Statistika a modely
Co se dá z dat o výnosech vyčíst –
a kdy čísla jen opakují náhodu
Za vámi přibývají měsíční výnosy modelového akciového trhu a skládají se do histogramu. Oranžová křivka je normální rozdělení se stejným průměrem a volatilitou. Sledujte levý okraj: propady o víc než tři směrodatné odchylky přicházejí častěji, než křivka slibuje.
Jak průvodce používat
Za každým investičním rozhodnutím stojí čísla z minulosti: průměrný výnos, volatilita, beta, alfa správce, výsledek backtestu. Každé z nich je odhad z omezeného vzorku dat a nese v sobě náhodu. Průvodce ukazuje, jak taková čísla počítat, jak přesně je známe a jak poznat, kdy se náhoda vydává za zákonitost.
Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř, kde si věc vyzkoušíte na simulovaných datech: histogramy, regresní přímky, tisíce modelových fondů. Pod ní mise za XP, od pozorovatele až po kvanta. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: definice, vzorce, odvození, řešené příklady a příklady k procvičení. Barevná tečka v obsahu ukazuje náročnost. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.
Průvodce patří do pokročilé části studijní cesty VzdělávAI. Navazuje na kapitoly 3 a 4 průvodce Investování (výnos a riziko v číslech, diverzifikace a CAPM), které tu jen stručně připomínáme. Kdo ještě neví, co je volatilita nebo beta, začne raději tam. Po statistice následují průvodci Strukturované produkty očima klienta, Panna, orel a cena opce a Oceňování opcí, kde se rozdělení, simulace a binomické stromy vracejí v plné síle.
Modelové předpoklady
Laboratoře pracují se simulovanými daty. Generátor náhodných čísel má pevné semínko, takže výchozí obrázek je pokaždé stejný; tlačítko „nový vzorek“ vylosuje jiný. Kde text mluví o „historii“ nebo „datech fondu“, jde o modelová data, ne o skutečné výsledky konkrétního trhu nebo produktu.
| Veličina | Očekávaný výnos | Volatilita | Kde se používá |
|---|---|---|---|
| Hotovost (bezriziková sazba) | 2,0 % | 0,5 % | Sharpeho poměr, nadvýnosy, CAPM |
| Státní dluhopisy | 3,5 % | 5 % | kovariance, portfolio |
| Akcie vyspělých trhů („trh“) | 7,0 % | 16 % | většina laboratoří |
| Akcie rozvíjejících se trhů | 8,0 % | 22 % | příklady |
| Zlato | 4,0 % | 15 % | kovarianční matice |
| Faktor velikosti SMB (ilustrativně) | 1,0 % | 10 % | kapitola 8 |
| Faktor hodnoty HML (ilustrativně) | 2,0 % | 10 % | kapitola 8 |
| Faktor momenta MOM (ilustrativně) | 4,0 % | 14 % | kapitola 8 |
Čtyři druhy rámečků
Modelový výpočet, který si můžete přepočítat. Mezivýsledky jsou zaokrouhlené, počítá se ale s plnou přesností.
Jak se se statistikou zachází v reálném investování: zvyklosti, regulace, pasti a souvislosti.
Rychlý odhad bez kalkulačky. Ke kontrole, ne k rozhodnutí.
Místo, kde se nejčastěji chybuje – ve výpočtu i ve výkladu.
Studijní materiál, ne investiční doporučení ani nabídka. Průvodce nejmenuje produkty ani poskytovatele; firmy a fondy v příkladech (Alfa, Beta, Gama…) jsou smyšlené. Minulé ani modelové výnosy nejsou zárukou budoucích. Předpisy, na které text odkazuje, mají v příloze D zdroj a datum ověření.
Teorie odpovídá rozsahem a hloubkou látce kvantitativních metod programu CFA® úrovně I a II: míry výnosu, popisná statistika, pravděpodobnost a matematika portfolia, rozdělení a simulace, odhad a statistická inference, testování hypotéz, jednoduchá a vícenásobná regrese, časové řady, strojové učení a velká data. CFA® a Chartered Financial Analyst® jsou ochranné známky CFA Institute; průvodce s CFA Institute nesouvisí.
Měření výnosůzačátečník
Než začnete počítat průměry, rozptyly a regrese, musíte vědět, co přesně měříte. Stejná data dávají různé „průměrné výnosy“ podle toho, jakou otázku kladete: jak rostl majetek, co čekat příští rok, jak si vedl správce, nebo jak se vedlo vašim penězům.
Dva cestující jedou stejným vlakem z Prahy do Brna. Vlak hodinu stál v Kolíně. Kdo nastoupil v Praze, jel v průměru pomaleji než ten, kdo přistoupil v Kolíně až po odstávce. Vlak je jeden, ale „průměrná rychlost“ cestujících se liší podle toho, kdy nastoupili. S fondem je to stejné: jeho výnos je jeden, výnosů investorů, kteří do něj vstupovali v různou dobu, je tolik, kolik je investorů.
+Teorie: výnos za období, tři průměry, předpověď z historie, TWR a MWR, výnos po nákladech, dani a s pákou
1.1Od ceny k výnosu
Základní jednotkou je výnos za dobu držby, tedy změna ceny plus vyplacené příjmy vztažené k počáteční ceně, \(R_t = (P_t - P_{t-1} + D_t)/P_{t-1}\). Výnosy navazujících období se skládají násobením a dlouhé období se převádí na roční míru. To vše podrobně vykládá kapitola 3 průvodce Investování; tady na ni navážeme otázkou, se kterou pracuje celý tento průvodce: jak s výnosy zacházet jako s daty.holding period return (HPR)
Pro statistiku jsou výhodnější logaritmické (spojitě úročené) výnosy \(r_t = \ln(1+R_t) = \ln(P_t/P_{t-1})\) bez dividend. Mají tři vlastnosti, které z nich dělají „surovinu“ statistických modelů:continuously compounded (log) return
- Sčítají se v čase. Výnos za \(T\) období je součet \(r_1 + \dots + r_T\). Součty nezávislých veličin mají jednoduchou statistiku: střední hodnota roste s \(T\), rozptyl také s \(T\) a podle centrální limitní věty (kapitola 5) se součet blíží normálnímu rozdělení.
- Nejsou omezené zdola. Jednoduchý výnos nemůže klesnout pod −100 %, logaritmický může nabývat libovolné záporné hodnoty. Model s normálně rozdělenými logaritmickými výnosy tak nikdy nevygeneruje zápornou cenu.
- Jsou souměrné. Růst ze 100 na 125 a pokles zpět na 100 je \(+22{,}3\ \%\) a \(-22{,}3\ \%\), zatímco jednoduché výnosy dávají +25 % a −20 %.
Cena podílu se vyvíjí 100 → 112 → 98 → 105 Kč. Jednoduché měsíční výnosy jsou +12,00 %, −12,50 % a +7,14 %; jejich součet 6,64 % nedává nic smysluplného. Skutečný výnos za čtvrtletí je \(1{,}12\cdot 0{,}875\cdot 1{,}0714 - 1 = 5{,}00\ \%\).
Logaritmické výnosy jsou \(\ln 1{,}12 = 11{,}33\ \%\), \(\ln 0{,}875 = -13{,}35\ \%\) a \(\ln(105/98) = 6{,}90\ \%\). Jejich součet 4,88 % je přesně \(\ln(105/100)\) a zpětně \(e^{0{,}0488} - 1 = 5{,}00\ \%\).
Je-li logaritmický výnos za rok normálně rozdělený se střední hodnotou \(\mu\) a směrodatnou odchylkou \(\sigma\), má jednoduchý výnos lognormální rozdělení (kapitola 4) a platí
Logaritmické výnosy se sčítají v čase, ale ne napříč aktivy. Výnos portfolia je vážený průměr jednoduchých výnosů složek, \(R_p = \sum_i w_iR_i\); vážený průměr logaritmických výnosů je jen přibližný. Proto se v optimalizaci portfolia pracuje s jednoduchými výnosy a v modelech jedné řady v čase s logaritmickými.
1.2Tři průměry
Z řady výnosů \(R_1,\dots,R_n\) nebo cen lze spočítat tři různé průměry. Každý odpovídá na jinou otázku. Pro kladná čísla (ceny, poměry, hrubé výnosy \(1+R\)) mezi nimi vždy platí nerovnost \(H \le G \le A\), s rovností jen tehdy, když jsou všechny hodnoty stejné.
- Aritmetický průměr je nestranný odhad očekávaného výnosu jednoho období (kapitola 5). Proto patří do optimalizace portfolia a do modelů typu CAPM.arithmetic mean
- Geometrický průměr popisuje tempo, kterým skutečně rostl majetek investovaný po celou dobu. Patří do hodnocení minulé výkonnosti.geometric mean, compound annual growth rate (CAGR)
- Harmonický průměr se hodí na průměrování poměrů a cen, do kterých se vkládají stejné částky: průměrná nákupní cena při pravidelných nákupech za stejnou částku (průvodce Investování, oddíl 7.1) nebo P/E portfolia se stejnými vahami.harmonic mean
Roční výnosy: +24 %, −8 %, +15 %, −22 %, +31 % a +6 %. Aritmetický průměr je \(46/6 = 7{,}67\ \%\). Součin \(1{,}24\cdot 0{,}92\cdot 1{,}15\cdot 0{,}78\cdot 1{,}31\cdot 1{,}06 = 1{,}4210\): ze 100 000 Kč se stalo 142 095 Kč a geometrický průměr je \(1{,}4210^{1/6} - 1 = 6{,}03\ \%\).
Výběrový rozptyl řady je 0,03987 (volatilita 19,97 %). Přibližný vztah \(\bar R_G \approx \bar R_A - s^2/2\) dává \(7{,}67 - 1{,}99 = 5{,}67\ \%\), s populačním rozptylem (děleným \(n\)) 6,01 %. Přiblížení je na krátké divoké řadě jen orientační.
Do akcií firem Alfa, Beta a Gama s P/E 10, 20 a 40 vložíte po 100 000 Kč. Za své peníze „koupíte“ zisky \(10\,000 + 5\,000 + 2\,500 = 17\,500\) Kč ročně. P/E portfolia je \(300\,000/17\,500 = 17{,}14\) – harmonický průměr \(3/(1/10 + 1/20 + 1/40)\). Aritmetický průměr 23,33 by ocenění portfolia přecenil o třetinu, protože drahým akciím dává stejnou váhu, jako by za stejné peníze nesly stejný zisk.
Useknutý a winsorizovaný průměr
Jedno extrémní pozorování dokáže aritmetický průměr posunout libovolně daleko. Useknutý průměr vynechá daný podíl nejmenších a největších hodnot, winsorizovaný průměr je nahradí nejbližší ponechanou hodnotou. Oba jsou odolnější vůči odlehlým hodnotám; pracuje s nimi kapitola 2.trimmed mean, winsorized mean
1.3Průměr z minulosti jako předpověď
Investor, který chce odhadnout konečný majetek za \(T\) let, stojí před dilematem. Složený aritmetický průměr \((1+\bar R_A)^T\) je pro jeden rok nestranný, ale pro delší horizont dává nadhodnocený odhad, protože chyba odhadu průměru se složeným úročením zvětšuje. Geometrický průměr naopak odhad podhodnocuje. Blume (1974) ukázal, že přibližně nestranný odhad složené míry na \(T\) let z historie dlouhé \(N\) let je vážený průměr obou:Blume’s estimator
Modelový trh měl za \(N = 40\) let aritmetický průměr 8,6 % a geometrický 7,2 %. Pro horizont jednoho roku je nejlepší odhad 8,6 %, pro 10 let 8,28 %, pro 20 let 7,92 % a pro 40 let 7,20 % ročně.
Váhy nejsou žádná kosmetika. Čím delší horizont vzhledem k délce dat, tím víc rozhoduje nejistota samotného odhadu – a ta je u průměrného výnosu velká. Kapitola 5 ukáže, že ani 40 let dat neurčí průměrný výnos akcií přesněji než zhruba na ±5 procentních bodů.
1.4Anualizace a srovnatelnost
Výnos za \(m\) měsíců se převádí na roční míru jako \((1+R)^{12/m} - 1\). Čtvrtletní výnos 2,4 % odpovídá ročním 9,95 %, výnos 18 % za 30 měsíců ročním 6,84 %. Kratší období než rok se na roční míru nepřepočítává, protože by to předpokládalo, že se zbytek roku zopakuje (průvodce Investování, oddíl 3.1).annualized return
Statistiky z měsíčních dat se převádějí takto: průměr logaritmických výnosů se násobí 12, rozptyl také 12, a tedy směrodatná odchylka \(\sqrt{12}\). Násobení rozptylu platí jen pro nezávislé výnosy; při autokorelaci je třeba přidat kovarianční členy (kapitola 9).
Pravidla pro marketingová sdělení investičních firem v EU požadují, aby údaje o minulé výkonnosti pokrývaly předchozích pět let (nebo celou dobu existence nástroje, je-li kratší), vycházely z celých dvanáctiměsíčních období, uváděly zdroj a referenční období a nesly výrazné upozornění, že minulá výkonnost není spolehlivým ukazatelem budoucích výsledků. Simulovanou minulou výkonnost lze uvádět jen za přísnějších podmínek (příloha D). Statistickým jazykem: pět ročních pozorování je velmi malý vzorek.
1.5Časově a peněžně vážený výnos
Časově vážený výnos (TWR) skládá výnosy úseků mezi vklady a výběry, takže na tocích nezávisí a měří práci správce. Peněžně vážený výnos (MWR) je vnitřní výnosové procento toků investora a měří, jak se vedlo jeho penězům. Definice, řešené příklady a modifikovanou Dietzovu metodu najdete v průvodci Investování (oddíly 3.2 a 8.6).time-weighted and money-weighted return
Mezera v chování
Rozdíl \(R_{MW} - R_{TW}\) se někdy nazývá mezera v chování investora. V laboratoři nahoře má fond za osm let TWR 5,14 % ročně. Investor, který přidává 50 000 Kč po dobrých letech a vybírá po ztrátových, dosáhne MWR jen 2,30 %. Investor, který dělá opak, 11,01 %. Fond je pro oba stejný; liší se okamžiky, kdy do něj nesli peníze.behavior gap
Kolik kořenů má rovnice MWR
Rovnice pro MWR je polynom v proměnné \(x = 1/(1+R)\) a obecně se řeší numericky: půlením intervalu nebo Newtonovou metodou. Dokud tok mění znaménko jen jednou (nejdřív vklady, pak hodnota na konci), má rovnice jediný kladný kořen. Střídají-li se vklady a výběry vícekrát, může mít podle Descartova pravidla znamének víc kořenů.
Toky −100, +230 a −132 (tisíc Kč) v letech 0, 1 a 2 mění znaménko dvakrát. Rovnice \(-100 + 230/(1+R) - 132/(1+R)^2 = 0\) má po substituci \(x = 1/(1+R)\) tvar \(132x^2 - 230x + 100 = 0\) a kořeny \(x = 0{,}9091\) a \(x = 0{,}8333\), tedy \(R = 10\ \%\) i \(R = 20\ \%\). Obě čísla jsou „správná“ a ani jedno nepopisuje výkon. V takových případech je lepší TWR nebo čistá současná hodnota při zvolené sazbě.
Software, který hledá MWR z jednoho počátečního odhadu, vrátí jen jeden z kořenů, bez varování. U portfolií s mnoha vklady a výběry kontrolujte, zda výsledek dává smysl, a porovnejte ho s TWR.
1.6Hrubý, čistý, po dani a s pákou
Jeden výnos může mít mnoho podob podle toho, co se od něj odečte nebo přičte. Srovnávat lze jen čísla na stejném základě.
- Hrubý výnos je výnos před poplatky za správu, čistý výnos po nich. Fondy obvykle vykazují výnos po průběžných nákladech, ale před vstupními poplatky a daní investora.gross return, net return
- Výnos po dani odečítá daň investora. V Česku je zisk z prodeje cenných papírů u fyzické osoby osvobozený po více než 3 letech držby (časový test) nebo do úhrnu příjmů z prodejů 100 000 Kč za rok (hodnotový test); dividendy z českých zdrojů se daní srážkou 15 %. Podrobně v průvodci Daně investora.after-tax return
- Reálný výnos odečítá inflaci: \((1+R)/(1+\pi) - 1\) (průvodce Investování, oddíl 1.4).real return
- Výnos s pákou je výnos vlastního kapitálu, když je část investice financovaná úvěrem.leveraged return
\(R\) je výnos celé investice, \(V_E\) vlastní kapitál, \(V_B\) půjčené peníze a \(r_D\) úroková sazba úvěru. Páka zvětšuje výnos, když \(R \gt r_D\), a ztrátu, když \(R \lt r_D\); směrodatná odchylka výnosu vlastního kapitálu roste v poměru \(1 + V_B/V_E\).
Fond vydělá hrubě 8,0 %, průběžné náklady 0,5 % majetku ročně. Čistý výnos je \(1{,}08\cdot 0{,}995 - 1 = 7{,}46\ \%\). Prodáte-li před uplynutím časového testu a nevejdete se do hodnotového testu, zaplatíte z výnosu ilustrativní daň 15 % a zbude 6,34 %. Při inflaci 2,5 % je reálný výnos po dani \(1{,}0634/1{,}025 - 1 = 3{,}75\ \%\), méně než polovina hrubého výnosu.
S pákou: vlastních 1 000 000 Kč a 500 000 Kč úvěru za 5 %. Vydělá-li investice 9 %, je výnos vlastního kapitálu \(9 + 0{,}5\cdot(9-5) = 11\ \%\). Ztratí-li 10 %, je to \(-10 + 0{,}5\cdot(-10-5) = -17{,}5\ \%\).
