Statistika a modely
INTERAKTIVNÍ PRŮVODCE · ŘÍJEN 2026

Statistika a modely

Co se dá z dat o výnosech vyčíst –
a kdy čísla jen opakují náhodu

Za vámi přibývají měsíční výnosy modelového akciového trhu a skládají se do histogramu. Oranžová křivka je normální rozdělení se stejným průměrem a volatilitou. Sledujte levý okraj: propady o víc než tři směrodatné odchylky přicházejí častěji, než křivka slibuje.

pozorovaných měsíců–
průměr / volatilita ročně–
propady pod −3σ: skutečně / normální–
nejhorší měsíc–
Úvodem

Jak průvodce používat

Za každým investičním rozhodnutím stojí čísla z minulosti: průměrný výnos, volatilita, beta, alfa správce, výsledek backtestu. Každé z nich je odhad z omezeného vzorku dat a nese v sobě náhodu. Průvodce ukazuje, jak taková čísla počítat, jak přesně je známe a jak poznat, kdy se náhoda vydává za zákonitost.

📊

Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř, kde si věc vyzkoušíte na simulovaných datech: histogramy, regresní přímky, tisíce modelových fondů. Pod ní mise za XP, od pozorovatele až po kvanta. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: definice, vzorce, odvození, řešené příklady a příklady k procvičení. Barevná tečka v obsahu ukazuje náročnost. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.

Průvodce patří do pokročilé části studijní cesty VzdělávAI. Navazuje na kapitoly 3 a 4 průvodce Investování (výnos a riziko v číslech, diverzifikace a CAPM), které tu jen stručně připomínáme. Kdo ještě neví, co je volatilita nebo beta, začne raději tam. Po statistice následují průvodci Strukturované produkty očima klienta, Panna, orel a cena opce a Oceňování opcí, kde se rozdělení, simulace a binomické stromy vracejí v plné síle.

Modelové předpoklady

Laboratoře pracují se simulovanými daty. Generátor náhodných čísel má pevné semínko, takže výchozí obrázek je pokaždé stejný; tlačítko „nový vzorek“ vylosuje jiný. Kde text mluví o „historii“ nebo „datech fondu“, jde o modelová data, ne o skutečné výsledky konkrétního trhu nebo produktu.

Tab. 0.1Modelová čísla průvodce (ročně, nominálně v Kč)
VeličinaOčekávaný výnosVolatilitaKde se používá
Hotovost (bezriziková sazba)2,0 %0,5 %Sharpeho poměr, nadvýnosy, CAPM
Státní dluhopisy3,5 %5 %kovariance, portfolio
Akcie vyspělých trhů („trh“)7,0 %16 %většina laboratoří
Akcie rozvíjejících se trhů8,0 %22 %příklady
Zlato4,0 %15 %kovarianční matice
Faktor velikosti SMB (ilustrativně)1,0 %10 %kapitola 8
Faktor hodnoty HML (ilustrativně)2,0 %10 %kapitola 8
Faktor momenta MOM (ilustrativně)4,0 %14 %kapitola 8
Inflace 2,5 % ročně. Korelace akcií a státních dluhopisů 0,1 jako v průvodci Investování. Měsíční výnosy se odvozují z ročních: logaritmický průměr dělený 12, volatilita dělená \(\sqrt{12}\). Faktorové prémie jsou ilustrativní, ne odhad trhu; faktory jsou v modelu vzájemně nezávislé.

Čtyři druhy rámečků

Příklad Výpočet na číslech

Modelový výpočet, který si můžete přepočítat. Mezivýsledky jsou zaokrouhlené, počítá se ale s plnou přesností.

Z praxe

Jak se se statistikou zachází v reálném investování: zvyklosti, regulace, pasti a souvislosti.

Pravidlo palce

Rychlý odhad bez kalkulačky. Ke kontrole, ne k rozhodnutí.

Pozor

Místo, kde se nejčastěji chybuje – ve výpočtu i ve výkladu.

Studijní materiál, ne investiční doporučení ani nabídka. Průvodce nejmenuje produkty ani poskytovatele; firmy a fondy v příkladech (Alfa, Beta, Gama…) jsou smyšlené. Minulé ani modelové výnosy nejsou zárukou budoucích. Předpisy, na které text odkazuje, mají v příloze D zdroj a datum ověření.

Teorie odpovídá rozsahem a hloubkou látce kvantitativních metod programu CFA® úrovně I a II: míry výnosu, popisná statistika, pravděpodobnost a matematika portfolia, rozdělení a simulace, odhad a statistická inference, testování hypotéz, jednoduchá a vícenásobná regrese, časové řady, strojové učení a velká data. CFA® a Chartered Financial Analyst® jsou ochranné známky CFA Institute; průvodce s CFA Institute nesouvisí.

Část IPopis dat
1

Měření výnosůzačátečník

Než začnete počítat průměry, rozptyly a regrese, musíte vědět, co přesně měříte. Stejná data dávají různé „průměrné výnosy“ podle toho, jakou otázku kladete: jak rostl majetek, co čekat příští rok, jak si vedl správce, nebo jak se vedlo vašim penězům.

🧮

Dva cestující jedou stejným vlakem z Prahy do Brna. Vlak hodinu stál v Kolíně. Kdo nastoupil v Praze, jel v průměru pomaleji než ten, kdo přistoupil v Kolíně až po odstávce. Vlak je jeden, ale „průměrná rychlost“ cestujících se liší podle toho, kdy nastoupili. S fondem je to stejné: jeho výnos je jeden, výnosů investorů, kteří do něj vstupovali v různou dobu, je tolik, kolik je investorů.

Časově a peněžně vážený výnos
Osm let modelového akciového fondu. Investor začne se 100 000 Kč a podle zvoleného chování na konci roku přidává nebo vybírá. Časově vážený výnos (TWR) měří fond, peněžně vážený (MWR) peníze investora. Rozdíl je cena za načasování.
LABORATOŘ
Model: roční výnosy fondu +18, +24, −15, −28, +32, +12, −6 a +20 %. „Honí výkon“: po roce s výnosem aspoň 10 % přidá, po ztrátovém roce vybere. „Proti proudu“: naopak. Toky na konci roku, bez daní a poplatků. Ne předpověď.
Minihra: který průměr použít?
Ke každé otázce přiřaďte míru, která na ni odpovídá. Za šest a více správných odpovědí 15 XP.
MINIHRA
0 / 7
+Teorie: výnos za období, tři průměry, předpověď z historie, TWR a MWR, výnos po nákladech, dani a s pákou

1.1Od ceny k výnosu

Základní jednotkou je výnos za dobu držby, tedy změna ceny plus vyplacené příjmy vztažené k počáteční ceně, \(R_t = (P_t - P_{t-1} + D_t)/P_{t-1}\). Výnosy navazujících období se skládají násobením a dlouhé období se převádí na roční míru. To vše podrobně vykládá kapitola 3 průvodce Investování; tady na ni navážeme otázkou, se kterou pracuje celý tento průvodce: jak s výnosy zacházet jako s daty.holding period return (HPR)

Pro statistiku jsou výhodnější logaritmické (spojitě úročené) výnosy \(r_t = \ln(1+R_t) = \ln(P_t/P_{t-1})\) bez dividend. Mají tři vlastnosti, které z nich dělají „surovinu“ statistických modelů:continuously compounded (log) return

  • Sčítají se v čase. Výnos za \(T\) období je součet \(r_1 + \dots + r_T\). Součty nezávislých veličin mají jednoduchou statistiku: střední hodnota roste s \(T\), rozptyl také s \(T\) a podle centrální limitní věty (kapitola 5) se součet blíží normálnímu rozdělení.
  • Nejsou omezené zdola. Jednoduchý výnos nemůže klesnout pod −100 %, logaritmický může nabývat libovolné záporné hodnoty. Model s normálně rozdělenými logaritmickými výnosy tak nikdy nevygeneruje zápornou cenu.
  • Jsou souměrné. Růst ze 100 na 125 a pokles zpět na 100 je \(+22{,}3\ \%\) a \(-22{,}3\ \%\), zatímco jednoduché výnosy dávají +25 % a −20 %.
Příklad Tři měsíce, dva druhy výnosu

Cena podílu se vyvíjí 100 → 112 → 98 → 105 Kč. Jednoduché měsíční výnosy jsou +12,00 %, −12,50 % a +7,14 %; jejich součet 6,64 % nedává nic smysluplného. Skutečný výnos za čtvrtletí je \(1{,}12\cdot 0{,}875\cdot 1{,}0714 - 1 = 5{,}00\ \%\).

Logaritmické výnosy jsou \(\ln 1{,}12 = 11{,}33\ \%\), \(\ln 0{,}875 = -13{,}35\ \%\) a \(\ln(105/98) = 6{,}90\ \%\). Jejich součet 4,88 % je přesně \(\ln(105/100)\) a zpětně \(e^{0{,}0488} - 1 = 5{,}00\ \%\).

Je-li logaritmický výnos za rok normálně rozdělený se střední hodnotou \(\mu\) a směrodatnou odchylkou \(\sigma\), má jednoduchý výnos lognormální rozdělení (kapitola 4) a platí

Z logaritmů zpět\[E(R) = e^{\mu + \sigma^2/2} - 1,\qquad \text{medián}(R) = e^{\mu} - 1,\qquad \mu_T = \mu T,\quad \sigma_T = \sigma\sqrt{T}.\]
Pozor

Logaritmické výnosy se sčítají v čase, ale ne napříč aktivy. Výnos portfolia je vážený průměr jednoduchých výnosů složek, \(R_p = \sum_i w_iR_i\); vážený průměr logaritmických výnosů je jen přibližný. Proto se v optimalizaci portfolia pracuje s jednoduchými výnosy a v modelech jedné řady v čase s logaritmickými.

1.2Tři průměry

Z řady výnosů \(R_1,\dots,R_n\) nebo cen lze spočítat tři různé průměry. Každý odpovídá na jinou otázku. Pro kladná čísla (ceny, poměry, hrubé výnosy \(1+R\)) mezi nimi vždy platí nerovnost \(H \le G \le A\), s rovností jen tehdy, když jsou všechny hodnoty stejné.

Aritmetický, geometrický, harmonický\[\bar R_A = \frac1n\sum_{t=1}^{n}R_t,\qquad \bar R_G = \Big[\prod_{t=1}^{n}(1+R_t)\Big]^{1/n} - 1,\qquad \bar X_H = \frac{n}{\sum_{t=1}^{n} 1/X_t}\ \ (X_t \gt 0).\]
  • Aritmetický průměr je nestranný odhad očekávaného výnosu jednoho období (kapitola 5). Proto patří do optimalizace portfolia a do modelů typu CAPM.arithmetic mean
  • Geometrický průměr popisuje tempo, kterým skutečně rostl majetek investovaný po celou dobu. Patří do hodnocení minulé výkonnosti.geometric mean, compound annual growth rate (CAGR)
  • Harmonický průměr se hodí na průměrování poměrů a cen, do kterých se vkládají stejné částky: průměrná nákupní cena při pravidelných nákupech za stejnou částku (průvodce Investování, oddíl 7.1) nebo P/E portfolia se stejnými vahami.harmonic mean
Příklad Šest let modelového fondu

Roční výnosy: +24 %, −8 %, +15 %, −22 %, +31 % a +6 %. Aritmetický průměr je \(46/6 = 7{,}67\ \%\). Součin \(1{,}24\cdot 0{,}92\cdot 1{,}15\cdot 0{,}78\cdot 1{,}31\cdot 1{,}06 = 1{,}4210\): ze 100 000 Kč se stalo 142 095 Kč a geometrický průměr je \(1{,}4210^{1/6} - 1 = 6{,}03\ \%\).

Výběrový rozptyl řady je 0,03987 (volatilita 19,97 %). Přibližný vztah \(\bar R_G \approx \bar R_A - s^2/2\) dává \(7{,}67 - 1{,}99 = 5{,}67\ \%\), s populačním rozptylem (děleným \(n\)) 6,01 %. Přiblížení je na krátké divoké řadě jen orientační.

Příklad P/E portfolia se stejnými vahami

Do akcií firem Alfa, Beta a Gama s P/E 10, 20 a 40 vložíte po 100 000 Kč. Za své peníze „koupíte“ zisky \(10\,000 + 5\,000 + 2\,500 = 17\,500\) Kč ročně. P/E portfolia je \(300\,000/17\,500 = 17{,}14\) – harmonický průměr \(3/(1/10 + 1/20 + 1/40)\). Aritmetický průměr 23,33 by ocenění portfolia přecenil o třetinu, protože drahým akciím dává stejnou váhu, jako by za stejné peníze nesly stejný zisk.

Useknutý a winsorizovaný průměr

Jedno extrémní pozorování dokáže aritmetický průměr posunout libovolně daleko. Useknutý průměr vynechá daný podíl nejmenších a největších hodnot, winsorizovaný průměr je nahradí nejbližší ponechanou hodnotou. Oba jsou odolnější vůči odlehlým hodnotám; pracuje s nimi kapitola 2.trimmed mean, winsorized mean

1.3Průměr z minulosti jako předpověď

Investor, který chce odhadnout konečný majetek za \(T\) let, stojí před dilematem. Složený aritmetický průměr \((1+\bar R_A)^T\) je pro jeden rok nestranný, ale pro delší horizont dává nadhodnocený odhad, protože chyba odhadu průměru se složeným úročením zvětšuje. Geometrický průměr naopak odhad podhodnocuje. Blume (1974) ukázal, že přibližně nestranný odhad složené míry na \(T\) let z historie dlouhé \(N\) let je vážený průměr obou:Blume’s estimator

Blumův odhad\[\hat R(T) = \frac{N-T}{N-1}\,\bar R_A + \frac{T-1}{N-1}\,\bar R_G\]
Příklad Čtyřicet let modelové historie

Modelový trh měl za \(N = 40\) let aritmetický průměr 8,6 % a geometrický 7,2 %. Pro horizont jednoho roku je nejlepší odhad 8,6 %, pro 10 let 8,28 %, pro 20 let 7,92 % a pro 40 let 7,20 % ročně.

Váhy nejsou žádná kosmetika. Čím delší horizont vzhledem k délce dat, tím víc rozhoduje nejistota samotného odhadu – a ta je u průměrného výnosu velká. Kapitola 5 ukáže, že ani 40 let dat neurčí průměrný výnos akcií přesněji než zhruba na ±5 procentních bodů.

1.4Anualizace a srovnatelnost

Výnos za \(m\) měsíců se převádí na roční míru jako \((1+R)^{12/m} - 1\). Čtvrtletní výnos 2,4 % odpovídá ročním 9,95 %, výnos 18 % za 30 měsíců ročním 6,84 %. Kratší období než rok se na roční míru nepřepočítává, protože by to předpokládalo, že se zbytek roku zopakuje (průvodce Investování, oddíl 3.1).annualized return

Statistiky z měsíčních dat se převádějí takto: průměr logaritmických výnosů se násobí 12, rozptyl také 12, a tedy směrodatná odchylka \(\sqrt{12}\). Násobení rozptylu platí jen pro nezávislé výnosy; při autokorelaci je třeba přidat kovarianční členy (kapitola 9).

Z praxe

Pravidla pro marketingová sdělení investičních firem v EU požadují, aby údaje o minulé výkonnosti pokrývaly předchozích pět let (nebo celou dobu existence nástroje, je-li kratší), vycházely z celých dvanáctiměsíčních období, uváděly zdroj a referenční období a nesly výrazné upozornění, že minulá výkonnost není spolehlivým ukazatelem budoucích výsledků. Simulovanou minulou výkonnost lze uvádět jen za přísnějších podmínek (příloha D). Statistickým jazykem: pět ročních pozorování je velmi malý vzorek.

1.5Časově a peněžně vážený výnos

Časově vážený výnos (TWR) skládá výnosy úseků mezi vklady a výběry, takže na tocích nezávisí a měří práci správce. Peněžně vážený výnos (MWR) je vnitřní výnosové procento toků investora a měří, jak se vedlo jeho penězům. Definice, řešené příklady a modifikovanou Dietzovu metodu najdete v průvodci Investování (oddíly 3.2 a 8.6).time-weighted and money-weighted return

TWR a MWR\[1 + R_{TW} = \prod_{k=1}^{K}(1 + R_k),\qquad \sum_{t=0}^{T}\frac{CF_t}{(1+R_{MW})^t} = 0\]
začátek konec roku 1 konec roku 2 Fond rok 1: +20 % rok 2: −10 % TWR fondu 3,92 % ročně Investor A vloží jednou 100 000 Kč 120 000 Kč vklad 100 000 108 000 TWR 3,92 % MWR 3,92 % Investor B přidá po dobrém roce 100 000 Kč 220 000 Kč vklad 100 000 vklad 100 000 198 000 TWR 3,92 % MWR −0,67 % Šířka pruhu = peníze, které v daném roce pracovaly. B měl nejvíc peněz ve fondu právě ve ztrátovém roce. MWR investora B řeší −100 − 100/(1 + R) + 198/(1 + R)² = 0 (tis. Kč), tedy R = −0,67 %.
Obr. 1.1 Jeden fond, dva investoři. TWR skládá výnosy úseků mezi vklady, \((1{,}20\cdot 0{,}90)^{1/2} - 1\) = 3,92 % ročně, a je pro oba stejný. MWR je vnitřní výnosové procento toků každého investora: B přidal 100 000 Kč po dobrém roce, těsně před ztrátou, a jeho peníze ztrácely 0,67 % ročně, zatímco fond vydělával.

Mezera v chování

Rozdíl \(R_{MW} - R_{TW}\) se někdy nazývá mezera v chování investora. V laboratoři nahoře má fond za osm let TWR 5,14 % ročně. Investor, který přidává 50 000 Kč po dobrých letech a vybírá po ztrátových, dosáhne MWR jen 2,30 %. Investor, který dělá opak, 11,01 %. Fond je pro oba stejný; liší se okamžiky, kdy do něj nesli peníze.behavior gap

Kolik kořenů má rovnice MWR

Rovnice pro MWR je polynom v proměnné \(x = 1/(1+R)\) a obecně se řeší numericky: půlením intervalu nebo Newtonovou metodou. Dokud tok mění znaménko jen jednou (nejdřív vklady, pak hodnota na konci), má rovnice jediný kladný kořen. Střídají-li se vklady a výběry vícekrát, může mít podle Descartova pravidla znamének víc kořenů.

Příklad Dvě vnitřní výnosová procenta

Toky −100, +230 a −132 (tisíc Kč) v letech 0, 1 a 2 mění znaménko dvakrát. Rovnice \(-100 + 230/(1+R) - 132/(1+R)^2 = 0\) má po substituci \(x = 1/(1+R)\) tvar \(132x^2 - 230x + 100 = 0\) a kořeny \(x = 0{,}9091\) a \(x = 0{,}8333\), tedy \(R = 10\ \%\) i \(R = 20\ \%\). Obě čísla jsou „správná“ a ani jedno nepopisuje výkon. V takových případech je lepší TWR nebo čistá současná hodnota při zvolené sazbě.

Pozor

Software, který hledá MWR z jednoho počátečního odhadu, vrátí jen jeden z kořenů, bez varování. U portfolií s mnoha vklady a výběry kontrolujte, zda výsledek dává smysl, a porovnejte ho s TWR.

1.6Hrubý, čistý, po dani a s pákou

Jeden výnos může mít mnoho podob podle toho, co se od něj odečte nebo přičte. Srovnávat lze jen čísla na stejném základě.

