Včelařství

1.1Včela medonosná a včelstvo

Včela medonosná (Apis mellifera) je sociální blanokřídlý hmyz. V Česku se chová poddruh včela kraňská (A. m. carnica), klidná a dobře zimující; plemenářský zákon č. 154/2000 Sb. v § 20 odst. 4 dovoluje k plemenitbě používat jen plemenná včelstva a sperma včely medonosné kraňské. Jediná včela je jen částí většího celku – včelstva (kolonie), které se rozmnožuje rojením a přežívá zimu jako celek.honey bee, colony, Carniolan bee

Silné včelstvo má v létě desítky tisíc dělnic (často 40–60 tisíc), v zimě zhruba 10–20 tisíc. Modelové včelstvo z kapitoly 3 dosáhne vrcholu kolem 40 200 včel ve druhé polovině července a do zimy jde se zhruba 17 000 včelami. Vyhláška č. 136/2004 Sb. (§ 2 písm. n)) pro účely evidence říká, že včelstvo je společenstvo schopné přezimovat, které plně obsedá nejméně sedm plástů rámkové míry 39 × 24 cm.

1.2Tři kasty

• Matka (královna) je jediná plně vyvinutá samice. Po spáření s 10–20 trubci na snubních letech má zásobu spermií na celý život a klade v sezóně až 1 500–2 000 vajíček denně. Žije několik let, včelaři ji obvykle mění po dvou až třech letech. Svými feromony drží včelstvo pohromadě (kapitola 9).queen
• Dělnice jsou samice s nevyvinutými vaječníky. Krmí plod, staví plásty, zpracovávají nektar, hlídají, větrají, topí a létají pro potravu. Letní dělnice žije asi 4–6 týdnů, zimní dělnice, vylíhnutá na konci léta, i 4–6 měsíců.worker
• Trubci jsou samci. Nemají žihadlo, nesbírají potravu a jejich úkolem je spářit se s mladou matkou z cizího včelstva; při páření hynou. Včelstvo je chová od jara do léta (řádově stovky až nižší tisíce) a v srpnu je vyžene.drone

O tom, zda se z vajíčka stane samec, nebo samice, rozhoduje oplození. Z oplozeného vajíčka (dvě sady po 16 chromozomech, 2n = 32) se vyvine samice, z neoplozeného (jedna sada, n = 16) samec – tomuto způsobu určení pohlaví se říká haplodiploidie. O tom, zda bude ze samičí larvy matka, nebo dělnice, rozhoduje výživa: larvu matky krmí dělnice po celý vývoj hojně mateří kašičkou, larvy dělnic dostávají kašičku jen první dny a potom směs medu a pylu.haplodiploidy, royal jelly

1.3Práce dělnice podle věku

Dělnice mění práci s věkem – mluvíme o věkovém polyetismu. Hranice nejsou pevné: když včelstvo potřebuje, mladé včely začnou létat dřív a staré se vrátí ke krmení plodu. Mění se i jejich žlázy – hltanové žlázy, které tvoří kašičku, jsou největší u kojiček, voskotvorné žlázy u stavitelek.age polyethism, nurse bee, forager

1.4Tělo včely

Tělo dělnice má tři části (Obr. 1.1). Na hlavě jsou dvě složené oči, tři jednoduchá očka, tykadla s čichovými a hmatovými receptory, kusadla a sosák k sání nektaru; v hlavě leží hltanové žlázy. Hruď nese dva páry křídel a tři páry nohou a je vyplněná mohutnými létacími svaly, kterými včela také topí. Na zadních nohách má košíček, do něhož ukládá pyl (rousky). V zadečku je medný váček na přenášení nektaru, čtyři páry voskotvorných žláz na spodní straně a žihadlo s jedovou žlázou.head, thorax, abdomen, pollen basket, sting

1.5Plást a buňky

Plást je oboustranná deska ze šestibokých buněk z včelího vosku. Šestiúhelník je úsporný tvar: buňky na sebe navazují beze mezer a stěny jsou společné. Buňky jsou mírně skloněné vzhůru, aby z nich nevytékal nektar. Dělnické buňky mají šířku (vzdálenost protilehlých stěn) asi 5,2–5,4 mm, trubčí asi 6,2–6,9 mm. Matka vyrůstá ve zvláštní svislé buňce – matečníku – visící dolů.comb, cell, queen cell

Uspořádání plástu není náhodné (Obr. 1.2). Uprostřed plodiště leží plod – vajíčka, larvy a zavíčkované kukly –, kolem něj věnec pylu, který kojičky potřebují ke krmení, a nahoře a po okrajích med. Teplé jádro s plodem se drží na 34–35 °C (kapitola 9).

1.6Procvičení

2.1Od brtě a košnice k rámkovému úlu

Nejdřív lidé med jen vybírali z divokých hnízd. Později chovali včely v brtích – dutinách vytesaných do živých stromů –, v klátech (vyřezaných kusech kmene) a v košnicích pletených ze slámy. Plásty v nich byly připevněné ke stěnám, takže včelař nemohl včelstvo prohlédnout a med získával vyřezáním díla. V 19. století přišel úl s pohyblivým dílem (Jan Dzierżoń, 1838) a s rámky obklopenými včelí mezerou (August von Berlepsch a Lorenzo L. Langstroth, 1852). Spolu s lisovanou mezistěnou a medometem (kapitola 4) umožnil dnešní včelaření.skep, log hive, movable-frame hive

2.2Včelí mezera

Včelí mezera je volný prostor asi 6–9 mm, kterým včely procházejí a který nechávají volný. Užší škvíry zatmelí propolisem (pryskyřičným tmelem), širší prostory zastaví plástem – vznikne divoké dílo. Když jsou kolem rámků, mezi nástavky a pod víkem mezery správné, dají se rámky vyjmout, aniž by se plásty trhaly.bee space, propolis, burr comb

2.3Úly a rámkové míry v Česku

Nejrozšířenější jsou nástavkové úly: na dně se stojí na sobě stejné nástavky s rámky. Spodní nástavky tvoří plodiště, nad mateří mřížkou, kterou matka neprojde, je medník. Nástavky se dají přidávat podle síly včelstva a snůšky. Starší typy jsou ležany (dlouhá skříň s rámky vedle sebe) a zadováky (rámky se vybírají zezadu jako šuplíky). Úly bývají dřevěné, dnes i z lehkého polystyrenu, který dobře izoluje.Langstroth-type hive, brood box, super, queen excluder

• 39 × 24 cm – tradiční česká rámková míra; podle ní je v evidenci definováno včelstvo (sedm obsednutých plástů).
• 39 × 17 cm – nízký nástavek: lehčí na zvedání, plodiště má více nástavků.
• Langstroth – rámek 448 × 232 mm, světově rozšířený, plást má asi 1,11násobek plochy plástu 39 × 24.

Na dně je česno (vletový otvor), často síťka a pod ní vkládací podložka, na které se sbírá měl a spad roztočů (kapitola 8). Nahoře strop (krycí deska), víko a podle potřeby krmítko. Úl stojí na podstavci, aby netáhl vlhkost ze země.