1.7Procvičení
- Aritmetický průměr odhaduje příští rok, geometrický popisuje minulý růst, harmonický průměruje ceny a poměry při stejných částkách.
- Logaritmické výnosy se sčítají v čase, a proto se s nimi pohodlně počítá statistika; výnos portfolia ale skládejte z jednoduchých.
- Výnos fondu (TWR) a výnos investora (MWR) se liší o cenu načasování.
- Srovnávejte jen výnosy na stejném základě: hrubý s hrubým, po dani s po dani, reálný s reálným.
Popisná statistikazačátečník
Řada sto dvaceti měsíčních výnosů je nečitelná. Několik dobře zvolených čísel ji shrne: kde leží střed, jak široko se hodnoty rozptylují, jak nesouměrné jsou a jak tlusté mají chvosty. Každé z těch čísel ale něco zamlčí a umět číst, co zamlčuje, je polovina řemesla.
Průměrná teplota v nemocnici je 37 °C. Nikoho to neuklidní, dokud neví, jestli mají všichni 37, nebo polovina 35 a polovina 39. Průměrný výnos fondu je stejný případ: bez rozptylu, šikmosti a chvostů nevíte, jestli jde o klidnou jízdu, nebo o horskou dráhu s občasným pádem z útesu.
+Teorie: polohy, kvantily, variabilita, riziko pod cílem, šikmost, špičatost a korelace
2.1Data a jejich uspořádání
Investiční data mají tři základní podoby. Průřezová data popisují mnoho subjektů v jednom okamžiku (P/E všech akcií indexu ke konci roku), časová řada jeden subjekt v čase (měsíční výnosy jednoho fondu) a panelová data kombinují obojí (výnosy sta fondů za deset let).cross-sectional data, time-series data, panel data
Podle měřítka se proměnné dělí na nominální (sektor, země), ordinální (rating AAA, AA, A…, kde záleží na pořadí, ale ne na vzdálenostech), intervalové (teplota ve °C) a poměrové se skutečnou nulou (cena, výnos, objem). Průměr a rozptyl mají smysl jen u intervalových a poměrových dat; u ratingu lze spočítat medián, ale ne průměr.nominal, ordinal, interval, ratio scale
Spojitá data se před kreslením rozdělí do tříd a zapíší do tabulky četností: absolutní, relativní a kumulativní četnost. Jejím obrazem je histogram. Počet tříd mění dojem: příliš málo tříd skryje tvar, příliš mnoho z něj udělá šum. Rozumný výchozí bod je zhruba \(\sqrt{n}\) tříd.frequency distribution, histogram
Data posledních let navíc často nejsou čísla: zprávy, přepisy hovorů s analytiky, satelitní snímky. Takovým nestrukturovaným datům se věnuje kapitola 10.structured and unstructured data
2.2Míry polohy
Aritmetický průměr \(\bar x\) je těžiště dat: součet odchylek od něj je nulový. Medián je prostřední hodnota seřazených dat (při sudém počtu průměr dvou prostředních), modus nejčastější hodnota nebo třída. Vážený průměr \(\sum w_ix_i\) se součtem vah 1 je například výnos portfolia z výnosů složek.mean, median, mode, weighted mean
Medián je vůči extrémům odolný, průměr ne. Kompromisem jsou useknutý průměr (vynechá daný podíl krajních hodnot) a winsorizovaný průměr (krajní hodnoty nahradí nejbližší ponechanou). Při souměrném rozdělení se průměr, medián i modus shodují; při záporné šikmosti bývá průměr pod mediánem, při kladné nad ním.trimmed mean, winsorized mean, robust statistics
Měsíční výnosy v procentech: 2,1; −1,4; 3,5; 0,8; −6,2; 1,9; 2,7; −0,5; 1,2; 4,0; −2,3; 0,9. Seřazeno: −6,2; −2,3; −1,4; −0,5; 0,8; 0,9; 1,2; 1,9; 2,1; 2,7; 3,5; 4,0.
Průměr je \(6{,}7/12 = 0{,}56\ \%\), medián \((0{,}9 + 1{,}2)/2 = 1{,}05\ \%\). Jediný špatný měsíc −6,2 % stáhl průměr skoro o polovinu pod medián: bez něj by byl průměr 1,17 %. Useknutý průměr bez nejnižší a nejvyšší hodnoty je 0,89 %, winsorizovaný (−6,2 nahrazeno −2,3 a 4,0 nahrazeno 3,5) 0,84 %. Hodnoty se neopakují, modus tu nemá smysl.
2.3Kvantily a krabicový graf
Kvantil na úrovni \(y\) % (percentil) je hodnota, pod kterou leží \(y\) % dat. Kvartily dělí data na čtvrtiny, decily na desetiny, kvintily na pětiny. Statistické programy používají několik konvencí; učebnice CFA počítá polohu percentilu v seřazených datech jakoquantile, percentile, quartile, decile, quintile
a mezi sousedními hodnotami lineárně interpoluje. Mezikvartilové rozpětí \(IQR = Q_3 - Q_1\) obsahuje prostřední polovinu dat. Krabicový graf kreslí krabici od \(Q_1\) do \(Q_3\), čáru v mediánu a „vousy“ k nejkrajnějším hodnotám uvnitř hranic \(Q_1 - 1{,}5\,IQR\) a \(Q_3 + 1{,}5\,IQR\); hodnoty za nimi kreslí jednotlivě jako odlehlé.interquartile range (IQR), box-and-whisker plot
Pro \(Q_1\) je \(L_{25} = 13\cdot 0{,}25 = 3{,}25\): hodnota leží čtvrtinu cesty mezi 3. a 4. seřazeným pozorováním, \(Q_1 = -1{,}4 + 0{,}25\cdot 0{,}9 = -1{,}175\ \%\). Pro \(Q_3\) je \(L_{75} = 9{,}75\) a \(Q_3 = 2{,}1 + 0{,}75\cdot 0{,}6 = 2{,}55\ \%\). \(IQR = 3{,}725\) p. b., hranice odlehlých hodnot jsou −6,76 % a 8,14 %. Měsíc −6,2 % leží těsně uvnitř; podle tohoto pravidla ještě není odlehlý, i když průměr táhne silně.
Desátý percentil: \(L_{10} = 1{,}3\), tedy \(-6{,}2 + 0{,}3\cdot 3{,}9 = -5{,}03\ \%\).
2.4Míry variability
Nejjednodušší je variační rozpětí (maximum minus minimum), které ale závisí jen na dvou krajních hodnotách. Průměrná absolutní odchylka \(\text{MAD} = \frac1n\sum|x_i - \bar x|\) je odolnější. Standardem je rozptyl a jeho odmocnina, směrodatná odchylka:range, mean absolute deviation (MAD), variance, standard deviation
Proč \(n-1\)? Odchylky od výběrového průměru jsou v průměru menší než od skutečné střední hodnoty, protože \(\bar x\) je spočítaný ze stejných dat a „přitahuje“ se k nim. Dá se ukázat, že \(E\big[\sum(x_i - \bar x)^2\big] = (n-1)\sigma^2\); dělení \(n-1\) proto dává nestranný odhad rozptylu. Číslu \(n-1\) se říká počet stupňů volnosti: z \(n\) odchylek je volných jen \(n-1\), poslední je dopočtená, protože se všechny sečtou na nulu.degrees of freedom, Bessel’s correction
Variační koeficient \(CV = s/\bar x\) vyjadřuje riziko na jednotku průměrného výnosu a umožní srovnat řady s různou úrovní. U výnosů blízkých nule je ale nestabilní a při záporném průměru nesmyslný.coefficient of variation (CV)
Rozpětí \(4{,}0 - (-6{,}2) = 10{,}2\) p. b., průměrná absolutní odchylka 2,11 p. b. Součet čtverců odchylek je 88,65, výběrový rozptyl \(88{,}65/11 = 8{,}06\) (procenta na druhou) a směrodatná odchylka 2,84 %; populační vzorec dává 2,72 %. Ročně to odpovídá volatilitě \(2{,}84\sqrt{12} = 9{,}83\ \%\). Variační koeficient \(2{,}84/0{,}56 = 5{,}1\) je vysoký hlavně proto, že průměr je malý.
Čebyševova nerovnost
Pro jakékoli rozdělení s konečným rozptylem leží v pásmu průměr ± \(k\) směrodatných odchylek aspoň podíl \(1 - 1/k^2\) hodnot (\(k \gt 1\)): ve dvou směrodatných odchylkách aspoň 75 %, ve třech aspoň 88,9 %. Normální rozdělení dává 95,4 % a 99,7 %. Rozdíl ukazuje, kolik „slibuje“ předpoklad normality navíc.Chebyshev’s inequality
2.5Riziko pod cílem
Směrodatná odchylka trestá odchylky nahoru i dolů stejně. Investora ale obvykle trápí jen výnosy pod nějakým cílem \(B\): nulou, bezrizikovou sazbou, inflací. Semivariance počítá jen záporné odchylky od průměru, cílová semideviace (odchylka pod cílem) jen odchylky pod cílem \(B\):semivariance, target semideviation, downside deviation
Je to jmenovatel Sortinova poměru (průvodce Investování, oddíl 3.7). Pro dvanáct měsíců z příkladu a cíl \(B = 0\) přispívají jen čtyři záporné měsíce: \(\sqrt{(6{,}2^2 + 2{,}3^2 + 1{,}4^2 + 0{,}5^2)/11} = 2{,}04\ \%\). U souměrného rozdělení s cílem v průměru je semideviace zhruba \(s/\sqrt2\); poměr výrazně vyšší naznačuje zápornou šikmost.
2.6Šikmost a špičatost
Šikmost je třetí standardizovaný moment a měří nesouměrnost, špičatost čtvrtý a měří váhu chvostů. Normální rozdělení má šikmost 0 a špičatost 3, proto se uvádí nadbytečná špičatost \(K - 3\). Rozdělení s kladnou nadbytečnou špičatostí je leptokurtické: má víc hodnot blízko průměru i ve chvostech a méně „v ramenou“. Základní vzorce jsou v průvodci Investování (oddíl 3.4); u malých výběrů se používají verze s korekcí:skewness, excess kurtosis, leptokurtic
Pro dvanáct měsíců z příkladu vychází \(S = -1{,}23\) a \(K_E = 1{,}82\); jednoduché populační vzorce dávají −1,07 a 0,69. Na krátké řadě se verze výrazně liší a obě jsou velmi nepřesné: jediný měsíc −6,2 % tvoří většinu šikmosti. Spolehlivý odhad šikmosti a špičatosti potřebuje stovky pozorování.
Odkud se berou tlusté chvosty: směs rozdělení
Laboratoř nahoře generuje výnosy jako směs: s pravděpodobností \(1-p\) klidný měsíc z \(N(\mu_1,\sigma_1^2)\), s pravděpodobností \(p\) krizový z \(N(\mu_2,\sigma_2^2)\). Každá složka je normální, směs už ne. Její momenty plynou z pravidla o celkové střední hodnotě (kapitola 3):mixture distribution
Klidný měsíc \(N(1{,}0\ \%;\ 3{,}5\ \%)\), krizový s pravděpodobností 5 % \(N(-6\ \%;\ 8\ \%)\). Směs má průměr \(0{,}95\cdot 1 + 0{,}05\cdot(-6) = 0{,}65\ \%\), směrodatnou odchylku 4,14 %, šikmost −0,93 a nadbytečnou špičatost 3,78.
Normální rozdělení se stejným průměrem a volatilitou má 1% kvantil −8,99 %, směs −12,76 %. Pravděpodobnost propadu o víc než tři směrodatné odchylky je u normálního rozdělení 0,13 %, u směsi 1,19 %: skoro devětkrát víc. Model, který zná jen průměr a volatilitu, takový měsíc čeká jednou za 62 let, směs jednou za 7 let.
Měsíční výnosy akciových indexů mívají zápornou šikmost a kladnou nadbytečnou špičatost, denní výnosy ještě výraznější. Evropský souhrnný ukazatel rizika v dokumentu s klíčovými informacemi (KID) proto u většiny fondů nepočítá s normalitou: hodnotu v riziku odhaduje z průměru, volatility, šikmosti a nadbytečné špičatosti historických výnosů pomocí Cornishova–Fisherova rozvoje (kapitola 4 a příloha D).
2.7Kovariance a korelace
Výběrová kovariance \(s_{XY} = \frac{1}{n-1}\sum(x_i - \bar x)(y_i - \bar y)\) měří společný pohyb dvou řad, ale její velikost závisí na jednotkách. Pearsonova korelace ji normuje do intervalu \([-1, 1]\):sample covariance, Pearson correlation coefficient
\(d_i\) je rozdíl pořadí \(i\)-tého pozorování v obou řadách. Spearmanova pořadová korelace je Pearsonova korelace pořadí: zachytí jakýkoli monotónní vztah, nejen lineární, a je odolná vůči odlehlým hodnotám.Spearman rank correlation
Korelace má tři známé slabiny. Měří jen lineární vztah: výnos opční strategie může na trhu záviset silně, a přesto mít korelaci blízkou nule. Je citlivá na odlehlé hodnoty. A korelace není příčinnost: dvě rostoucí časové řady (počet registrovaných aut a cena zlata) mohou mít vysokou korelaci bez jakékoli souvislosti; jde o zdánlivou korelaci, kterou kapitola 9 rozebere u časových řad.spurious correlation
Sedm měsíců trhu a fondu (v %): (1,2; 1,5), (−0,8; −0,2), (2,5; 2,9), (0,4; 0,7), (−1,9; −1,1), (3,1; 3,6), (0,9; 1,4). Pearsonova korelace je 0,996 a Spearmanova 1: pořadí obou řad je stejné.
Osmý měsíc trh ztratil 12 %, ale fond díky zajištění vydělal 6 %. Pearsonova korelace všech osmi měsíců klesne na −0,47, Spearmanova jen na 0,33. Pořadí trhu je 6, 3, 7, 4, 2, 8, 5, 1, pořadí fondu 5, 2, 6, 3, 1, 7, 4, 8; součet čtverců rozdílů je \(7\cdot 1 + 7^2 = 56\) a \(r_S = 1 - 6\cdot 56/(8\cdot 63) = 0{,}33\).
Korelace odhadnutá v klidném období bývá v krizi vyšší. Kdo spoléhá na diverzifikaci podle průměrné korelace, často zjistí, že v nejhorších měsících padají aktiva spolu. Korelaci podmíněnou stavem trhu je třeba odhadovat zvlášť – a s vědomím, že krizových měsíců je v datech málo.
2.8Procvičení
- Průměr je citlivý na extrémy, medián ne; rozdíl mezi nimi napovídá šikmost.
- Volatilita měří kolísání oběma směry; riziko pod cílem měří semideviace.
- Tlusté chvosty a záporná šikmost znamenají, že velké propady přicházejí častěji, než předpovídá normální rozdělení se stejnou volatilitou.
- Korelace měří jen lineární vztah a jediná odlehlá hodnota ji umí převrátit; Spearmanova pořadová korelace je odolnější.
Pravděpodobnostmírně pokročilý
Fond porazil trh tři roky po sobě. Je jeho správce dobrý? Odpověď nezávisí jen na výsledku, ale i na tom, kolik dobrých správců vůbec existuje a jak snadno poráží trh náhoda. Pravděpodobnost je jazyk, ve kterém se taková otázka dá položit přesně.
Test na vzácnou nemoc má přesnost 95 %. Vyjde vám pozitivní. Většina lidí si myslí, že je nemocná s pravděpodobností 95 %. Je-li ale nemoc tak vzácná, že ji má jeden člověk z tisíce, jsou skoro všechny pozitivní výsledky planý poplach. Se signály na trzích je to stejné: „hvězdný“ fond je často jen šťastný průměrný fond.
+Teorie: pravidla pravděpodobnosti, podmíněná pravděpodobnost, stromy, Bayesova věta, kovariance a kombinatorika
3.1Jevy a pravděpodobnost
Náhodný jev je výsledek nebo skupina výsledků pokusu, jehož výsledek předem neznáme: „index letos klesne“, „emitent nesplatí“. Pravděpodobnost \(P(A)\) je číslo mezi 0 a 1 a pravděpodobnosti všech vzájemně se vylučujících a dohromady vyčerpávajících jevů se sečtou na 1.event, probability, mutually exclusive, exhaustive
Odkud pravděpodobnost bereme? Empirická pravděpodobnost je relativní četnost v datech (v kolika letech ze sta index klesl), apriorní plyne z logiky situace (hod mincí), subjektivní je osobní úsudek (analytik odhaduje převzetí firmy na 30 %). Investiční rozhodování používá všechny tři, často bez rozlišení.empirical, a priori, subjective probability
Sázkové kurzy a zprávy často uvádějí šanci \(P/(1-P)\): pravděpodobnost 20 % odpovídá šanci 1 : 4. Šance se hodí k Bayesově větě a k logistické regresi (kapitola 8).odds
První vzorec je pravidlo sčítání (odečítá se průnik, aby se nepočítal dvakrát), druhý pravidlo násobení, třetí doplněk. Pro neslučitelné jevy je průnik prázdný a pravděpodobnosti se prostě sčítají.