  • Hrubý výnos je výnos před poplatky za správu, čistý výnos po nich. Fondy obvykle vykazují výnos po průběžných nákladech, ale před vstupními poplatky a daní investora.gross return, net return
  • Výnos po dani odečítá daň investora. V Česku je zisk z prodeje cenných papírů u fyzické osoby osvobozený po více než 3 letech držby (časový test) nebo do úhrnu příjmů z prodejů 100 000 Kč za rok (hodnotový test); dividendy z českých zdrojů se daní srážkou 15 %. Podrobně v průvodci Daně investora.after-tax return
  • Reálný výnos odečítá inflaci: \((1+R)/(1+\pi) - 1\) (průvodce Investování, oddíl 1.4).real return
  • Výnos s pákou je výnos vlastního kapitálu, když je část investice financovaná úvěrem.leveraged return
Výnos s pákou\[R_L = R + \frac{V_B}{V_E}\,(R - r_D)\]

\(R\) je výnos celé investice, \(V_E\) vlastní kapitál, \(V_B\) půjčené peníze a \(r_D\) úroková sazba úvěru. Páka zvětšuje výnos, když \(R \gt r_D\), a ztrátu, když \(R \lt r_D\); směrodatná odchylka výnosu vlastního kapitálu roste v poměru \(1 + V_B/V_E\).

Příklad Od hrubého výnosu k reálnému po dani

Fond vydělá hrubě 8,0 %, průběžné náklady 0,5 % majetku ročně. Čistý výnos je \(1{,}08\cdot 0{,}995 - 1 = 7{,}46\ \%\). Prodáte-li před uplynutím časového testu a nevejdete se do hodnotového testu, zaplatíte z výnosu ilustrativní daň 15 % a zbude 6,34 %. Při inflaci 2,5 % je reálný výnos po dani \(1{,}0634/1{,}025 - 1 = 3{,}75\ \%\), méně než polovina hrubého výnosu.

S pákou: vlastních 1 000 000 Kč a 500 000 Kč úvěru za 5 %. Vydělá-li investice 9 %, je výnos vlastního kapitálu \(9 + 0{,}5\cdot(9-5) = 11\ \%\). Ztratí-li 10 %, je to \(-10 + 0{,}5\cdot(-10-5) = -17{,}5\ \%\).

0 % 2 % 4 % 6 % 8 % 8,00 % hrubý −0,54 p. b. poplatky 0,5 % 7,46 % čistý −1,12 p. b. daň 15 % 6,34 % po dani −2,59 p. b. inflace 2,5 % 3,75 % reálný po dani
Obr. 1.2 Od hrubého výnosu 8 % k reálnému výnosu po dani (příklad v oddílu 1.6). Poplatky se odečítají násobením, \(1{,}08\cdot 0{,}995 - 1\), daň z čistého výnosu, inflace dělením, \(1{,}0634/1{,}025 - 1\). Z 8 % zbude 3,75 %.

1.7Procvičení

1
Fond měl výnosy +10 %, −20 %, +30 % a +5 %. Spočítejte aritmetický a geometrický průměr a konečnou hodnotu 200 000 Kč.
Aritmetický průměr \(25/4 = 6{,}25\ \%\). Součin \(1{,}1\cdot 0{,}8\cdot 1{,}3\cdot 1{,}05 = 1{,}2012\), geometrický průměr \(1{,}2012^{1/4} - 1 = 4{,}69\ \%\). Konečná hodnota \(200\,000\cdot 1{,}2012 = 240\,240\) Kč.
2
Tři roky po sobě investujete 30 000 Kč do podílů za 600, 750 a 500 Kč. Jaká je průměrná nákupní cena a proč je nižší než aritmetický průměr cen?
Koupíte \(50 + 40 + 60 = 150\) kusů za 90 000 Kč, průměrná cena je \(90\,000/150 = 600\) Kč, harmonický průměr \(3/(1/600 + 1/750 + 1/500)\). Aritmetický průměr cen je 616,67 Kč. Za stejnou částku koupíte víc kusů, když je cena nízko, takže levné nákupy mají v průměru větší váhu.
3
Fond měl výnosy +15 %, −10 % a +8 %. Investor vložil na začátku 100 000 Kč, po prvním roce přidal 50 000 Kč a po druhém vybral 30 000 Kč. Spočítejte TWR a MWR.
Hodnoty: po 1. roce 115 000, po vkladu 165 000, po 2. roce 148 500, po výběru 118 500, na konci 127 980 Kč. TWR \((1{,}15\cdot 0{,}90\cdot 1{,}08)^{1/3} - 1 = 3{,}78\ \%\) ročně. MWR řeší \(-100\,000 - 50\,000/(1+R) + 30\,000/(1+R)^2 + 127\,980/(1+R)^3 = 0\); numericky \(R = 2{,}11\ \%\). Investor přidal před ztrátovým rokem, proto je jeho výnos nižší než výnos fondu.
4
Vlastní kapitál 400 000 Kč, úvěr 200 000 Kč za 6 %, investice vydělá 4 %. Jaký je výnos vlastního kapitálu a od jakého výnosu se páka vyplatí?
\(R_L = 4 + (200/400)\cdot(4-6) = 3{,}0\ \%\), méně než bez páky. Páka zvyšuje výnos vlastního kapitálu jen tehdy, když výnos investice převýší úrok z úvěru, tedy nad 6 %.
5
Padesát let modelové historie má aritmetický průměr 9 % a volatilitu 20 %. Odhadněte geometrický průměr a Blumův odhad složené míry na 25 let.
\(\bar R_G \approx 0{,}09 - 0{,}2^2/2 = 7{,}0\ \%\) (odečítá se polovina rozptylu 0,04). Blume: \(\hat R(25) = \tfrac{25}{49}\cdot 9 + \tfrac{24}{49}\cdot 7 = 8{,}02\ \%\) ročně.
6
Měsíční logaritmické výnosy mají průměr 0,5 % a směrodatnou odchylku 4,5 %, nezávisle v čase. Jaký je roční logaritmický průměr a volatilita, očekávaný a mediánový roční jednoduchý výnos?
\(\mu = 12\cdot 0{,}5 = 6\ \%\), \(\sigma = 4{,}5\sqrt{12} = 15{,}59\ \%\). Očekávaný jednoduchý výnos \(e^{0{,}06 + 0{,}1559^2/2} - 1 = 7{,}48\ \%\), mediánový \(e^{0{,}06} - 1 = 6{,}18\ \%\).
Co si odnést
  • Aritmetický průměr odhaduje příští rok, geometrický popisuje minulý růst, harmonický průměruje ceny a poměry při stejných částkách.
  • Logaritmické výnosy se sčítají v čase, a proto se s nimi pohodlně počítá statistika; výnos portfolia ale skládejte z jednoduchých.
  • Výnos fondu (TWR) a výnos investora (MWR) se liší o cenu načasování.
  • Srovnávejte jen výnosy na stejném základě: hrubý s hrubým, po dani s po dani, reálný s reálným.
Část IPopis dat
2

Popisná statistikazačátečník

Řada sto dvaceti měsíčních výnosů je nečitelná. Několik dobře zvolených čísel ji shrne: kde leží střed, jak široko se hodnoty rozptylují, jak nesouměrné jsou a jak tlusté mají chvosty. Každé z těch čísel ale něco zamlčí a umět číst, co zamlčuje, je polovina řemesla.

🌡️

Průměrná teplota v nemocnici je 37 °C. Nikoho to neuklidní, dokud neví, jestli mají všichni 37, nebo polovina 35 a polovina 39. Průměrný výnos fondu je stejný případ: bez rozptylu, šikmosti a chvostů nevíte, jestli jde o klidnou jízdu, nebo o horskou dráhu s občasným pádem z útesu.

Histogram, šikmost a tlusté chvosty
Simulovaných 5 000 měsíčních výnosů ze směsi dvou normálních rozdělení: klidné měsíce a vzácné krizové měsíce. Posun krizové složky dolů vytváří zápornou šikmost, její větší volatilita tlusté chvosty. Přerušovaná křivka je normální rozdělení se stejným průměrem a volatilitou; nahoře krabicový graf.
LABORATOŘ
Model: klidný měsíc N(1,0 %; 3,5 %), krizový měsíc s nastavenými parametry. Šikmost a špičatost jsou výběrové (populační vzorce), nadbytečná špičatost normálního rozdělení je 0. Ne předpověď.
Pearson, nebo Spearman?
Třicet šest měsíců výnosů trhu a fondu. Pearsonova korelace měří lineární vztah a jediná extrémní hodnota s ní dokáže zamávat. Spearmanova pořadová korelace pracuje jen s pořadím a odlehlé hodnoty jí vadí mnohem méně.
LABORATOŘ
Model: měsíční výnosy trhu N(0,6 %; 4,6 %), fond se zvolenou korelací a volatilitou 5 %. „Chybně zapsaný měsíc“: výnos fondu +25 % v měsíci, kdy trh ztratil 9 %. „Krizový měsíc“: trh −18 %, fond −35 %.
+Teorie: polohy, kvantily, variabilita, riziko pod cílem, šikmost, špičatost a korelace

2.1Data a jejich uspořádání

Investiční data mají tři základní podoby. Průřezová data popisují mnoho subjektů v jednom okamžiku (P/E všech akcií indexu ke konci roku), časová řada jeden subjekt v čase (měsíční výnosy jednoho fondu) a panelová data kombinují obojí (výnosy sta fondů za deset let).cross-sectional data, time-series data, panel data

čas → subjekty průřezová data mnoho subjektů v jednom okamžiku P/E všech akcií k 31. 12. čas → subjekty časová řada jeden subjekt v čase měsíční výnosy jednoho fondu čas → subjekty panelová data mnoho subjektů v čase výnosy sta fondů za deset let
Obr. 2.1 Tři podoby investičních dat. Řádek je jeden subjekt (fond, akcie), sloupec jedno období. Průřez bere jeden sloupec, časová řada jeden řádek, panel celou tabulku.

Podle měřítka se proměnné dělí na nominální (sektor, země), ordinální (rating AAA, AA, A…, kde záleží na pořadí, ale ne na vzdálenostech), intervalové (teplota ve °C) a poměrové se skutečnou nulou (cena, výnos, objem). Průměr a rozptyl mají smysl jen u intervalových a poměrových dat; u ratingu lze spočítat medián, ale ne průměr.nominal, ordinal, interval, ratio scale

Spojitá data se před kreslením rozdělí do tříd a zapíší do tabulky četností: absolutní, relativní a kumulativní četnost. Jejím obrazem je histogram. Počet tříd mění dojem: příliš málo tříd skryje tvar, příliš mnoho z něj udělá šum. Rozumný výchozí bod je zhruba \(\sqrt{n}\) tříd.frequency distribution, histogram

Data posledních let navíc často nejsou čísla: zprávy, přepisy hovorů s analytiky, satelitní snímky. Takovým nestrukturovaným datům se věnuje kapitola 10.structured and unstructured data

2.2Míry polohy

Aritmetický průměr \(\bar x\) je těžiště dat: součet odchylek od něj je nulový. Medián je prostřední hodnota seřazených dat (při sudém počtu průměr dvou prostředních), modus nejčastější hodnota nebo třída. Vážený průměr \(\sum w_ix_i\) se součtem vah 1 je například výnos portfolia z výnosů složek.mean, median, mode, weighted mean

Medián je vůči extrémům odolný, průměr ne. Kompromisem jsou useknutý průměr (vynechá daný podíl krajních hodnot) a winsorizovaný průměr (krajní hodnoty nahradí nejbližší ponechanou). Při souměrném rozdělení se průměr, medián i modus shodují; při záporné šikmosti bývá průměr pod mediánem, při kladné nad ním.trimmed mean, winsorized mean, robust statistics

Příklad Dvanáct měsíců modelového fondu

Měsíční výnosy v procentech: 2,1; −1,4; 3,5; 0,8; −6,2; 1,9; 2,7; −0,5; 1,2; 4,0; −2,3; 0,9. Seřazeno: −6,2; −2,3; −1,4; −0,5; 0,8; 0,9; 1,2; 1,9; 2,1; 2,7; 3,5; 4,0.

Průměr je \(6{,}7/12 = 0{,}56\ \%\), medián \((0{,}9 + 1{,}2)/2 = 1{,}05\ \%\). Jediný špatný měsíc −6,2 % stáhl průměr skoro o polovinu pod medián: bez něj by byl průměr 1,17 %. Useknutý průměr bez nejnižší a nejvyšší hodnoty je 0,89 %, winsorizovaný (−6,2 nahrazeno −2,3 a 4,0 nahrazeno 3,5) 0,84 %. Hodnoty se neopakují, modus tu nemá smysl.

2.3Kvantily a krabicový graf

Kvantil na úrovni \(y\) % (percentil) je hodnota, pod kterou leží \(y\) % dat. Kvartily dělí data na čtvrtiny, decily na desetiny, kvintily na pětiny. Statistické programy používají několik konvencí; učebnice CFA počítá polohu percentilu v seřazených datech jakoquantile, percentile, quartile, decile, quintile

Poloha percentilu\[L_y = (n+1)\,\frac{y}{100}\]

a mezi sousedními hodnotami lineárně interpoluje. Mezikvartilové rozpětí \(IQR = Q_3 - Q_1\) obsahuje prostřední polovinu dat. Krabicový graf kreslí krabici od \(Q_1\) do \(Q_3\), čáru v mediánu a „vousy“ k nejkrajnějším hodnotám uvnitř hranic \(Q_1 - 1{,}5\,IQR\) a \(Q_3 + 1{,}5\,IQR\); hodnoty za nimi kreslí jednotlivě jako odlehlé.interquartile range (IQR), box-and-whisker plot

Příklad Kvartily dvanácti měsíců

Pro \(Q_1\) je \(L_{25} = 13\cdot 0{,}25 = 3{,}25\): hodnota leží čtvrtinu cesty mezi 3. a 4. seřazeným pozorováním, \(Q_1 = -1{,}4 + 0{,}25\cdot 0{,}9 = -1{,}175\ \%\). Pro \(Q_3\) je \(L_{75} = 9{,}75\) a \(Q_3 = 2{,}1 + 0{,}75\cdot 0{,}6 = 2{,}55\ \%\). \(IQR = 3{,}725\) p. b., hranice odlehlých hodnot jsou −6,76 % a 8,14 %. Měsíc −6,2 % leží těsně uvnitř; podle tohoto pravidla ještě není odlehlý, i když průměr táhne silně.

Desátý percentil: \(L_{10} = 1{,}3\), tedy \(-6{,}2 + 0{,}3\cdot 3{,}9 = -5{,}03\ \%\).

Q₁ − 1,5·IQR = −6,76 % Q₃ + 1,5·IQR = 8,14 % hranice odlehlých hodnot Q₁ = −1,175 % Q₃ = 2,55 % medián 1,05 % vous k nejnižší hodnotě max. 4,0 % uvnitř hranic: −6,2 % IQR = 3,725 p. b. data průměr 0,56 % −8 % −6 % −4 % −2 % 0 % 2 % 4 % 6 % 8 %
Obr. 2.2 Krabicový graf dvanácti měsíců z příkladu v oddílu 2.3. Krabice sahá od prvního ke třetímu kvartilu, čára uvnitř je medián, vousy končí u nejkrajnějších hodnot uvnitř hranic \(Q_1 - 1{,}5\,IQR\) a \(Q_3 + 1{,}5\,IQR\). Měsíc −6,2 % leží těsně uvnitř, graf ho proto nekreslí jako odlehlý, a přesto stáhne průměr pod medián.

2.4Míry variability

Nejjednodušší je variační rozpětí (maximum minus minimum), které ale závisí jen na dvou krajních hodnotách. Průměrná absolutní odchylka \(\text{MAD} = \frac1n\sum|x_i - \bar x|\) je odolnější. Standardem je rozptyl a jeho odmocnina, směrodatná odchylka:range, mean absolute deviation (MAD), variance, standard deviation

Populační a výběrový rozptyl\[\sigma^2 = \frac1N\sum_{i=1}^{N}(x_i - \mu)^2,\qquad s^2 = \frac{1}{n-1}\sum_{i=1}^{n}(x_i - \bar x)^2\]

Proč \(n-1\)? Odchylky od výběrového průměru jsou v průměru menší než od skutečné střední hodnoty, protože \(\bar x\) je spočítaný ze stejných dat a „přitahuje“ se k nim. Dá se ukázat, že \(E\big[\sum(x_i - \bar x)^2\big] = (n-1)\sigma^2\); dělení \(n-1\) proto dává nestranný odhad rozptylu. Číslu \(n-1\) se říká počet stupňů volnosti: z \(n\) odchylek je volných jen \(n-1\), poslední je dopočtená, protože se všechny sečtou na nulu.degrees of freedom, Bessel’s correction

Variační koeficient \(CV = s/\bar x\) vyjadřuje riziko na jednotku průměrného výnosu a umožní srovnat řady s různou úrovní. U výnosů blízkých nule je ale nestabilní a při záporném průměru nesmyslný.coefficient of variation (CV)

Příklad Variabilita dvanácti měsíců

Rozpětí \(4{,}0 - (-6{,}2) = 10{,}2\) p. b., průměrná absolutní odchylka 2,11 p. b. Součet čtverců odchylek je 88,65, výběrový rozptyl \(88{,}65/11 = 8{,}06\) (procenta na druhou) a směrodatná odchylka 2,84 %; populační vzorec dává 2,72 %. Ročně to odpovídá volatilitě \(2{,}84\sqrt{12} = 9{,}83\ \%\). Variační koeficient \(2{,}84/0{,}56 = 5{,}1\) je vysoký hlavně proto, že průměr je malý.

Čebyševova nerovnost

Pro jakékoli rozdělení s konečným rozptylem leží v pásmu průměr ± \(k\) směrodatných odchylek aspoň podíl \(1 - 1/k^2\) hodnot (\(k \gt 1\)): ve dvou směrodatných odchylkách aspoň 75 %, ve třech aspoň 88,9 %. Normální rozdělení dává 95,4 % a 99,7 %. Rozdíl ukazuje, kolik „slibuje“ předpoklad normality navíc.Chebyshev’s inequality

2.5Riziko pod cílem

Směrodatná odchylka trestá odchylky nahoru i dolů stejně. Investora ale obvykle trápí jen výnosy pod nějakým cílem \(B\): nulou, bezrizikovou sazbou, inflací. Semivariance počítá jen záporné odchylky od průměru, cílová semideviace (odchylka pod cílem) jen odchylky pod cílem \(B\):semivariance, target semideviation, downside deviation

Cílová semideviace\[s_{\text{cíl}} = \sqrt{\frac{1}{n-1}\sum_{x_i \le B}(x_i - B)^2}\]

Je to jmenovatel Sortinova poměru (průvodce Investování, oddíl 3.7). Pro dvanáct měsíců z příkladu a cíl \(B = 0\) přispívají jen čtyři záporné měsíce: \(\sqrt{(6{,}2^2 + 2{,}3^2 + 1{,}4^2 + 0{,}5^2)/11} = 2{,}04\ \%\). U souměrného rozdělení s cílem v průměru je semideviace zhruba \(s/\sqrt2\); poměr výrazně vyšší naznačuje zápornou šikmost.