2.4Výbava včelaře

2.5Kouř a dýmák

Kouř včely zklidní dvojím způsobem: překryje poplachový feromon (isopentylacetát, voní po banánu), kterým se včely vzájemně burcují k obraně, a vyvolá reakci jako na požár – včely si naberou med do medných váčků a jsou méně ochotné bodat. Stačí pár obláčků chladného bílého kouře do česna a nad rámky; horký kouř a jiskry včely popálí a rozdráždí.smoker, alarm pheromone

2.6Stanoviště a sousedé

Dobré stanoviště je suché, chráněné před větrem, s ranním sluncem a s vodou nablízku. Česna obracejte od chodníků a sousedních dvorů; plot nebo živý plot asi 2 m vysoký přinutí včely vzlétnout nad hlavy lidí (Obr. 2.2). Včely potřebují vodu – napajedlo u včelnice odvede včely od sousedova bazénu nebo psí misky. Pracujte za klidného počasí a chovejte mírná včelstva.apiary site, flight path

Pevné vzdálenosti úlů od hranice pozemku obecné předpisy neurčují. Občanský zákoník v § 1013 odst. 1 říká, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že na pozemek souseda vnikají mimo jiné zvířata v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku. Na vesnici v zahradách je pár úlů obvyklé, v hustě zastavěném městě se poměry posuzují jinak. § 1014 upravuje roj: vlastník smí roj stíhat i na cizím pozemku, za způsobenou škodu odpovídá, a vletí-li roj do cizího obsazeného úlu, stane se vlastníkem roje vlastník úlu (kapitola 7).nuisance, neighbour law

2.7Procvičení

3.1Včelařský rok v přehledu

Včelařský rok nezačíná v lednu, ale v srpnu: tehdy se líhnou zimní včely, na nichž stojí příští jaro. Obr. 3.1 a Tab. 3.1 ukazují, co se ve včelstvu děje a co dělá včelař. Termíny jsou orientační pro nížiny a pahorkatiny; s nadmořskou výškou a podle počasí se posouvají až o několik týdnů.beekeeping year, seasonal management

3.2Jaro: prolet a rozvoj

Za prvního teplého slunečného dne (kolem 10–12 °C) včely vyletí na očistný prolet – celou zimu se nevyprázdnily. Při jarní prohlídce včelař zjistí, zda má včelstvo matku (plod), dost zásob a zda nejsou známky nemoci, a zúží úl na plásty, které včely obsedají. Staré zimní včely postupně vymírají a nahrazují je mladé: v modelu klesne počet včel z 15 500 v polovině ledna na jarní minimum asi 10 000 začátkem dubna a pak rychle roste – v polovině května má včelstvo 20 900 včel a 30 900 buněk plodu.cleansing flight, spring inspection, spring dwindling

3.3Snůška a medobraní

Hlavní snůšky přicházejí od konce dubna do července (kapitola 6). Med je zralý, když ho včely z větší části zavíčkovaly a obsahuje nejvýš 20 % vody (podle vyhlášky; prakticky se cílí pod 18 %, kapitola 5). Zkouška: plástem nad rámkem prudce zatřeste – ze zralého medu nekape. Včelstvu se vždy nechávají zásoby v plodišti, aby v případné snůškové mezeře nehladovělo.honey harvest, capped honey

3.4Letní a zimní včely

Letní včela žije jen asi 4–6 týdnů, zimní 4–6 měsíců. Rozdíl dělá opotřebení: létavky se „vyletí“, kdežto zimní včely nelétají, nekrmí plod a mají velké tukové těleso se zásobou bílkoviny vitellogeninu. Počet a zdraví zimních včel rozhodují o přezimování – a ty se líhnou od srpna, právě když roztoč Varroa ve včelstvu kulminuje (kapitola 10).summer bees, winter bees, vitellogenin

3.5Krmení a zazimování

Po posledním medobraní (obvykle v červenci) se sleduje a tlumí varroáza (kapitoly 8 a 10) a včelstvo se zakrmí – nejčastěji cukerným roztokem nebo krmivem pro včely –, aby mělo na zimu dost zásob, orientačně kolem 15–20 kg podle úlu a délky zimy. Krmí se včas (v srpnu a v první polovině září), aby včely stihly krmivo zpracovat a zavíčkovat, večer a bez rozlévání, aby nevznikla loupež. Na podzim se zúží česno, dají zábrany proti myším a zkontroluje síla včelstva; slabá včelstva se spojí.autumn feeding, robbing, wintering

3.6Zima: chomáč

Když teplota venku klesne zhruba pod 14 °C, včely se stáhnou do chomáče. Na povrchu sedí včely těsně u sebe jako izolační plášť (asi 8–10 °C), uvnitř se topí svalovým třesem: bez plodu bývá střed chomáče asi 20–30 °C, s plodem koncem zimy 34–35 °C. Chomáč se pomalu posouvá po zásobách vzhůru; když zásoby na jeho cestě dojdou, včelstvo může uhynout hlady i s medem o kus vedle (kapitola 9).winter cluster

3.7Povinnosti v kalendáři

• 1.–15. září: hlášení počtu včelstev na každém stanovišti ke dni 1. září do ústřední evidence (§ 80 vyhlášky č. 136/2004 Sb.), na formuláři pověřené osoby nebo elektronicky. Nové stanoviště, přesun na neevidované stanoviště nebo jeho zrušení lze nahlásit kdykoli v roce (§ 80a).
• Zima: vyšetření zimní měli na varroázu a v ochranných pásmech i na mor podle metodiky SVS a nařízení krajské veterinární správy; organizují ho obvykle základní organizace svazu.
• Jaro: ošetření podle nálezu v zimní měli (v metodikách let 2023–2025 při průměru nad 3 roztoče na včelstvo všech včelstev na stanovišti do 15. dubna).
• Celý rok: záznamy o podaných léčivých přípravcích a jejich uchovávání nejméně 5 let (§ 5 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb.), záznamy o dočasných přesunech včelstev (§ 82a vyhlášky č. 136/2004 Sb.), hlášení podezření na nákazu (kapitola 8).

3.8Procvičení

4.1Lovci medu a první včelaři

Nejznámější pravěký doklad je skalní malba z jeskyně Cuevas de la Araña u Valencie, stará asi 8 000 let: postava na lanech vybírá med z hnízda ve skále a kolem ní létají včely. Ve starém Egyptě už včely chovali v hliněných válcových úlech – reliéf ze slunečního chrámu krále Niuserrea (kolem 2450 př. n. l.) ukazuje práci s kouřem a plnění medu do nádob. Nejstarší vykopaná včelnice je z Tel Rehovu v dnešním Izraeli (10.–9. století př. n. l.): řady válcových úlů z nepálené hlíny. Včely popisoval Aristotelés a Vergilius jim věnoval čtvrtou knihu básně Georgica.honey hunting, ancient beekeeping

4.2Brtnictví a košnice

Ve středověké střední Evropě se včelařilo hlavně v lesích. Brtníci vytesávali do živých stromů dutiny – brtě – a uzavírali je prkénkem s česnem; právo brtnictví bylo často vázáno na vrchnost a na lesy. Med byl hlavní sladidlo i surovina medoviny, vosk se spotřebovával na svíce a pečeti. Později se včely chovaly blíž u domu v klátech a v košnicích ze slámy. Med se získával vyřezáním díla a včelstva se často při tom zničila.forest beekeeping, tree beekeeping, skep

4.3Osvícenství: Janša, Marie Terezie a Janiš

Anton Janša (1734–1773), kraňský malíř a včelař, byl 6. 4. 1770 jmenován prvním učitelem včelařství na vídeňské včelařské škole, kterou roku 1769 založila Marie Terezie. Učil chovat včely v nízkých úlech skládaných jako kostky a správně tušil, že se matka páří v letu mimo úl. Den jeho narození, 20. květen, vyhlásila OSN roku 2017 Světovým dnem včel. Patenty Marie Terezie z let 1775 a 1776 (pro Čechy patent z 30. 8. 1776) prohlásily chov včel za svobodný a osvobodily ho od daní a poplatků.World Bee Day