3.2Podmíněná pravděpodobnost a nezávislost
Podmíněná pravděpodobnost \(P(A\mid B) = P(A\cap B)/P(B)\) je pravděpodobnost jevu \(A\), víme-li, že nastal \(B\). Jevy jsou nezávislé, když \(P(A\mid B) = P(A)\), tedy \(P(A\cap B) = P(A)P(B)\): znalost jednoho nemění pravděpodobnost druhého.conditional probability, independence
Je-li \(B_1,\dots,B_k\) úplný systém neslučitelných jevů (třeba scénáře ekonomiky), platí věta o celkové pravděpodobnosti:total probability rule
Nezávislost a neslučitelnost jsou různé věci, skoro opaky. Neslučitelné jevy s kladnou pravděpodobností nezávislé být nemohou: když nastal jeden, víme jistě, že druhý nenastal. A pozor na směr podmínky: \(P(\text{ztráta}\mid\text{recese})\) a \(P(\text{recese}\mid\text{ztráta})\) jsou dvě různá čísla.
3.3Stromy a podmíněná očekávání
Pravděpodobnostní strom rozkládá nejistotu do kroků: nejdřív scénář ekonomiky, pak výsledek investice v daném scénáři. Pravděpodobnost koncového uzlu je součin pravděpodobností na cestě k němu. Střední hodnota se počítá „zezadu“: nejdřív podmíněné střední hodnoty v každém scénáři, pak jejich vážený průměr.probability tree, conditional expectation
Ekonomika s pravděpodobností 30 % roste, s 50 % se vyvíjí normálně a s 20 % upadá do recese. Výnos fondu v jednotlivých scénářích:
| Scénář | P(scénář) | Výnosy ve scénáři | E(R | scénář) | Rozptyl ve scénáři |
|---|---|---|---|---|
| Růst | 0,3 | +25 % (0,6), +10 % (0,4) | 19,0 % | 0,0054 |
| Normál | 0,5 | +12 % (0,5), 0 % (0,5) | 6,0 % | 0,0036 |
| Recese | 0,2 | −5 % (0,5), −30 % (0,5) | −17,5 % | 0,0156 |
Očekávaný výnos \(E(R) = 0{,}3\cdot 19 + 0{,}5\cdot 6 + 0{,}2\cdot(-17{,}5) = 5{,}2\ \%\). Rozptyl lze spočítat přímo z šesti koncových uzlů, nebo rozkladem na dvě části:
\[\operatorname{Var}(R) = \underbrace{E\big[\operatorname{Var}(R\mid S)\big]}_{0{,}006545} + \underbrace{\operatorname{Var}\big[E(R\mid S)\big]}_{0{,}016051} = 0{,}022596,\qquad \sigma = 15{,}03\ \%.\]Víc než dvě třetiny rozptylu jde na vrub nejistotě o scénáři ekonomiky, necelá třetina na nejistotu uvnitř scénáře. Ztrátu fond utrpí jen v recesi, s pravděpodobností 20 %.
Rozklad rozptylu na „průměr rozptylů“ a „rozptyl průměrů“ se jmenuje věta o celkovém rozptylu. Stejný rozklad vysvětluje, proč směs rozdělení z kapitoly 2 má tlustší chvosty než každá její složka.law of total variance
3.4Bayesova věta
Bayesova věta obrací podmíněnou pravděpodobnost: z toho, jak pravděpodobný je signál při platnosti hypotézy, spočítá, jak pravděpodobná je hypotéza po pozorování signálu.Bayes’ theorem
\(P(H)\) je apriorní pravděpodobnost hypotézy, \(P(H\mid S)\) aposteriorní. Jmenovatel je celková pravděpodobnost signálu. Ve tvaru se šancemi je věta ještě průhlednější: aposteriorní šance = apriorní šance × věrohodnostní poměr, kde věrohodnostní poměr \(P(S\mid H)/P(S\mid\bar H)\) říká, kolikrát je signál pravděpodobnější, když hypotéza platí.prior, posterior, likelihood ratio
Mezi fondy je 20 % dobrých. Dobrý fond porazí trh za tříleté období s pravděpodobností 70 %, průměrný (bez schopnosti, po nákladech) s pravděpodobností 40 %. Fond Gama trh porazil. Pravděpodobnost signálu je \(0{,}2\cdot 0{,}7 + 0{,}8\cdot 0{,}4 = 0{,}46\) a
\[P(\text{dobrý}\mid\text{porazil}) = \frac{0{,}2\cdot 0{,}7}{0{,}46} = 30{,}4\ \%.\]Ve tvaru se šancemi: apriorní šance 0,25, věrohodnostní poměr \(0{,}7/0{,}4 = 1{,}75\), aposteriorní šance 0,4375, tedy pravděpodobnost \(0{,}4375/1{,}4375 = 30{,}4\ \%\). Porazí-li Gama trh i v dalším nezávislém období, vynásobí se šance znovu 1,75 a pravděpodobnost stoupne na 43,4 %. Ani dva úspěšné roky za sebou tedy ještě neznamenají, že dobrý správce je pravděpodobnější než šťastný.
Analytik doporučuje „koupit“ u 80 % skutečně podhodnocených akcií a u 20 % ostatních. Podhodnocená je zhruba každá třetí sledovaná akcie (30 %). Doporučená akcie je podhodnocená s pravděpodobností \(0{,}24/(0{,}24 + 0{,}14) = 63{,}2\ \%\). Signál má hodnotu, ale zdaleka není jistotou.
Lidé při odhadech systematicky přehlížejí apriorní pravděpodobnost (zanedbání základní četnosti) a soudí podle toho, jak „typicky“ signál vypadá. V investování to vede k honbě za fondy s nedávnými výsledky. Kapitola 6 ukáže, proč u fondů bývá věrohodnostní poměr jednoho roku výsledků blízký 1: náhoda v nich převažuje nad schopností.
3.5Kovariance ze sdruženého rozdělení
Kapitola 2 počítala kovarianci z historických dat. V modelech se často počítá ze scénářů: sdružené rozdělení přiřazuje pravděpodobnost každé kombinaci výsledků dvou veličin.joint probability distribution
Scénáře mají pravděpodobnost 0,25 (růst), 0,5 (normál) a 0,25 (recese). Akcie vynesou 25 %, 8 % a −15 %, dluhopisy 2 %, 5 % a 3 %.
\(E(R_A) = 6{,}5\ \%\), \(\sigma_A = 14{,}22\ \%\); \(E(R_B) = 3{,}75\ \%\), \(\sigma_B = 1{,}30\ \%\). Kovariance \(0{,}25\cdot 0{,}185\cdot(-0{,}0175) + 0{,}5\cdot 0{,}015\cdot 0{,}0125 + 0{,}25\cdot(-0{,}215)\cdot(-0{,}0075) = -0{,}000313\), korelace −0,17. Portfolio 60/40 má očekávaný výnos 5,40 % a volatilitu 8,46 %, méně než vážený průměr volatilit 9,05 %.
Užitečná pravidla: \(\operatorname{Var}(aX + bY) = a^2\sigma_X^2 + b^2\sigma_Y^2 + 2ab\operatorname{Cov}(X,Y)\) a \(\operatorname{Cov}(X,X) = \operatorname{Var}(X)\). Nulová kovariance neznamená nezávislost: veličiny \(X\) a \(X^2\) při souměrném \(X\) mají kovarianci nulovou, a přesto je jedna funkcí druhé.
3.6Portfolio a kovarianční matice
Pro \(n\) aktiv se rozptyl portfolia zapisuje maticově \(\sigma_p^2 = \mathbf w^{\top}\Sigma\,\mathbf w\), kde \(\Sigma\) je kovarianční matice s rozptyly na diagonále (průvodce Investování, oddíl 4.3). Pro statistika je důležité, kolik čísel je potřeba odhadnout: \(n\) rozptylů a \(n(n-1)/2\) kovariancí. Pro 50 akcií je to 50 rozptylů a 1 225 kovariancí – z dat, která mají často jen 60 měsíců. Proto se kovarianční matice odhadují pomocí faktorových modelů (kapitola 8) nebo se „smršťují“ k jednoduššímu cíli.covariance matrix, shrinkage
Váhy 50 %, 35 % a 15 %, volatility 16 %, 5 % a 15 %, korelace akcie–dluhopisy 0,1, akcie–zlato 0,05 a dluhopisy–zlato 0,2 (modelově).
\[\Sigma = \begin{pmatrix} 0{,}0256 & 0{,}0008 & 0{,}0012\\ 0{,}0008 & 0{,}0025 & 0{,}0015\\ 0{,}0012 & 0{,}0015 & 0{,}0225\end{pmatrix},\qquad \sigma_p^2 = \mathbf w^{\top}\Sigma\,\mathbf w = 0{,}00783,\quad \sigma_p = 8{,}85\ \%.\]Očekávaný výnos je 5,33 %. Vážený průměr volatilit by byl 12,0 %. Příspěvky k rozptylu \(w_i(\Sigma\mathbf w)_i/\sigma_p^2\) jsou 84,7 % akcie, 6,7 % dluhopisy a 8,6 % zlato: polovina peněz v akciích nese téměř celé riziko.
3.7Počítání možností
Kolik je možností, se dozvíme z kombinatoriky. Pravidlo násobení: má-li první krok \(n_1\) možností a druhý \(n_2\), je kombinací \(n_1n_2\). Počet uspořádání \(n\) objektů je \(n!\). Počet výběrů \(k\) objektů z \(n\) jemultiplication rule, factorial, combination, permutation
Pět fondů z dvaceti lze vybrat \(\binom{20}{5} = 15\,504\) způsoby; záleží-li na pořadí (kdo je první, druhý…), je možností 1 860 480. Strategie se třemi parametry, z nichž každý může mít deset hodnot, má 1 000 variant. Tady začíná prohledávání dat: kdo vyzkouší tisíc variant, najde několik „úspěšných“ i v čistém šumu. Kapitoly 6 a 10 ukážou, kolik.data snooping
3.8Procvičení
- Podmíněná pravděpodobnost závisí na směru: P(signál | dobrý) není P(dobrý | signál).
- Bayes: aposteriorní šance = apriorní šance × věrohodnostní poměr. Vzácné jevy zůstávají nepravděpodobné i po pozitivním signálu.
- Rozptyl se dá rozložit na nejistotu o scénáři a nejistotu uvnitř scénáře.
- Čím víc možností vyzkoušíte, tím víc náhodných „objevů“ najdete.
Rozdělení a tlusté chvostymírně pokročilý
Rozdělení je mapa všech možných výsledků a jejich pravděpodobností. Normální rozdělení je mapa pohodlná a v prostředku překvapivě přesná. Na okrajích, kde leží krachy, ale chybí celé kontinenty.
Středověké mapy končily u okraje známého světa nápisem „tady jsou draci“. Normální rozdělení draky nekreslí: propad o pět směrodatných odchylek podle něj přijde jednou za čtrnáct tisíc let obchodování. Trhy ho zažívají zhruba jednou za generaci, některé i častěji.
+Teorie: binomické, normální a lognormální rozdělení, t, χ² a F, Monte Carlo, tlusté chvosty
4.1Náhodné veličiny a jejich rozdělení
Náhodná veličina přiřazuje výsledkům pokusu čísla. Diskrétní nabývá spočetně mnoha hodnot (počet selhání v portfoliu úvěrů) a popisuje ji pravděpodobnostní funkce \(p(x) = P(X = x)\). Spojitá nabývá hodnot z intervalu (výnos) a popisuje ji hustota \(f(x)\): pravděpodobnost jednoho přesného bodu je nulová a pravděpodobnost intervalu je plocha pod hustotou. U obou je distribuční funkce \(F(x) = P(X \le x)\).random variable, probability mass function, probability density function, cumulative distribution function
Nejjednodušší je rovnoměrné rozdělení. Diskrétní přiřazuje \(n\) hodnotám stejnou pravděpodobnost \(1/n\) (hod kostkou). Spojité na intervalu \([a, b]\) má hustotu \(1/(b-a)\), střední hodnotu \((a+b)/2\) a rozptyl \((b-a)^2/12\). Je základem simulací: generátor náhodných čísel vyrábí rovnoměrná čísla z \([0, 1)\) a z nich se transformací získá jakékoli jiné rozdělení.discrete and continuous uniform distribution
4.2Binomické rozdělení a binomický strom
Bernoulliho pokus má dva výsledky: úspěch s pravděpodobností \(p\) a neúspěch. Počet úspěchů v \(n\) nezávislých pokusech má binomické rozdělení:Bernoulli trial, binomial distribution
Ve financích se binomické rozdělení objevuje dvakrát. Jednou jako model počtu „úspěchů“ (kolik let ze deseti fond porazí trh), podruhé jako binomický strom ceny: cena v každém kroku vzroste \(u\)-krát s pravděpodobností \(p\), nebo klesne \(d\)-krát. Po \(n\) krocích s \(k\) růsty je cena \(S_0u^kd^{n-k}\). Je-li \(d = 1/u\), strom se „slévá“: růst a pokles vedou na stejnou cenu jako pokles a růst, takže po \(n\) krocích existuje jen \(n+1\) různých cen.binomial tree, recombining tree
Akcie za 100 Kč, v každém kroku \(u = 1{,}15\) s pravděpodobností 0,55, nebo \(d = 1/1{,}15\).
| Počet růstů k | Cena (Kč) | Počet cest \(\binom4k\) | Pravděpodobnost |
|---|---|---|---|
| 4 | 174,90 | 1 | 9,15 % |
| 3 | 132,25 | 4 | 29,95 % |
| 2 | 100,00 | 6 | 36,75 % |
| 1 | 75,61 | 4 | 20,05 % |
| 0 | 57,18 | 1 | 4,10 % |
Očekávaný počet růstů je \(4\cdot 0{,}55 = 2{,}2\), rozptyl \(4\cdot 0{,}55\cdot 0{,}45 = 0{,}99\). Očekávaná cena \(100\,(0{,}55\cdot 1{,}15 + 0{,}45/1{,}15)^4 = 109{,}87\) Kč, pravděpodobnost ceny nad 100 Kč 39,1 %. Se zjemňujícím se krokem se rozdělení ceny blíží lognormálnímu. Jak se ze stromu odvozuje cena opce (s jinou, „rizikově neutrální“ pravděpodobností), ukazuje průvodce Panna, orel a cena opce.
4.3Normální rozdělení
Normální rozdělení \(N(\mu,\sigma^2)\) je souměrné kolem \(\mu\), plně ho určují dva parametry a má hustotu \(f(x) = \frac{1}{\sigma\sqrt{2\pi}}\,e^{-(x-\mu)^2/(2\sigma^2)}\). Každou normální veličinu lze standardizovat, \(Z = (X - \mu)/\sigma\), a pravděpodobnosti číst z tabulky normovaného rozdělení \(N(0,1)\) v příloze C.normal distribution, standardization, z-score
Tři vlastnosti dělají z normálního rozdělení pracovního koně statistiky: lineární kombinace normálních veličin je normální (výnos portfolia z normálních aktiv je normální), podle centrální limitní věty (kapitola 5) se k němu blíží průměry a součty téměř čehokoli a z něj se odvozují rozdělení t, χ² a F pro testy. Ze 68–95–99,7 % pozorování leží v pásmu ±1, ±2 a ±3 směrodatné odchylky.
Vícerozměrné normální rozdělení \(n\) aktiv určuje \(n\) středních hodnot, \(n\) rozptylů a \(n(n-1)/2\) korelací. Pro 50 aktiv je to 1 325 parametrů. To je důvod, proč se v praxi korelace odhadují přes faktorové modely.multivariate normal distribution
4.4Lognormální rozdělení
Veličina je lognormální, když je její logaritmus normální. Cena akcie, jejíž logaritmické výnosy jsou normální, je lognormální: nemůže klesnout pod nulu a je zešikmená doprava. Je-li \(\ln(S_T/S_0) \sim N(\mu T, \sigma^2T)\), pak medián ceny je \(S_0e^{\mu T}\) a střední hodnota \(S_0e^{\mu T + \sigma^2T/2}\), vyšší než medián. Převod parametrů jednoduchého výnosu na logaritmické je v průvodci Investování (oddíl 3.4).lognormal distribution
Modelové akcie: očekávaný výnos 7 %, volatilita 16 %. Normální model jednoduchého výnosu: \(P(R \lt -20\ \%) = N\big((-0{,}20 - 0{,}07)/0{,}16\big) = N(-1{,}69) = 4{,}58\ \%\). Lognormální model (\(\mu_{\ln} = 5{,}66\ \%\), \(\sigma_{\ln} = 14{,}87\ \%\)): \(P = N\big((\ln 0{,}8 - 0{,}0566)/0{,}1487\big) = 3{,}00\ \%\).
Lognormální model dává levému chvostu menší váhu, protože ztráta je zdola omezená. Oba modely přitom nemají tlusté chvosty; skutečná četnost takových let bývá vyšší (oddíl 4.7).
4.5Rozdělení t, χ² a F
Z normálních veličin se skládají tři rozdělení, která potřebují statistické testy (kapitola 6). Jsou-li \(Z, Z_1, \dots, Z_\nu\) nezávislé \(N(0,1)\):
- Chí-kvadrát s \(\nu\) stupni volnosti je součet čtverců \(\chi^2_\nu = Z_1^2 + \dots + Z_\nu^2\). Je nezáporné, zešikmené doprava, se střední hodnotou \(\nu\) a rozptylem \(2\nu\). Výběrový rozptyl normálních dat splňuje \((n-1)s^2/\sigma^2 \sim \chi^2_{n-1}\).chi-square distribution
- Studentovo t je \(t_\nu = Z/\sqrt{\chi^2_\nu/\nu}\): normální veličina dělená odhadnutou směrodatnou odchylkou. Je souměrné, s tlustšími chvosty než normální; rozptyl \(\nu/(\nu-2)\) pro \(\nu \gt 2\), nadbytečná špičatost \(6/(\nu-4)\) pro \(\nu \gt 4\). S rostoucím \(\nu\) se blíží normálnímu.Student’s t-distribution
- F je podíl dvou nezávislých chí-kvadrátů dělených svými stupni volnosti, \(F = (\chi^2_{\nu_1}/\nu_1)/(\chi^2_{\nu_2}/\nu_2)\). Porovnává rozptyly a testuje regresní modely.F-distribution
| Rozdělení | ν = 5 | ν = 10 | ν = 30 | ν = 120 | normální |
|---|---|---|---|---|---|
| \(t_{0{,}975}\) | 2,571 | 2,228 | 2,042 | 1,980 | 1,960 |
Při malém počtu pozorování je třeba „vzdálit se“ od průměru víc, aby byl výsledek přesvědčivý. Další hodnoty t, χ² a F jsou v příloze C.