2.6Šikmost a špičatost

Šikmost je třetí standardizovaný moment a měří nesouměrnost, špičatost čtvrtý a měří váhu chvostů. Normální rozdělení má šikmost 0 a špičatost 3, proto se uvádí nadbytečná špičatost \(K - 3\). Rozdělení s kladnou nadbytečnou špičatostí je leptokurtické: má víc hodnot blízko průměru i ve chvostech a méně „v ramenou“. Základní vzorce jsou v průvodci Investování (oddíl 3.4); u malých výběrů se používají verze s korekcí:skewness, excess kurtosis, leptokurtic

Výběrová šikmost a nadbytečná špičatost\[S = \frac{n}{(n-1)(n-2)}\sum_{i=1}^{n}\frac{(x_i - \bar x)^3}{s^3},\qquad K_E = \frac{n(n+1)}{(n-1)(n-2)(n-3)}\sum_{i=1}^{n}\frac{(x_i - \bar x)^4}{s^4} - \frac{3(n-1)^2}{(n-2)(n-3)}\]

Pro dvanáct měsíců z příkladu vychází \(S = -1{,}23\) a \(K_E = 1{,}82\); jednoduché populační vzorce dávají −1,07 a 0,69. Na krátké řadě se verze výrazně liší a obě jsou velmi nepřesné: jediný měsíc −6,2 % tvoří většinu šikmosti. Spolehlivý odhad šikmosti a špičatosti potřebuje stovky pozorování.

Odkud se berou tlusté chvosty: směs rozdělení

Laboratoř nahoře generuje výnosy jako směs: s pravděpodobností \(1-p\) klidný měsíc z \(N(\mu_1,\sigma_1^2)\), s pravděpodobností \(p\) krizový z \(N(\mu_2,\sigma_2^2)\). Každá složka je normální, směs už ne. Její momenty plynou z pravidla o celkové střední hodnotě (kapitola 3):mixture distribution

Směs dvou normálních rozdělení\[\mu = (1-p)\mu_1 + p\mu_2,\qquad \sigma^2 = (1-p)\big[\sigma_1^2 + (\mu_1-\mu)^2\big] + p\big[\sigma_2^2 + (\mu_2-\mu)^2\big]\]
Příklad Pět procent krizových měsíců

Klidný měsíc \(N(1{,}0\ \%;\ 3{,}5\ \%)\), krizový s pravděpodobností 5 % \(N(-6\ \%;\ 8\ \%)\). Směs má průměr \(0{,}95\cdot 1 + 0{,}05\cdot(-6) = 0{,}65\ \%\), směrodatnou odchylku 4,14 %, šikmost −0,93 a nadbytečnou špičatost 3,78.

Normální rozdělení se stejným průměrem a volatilitou má 1% kvantil −8,99 %, směs −12,76 %. Pravděpodobnost propadu o víc než tři směrodatné odchylky je u normálního rozdělení 0,13 %, u směsi 1,19 %: skoro devětkrát víc. Model, který zná jen průměr a volatilitu, takový měsíc čeká jednou za 62 let, směs jednou za 7 let.

Z praxe

Měsíční výnosy akciových indexů mívají zápornou šikmost a kladnou nadbytečnou špičatost, denní výnosy ještě výraznější. Evropský souhrnný ukazatel rizika v dokumentu s klíčovými informacemi (KID) proto u většiny fondů nepočítá s normalitou: hodnotu v riziku odhaduje z průměru, volatility, šikmosti a nadbytečné špičatosti historických výnosů pomocí Cornishova–Fisherova rozvoje (kapitola 4 a příloha D).

2.7Kovariance a korelace

Výběrová kovariance \(s_{XY} = \frac{1}{n-1}\sum(x_i - \bar x)(y_i - \bar y)\) měří společný pohyb dvou řad, ale její velikost závisí na jednotkách. Pearsonova korelace ji normuje do intervalu \([-1, 1]\):sample covariance, Pearson correlation coefficient

Pearsonova a Spearmanova korelace\[r = \frac{s_{XY}}{s_X\,s_Y},\qquad r_S = 1 - \frac{6\sum_{i=1}^{n} d_i^2}{n(n^2-1)}\]

\(d_i\) je rozdíl pořadí \(i\)-tého pozorování v obou řadách. Spearmanova pořadová korelace je Pearsonova korelace pořadí: zachytí jakýkoli monotónní vztah, nejen lineární, a je odolná vůči odlehlým hodnotám.Spearman rank correlation

Korelace má tři známé slabiny. Měří jen lineární vztah: výnos opční strategie může na trhu záviset silně, a přesto mít korelaci blízkou nule. Je citlivá na odlehlé hodnoty. A korelace není příčinnost: dvě rostoucí časové řady (počet registrovaných aut a cena zlata) mohou mít vysokou korelaci bez jakékoli souvislosti; jde o zdánlivou korelaci, kterou kapitola 9 rozebere u časových řad.spurious correlation

Příklad Jedna hodnota převrátí znaménko

Sedm měsíců trhu a fondu (v %): (1,2; 1,5), (−0,8; −0,2), (2,5; 2,9), (0,4; 0,7), (−1,9; −1,1), (3,1; 3,6), (0,9; 1,4). Pearsonova korelace je 0,996 a Spearmanova 1: pořadí obou řad je stejné.

Osmý měsíc trh ztratil 12 %, ale fond díky zajištění vydělal 6 %. Pearsonova korelace všech osmi měsíců klesne na −0,47, Spearmanova jen na 0,33. Pořadí trhu je 6, 3, 7, 4, 2, 8, 5, 1, pořadí fondu 5, 2, 6, 3, 1, 7, 4, 8; součet čtverců rozdílů je \(7\cdot 1 + 7^2 = 56\) a \(r_S = 1 - 6\cdot 56/(8\cdot 63) = 0{,}33\).

Pozor

Korelace odhadnutá v klidném období bývá v krizi vyšší. Kdo spoléhá na diverzifikaci podle průměrné korelace, často zjistí, že v nejhorších měsících padají aktiva spolu. Korelaci podmíněnou stavem trhu je třeba odhadovat zvlášť – a s vědomím, že krizových měsíců je v datech málo.

2.8Procvičení

1
Sedm ročních výnosů: 12, −5, 8, 21, −14, 6 a 9 %. Najděte medián, první a třetí kvartil podle vzorce \(L_y = (n+1)y/100\).
Seřazeno: −14, −5, 6, 8, 9, 12, 21. Medián je 4. hodnota, 8 %. \(L_{25} = 8\cdot 0{,}25 = 2\), tedy \(Q_1 = -5\ \%\); \(L_{75} = 6\), \(Q_3 = 12\ \%\). Mezikvartilové rozpětí je 17 p. b.
2
Fond A má průměrný výnos 8 % a volatilitu 15 %, fond B 5 % a 7 %. Porovnejte variační koeficienty a Sharpeho poměry při bezrizikové sazbě 2 %.
\(CV_A = 15/8 = 1{,}88\), \(CV_B = 7/5 = 1{,}40\): B má méně rizika na jednotku výnosu. Sharpeho poměry \((8-2)/15 = 0{,}40\) a \((5-2)/7 = 0{,}43\) vedou ke stejnému pořadí. Sharpeho poměr je lepší měřítko, protože měří nadvýnos nad bezrizikovou sazbou, ne celý výnos.
3
Měsíční výnosy mají průměr 0,8 % a směrodatnou odchylku 4 %. Jaký nejmenší podíl měsíců leží mezi −7,2 % a 8,8 %, nevíte-li nic o tvaru rozdělení? A kolik by to bylo při normálním rozdělení?
Pásmo je průměr ± 2 směrodatné odchylky. Podle Čebyševovy nerovnosti aspoň \(1 - 1/2^2 = 75\ \%\) měsíců, při normálním rozdělení 95,4 %.
4
Osm měsíčních výnosů: 4; −2; 1; −6; 3; 0,5; 2; −1,5 %. Spočítejte cílovou semideviaci pro cíl 1 % a porovnejte ji se směrodatnou odchylkou.
Pod cílem 1 % leží −2, −6, 0,5 a −1,5 (hodnota 1 přispívá nulou), odchylky −3, −7, −0,5 a −2,5. Součet čtverců \(9 + 49 + 0{,}25 + 6{,}25 = 64{,}5\), \(s_{\text{cíl}} = \sqrt{64{,}5/7} = 3{,}04\ \%\). Směrodatná odchylka je 3,22 %; semideviace pod cílem je jí blízká, protože cíl leží nad průměrem (0,125 %) a polovina pozorování je pod ním.
5
Šest fondů má podle výnosu v roce 1 pořadí 1, 2, 3, 4, 5, 6 a v roce 2 pořadí 2, 1, 4, 3, 6, 5. Jaká je Spearmanova korelace?
Rozdíly pořadí jsou ±1 u všech šesti, \(\sum d_i^2 = 6\). \(r_S = 1 - 6\cdot 6/(6\cdot 35) = 0{,}83\). Pořadí je ve dvojicích přehozené, ale celkově velmi stabilní; jestli je to statisticky významné, řeší kapitola 6.
6
Výnosy jsou směsí: v 90 % měsíců \(N(0;\ 3\ \%)\), v 10 % \(N(0;\ 9\ \%)\). Jaká je volatilita a nadbytečná špičatost směsi?
Rozptyl \(0{,}9\cdot 9 + 0{,}1\cdot 81 = 16{,}2\), volatilita 4,02 %. Čtvrtý moment normálního rozdělení je \(3\sigma^4\), tedy \(3(0{,}9\cdot 81 + 0{,}1\cdot 6\,561) = 2\,187\). Špičatost \(2\,187/16{,}2^2 = 8{,}33\), nadbytečná 5,33. Šikmost je nulová, protože obě složky mají stejný průměr: tlusté chvosty vznikají i bez nesouměrnosti, jen ze střídání klidných a bouřlivých období.
Co si odnést
  • Průměr je citlivý na extrémy, medián ne; rozdíl mezi nimi napovídá šikmost.
  • Volatilita měří kolísání oběma směry; riziko pod cílem měří semideviace.
  • Tlusté chvosty a záporná šikmost znamenají, že velké propady přicházejí častěji, než předpovídá normální rozdělení se stejnou volatilitou.
  • Korelace měří jen lineární vztah a jediná odlehlá hodnota ji umí převrátit; Spearmanova pořadová korelace je odolnější.
Část IIPravděpodobnost a rozdělení
3

Pravděpodobnostmírně pokročilý

Fond porazil trh tři roky po sobě. Je jeho správce dobrý? Odpověď nezávisí jen na výsledku, ale i na tom, kolik dobrých správců vůbec existuje a jak snadno poráží trh náhoda. Pravděpodobnost je jazyk, ve kterém se taková otázka dá položit přesně.

🩺

Test na vzácnou nemoc má přesnost 95 %. Vyjde vám pozitivní. Většina lidí si myslí, že je nemocná s pravděpodobností 95 %. Je-li ale nemoc tak vzácná, že ji má jeden člověk z tisíce, jsou skoro všechny pozitivní výsledky planý poplach. Se signály na trzích je to stejné: „hvězdný“ fond je často jen šťastný průměrný fond.

Bayes: je fond, který porazil trh, opravdu dobrý?
Tisíc fondů. Část z nich má skutečně schopného správce (apriorní pravděpodobnost). Dobrý fond porazí trh s vyšší pravděpodobností než průměrný, ale průměrné fondy poráží trh i náhodou. Kolik z fondů, které trh porazily ve všech sledovaných obdobích, je opravdu dobrých?
LABORATOŘ
Model: výsledky v jednotlivých obdobích jsou nezávislé a schopnost správce se nemění. Zelená: dobrý fond, který trh porazil ve všech obdobích. Oranžová: průměrný fond, který měl štěstí. Světlé čtverce: fondy, které trh aspoň jednou neporazily.
Minihra: odhadněte aposteriorní pravděpodobnost
Pět scénářů. U každého odhadněte, s jakou pravděpodobností je fond se signálem skutečně dobrý. Za tři správné odhady 15 XP.
MINIHRA
0 / 0
+Teorie: pravidla pravděpodobnosti, podmíněná pravděpodobnost, stromy, Bayesova věta, kovariance a kombinatorika

3.1Jevy a pravděpodobnost

Náhodný jev je výsledek nebo skupina výsledků pokusu, jehož výsledek předem neznáme: „index letos klesne“, „emitent nesplatí“. Pravděpodobnost \(P(A)\) je číslo mezi 0 a 1 a pravděpodobnosti všech vzájemně se vylučujících a dohromady vyčerpávajících jevů se sečtou na 1.event, probability, mutually exclusive, exhaustive

Odkud pravděpodobnost bereme? Empirická pravděpodobnost je relativní četnost v datech (v kolika letech ze sta index klesl), apriorní plyne z logiky situace (hod mincí), subjektivní je osobní úsudek (analytik odhaduje převzetí firmy na 30 %). Investiční rozhodování používá všechny tři, často bez rozlišení.empirical, a priori, subjective probability

Sázkové kurzy a zprávy často uvádějí šanci \(P/(1-P)\): pravděpodobnost 20 % odpovídá šanci 1 : 4. Šance se hodí k Bayesově větě a k logistické regresi (kapitola 8).odds

Základní pravidla\[P(A \cup B) = P(A) + P(B) - P(A\cap B),\qquad P(A\cap B) = P(A\mid B)\,P(B),\qquad P(\bar A) = 1 - P(A)\]

První vzorec je pravidlo sčítání (odečítá se průnik, aby se nepočítal dvakrát), druhý pravidlo násobení, třetí doplněk. Pro neslučitelné jevy je průnik prázdný a pravděpodobnosti se prostě sčítají.

3.2Podmíněná pravděpodobnost a nezávislost

Podmíněná pravděpodobnost \(P(A\mid B) = P(A\cap B)/P(B)\) je pravděpodobnost jevu \(A\), víme-li, že nastal \(B\). Jevy jsou nezávislé, když \(P(A\mid B) = P(A)\), tedy \(P(A\cap B) = P(A)P(B)\): znalost jednoho nemění pravděpodobnost druhého.conditional probability, independence

Je-li \(B_1,\dots,B_k\) úplný systém neslučitelných jevů (třeba scénáře ekonomiky), platí věta o celkové pravděpodobnosti:total probability rule

Celková pravděpodobnost a střední hodnota\[P(A) = \sum_{i=1}^{k} P(A\mid B_i)\,P(B_i),\qquad E(X) = \sum_{i=1}^{k} E(X\mid B_i)\,P(B_i)\]
Pozor

Nezávislost a neslučitelnost jsou různé věci, skoro opaky. Neslučitelné jevy s kladnou pravděpodobností nezávislé být nemohou: když nastal jeden, víme jistě, že druhý nenastal. A pozor na směr podmínky: \(P(\text{ztráta}\mid\text{recese})\) a \(P(\text{recese}\mid\text{ztráta})\) jsou dvě různá čísla.

3.3Stromy a podmíněná očekávání

Pravděpodobnostní strom rozkládá nejistotu do kroků: nejdřív scénář ekonomiky, pak výsledek investice v daném scénáři. Pravděpodobnost koncového uzlu je součin pravděpodobností na cestě k němu. Střední hodnota se počítá „zezadu“: nejdřív podmíněné střední hodnoty v každém scénáři, pak jejich vážený průměr.probability tree, conditional expectation

Příklad Akciový fond ve třech scénářích

Ekonomika s pravděpodobností 30 % roste, s 50 % se vyvíjí normálně a s 20 % upadá do recese. Výnos fondu v jednotlivých scénářích:

Tab. 3.1Strom scénářů a podmíněné výnosy
ScénářP(scénář)Výnosy ve scénářiE(R | scénář)Rozptyl ve scénáři
Růst0,3+25 % (0,6), +10 % (0,4)19,0 %0,0054
Normál0,5+12 % (0,5), 0 % (0,5)6,0 %0,0036
Recese0,2−5 % (0,5), −30 % (0,5)−17,5 %0,0156

Očekávaný výnos \(E(R) = 0{,}3\cdot 19 + 0{,}5\cdot 6 + 0{,}2\cdot(-17{,}5) = 5{,}2\ \%\). Rozptyl lze spočítat přímo z šesti koncových uzlů, nebo rozkladem na dvě části:

\[\operatorname{Var}(R) = \underbrace{E\big[\operatorname{Var}(R\mid S)\big]}_{0{,}006545} + \underbrace{\operatorname{Var}\big[E(R\mid S)\big]}_{0{,}016051} = 0{,}022596,\qquad \sigma = 15{,}03\ \%.\]

Víc než dvě třetiny rozptylu jde na vrub nejistotě o scénáři ekonomiky, necelá třetina na nejistotu uvnitř scénáře. Ztrátu fond utrpí jen v recesi, s pravděpodobností 20 %.

ekonomika scénář a E(R | scénář) výnos fondu P(cesta) dnes 0,3 Růst E = +19,0 % 0,6 +25 % 0,3 · 0,6 = 0,18 0,4 +10 % 0,3 · 0,4 = 0,12 0,5 Normál E = +6,0 % 0,5 +12 % 0,5 · 0,5 = 0,25 0,5 0 % 0,5 · 0,5 = 0,25 0,2 Recese E = −17,5 % 0,5 −5 % 0,2 · 0,5 = 0,10 0,5 −30 % 0,2 · 0,5 = 0,10 E(R) = 0,3 · 19 + 0,5 · 6 + 0,2 · (−17,5) = 5,2 %
Obr. 3.1 Pravděpodobnostní strom z příkladu v oddílu 3.3. Pravděpodobnost koncového uzlu je součin pravděpodobností na cestě, střední hodnota se skládá zezadu: nejdřív podmíněné střední hodnoty ve scénářích, pak jejich vážený průměr.

Rozklad rozptylu na „průměr rozptylů“ a „rozptyl průměrů“ se jmenuje věta o celkovém rozptylu. Stejný rozklad vysvětluje, proč směs rozdělení z kapitoly 2 má tlustší chvosty než každá její složka.law of total variance

3.4Bayesova věta

Bayesova věta obrací podmíněnou pravděpodobnost: z toho, jak pravděpodobný je signál při platnosti hypotézy, spočítá, jak pravděpodobná je hypotéza po pozorování signálu.Bayes’ theorem

Bayesova věta\[P(H\mid S) = \frac{P(S\mid H)\,P(H)}{P(S\mid H)\,P(H) + P(S\mid \bar H)\,P(\bar H)}\]

\(P(H)\) je apriorní pravděpodobnost hypotézy, \(P(H\mid S)\) aposteriorní. Jmenovatel je celková pravděpodobnost signálu. Ve tvaru se šancemi je věta ještě průhlednější: aposteriorní šance = apriorní šance × věrohodnostní poměr, kde věrohodnostní poměr \(P(S\mid H)/P(S\mid\bar H)\) říká, kolikrát je signál pravděpodobnější, když hypotéza platí.prior, posterior, likelihood ratio

Příklad Fond, který porazil trh

Mezi fondy je 20 % dobrých. Dobrý fond porazí trh za tříleté období s pravděpodobností 70 %, průměrný (bez schopnosti, po nákladech) s pravděpodobností 40 %. Fond Gama trh porazil. Pravděpodobnost signálu je \(0{,}2\cdot 0{,}7 + 0{,}8\cdot 0{,}4 = 0{,}46\) a

\[P(\text{dobrý}\mid\text{porazil}) = \frac{0{,}2\cdot 0{,}7}{0{,}46} = 30{,}4\ \%.\]

Ve tvaru se šancemi: apriorní šance 0,25, věrohodnostní poměr \(0{,}7/0{,}4 = 1{,}75\), aposteriorní šance 0,4375, tedy pravděpodobnost \(0{,}4375/1{,}4375 = 30{,}4\ \%\). Porazí-li Gama trh i v dalším nezávislém období, vynásobí se šance znovu 1,75 a pravděpodobnost stoupne na 43,4 %. Ani dva úspěšné roky za sebou tedy ještě neznamenají, že dobrý správce je pravděpodobnější než šťastný.