Český kněz Josef Antonín Janiš (1749–1821) z Lanškrouna přeložil roku 1777 Janšovo dílo do češtiny (pod jménem J. A. Trutnovský) a roku 1789 vydal vlastní knihu o chovu včel. V ní popsal pokusy, které ukázaly, že neoplozená matka klade jen vajíčka, z nichž se líhnou trubci – patří tak k prvním, kdo popsali partenogenezi trubců.parthenogenesis

4.4Devatenácté století: rámek, mezistěna, medomet

• Jan Dzierżoń (1811–1906), slezský farář v Karlowicích, sestrojil roku 1838 úl s pohyblivým dílem (loučky, pod nimiž včely stavěly plásty) a roku 1845 publikoval teorii partenogeneze trubců.
• August von Berlepsch (Durynsko, květen 1852) a Lorenzo L. Langstroth (USA, říjen 1852) sestrojili úl s rámky obklopenými včelí mezerou; Langstroth úl patentoval.
• Johannes Mehring začal roku 1857 lisovat voskové mezistěny – včely na nich staví pravidelné dělnické dílo a šetří vosk.
• Franz Hruschka představil roku 1865 odstředivý medomet: med lze vytočit a plást vrátit včelám.

4.5Spolky a svaz

Za počátek organizovaného včelařství v Čechách se považuje 22. březen 1872, kdy vznikl Včelařský spolek pro Čechy (od roku 1884 Zemský ústřední spolek včelařský pro Království české). Ve Slezsku vznikl zemský spolek roku 1893, na Moravě zemské ústředí spolků roku 1898. Roku 1921 se spolky sjednotily ve svazu pro Československou republiku; za protektorátu byl roku 1943 zrušen. Po válce vznikla Jednota včelařů (1947), roku 1957 Československý svaz včelařů a roku 1971 Český svaz včelařů. Od 1. 1. 2014 je spolkem (z. s.) se základními organizacemi po celé republice.beekeepers' association

Svaz vydává časopis Včelařství, organizuje vzdělávání, vyšetření zimní měli a vede chov včely kraňské jako uznané chovatelské sdružení. Výzkumu se věnuje Výzkumný ústav včelařský v Dole, odbornému vzdělávání včelařská škola v Nasavrkách a vysoké školy se zemědělským a veterinárním zaměřením.

4.6Včelařství v Česku dnes

V roce 2022 bylo v Česku evidováno 65 042 chovatelů s 715 462 včelstvy, v roce 2023 po zimě s úhyny kolem 40 % 63 344 chovatelů s 669 445 včelstvy; k začátku září 2024 bylo registrováno 644 847 včelstev. Na km² připadalo v roce 2022 přes 9 včelstev, což patří k nejvyšším hustotám v Evropě. Převažují drobní chovatelé: do 15 včelstev jich mělo v roce 2022 celkem 50 621, tedy 77,8 %. Průměrný výnos medu kolísá podle roku – v roce 2011 19,9 kg na včelstvo, v roce 2020 jen 7,2 kg, v roce 2022 10,8 kg (celkem 7 721 t).beekeeping statistics

4.7Procvičení

5.1Od nektaru k medu

Nektar je sladká šťáva květních žláz; obsahuje obvykle 20–60 % cukrů, hlavně sacharózu, glukózu a fruktózu. Létavka ho nasaje do medného váčku a už cestou k němu přidává enzymy. V úlu ho předá úlovým včelám, které ho opakovaně vypouštějí na sosák a zase nasávají, ukládají v tenkých vrstvách a větráním odpařují vodu. Invertáza štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu, glukózooxidáza mění část glukózy na kyselinu glukonovou a peroxid vodíku, které brzdí růst mikroorganismů, diastáza štěpí škrob. Když obsah vody klesne pod asi 20 %, včely buňku zavíčkují.nectar, invertase, glucose oxidase, ripening

5.2Med podle vyhlášky č. 490/2025 Sb.

Od 14. 6. 2026 platí vyhláška č. 490/2025 Sb. o požadavcích na přírodní sladidla, potraviny se sladivými účinky, cukrovinky, kakaové boby, kakaové a čokoládové výrobky a med (nahradila vyhlášku č. 76/2003 Sb. a provádí směrnici o medu 2001/110/ES ve znění směrnice (EU) 2024/1438). Med je podle § 2 odst. 5 přírodní sladká látka, kterou vyrábějí včely medonosné z nektaru, z výměšků živých částí rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách. Podle původu je květový (nektarový) a medovicový, podle získání vytočený, lisovaný, vykapaný, plástečkový, med s plástečky a pekařský (průmyslový, jen ke zpracování) (§ 15).blossom honey, honeydew honey, extracted honey, baker's honey

Med nesmí obsahovat jiné potraviny ani přídatné látky, nesmí se z něj odstranit pyl a nesmí mít cizí příchuť nebo pach, kvasit, pěnit, být zahřátý tak, že se zničí enzymy, ani mít uměle změněnou kyselost (§ 16 a 17). Na obalu se uvádí země původu; u směsí medů z více zemí všechny země v hlavním zorném poli sestupně s procentním podílem (§ 15 odst. 3, kapitola 12).

5.3Vytáčení a zpracování

1. Plásty se zralým, z větší části zavíčkovaným medem se vyjmou a včely se z nich smetou; neberou se plásty s plodem ani z plodiště.
2. Odvíčkování vidličkou nebo nožem v čisté místnosti chráněné před včelami (jinak hrozí loupež a šíření nákaz).
3. Vytáčení v medometu – odstředivá síla vytáhne med z buněk, plást se vrátí včelám.
4. Cezení přes sítko a čiření: med se nechá několik dní odstát, vzduch a nečistoty vyplavou na povrch a sejmou se.
5. Plnění do čistých suchých obalů vhodných pro potraviny, uzavření a označení; skladování v suchu, temnu a chladu, ne na přímém slunci (§ 15 odst. 1 vyhlášky č. 289/2007 Sb.).

5.4Krystalizace a pastování

Krystalizace je přirozená vlastnost medu, ne vada. Glukóza je ve vodě méně rozpustná než fruktóza, a proto se z přesyceného roztoku vylučuje v krystalech. Rychlost určuje hlavně poměr glukózy k vodě (G/W) a fruktózy ke glukóze (F/G); nejrychleji med tuhne kolem 14 °C, v mrazu a nad 25 °C pomalu. Orientačně: při G/W pod 1,7 med zůstává dlouho tekutý, nad 2,1 ztuhne během dnů až týdnů (Obr. 5.2).granulation, crystallization, creamed honey

Pastování je řízená krystalizace: med (nejlépe řepkový) se očkuje jemně krystalickým medem a při asi 14 °C se několik dní pravidelně míchá. Vznikne krémový pastovaný med s drobnými krystaly. Ztuhlý med se dá znovu zkapalnit ve vodní lázni do asi 40 °C.