4.6Simulace Monte Carlo
Simulace Monte Carlo nahrazuje výpočet experimentem: z modelu se vylosují tisíce scénářů a hledaná veličina se odečte ze simulovaného rozdělení. Postup má pět kroků: (1) určit veličinu, která nás zajímá, (2) zvolit model a jeho parametry, (3) vygenerovat náhodné vstupy, (4) spočítat výsledek pro každý scénář, (5) shrnout výsledky (průměr, kvantily, pravděpodobnost).Monte Carlo simulation
Odhad pravděpodobnosti \(p\) z \(N\) simulací je podíl úspěchů a jeho směrodatná chyba je
Přesnost roste jen s odmocninou počtu simulací: desetkrát víc simulací znamená zhruba trojnásobnou přesnost. Pro \(p = 4{,}4\ \%\) (ztráta po 20 letech v modelu akcií) dává 1 000 simulací směrodatnou chybu 0,65 p. b., 10 000 simulací 0,21 p. b. Má-li chyba klesnout na 0,1 p. b. při \(p \approx 5\ \%\), je potřeba \(0{,}05\cdot 0{,}95/0{,}001^2 = 47\,500\) simulací.
Monte Carlo umí to, co vzorce ne: závislost na cestě (výběry, rebalancování, bariéry), libovolná rozdělení a nelineární nástroje. Jeho slabinou je model: simulace s normálními vstupy tlusté chvosty nevyrobí. Historická simulace místo modelu losuje ze skutečné minulosti; tlusté chvosty zachová, ale jen ty, které už nastaly. Bootstrap, její statistický příbuzný, rozebírá kapitola 5.historical simulation
Výsledky simulací uvádějte s pevným semínkem generátoru (aby šly zopakovat) a s počtem simulací. Kvantil 1 % z 1 000 simulací stojí na deseti nejhorších scénářích: je to číslo s velkou nejistotou.
4.7Tlusté chvosty
Mandelbrot (1963) ukázal na cenách bavlny, že změny cen mají mnohem víc extrémů, než připouští normální rozdělení, a navrhl jako model stabilní rozdělení s nekonečným rozptylem. Dnes se tlusté chvosty obvykle modelují Studentovým t, směsí rozdělení (kapitola 2) nebo proměnlivou volatilitou GARCH (kapitola 9), která tlusté chvosty vyrábí i z normálních šoků.fat tails, stable Paretian distribution
| Propad | normální | t, ν = 3 | t, ν = 4 | t, ν = 5 | t, ν = 10 |
|---|---|---|---|---|---|
| −2σ | 2,28 % | 2,03 % | 2,37 % | 2,47 % | 2,47 % |
| −3σ | 0,135 % | 0,692 % | 0,662 % | 0,586 % | 0,366 % |
| −4σ | 0,0032 % | 0,308 % | 0,241 % | 0,179 % | 0,060 % |
| −5σ | 0,00003 % | 0,162 % | 0,106 % | 0,066 % | 0,012 % |
| −5σ v denních datech: jednou za | 13 843 let | 2,5 roku | 3,8 roku | 6,0 roku | 34 let |
Rozdělení t přeškálované na jednotkový rozptyl; 252 obchodních dní v roce, dny nezávislé.
Tabulka ukazuje, proč je nebezpečné kalibrovat riziko na „běžných“ dnech. Kolem dvou směrodatných odchylek jsou si rozdělení podobná, ba t dává o chlup menší pravděpodobnost. Rozdíl vzniká až v chvostu, kde je dat nejméně: při čtyřech σ dává t se třemi až pěti stupni volnosti padesát- až stokrát vyšší pravděpodobnost, i s deseti stupni skoro dvacetkrát vyšší. Pád amerického indexu o 22,6 % 19. října 1987 odpovídal při denní volatilitě kolem 1 % zhruba dvaceti směrodatným odchylkám; normální rozdělení takovému dni přisuzuje pravděpodobnost řádu \(10^{-89}\).
QQ graf
Kvantilový graf vynáší seřazená data proti kvantilům teoretického rozdělení. Normální data leží na přímce. Tlusté chvosty se projeví jako „esovitý“ tvar: levý konec padá pod přímku, pravý stoupá nad ni. Je to nejrychlejší vizuální test normality; formální testy (Jarqueův–Berův) jsou v kapitole 6.quantile–quantile (QQ) plot
Kvantil s opravou na šikmost a špičatost
Cornishův–Fisherův rozvoj upravuje normální kvantil \(z\) podle šikmosti \(S\) a nadbytečné špičatosti \(K\):Cornish–Fisher expansion
Měsíční výnos s průměrem 0,5 %, volatilitou 4,6 %, šikmostí −0,8 a nadbytečnou špičatostí 3. Pro \(z = -1{,}96\) jsou koeficienty \((z^2-1)/6 = 0{,}4736\), \((z^3-3z)/24 = -0{,}0687\) a \(-(2z^3-5z)/36 = 0{,}1461\), takže
\[z_{CF} = -1{,}96 + 0{,}4736\cdot(-0{,}8) - 0{,}0687\cdot 3 + 0{,}1461\cdot 0{,}64 = -2{,}451.\]Kvantil výnosu je \(0{,}5 - 2{,}451\cdot 4{,}6 = -10{,}78\ \%\) místo normálních −8,52 %.
Souhrnný ukazatel rizika v dokumentu s klíčovými informacemi (KID) pro většinu fondů vychází právě z Cornishova–Fisherova rozvoje. Z průměru, volatility, šikmosti a nadbytečné špičatosti logaritmických výnosů za posledních pět let (aspoň měsíčních, raději denních) se odhadne hodnota v riziku na hladině 97,5 % za doporučenou dobu držení. Ta se převede na „volatilitu ekvivalentní VaR“ a podle ní se produkt zařadí do třídy tržního rizika 1 až 7 (hranice 0,5; 5; 12; 20; 30 a 80 %). Koeficienty z příkladu nahoře (0,474; −0,0687; 0,146) jsou ty, které rozvoj dává pro hladinu 97,5 %. Přesné znění vzorců je v příloze II nařízení (EU) 2017/653 (příloha D).
Cornishův–Fisherův rozvoj je jen přiblížení. Při velmi tlustých chvostech nebo silné šikmosti může dávat nesmyslné (nemonotónní) kvantily a odhady šikmosti a špičatosti z pěti let dat jsou samy velmi nepřesné. Žádný z parametrů neumí předpovědět krizi, která v datech ještě nebyla.
4.8Procvičení
- Binomické rozdělení počítá úspěchy, binomický strom ceny; lognormální rozdělení popisuje ceny, normální logaritmické výnosy.
- t, χ² a F jsou nástroje testů; t má tlustší chvosty než normální rozdělení.
- Přesnost Monte Carla roste jen s odmocninou počtu simulací a nepřekoná kvalitu modelu.
- Kolem ±2σ se rozdělení liší málo, v chvostech řádově. Riziko krachu rozhoduje právě tam.
Výběr a odhadmírně pokročilý
Každý průměrný výnos, volatilita nebo beta spočítaná z historie je jen jeden los z mnoha historií, které se mohly odehrát. Dobrý odhad proto vždy nese i informaci o tom, jak moc se může mýlit. U průměrného výnosu akcií je ta nejistota nepříjemně velká a delší historie pomáhá jen pomalu.
Kuchař ochutná lžičku polévky a ví, jestli je slaná. Nemusí sníst celý hrnec, stačí, když je polévka promíchaná a lžička náhodná. Statistika dělá totéž s daty: z výběru usuzuje na celek. A stejně jako u polévky záleží víc na tom, jak se míchalo, než jak velká je lžíce.
+Teorie: výběr, centrální limitní věta, vlastnosti odhadů, intervaly spolehlivosti, Merton, bootstrap a zkreslení
5.1Populace a výběr
Populace je celek, který nás zajímá (všechny možné měsíční výnosy trhu, všechny fondy na trhu), výběr je jeho pozorovaná část. Charakteristika populace je parametr (\(\mu\), \(\sigma\)), charakteristika výběru statistika (\(\bar x\), \(s\)). Rozdíl mezi nimi je výběrová chyba.population, sample, parameter, statistic, sampling error
- Prostý náhodný výběr: každý prvek má stejnou šanci. Systematický výběr bere každý \(k\)-tý prvek.simple random sampling, systematic sampling
- Stratifikovaný výběr rozdělí populaci do skupin (sektor, splatnost, rating) a vybírá z každé úměrně. Takto se sestavuje portfolio, které má sledovat dluhopisový index s tisíci emisemi, aniž by je drželo všechny.stratified random sampling
- Shlukový výběr vybere celé skupiny (několik regionů) a v nich všechny nebo náhodné prvky. Je levnější, ale přesnost bývá nižší.cluster sampling
- Nepravděpodobnostní výběry – podle dostupnosti nebo podle úsudku odborníka – jsou rychlé, ale zkreslené výběrem.convenience sampling, judgmental sampling
U časových řad výnosů je „populace“ abstraktní: všechny výnosy, které by proces generující trh mohl vyprodukovat. Historie je jediný výběr z ní a nedá se zopakovat. Proto je tak důležité vědět, jak přesný odhad z jediné historie je.
5.2Výběrové rozdělení a centrální limitní věta
Kdybychom mohli historii mnohokrát zopakovat, dostali bychom pokaždé jiný průměr. Rozdělení těchto průměrů je výběrové rozdělení průměru. Jeho směrodatná odchylka je směrodatná chyba:sampling distribution, standard error
Centrální limitní věta říká, že pro nezávislé stejně rozdělené veličiny s konečným rozptylem se výběrový průměr s rostoucím \(n\) blíží normálnímu rozdělení \(N(\mu, \sigma^2/n)\), ať je rozdělení jednotlivých pozorování jakékoli. V praxi stačí \(n \ge 30\); při silné šikmosti nebo tlustých chvostech víc. Na centrální limitní větě stojí intervaly spolehlivosti i testy z kapitoly 6.central limit theorem (CLT)
Věta mluví o rozdělení průměru, ne jednotlivých výnosů. Průměr 60 měsíčních výnosů je přibližně normální, i když jednotlivé měsíce mají tlusté chvosty. Riziko jednoho měsíce tím normálním nepřestává být.
5.3Vlastnosti dobrého odhadu
Bodový odhad je jedno číslo, intervalový odhad rozpětí. Dobrý bodový odhad má tři vlastnosti:point estimate, interval estimate
- Nestrannost: jeho střední hodnota se rovná parametru. Výběrový průměr je nestranný, výběrový rozptyl s dělením \(n-1\) také (kapitola 2).unbiasedness
- Vydatnost: mezi nestrannými odhady má nejmenší rozptyl. Pro normální data je průměr vydatnější než medián: medián má rozptyl zhruba \(\pi/2 \approx 1{,}57\)krát větší.efficiency
- Konzistence: s rostoucím výběrem se odhad blíží parametru.consistency
5.4Intervaly spolehlivosti
Interval spolehlivosti na hladině \(1-\alpha\) je rozpětí, které při opakování výběru pokryje skutečný parametr v \(100(1-\alpha)\ \%\) případů. Pro průměr:confidence interval
V praxi skoro vždy volatilitu jen odhadujeme, proto se používá Studentovo t s \(n-1\) stupni volnosti; pro velké \(n\) splývá s normálním. Kritické hodnoty jsou v příloze C. Potřebná velikost výběru pro požadovanou polovinu šířky intervalu \(E\) je \(n = (z_{\alpha/2}\,\sigma/E)^2\).
Dvacet ročních výnosů má průměr 8,0 % a výběrovou směrodatnou odchylku 18 %. Směrodatná chyba je \(18/\sqrt{20} = 4{,}02\) p. b., kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,19} = 2{,}093\). Interval spolehlivosti 95 %:
\[8{,}0 \pm 2{,}093\cdot 4{,}02 = 8{,}0 \pm 8{,}42 \quad\Rightarrow\quad [-0{,}42\ \%;\ 16{,}42\ \%].\]Ani dvacet let dat nevyloučí, že skutečný očekávaný výnos fondu je nulový. Normální kritická hodnota 1,96 by dala užší a příliš optimistický interval ±7,89.
Interval 95 % neznamená, že parametr v něm leží s pravděpodobností 95 %. Parametr je pevné číslo; náhodný je interval. Výrok o pravděpodobnosti platí pro postup: z mnoha takto spočítaných intervalů pokryje parametr 95 %.
5.5Průměr se odhaduje špatně, volatilita dobře
Merton (1980) upozornil na asymetrii, která má pro investory velké důsledky. Je-li roční volatilita \(\sigma\) a máme \(T\) let dat, je směrodatná chyba odhadu ročního průměrného výnosu \(\sigma/\sqrt T\) bez ohledu na frekvenci dat. Průměr denních výnosů vynásobený 252 je totiž jen celkový výnos za \(T\) let dělený \(T\) a ten závisí jen na první a poslední ceně. Naopak volatilitu zpřesňuje každé další pozorování: její směrodatná chyba je přibližně \(\sigma/\sqrt{2n}\), kde \(n\) je počet pozorování.Merton (1980), estimation risk
| Délka historie | 5 let | 10 let | 20 let | 40 let | 100 let |
|---|---|---|---|---|---|
| Směrodatná chyba průměru | 7,16 p. b. | 5,06 p. b. | 3,58 p. b. | 2,53 p. b. | 1,60 p. b. |
| Polovina 95% intervalu | ±14,0 | ±9,9 | ±7,0 | ±5,0 | ±3,1 |
Aby byl 95% interval průměrného výnosu široký jen ±1 p. b., bylo by potřeba \((1{,}96\cdot 16)^2 = 983\) let dat; pro směrodatnou chybu 1 p. b. 256 let. Volatilitu přitom zná pět let denních dat (1 260 pozorování) se směrodatnou chybou 0,32 p. b. a dvacet let měsíčních dat s chybou 0,73 p. b.
Odtud plyne, proč optimalizace portfolia podle historických průměrů dává nestabilní a extrémní váhy: optimalizátor „maximalizuje chyby odhadu“. Profesionálové proto očekávané výnosy odvozují z rovnováhy (implikované výnosy tržního portfolia, Black–Litterman), z ocenění (dividendový výnos, CAPE) nebo je smršťují ke společnému průměru; volatility a korelace z dat odhadovat lze (průvodce Investování, oddíl 5.6).
Směrodatná chyba ročního průměru je volatilita dělená odmocninou počtu let. Při volatilitě 16 % a 25 letech je to 3,2 p. b.: rozdíl 2 p. b. ročně mezi dvěma trhy či fondy je z takové historie statisticky neviditelný.
5.6Bootstrap a jackknife
Pro průměr máme vzorec. Pro medián, Sharpeho poměr nebo 5% kvantil vzorec buď neexistuje, nebo stojí na předpokladech, kterým nevěříme. Efron (1979) navrhl bootstrap: z dat se mnohokrát losuje s vracením výběr stejné velikosti, pro každý se spočítá statistika a rozptyl těchto hodnot odhaduje její směrodatnou chybu. Kvantily bootstrapových hodnot dávají percentilový interval spolehlivosti. Starší jackknife postupně vynechává po jednom pozorování.bootstrap, resampling with replacement, jackknife
Dvanáct měsíčních výnosů z kapitoly 2 (průměr 0,56 %, \(s = 2{,}84\ \%\)), 10 000 bootstrapových výběrů (semínko 2026). Směrodatná chyba průměru vychází 0,78 p. b. proti vzorci \(s/\sqrt{12} = 0{,}82\) p. b.; bootstrap losuje z empirického rozdělení, které má rozptyl dělený \(n\), a na malém vzorku proto mírně podceňuje. Směrodatná chyba mediánu vychází 0,80 p. b. Percentilový 95% interval průměru je −1,08 % až 1,96 %, interval z t-rozdělení −1,25 % až 2,36 %.
Jak přesný je Sharpeho poměr
Pro nezávislé normální výnosy odvodil Lo (2002) přibližnou směrodatnou chybu odhadu Sharpeho poměru z \(n\) pozorování:
Strategie s ročním Sharpeho poměrem 0,5 změřeným z 10 let ročních dat má směrodatnou chybu 0,34. S měsíčními daty (měsíční poměr \(0{,}5/\sqrt{12} = 0{,}144\), \(n = 120\)) je chyba 0,092 měsíčně, tedy 0,32 ročně: frekvence dat skoro nepomůže, protože Sharpeho poměr obsahuje průměr. Při autokorelaci výnosů (vyhlazené ocenění, kapitola 9) je skutečná nejistota ještě větší. Pro závislá data se používá blokový bootstrap, který losuje celé souvislé úseky.block bootstrap
5.7Zkreslení výběru
Statistika ověří, jak velká je náhodná chyba. Systematickou chybu, kterou do dat zanesl způsob jejich pořízení, neodhalí. Nejčastější zkreslení investičních studií:
- Zkreslení přežitím: databáze obsahuje jen fondy nebo firmy, které existují dnes; zrušené a sloučené (obvykle ty horší) chybí (Brown a kol., 1992).survivorship bias
- Zkreslení zpětným doplněním: fond vstoupí do databáze i s historií až poté, co se mu dařilo.backfill bias
- Výhled do budoucnosti: studie používá údaj, který v daném okamžiku ještě nebyl znám (roční zisky zveřejněné až v březnu, dnešní složení indexu).look-ahead bias
- Prohledávání dat: vyzkouší se mnoho modelů na stejných datech a zveřejní se ten nejlepší. Významnost pak neznamená nic (kapitoly 6 a 10).data snooping, data mining bias
- Zkreslení časovým obdobím: výsledek platí pro zvolené období, ne obecně; jedno desetiletí může být výjimečné.time-period bias
Před deseti lety vzniklo 100 fondů s průměrným výnosem 5 % ročně. Dvacet nejhorších, s průměrem 0 %, bylo mezitím zrušeno. Průměr osmdesáti přeživších je \((100\cdot 5 - 20\cdot 0)/80 = 6{,}25\ \%\). Databáze přeživších nadhodnocuje průměrný výnos o 1,25 p. b. ročně, i když žádný jednotlivý údaj v ní není chybný.