1 000 fondů 20 % 200 dobrých 80 % 800 průměrných 70 % 140 porazí trh 30 % 60 neporazí 40 % 320 porazí trh 60 % 480 neporazí 140 320 porazilo trh 460 fondů dobré 30,4 % štěstí 69,6 % P(dobrý | porazil) = 140 / (140 + 320) = 30,4 %. Po dvou úspěšných obdobích 98 / (98 + 128) = 43,4 %.
Obr. 3.2 Bayesova věta v přirozených četnostech (příklad v oddílu 3.4). Z 1 000 fondů je 200 dobrých; trh porazí 70 % z nich a 40 % průměrných. Mezi 460 fondy, které trh porazily, je dobrých jen 140: průměrných fondů je tolik, že i jejich menší šance dodá víc „vítězů“.
Příklad Doporučení analytika

Analytik doporučuje „koupit“ u 80 % skutečně podhodnocených akcií a u 20 % ostatních. Podhodnocená je zhruba každá třetí sledovaná akcie (30 %). Doporučená akcie je podhodnocená s pravděpodobností \(0{,}24/(0{,}24 + 0{,}14) = 63{,}2\ \%\). Signál má hodnotu, ale zdaleka není jistotou.

Z praxe

Lidé při odhadech systematicky přehlížejí apriorní pravděpodobnost (zanedbání základní četnosti) a soudí podle toho, jak „typicky“ signál vypadá. V investování to vede k honbě za fondy s nedávnými výsledky. Kapitola 6 ukáže, proč u fondů bývá věrohodnostní poměr jednoho roku výsledků blízký 1: náhoda v nich převažuje nad schopností.

3.5Kovariance ze sdruženého rozdělení

Kapitola 2 počítala kovarianci z historických dat. V modelech se často počítá ze scénářů: sdružené rozdělení přiřazuje pravděpodobnost každé kombinaci výsledků dvou veličin.joint probability distribution

Kovariance a korelace\[\operatorname{Cov}(X,Y) = \sum_{i} p_i\,[x_i - E(X)]\,[y_i - E(Y)],\qquad \rho = \frac{\operatorname{Cov}(X,Y)}{\sigma_X\,\sigma_Y}\]
Příklad Akcie a dluhopisy ve třech scénářích

Scénáře mají pravděpodobnost 0,25 (růst), 0,5 (normál) a 0,25 (recese). Akcie vynesou 25 %, 8 % a −15 %, dluhopisy 2 %, 5 % a 3 %.

\(E(R_A) = 6{,}5\ \%\), \(\sigma_A = 14{,}22\ \%\); \(E(R_B) = 3{,}75\ \%\), \(\sigma_B = 1{,}30\ \%\). Kovariance \(0{,}25\cdot 0{,}185\cdot(-0{,}0175) + 0{,}5\cdot 0{,}015\cdot 0{,}0125 + 0{,}25\cdot(-0{,}215)\cdot(-0{,}0075) = -0{,}000313\), korelace −0,17. Portfolio 60/40 má očekávaný výnos 5,40 % a volatilitu 8,46 %, méně než vážený průměr volatilit 9,05 %.

Užitečná pravidla: \(\operatorname{Var}(aX + bY) = a^2\sigma_X^2 + b^2\sigma_Y^2 + 2ab\operatorname{Cov}(X,Y)\) a \(\operatorname{Cov}(X,X) = \operatorname{Var}(X)\). Nulová kovariance neznamená nezávislost: veličiny \(X\) a \(X^2\) při souměrném \(X\) mají kovarianci nulovou, a přesto je jedna funkcí druhé.

3.6Portfolio a kovarianční matice

Pro \(n\) aktiv se rozptyl portfolia zapisuje maticově \(\sigma_p^2 = \mathbf w^{\top}\Sigma\,\mathbf w\), kde \(\Sigma\) je kovarianční matice s rozptyly na diagonále (průvodce Investování, oddíl 4.3). Pro statistika je důležité, kolik čísel je potřeba odhadnout: \(n\) rozptylů a \(n(n-1)/2\) kovariancí. Pro 50 akcií je to 50 rozptylů a 1 225 kovariancí – z dat, která mají často jen 60 měsíců. Proto se kovarianční matice odhadují pomocí faktorových modelů (kapitola 8) nebo se „smršťují“ k jednoduššímu cíli.covariance matrix, shrinkage

Příklad Akcie, státní dluhopisy a zlato

Váhy 50 %, 35 % a 15 %, volatility 16 %, 5 % a 15 %, korelace akcie–dluhopisy 0,1, akcie–zlato 0,05 a dluhopisy–zlato 0,2 (modelově).

\[\Sigma = \begin{pmatrix} 0{,}0256 & 0{,}0008 & 0{,}0012\\ 0{,}0008 & 0{,}0025 & 0{,}0015\\ 0{,}0012 & 0{,}0015 & 0{,}0225\end{pmatrix},\qquad \sigma_p^2 = \mathbf w^{\top}\Sigma\,\mathbf w = 0{,}00783,\quad \sigma_p = 8{,}85\ \%.\]

Očekávaný výnos je 5,33 %. Vážený průměr volatilit by byl 12,0 %. Příspěvky k rozptylu \(w_i(\Sigma\mathbf w)_i/\sigma_p^2\) jsou 84,7 % akcie, 6,7 % dluhopisy a 8,6 % zlato: polovina peněz v akciích nese téměř celé riziko.

3.7Počítání možností

Kolik je možností, se dozvíme z kombinatoriky. Pravidlo násobení: má-li první krok \(n_1\) možností a druhý \(n_2\), je kombinací \(n_1n_2\). Počet uspořádání \(n\) objektů je \(n!\). Počet výběrů \(k\) objektů z \(n\) jemultiplication rule, factorial, combination, permutation

Kombinace a variace\[\binom{n}{k} = \frac{n!}{k!\,(n-k)!},\qquad {}_nP_k = \frac{n!}{(n-k)!}\]

Pět fondů z dvaceti lze vybrat \(\binom{20}{5} = 15\,504\) způsoby; záleží-li na pořadí (kdo je první, druhý…), je možností 1 860 480. Strategie se třemi parametry, z nichž každý může mít deset hodnot, má 1 000 variant. Tady začíná prohledávání dat: kdo vyzkouší tisíc variant, najde několik „úspěšných“ i v čistém šumu. Kapitoly 6 a 10 ukážou, kolik.data snooping

3.8Procvičení

1
Pravděpodobnost, že příští rok klesnou akcie, je 30 %, že klesnou dluhopisy, 20 %, a že klesnou obojí, 8 %. Jaká je pravděpodobnost, že klesne aspoň jedno? Jsou poklesy nezávislé? Jaká je pravděpodobnost poklesu akcií, víme-li, že klesly dluhopisy?
\(P(A\cup B) = 0{,}3 + 0{,}2 - 0{,}08 = 42\ \%\). Při nezávislosti by \(P(A\cap B) = 0{,}06\); skutečných 0,08 je víc, poklesy jsou kladně závislé. \(P(A\mid B) = 0{,}08/0{,}2 = 40\ \%\), víc než nepodmíněných 30 %.
2
V portfoliu úvěrů selže 4 % dlužníků. Model označí 85 % budoucích selhání a mylně 10 % dlužníků, kteří nakonec splatí. Jaká je pravděpodobnost selhání u označeného dlužníka?
\(P(\text{selže}\mid\text{označen}) = 0{,}04\cdot 0{,}85/(0{,}04\cdot 0{,}85 + 0{,}96\cdot 0{,}10) = 0{,}034/0{,}130 = 26{,}2\ \%\). Tři ze čtyř označených nakonec splatí; model přesto zvyšuje pravděpodobnost selhání víc než šestkrát.
3
Zisk na akcii firmy Alfa bude s pravděpodobností 25 % 2,60 Kč, s 50 % 2,45 Kč a s 25 % 2,20 Kč. Spočítejte střední hodnotu, rozptyl a směrodatnou odchylku.
\(E = 0{,}25\cdot 2{,}60 + 0{,}5\cdot 2{,}45 + 0{,}25\cdot 2{,}20 = 2{,}425\) Kč. Rozptyl \(0{,}25\cdot 0{,}175^2 + 0{,}5\cdot 0{,}025^2 + 0{,}25\cdot 0{,}225^2 = 0{,}020625\), směrodatná odchylka 0,144 Kč.
4
Portfolio má 70 % v aktivu s volatilitou 20 % a 30 % v aktivu s volatilitou 8 %; kovariance je 0,0032. Jaká je korelace a volatilita portfolia?
\(\rho = 0{,}0032/(0{,}20\cdot 0{,}08) = 0{,}20\). \(\sigma_p^2 = 0{,}49\cdot 0{,}04 + 0{,}09\cdot 0{,}0064 + 2\cdot 0{,}7\cdot 0{,}3\cdot 0{,}0032 = 0{,}021520\), \(\sigma_p = 14{,}67\ \%\).
5
Analytik zkouší modely se čtyřmi z dvanácti kandidátních faktorů. Kolik modelů existuje? Kolik z nich vyjde „významných na 5% hladině“ jen náhodou, nemá-li žádný faktor skutečnou vypovídací schopnost a jsou-li testy nezávislé?
\(\binom{12}{4} = 495\) modelů. Očekává se \(0{,}05\cdot 495 = 24{,}75\), tedy asi 25 falešně významných. Pravděpodobnost, že aspoň jeden vyjde významný, je \(1 - 0{,}95^{495}\), prakticky 100 %. (Modely sdílejí faktory, takže testy ve skutečnosti nezávislé nejsou, ale závěr platí.)
6
Mezi fondy založenými před deseti lety bylo 30 % dobrých. Dobré fondy přežijí deset let s pravděpodobností 90 %, ostatní se 60 %. Jaký podíl fondů přežije a kolik dobrých je mezi přeživšími?
\(P(\text{přežije}) = 0{,}3\cdot 0{,}9 + 0{,}7\cdot 0{,}6 = 69\ \%\). \(P(\text{dobrý}\mid\text{přežil}) = 0{,}27/0{,}69 = 39{,}1\ \%\). Mezi přeživšími je dobrých fondů víc než mezi všemi; statistika jen z přeživších proto nadhodnocuje průměrný výsledek (zkreslení přežitím, kapitola 5).
Co si odnést
  • Podmíněná pravděpodobnost závisí na směru: P(signál | dobrý) není P(dobrý | signál).
  • Bayes: aposteriorní šance = apriorní šance × věrohodnostní poměr. Vzácné jevy zůstávají nepravděpodobné i po pozitivním signálu.
  • Rozptyl se dá rozložit na nejistotu o scénáři a nejistotu uvnitř scénáře.
  • Čím víc možností vyzkoušíte, tím víc náhodných „objevů“ najdete.
Část IIPravděpodobnost a rozdělení
4

Rozdělení a tlusté chvostymírně pokročilý

Rozdělení je mapa všech možných výsledků a jejich pravděpodobností. Normální rozdělení je mapa pohodlná a v prostředku překvapivě přesná. Na okrajích, kde leží krachy, ale chybí celé kontinenty.

🗺️

Středověké mapy končily u okraje známého světa nápisem „tady jsou draci“. Normální rozdělení draky nekreslí: propad o pět směrodatných odchylek podle něj přijde jednou za čtrnáct tisíc let obchodování. Trhy ho zažívají zhruba jednou za generaci, některé i častěji.

Normální rozdělení, nebo Studentovo t?
Obě rozdělení mají stejný průměr a stejnou směrodatnou odchylku. Studentovo t s malým počtem stupňů volnosti má užší „ramena“ a mnohem tlustší chvosty. Posuvníkem hranice zvolte, jak velký propad (v násobcích σ) vás zajímá. Dole QQ graf vzorku 500 denních výnosů z rozdělení t.
LABORATOŘ
Model: Studentovo t s ν stupni volnosti, přeškálované na jednotkový rozptyl. Četnost v letech předpokládá 252 obchodních dní a nezávislé dny. QQ graf: osa x kvantily normálního rozdělení, osa y seřazený vzorek; body na diagonále = normální data.
Monte Carlo: kolik simulací stačí?
Pravděpodobnost, že modelové akcie (7 %, volatilita 16 %) skončí po zvoleném počtu let ve ztrátě, známe přesně ze vzorce. Simulace ji odhaduje podílem ztrátových průběhů. Čára ukazuje, jak se odhad ustaluje s přibývajícími simulacemi; pásmo je ± 2 směrodatné chyby kolem přesné hodnoty.
LABORATOŘ
Model: roční logaritmické výnosy nezávislé a normální (\(\mu_{\ln} = 5{,}66\ \%\), \(\sigma_{\ln} = 14{,}87\ \%\)); každá simulace sečte výnosy všech let. Ne předpověď.
+Teorie: binomické, normální a lognormální rozdělení, t, χ² a F, Monte Carlo, tlusté chvosty

4.1Náhodné veličiny a jejich rozdělení

Náhodná veličina přiřazuje výsledkům pokusu čísla. Diskrétní nabývá spočetně mnoha hodnot (počet selhání v portfoliu úvěrů) a popisuje ji pravděpodobnostní funkce \(p(x) = P(X = x)\). Spojitá nabývá hodnot z intervalu (výnos) a popisuje ji hustota \(f(x)\): pravděpodobnost jednoho přesného bodu je nulová a pravděpodobnost intervalu je plocha pod hustotou. U obou je distribuční funkce \(F(x) = P(X \le x)\).random variable, probability mass function, probability density function, cumulative distribution function

Nejjednodušší je rovnoměrné rozdělení. Diskrétní přiřazuje \(n\) hodnotám stejnou pravděpodobnost \(1/n\) (hod kostkou). Spojité na intervalu \([a, b]\) má hustotu \(1/(b-a)\), střední hodnotu \((a+b)/2\) a rozptyl \((b-a)^2/12\). Je základem simulací: generátor náhodných čísel vyrábí rovnoměrná čísla z \([0, 1)\) a z nich se transformací získá jakékoli jiné rozdělení.discrete and continuous uniform distribution

4.2Binomické rozdělení a binomický strom

Bernoulliho pokus má dva výsledky: úspěch s pravděpodobností \(p\) a neúspěch. Počet úspěchů v \(n\) nezávislých pokusech má binomické rozdělení:Bernoulli trial, binomial distribution

Binomické rozdělení\[P(X = k) = \binom{n}{k}p^k(1-p)^{n-k},\qquad E(X) = np,\qquad \operatorname{Var}(X) = np(1-p)\]

Ve financích se binomické rozdělení objevuje dvakrát. Jednou jako model počtu „úspěchů“ (kolik let ze deseti fond porazí trh), podruhé jako binomický strom ceny: cena v každém kroku vzroste \(u\)-krát s pravděpodobností \(p\), nebo klesne \(d\)-krát. Po \(n\) krocích s \(k\) růsty je cena \(S_0u^kd^{n-k}\). Je-li \(d = 1/u\), strom se „slévá“: růst a pokles vedou na stejnou cenu jako pokles a růst, takže po \(n\) krocích existuje jen \(n+1\) různých cen.binomial tree, recombining tree

Příklad Čtyři kroky stromu

Akcie za 100 Kč, v každém kroku \(u = 1{,}15\) s pravděpodobností 0,55, nebo \(d = 1/1{,}15\).

Tab. 4.1Rozdělení ceny po čtyřech krocích
Počet růstů kCena (Kč)Počet cest \(\binom4k\)Pravděpodobnost
4174,9019,15 %
3132,25429,95 %
2100,00636,75 %
175,61420,05 %
057,1814,10 %

Očekávaný počet růstů je \(4\cdot 0{,}55 = 2{,}2\), rozptyl \(4\cdot 0{,}55\cdot 0{,}45 = 0{,}99\). Očekávaná cena \(100\,(0{,}55\cdot 1{,}15 + 0{,}45/1{,}15)^4 = 109{,}87\) Kč, pravděpodobnost ceny nad 100 Kč 39,1 %. Se zjemňujícím se krokem se rozdělení ceny blíží lognormálnímu. Jak se ze stromu odvozuje cena opce (s jinou, „rizikově neutrální“ pravděpodobností), ukazuje průvodce Panna, orel a cena opce.

100,00 krok 0 86,96 115,00 krok 1 75,61 100,00 132,25 krok 2 65,75 86,96 115,00 152,09 krok 3 57,18 75,61 100,00 132,25 174,90 krok 4 × 1,15 p = 0,55 ÷ 1,15 1 − p = 0,45 cest pravděpodobnost 1 9,15 % 4 29,95 % 6 36,75 % 4 20,05 % 1 4,10 %
Obr. 4.1 Slévající se binomický strom ceny z příkladu v oddílu 4.2: 100 Kč, v každém kroku růst o 15 % s pravděpodobností 0,55, nebo pokles na \(1/1{,}15\). Po čtyřech krocích existuje jen pět cen. Do prostřední vede šest cest, a proto je nejpravděpodobnější, i když růst je pravděpodobnější než pokles.

4.3Normální rozdělení

Normální rozdělení \(N(\mu,\sigma^2)\) je souměrné kolem \(\mu\), plně ho určují dva parametry a má hustotu \(f(x) = \frac{1}{\sigma\sqrt{2\pi}}\,e^{-(x-\mu)^2/(2\sigma^2)}\). Každou normální veličinu lze standardizovat, \(Z = (X - \mu)/\sigma\), a pravděpodobnosti číst z tabulky normovaného rozdělení \(N(0,1)\) v příloze C.normal distribution, standardization, z-score

Tři vlastnosti dělají z normálního rozdělení pracovního koně statistiky: lineární kombinace normálních veličin je normální (výnos portfolia z normálních aktiv je normální), podle centrální limitní věty (kapitola 5) se k němu blíží průměry a součty téměř čehokoli a z něj se odvozují rozdělení t, χ² a F pro testy. Ze 68–95–99,7 % pozorování leží v pásmu ±1, ±2 a ±3 směrodatné odchylky.

−3σ −2σ −σ μ σ 2σ 3σ 68,3 % 95,4 % 99,7 % pásmo normální Čebyšev ±1σ 68,3 % – ±2σ 95,4 % aspoň 75 % ±3σ 99,7 % aspoň 88,9 % Čebyšev platí pro jakékoli rozdělení s konečným rozptylem (oddíl 2.4). Za −3σ: normální 0,135 %, skutečné výnosy víc (oddíl 4.7).
Obr. 4.2 Normální rozdělení a pravidlo 68–95–99,7. Tmavší pásmo leží blíž ke střední hodnotě. Vpravo srovnání s Čebyševovou nerovností, která platí pro jakékoli rozdělení: rozdíl ukazuje, kolik „slibuje“ předpoklad normality. O chvostech za třemi σ rozhoduje tvar rozdělení, ne volatilita.

Vícerozměrné normální rozdělení \(n\) aktiv určuje \(n\) středních hodnot, \(n\) rozptylů a \(n(n-1)/2\) korelací. Pro 50 aktiv je to 1 325 parametrů. To je důvod, proč se v praxi korelace odhadují přes faktorové modely.multivariate normal distribution

4.4Lognormální rozdělení

Veličina je lognormální, když je její logaritmus normální. Cena akcie, jejíž logaritmické výnosy jsou normální, je lognormální: nemůže klesnout pod nulu a je zešikmená doprava. Je-li \(\ln(S_T/S_0) \sim N(\mu T, \sigma^2T)\), pak medián ceny je \(S_0e^{\mu T}\) a střední hodnota \(S_0e^{\mu T + \sigma^2T/2}\), vyšší než medián. Převod parametrů jednoduchého výnosu na logaritmické je v průvodci Investování (oddíl 3.4).lognormal distribution

Příklad Jak pravděpodobný je rok −20 %?