5.5Vlhkost, kvašení a teplo

Med je hygroskopický: s vlhčím vzduchem si vyměňuje vodu, dokud se nevyrovná. Med s 17,4 % vody je v rovnováze se vzduchem o relativní vlhkosti asi 58 % (Martin 1958); ve vlhčím sklepě vodu přijímá. Kvašení způsobují osmofilní kvasinky (například rodu Zygosaccharomyces), které snesou vysokou koncentraci cukrů. Lochhead (1933) shrnul, kdy med nekvasí: pod 17,1 % vody nikdy, při 17,1–18 % vody jen při méně než 1 000 kvasinkách v gramu, při 18,1–19 % při méně než 10, při 19,1–20 % při méně než 1 kvasince v gramu; nad 20 % kvasí vždy.hygroscopicity, osmophilic yeasts, fermentation

Teplem a stárnutím vzniká z cukrů hydroxymethylfurfural (HMF) a klesá aktivita enzymů. Poločas diastázy je podle White a kol. (1964) při 20 °C asi 1 480 dní, při 30 °C 200 dní, při 40 °C 31 dní a při 60 °C jen asi 1 den. Proto se med skladuje v chladu (do asi 20 °C) a zahřívá jen krátce a mírně.HMF, diastase number

5.6Vosk, pyl, propolis a mateří kašička

• Vosk vylučují dělnice ve věku asi 12–18 dní ze čtyř párů žláz na zadečku. Taje při 62–64 °C. Vosk na mezistěny musí projít ošetřením nejméně 117 °C po dobu 60 minut (§ 3 písm. e) vyhlášky č. 144/2023 Sb.), protože v něm mohou přežívat spory moru. Vosk falšovaný parafinem nebo stearinem včelám škodí (plásty se hroutí, plod hyne).beeswax, foundation
• Pyl je bílkovinná potrava včel (obvykle 10–40 % bílkovin podle rostliny). Odebírá se pylovými pastmi na česně a suší se při mírné teplotě. Lidem s alergií na pyl může způsobit reakci.bee pollen
• Propolis je tmel z pryskyřic pupenů stromů, kterým včely tmelí škvíry a potahují buňky; působí proti mikroorganismům. U některých lidí vyvolává kontaktní alergii kůže – ani včelaři by ho neměli olupovat holýma rukama, když na něj reagují.propolis
• Mateří kašička je výměšek hltanových žláz kojiček. Je velmi náchylná ke zkáze (skladuje se mražená) a byly popsány i závažné alergické reakce včetně astmatických záchvatů.royal jelly

5.7Med a zdraví

Med obsahuje kolem 80 % cukrů; 100 g dodá asi 1 394 kJ (328 kcal), čajová lžička (21 g) asi 293 kJ. Výživově se počítá mezi volné cukry, jejichž příjem má podle WHO tvořit méně než 10 % energie (lépe méně než 5 %). Med obsahuje stopy enzymů, kyselin, minerálních látek a polyfenolů, ale nejde o lék; na obalu se nesmějí uvádět neschválená zdravotní tvrzení (nařízení (ES) č. 1924/2006).free sugars, infant botulism

5.8Procvičení

6.1Co včely sbírají

• Nektar – zdroj cukrů a energie, surovina květového medu.nectar
• Pyl – jediný zdroj bílkovin, tuků, minerálních látek a vitaminů; bez něj kojičky netvoří kašičku a plod se nevyvíjí. Na jaře je proto důležitější než nektar.pollen
• Medovice – sladké výměšky hmyzu sajícího na rostlinách; surovina medovicového medu.honeydew
• Voda – k ředění zásob při krmení plodu a k chlazení úlu odpařováním; v horkém dni přinese včelstvo i litry vody.water collection
• Propolis – pryskyřice z pupenů a ran stromů (topoly, břízy, jehličnany).resin

6.2Medonosné rostliny během roku

6.3Kdy rostliny medují

Množství a koncentrace nektaru se mění podle druhu a odrůdy, teploty, vláhy v půdě, vlhkosti vzduchu a denní doby. Lípy medují nejlépe za teplého a vlhkého počasí, v suchu a za studených nocí téměř přestanou. Nektar se ředí rosou a deštěm, sucho ho zahušťuje, ale snižuje jeho množství. Přínos snůšky sleduje včelař kontrolním úlem na váze: denní přírůstek hmotnosti ukazuje, kdy snůška začala a skončila; v silné snůšce přibývá i několik kilogramů denně.nectar secretion, hive scale

6.4Medovice

Medovice vzniká v trávicí soustavě hmyzu, který saje mízu ze sítkovic rostlin – hlavně mšic (na jehličnanech rodu Cinara) a puklic (například puklice smrková). Míza obsahuje hodně cukrů a málo dusíku; hmyz si ponechá bílkoviny a přebytek cukrů vyloučí. Medovice obsahuje kromě sacharózy a jednoduchých cukrů také melecitózu a další oligosacharidy. Medovicový med je tmavší, kořenitější, má víc minerálních látek a vyšší elektrickou vodivost (Obr. 6.1).honeydew, aphids, scale insects, melezitose

6.5Pastva v krajině

Velké lány obilí a kukuřice a často sečené trávníky včelám nic nedávají. Pomáhají pestré okraje polí, meziplodiny (svazenka, hořčice, pohanka), biopásy, aleje lip a javorů, remízky a sady. Ty slouží i divokým včelám a čmelákům (kapitola 11). Některé vydatné medonosné rostliny jsou v české přírodě invazní – trnovník akát nebo zlatobýl kanadský –, a do volné krajiny se proto nevysazují.bee forage, cover crops, invasive species

6.6Kočování

Kočování je převoz včelstev za snůškou (řepka, akát, lípa, les) nebo k opylování plodin. Stanoviště musí být v ústřední evidenci (chovatel zaeviduje všechna hospodářství a hlásí změny podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 154/2000 Sb.; nové stanoviště lze nahlásit kdykoli podle § 80a vyhlášky č. 136/2004 Sb.) a o dočasných přesunech vede chovatel písemné záznamy pro každé stanoviště (§ 82a). Z ochranného pásma moru včelího plodu je přemístění zakázáno a uvnitř pásma je možné jen se souhlasem krajské veterinární správy na základě negativního vyšetření ne staršího 6 měsíců (§ 7 vyhlášky č. 144/2023 Sb.). Před každým kočováním proto ověřte u KVS aktuální mimořádná veterinární opatření a mějte souhlas vlastníka pozemku.migratory beekeeping, movement records

6.7Procvičení

7.1Proč se včelstvo rojí

Včelstvo se rozmnožuje jako celek: z jednoho vzniknou dvě. Spouštěčem rojové nálady bývá souhra několika věcí – nedostatek místa pro plod a med, přebytek mladých včel bez práce, slabší působení feromonu matky v přeplněném úlu (zejména u starší matky), dobrá snůška a teplo. Rojivost je i dědičná: některé linie včel se rojí ochotněji.swarming, swarming impulse

Znaky rojové nálady: včely stavějí rojové matečníky obvykle na spodních okrajích plástů, matka omezí kladení a zeštíhlí (aby mohla letět), část včel nečinně visí na česně a stavba ustává. Když jsou v miskách vajíčka nebo larvy, rojení se blíží.