5.8Procvičení
- Každý odhad má směrodatnou chybu; bez ní je číslo poloviční informace.
- Průměrný výnos zpřesňuje jen delší historie (\(\sigma/\sqrt T\)), volatilitu i vyšší frekvence dat.
- Bootstrap odhadne nejistotu i tam, kde chybí vzorec.
- Proti zkreslení přežitím, výhledu do budoucnosti a prohledávání dat statistika nepomůže; pomůže jen pečlivá práce s daty.
Testování hypotézpokročilý
Správce porazil index o 2 % ročně. Je to schopnost, nebo štěstí? Test hypotézy na to neodpoví jistě, ale řekne, jak často by takový výsledek vyrobila sama náhoda. A ukáže nepříjemnou věc: k odlišení skutečné alfy od šumu je často potřeba víc let, než trvá kariéra správce.
Soud předpokládá nevinu, dokud vina není prokázána „nade vší rozumnou pochybnost“. Test hypotézy dělá totéž: předpokládá, že správce žádnou schopnost nemá, a mění názor, jen když by výsledek byl při nevinnosti velmi nepravděpodobný. Jako soud se i test může mýlit oběma směry: odsoudit nevinného, nebo pustit viníka.
+Teorie: postup testu, chyby a síla, p-hodnota, testy průměrů, rozptylů, korelace a nezávislosti, mnohonásobné a neparametrické testy
6.1Postup testu
Test hypotézy má pevný postup:
- Formulovat nulovou hypotézu \(H_0\) (obvykle „žádný efekt“: alfa je nulová, korelace je nulová) a alternativní hypotézu \(H_a\), kterou chceme prokázat.null hypothesis, alternative hypothesis
- Zvolit testovou statistiku a její rozdělení za platnosti \(H_0\) (t, z, χ², F).test statistic
- Zvolit hladinu významnosti \(\alpha\), obvykle 5 % nebo 1 %.level of significance
- Stanovit rozhodovací pravidlo: kritické hodnoty, za nimiž \(H_0\) zamítneme.critical value, rejection region
- Spočítat statistiku z dat a rozhodnout.
- Posoudit, zda je výsledek významný i ekonomicky: alfa 0,3 % ročně může být statisticky významná, a přesto ji sežerou daně a náklady.economic significance
Oboustranný test (\(H_a\!: \mu \ne 0\)) dělí \(\alpha\) do dvou chvostů, kritická hodnota normálního testu na 5 % je ±1,96. Jednostranný test (\(H_a\!: \mu \gt 0\)) dává celé \(\alpha\) do jednoho chvostu, kritická hodnota je 1,645. Hypotéza, kterou chceme prokázat, patří do \(H_a\): „zamítnout \(H_0\)“ je silné tvrzení, „nezamítnout \(H_0\)“ jen přiznání, že důkaz nestačí.two-tailed test, one-tailed test
6.2Chyby, síla a p-hodnota
| Rozhodnutí | \(H_0\) platí (žádná schopnost) | \(H_0\) neplatí (schopnost existuje) |
|---|---|---|
| Nezamítnout \(H_0\) | správně, pravděpodobnost \(1-\alpha\) | chyba II. druhu, pravděpodobnost \(\beta\) |
| Zamítnout \(H_0\) | chyba I. druhu, pravděpodobnost \(\alpha\) | správně, síla testu \(1-\beta\) |
Hladina významnosti je pravděpodobnost chyby I. druhu, kterou si předem povolíme. Snížením \(\alpha\) se zvýší \(\beta\): přísnější soud odsoudí méně nevinných, ale pustí víc viníků. Obě chyby současně sníží jen víc dat. Síla testu \(1-\beta\) je pravděpodobnost, že skutečný efekt odhalíme; závisí na velikosti efektu, šumu, počtu pozorování a na \(\alpha\).Type I error, Type II error, power of a test
p-hodnota je nejmenší hladina významnosti, na které bychom \(H_0\) zamítli. Jinak: pravděpodobnost, že by za platnosti \(H_0\) vyšla statistika aspoň tak extrémní jako ta pozorovaná. Zamítáme, když \(p \lt \alpha\).p-value
p-hodnota 0,03 neznamená, že \(H_0\) platí s pravděpodobností 3 %, ani že s pravděpodobností 97 % má správce schopnost. To by vyžadovalo apriorní pravděpodobnost a Bayesovu větu (kapitola 3). p-hodnota je výrok o datech za předpokladu \(H_0\), ne o hypotéze.
6.3Test průměru: je alfa správce skutečná?
Testová statistika pro průměr s odhadnutou směrodatnou odchylkou má Studentovo rozdělení s \(n-1\) stupni volnosti:t-test of a mean
Fond Delta má za 60 měsíců průměrný aktivní výnos (výnos fondu minus index) 0,15 % měsíčně, tedy 1,8 % ročně, se směrodatnou odchylkou 1,2 % měsíčně (sledovací chyba 4,16 % ročně). \(H_0\!: \alpha = 0\).
\[t = \frac{0{,}15}{1{,}2/\sqrt{60}} = \frac{0{,}15}{0{,}155} = 0{,}97.\]Kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,59} = 2{,}00\), p-hodnota 0,34. Alfu 1,8 % ročně nelze od nuly odlišit. Statistika je přitom jen informační poměr krát odmocnina z počtu let: \(IR = 1{,}8/4{,}16 = 0{,}43\) a \(0{,}43\sqrt5 = 0{,}97\).
Vztah \(t \approx IR\sqrt T\) je klíčem k celé kapitole. Informační poměr 0,5 se považuje za dobrý (průvodce Investování, oddíl 4.7); aby jeho t-statistika v průměru dosáhla 2, je potřeba \((2/0{,}5)^2 = 16\) let.
6.4Kolik let potřebujete
Má-li správce skutečný informační poměr \(IR\), je t-statistika po \(T\) letech přibližně normální se střední hodnotou \(IR\sqrt T\). Síla oboustranného testu a počet let potřebný pro sílu \(1-\beta\):
| Skutečná alfa | TE 2 % | TE 4 % | TE 6 % | TE 8 % |
|---|---|---|---|---|
| 1 % ročně | 31 | 126 | 283 | 502 |
| 2 % ročně | 8 | 31 | 71 | 126 |
| 3 % ročně | 3,5 | 14 | 31 | 56 |
\(T^{*} = \big((1{,}96 + 0{,}8416)\cdot TE/\alpha\big)^2\); TE je sledovací chyba ročně.
Správce s alfou 2 % a sledovací chybou 6 % (IR 0,33) má po deseti letech sílu testu jen 18 %, po třiceti 45 %. K sílě 80 % potřebuje 71 let. Přitom alfa 2 % ročně by byla pro investora velmi cenná. Z toho plyne nepohodlný závěr: výsledky jednotlivého správce skoro nikdy nestačí k tomu, aby šlo schopnost prokázat, ani k tomu, aby šla vyloučit. Rozhodnutí o aktivní správě proto musí stát i na jiných argumentech: nákladech, procesu, ekonomické logice strategie.
6.5Rozdíl dvou průměrů
Jsou-li dva výběry nezávislé a předpokládáme-li stejný rozptyl, použije se sdružený rozptyl:pooled variance t-test
Jsou-li výběry párové (dva fondy ve stejných měsících), je správné testovat průměr rozdílů \(d_i = x_{1i} - x_{2i}\): \(t = \bar d/(s_d/\sqrt n)\) s \(n-1\) stupni volnosti. Párový test odstraní společný vliv trhu a bývá mnohem silnější.paired comparisons test
Nezávislé: strategie A měla za 10 let průměr 9 % a směrodatnou odchylku 15 %, strategie B za jiných 10 let 6 % a 12 %. \(s_p^2 = (9\cdot 225 + 9\cdot 144)/18 = 184{,}5\), \(t = 3/\sqrt{184{,}5\cdot 0{,}2} = 0{,}49\), kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,18} = 2{,}10\). Rozdíl 3 p. b. ročně je statisticky nevýznamný.
Párové: dva fondy ve stejných 48 měsících, průměrný rozdíl 0,25 % měsíčně, směrodatná odchylka rozdílů 1,1 %. \(t = 0{,}25/(1{,}1/\sqrt{48}) = 1{,}57\), kritická hodnota 2,01, oboustranná p-hodnota 0,12.
6.6Testy rozptylu a normality
Rozptyl jednoho výběru se testuje statistikou \(\chi^2 = (n-1)s^2/\sigma_0^2\) s \(n-1\) stupni volnosti; dva rozptyly podílem \(F = s_1^2/s_2^2\) (větší rozptyl v čitateli) s \((n_1-1, n_2-1)\) stupni volnosti. Oba testy silně spoléhají na normalitu dat.chi-square test of variance, F-test of equal variances
Jeden rozptyl: dlouhodobá volatilita trhu je 16 % ročně, tedy 4,62 % měsíčně. Za posledních 36 měsíců je výběrová směrodatná odchylka 5,6 % (19,4 % ročně). \(H_0\!: \sigma \le 4{,}62\ \%\), \(H_a\!: \sigma \gt 4{,}62\ \%\). \(\chi^2 = 35\cdot(5{,}6/4{,}619)^2 = 51{,}45\), kritická hodnota \(\chi^2_{0{,}95;\,35} = 49{,}80\), p-hodnota 3,6 %. Na 5% hladině volatilita vzrostla.
Dva rozptyly: 24 měsíců před změnou strategie směrodatná odchylka 6,0 %, 30 měsíců po ní 4,0 %. \(F = 36/16 = 2{,}25\) s (23, 29) stupni volnosti. Kritická hodnota jednostranného testu na 5 % je 1,91, oboustranného (2,5 % v horním chvostu) 2,17. Pokles volatility je významný.
Normalitu výnosů testuje Jarqueův–Berův test ze šikmosti a nadbytečné špičatosti: \(JB = \frac n6\big(S^2 + K_E^2/4\big)\), za normality přibližně \(\chi^2_2\). Pro 120 měsíců se šikmostí −0,6 a nadbytečnou špičatostí 2,0 je \(JB = 20\cdot(0{,}36 + 1) = 27{,}2\) proti kritické hodnotě 5,99: normalitu zamítáme.Jarque–Bera test
6.7Korelace a nezávislost
Nulová korelace se testuje statistikou s \(n-2\) stupni volnosti:test of correlation
Korelace 0,30 z 36 měsíců dává \(t = 0{,}30\sqrt{34}/\sqrt{0{,}91} = 1{,}83\) proti kritické hodnotě 2,03: nevýznamná. Při 36 pozorováních musí korelace přesáhnout 0,33, aby byla významná na 5 %. Stejný test lze použít i pro Spearmanovu korelaci při \(n \gt 30\).
Dvě kategoriální proměnné se testují testem nezávislosti χ² v kontingenční tabulce: \(\chi^2 = \sum (O_{ij} - E_{ij})^2/E_{ij}\), kde \(E_{ij}\) je četnost očekávaná při nezávislosti (součet řádku krát součet sloupce děleno celkem), se \((r-1)(c-1)\) stupni volnosti.chi-square test of independence, contingency table
Sto fondů rozdělíme podle výsledku ve dvou po sobě jdoucích obdobích na lepší a horší polovinu:
| Období 2: lepší | Období 2: horší | |
|---|---|---|
| Období 1: lepší | 30 | 20 |
| Období 1: horší | 20 | 30 |
Při nezávislosti čekáme v každé buňce 25. \(\chi^2 = 4\cdot 25/25 = 4{,}0\) s jedním stupněm volnosti, kritická hodnota 3,84, p-hodnota 4,6 %. Na hranici významnosti je persistence; než ji vyhlásíme za schopnost, je třeba vyloučit společné faktory (styl, náklady), které se přenášejí z období do období (kapitola 8).
6.8Mnohonásobné testování
Test na hladině 5 % se mýlí v 5 % případů, kdy platí \(H_0\). Kdo provede \(N\) nezávislých testů bez skutečného efektu, najde aspoň jeden „významný“ s pravděpodobností \(1 - 0{,}95^N\): pro 20 testů 64 %, pro 100 testů 99,4 %. Ve financích, kde se na stejných datech testují tisíce strategií, je to pravidlo, ne výjimka.multiple testing, family-wise error rate
- Bonferroniho oprava testuje každou hypotézu na hladině \(\alpha/N\). Pro 20 testů je to 0,25 % a kritická hodnota oboustranného testu 3,02.Bonferroni correction
- Kontrola podílu falešných objevů (Benjamini a Hochberg, 1995) seřadí p-hodnoty a připouští, že malá část objevů bude falešná; je méně přísná a silnější.false discovery rate (FDR)
Harvey, Liu a Zhu (2016) zmapovali stovky faktorů, které měly vysvětlovat výnosy akcií, a ukázali, že při tolika pokusech je obvyklý práh \(t \gt 2\) příliš nízký. Nový faktor by měl mít t-statistiku nad 3,0, což odpovídá oboustranné p-hodnotě 0,27 %; mnoho publikovaných objevů je podle nich pravděpodobně falešných.Harvey, Liu & Zhu (2016)
Mnohonásobné testování je skryté: nikdo nepíše, kolik variant strategie vyzkoušel, než našel tu zveřejněnou. Jako investor se ptejte, kolik pravidel, parametrů a období bylo vyzkoušeno, zda má strategie ekonomické vysvětlení a zda funguje i na datech, která autor neviděl. Laboratoř „Továrna na alfu“ ukazuje, kolik „hvězd“ vyrobí čistá náhoda.
6.9Neparametrické testy
Neparametrické testy nepředpokládají konkrétní rozdělení (často pracují s pořadím nebo znaménky). Hodí se pro data s odlehlými hodnotami, pro malé výběry z nenormálních rozdělení a pro ordinální data. Platí za to menší silou, když data normální jsou.nonparametric tests
- Znaménkový test: kolikrát ze \(n\) byl výsledek kladný; za \(H_0\) binomické rozdělení s \(p = 0{,}5\).sign test
- Wilcoxonův test pro párové rozdíly (pořadí absolutních hodnot se znaménky) a Mannův–Whitneyův test pro dva nezávislé výběry.Wilcoxon signed-rank test, Mann–Whitney U test
- Test sérií náhodnosti posloupnosti (střídání nadprůměrných a podprůměrných let) a Spearmanova korelace.runs test
Správce porazil index ve 14 z 20 let. Za \(H_0\) (bez schopnosti, \(p = 0{,}5\)) je \(P(X \ge 14) = \sum_{k=14}^{20}\binom{20}{k}/2^{20} = 5{,}77\ \%\). Jednostranný znaménkový test na 5 % \(H_0\) nezamítá. Test navíc nevidí, o kolik index porážel; t-test aktivních výnosů by využil víc informace.
6.10Procvičení
- Test předpokládá „žádný efekt“ a mění názor jen při silném důkazu; nezamítnutí není důkaz nepřítomnosti.
- t-statistika alfy je zhruba informační poměr krát odmocnina z počtu let. Prokázat dobrou alfu trvá desítky let.
- p-hodnota je pravděpodobnost dat za \(H_0\), ne pravděpodobnost \(H_0\).
- Kdo testuje mnoho hypotéz, najde falešné objevy; práh se musí zvednout (Bonferroni, t > 3).
Jednoduchá regrese a betamírně pokročilý
Beta akcie, alfa fondu, citlivost dluhopisu na sazby: za všemi stojí přímka proložená mrakem bodů. Regrese ukáže sklon té přímky – a co je důležitější, jak moc mu můžeme věřit. Beta odhadnutá z pěti let měsíčních dat má typicky nejistotu ±0,4.
Na sněhu je vidět stopa. Kdo ji uvidí, odhadne, kudy šel chodec, i když ho neviděl. Některé kroky jsou ale vychýlené, chodec zakopl nebo se vyhýbal kaluži. Regrese hledá cestu, která nejlépe vysvětluje všechny stopy, a zároveň říká, jak široký je pás, ve kterém cesta nejspíš vedla.