Modelové akcie: očekávaný výnos 7 %, volatilita 16 %. Normální model jednoduchého výnosu: \(P(R \lt -20\ \%) = N\big((-0{,}20 - 0{,}07)/0{,}16\big) = N(-1{,}69) = 4{,}58\ \%\). Lognormální model (\(\mu_{\ln} = 5{,}66\ \%\), \(\sigma_{\ln} = 14{,}87\ \%\)): \(P = N\big((\ln 0{,}8 - 0{,}0566)/0{,}1487\big) = 3{,}00\ \%\).

Lognormální model dává levému chvostu menší váhu, protože ztráta je zdola omezená. Oba modely přitom nemají tlusté chvosty; skutečná četnost takových let bývá vyšší (oddíl 4.7).

4.5Rozdělení t, χ² a F

Z normálních veličin se skládají tři rozdělení, která potřebují statistické testy (kapitola 6). Jsou-li \(Z, Z_1, \dots, Z_\nu\) nezávislé \(N(0,1)\):

  • Chí-kvadrát s \(\nu\) stupni volnosti je součet čtverců \(\chi^2_\nu = Z_1^2 + \dots + Z_\nu^2\). Je nezáporné, zešikmené doprava, se střední hodnotou \(\nu\) a rozptylem \(2\nu\). Výběrový rozptyl normálních dat splňuje \((n-1)s^2/\sigma^2 \sim \chi^2_{n-1}\).chi-square distribution
  • Studentovo t je \(t_\nu = Z/\sqrt{\chi^2_\nu/\nu}\): normální veličina dělená odhadnutou směrodatnou odchylkou. Je souměrné, s tlustšími chvosty než normální; rozptyl \(\nu/(\nu-2)\) pro \(\nu \gt 2\), nadbytečná špičatost \(6/(\nu-4)\) pro \(\nu \gt 4\). S rostoucím \(\nu\) se blíží normálnímu.Student’s t-distribution
  • F je podíl dvou nezávislých chí-kvadrátů dělených svými stupni volnosti, \(F = (\chi^2_{\nu_1}/\nu_1)/(\chi^2_{\nu_2}/\nu_2)\). Porovnává rozptyly a testuje regresní modely.F-distribution
Tab. 4.2Kritické hodnoty pro oboustranný test na 5% hladině
Rozděleníν = 5ν = 10ν = 30ν = 120normální
\(t_{0{,}975}\)2,5712,2282,0421,9801,960

Při malém počtu pozorování je třeba „vzdálit se“ od průměru víc, aby byl výsledek přesvědčivý. Další hodnoty t, χ² a F jsou v příloze C.

4.6Simulace Monte Carlo

Simulace Monte Carlo nahrazuje výpočet experimentem: z modelu se vylosují tisíce scénářů a hledaná veličina se odečte ze simulovaného rozdělení. Postup má pět kroků: (1) určit veličinu, která nás zajímá, (2) zvolit model a jeho parametry, (3) vygenerovat náhodné vstupy, (4) spočítat výsledek pro každý scénář, (5) shrnout výsledky (průměr, kvantily, pravděpodobnost).Monte Carlo simulation

krok příklad: ztráta modelových akcií po 20 letech 1 určit hledanou veličinu pravděpodobnost, že konečná hodnota < vklad 2 zvolit model a parametry roční log. výnosy N(5,66 %; 14,87 %), nezávislé 3 vygenerovat náhodné vstupy N scénářů × 20 ročních výnosů, pevné semínko 4 spočítat výsledek scénáře součet 20 log. výnosů < 0 znamená ztrátu 5 shrnout výsledky podíl ztrátových scénářů; přesná hodnota 4,4 % Přesnost odhadu: SE = √(p(1 − p)/N). Pro p = 4,4 %: 1 000 scénářů → ±0,65 p. b., 10 000 → ±0,21 p. b. Desetkrát víc simulací dá jen asi trojnásobnou přesnost. Chybu modelu počet nespraví.
Obr. 4.3 Pět kroků simulace Monte Carlo na příkladu z laboratoře: pravděpodobnost, že modelové akcie (7 %, volatilita 16 %) skončí po 20 letech ve ztrátě. Vzorec dává 4,4 %, simulace se k této hodnotě blíží s přesností danou počtem scénářů.

Odhad pravděpodobnosti \(p\) z \(N\) simulací je podíl úspěchů a jeho směrodatná chyba je

Přesnost simulace\[SE(\hat p) = \sqrt{\frac{p(1-p)}{N}},\qquad SE(\bar x) = \frac{s}{\sqrt N}\]

Přesnost roste jen s odmocninou počtu simulací: desetkrát víc simulací znamená zhruba trojnásobnou přesnost. Pro \(p = 4{,}4\ \%\) (ztráta po 20 letech v modelu akcií) dává 1 000 simulací směrodatnou chybu 0,65 p. b., 10 000 simulací 0,21 p. b. Má-li chyba klesnout na 0,1 p. b. při \(p \approx 5\ \%\), je potřeba \(0{,}05\cdot 0{,}95/0{,}001^2 = 47\,500\) simulací.

Monte Carlo umí to, co vzorce ne: závislost na cestě (výběry, rebalancování, bariéry), libovolná rozdělení a nelineární nástroje. Jeho slabinou je model: simulace s normálními vstupy tlusté chvosty nevyrobí. Historická simulace místo modelu losuje ze skutečné minulosti; tlusté chvosty zachová, ale jen ty, které už nastaly. Bootstrap, její statistický příbuzný, rozebírá kapitola 5.historical simulation

Pravidlo palce

Výsledky simulací uvádějte s pevným semínkem generátoru (aby šly zopakovat) a s počtem simulací. Kvantil 1 % z 1 000 simulací stojí na deseti nejhorších scénářích: je to číslo s velkou nejistotou.

4.7Tlusté chvosty

Mandelbrot (1963) ukázal na cenách bavlny, že změny cen mají mnohem víc extrémů, než připouští normální rozdělení, a navrhl jako model stabilní rozdělení s nekonečným rozptylem. Dnes se tlusté chvosty obvykle modelují Studentovým t, směsí rozdělení (kapitola 2) nebo proměnlivou volatilitou GARCH (kapitola 9), která tlusté chvosty vyrábí i z normálních šoků.fat tails, stable Paretian distribution

Tab. 4.3Pravděpodobnost propadu pod −kσ: normální rozdělení a Studentovo t se stejným rozptylem
Propadnormálnít, ν = 3t, ν = 4t, ν = 5t, ν = 10
−2σ2,28 %2,03 %2,37 %2,47 %2,47 %
−3σ0,135 %0,692 %0,662 %0,586 %0,366 %
−4σ0,0032 %0,308 %0,241 %0,179 %0,060 %
−5σ0,00003 %0,162 %0,106 %0,066 %0,012 %
−5σ v denních datech: jednou za13 843 let2,5 roku3,8 roku6,0 roku34 let

Rozdělení t přeškálované na jednotkový rozptyl; 252 obchodních dní v roce, dny nezávislé.

Tabulka ukazuje, proč je nebezpečné kalibrovat riziko na „běžných“ dnech. Kolem dvou směrodatných odchylek jsou si rozdělení podobná, ba t dává o chlup menší pravděpodobnost. Rozdíl vzniká až v chvostu, kde je dat nejméně: při čtyřech σ dává t se třemi až pěti stupni volnosti padesát- až stokrát vyšší pravděpodobnost, i s deseti stupni skoro dvacetkrát vyšší. Pád amerického indexu o 22,6 % 19. října 1987 odpovídal při denní volatilitě kolem 1 % zhruba dvaceti směrodatným odchylkám; normální rozdělení takovému dni přisuzuje pravděpodobnost řádu \(10^{-89}\).

QQ graf

Kvantilový graf vynáší seřazená data proti kvantilům teoretického rozdělení. Normální data leží na přímce. Tlusté chvosty se projeví jako „esovitý“ tvar: levý konec padá pod přímku, pravý stoupá nad ni. Je to nejrychlejší vizuální test normality; formální testy (Jarqueův–Berův) jsou v kapitole 6.quantile–quantile (QQ) plot

Kvantil s opravou na šikmost a špičatost

Cornishův–Fisherův rozvoj upravuje normální kvantil \(z\) podle šikmosti \(S\) a nadbytečné špičatosti \(K\):Cornish–Fisher expansion

Cornish–Fisher\[z_{CF} = z + \frac{(z^2-1)S}{6} + \frac{(z^3-3z)K}{24} - \frac{(2z^3-5z)S^2}{36}\]
Příklad Kvantil 2,5 % se zápornou šikmostí

Měsíční výnos s průměrem 0,5 %, volatilitou 4,6 %, šikmostí −0,8 a nadbytečnou špičatostí 3. Pro \(z = -1{,}96\) jsou koeficienty \((z^2-1)/6 = 0{,}4736\), \((z^3-3z)/24 = -0{,}0687\) a \(-(2z^3-5z)/36 = 0{,}1461\), takže

\[z_{CF} = -1{,}96 + 0{,}4736\cdot(-0{,}8) - 0{,}0687\cdot 3 + 0{,}1461\cdot 0{,}64 = -2{,}451.\]

Kvantil výnosu je \(0{,}5 - 2{,}451\cdot 4{,}6 = -10{,}78\ \%\) místo normálních −8,52 %.

Z praxe

Souhrnný ukazatel rizika v dokumentu s klíčovými informacemi (KID) pro většinu fondů vychází právě z Cornishova–Fisherova rozvoje. Z průměru, volatility, šikmosti a nadbytečné špičatosti logaritmických výnosů za posledních pět let (aspoň měsíčních, raději denních) se odhadne hodnota v riziku na hladině 97,5 % za doporučenou dobu držení. Ta se převede na „volatilitu ekvivalentní VaR“ a podle ní se produkt zařadí do třídy tržního rizika 1 až 7 (hranice 0,5; 5; 12; 20; 30 a 80 %). Koeficienty z příkladu nahoře (0,474; −0,0687; 0,146) jsou ty, které rozvoj dává pro hladinu 97,5 %. Přesné znění vzorců je v příloze II nařízení (EU) 2017/653 (příloha D).

Pozor

Cornishův–Fisherův rozvoj je jen přiblížení. Při velmi tlustých chvostech nebo silné šikmosti může dávat nesmyslné (nemonotónní) kvantily a odhady šikmosti a špičatosti z pěti let dat jsou samy velmi nepřesné. Žádný z parametrů neumí předpovědět krizi, která v datech ještě nebyla.

4.8Procvičení

1
Správce bez schopnosti poráží trh v každém roce s pravděpodobností 50 %, nezávisle. Jaká je pravděpodobnost, že ho za deset let porazí aspoň osmkrát?
\(P(X \ge 8) = \big[\binom{10}{8} + \binom{10}{9} + \binom{10}{10}\big]/2^{10} = (45 + 10 + 1)/1\,024 = 5{,}47\ \%\). Mezi stovkou takových správců jich v průměru pět až šest vykáže „osm z deseti“.
2
Roční výnos je normální s průměrem 7 % a volatilitou 16 %. Jaká je pravděpodobnost výnosu mezi 0 a 14 %?
\(z\)-hodnoty jsou \((0-7)/16 = -0{,}4375\) a \((14-7)/16 = 0{,}4375\). \(P = N(0{,}4375) - N(-0{,}4375) = 0{,}6691 - 0{,}3309 = 33{,}8\ \%\).
3
Akcie stojí 1 000 Kč, roční logaritmické výnosy jsou \(N(6\ \%;\ 25\ \%)\). Jaký je medián a střední hodnota ceny za 4 roky a pravděpodobnost, že bude pod 1 000 Kč?
\(\ln(S_4/S_0) \sim N(0{,}24;\ 0{,}5^2)\). Medián \(1\,000\,e^{0{,}24} = 1\,271\) Kč, střední hodnota \(1\,000\,e^{0{,}24 + 0{,}125} = 1\,441\) Kč. \(P(S_4 \lt 1\,000) = N(-0{,}24/0{,}5) = N(-0{,}48) = 31{,}6\ \%\).
4
Denní výnosy mají Studentovo t se čtyřmi stupni volnosti, přeškálované na jednotkový rozptyl. Kolik dní s propadem pod −3σ čekáte za 25 let (252 dní ročně)? Kolik jich předpovídá normální rozdělení?
Standardizace: t se 4 stupni má rozptyl 2, takže −3σ odpovídá \(t = -3\sqrt2 = -4{,}243\) a \(P = 0{,}662\ \%\). Za \(25\cdot 252 = 6\,300\) dní je to asi 42 dní. Normální rozdělení (\(P = 0{,}135\ \%\)) předpovídá 8,5 dne.
5
Kolik simulací Monte Carlo potřebujete, aby směrodatná chyba odhadu pravděpodobnosti kolem 5 % byla nejvýš 0,1 p. b.?
\(N = p(1-p)/SE^2 = 0{,}05\cdot 0{,}95/0{,}001^2 = 47\,500\) simulací.
6
Výnos je rovnoměrně rozdělený mezi −10 % a +20 %. Jaká je pravděpodobnost ztráty, střední hodnota a směrodatná odchylka?
\(P(R \lt 0) = 10/30 = 1/3\). Střední hodnota \((−10 + 20)/2 = 5\ \%\), směrodatná odchylka \(30/\sqrt{12} = 8{,}66\ \%\).
Co si odnést
  • Binomické rozdělení počítá úspěchy, binomický strom ceny; lognormální rozdělení popisuje ceny, normální logaritmické výnosy.
  • t, χ² a F jsou nástroje testů; t má tlustší chvosty než normální rozdělení.
  • Přesnost Monte Carla roste jen s odmocninou počtu simulací a nepřekoná kvalitu modelu.
  • Kolem ±2σ se rozdělení liší málo, v chvostech řádově. Riziko krachu rozhoduje právě tam.
Část IIIOdhad a testování
5

Výběr a odhadmírně pokročilý

Každý průměrný výnos, volatilita nebo beta spočítaná z historie je jen jeden los z mnoha historií, které se mohly odehrát. Dobrý odhad proto vždy nese i informaci o tom, jak moc se může mýlit. U průměrného výnosu akcií je ta nejistota nepříjemně velká a delší historie pomáhá jen pomalu.

🥣

Kuchař ochutná lžičku polévky a ví, jestli je slaná. Nemusí sníst celý hrnec, stačí, když je polévka promíchaná a lžička náhodná. Statistika dělá totéž s daty: z výběru usuzuje na celek. A stejně jako u polévky záleží víc na tom, jak se míchalo, než jak velká je lžíce.

Jak přesně známe průměr a volatilitu
Dva tisíce modelových historií trhu se stejným skutečným výnosem 7 % a volatilitou 16 %. Z každé se odhadne roční průměrný výnos a volatilita. Horní histogram ukazuje, jak široko se rozptylují odhady průměru, dolní odhady volatility. Zkuste zvýšit frekvenci dat: volatilita se zpřesní, průměr ne.
LABORATOŘ
Model: výnosy nezávislé a normální, roční očekávaný výnos 7 %, volatilita 16 %; měsíční a denní data mají průměr a rozptyl úměrně menší. Svislá čára je skutečná hodnota, pásmo ± 1,96 směrodatné chyby. Ne předpověď.
Minihra: najděte zkreslení
Ke každému popisu studie nebo databáze přiřaďte zkreslení, které ji nejvíc ohrožuje. Za pět a více správných 15 XP.
MINIHRA
0 / 6
+Teorie: výběr, centrální limitní věta, vlastnosti odhadů, intervaly spolehlivosti, Merton, bootstrap a zkreslení

5.1Populace a výběr

Populace je celek, který nás zajímá (všechny možné měsíční výnosy trhu, všechny fondy na trhu), výběr je jeho pozorovaná část. Charakteristika populace je parametr (\(\mu\), \(\sigma\)), charakteristika výběru statistika (\(\bar x\), \(s\)). Rozdíl mezi nimi je výběrová chyba.population, sample, parameter, statistic, sampling error

  • Prostý náhodný výběr: každý prvek má stejnou šanci. Systematický výběr bere každý \(k\)-tý prvek.simple random sampling, systematic sampling
  • Stratifikovaný výběr rozdělí populaci do skupin (sektor, splatnost, rating) a vybírá z každé úměrně. Takto se sestavuje portfolio, které má sledovat dluhopisový index s tisíci emisemi, aniž by je drželo všechny.stratified random sampling
  • Shlukový výběr vybere celé skupiny (několik regionů) a v nich všechny nebo náhodné prvky. Je levnější, ale přesnost bývá nižší.cluster sampling
  • Nepravděpodobnostní výběry – podle dostupnosti nebo podle úsudku odborníka – jsou rychlé, ale zkreslené výběrem.convenience sampling, judgmental sampling

U časových řad výnosů je „populace“ abstraktní: všechny výnosy, které by proces generující trh mohl vyprodukovat. Historie je jediný výběr z ní a nedá se zopakovat. Proto je tak důležité vědět, jak přesný odhad z jediné historie je.

5.2Výběrové rozdělení a centrální limitní věta

Kdybychom mohli historii mnohokrát zopakovat, dostali bychom pokaždé jiný průměr. Rozdělení těchto průměrů je výběrové rozdělení průměru. Jeho směrodatná odchylka je směrodatná chyba:sampling distribution, standard error

Směrodatná chyba průměru\[\sigma_{\bar x} = \frac{\sigma}{\sqrt n},\qquad s_{\bar x} = \frac{s}{\sqrt n}\]

Centrální limitní věta říká, že pro nezávislé stejně rozdělené veličiny s konečným rozptylem se výběrový průměr s rostoucím \(n\) blíží normálnímu rozdělení \(N(\mu, \sigma^2/n)\), ať je rozdělení jednotlivých pozorování jakékoli. V praxi stačí \(n \ge 30\); při silné šikmosti nebo tlustých chvostech víc. Na centrální limitní větě stojí intervaly spolehlivosti i testy z kapitoly 6.central limit theorem (CLT)

−40 % 0 % 40 % populace: jednotlivé roky μ = 7 %, σ = 16 %, libovolný tvar levý chvost, záporná šikmost výběr 1: 25 let → x̄₁ výběr 2: 25 let → x̄₂ výběr 3: 25 let → x̄₃ … tisíce opakování −40 % 0 % 40 % průměry x̄ všech výběrů ≈ N(7 %; 3,2²), pětkrát užší čárkovaně populace Směrodatná chyba průměru σ/√n = 16/√25 = 3,2 p. b. Tvar se blíží normálnímu, i když populace normální není.
Obr. 5.1 Populace, výběr a výběrové rozdělení. Kdyby se 25 let historie dalo mnohokrát zopakovat, vyšel by pokaždé jiný průměr. Rozdělení těchto průměrů je podle centrální limitní věty přibližně normální a je \(\sqrt{25} = 5\)krát užší než rozdělení jednotlivých let. Populace je ilustrativní směs dvou normálních rozdělení se střední hodnotou 7 % a volatilitou 16 %.
Pozor

Věta mluví o rozdělení průměru, ne jednotlivých výnosů. Průměr 60 měsíčních výnosů je přibližně normální, i když jednotlivé měsíce mají tlusté chvosty. Riziko jednoho měsíce tím normálním nepřestává být.