7.2Průběh rojení

Prvoroj odlétá za slunečného dopoledne až poledne se starou matkou a s velkou částí dělnic (často kolem poloviny), které si předtím naberou med na cestu. Nejdřív se usadí blízko úlu na větvi, kde visí hodiny až den. Průzkumnice mezitím hledají novou dutinu a „hlasují“ tancem; když se shodnou, roj odletí. V mateřském včelstvu se asi za týden vylíhne první mladá matka; může odejít s druhorojem, nebo zničí ostatní matečníky a po spáření převezme včelstvo.prime swarm, afterswarm, scout bees

7.3Prevence rojení

• Prostor včas: rozšiřovat dřív, než je plodiště plné; medník dát před hlavní snůškou.
• Zaměstnat stavitelky: stavební rámek a mezistěny; trubčí dílo ze stavebního rámku se vyřezává i kvůli roztočům (kapitola 10).
• Mladé matky: včelstva s matkou z loňského roku se rojí méně; výběr nerojivých linií.
• Oddělky: odebráním plodu a včel se včelstvo „uleví“ a včelař získá nová včelstva.
• Pravidelné prohlídky: v rojové době asi každých 7 dní – rojový matečník se víčkuje 8.–9. den od snesení vajíčka a prvoroj odchází brzy potom.

7.4Oddělky a smetenec

Oddělek je malé včelstvo vytvořené ze silného. Plodový oddělek dostane dva až čtyři plásty převážně zavíčkovaného plodu se včelami, plást zásob a pylu a buď oplozenou matku, zralý matečník, nebo si matku vychová sám z mladých larev (Obr. 7.2). Smetenec vznikne smetením včel s matkou bez plodu na mezistěny do čistého úlu – napodobuje roj, včely staví nové dílo a se starým dílem a plodem odchází i většina roztočů a choroboplodných zárodků.nucleus colony, split, shook swarm

7.5Chov matek v principu

Z každé samičí larvy mladší než asi 3 dny může vyrůst matka, kvalitní matky ale vyrůstají z larev do 1 dne (asi do 36 hodin). Včelstvo si samo vychová matku třemi způsoby: rojové matečníky při rojení, nouzové matečníky po ztrátě matky (z dělnických buněk s mladými larvami) a tichou výměnou, kdy nahradí starou nebo poškozenou matku a obě chvíli žijí vedle sebe.queen rearing, emergency cells, supersedure

Při řízeném chovu včelař přelarvuje mladé larvy do voskových nebo plastových misek, které vloží do silného bezmatečného včelstva (startéru) a po zavíčkování do dochovávače. Zralé matečníky rozdělí do oplozováčků (malých úlků s hrstkou včel), kde se matky vylíhnou a vylétají na snubní lety. Matka se páří ve vzduchu s 10–20 trubci na shromaždištích trubců až několik kilometrů od úlu; šlechtitelské chovy používají i umělou inseminaci. V Česku se smí k plemenitbě používat jen včela kraňská (§ 20 odst. 4 zákona č. 154/2000 Sb.) a chov koordinuje Český svaz včelařů jako uznané chovatelské sdružení; v roce 2022 působilo 10 rozmnožovacích a 27 šlechtitelských chovů.grafting, starter colony, mating nucleus, instrumental insemination

7.6Roj a sousedské právo

Podle § 1014 odst. 1 občanského zákoníku smí vlastník roj stíhat i na cizím pozemku; vletí-li však roj do cizího obsazeného úlu, nabývá k němu vlastnické právo vlastník úlu. Vznikne-li výkonem tohoto práva nebo samotným rojem na pozemku škoda, má vlastník pozemku nárok na náhradu (§ 1014 odst. 2). Roj z neznámého zdroje může nést nákazy – včelaři ho dávají na mezistěny, odděleně od ostatních včelstev, a sledují plod.swarm, ownership of a swarm

7.7Procvičení

8.1Přehled

8.2Varroáza

Varroa destructor je roztoč, který přešel z včely východní (Apis cerana) na včelu medonosnou a v druhé polovině 20. století se rozšířil po celém světě. Samička (hnědý plochý štítek asi 1,1 × 1,6 mm) se živí tukovým tělesem včel a larev. Rozmnožuje se jen v zavíčkovaném plodu: vleze do buňky těsně před zavíčkováním, naklade vajíčka a s vylíhnutou včelou vyjde i s dcerami – v dělnické buňce v průměru asi s 1–1,5 dcerou, v trubčí asi s 2–2,5, proto dává přednost trubčímu plodu (Obr. 8.1). Nejvíc škodí tím, že přenáší viry, zejména virus deformovaných křídel, a oslabuje imunitu. Neošetřené včelstvo v našich podmínkách obvykle do dvou až tří let hyne.varroa mite, phoretic phase, deformed wing virus

Sledování

Stav se zjišťuje z přirozeného spadu roztočů na podložku pod síťkou (počet za den), ze zimní měli vyšetřené v laboratoři a z vzorku živých včel (podle zvolené metody se roztoči z včel uvolní a spočítají na 100 včel). Výsledky se vždy vztahují ke konkrétní metodě a ročnímu období; převod na celkový počet roztočů je jen orientační (kapitola 10).

Tlumení v principu

• Zootechnické postupy: vyřezávání trubčího plodu ze stavebního rámku, smetence a oddělky, přerušení plodování, výběr včel s dobrým čisticím instinktem.
• Registrované veterinární léčivé přípravky (seznam vede Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv). Účinné látky se dělí na organické kyseliny (mravenčí, šťavelová), éterické oleje (thymol) a syntetické akaricidy (např. amitraz, tau-fluvalinát). Používají se jen přesně podle příbalové informace, ve správném období a mimo medník, s ochrannými pomůckami podle příbalové informace a se záznamem o podání.
• Koordinace: plošná ošetření a vyšetření organizují základní organizace svazu podle metodiky SVS; o léčbě se poraďte s veterinárním lékařem.

8.3Mor včelího plodu

Mor včelího plodu (americký mor) způsobuje sporotvorná bakterie Paenibacillus larvae. Larva se nakazí sporami v potravě, hyne po zavíčkování a mění se v hnědou, lepkavou hmotu, která se při vytažení zápalkou táhne ve vlákně; později zaschne na pevně přilepenou příškvaru s miliardami spor. Víčka jsou propadlá, tmavá a děravá, plod mezerovitý. Spory přežívají v díle, medu a úlech desítky let a šíří se loupeží, zalétáváním, roji, výměnou plástů, náčiním a krmením medem.American foulbrood, spores, ropy test

• Hlášení: chovatel je povinen podezření na nebezpečnou nákazu neprodleně oznámit krajské veterinární správě (§ 11 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb.); do příchodu veterinárního lékaře zajistí, aby nic neopustilo stanoviště (§ 12).
• Léčba je zakázána: „Mor včelího plodu a hnilobu včelího plodu je zakázáno léčit“ (§ 5 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.). Antibiotika by jen zakryla příznaky a zanechala rezidua v medu.
• Podezření (§ 4 vyhlášky č. 144/2023 Sb.): klinické vyšetření všech včelstev, odběr vzorků (směsný vzorek nejvýš z 10 úlů), označení úlů, zákaz přemísťování a krmení medem ze stanoviště.
• Potvrzení (§ 6 a 7): stanoviště je ohniskem a kolem něj se zřizuje ochranné pásmo nejméně 3 km. Postižení 15 % a více včelstev znamená utracení všech včelstev na stanovišti; při méně než 15 % se utratí postižená včelstva a krajská veterinární správa může nařídit i ostatní. Úly, plásty a příslušenství se spálí, nelze-li zajistit účinnou dezinfekci; zbylá včelstva se přemetou na mezistěny do dezinfikovaných úlů (nebo úlů ošetřených v parafinové lázni nejméně 160 °C po dobu nejméně 10 minut – práce pro odborníky kvůli nebezpečí požáru).
• Ochranné pásmo: vyšetření všech včelstev, zákaz přemísťování z pásma, opatření lze ukončit nejdříve 6 měsíců po likvidaci ohniska; opětovné potvrzení do 2 let vede k utracení všech včelstev. Náklady a ztráty se nahrazují podle veterinárního zákona.