+Teorie: metoda nejmenších čtverců, předpoklady, ANOVA a R², testy koeficientů, předpověď, funkční tvary a beta v praxi
7.1Model a metoda nejmenších čtverců
Jednoduchá lineární regrese vysvětluje závislou proměnnou \(Y\) jednou nezávislou proměnnou \(X\):simple linear regression, dependent variable, independent variable
\(b_0\) je úrovňová konstanta (průsečík), \(b_1\) sklon a \(\varepsilon_i\) reziduum (chyba). Metoda nejmenších čtverců (OLS) volí přímku tak, aby součet čtverců reziduí \(\sum(Y_i - \hat Y_i)^2\) byl nejmenší. Přímka vždy prochází bodem \((\bar X, \bar Y)\).intercept, slope, residual, ordinary least squares (OLS)
V investicích je nejznámější tržní model \(R_{i,t} = \alpha_i + \beta_iR_{m,t} + \varepsilon_{i,t}\): sklon je beta akcie vůči trhu (průvodce Investování, oddíl 4.6), konstanta je výnos nevysvětlený trhem. Používají-li se nadvýnosy nad bezrizikovou sazbou, \(R_i - R_f = \alpha_i + \beta_i(R_m - R_f) + \varepsilon_i\), je konstanta Jensenova alfa.market model, Jensen’s alpha
7.2Předpoklady
- Linearita: vztah mezi \(X\) a \(Y\) je lineární (v parametrech).
- Homoskedasticita: rozptyl reziduí je stejný pro všechna pozorování.homoskedasticity
- Nezávislost: rezidua spolu nekorelují (u časových řad žádná autokorelace).
- Normalita reziduí: potřebná pro přesné t- a F-testy v malých výběrech; ve velkých výběrech ji nahradí centrální limitní věta.
Porušení se nejlépe pozná z grafu reziduí: vějíř (rozptyl roste s \(X\)) značí heteroskedasticitu, vlny v čase autokorelaci, oblouk nelinearitu. Co s tím, ukáže kapitola 8.
7.3Rozklad rozptylu, R² a F-test
Celkový součet čtverců se rozkládá na vysvětlenou a nevysvětlenou část, \(SST = SSR + SSE\):total, regression and error sum of squares; ANOVA
Koeficient determinace \(R^2\) je podíl rozptylu \(Y\) vysvětlený modelem; v jednoduché regresi se rovná čtverci korelace. Směrodatná chyba odhadu (SEE) je směrodatná odchylka reziduí; u tržního modelu je to specifické riziko akcie. F-test testuje, zda model vysvětluje víc než nic; v jednoduché regresi je \(F = t^2\) pro sklon.coefficient of determination, standard error of the estimate (SEE)
Šedesát měsíců: trh má průměrný výnos 0,55 % a směrodatnou odchylku 4,6 %, akcie Alfa 0,80 % a 7,5 %, kovariance je 26,45 (v procentech na druhou). Pak \(\sum(X - \bar X)^2 = 59\cdot 4{,}6^2 = 1\,248{,}44\) a
\[\hat\beta = \frac{26{,}45}{4{,}6^2} = 1{,}25,\qquad \hat\alpha = 0{,}80 - 1{,}25\cdot 0{,}55 = 0{,}1125\ \%\ \text{měsíčně}.\]| Zdroj | Součet čtverců | Stupně volnosti | Průměrný čtverec |
|---|---|---|---|
| Regrese (SSR) | 1 950,69 | 1 | 1 950,69 |
| Rezidua (SSE) | 1 368,06 | 58 | 23,59 |
| Celkem (SST) | 3 318,75 | 59 |
\(R^2 = 1\,950{,}69/3\,318{,}75 = 0{,}588\) (korelace 0,767): trh vysvětluje 59 % rozptylu akcie. \(SEE = \sqrt{23{,}59} = 4{,}86\ \%\) měsíčně, tedy specifické riziko asi 16,8 % ročně. \(F = 1\,950{,}69/23{,}59 = 82{,}7\) daleko nad kritickou hodnotou 4,01.
7.4Testy a intervaly koeficientů
\(s_{\hat\beta} = 4{,}857/\sqrt{1\,248{,}44} = 0{,}137\). Interval spolehlivosti 95 %: \(1{,}25 \pm 2{,}002\cdot 0{,}137 = [0{,}97;\ 1{,}53]\). Test \(H_0\!: \beta = 1\): \(t = 0{,}25/0{,}137 = 1{,}82\), p-hodnota 0,074. Na 5% hladině nelze vyloučit, že je beta akcie stejná jako beta trhu, přestože bodový odhad je o čtvrtinu vyšší.
\(s_{\hat\alpha} = 4{,}857\sqrt{1/60 + 0{,}55^2/1\,248{,}44} = 0{,}632\), \(t = 0{,}1125/0{,}632 = 0{,}18\). Alfa 1,35 % ročně je čistý šum.
Vysoké \(R^2\) neznamená přesný odhad alfy. Alfa je konstanta a odhaduje se stejně špatně jako průměr (kapitola 5); její směrodatná chyba je zhruba specifické riziko dělené odmocninou počtu let. Sklon se naopak odhaduje tím přesněji, čím víc trh během období kolísal.
7.5Předpověď
Předpověď \(\hat Y = \hat b_0 + \hat b_1X\) má nejistotu ze dvou zdrojů: z nepřesných koeficientů a z nového rezidua. Interval předpovědi je proto vždy širší než interval pro přímku a rozšiřuje se dál od průměru \(\bar X\):prediction interval
Pro akcii Alfa a \(X = -5\ \%\): \(\hat Y = 0{,}1125 + 1{,}25\cdot(-5) = -6{,}14\ \%\). \(s_f = 4{,}857\sqrt{1 + 1/60 + 5{,}55^2/1\,248{,}44} = 4{,}96\). Interval předpovědi 95 % je \(-6{,}14 \pm 2{,}002\cdot 4{,}96\), tedy od −16,1 % do +3,8 %. I při známém pohybu trhu může akcie skončit téměř kdekoli; to je specifické riziko.
7.6Funkční tvary
Lineární regrese je lineární v parametrech, ne nutně v proměnných. Logaritmováním lze modelovat i jiné tvary:functional forms: log-lin, lin-log, log-log
- Log-lin \(\ln Y = b_0 + b_1X\): zvýšení \(X\) o jednotku změní \(Y\) o \((e^{b_1} - 1)\cdot 100\ \%\). Hodí se pro růst v čase (exponenciální trend, kapitola 9).
- Lin-log \(Y = b_0 + b_1\ln X\): zvýšení \(X\) o 1 % změní \(Y\) zhruba o \(b_1/100\) jednotek.
- Log-log \(\ln Y = b_0 + b_1\ln X\): \(b_1\) je elasticita. S \(b_1 = 0{,}8\) znamená o 10 % vyšší tržní kapitalizace o \(1{,}1^{0{,}8} - 1 = 7{,}9\ \%\) vyšší objem obchodů.elasticity
Volba tvaru se posuzuje podle grafu reziduí, \(R^2\) (srovnatelné jen při stejné závislé proměnné), F-statistiky a SEE.
7.7Beta v praxi
Odhad bety závisí na volbách, které nejsou statistické, ale mají velký vliv: délka okna (obvykle 2–5 let), frekvence (denní, týdenní, měsíční), volba tržního indexu a toho, zda se použijí nadvýnosy. Denní data dávají víc pozorování, ale u méně likvidních akcií betu podhodnocují, protože jejich ceny reagují na trh se zpožděním (nesynchronní obchodování).estimation window, nonsynchronous trading
| Data | 24 měsíců | 36 měsíců | 60 měsíců | 120 měsíců | 104 týdnů | 252 dní |
|---|---|---|---|---|---|---|
| \(SE(\hat\beta)\) | 0,32 | 0,26 | 0,20 | 0,14 | 0,15 | 0,10 |
| Polovina 95% intervalu | ±0,63 | ±0,51 | ±0,40 | ±0,28 | ±0,30 | ±0,19 |
\(SE(\hat\beta) \approx \sigma_\varepsilon/(\sigma_m\sqrt n)\) s volatilitami převedenými na frekvenci dat. U bety (sklonu) frekvence pomáhá, na rozdíl od průměru.
Odhadnuté bety mají sklon „vracet se“ k 1: extrémní odhad je zčásti chyba odhadu a zčásti skutečná vlastnost, která se mění. Blume (1971) to ukázal na amerických akciích; z toho vychází běžná praktická úprava upravené bety \(\beta_{\text{upr}} = \tfrac23\hat\beta + \tfrac13\cdot 1\). Odhad 1,6 se upraví na 1,40, odhad 0,5 na 0,67. Statisticky je to smrštění odhadu k průměru celé populace (bayesovská myšlenka z kapitoly 3).adjusted beta, Blume adjustment, shrinkage
Komerční poskytovatelé bet se liší oknem, frekvencí i indexem, a proto pro stejnou akcii uvádějí různé hodnoty. Pro výpočet nákladů kapitálu (průvodce Akciová analýza) je rozumné betu brát jako rozpětí, ne jako přesné číslo, nebo použít průměr bet podobných firem v odvětví, který má mnohem menší chybu odhadu.
7.8Procvičení
- Sklon OLS je kovariance dělená rozptylem; beta je sklon regrese výnosů akcie na trh.
- \(R^2\) říká, kolik rozptylu model vysvětlí; SEE je to, co zbude – u akcie specifické riziko.
- Beta z pěti let měsíčních dat má nejistotu kolem ±0,4; alfa se odhaduje ještě hůř.
- Interval předpovědi je širší než interval pro přímku: i při známém trhu zbývá specifické riziko.
Vícenásobná regrese a faktorypokročilý
Fond porazil trh o šest procent ročně. Podle CAPM je to alfa, schopnost správce. Faktorový model ale ukáže, že fond jen držel malé, levné a rostoucí firmy, a za tyto expozice dostal zaplaceno. Vícenásobná regrese odděluje, co je schopnost, a co se dá koupit levněji.
Kuchař se chlubí, že jeho polévka je nejlepší ve městě. Chemik ji rozloží: tolik soli, tolik tuku, tolik koření. Když se ukáže, že chuť vysvětlí sůl a tuk, které si koupíte v obchodě, kuchařovo umění se zmenší na to, co zůstane po odečtení přísad. Faktorový model je takový chemický rozbor výnosu.
+Teorie: vícenásobná regrese, upravené R², AIC a BIC, F-test, faktorové modely, porušení předpokladů, umělé proměnné, logistická regrese
8.1Model a interpretace
Vícenásobná regrese vysvětluje \(Y\) několika proměnnými:multiple regression
Každý koeficient je parciální sklon: o kolik se změní \(Y\), když se \(X_j\) zvýší o jednotku a ostatní proměnné zůstanou stejné. Proto se koeficient téže proměnné v jednoduché a vícenásobné regresi může lišit, pokud jsou proměnné navzájem korelované. K předpokladům z kapitoly 7 přibývá jeden: žádná nezávislá proměnná není přesnou lineární kombinací ostatních.partial slope coefficient
8.2Kvalita modelu
\(R^2\) přidáním proměnné nikdy neklesne, i kdyby proměnná byla čistý šum. Proto se modely s různým počtem proměnných srovnávají podle upraveného R² nebo informačních kritérií, která za každý parametr penalizují:adjusted R², Akaike information criterion (AIC), Bayesian information criterion (BIC)
Lepší je model s nižším AIC nebo BIC. AIC se hodí pro výběr modelu k předpovědi, BIC penalizuje parametry přísněji a vybírá úspornější model. Upravené R² může být i záporné a nemá výklad jako podíl vysvětleného rozptylu.
8.3Společný F-test
Mají-li proměnné \(X_{k-q+1},\dots,X_k\) dohromady nějaký přínos, se testuje porovnáním omezeného modelu (bez nich) s neomezeným:joint F-test, restricted and unrestricted model
Speciálním případem je F-test celého modelu (všechny sklony nulové), který vypisuje každý regresní program. Může se stát, že žádný koeficient není individuálně významný, a přesto je F-test významný: proměnné jsou korelované a „dělí se“ o vysvětlení (multikolinearita, oddíl 8.5).
8.4Faktorové modely a alfa
Fama a French (1993) přidali k tržnímu faktoru faktor velikosti SMB a hodnoty HML, Carhart (1997) momentum MOM (podrobně průvodce Investování, oddíl 4.8). Regrese nadvýnosů fondu na faktorové výnosy
rozloží průměrný nadvýnos na faktorové expozice krát průměrné faktorové výnosy a na alfu. Vynechá-li model faktor, na který má fond expozici a jehož průměrný výnos je kladný, „schová“ se výnos tohoto faktoru do konstanty. To je zkreslení vynechanou proměnnou v praxi.factor loadings, omitted variable bias
Modelový fond Gama má skutečné expozice \(b = 1{,}0\), \(s = 0{,}5\), \(h = 0{,}6\), \(m = 0{,}2\), nulovou alfu a specifické riziko 6 % ročně. Jedna simulovaná historie 120 měsíců (výpočet v Pythonu, semínko 99; laboratoř nahoře losuje vlastní historie) dává tyto výsledky (konstanty přepočtené na rok):
| Koeficient | CAPM | t | Čtyři faktory | t |
|---|---|---|---|---|
| Alfa ročně | 6,30 % | 1,90 | 1,24 % | 0,65 |
| Trh \(b\) | 1,08 | 18,40 | 1,07 | 32,16 |
| Velikost \(s\) | – | 0,46 | 8,57 | |
| Hodnota \(h\) | – | 0,59 | 10,92 | |
| Momentum \(m\) | – | 0,20 | 4,93 | |
| \(R^2\) / upravené \(R^2\) | 0,741 / 0,739 | 0,921 / 0,918 | ||
| AIC / BIC | −837,2 / −831,6 | −972,7 / −958,7 | ||
V této historii trh ztrácel 1,75 % ročně, zatímco SMB vynesl 1,57 %, HML 4,76 % a MOM 7,67 % ročně. Fond měl průměrný nadvýnos 4,41 % ročně. Čtyřfaktorový model ho rozloží na trh \(1{,}07\cdot(-1{,}75) = -1{,}87\) p. b., velikost +0,72, hodnotu +2,82, momentum +1,50 a alfu +1,24 p. b. CAPM nezná tři z faktorů, a tak jejich příspěvek \(0{,}72 + 2{,}82 + 1{,}50 = 5{,}04\) p. b. přičte k alfě: \(1{,}24 + 5{,}04 \approx 6{,}3\ \%\).
Společný F-test přínosu tří faktorů: \(SSE_R = 0{,}1084\), \(SSE_U = 0{,}0333\), \(F = \big[(0{,}1084 - 0{,}0333)/3\big]/(0{,}0333/115) = 86{,}3\) proti kritické hodnotě 2,68. Faktory do modelu patří, upravené R² i obě informační kritéria to potvrzují.
Faktorové modely jsou standardní nástroj hodnocení fondů a „chytré bety“. Výsledek ale závisí na volbě faktorů a jejich konstrukci; fond hodnocený jinou sadou faktorů může mít jinou alfu. A faktorové prémie samy kolísají: v jednom desetiletí hodnota vydělá hodně, v dalším nic. Laboratoř ukazuje, že i s nulovou skutečnou alfou může CAPM v jedné historii vykázat alfu několik procent ročně.
8.5Porušení předpokladů
| Problém | Důsledek | Odhalení | Náprava |
|---|---|---|---|
| Podmíněná heteroskedasticita: rozptyl reziduí závisí na \(X\) | koeficienty nestranné, směrodatné chyby obvykle podhodnocené, t-testy příliš optimistické | Breuschův–Paganův test \(nR^2 \sim \chi^2_k\) z regrese čtverců reziduí na \(X\) | robustní (Whiteovy) směrodatné chyby |
| Autokorelace reziduí (časové řady) | směrodatné chyby nesprávné; s opožděnou závislou proměnnou mezi \(X\) i koeficienty nekonzistentní | Durbinův–Watsonův test \(DW \approx 2(1-r)\), Breuschův–Godfreyův test | Neweyovy–Westovy směrodatné chyby, změna modelu (kapitola 9) |
| Multikolinearita: silně korelované \(X\) | koeficienty nepřesné a nestabilní, vysoké \(R^2\) a F, ale nevýznamná t | inflační faktor rozptylu \(VIF_j = 1/(1-R_j^2)\), \(VIF \gt 5\) až 10 varuje | vynechat nebo spojit proměnné, víc dat |
Durbinova–Watsonova statistika (Durbin a Watson, 1950) je blízko 2 bez autokorelace, pod 2 při kladné a nad 2 při záporné.heteroskedasticity, Breusch–Pagan test, serial correlation, Durbin–Watson statistic, Newey–West standard errors, multicollinearity, variance inflation factor (VIF) Hodnota 1,2 odpovídá autokorelaci reziduí asi 0,4. Pro 60 pozorování a jednu proměnnou je dolní kritická hodnota na 5% hladině přibližně 1,55; 1,2 leží pod ní, a hypotézu „žádná kladná autokorelace“ proto zamítáme. U fondu Gama vychází \(DW = 1{,}91\), Breuschův–Paganův test \(nR^2 = 4{,}34\) proti kritické hodnotě \(\chi^2_{0{,}95;\,4} = 9{,}49\) a VIF všech faktorů do 1,1: model je v pořádku, jak má modelová data být.