5.3Vlastnosti dobrého odhadu

Bodový odhad je jedno číslo, intervalový odhad rozpětí. Dobrý bodový odhad má tři vlastnosti:point estimate, interval estimate

  • Nestrannost: jeho střední hodnota se rovná parametru. Výběrový průměr je nestranný, výběrový rozptyl s dělením \(n-1\) také (kapitola 2).unbiasedness
  • Vydatnost: mezi nestrannými odhady má nejmenší rozptyl. Pro normální data je průměr vydatnější než medián: medián má rozptyl zhruba \(\pi/2 \approx 1{,}57\)krát větší.efficiency
  • Konzistence: s rostoucím výběrem se odhad blíží parametru.consistency

5.4Intervaly spolehlivosti

Interval spolehlivosti na hladině \(1-\alpha\) je rozpětí, které při opakování výběru pokryje skutečný parametr v \(100(1-\alpha)\ \%\) případů. Pro průměr:confidence interval

Interval spolehlivosti průměru\[\bar x \pm z_{\alpha/2}\,\frac{\sigma}{\sqrt n}\ \ (\sigma\text{ známá}),\qquad \bar x \pm t_{\alpha/2,\,n-1}\,\frac{s}{\sqrt n}\ \ (\sigma\text{ odhadnutá})\]

V praxi skoro vždy volatilitu jen odhadujeme, proto se používá Studentovo t s \(n-1\) stupni volnosti; pro velké \(n\) splývá s normálním. Kritické hodnoty jsou v příloze C. Potřebná velikost výběru pro požadovanou polovinu šířky intervalu \(E\) je \(n = (z_{\alpha/2}\,\sigma/E)^2\).

Příklad Dvacet let akciového fondu

Dvacet ročních výnosů má průměr 8,0 % a výběrovou směrodatnou odchylku 18 %. Směrodatná chyba je \(18/\sqrt{20} = 4{,}02\) p. b., kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,19} = 2{,}093\). Interval spolehlivosti 95 %:

\[8{,}0 \pm 2{,}093\cdot 4{,}02 = 8{,}0 \pm 8{,}42 \quad\Rightarrow\quad [-0{,}42\ \%;\ 16{,}42\ \%].\]

Ani dvacet let dat nevyloučí, že skutečný očekávaný výnos fondu je nulový. Normální kritická hodnota 1,96 by dala užší a příliš optimistický interval ±7,89.

Pozor

Interval 95 % neznamená, že parametr v něm leží s pravděpodobností 95 %. Parametr je pevné číslo; náhodný je interval. Výrok o pravděpodobnosti platí pro postup: z mnoha takto spočítaných intervalů pokryje parametr 95 %.

skutečný očekávaný výnos 7 % tento interval 7 % nepokryl −10 % 0 % 10 % 20 % 30 % průměrný roční výnos a 95% interval spolehlivosti
Obr. 5.2 Dvacet simulovaných historií po 20 letech (skutečný výnos 7 %, volatilita 16 %, semínko 3) a jejich 95% intervaly z rozdělení t. Každá historie dá jiný interval; 19 z 20 skutečnou hodnotu pokryjí. Pravděpodobnost 95 % patří postupu, ne jednomu konkrétnímu intervalu.

5.5Průměr se odhaduje špatně, volatilita dobře

Merton (1980) upozornil na asymetrii, která má pro investory velké důsledky. Je-li roční volatilita \(\sigma\) a máme \(T\) let dat, je směrodatná chyba odhadu ročního průměrného výnosu \(\sigma/\sqrt T\) bez ohledu na frekvenci dat. Průměr denních výnosů vynásobený 252 je totiž jen celkový výnos za \(T\) let dělený \(T\) a ten závisí jen na první a poslední ceně. Naopak volatilitu zpřesňuje každé další pozorování: její směrodatná chyba je přibližně \(\sigma/\sqrt{2n}\), kde \(n\) je počet pozorování.Merton (1980), estimation risk

Přesnost odhadu průměru a volatility\[SE(\hat\mu) = \frac{\sigma}{\sqrt{T}}\ \ (T\text{ v letech}),\qquad SE(\hat\sigma) \approx \frac{\sigma}{\sqrt{2n}}\ \ (n\text{ pozorování})\]
Tab. 5.1Přesnost odhadu průměrného ročního výnosu při volatilitě 16 %
Délka historie5 let10 let20 let40 let100 let
Směrodatná chyba průměru7,16 p. b.5,06 p. b.3,58 p. b.2,53 p. b.1,60 p. b.
Polovina 95% intervalu±14,0±9,9±7,0±5,0±3,1

Aby byl 95% interval průměrného výnosu široký jen ±1 p. b., bylo by potřeba \((1{,}96\cdot 16)^2 = 983\) let dat; pro směrodatnou chybu 1 p. b. 256 let. Volatilitu přitom zná pět let denních dat (1 260 pozorování) se směrodatnou chybou 0,32 p. b. a dvacet let měsíčních dat s chybou 0,73 p. b.

Z praxe

Odtud plyne, proč optimalizace portfolia podle historických průměrů dává nestabilní a extrémní váhy: optimalizátor „maximalizuje chyby odhadu“. Profesionálové proto očekávané výnosy odvozují z rovnováhy (implikované výnosy tržního portfolia, Black–Litterman), z ocenění (dividendový výnos, CAPE) nebo je smršťují ke společnému průměru; volatility a korelace z dat odhadovat lze (průvodce Investování, oddíl 5.6).

Pravidlo palce

Směrodatná chyba ročního průměru je volatilita dělená odmocninou počtu let. Při volatilitě 16 % a 25 letech je to 3,2 p. b.: rozdíl 2 p. b. ročně mezi dvěma trhy či fondy je z takové historie statisticky neviditelný.

5.6Bootstrap a jackknife

Pro průměr máme vzorec. Pro medián, Sharpeho poměr nebo 5% kvantil vzorec buď neexistuje, nebo stojí na předpokladech, kterým nevěříme. Efron (1979) navrhl bootstrap: z dat se mnohokrát losuje s vracením výběr stejné velikosti, pro každý se spočítá statistika a rozptyl těchto hodnot odhaduje její směrodatnou chybu. Kvantily bootstrapových hodnot dávají percentilový interval spolehlivosti. Starší jackknife postupně vynechává po jednom pozorování.bootstrap, resampling with replacement, jackknife

Příklad Bootstrap dvanácti měsíců

Dvanáct měsíčních výnosů z kapitoly 2 (průměr 0,56 %, \(s = 2{,}84\ \%\)), 10 000 bootstrapových výběrů (semínko 2026). Směrodatná chyba průměru vychází 0,78 p. b. proti vzorci \(s/\sqrt{12} = 0{,}82\) p. b.; bootstrap losuje z empirického rozdělení, které má rozptyl dělený \(n\), a na malém vzorku proto mírně podceňuje. Směrodatná chyba mediánu vychází 0,80 p. b. Percentilový 95% interval průměru je −1,08 % až 1,96 %, interval z t-rozdělení −1,25 % až 2,36 %.

data x̄ = 0,56 % 2,1 −1,4 3,5 0,8 −6,2 1,9 2,7 −0,5 1,2 4,0 −2,3 0,9 losování s vracením, 12 hodnot výběr 1 x̄* = −0,36 % −2,3 3,5 2,1 −0,5 −6,2 1,9 2,1 −6,2 −0,5 −6,2 4,0 4,0 výběr 2 x̄* = 0,15 % 1,2 −2,3 1,2 3,5 −2,3 −0,5 −1,4 0,8 −1,4 0,9 1,2 0,9 výběr 3 x̄* = 0,48 % 0,8 −0,5 −0,5 4,0 −1,4 2,7 −0,5 4,0 −0,5 1,9 1,9 −6,2 … celkem 10 000 výběrů; oranžově hodnoty vylosované víckrát −3 % −2 % −1 % 0 % 1 % 2 % 3 % 4 % 2,5 %: −1,08 % 97,5 %: 1,96 % 10 000 hodnot x̄* SE = 0,78 p. b. (vzorec: 0,82)
Obr. 5.3 Bootstrap dvanácti měsíců z kapitoly 2 (příklad v oddílu 5.6, semínko 2026). Z dat se losuje s vracením výběr stejné velikosti, pro každý se spočítá průměr. Směrodatná odchylka 10 000 takových průměrů odhaduje směrodatnou chybu, jejich 2,5% a 97,5% kvantil dávají percentilový 95% interval spolehlivosti. Stejně se postupuje u mediánu nebo Sharpeho poměru, kde vzorec chybí.

Jak přesný je Sharpeho poměr

Pro nezávislé normální výnosy odvodil Lo (2002) přibližnou směrodatnou chybu odhadu Sharpeho poměru z \(n\) pozorování:

Směrodatná chyba Sharpeho poměru\[SE(\widehat{SR}) \approx \sqrt{\frac{1 + \tfrac12 SR^2}{n}}\]

Strategie s ročním Sharpeho poměrem 0,5 změřeným z 10 let ročních dat má směrodatnou chybu 0,34. S měsíčními daty (měsíční poměr \(0{,}5/\sqrt{12} = 0{,}144\), \(n = 120\)) je chyba 0,092 měsíčně, tedy 0,32 ročně: frekvence dat skoro nepomůže, protože Sharpeho poměr obsahuje průměr. Při autokorelaci výnosů (vyhlazené ocenění, kapitola 9) je skutečná nejistota ještě větší. Pro závislá data se používá blokový bootstrap, který losuje celé souvislé úseky.block bootstrap

5.7Zkreslení výběru

Statistika ověří, jak velká je náhodná chyba. Systematickou chybu, kterou do dat zanesl způsob jejich pořízení, neodhalí. Nejčastější zkreslení investičních studií:

  • Zkreslení přežitím: databáze obsahuje jen fondy nebo firmy, které existují dnes; zrušené a sloučené (obvykle ty horší) chybí (Brown a kol., 1992).survivorship bias
  • Zkreslení zpětným doplněním: fond vstoupí do databáze i s historií až poté, co se mu dařilo.backfill bias
  • Výhled do budoucnosti: studie používá údaj, který v daném okamžiku ještě nebyl znám (roční zisky zveřejněné až v březnu, dnešní složení indexu).look-ahead bias
  • Prohledávání dat: vyzkouší se mnoho modelů na stejných datech a zveřejní se ten nejlepší. Významnost pak neznamená nic (kapitoly 6 a 10).data snooping, data mining bias
  • Zkreslení časovým obdobím: výsledek platí pro zvolené období, ne obecně; jedno desetiletí může být výjimečné.time-period bias
Příklad Kolik přidá přežití

Před deseti lety vzniklo 100 fondů s průměrným výnosem 5 % ročně. Dvacet nejhorších, s průměrem 0 %, bylo mezitím zrušeno. Průměr osmdesáti přeživších je \((100\cdot 5 - 20\cdot 0)/80 = 6{,}25\ \%\). Databáze přeživších nadhodnocuje průměrný výnos o 1,25 p. b. ročně, i když žádný jednotlivý údaj v ní není chybný.

5.8Procvičení

1
Z 36 měsíců je průměrný měsíční výnos 0,9 %. Směrodatnou odchylku měsíčních výnosů znáte z dlouhé historie: 4,2 %. Spočítejte 95% interval spolehlivosti průměru.
\(SE = 4{,}2/\sqrt{36} = 0{,}70\) p. b. Interval \(0{,}9 \pm 1{,}96\cdot 0{,}70 = [-0{,}47\ \%;\ 2{,}27\ \%]\) měsíčně.
2
Patnáct let výnosů má průměr 6,5 % a výběrovou směrodatnou odchylku 14 %. Spočítejte 90% interval spolehlivosti.
\(SE = 14/\sqrt{15} = 3{,}61\) p. b., \(t_{0{,}05;\,14} = 1{,}761\). Interval \(6{,}5 \pm 6{,}37 = [0{,}13\ \%;\ 12{,}87\ \%]\).
3
Volatilita trhu je 20 %. Kolik let dat potřebujete, aby 95% interval průměrného ročního výnosu měl polovinu šířky 2 p. b.? Pomohou denní data?
\(T = (1{,}96\cdot 20/2)^2 = 384\) let. Denní data nepomohou: přesnost odhadu průměru závisí na délce historie v letech, ne na počtu pozorování (Merton, 1980).
4
Databáze obsahuje 160 dnes existujících fondů s průměrným výnosem 7 %. Víte, že za sledované období zaniklo dalších 40 fondů s průměrem 2 %. Jaký byl průměr všech fondů a jak velké je zkreslení přežitím?
\((160\cdot 7 + 40\cdot 2)/200 = 6{,}0\ \%\). Zkreslení je \(7{,}0 - 6{,}0 = 1{,}0\) p. b. ročně.
5
Strategie má v backtestu za 3 roky roční Sharpeho poměr 1,0. Jaký je přibližný 95% interval spolehlivosti?
\(SE \approx \sqrt{(1 + 0{,}5)/3} = 0{,}71\). Interval \(1{,}0 \pm 1{,}96\cdot 0{,}71 = [-0{,}39;\ 2{,}39]\). Tři roky nestačí ani k tomu, aby šlo vyloučit nulový Sharpeho poměr – a to ještě bez ohledu na to, kolik strategií se zkoušelo (kapitola 10).
6
Studie testuje strategii „kupuj akcie s nízkým P/E“ na datech 2010–2020. P/E počítá k 31. 12. každého roku ze zisků za daný rok. Které zkreslení hrozí?
Výhled do budoucnosti: roční zisky za rok končící 31. 12. firmy zveřejní až v následujících měsících, takže investor je k 31. 12. neznal. Správně se pracuje se zpožděním (například zisky k 31. 12. použít až od dubna). Navíc hrozí zkreslení časovým obdobím (jedno desetiletí) a přežitím, pokud vzorek obsahuje jen dnes existující firmy.
Co si odnést
  • Každý odhad má směrodatnou chybu; bez ní je číslo poloviční informace.
  • Průměrný výnos zpřesňuje jen delší historie (\(\sigma/\sqrt T\)), volatilitu i vyšší frekvence dat.
  • Bootstrap odhadne nejistotu i tam, kde chybí vzorec.
  • Proti zkreslení přežitím, výhledu do budoucnosti a prohledávání dat statistika nepomůže; pomůže jen pečlivá práce s daty.
Část IIIOdhad a testování
6

Testování hypotézpokročilý

Správce porazil index o 2 % ročně. Je to schopnost, nebo štěstí? Test hypotézy na to neodpoví jistě, ale řekne, jak často by takový výsledek vyrobila sama náhoda. A ukáže nepříjemnou věc: k odlišení skutečné alfy od šumu je často potřeba víc let, než trvá kariéra správce.

⚖️

Soud předpokládá nevinu, dokud vina není prokázána „nade vší rozumnou pochybnost“. Test hypotézy dělá totéž: předpokládá, že správce žádnou schopnost nemá, a mění názor, jen když by výsledek byl při nevinnosti velmi nepravděpodobný. Jako soud se i test může mýlit oběma směry: odsoudit nevinného, nebo pustit viníka.

Kolik let potřebujete, abyste odhalili alfu
Správce má skutečnou alfu a sledovací chybu (volatilitu odchylek od indexu). Horní graf ukazuje rozdělení t-statistiky alfy, když správce žádnou schopnost nemá (šedá) a když ji má (modrá); oranžová plocha je síla testu. Dolní graf ukazuje, jak síla roste s počtem let.
LABORATOŘ
Model: nezávislé roční aktivní výnosy, t-statistika alfy přibližně normální s průměrem \(IR\sqrt T\) a jednotkovým rozptylem, oboustranný test. Ne předpověď.
Továrna na alfu
Stovky správců bez jakékoli schopnosti: jejich skutečná alfa je nulová a výsledky určuje jen náhoda (sledovací chyba 6 % ročně). Kolik z nich přesto vyjde „statisticky významných“? A jak si nejlepší z nich povede v dalším období?
LABORATOŘ
Model: měsíční aktivní výnosy nezávislé, normální, se střední hodnotou 0. Křivka je teoretické rozdělení t. „Další období“ má stejnou délku a je nezávislé na prvním.
Minihra: chyba prvního, nebo druhého druhu?
Nulová hypotéza zní vždy „žádná schopnost, žádný efekt“. Zařaďte situace. Za pět a více správných 15 XP.
MINIHRA
0 / 6
+Teorie: postup testu, chyby a síla, p-hodnota, testy průměrů, rozptylů, korelace a nezávislosti, mnohonásobné a neparametrické testy

6.1Postup testu

Test hypotézy má pevný postup:

  1. Formulovat nulovou hypotézu \(H_0\) (obvykle „žádný efekt“: alfa je nulová, korelace je nulová) a alternativní hypotézu \(H_a\), kterou chceme prokázat.null hypothesis, alternative hypothesis
  2. Zvolit testovou statistiku a její rozdělení za platnosti \(H_0\) (t, z, χ², F).test statistic
  3. Zvolit hladinu významnosti \(\alpha\), obvykle 5 % nebo 1 %.level of significance
  4. Stanovit rozhodovací pravidlo: kritické hodnoty, za nimiž \(H_0\) zamítneme.critical value, rejection region
  5. Spočítat statistiku z dat a rozhodnout.
  6. Posoudit, zda je výsledek významný i ekonomicky: alfa 0,3 % ročně může být statisticky významná, a přesto ji sežerou daně a náklady.economic significance

Oboustranný test (\(H_a\!: \mu \ne 0\)) dělí \(\alpha\) do dvou chvostů, kritická hodnota normálního testu na 5 % je ±1,96. Jednostranný test (\(H_a\!: \mu \gt 0\)) dává celé \(\alpha\) do jednoho chvostu, kritická hodnota je 1,645. Hypotéza, kterou chceme prokázat, patří do \(H_a\): „zamítnout \(H_0\)“ je silné tvrzení, „nezamítnout \(H_0\)“ jen přiznání, že důkaz nestačí.two-tailed test, one-tailed test

−1,96 1,96 α/2 2,5 % α/2 2,5 % 0 oboustranný test Hₐ: μ ≠ 0 zamítnout, když |z| > 1,96 1,645 α 5 % 0 jednostranný test Hₐ: μ > 0 zamítnout, když z > 1,645 2,3 −2,3 p/2 p/2 0 p-hodnota pozorované z = 2,3 p = 2,1 % < 5 %: zamítnout
Obr. 6.1 Oblasti zamítnutí normálního testu na hladině 5 %. Oboustranný test dělí \(\alpha\) do dvou chvostů, jednostranný ji celou dává na stranu, kterou chceme prokázat, a jeho kritická hodnota je proto bližší nule. Vpravo p-hodnota: plocha za pozorovanou statistikou v obou chvostech, pro \(z = 2{,}3\) je to 2,1 %.

6.2Chyby, síla a p-hodnota

Tab. 6.1Čtyři možné výsledky testu
Rozhodnutí\(H_0\) platí (žádná schopnost)\(H_0\) neplatí (schopnost existuje)
Nezamítnout \(H_0\)správně, pravděpodobnost \(1-\alpha\)chyba II. druhu, pravděpodobnost \(\beta\)
Zamítnout \(H_0\)chyba I. druhu, pravděpodobnost \(\alpha\)správně, síla testu \(1-\beta\)

Hladina významnosti je pravděpodobnost chyby I. druhu, kterou si předem povolíme. Snížením \(\alpha\) se zvýší \(\beta\): přísnější soud odsoudí méně nevinných, ale pustí víc viníků. Obě chyby současně sníží jen víc dat. Síla testu \(1-\beta\) je pravděpodobnost, že skutečný efekt odhalíme; závisí na velikosti efektu, šumu, počtu pozorování a na \(\alpha\).Type I error, Type II error, power of a test

p-hodnota je nejmenší hladina významnosti, na které bychom \(H_0\) zamítli. Jinak: pravděpodobnost, že by za platnosti \(H_0\) vyšla statistika aspoň tak extrémní jako ta pozorovaná. Zamítáme, když \(p \lt \alpha\).p-value

Pozor

p-hodnota 0,03 neznamená, že \(H_0\) platí s pravděpodobností 3 %, ani že s pravděpodobností 97 % má správce schopnost. To by vyžadovalo apriorní pravděpodobnost a Bayesovu větu (kapitola 3). p-hodnota je výrok o datech za předpokladu \(H_0\), ne o hypotéze.