8.4Hniloba včelího plodu a další nemoci

Hniloba včelího plodu (evropská hniloba) způsobuje bakterie Melissococcus plutonius; larvy hynou ještě v otevřených buňkách, jsou zkroucené, žlutavé až hnědé a kysele páchnou. Projevuje se hlavně u oslabených včelstev a ve stresu. Právně se postupuje obdobně jako u moru (§ 8–11 vyhlášky č. 144/2023 Sb.) a je rovněž zakázáno ji léčit. Nosematózu způsobují mikrosporidie, které napadají střevo dospělých včel; prevencí jsou silná včelstva, výměna starého díla a hygiena. Viry se v úlu vyskytují často skrytě a propukají hlavně ve včelstvech oslabených varroázou.European foulbrood, nosemosis, bee viruses

Dva nepřátelé se v Česku zatím nevyskytují, ale patří mezi nákazy na seznamu EU a jejich podezření se hlásí: malý úlový brouk (Aethina tumida, jehož larvy ničí plásty a med, v Evropě se usadil v jižní Itálii) a roztoči rodu Tropilaelaps z Asie. Proto se dovoz včel a matek řídí přísnými veterinárními pravidly.

8.5Sršeň asijská

Sršeň asijská (Vespa velutina) byla zavlečena do Francie kolem roku 2004 a šíří se Evropou. Je to invazní nepůvodní druh s významným dopadem na Unii podle nařízení (EU) č. 1143/2014. V Česku potvrdila Agentura ochrany přírody a krajiny první výskyt 6. 10. 2023 v Plzni. Je o něco menší než naše sršeň obecná, tmavá, se žlutými konci nohou a jedním oranžovým pruhem na zadečku; loví létavky v letu před česny a velká hnízda staví vysoko v korunách stromů.yellow-legged hornet, invasive alien species

8.6Otravy

Při otravě leží před úly náhle stovky až tisíce mrtvých nebo třesoucích se včel, často s vyplazeným sosákem, typicky po postřiku kvetoucích porostů. Chovatel zjištěný úhyn neprodleně oznámí krajské veterinární správě, která provede místní šetření a podle potřeby odebere vzorky (§ 51 odst. 5 zákona č. 326/2004 Sb.). Do té doby uschovejte vzorek mrtvých včel v čisté nádobě v chladu a zapište si čas, počasí a co se v okolí stříkalo. Ochrana před otravami je v kapitole 11.bee poisoning, pesticide incident

8.7Procvičení

9.1Včelstvo jako superorganismus

Superorganismus je společenstvo, jehož jedinci se specializují jako buňky a orgány jednoho těla: matka a trubci zajišťují rozmnožování („pohlavní orgány“), dělnice všechno ostatní. Včelstvo udržuje homeostázu (teplotu, vlhkost, zásoby), rozhoduje kolektivně – při výběru nového hnízda roje průzkumnice „hlasují“ tancem, dokud jedna dutina nezíská převahu – a rozmnožuje se jako celek rojením. Přírodní výběr tak působí i na úrovni včelstva, ne jen jednotlivé včely.superorganism, colony-level selection, collective decision-making

9.2Haplodiploidie a příbuznost

Trubec je haploidní a všechny jeho spermie jsou geneticky stejné. Dvě dělnice se stejným otcem (úplné sestry) mají proto koeficient příbuznosti 0,75, sestry s různými otci (polosestry) 0,25. Matka se ale páří s 10–20 trubci, takže průměrná příbuznost dělnic je mnohem nižší. Pro podíly otců \(p_i\) platí:relatedness, polyandry, kin selection

Mnohonásobné páření má i praktický přínos: geneticky pestřejší včelstva lépe udrží teplotu plodu, jsou odolnější vůči nemocem a mají vyšší kondici. Hamiltonova teorie příbuzenského výběru (1964) vysvětluje, proč se v haplodiploidních skupinách eusocialita objevila opakovaně, dnešní pohled ale zdůrazňuje i ekologii hnízda a výběr na úrovni kolonie.

9.3Feromony

9.4Tanec včel

Karl von Frisch (Nobelova cena 1973) popsal dva tance. Kruhový tanec oznamuje zdroj blízko úlu bez údaje o směru. Vrtivý tanec má přímý běh, během něhož včela vrtí zadečkem a bzučí křídly, a dva návratové oblouky. Na svislém plástu v temném úlu zastupuje svislice vzhůru směr ke Slunci; úhel přímého běhu od svislice je úhel zdroje od azimutu Slunce (vpravo = po směru hodinových ručiček). Délka vrtění roste se vzdáleností, počet opakování s kvalitou zdroje. Že nováčky skutečně letí podle tance, potvrdilo sledování včel radarem (Riley a kol. 2005).round dance, waggle dance, waggle run

9.5Termoregulace a zimní chomáč

Plod potřebuje 34–35 °C s odchylkou zhruba do půl stupně; už o pár stupňů chladnější plod se vyvíjí déle a dospělé včely z něj mají horší schopnosti učení. Topičky zahřívají plod svalovým třesem létacích svalů bez pohybu křídel (hruď mají až kolem 40 °C) a vlézají i do prázdných buněk mezi plodem. Při přehřátí včelstvo větrá (včely mávají křídly u česna), rozlévá vodu a nechá ji odpařovat a část včel vyjde ven na česno („vousí“).thermoregulation, heater bees, fanning, evaporative cooling

V zimě tvoří včelstvo chomáč (Obr. 9.2). Povrchová vrstva těsně sedících včel izoluje a udržuje se nad asi 8–10 °C (pod ní by včely ztuhly), uvnitř se topí. Čím je chomáč menší, tím víc tepla na jednu včelu ztrácí, protože poměr povrchu k objemu koule je \(3/r\).

9.6Smysly a orientace

Včela vidí ultrafialové, modré a zelené světlo, ale ne červené; mnohé květy mají v UV „přistávací dráhy“, které lidské oko nevidí. Specializovaná část složeného oka vnímá polarizované světlo modré oblohy, takže včela určí polohu Slunce i za oblačnosti. Tykadla nesou čichové receptory (genom včely kóduje přes 160 čichových receptorů) a včela se rychle učí spojovat vůni s odměnou – toho využívají pokusy s podmíněným vysunutím sosáku.UV vision, polarized light, olfactory learning

9.7Procvičení

10.1Exponenciální růst

Dokud má roztoč dost plodu a populace je malá vůči včelstvu, roste úměrně své velikosti: každý roztoč dá v průměru stejný počet potomků za den. To je exponenciální růst s čistou mírou růstu r (porody minus úmrtí za den). V Česku se populace během sezóny zvětší řádově desetkrát až dvacetkrát, při reinvazi i víc, a v létě se zdvojnásobí asi za měsíc.exponential growth, intrinsic rate of increase, doubling time

10.2Model s plodem

Roztoč se množí jen v zavíčkovaném plodu, a proto jeho rozmnožovací rychlost závisí na tom, kolik plodu včelstvo má. Laboratoř to vyjadřuje saturační funkcí B/(B + K): při hojném plodu se blíží maximu r, v bezplodém období klesne k nule a populace jen pomalu vymírá rychlostí přirozené úmrtnosti μ (Obr. 10.1). Ve výchozím nastavení (100 roztočů 1. 1., r = 0,028 za den, bez ošetření) vyjde 1. 9. asi 1 650 roztočů a vrchol 2 546 roztočů 16. 10.; do nového roku přejde 1 787 roztočů.population model, brood-dependent reproduction