8.6Chybná specifikace a vlivná pozorování
Model může být chybně specifikovaný: vynechá podstatnou proměnnou (koeficienty ostatních jsou zkreslené o \(b_{\text{vynech}}\cdot\delta\), kde \(\delta\) je sklon vynechané proměnné na zahrnutou), má nevhodný funkční tvar, nevhodně škáluje proměnné nebo spojuje data z období s různými režimy. Nejčastější finanční případ je „alfa“ z modelu bez faktorů, na které má fond expozici.model misspecification
Jednotlivá pozorování mohou výsledek ovládnout. Pákový bod má extrémní hodnotu \(X\) (hodnota „páky“ \(h_{ii}\) nad \(3(k+1)/n\)), odlehlá hodnota extrémní reziduum (studentizované reziduum nad kritickou hodnotou t). Cookova vzdálenost \(D_i\) spojuje obojí a měří, jak moc se změní všechny odhady po vynechání pozorování; hodnoty nad \(2\sqrt{k/n}\) stojí za prozkoumání. Jeden krizový měsíc může změnit odhad bety o desetiny.high-leverage point, outlier, studentized residual, Cook’s distance
8.7Umělé proměnné
Umělá (dummy) proměnná nabývá hodnot 0 a 1 a kóduje kvalitativní vlastnost: leden, krizové období, sektor. Do modelu jich patří o jednu méně, než je kategorií, jinak vznikne dokonalá multikolinearita s konstantou. Umělá proměnná samostatně posouvá konstantu, ve spojení s jinou proměnnou mění sklon.dummy variable, intercept dummy, slope dummy
Při \(\hat\beta = 0{,}9\) a \(\hat\gamma = 0{,}4\) má fond v klidných měsících betu 0,9, v krizových 1,3. Mnoho „defenzivních“ strategií má právě takovou nesouměrnou citlivost, kterou průměrná beta skryje.
8.8Logistická regrese
Je-li závislá proměnná binární (firma selhala, nebo ne), lineární regrese může předpovídat pravděpodobnosti pod 0 a nad 1. Logistická regrese modeluje logaritmus šance:logistic regression (logit), log-odds, odds ratio
Koeficienty se odhadují metodou maximální věrohodnosti. \(e^{b_j}\) je poměr šancí: kolikrát se zvýší šance, vzroste-li \(X_j\) o jednotku. Kvalitu modelu měří pseudo-R² a testy poměrem věrohodností.maximum likelihood
Modelový logit: \(\ln[p/(1-p)] = -4{,}0 + 3{,}0\cdot(\text{dluh}/\text{aktiva}) - 0{,}5\cdot(\text{úrokové krytí})\). Firma Beta, s.r.o., s dluhem 70 % aktiv a krytím 2: \(z = -4 + 2{,}1 - 1{,}0 = -2{,}9\), \(p = 1/(1 + e^{2{,}9}) = 5{,}2\ \%\). Firma s dluhem 90 % a krytím 1: \(z = -1{,}8\), \(p = 14{,}2\ \%\). Firma s dluhem 40 % a krytím 6: \(p = 0{,}30\ \%\). Zvýšení zadlužení o 10 p. b. násobí šanci selhání \(e^{0{,}3} = 1{,}35\); zvýšení krytí o 1 ji násobí \(e^{-0{,}5} = 0{,}61\).
8.9Procvičení
- Koeficient vícenásobné regrese je vliv proměnné při ostatních stejných.
- Alfa závisí na modelu: vynechaný faktor s kladným výnosem se schová do konstanty.
- Modely s různým počtem proměnných srovnávejte upraveným R², AIC, BIC nebo F-testem, ne holým R².
- Heteroskedasticita a autokorelace kazí směrodatné chyby, multikolinearita přesnost koeficientů; logit modeluje pravděpodobnosti.
Časové řadypokročilý
Výnosy, sazby, spready a volatilita nejsou nezávislé losy z osudí: dnešek si pamatuje včerejšek. Některé řady se vracejí k průměru, jiné bloudí bez kotvy a volatilita přichází ve vlnách. Kdo to přehlédne, dostane regrese, které „fungují“ jen náhodou, a předpovědi, které se rozpadnou.
Pes na vodítku se toulá kolem pána, ale nikdy daleko: když se vzdálí, vodítko ho přitáhne. To je řada s návratem k průměru. Pes bez vodítka může doběhnout kamkoli a jeho dnešní poloha je jediná rozumná předpověď zítřka. To je náhodná procházka. Z krátké procházky se oba psi těžko rozeznají.
+Teorie: trendy, AR modely, stacionarita, jednotkový kořen, sezónnost, ARCH a GARCH, kointegrace
9.1Trendové modely
Nejjednodušší model časové řady je lineární trend \(y_t = b_0 + b_1t + \varepsilon_t\): řada roste o stejnou částku za období. Pro veličiny, které rostou stejným tempem (tržby, index, HDP), se hodí log-lineární trend \(\ln y_t = b_0 + b_1t + \varepsilon_t\) s tempem růstu \(e^{b_1} - 1\) za období. Měsíční \(b_1 = 0{,}006\) odpovídá \(e^{0{,}072} - 1 = 7{,}47\ \%\) ročně.linear trend, log-linear trend
Trendové modely mají u finančních řad obvykle autokorelovaná rezidua (Durbinova–Watsonova statistika daleko od 2): odchylka od trendu dnes říká hodně o odchylce zítra. Pak je lepší modelovat přímo závislost na minulých hodnotách.
9.2Autoregresní modely
Autoregresní model řádu p, AR(p), vysvětluje řadu jejími vlastními minulými hodnotami: \(x_t = b_0 + b_1x_{t-1} + \dots + b_px_{t-p} + \varepsilon_t\). Odhaduje se běžnou regresí, ale jen pokud je řada kovariančně stacionární: má konstantní střední hodnotu, konstantní rozptyl a kovariance závislou jen na vzdálenosti období, ne na čase.autoregressive model AR(p), covariance stationarity
AR(1) je stacionární pro \(|b_1| \lt 1\). Nad úrovní \(\mu\) předpovídá pokles, pod ní růst: to je návrat k průměru. Poločas udává, za kolik období se odchylka od průměru v očekávání zmenší na polovinu. Vícekrokové předpovědi se počítají řetězovým pravidlem: předpověď na \(t+1\) se dosadí do rovnice pro \(t+2\). Nejistota předpovědí s horizontem roste.mean reversion, half-life, chain rule of forecasting
Měsíční spread firemních dluhopisů (v p. b.) má odhadnutý model \(x_t = 0{,}6 + 0{,}85\,x_{t-1}\). Úroveň návratu je \(0{,}6/0{,}15 = 4{,}0\) p. b., poločas \(\ln 0{,}5/\ln 0{,}85 = 4{,}27\) měsíce. Při dnešním spreadu 6,0 p. b. je předpověď na příští měsíc \(0{,}6 + 0{,}85\cdot 6 = 5{,}70\) a na dva měsíce \(0{,}6 + 0{,}85\cdot 5{,}70 = 5{,}45\) p. b.
Je-li model správně specifikovaný, rezidua nejsou autokorelovaná. Testuje se každá autokorelace reziduí \(\hat\rho_k\) statistikou \(t = \hat\rho_k/(1/\sqrt T)\) s \(T-2\) stupni volnosti (Durbinova–Watsonova statistika v modelech s opožděnou závislou proměnnou neplatí). Při \(T = 100\) a \(\hat\rho_1 = 0{,}25\) je \(t = 2{,}5\) nad kritickou hodnotou 1,98: model je třeba rozšířit o další zpoždění. Mezi modely se pro předpověď vybírá podle chyby mimo vzorek, typicky odmocniny střední čtvercové chyby (RMSE).autocorrelation of residuals, out-of-sample forecast, RMSE
9.3Náhodná procházka a jednotkový kořen
Náhodná procházka \(x_t = x_{t-1} + \varepsilon_t\) (s driftem \(x_t = b_0 + x_{t-1} + \varepsilon_t\)) je AR(1) s \(b_1 = 1\). Nemá úroveň návratu (\(b_0/(1-b_1)\) není definováno) a její rozptyl roste s časem, po \(T\) krocích je \(T\sigma^2\). Není kovariančně stacionární; říká se, že má jednotkový kořen. Logaritmy cen akcií a měnové kurzy se náhodné procházce podobají; nejlepší předpověď zítřejší ceny je dnešní cena (plus drift).random walk, drift, unit root
Jednotkový kořen nelze testovat běžným t-testem \(b_1 = 1\), protože za \(H_0\) neplatí obvyklé rozdělení. Dickeyův–Fullerův test odhadne \(\Delta x_t = b_0 + g_1x_{t-1} + \varepsilon_t\), kde \(g_1 = b_1 - 1\), a t-statistiku \(g_1\) porovná se zvláštními kritickými hodnotami (s konstantou na 5 % přibližně −2,86, výrazně dál od nuly než −1,65). \(H_0\!: g_1 = 0\) je jednotkový kořen; zamítnutí znamená stacionaritu.Dickey–Fuller test
Regrese měsíčních změn P/E trhu na jeho úroveň dá \(\hat g_1 = -0{,}04\) se směrodatnou chybou 0,025, \(t = -1{,}60\). To je nad kritickou hodnotou −2,86: jednotkový kořen nezamítáme. Neznamená to, že P/E jednotkový kořen má; při pomalém návratu (\(b_1 = 0{,}96\), poločas 17 měsíců) má test na krátkých datech malou sílu. Řadu ale nelze použít v AR modelu v úrovních; pracuje se s prvními diferencemi \(\Delta x_t\).
Regrese jedné náhodné procházky na jinou, nezávislou, dává často vysoké \(R^2\) a „významné“ t-statistiky. Granger a Newbold (1974) to nazvali zdánlivou regresí. Dvě rostoucí řady bez jakékoli souvislosti (počet registrovaných aut a cena nemovitostí) spolu „vysvětlují“ skvěle. Před regresí časových řad je proto nutné testovat jednotkové kořeny.spurious regression
9.4Sezónnost
Čtvrtletní nebo měsíční řady (tržby maloobchodu, objemy obchodů) mají často sezónní vzor: letošní čtvrté čtvrtletí se podobá loňskému čtvrtému. Projeví se významnou autokorelací reziduí na sezónním zpoždění (4 u čtvrtletních, 12 u měsíčních dat). Náprava je přidat do modelu sezónní zpoždění, například \(x_t = b_0 + b_1x_{t-1} + b_2x_{t-4} + \varepsilon_t\).seasonality, seasonal lag
Při \(T = 60\) čtvrtletí a autokorelaci reziduí na zpoždění 4 rovné 0,45 je \(t = 0{,}45\sqrt{60} = 3{,}49\): sezónnost je významná.
9.5Volatilita v čase: ARCH a GARCH
Výnosy akcií jsou skoro nekorelované, jejich absolutní velikosti ale korelované silně: po bouřlivém dni přichází spíš bouřlivý den. Engle (1982) navrhl model autoregresní podmíněné heteroskedasticity ARCH, v němž rozptyl dnešního šoku závisí na velikosti včerejšího. Bollerslev (1986) ho zobecnil na GARCH, kde rozptyl závisí i na včerejším rozptylu:ARCH, GARCH, volatility clustering
\(V_L\) je dlouhodobý rozptyl, ke kterému se předpovědi volatility vracejí, \(\alpha + \beta \lt 1\) je setrvačnost a poločas šoku volatility je \(\ln 0{,}5/\ln(\alpha+\beta)\). Předpověď rozptylu za \(k\) období je \(E(\sigma_{t+k}^2) = V_L + (\alpha+\beta)^{k-1}(\sigma_{t+1}^2 - V_L)\). Přítomnost ARCH se testuje regresí čtverců reziduí na jejich zpoždění: významný sklon znamená, že rozptyl je předpověditelný.persistence, long-run variance
Odhad \(\omega = 0{,}000002\), \(\alpha = 0{,}08\), \(\beta = 0{,}90\). Dlouhodobý rozptyl \(0{,}000002/0{,}02 = 0{,}0001\), tedy volatilita 1 % denně a \(1\ \%\cdot\sqrt{252} = 15{,}9\ \%\) ročně. Setrvačnost 0,98, poločas 34 obchodních dní.
Po prudkém propadu je zítřejší podmíněná volatilita 2 % (rozptyl 0,0004). Předpověď za 20 dní: \(0{,}0001 + 0{,}98^{19}\cdot 0{,}0003 = 0{,}000304\), volatilita 1,74 %; za 60 dní 1,38 %; za 250 dní 1,01 %. Trh se „uklidňuje“ pomalu.
GARCH s normálními šoky vytváří tlusté chvosty: směs klidných a bouřlivých období má vyšší špičatost než každé z nich (kapitola 2). Pro hodnoty z příkladu je špičatost \(3(1-0{,}98^2)/(1-0{,}98^2-2\cdot 0{,}08^2) = 4{,}43\), nadbytečná 1,43. Skutečné denní výnosy mají špičatost ještě vyšší, proto se šoky často modelují Studentovým t.
Modely typu GARCH stojí za předpověďmi volatility v řízení rizik (hodnota v riziku na příští den), za oceňováním opcí s proměnlivou volatilitou (průvodce Oceňování opcí) i za strategiemi, které snižují expozici, když volatilita roste. Pravidlo odmocniny času (průvodce Investování, oddíl 3.3) platí jen pro konstantní volatilitu; s GARCH se roční rozptyl počítá jako součet předpovědí denních rozptylů.
9.6Regrese dvou časových řad a kointegrace
Regrese \(y_t\) na \(x_t\) je v pořádku, když jsou obě řady stacionární. Má-li jednotkový kořen jen jedna z nich, regrese je chybná. Mají-li ho obě, rozhoduje kointegrace: existuje-li jejich lineární kombinace \(y_t - b_1x_t\), která je stacionární, sdílejí řady společný dlouhodobý trend a regrese v úrovních popisuje rovnovážný vztah (Engle a Granger, 1987). Testuje se Dickeyovým–Fullerovým testem reziduí s Englovými–Grangerovými kritickými hodnotami. Nejsou-li kointegrované, regrese je zdánlivá a pracuje se s diferencemi.cointegration, Engle–Granger test
Příkladem kointegrace bývají ceny téže akcie na dvou burzách nebo spotová cena a cena futures; na ní stojí párové obchodování. Nevýhodou je, že vztah se může rozpadnout a odhad z historie to neukáže dopředu.
9.7Procvičení
- AR(1) se vrací k úrovni \(b_0/(1-b_1)\); rychlost popisuje poločas.
- Náhodná procházka nemá kotvu a její rozptyl roste s časem; jednotkový kořen se testuje Dickeyovým–Fullerovým testem.
- Regrese dvou nestacionárních řad bez kointegrace je zdánlivá, i když vypadá skvěle.
- Volatilita se shlukuje a vrací k dlouhodobé úrovni; GARCH to popisuje a vytváří tlusté chvosty.
Strojové učení a velká datapokročilý
Strojové učení umí najít vzory, které by člověk v datech nikdy neviděl. To je jeho síla i past: najde je i tam, kde žádné nejsou. Na trzích, kde je signálu málo a šumu hodně, rozhoduje o úspěchu modelu víc poctivé ověření než chytrost algoritmu.
Student, který se naučí zpaměti odpovědi na loňské testy, má z nich plný počet bodů. U zkoušky s novými otázkami propadne. Model strojového učení, který se „naučí zpaměti“ historická data, vypadá v backtestu skvěle a na nových datech selže. Tomu se říká přeučení.
+Teorie: druhy učení, přeučení, křížová validace, regularizace, algoritmy, hodnocení modelů, text a velká data, přeučené backtesty
10.1Co je strojové učení
Strojové učení je soubor metod, které se vzory učí z dat, místo aby je člověk předem zapsal do modelu. Klasická statistika obvykle začíná modelem (lineární regrese) a ptá se, zda data odpovídají; strojové učení začíná daty a hledá model, který nejlépe předpovídá. Cílem je obvykle předpověď, ne výklad příčin.machine learning (ML)
- Učení s učitelem: data mají známou cílovou proměnnou (výnos příštího měsíce, selhání úvěru). Regrese předpovídá čísla, klasifikace kategorie.supervised learning, target, features
- Učení bez učitele: cílová proměnná chybí, algoritmus hledá strukturu – shluky podobných fondů, společné faktory.unsupervised learning
- Hluboké učení (neuronové sítě s mnoha vrstvami) a posilované učení (agent se učí z odměn za své akce) jsou výkonné, ale potřebují velmi mnoho dat.deep learning, reinforcement learning
10.2Přeučení, zkreslení a rozptyl
Model je přeučený, když se kromě skutečného vztahu naučil i šum trénovacích dat: v tréninku má malou chybu, na nových datech velkou. Nedoučený model je příliš jednoduchý a chybuje všude. Očekávaná chyba předpovědi se rozkládá na tři části:overfitting, underfitting, bias–variance trade-off
Se složitostí modelu zkreslení klesá a rozptyl roste. Nejlepší model leží uprostřed, a kde přesně, závisí na množství dat a síle šumu: s více daty si lze dovolit složitější model. Laboratoř nahoře to ukazuje: pro 20 bodů a silný šum je testová chyba nejmenší u polynomu nízkého stupně, s 60 body a slabým šumem lze jít výš.