6.3Test průměru: je alfa správce skutečná?

Testová statistika pro průměr s odhadnutou směrodatnou odchylkou má Studentovo rozdělení s \(n-1\) stupni volnosti:t-test of a mean

t-test průměru\[t = \frac{\bar x - \mu_0}{s/\sqrt n}\]
Příklad Pět let aktivních výnosů

Fond Delta má za 60 měsíců průměrný aktivní výnos (výnos fondu minus index) 0,15 % měsíčně, tedy 1,8 % ročně, se směrodatnou odchylkou 1,2 % měsíčně (sledovací chyba 4,16 % ročně). \(H_0\!: \alpha = 0\).

\[t = \frac{0{,}15}{1{,}2/\sqrt{60}} = \frac{0{,}15}{0{,}155} = 0{,}97.\]

Kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,59} = 2{,}00\), p-hodnota 0,34. Alfu 1,8 % ročně nelze od nuly odlišit. Statistika je přitom jen informační poměr krát odmocnina z počtu let: \(IR = 1{,}8/4{,}16 = 0{,}43\) a \(0{,}43\sqrt5 = 0{,}97\).

Vztah \(t \approx IR\sqrt T\) je klíčem k celé kapitole. Informační poměr 0,5 se považuje za dobrý (průvodce Investování, oddíl 4.7); aby jeho t-statistika v průměru dosáhla 2, je potřeba \((2/0{,}5)^2 = 16\) let.

6.4Kolik let potřebujete

Má-li správce skutečný informační poměr \(IR\), je t-statistika po \(T\) letech přibližně normální se střední hodnotou \(IR\sqrt T\). Síla oboustranného testu a počet let potřebný pro sílu \(1-\beta\):

Síla testu alfy\[1-\beta = N\big(IR\sqrt T - z_{\alpha/2}\big) + N\big(-IR\sqrt T - z_{\alpha/2}\big),\qquad T^{*} \approx \Big(\frac{z_{\alpha/2} + z_{\beta}}{IR}\Big)^2\]
Tab. 6.2Počet let pro sílu 80 % (oboustranný test, hladina 5 %)
Skutečná alfaTE 2 %TE 4 %TE 6 %TE 8 %
1 % ročně31126283502
2 % ročně83171126
3 % ročně3,5143156

\(T^{*} = \big((1{,}96 + 0{,}8416)\cdot TE/\alpha\big)^2\); TE je sledovací chyba ročně.

Správce s alfou 2 % a sledovací chybou 6 % (IR 0,33) má po deseti letech sílu testu jen 18 %, po třiceti 45 %. K sílě 80 % potřebuje 71 let. Přitom alfa 2 % ročně by byla pro investora velmi cenná. Z toho plyne nepohodlný závěr: výsledky jednotlivého správce skoro nikdy nestačí k tomu, aby šlo schopnost prokázat, ani k tomu, aby šla vyloučit. Rozhodnutí o aktivní správě proto musí stát i na jiných argumentech: nákladech, procesu, ekonomické logice strategie.

6.5Rozdíl dvou průměrů

Jsou-li dva výběry nezávislé a předpokládáme-li stejný rozptyl, použije se sdružený rozptyl:pooled variance t-test

Test rozdílu průměrů\[t = \frac{\bar x_1 - \bar x_2}{\sqrt{s_p^2/n_1 + s_p^2/n_2}},\qquad s_p^2 = \frac{(n_1-1)s_1^2 + (n_2-1)s_2^2}{n_1 + n_2 - 2},\qquad df = n_1 + n_2 - 2\]

Jsou-li výběry párové (dva fondy ve stejných měsících), je správné testovat průměr rozdílů \(d_i = x_{1i} - x_{2i}\): \(t = \bar d/(s_d/\sqrt n)\) s \(n-1\) stupni volnosti. Párový test odstraní společný vliv trhu a bývá mnohem silnější.paired comparisons test

Příklad Dvě strategie

Nezávislé: strategie A měla za 10 let průměr 9 % a směrodatnou odchylku 15 %, strategie B za jiných 10 let 6 % a 12 %. \(s_p^2 = (9\cdot 225 + 9\cdot 144)/18 = 184{,}5\), \(t = 3/\sqrt{184{,}5\cdot 0{,}2} = 0{,}49\), kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,18} = 2{,}10\). Rozdíl 3 p. b. ročně je statisticky nevýznamný.

Párové: dva fondy ve stejných 48 měsících, průměrný rozdíl 0,25 % měsíčně, směrodatná odchylka rozdílů 1,1 %. \(t = 0{,}25/(1{,}1/\sqrt{48}) = 1{,}57\), kritická hodnota 2,01, oboustranná p-hodnota 0,12.

6.6Testy rozptylu a normality

Rozptyl jednoho výběru se testuje statistikou \(\chi^2 = (n-1)s^2/\sigma_0^2\) s \(n-1\) stupni volnosti; dva rozptyly podílem \(F = s_1^2/s_2^2\) (větší rozptyl v čitateli) s \((n_1-1, n_2-1)\) stupni volnosti. Oba testy silně spoléhají na normalitu dat.chi-square test of variance, F-test of equal variances

Příklad Zvýšila se volatilita?

Jeden rozptyl: dlouhodobá volatilita trhu je 16 % ročně, tedy 4,62 % měsíčně. Za posledních 36 měsíců je výběrová směrodatná odchylka 5,6 % (19,4 % ročně). \(H_0\!: \sigma \le 4{,}62\ \%\), \(H_a\!: \sigma \gt 4{,}62\ \%\). \(\chi^2 = 35\cdot(5{,}6/4{,}619)^2 = 51{,}45\), kritická hodnota \(\chi^2_{0{,}95;\,35} = 49{,}80\), p-hodnota 3,6 %. Na 5% hladině volatilita vzrostla.

Dva rozptyly: 24 měsíců před změnou strategie směrodatná odchylka 6,0 %, 30 měsíců po ní 4,0 %. \(F = 36/16 = 2{,}25\) s (23, 29) stupni volnosti. Kritická hodnota jednostranného testu na 5 % je 1,91, oboustranného (2,5 % v horním chvostu) 2,17. Pokles volatility je významný.

Normalitu výnosů testuje Jarqueův–Berův test ze šikmosti a nadbytečné špičatosti: \(JB = \frac n6\big(S^2 + K_E^2/4\big)\), za normality přibližně \(\chi^2_2\). Pro 120 měsíců se šikmostí −0,6 a nadbytečnou špičatostí 2,0 je \(JB = 20\cdot(0{,}36 + 1) = 27{,}2\) proti kritické hodnotě 5,99: normalitu zamítáme.Jarque–Bera test

6.7Korelace a nezávislost

Nulová korelace se testuje statistikou s \(n-2\) stupni volnosti:test of correlation

Test korelace\[t = \frac{r\sqrt{n-2}}{\sqrt{1-r^2}}\]

Korelace 0,30 z 36 měsíců dává \(t = 0{,}30\sqrt{34}/\sqrt{0{,}91} = 1{,}83\) proti kritické hodnotě 2,03: nevýznamná. Při 36 pozorováních musí korelace přesáhnout 0,33, aby byla významná na 5 %. Stejný test lze použít i pro Spearmanovu korelaci při \(n \gt 30\).

Dvě kategoriální proměnné se testují testem nezávislosti χ² v kontingenční tabulce: \(\chi^2 = \sum (O_{ij} - E_{ij})^2/E_{ij}\), kde \(E_{ij}\) je četnost očekávaná při nezávislosti (součet řádku krát součet sloupce děleno celkem), se \((r-1)(c-1)\) stupni volnosti.chi-square test of independence, contingency table

Příklad Opakují fondy své úspěchy?

Sto fondů rozdělíme podle výsledku ve dvou po sobě jdoucích obdobích na lepší a horší polovinu:

Tab. 6.3Persistence výsledků
Období 2: lepšíObdobí 2: horší
Období 1: lepší3020
Období 1: horší2030

Při nezávislosti čekáme v každé buňce 25. \(\chi^2 = 4\cdot 25/25 = 4{,}0\) s jedním stupněm volnosti, kritická hodnota 3,84, p-hodnota 4,6 %. Na hranici významnosti je persistence; než ji vyhlásíme za schopnost, je třeba vyloučit společné faktory (styl, náklady), které se přenášejí z období do období (kapitola 8).

6.8Mnohonásobné testování

Test na hladině 5 % se mýlí v 5 % případů, kdy platí \(H_0\). Kdo provede \(N\) nezávislých testů bez skutečného efektu, najde aspoň jeden „významný“ s pravděpodobností \(1 - 0{,}95^N\): pro 20 testů 64 %, pro 100 testů 99,4 %. Ve financích, kde se na stejných datech testují tisíce strategií, je to pravidlo, ne výjimka.multiple testing, family-wise error rate

  • Bonferroniho oprava testuje každou hypotézu na hladině \(\alpha/N\). Pro 20 testů je to 0,25 % a kritická hodnota oboustranného testu 3,02.Bonferroni correction
  • Kontrola podílu falešných objevů (Benjamini a Hochberg, 1995) seřadí p-hodnoty a připouští, že malá část objevů bude falešná; je méně přísná a silnější.false discovery rate (FDR)

Harvey, Liu a Zhu (2016) zmapovali stovky faktorů, které měly vysvětlovat výnosy akcií, a ukázali, že při tolika pokusech je obvyklý práh \(t \gt 2\) příliš nízký. Nový faktor by měl mít t-statistiku nad 3,0, což odpovídá oboustranné p-hodnotě 0,27 %; mnoho publikovaných objevů je podle nich pravděpodobně falešných.Harvey, Liu & Zhu (2016)

Z praxe

Mnohonásobné testování je skryté: nikdo nepíše, kolik variant strategie vyzkoušel, než našel tu zveřejněnou. Jako investor se ptejte, kolik pravidel, parametrů a období bylo vyzkoušeno, zda má strategie ekonomické vysvětlení a zda funguje i na datech, která autor neviděl. Laboratoř „Továrna na alfu“ ukazuje, kolik „hvězd“ vyrobí čistá náhoda.

6.9Neparametrické testy

Neparametrické testy nepředpokládají konkrétní rozdělení (často pracují s pořadím nebo znaménky). Hodí se pro data s odlehlými hodnotami, pro malé výběry z nenormálních rozdělení a pro ordinální data. Platí za to menší silou, když data normální jsou.nonparametric tests

  • Znaménkový test: kolikrát ze \(n\) byl výsledek kladný; za \(H_0\) binomické rozdělení s \(p = 0{,}5\).sign test
  • Wilcoxonův test pro párové rozdíly (pořadí absolutních hodnot se znaménky) a Mannův–Whitneyův test pro dva nezávislé výběry.Wilcoxon signed-rank test, Mann–Whitney U test
  • Test sérií náhodnosti posloupnosti (střídání nadprůměrných a podprůměrných let) a Spearmanova korelace.runs test
Příklad Čtrnáct let z dvaceti

Správce porazil index ve 14 z 20 let. Za \(H_0\) (bez schopnosti, \(p = 0{,}5\)) je \(P(X \ge 14) = \sum_{k=14}^{20}\binom{20}{k}/2^{20} = 5{,}77\ \%\). Jednostranný znaménkový test na 5 % \(H_0\) nezamítá. Test navíc nevidí, o kolik index porážel; t-test aktivních výnosů by využil víc informace.

Co testujete? průměr jedné řady t-test průměru (6.3) t = (x̄ − μ₀)/(s/√n), df = n − 1 dva průměry, nezávislé výběry t-test se sdruženým rozptylem (6.5) df = n₁ + n₂ − 2 dva průměry, stejná období párový t-test (6.5) průměr rozdílů d, df = n − 1 rozptyl jeden / dva výběry χ² test / F-test (6.6) χ² = (n − 1)s²/σ₀², F = s₁²/s₂² normalita Jarqueův–Berův test (6.6) JB = n/6 · (S² + K²/4), χ² se 2 df korelace t-test korelace (6.7) t = r√(n − 2)/√(1 − r²), df = n − 2 dvě kategoriální proměnné χ² test nezávislosti (6.7) kontingenční tabulka, df = (r − 1)(c − 1) nenormální data, pořadí, odlehlé hodnoty neparametrické testy (6.9) znaménkový, Wilcoxonův, Mannův–Whitneyův Mnoho testů na stejných datech? Zpřísnit práh: Bonferroni α/N, t > 3 (6.8)
Obr. 6.2 Mapa testů kapitoly 6. Volba testu závisí na otázce a na datech; u každého testu nejdřív formulujte nulovou hypotézu, hladinu významnosti a rozhodovací pravidlo (oddíl 6.1). Testy rozptylu stojí na normalitě dat, neparametrické testy ji nepotřebují.

6.10Procvičení

1
Třicet let ročních nadvýnosů akcií nad bezrizikovou sazbou má průměr 5,5 % a směrodatnou odchylku 18 %. Je akciová prémie na 5% hladině (jednostranně) kladná?
\(t = 5{,}5/(18/\sqrt{30}) = 1{,}67\), kritická hodnota \(t_{0{,}05;\,29} = 1{,}70\), p-hodnota 5,2 %. Těsně nezamítáme: ani 30 let dat neprokáže kladnou prémii na 5% hladině. Neznamená to, že prémie neexistuje; test má malou sílu.
2
Test má hladinu významnosti 5 % a proti konkrétní alternativě sílu 40 %. Jaká je pravděpodobnost chyby I. a II. druhu? Co je potřeba udělat, aby se obě snížily?
Chyba I. druhu 5 %, chyba II. druhu \(\beta = 1 - 0{,}4 = 60\ \%\). Snížit obě zároveň lze jen víc daty (nebo méně hlučnými daty, například párovým srovnáním); změnou \(\alpha\) se jedna chyba vymění za druhou.
3
Dva fondy mají za 24 stejných měsíců průměrný rozdíl výnosů 0,4 % měsíčně a směrodatnou odchylku rozdílů 1,5 %. Je rozdíl významný na 5 %?
Párový test: \(t = 0{,}4/(1{,}5/\sqrt{24}) = 1{,}31\), kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,23} = 2{,}07\), p-hodnota 0,20. Nevýznamný.
4
Korelace výnosů dvou trhů z 20 let je 0,45. Je významná na 5 %?
\(t = 0{,}45\sqrt{18}/\sqrt{1 - 0{,}2025} = 2{,}14\), kritická hodnota \(t_{0{,}025;\,18} = 2{,}10\). Těsně významná (p-hodnota 4,6 %).
5
Analytik otestoval 50 strategií. Jakou hladinu a kritickou hodnotu (normální rozdělení, oboustranně) má podle Bonferroniho použít, chce-li celkovou pravděpodobnost aspoň jednoho falešného objevu 5 %? Kolik falešných objevů čeká bez opravy?
Hladina \(0{,}05/50 = 0{,}1\ \%\), kritická hodnota 3,29. Bez opravy čeká \(50\cdot 0{,}05 = 2{,}5\) falešných objevů a aspoň jeden s pravděpodobností \(1 - 0{,}95^{50} = 92\ \%\).
6
Ze 150 fondů bylo 75 v lepší polovině v roce 1; z nich 45 zůstalo v lepší polovině i v roce 2. Ze 75 horších se 35 dostalo do lepší poloviny. Testujte nezávislost na 5 %.
Tabulka 45, 30 / 35, 40; součty sloupců 80 a 70. Očekávané četnosti 40, 35 / 40, 35. \(\chi^2 = 25/40 + 25/35 + 25/40 + 25/35 = 2{,}68\), kritická hodnota 3,84, p-hodnota 10 %. Nezávislost nezamítáme; persistence není prokázaná.
Co si odnést
  • Test předpokládá „žádný efekt“ a mění názor jen při silném důkazu; nezamítnutí není důkaz nepřítomnosti.
  • t-statistika alfy je zhruba informační poměr krát odmocnina z počtu let. Prokázat dobrou alfu trvá desítky let.
  • p-hodnota je pravděpodobnost dat za \(H_0\), ne pravděpodobnost \(H_0\).
  • Kdo testuje mnoho hypotéz, najde falešné objevy; práh se musí zvednout (Bonferroni, t > 3).
Část IVModely
7

Jednoduchá regrese a betamírně pokročilý

Beta akcie, alfa fondu, citlivost dluhopisu na sazby: za všemi stojí přímka proložená mrakem bodů. Regrese ukáže sklon té přímky – a co je důležitější, jak moc mu můžeme věřit. Beta odhadnutá z pěti let měsíčních dat má typicky nejistotu ±0,4.

📐

Na sněhu je vidět stopa. Kdo ji uvidí, odhadne, kudy šel chodec, i když ho neviděl. Některé kroky jsou ale vychýlené, chodec zakopl nebo se vyhýbal kaluži. Regrese hledá cestu, která nejlépe vysvětluje všechny stopy, a zároveň říká, jak široký je pás, ve kterém cesta nejspíš vedla.

Odhad bety z bodového grafu
Měsíční výnosy modelové akcie a trhu. Akcii zvolíte skutečnou betu, alfu a specifické riziko; regrese pak z vylosovaných měsíců betu odhaduje. Modrá čára je odhadnutá přímka, přerušovaná skutečná. Zkuste zvýšit specifické riziko nebo zkrátit historii a sledujte, jak se interval spolehlivosti rozšíří.
LABORATOŘ
Model: \(R_i = \alpha + \beta R_m + \varepsilon\), měsíční výnos trhu normální s průměrem 7 %/12 a volatilitou 16 %/√12, \(\varepsilon\) normální a nezávislé. Interval spolehlivosti z t-rozdělení s \(n-2\) stupni volnosti.
+Teorie: metoda nejmenších čtverců, předpoklady, ANOVA a R², testy koeficientů, předpověď, funkční tvary a beta v praxi

7.1Model a metoda nejmenších čtverců

Jednoduchá lineární regrese vysvětluje závislou proměnnou \(Y\) jednou nezávislou proměnnou \(X\):simple linear regression, dependent variable, independent variable

Regresní model a odhad OLS\[Y_i = b_0 + b_1X_i + \varepsilon_i,\qquad \hat b_1 = \frac{\sum(X_i - \bar X)(Y_i - \bar Y)}{\sum(X_i - \bar X)^2} = \frac{\operatorname{Cov}(X,Y)}{\operatorname{Var}(X)},\qquad \hat b_0 = \bar Y - \hat b_1\bar X\]

\(b_0\) je úrovňová konstanta (průsečík), \(b_1\) sklon a \(\varepsilon_i\) reziduum (chyba). Metoda nejmenších čtverců (OLS) volí přímku tak, aby součet čtverců reziduí \(\sum(Y_i - \hat Y_i)^2\) byl nejmenší. Přímka vždy prochází bodem \((\bar X, \bar Y)\).intercept, slope, residual, ordinary least squares (OLS)

X Y Ȳ (X̄, Ȳ) b₀ 1 b₁ Ŷ = b₀ + b₁X vysvětlená část Ŷᵢ − Ȳ reziduum Yᵢ − Ŷᵢ Součty čtverců přes všechna pozorování: SST = SSR + SSE 136,2 = 111,8 + 24,3 R² = SSR/SST = 0,82 OLS volí přímku tak, aby SSE bylo nejmenší. Prochází bodem (X̄, Ȳ).
Obr. 7.1 Anatomie jednoduché regrese na deseti ilustrativních bodech. Čárkovaně rezidua, tedy svislé vzdálenosti bodů od přímky, jejichž čtverce metoda nejmenších čtverců minimalizuje. U zvýrazněného bodu se odchylka od průměru \(Y_i - \bar Y\) rozkládá na vysvětlenou část a reziduum; součty jejich čtverců dávají rozklad \(SST = SSR + SSE\) z oddílu 7.3. Odhad: \(b_0 = 1{,}58\), \(b_1 = 1{,}06\).