10.3Sledování a převody

Přirozený spad na podložku F je v modelu úměrný populaci: \(F = \mu M\), takže \(M \approx F/\mu = 200\,F\). V literatuře se pro převod spadu na populaci používají sezónní koeficienty v řádu stovek (v zimě vyšší, v létě nižší), protože spad závisí na množství plodu, síle včelstva a typu podložky. Vzorek živých včel dává zamoření – počet roztočů na 100 včel – které v létě podhodnocuje celkový stav, protože většina roztočů je v plodu.natural mite fall, infestation rate

10.4Prahy škodlivosti

Prahy jsou orientační a liší se podle metody a oblasti. Často se uvádí, že v létě je včelstvo ohrožené při zamoření nad asi 3 roztoče na 100 včel nebo při přirozeném spadu nad zhruba 10 roztočů denně, což v modelu odpovídá asi 2 000 roztočů. Právně závazná je jen hranice z metodiky SVS pro zimní měl (kapitola 8). Škodlivost se neměří jen počtem: rozhoduje, zda roztoči kulminují ve chvíli, kdy se vyvíjí plod zimních včel.economic injury level, treatment threshold

10.5Načasování tlumení a reinvaze

Tabulka ukazuje tři pravidla. Za prvé, zimní ošetření samo nestačí: na konci roku je roztočů málo, ale v říjnu jich bylo přes 2 500 a plod zimních včel už poškodily. Za druhé, pozdní letní ošetření (1. 9.) dá na konci roku stejný výsledek jako včasné (1. 8.), ale populace mezitím vystoupí na 1 624 místo 955 roztočů právě v době líhnutí zimních včel. Za třetí, reinvaze – roztoči přinesení zalétáváním a loupeží ze zhroucených včelstev v okolí – přidá za 88 dní při 10 roztočích denně 880 roztočů a vrchol posune na konec října. Proto se tlumení v lokalitě koordinuje a stav se sleduje i po ošetření.treatment timing, reinvasion, robbing

10.6Rezistence a viry

Opakované používání stejné účinné látky vybírá odolné roztoče. Stará a kol. (2019) sledovali v Česku v letech 2011–2018 mutaci L925V sodíkového kanálu spojenou s rezistencí vůči tau-fluvalinátu: asi 9 % vzorků bylo rezistentních, 56 % citlivých a 35 % smíšených, s ohnisky na jižní Moravě a v Čechách. Proto se účinné látky podle pokynů veterinárních lékařů střídají a kombinují se zootechnickými postupy.acaricide resistance, tau-fluvalinate

Roztoč sám včelstvo nezničí tak rychle jako viry, které přenáší přímo do hemolymfy – zejména virus deformovaných křídel. Zimní včely z napadeného plodu žijí kratší dobu, chomáč v zimě slábne a včelstvo hyne, často i se zásobami. Monitoring COLOSS přičetl vysoké zimní úhyny 2024/25 (asi 26 %) hlavně roztoči, který se po neobvykle teplém jaru 2024 množil dřív než obvykle.deformed wing virus, colony collapse

10.7Procvičení

11.1Opylování a opylovači

Opylení je přenos pylu z prašníků na bliznu. Zvířaty – hlavně hmyzem – je opylováno odhadem asi 87,5 % kvetoucích rostlin (Ollerton a kol. 2011). Klein a kol. (2007) zjistili, že produkce plodů nebo semen u 87 ze 115 hlavních světových potravinových plodin má z živočišného opylení užitek; tyto plodiny tvoří asi 35 % objemu světové produkce potravin. Obiloviny, kukuřice a rýže jsou větrosnubné, a proto podíl opylovačů na kaloriích je nižší než na hodnotě, vitaminech a pestrosti stravy.pollination, pollinator dependence

• Včela medonosná – početná, přenosná (kočování), věrná jednomu druhu květu během letu; v chladném a deštivém počasí létá méně.
• Čmeláci – létají i za chladu a mrholení, umějí vibrační opylení (rajčata, borůvky); chovají se i ve sklenících.
• Samotářské včely – stovky druhů, mnohé specializované na určité rostliny, s malým doletem (stovky metrů).
• Pestřenky, motýli, brouci – další důležití opylovači divokých rostlin.

11.2Ekonomická hodnota opylování

Gallai a kol. (2009) odhadli hodnotu opylování hmyzem pro světové zemědělství v roce 2005 na 153 mld. EUR, tedy 9,5 % hodnoty zemědělské produkce pro výživu lidí. Zpráva IPBES (2016) uvádí, že roční světová produkce přímo závislá na opylovačích má hodnotu 235–577 mld. USD (v cenách roku 2015). Situační zpráva MZe cituje pro Evropskou unii přínos chovu včel pro společnost 14,2 mld. EUR ročně.economic value of pollination, vulnerability ratio

11.3Divoké včely a čmeláci

Přidal (2004) uvádí z Česka 555 druhů včel; podle novějších zdrojů jich je zhruba 500–600, včetně několika desítek druhů čmeláků. Většina samotářek hnízdí v zemi, jiné v dutých stoncích nebo v chodbách ve dřevě. Rozbor dat z celého světa (Garibaldi a kol. 2013) ukázal, že divocí opylovači zvyšují násadu plodů nezávisle na počtu včel medonosných – včela medonosná je nenahradí, jen doplní. Na místech chudých na pastvu, například v chráněných územích se vzácnými druhy, může velký počet včelstev divokým včelám konkurovat; hustotu stanovišť je tam vhodné zvažovat.wild bees, bumblebees, solitary bees, competition

11.4Pesticidy a jejich regulace

Přípravky na ochranu rostlin mohou včelám škodit přímo (otrava, kapitola 8) i nepřímo – subletální dávky zhoršují učení, orientaci a návrat do úlu (například pokusy s neonikotinoidem thiamethoxamem, Henry a kol. 2012). Evropská unie proto prováděcími nařízeními Komise (EU) 2018/783, 2018/784 a 2018/785 zakázala venkovní použití tří neonikotinoidů (imidaklopridu, klothianidinu a thiamethoxamu); povolené zůstalo jen použití v trvalých sklenících.plant protection products, neonicotinoids, sublethal effects

• § 51 odst. 1 a 2 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči: profesionální uživatel nesmí venku aplikovat přípravek označený jako nebezpečný nebo zvláště nebezpečný pro včely, pokud předtím z evidence hospodářství nezjistí stanoviště včelstev v okruhu alespoň 2 km od hranice pozemku a chovatele nejpozději 2 dny před aplikací neinformuje na e-mailové adresy uvedené v evidenci.
• § 51 odst. 3 a 4: směsi přípravků (i s hnojivy a pomocnými látkami) se posuzují přísněji – zpravidla jako zvlášť nebezpečné, nebo nebezpečné pro včely, pokud nejde o směs výslovně uvedenou na etiketě.
• § 51 odst. 5: chovatel zjištěný úhyn včel neprodleně oznámí krajské veterinární správě. Podrobnosti ochrany včel při aplikaci stanoví prováděcí vyhláška o ochraně včel (č. 327/2012 Sb.; ověřte aktuální znění).