Data se proto dělí na trénovací (odhad parametrů), validační (volba složitosti a ladicích parametrů) a testovací vzorek, na který se sáhne jen jednou, na konci. Každé nahlédnutí do testovacích dat při vývoji z nich dělá data trénovací.training, validation and test sample
10.3Křížová validace
Při \(k\)-násobné křížové validaci se trénovací data rozdělí na \(k\) částí; model se \(k\)-krát natrénuje na \(k-1\) částech a vyhodnotí na zbylé. Průměr chyb odhaduje chybu mimo vzorek. Pro volbu ladicího parametru z 20 hodnot pětinásobnou validací je třeba \(5\cdot 20 = 100\) tréninků plus jeden konečný.k-fold cross-validation, hyperparameter
U časových řad je náhodné míchání pozorování chyba: model by se „učil z budoucnosti“. Používá se postupné ověřování (natrénovat na datech do roku \(t\), vyhodnotit rok \(t+1\), posunout okno) a mezi trénovacími a testovacími daty se nechává mezera, aby se do testu nepropsaly překrývající se výnosy. Únik informace z testovacích dat do tréninku je nejčastější důvod, proč model ve skutečnosti selže.walk-forward validation, data leakage
10.4Regularizace
Regularizace přidá k součtu čtverců reziduí pokutu za velikost koeficientů a tím model zjednoduší:regularization, penalized regression
LASSO (Tibshirani, 1996) některé koeficienty stlačí přesně na nulu, a tak zároveň vybírá proměnné; hodí se, když kandidátů je mnoho a podstatných málo. Hřebenová regrese koeficienty zmenšuje, ale nenuluje; hodí se při multikolinearitě. Velikost pokuty \(\lambda\) se volí křížovou validací. Je to stejná myšlenka jako upravená beta z kapitoly 7: smrštit odhad k jednoduššímu tvaru výměnou za menší rozptyl.LASSO, ridge regression
10.5Algoritmy učení s učitelem
- Rozhodovací strom (CART) dělí data postupnými otázkami („P/E pod 12?“, „zadlužení nad 60 %?“) do skupin s podobnou cílovou hodnotou. Je srozumitelný, ale snadno se přeučí; omezuje se hloubkou a prořezáváním.classification and regression tree (CART), pruning
- Náhodný les (Breiman, 2001) průměruje stovky stromů naučených na bootstrapových výběrech a náhodných podmnožinách proměnných. Průměrování snižuje rozptyl; jde o souborovou metodu, stejně jako boosting, který stromy učí postupně na chybách předchozích.random forest, ensemble learning, bagging, boosting
- k nejbližších sousedů (kNN) klasifikuje pozorování podle většiny z \(k\) nejpodobnějších; je jednoduché, ale citlivé na volbu vzdálenosti a měřítka proměnných.k-nearest neighbors (kNN)
- Metoda podpůrných vektorů (SVM) hledá hranici mezi třídami s největším odstupem; neuronové sítě skládají mnoho jednoduchých nelineárních jednotek a zvládnou velmi složité vztahy, ale potřebují hodně dat a jsou těžko vysvětlitelné.support vector machine (SVM), neural network
10.6Učení bez učitele
Analýza hlavních komponent (PCA) nahradí mnoho korelovaných proměnných několika nekorelovanými kombinacemi, které zachytí co nejvíc rozptylu. U výnosové křivky státních dluhopisů obvykle první tři komponenty vysvětlí přes 90 % pohybů a dají se číst jako posun úrovně, změna sklonu a zakřivení (Litterman a Scheinkman, 1991). Komponenty ale nemusí mít ekonomický výklad.principal component analysis (PCA), dimension reduction
Shlukování seskupí podobná pozorování. Metoda k-průměrů rozdělí data do \(k\) shluků kolem středů, hierarchické shlukování postupně spojuje (nebo dělí) skupiny a výsledek kreslí jako strom (dendrogram). Shlukováním výnosů fondů lze zjistit jejich skutečný styl, který se nemusí shodovat s tím deklarovaným.clustering, k-means, hierarchical clustering, dendrogram
10.7Hodnocení klasifikace
Výsledek klasifikátoru shrnuje matice záměn: správně pozitivní (TP), falešně pozitivní (FP), falešně negativní (FN) a správně negativní (TN). Z ní plyne přesnost \(TP/(TP+FP)\) (kolik označených je opravdu pozitivních), úplnost \(TP/(TP+FN)\) (kolik pozitivních jsme našli), správnost \((TP+TN)/n\) a jejich harmonický průměr \(F_1\). Křivka ROC kreslí úplnost proti podílu falešných poplachů pro všechny prahy, plocha pod ní (AUC) je 0,5 pro náhodný a 1 pro dokonalý model.confusion matrix, precision, recall, accuracy, F1 score, ROC curve, AUC
Z 1 000 úvěrů jich 60 selže. Model označí 100 úvěrů, z toho 40 opravdu selže: TP = 40, FP = 60, FN = 20, TN = 880. Přesnost \(40/100 = 40\ \%\), úplnost \(40/60 = 66{,}7\ \%\), \(F_1 = 2\cdot 0{,}4\cdot 0{,}667/(0{,}4 + 0{,}667) = 0{,}50\), správnost 92 %.
„Model“, který neoznačí nikoho, má správnost 94 %, vyšší! U vzácných jevů je správnost zavádějící; rozhoduje přesnost a úplnost a cena obou druhů chyb. Je to totéž, co ukázala Bayesova věta v kapitole 3: při nízké základní četnosti je i dobrý signál většinou planý poplach.
10.8Velká data a text
Velká data se popisují čtyřmi V: objem (volume), rychlost (velocity), rozmanitost (variety) a věrohodnost (veracity). Investiční svět k tradičním cenám a výkazům přidává alternativní data: satelitní snímky parkovišť, platební transakce, vyhledávání na internetu, data ze senzorů. Mají potenciál, ale bývají krátká, drahá, zkreslená a právně citlivá.big data, alternative data
Text se pro model připravuje v krocích: čištění (odstranění značek, čísel, interpunkce), tokenizace na slova, odstranění stop slov (a, the, že…), převod na základní tvar (stemming nebo lemmatizace), pak pytel slov a matice dokumentů a termínů, případně s n-gramy (dvojice slov). Váha slova se často počítá jako TF-IDF: četnost v dokumentu krát logaritmus vzácnosti napříč dokumenty.tokenization, stop words, stemming, lemmatization, bag-of-words, document term matrix, n-grams, TF-IDF
Slovo „ztráta“ se v 500slovné zprávě objeví 5krát (TF = 0,01) a vyskytuje se ve 100 z 10 000 zpráv (IDF = \(\ln 100 = 4{,}61\)): TF-IDF = 0,046. Zpráva s 12 pozitivními a 20 negativními slovy má čistý sentiment \((12-20)/32 = -0{,}25\). Obecné slovníky sentimentu ve financích selhávají: slova jako „liability“ (závazek) nebo „tax“ jsou v účetnictví neutrální. Loughran a McDonald (2011) proto sestavili finanční slovník; v češtině je třeba podobnou práci udělat znovu.sentiment analysis
10.9Proč backtesty lžou
Backtest je historická simulace strategie. Kdo vyzkouší \(N\) variant a vybere nejlepší, dostane Sharpeho poměr nadsazený výběrem, i když žádná varianta nemá skutečnou výhodu. Odhad Sharpeho poměru z \(T\) let má (při nulovém skutečném poměru) směrodatnou chybu zhruba \(1/\sqrt T\) (kapitola 5) a očekávané maximum z \(N\) nezávislých normálních veličin je přibližněbacktest overfitting, selection bias
\(\Phi^{-1}\) je kvantilová funkce normovaného normálního rozdělení a \(\gamma \approx 0{,}5772\) Eulerova–Mascheroniho konstanta. Bailey, Borwein, López de Prado a Zhu (2014) z toho odvodili minimální délku backtestu: aby nejlepší z \(N\) bezcenných strategií neměla v očekávání roční Sharpeho poměr aspoň 1, musí backtest trvat zhruba \(E[\max_N]^2\) let.minimum backtest length (MinBTL)
| Počet strategií N | 10 | 45 | 100 | 1 000 |
|---|---|---|---|---|
| \(E[\max_N]\) (přesně) | 1,54 | 2,21 | 2,51 | 3,24 |
| Nejlepší roční SR, backtest 5 let | 0,69 | 0,99 | 1,12 | 1,45 |
| Nejlepší roční SR, backtest 10 let | 0,49 | 0,70 | 0,79 | 1,03 |
| Minimální délka backtestu (SR 1, z aproximace) | 2,5 roku | 5,0 roku | 6,4 roku | 10,6 roku |
S pěti lety dat stačí vyzkoušet zhruba 45 nezávislých variant, aby nejlepší měla v backtestu Sharpeho poměr kolem 1 bez jakékoli skutečné výhody. Varianty v praxi nezávislé nejsou (liší se jedním parametrem), takže „efektivní“ počet pokusů je menší, ale bývá ho vidět jen v laboratorním deníku autora, ne ve výsledku. Bailey a López de Prado (2014) navrhli deflovaný Sharpeho poměr, který změřený poměr porovná s očekávaným maximem při daném počtu pokusů a opraví ho i o šikmost a špičatost výnosů.deflated Sharpe ratio
Než uvěříte backtestu, zeptejte se: Kolik variant bylo vyzkoušeno? Jak dlouhá jsou data a zahrnují různé tržní režimy? Byla část dat odložena a použita jen jednou? Má strategie ekonomické vysvětlení, proč by měla fungovat? Počítá s náklady, daněmi a likviditou? Kde chybí odpovědi, berte Sharpeho poměr backtestu jako horní mez, ne jako očekávání.
10.10Procvičení
- Přeučený model zná minulost nazpaměť a budoucnost neodhadne; rozhoduje chyba mimo vzorek.
- Křížová validace a regularizace hledají rovnováhu mezi zkreslením a rozptylem; u časových řad se ověřuje chronologicky.
- U vzácných jevů je správnost klamná; sledujte přesnost a úplnost.
- Nejlepší z mnoha vyzkoušených strategií vypadá dobře i bez jakékoli výhody. Ptejte se, kolik variant bylo zkoušeno.
Slovníček
Vzorce na jednom místě
Výnosy a popisná statistika (kapitoly 1 a 2)
Pravděpodobnost a rozdělení (kapitoly 3 a 4)
Odhad a testy (kapitoly 5 a 6)
Regrese (kapitoly 7 a 8)
Časové řady a strojové učení (kapitoly 9 a 10)
Statistické tabulky
Tabulky jsou spočítané přímo ve vašem prohlížeči ze stejných funkcí, které používají laboratoře (distribuční funkce normálního rozdělení řadou, rozdělení t, χ² a F přes neúplnou funkci beta a gama). Hodnoty jsou zaokrouhlené na tři až čtyři desetinná místa.
Oboustranný test na hladině \(\alpha\) používá sloupec \(p = \alpha/2\). Pro Dickeyův–Fullerův test tyto tabulky neplatí (kapitola 9).
Zdroje a předpoklady
Předpisy a standardy
- Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, čl. 44 odst. 4 až 6 – informace o minulé výkonnosti (nesmí být hlavním prvkem sdělení; předchozích 5 let nebo celé období existence, je-li kratší; celá dvanáctiměsíční období; referenční období a zdroj; výrazné upozornění, že minulá výkonnost není spolehlivým ukazatelem budoucích výsledků; měna a vliv poplatků), simulovaná minulá výkonnost a budoucí výkonnost (scénáře v různých tržních podmínkách); znění při přijetí, eur-lex.europa.eu a legislation.gov.uk. Ověřeno 13. 10. 2026; aktuální konsolidované znění doporučujeme ověřit na eur-lex.europa.eu.
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (PRIIPs) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653, příloha II – ukazatel tržního rizika jako volatilita ekvivalentní hodnotě v riziku na hladině 97,5 % za doporučenou dobu držení; pro produkty kategorie 2 výpočet z momentů (průměr, volatilita, šikmost, nadbytečná špičatost) logaritmických výnosů za 5 let pomocí Cornishova–Fisherova rozvoje; třídy 1–7 s hranicemi 0,5; 5; 12; 20; 30 a 80 %. Nařízení (EU) 2021/2268 metodiku od 1. 1. 2023 upravilo (mimo jiné opravilo vzorec VEV); handbook.fca.org.uk (znění přílohy II při přijetí), deloitte.com. Ověřeno 13. 10. 2026; přesné aktuální znění vzorců ověřte v konsolidovaném znění na eur-lex.europa.eu.
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 4 odst. 1 písm. t) a u), § 36 odst. 2 písm. a) – osvobození příjmů z prodeje cenných papírů do úhrnu 100 000 Kč za zdaňovací období a po více než 3 letech držby; zvláštní sazba daně 15 % z podílů na zisku; znění účinné od 1. 8. 2026, zakonyprolidi.cz. Ověřeno 13. 10. 2026. Podrobně v průvodcích Investování a Daně investora.
- CFA Institute: Global Investment Performance Standards (GIPS®) 2020 – časově vážený výnos pro prezentaci výkonnosti kompozitů, zákaz anualizace výnosů za období kratší než rok (dobrovolný oborový standard, ne předpis).
Literatura
- DeFusco, R. A., McLeavey, D. W., Pinto, J. E., Runkle, D. E., Anson, M. J. P. (2015): Quantitative Investment Analysis. 3. vyd. Hoboken: Wiley (CFA Institute Investment Series).
- Hastie, T., Tibshirani, R., Friedman, J. (2009): The Elements of Statistical Learning. 2. vyd. New York: Springer.
- Blume, M. E. (1971): On the Assessment of Risk. Journal of Finance 26 (1), 1–10.
- Blume, M. E. (1974): Unbiased Estimators of Long-Run Expected Rates of Return. Journal of the American Statistical Association 69 (347), 634–638.
- Mandelbrot, B. (1963): The Variation of Certain Speculative Prices. Journal of Business 36 (4), 394–419.
- Cornish, E. A., Fisher, R. A. (1938): Moments and Cumulants in the Specification of Distributions. Revue de l’Institut International de Statistique 5 (4), 307–320.
- Efron, B. (1979): Bootstrap Methods: Another Look at the Jackknife. Annals of Statistics 7 (1), 1–26.
- Merton, R. C. (1980): On Estimating the Expected Return on the Market: An Exploratory Investigation. Journal of Financial Economics 8 (4), 323–361.
- Lo, A. W. (2002): The Statistics of Sharpe Ratios. Financial Analysts Journal 58 (4), 36–52.
- Brown, S. J., Goetzmann, W., Ibbotson, R. G., Ross, S. A. (1992): Survivorship Bias in Performance Studies. Review of Financial Studies 5 (4), 553–580.
- Jarque, C. M., Bera, A. K. (1980): Efficient Tests for Normality, Homoscedasticity and Serial Independence of Regression Residuals. Economics Letters 6 (3), 255–259.
- Benjamini, Y., Hochberg, Y. (1995): Controlling the False Discovery Rate: A Practical and Powerful Approach to Multiple Testing. Journal of the Royal Statistical Society, Series B 57 (1), 289–300.
- Harvey, C. R., Liu, Y., Zhu, H. (2016): … and the Cross-Section of Expected Returns. Review of Financial Studies 29 (1), 5–68.
- Durbin, J., Watson, G. S. (1950): Testing for Serial Correlation in Least Squares Regression I. Biometrika 37 (3/4), 409–428.
- Breusch, T. S., Pagan, A. R. (1979): A Simple Test for Heteroscedasticity and Random Coefficient Variation. Econometrica 47 (5), 1287–1294.
- White, H. (1980): A Heteroskedasticity-Consistent Covariance Matrix Estimator and a Direct Test for Heteroskedasticity. Econometrica 48 (4), 817–838.
- Newey, W. K., West, K. D. (1987): A Simple, Positive Semi-Definite, Heteroskedasticity and Autocorrelation Consistent Covariance Matrix. Econometrica 55 (3), 703–708.
- Fama, E. F., French, K. R. (1993): Common Risk Factors in the Returns on Stocks and Bonds. Journal of Financial Economics 33 (1), 3–56.
- Carhart, M. M. (1997): On Persistence in Mutual Fund Performance. Journal of Finance 52 (1), 57–82.
- Dickey, D. A., Fuller, W. A. (1979): Distribution of the Estimators for Autoregressive Time Series with a Unit Root. Journal of the American Statistical Association 74 (366), 427–431.
- Granger, C. W. J., Newbold, P. (1974): Spurious Regressions in Econometrics. Journal of Econometrics 2 (2), 111–120.
- Engle, R. F. (1982): Autoregressive Conditional Heteroscedasticity with Estimates of the Variance of United Kingdom Inflation. Econometrica 50 (4), 987–1007.
- Bollerslev, T. (1986): Generalized Autoregressive Conditional Heteroskedasticity. Journal of Econometrics 31 (3), 307–327.
- Engle, R. F., Granger, C. W. J. (1987): Co-Integration and Error Correction: Representation, Estimation, and Testing. Econometrica 55 (2), 251–276.
- Litterman, R., Scheinkman, J. (1991): Common Factors Affecting Bond Returns. Journal of Fixed Income 1 (1), 54–61.
- Tibshirani, R. (1996): Regression Shrinkage and Selection via the Lasso. Journal of the Royal Statistical Society, Series B 58 (1), 267–288.
- Breiman, L. (2001): Random Forests. Machine Learning 45 (1), 5–32.
- Loughran, T., McDonald, B. (2011): When Is a Liability Not a Liability? Textual Analysis, Dictionaries, and 10-Ks. Journal of Finance 66 (1), 35–65.
- Bailey, D. H., Borwein, J. M., López de Prado, M., Zhu, Q. J. (2014): Pseudo-Mathematics and Financial Charlatanism: The Effects of Backtest Overfitting on Out-of-Sample Performance. Notices of the American Mathematical Society 61 (5), 458–471.
- Bailey, D. H., López de Prado, M. (2014): The Deflated Sharpe Ratio: Correcting for Selection Bias, Backtest Overfitting, and Non-Normality. Journal of Portfolio Management 40 (5), 94–107.
Modelové předpoklady
Všechna data v laboratořích a řešených příkladech jsou modelová: generovaná pseudonáhodným generátorem s pevným semínkem (v laboratořích tlačítkem „nový vzorek“ s jiným), nebo zvolená tak, aby šel výpočet sledovat. Nejsou to historické údaje žádného trhu, fondu ani firmy. Modely většinou předpokládají nezávislé a normálně rozdělené výnosy (logaritmické u cen); kapitoly 2, 4 a 9 ukazují, kde a jak tento předpoklad selhává. Výnosy jsou nominální v korunách, bez daní a poplatků, pokud příklad neříká jinak. Čísla v textu jsou spočítaná skriptem; mezivýsledky jsou zaokrouhlené, výpočet pracuje s plnou přesností.