. podle oblasti plavby – čím dál od břehu, tím víc prostředků. Záchranné vybavení lodi při plavbě do 1 námořní míle od břehu tvoří nejméně záchranné kruhy (podkovy) a záchranné vesty. Záchranný vor, člun se vztlakovými komorami ani bezpečnostní pásy se pro tuto vzdálenost nevyžadují.

Havarijní situace a poplachy

Havarijní situace, které mohou na lodi při plavbě na moři vzniknout, jsou: muž přes palubu, poplach požární, vodní, lodní (opuštění lodi) a nasednutí na mělčinu. Pro každou má posádka znát svůj postup.

• Muž přes palubu: manévr je kapitán povinen s posádkou nacvičit co nejdříve po vyplutí a provést o tom zápis do lodního deníku – s každou posádkou a bez ohledu na počasí. Při skutečné události: hlasitě vyhlásit „muž přes palubu“, okamžitě hodit záchranný kruh (v noci se světlem), určit člena posádky, který osobu nepřetržitě sleduje a ukazuje na ni, uložit polohu do navigačního přístroje, vrátit se nacvičeným manévrem a u osoby ve vodě vypnout motor kvůli vrtuli.man overboard
• Požár: tetrachlorový hasicí přístroj nelze použít v žádném případě – tetrachlormethan se v plamenech rozkládá na jedovaté plyny (fosgen), které by v uzavřeném prostoru lodi otrávily posádku. Práškový, vodní či pěnový přístroj se volí podle druhu požáru. K hoření je potřeba hořlavina, kyslík a teplo – hasí se odebráním kterékoli z nich: uzavřením paliva, zakrytím, ochlazením. Hořící elektroinstalaci nejdřív odpojte od proudu.
• Vodní poplach (voda proniká do poškozené lodi): potřebné jsou vodní pumpy a lekážní prostředky – nepromokavá plachta, tabule plechu, plastu nebo gumy, matrace, lana a vzpěry, kterými se otvor ucpe a zajistí.
• Lodní poplach (opuštění vážně poškozené lodě): kapitán opouští loď jako poslední. Předtím zajistí, aby všichni měli oblečené vesty a teplé oblečení, vyslal tísňové volání a nouzové signály a aby se do záchranného prostředku vzaly pitná voda, světlice a ruční vysílačka.
• Podchlazení: v chladné vodě člověk rychle ztrácí sílu. Zachráněného chraňte před větrem, převlékněte do suchého, zabalte a ohřívejte postupně, nemasírujte mu končetiny; v bezvědomí ho uložte do stabilizované polohy a volejte pomoc.
• Nasednutí na dno: stupeň ohrožení a další postup závisí na rozsahu poškození lodě, jejím využitelném vybavení pro daný účel, druhu dna, poloze mělčiny vůči větru a na stavu moře.grounding

Trenažér otázek

Všech 792 otázek zveřejněných souborů SPS. Vyberte zkoušku, podsoubor nebo jen otázky, které vám zatím nejdou, a procvičujte, dokud u každé nesvítí „umím“.

6.1Hledání v souboru otázek

Hledá v otázkách a odpovědích bez ohledu na diakritiku. Číslo otázky ze souboru SPS najde přímo. U výsledků je vždy vidět oficiálně správná odpověď.

6.2Přehled zvládnutí

Kolik otázek z každé zkoušky a podsouboru jste už zodpověděli a kolik umíte. Rozbalením zkoušky uvidíte jednotlivé podsoubory a můžete je rovnou procvičit.

Cvičný test M, S a C

Test M (35 otázek, 30 minut), S (14 otázek, 10 minut) nebo C (28 otázek, 25 minut) se stejnou hranicí úspěchu jako u skutečné zkoušky. Po odevzdání uvidíte body, výsledek podle zkoušky a u každé chyby správnou odpověď s odkazem na výklad.

7.1Výsledek a prohlídka chyb

7.2Historie pokusů

Slovníček

Pojmy tak, jak je používají otázky souborů SPS a výklad. Hledat můžete česky i anglicky.

Zdroje a verze souboru otázek

Soubory zkušebních otázek

• Státní plavební správa: soubory zkušebních otázek pro zkoušku z teoretických znalostí M 2015, S 2015 a C, zveřejněné na spspraha.cz (Zkoušky › Otázky), odkaz ze stránky sps.gov.cz/dok-os/zkousky. Průvodce používá znění stažené 20. 10. 2026: 792 otázek (M 407, S 170, C 215) ve 20 podsouborech; soubory M 2015, S 2015 a C. Obrázky k otázkám jsou zmenšené.
• SPS k otázkám neuvádí odůvodnění ani zdroj. Vysvětlení ve výkladu jsou vlastní, vycházejí z předpisů a vedou k oficiálně správným odpovědím; nejde o oficiální výklad SPS.

Předpisy

• Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Ověřeno 21. 10. 2026.
• Vyhláška č. 48/2023 Sb., kterou se vymezují činnosti vykonávané členy posádky plavidla a stanoví podrobnosti týkající se ověřování odborné způsobilosti osob k vedení plavidel – § 10 zkouška z teoretických znalostí pro malé plavidlo, malé plavidlo s plachtou a plavidlo v příbřežních mořských vodách (počet otázek, čas, hranice úspěchu). Ověřeno 21. 10. 2026.
• Vyhláška č. 67/2015 Sb., o pravidlech plavebního provozu, a vyhláška č. 223/2015 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách – předpisy, ze kterých vychází většina otázek zkoušky M. Ověřeno 21. 10. 2026.

Jak průvodce s otázkami zachází

• Trenažér a cvičný test zobrazují otázky a odpovědi doslova podle souboru; mění jen pořadí odpovědí. Vyhodnocují podle správných odpovědí, které soubor označuje.
• Písmeno u odpovědi po vyhodnocení (a až c) udává pořadí odpovědi v souboru SPS; správná je v souboru vždy první.
• Cvičný test je model skutečného testu, ne jeho kopie: losuje se z téhož souboru, ale rozložení podle podsouborů je jen přibližné.

Právní upozornění

Znění zkušebních otázek a odpovědí je převzato beze změn ze souborů, které zveřejňuje Státní plavební správa; obrázky jsou zmenšené. Průvodce není materiálem Státní plavební správy a nemá s ní žádnou spojitost; výsledek cvičného testu nemá žádné právní účinky.

Výklad v kapitolách vysvětluje oficiálně správné odpovědi vlastními slovy; nejde o oficiální výklad SPS. U zkoušky rozhoduje platný soubor otázek a postup plavebního úřadu. Průvodce je studijní materiál, ne právní poradenství.