11.5Krajina a pastva

Úbytek opylovačů v Evropě má více příčin najednou: ztrátu pestré pastvy a hnízdních míst, pesticidy, nemoci a parazity (u včely medonosné hlavně varroázu) a změnu klimatu, která rozpojuje dobu kvetení a letu hmyzu. Krajinu pro opylovače zlepšují biopásy a květnaté okraje polí, meziplodiny, remízky, aleje, pozdní a mozaikovité sečení luk a ponechání suchých stébel a holé půdy pro hnízdění samotářek. Tato opatření se podporují i z agroenvironmentálních plateb společné zemědělské politiky.landscape, flower strips, agri-environment schemes

11.6Procvičení

12.1Registrace a ústřední evidence

Včely jsou podle plemenářského zákona (č. 154/2000 Sb.) hospodářským a evidovaným zvířetem (§ 1 odst. 1); u včel se za stáj považuje stanoviště (§ 2 odst. 1 písm. p)). Chovatel je povinen zaevidovat u pověřené osoby všechna hospodářství (stanoviště) se svými identifikačními údaji, hlásit změny, předávat úplné údaje a oznámit ukončení činnosti (§ 23 odst. 1 písm. a), c) a d)); stájový registr chovatelé včel vést nemusí (§ 23 odst. 1 písm. b)). Ústřední evidenci spravuje ministerstvo, pověřenou osobou je Českomoravská společnost chovatelů (ČMSCH).central register, holding, apiary registration

Podrobnosti stanoví vyhláška č. 136/2004 Sb. (znění od 1. 6. 2025):

• § 29 odst. 5 a § 80a odst. 1: nový chovatel se eviduje zasláním prvního hlášení počtu včelstev a umístění stanovišť (lze kdykoli); přidělí se mu registrační číslo (§ 82).
• § 80: každoročně hlášení počtu včelstev na jednotlivých stanovištích ke dni 1. září, nejpozději do 15. září – se jménem, kontaktem a e-mailem, polohou stanovišť (katastrální území, parcela) a počty včelstev. Dovoz nebo přemístění včel z jiného státu se hlásí do 30 dnů se zemí původu, plemenem a počtem.
• § 80a odst. 2: přesun včelstev na neevidované stanoviště nebo zrušení stanoviště lze nahlásit kdykoli; roční hlášení to nenahrazuje.
• § 82a: písemné záznamy o dočasných přesunech včelstev pro každé stanoviště (podle čl. 27 nařízení (EU) 2019/2035).
• § 82b: kdo tři roky po sobě nepodá roční hlášení, je z evidence vyřazen k 31. 7. následujícího roku.

Hlášení se podává na formuláři, který pověřená osoba chovatelům zasílá, nebo elektronicky přes webový formulář s registračním číslem. Plemenářský zákon dále dovoluje k plemenitbě jen včelu kraňskou (§ 20 odst. 4) a přemístění včel a plemenného materiálu z jiných států EU nebo dovoz ze třetích zemí jen se souhlasem ministerstva (§ 21 odst. 9).

12.2Veterinární povinnosti

• Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon: chovatel sleduje zdravotní stav zvířat, brání vzniku a šíření nákaz a uchovává výsledky vyšetření nejméně 3 roky (§ 4 odst. 1); vede záznamy o podaných léčivých přípravcích a uchovává je nejméně 5 let (§ 5 odst. 1); mor a hnilobu včelího plodu je zakázáno léčit (§ 5 odst. 2); podezření na nebezpečnou nákazu neprodleně oznámí krajské veterinární správě (§ 11 odst. 1).
• Vyhláška č. 144/2023 Sb. o veterinárních požadavcích na chov včel (účinná od 1. 7. 2023, nahradila vyhlášku č. 18/2018 Sb.): úly z materiálů neškodných pro zdraví, které lze čistit a dezinfikovat a které umožňují prohlídku a odběr vzorků; pravidelná kontrola a ošetřování; vosk na mezistěny ošetřený nejméně 117 °C po dobu 60 minut; zamezení přístupu včel do neobsazených úlů a k dílu (§ 3); opatření při moru a hnilobě (§ 4–11).
• Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (SVS, vydává se na každý rok): vyšetření zimní měli, předjarní ošetření podle nálezu, letní sledování varroázy.
• Léčiva: jen registrované veterinární léčivé přípravky (registr ÚSKVBL), podle příbalové informace a pokynů veterinárního lékaře; o podání se vede záznam.

12.3Prodej a označování medu

Malé množství: med, který chovatel prodává přímo spotřebiteli v domácnosti, v hospodářství, na tržnici nebo tržišti, nebo který dodává do místního maloobchodu, je „malým množstvím“, nepřesáhne-li 2 tuny za kalendářní rok (§ 15 odst. 3 vyhlášky č. 289/2007 Sb.). Med musí být přeléván a skladován v obalech, které splňují požadavky na obaly pro potraviny živočišného původu, a nesmí být vystaven přímému slunečnímu záření (§ 15 odst. 1). Hygienu prvovýroby a zacházení s medem upravuje nařízení (ES) č. 852/2004. Kdo med zpracovává nebo prodává ve větším rozsahu, potřebuje registraci u krajské veterinární správy; podmínky pro svůj případ ověřte předem.small quantities, primary production hygiene

Označení: balený med se označuje podle nařízení (EU) č. 1169/2011 (název, čistá hmotnost, datum minimální trvanlivosti, jméno a adresa provozovatele, podmínky uchování) a vyhlášky č. 490/2025 Sb.: druh medu (u vytočeného, lisovaného a vykapaného stačí „med“), země původu, u směsí všechny země v hlavním zorném poli sestupně podle podílu s procentem (odchylka 5 %), u balení pod 30 g lze použít dvoupísmenné kódy zemí; pekařský med se označí, že je určen jen ke zpracování. Med označený před 14. 6. 2026 podle dřívějších předpisů lze doprodat (§ 19). Na obalu nesmějí být neschválená zdravotní tvrzení (nařízení (ES) č. 1924/2006).labelling, country of origin, health claims

12.4Dotace v principu

• Národní dotace 1.D Podpora včelařství (zásady MZe podle § 1, 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb.) na zabezpečení opylování: podpora na včelstvo evidované k 1. září. V roce 2022 dostalo podporu 636 892 včelstev po 156,61 Kč (celkem 104,8 mil. Kč), v roce 2023 583 941 včelstev po 76,46 Kč.
• Intervence v odvětví včelařství ze Strategického plánu společné zemědělské politiky 2023–2027 podle nařízení vlády č. 53/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření v odvětví včelařství, novelizovaného nařízením č. 126/2026 Sb. (účinnost 1. 8. 2026, některé maximální částky vyšší o 15 %): například vzdělávání a poradenství, tlumení varroázy, obnova včelstev, racionalizace kočování a rozbory medu.
• Kraje a obce mají vlastní programy (například úhradu plošného vyšetření na mor).

Podmínkou podpor bývá mimo jiné včasné hlášení do ústřední evidence. Aktuální výzvy, sazby a lhůty zveřejňuje MZe a Státní zemědělský intervenční fond; mnohé žádosti se podávají prostřednictvím svazu.

12.5Ekonomika včelnice

Výsledek včelnice je rozdíl tržeb a nákladů. Tržby závisí na výnosu, ceně a odbytu (přímý prodej, nebo levnější výkup), náklady jsou z velké části fixní na včelstvo. Celostátní průměrný výnos kolísá: 19,9 kg v roce 2011, 7,2 kg v roce 2020 a 10,8 kg v roce 2022. Konkurenci tvoří dovozový med – v roce 2022 se dovážel za průměrně 82,5 Kč/kg, český vyvážený med stál průměrně 143 Kč/kg.

12.6Procvičení