V investicích je nejznámější tržní model \(R_{i,t} = \alpha_i + \beta_iR_{m,t} + \varepsilon_{i,t}\): sklon je beta akcie vůči trhu (průvodce Investování, oddíl 4.6), konstanta je výnos nevysvětlený trhem. Používají-li se nadvýnosy nad bezrizikovou sazbou, \(R_i - R_f = \alpha_i + \beta_i(R_m - R_f) + \varepsilon_i\), je konstanta Jensenova alfa.market model, Jensen’s alpha

7.2Předpoklady

  1. Linearita: vztah mezi \(X\) a \(Y\) je lineární (v parametrech).
  2. Homoskedasticita: rozptyl reziduí je stejný pro všechna pozorování.homoskedasticity
  3. Nezávislost: rezidua spolu nekorelují (u časových řad žádná autokorelace).
  4. Normalita reziduí: potřebná pro přesné t- a F-testy v malých výběrech; ve velkých výběrech ji nahradí centrální limitní věta.

Porušení se nejlépe pozná z grafu reziduí: vějíř (rozptyl roste s \(X\)) značí heteroskedasticitu, vlny v čase autokorelaci, oblouk nelinearitu. Co s tím, ukáže kapitola 8.

X → v pořádku náhodný pás X → vějíř heteroskedasticita čas → vlny autokorelace X → oblouk nelinearita
Obr. 7.2 Rezidua vynesená proti nezávislé proměnné (nebo proti času) prozradí porušení předpokladů dřív než testy. Vlevo náhodný pás bez vzoru. Vějíř znamená, že rozptyl roste s \(X\), vlny autokorelaci v čase a oblouk, že vztah není lineární. Ilustrativní simulovaná data.

7.3Rozklad rozptylu, R² a F-test

Celkový součet čtverců se rozkládá na vysvětlenou a nevysvětlenou část, \(SST = SSR + SSE\):total, regression and error sum of squares; ANOVA

ANOVA jednoduché regrese\[R^2 = \frac{SSR}{SST} = 1 - \frac{SSE}{SST},\qquad SEE = \sqrt{\frac{SSE}{n-2}},\qquad F = \frac{SSR/1}{SSE/(n-2)} = \frac{MSR}{MSE}\]

Koeficient determinace \(R^2\) je podíl rozptylu \(Y\) vysvětlený modelem; v jednoduché regresi se rovná čtverci korelace. Směrodatná chyba odhadu (SEE) je směrodatná odchylka reziduí; u tržního modelu je to specifické riziko akcie. F-test testuje, zda model vysvětluje víc než nic; v jednoduché regresi je \(F = t^2\) pro sklon.coefficient of determination, standard error of the estimate (SEE)

Příklad Beta akcie Alfa, a.s.

Šedesát měsíců: trh má průměrný výnos 0,55 % a směrodatnou odchylku 4,6 %, akcie Alfa 0,80 % a 7,5 %, kovariance je 26,45 (v procentech na druhou). Pak \(\sum(X - \bar X)^2 = 59\cdot 4{,}6^2 = 1\,248{,}44\) a

\[\hat\beta = \frac{26{,}45}{4{,}6^2} = 1{,}25,\qquad \hat\alpha = 0{,}80 - 1{,}25\cdot 0{,}55 = 0{,}1125\ \%\ \text{měsíčně}.\]
Tab. 7.1ANOVA tržního modelu akcie Alfa
ZdrojSoučet čtvercůStupně volnostiPrůměrný čtverec
Regrese (SSR)1 950,6911 950,69
Rezidua (SSE)1 368,065823,59
Celkem (SST)3 318,7559

\(R^2 = 1\,950{,}69/3\,318{,}75 = 0{,}588\) (korelace 0,767): trh vysvětluje 59 % rozptylu akcie. \(SEE = \sqrt{23{,}59} = 4{,}86\ \%\) měsíčně, tedy specifické riziko asi 16,8 % ročně. \(F = 1\,950{,}69/23{,}59 = 82{,}7\) daleko nad kritickou hodnotou 4,01.

7.4Testy a intervaly koeficientů

Směrodatné chyby koeficientů\[s_{\hat b_1} = \frac{SEE}{\sqrt{\sum(X_i - \bar X)^2}},\qquad s_{\hat b_0} = SEE\sqrt{\frac1n + \frac{\bar X^2}{\sum(X_i - \bar X)^2}},\qquad t = \frac{\hat b_j - B_j}{s_{\hat b_j}},\ df = n-2\]
Příklad Je beta akcie Alfa jiná než 1? Má akcie alfu?

\(s_{\hat\beta} = 4{,}857/\sqrt{1\,248{,}44} = 0{,}137\). Interval spolehlivosti 95 %: \(1{,}25 \pm 2{,}002\cdot 0{,}137 = [0{,}97;\ 1{,}53]\). Test \(H_0\!: \beta = 1\): \(t = 0{,}25/0{,}137 = 1{,}82\), p-hodnota 0,074. Na 5% hladině nelze vyloučit, že je beta akcie stejná jako beta trhu, přestože bodový odhad je o čtvrtinu vyšší.

\(s_{\hat\alpha} = 4{,}857\sqrt{1/60 + 0{,}55^2/1\,248{,}44} = 0{,}632\), \(t = 0{,}1125/0{,}632 = 0{,}18\). Alfa 1,35 % ročně je čistý šum.

Pozor

Vysoké \(R^2\) neznamená přesný odhad alfy. Alfa je konstanta a odhaduje se stejně špatně jako průměr (kapitola 5); její směrodatná chyba je zhruba specifické riziko dělené odmocninou počtu let. Sklon se naopak odhaduje tím přesněji, čím víc trh během období kolísal.

7.5Předpověď

Předpověď \(\hat Y = \hat b_0 + \hat b_1X\) má nejistotu ze dvou zdrojů: z nepřesných koeficientů a z nového rezidua. Interval předpovědi je proto vždy širší než interval pro přímku a rozšiřuje se dál od průměru \(\bar X\):prediction interval

Interval předpovědi\[\hat Y \pm t_{\alpha/2,\,n-2}\,s_f,\qquad s_f = SEE\sqrt{1 + \frac1n + \frac{(X - \bar X)^2}{(n-1)s_X^2}}\]
Příklad Měsíc, kdy trh ztratí 5 %

Pro akcii Alfa a \(X = -5\ \%\): \(\hat Y = 0{,}1125 + 1{,}25\cdot(-5) = -6{,}14\ \%\). \(s_f = 4{,}857\sqrt{1 + 1/60 + 5{,}55^2/1\,248{,}44} = 4{,}96\). Interval předpovědi 95 % je \(-6{,}14 \pm 2{,}002\cdot 4{,}96\), tedy od −16,1 % do +3,8 %. I při známém pohybu trhu může akcie skončit téměř kdekoli; to je specifické riziko.

−30 % −20 % −10 % 0 % 10 % 20 % 30 % −15 % −10 % −5 % 0 % 5 % 10 % 15 % měsíční výnos trhu X +3,8 % −6,14 % −16,1 % X̄ Ŷ = 0,11 + 1,25X 95% pás pro přímku 95% interval předpovědi Pás přímky: jen nejistota koeficientů, nejužší u X̄. Předpověď: navíc nové reziduum (SEE 4,86 %). Trh −5 %: akcie od −16,1 % do +3,8 %
Obr. 7.3 Tržní model akcie Alfa (60 měsíců, oddíly 7.3 až 7.5). Tmavší pás je 95% interval spolehlivosti pro přímku, tedy pro průměrný výnos akcie při daném výnosu trhu; rozšiřuje se dál od průměru \(\bar X\). Světlejší pás je interval předpovědi jednoho měsíce: je mnohem širší, protože k nejistotě koeficientů přidává specifické riziko akcie.

7.6Funkční tvary

Lineární regrese je lineární v parametrech, ne nutně v proměnných. Logaritmováním lze modelovat i jiné tvary:functional forms: log-lin, lin-log, log-log

  • Log-lin \(\ln Y = b_0 + b_1X\): zvýšení \(X\) o jednotku změní \(Y\) o \((e^{b_1} - 1)\cdot 100\ \%\). Hodí se pro růst v čase (exponenciální trend, kapitola 9).
  • Lin-log \(Y = b_0 + b_1\ln X\): zvýšení \(X\) o 1 % změní \(Y\) zhruba o \(b_1/100\) jednotek.
  • Log-log \(\ln Y = b_0 + b_1\ln X\): \(b_1\) je elasticita. S \(b_1 = 0{,}8\) znamená o 10 % vyšší tržní kapitalizace o \(1{,}1^{0{,}8} - 1 = 7{,}9\ \%\) vyšší objem obchodů.elasticity

Volba tvaru se posuzuje podle grafu reziduí, \(R^2\) (srovnatelné jen při stejné závislé proměnné), F-statistiky a SEE.

7.7Beta v praxi

Odhad bety závisí na volbách, které nejsou statistické, ale mají velký vliv: délka okna (obvykle 2–5 let), frekvence (denní, týdenní, měsíční), volba tržního indexu a toho, zda se použijí nadvýnosy. Denní data dávají víc pozorování, ale u méně likvidních akcií betu podhodnocují, protože jejich ceny reagují na trh se zpožděním (nesynchronní obchodování).estimation window, nonsynchronous trading

Tab. 7.2Směrodatná chyba odhadu bety (specifické riziko 25 % ročně, trh 16 %)
Data24 měsíců36 měsíců60 měsíců120 měsíců104 týdnů252 dní
\(SE(\hat\beta)\)0,320,260,200,140,150,10
Polovina 95% intervalu±0,63±0,51±0,40±0,28±0,30±0,19

\(SE(\hat\beta) \approx \sigma_\varepsilon/(\sigma_m\sqrt n)\) s volatilitami převedenými na frekvenci dat. U bety (sklonu) frekvence pomáhá, na rozdíl od průměru.

Odhadnuté bety mají sklon „vracet se“ k 1: extrémní odhad je zčásti chyba odhadu a zčásti skutečná vlastnost, která se mění. Blume (1971) to ukázal na amerických akciích; z toho vychází běžná praktická úprava upravené bety \(\beta_{\text{upr}} = \tfrac23\hat\beta + \tfrac13\cdot 1\). Odhad 1,6 se upraví na 1,40, odhad 0,5 na 0,67. Statisticky je to smrštění odhadu k průměru celé populace (bayesovská myšlenka z kapitoly 3).adjusted beta, Blume adjustment, shrinkage

Z praxe

Komerční poskytovatelé bet se liší oknem, frekvencí i indexem, a proto pro stejnou akcii uvádějí různé hodnoty. Pro výpočet nákladů kapitálu (průvodce Akciová analýza) je rozumné betu brát jako rozpětí, ne jako přesné číslo, nebo použít průměr bet podobných firem v odvětví, který má mnohem menší chybu odhadu.

7.8Procvičení

1
Měsíční kovariance výnosů fondu s trhem je 0,0018, rozptyl trhu 0,0016. Průměrný měsíční výnos fondu je 0,9 %, trhu 0,6 %. Jaká je beta a konstanta tržního modelu?
\(\hat\beta = 0{,}0018/0{,}0016 = 1{,}125\). \(\hat\alpha = 0{,}9 - 1{,}125\cdot 0{,}6 = 0{,}225\ \%\) měsíčně (2,7 % ročně bez složení).
2
Regrese ze 48 měsíců má SSR = 0,045 a SSE = 0,105. Spočítejte \(R^2\), F-statistiku a SEE. Je model významný na 5 %?
\(R^2 = 0{,}045/0{,}150 = 0{,}30\). \(F = 0{,}045/(0{,}105/46) = 19{,}7\), kritická hodnota \(F_{0{,}95;\,1,46} = 4{,}05\): významný. \(SEE = \sqrt{0{,}105/46} = 4{,}78\ \%\).
3
Odhad bety je 1,4 se směrodatnou chybou 0,25 (60 měsíců). Lze na 5% hladině zamítnout \(\beta = 1\)?
\(t = (1{,}4 - 1)/0{,}25 = 1{,}60\) proti kritické hodnotě \(t_{0{,}025;\,58} = 2{,}00\). Nelze; interval spolehlivosti 0,90 až 1,90 obsahuje 1.
4
Tržní model z 36 měsíců: \(\hat\alpha = 0{,}2\ \%\), \(\hat\beta = 0{,}9\), \(SEE = 3{,}0\ \%\), průměr trhu 0,5 %, směrodatná odchylka trhu 4 %. Jaký je interval předpovědi 95 % pro měsíc, kdy trh ztratí 8 %?
\(\hat Y = 0{,}2 + 0{,}9\cdot(-8) = -7{,}0\ \%\). \(s_f = 3\sqrt{1 + 1/36 + 8{,}5^2/(35\cdot 16)} = 3{,}23\). \(t_{0{,}025;\,34} = 2{,}03\). Interval −13,6 % až −0,4 %.
5
Log-lin trend zisku na akcii: \(\ln EPS_t = 0{,}4 + 0{,}08\,t\) (t v letech). Jaké je tempo růstu a odhad EPS v roce 10?
Růst \(e^{0{,}08} - 1 = 8{,}33\ \%\) ročně. \(EPS_{10} = e^{0{,}4 + 0{,}8} = e^{1{,}2} = 3{,}32\) Kč.
6
Regrese měsíčních nadvýnosů fondu na nadvýnosy trhu (60 měsíců) dala konstantu 0,20 % se směrodatnou chybou 0,15 %. Je Jensenova alfa významná?
\(t = 0{,}20/0{,}15 = 1{,}33\) proti 2,00. Nevýznamná, přestože ročně odpovídá 2,4 %. Viz kapitola 6: k prokázání takové alfy je potřeba mnohem delší historie.
Co si odnést
  • Sklon OLS je kovariance dělená rozptylem; beta je sklon regrese výnosů akcie na trh.
  • \(R^2\) říká, kolik rozptylu model vysvětlí; SEE je to, co zbude – u akcie specifické riziko.
  • Beta z pěti let měsíčních dat má nejistotu kolem ±0,4; alfa se odhaduje ještě hůř.
  • Interval předpovědi je širší než interval pro přímku: i při známém trhu zbývá specifické riziko.
Část IVModely
8

Vícenásobná regrese a faktorypokročilý

Fond porazil trh o šest procent ročně. Podle CAPM je to alfa, schopnost správce. Faktorový model ale ukáže, že fond jen držel malé, levné a rostoucí firmy, a za tyto expozice dostal zaplaceno. Vícenásobná regrese odděluje, co je schopnost, a co se dá koupit levněji.

🧪

Kuchař se chlubí, že jeho polévka je nejlepší ve městě. Chemik ji rozloží: tolik soli, tolik tuku, tolik koření. Když se ukáže, že chuť vysvětlí sůl a tuk, které si koupíte v obchodě, kuchařovo umění se zmenší na to, co zůstane po odečtení přísad. Faktorový model je takový chemický rozbor výnosu.

Alfa, která je jen faktorová expozice
Modelový fond má expozici vůči trhu 1,0 a dalším faktorům podle posuvníků. Regrese jeho nadvýnosů jen na trh (CAPM) a na čtyři faktory (trh, velikost, hodnota, momentum) dává různé „alfy“. Horní graf rozkládá průměrný nadvýnos fondu, dolní ukazuje odhadnuté expozice s 95% intervaly (kroužek = skutečná hodnota).
LABORATOŘ
Model: měsíční faktory nezávislé a normální; ročně trh 5 % / 16 %, SMB 1 % / 10 %, HML 2 % / 10 %, MOM 4 % / 14 % (ilustrativní prémie), specifické riziko fondu 6 %. Rozklad používá průměry faktorů realizované v dané historii.
+Teorie: vícenásobná regrese, upravené R², AIC a BIC, F-test, faktorové modely, porušení předpokladů, umělé proměnné, logistická regrese

8.1Model a interpretace

Vícenásobná regrese vysvětluje \(Y\) několika proměnnými:multiple regression

Vícenásobná regrese\[Y_i = b_0 + b_1X_{1i} + b_2X_{2i} + \dots + b_kX_{ki} + \varepsilon_i,\qquad \hat{\mathbf b} = (\mathbf X^{\top}\mathbf X)^{-1}\mathbf X^{\top}\mathbf y\]

Každý koeficient je parciální sklon: o kolik se změní \(Y\), když se \(X_j\) zvýší o jednotku a ostatní proměnné zůstanou stejné. Proto se koeficient téže proměnné v jednoduché a vícenásobné regresi může lišit, pokud jsou proměnné navzájem korelované. K předpokladům z kapitoly 7 přibývá jeden: žádná nezávislá proměnná není přesnou lineární kombinací ostatních.partial slope coefficient

8.2Kvalita modelu

\(R^2\) přidáním proměnné nikdy neklesne, i kdyby proměnná byla čistý šum. Proto se modely s různým počtem proměnných srovnávají podle upraveného R² nebo informačních kritérií, která za každý parametr penalizují:adjusted R², Akaike information criterion (AIC), Bayesian information criterion (BIC)

Upravené R², AIC a BIC\[\bar R^2 = 1 - (1 - R^2)\frac{n-1}{n-k-1},\qquad AIC = n\ln\frac{SSE}{n} + 2(k+1),\qquad BIC = n\ln\frac{SSE}{n} + \ln(n)\,(k+1)\]

Lepší je model s nižším AIC nebo BIC. AIC se hodí pro výběr modelu k předpovědi, BIC penalizuje parametry přísněji a vybírá úspornější model. Upravené R² může být i záporné a nemá výklad jako podíl vysvětleného rozptylu.

8.3Společný F-test

Mají-li proměnné \(X_{k-q+1},\dots,X_k\) dohromady nějaký přínos, se testuje porovnáním omezeného modelu (bez nich) s neomezeným:joint F-test, restricted and unrestricted model

F-test omezení\[F = \frac{(SSE_R - SSE_U)/q}{SSE_U/(n-k-1)},\qquad df = (q,\ n-k-1)\]

Speciálním případem je F-test celého modelu (všechny sklony nulové), který vypisuje každý regresní program. Může se stát, že žádný koeficient není individuálně významný, a přesto je F-test významný: proměnné jsou korelované a „dělí se“ o vysvětlení (multikolinearita, oddíl 8.5).

8.4Faktorové modely a alfa

Fama a French (1993) přidali k tržnímu faktoru faktor velikosti SMB a hodnoty HML, Carhart (1997) momentum MOM (podrobně průvodce Investování, oddíl 4.8). Regrese nadvýnosů fondu na faktorové výnosy

Čtyřfaktorový model\[R_{p,t} - R_{f,t} = \alpha + b\,(R_{m,t} - R_{f,t}) + s\,\text{SMB}_t + h\,\text{HML}_t + m\,\text{MOM}_t + \varepsilon_t\]

rozloží průměrný nadvýnos na faktorové expozice krát průměrné faktorové výnosy a na alfu. Vynechá-li model faktor, na který má fond expozici a jehož průměrný výnos je kladný, „schová“ se výnos tohoto faktoru do konstanty. To je zkreslení vynechanou proměnnou v praxi.factor loadings, omitted variable bias

Příklad Fond Gama: deset let modelových dat

Modelový fond Gama má skutečné expozice \(b = 1{,}0\), \(s = 0{,}5\), \(h = 0{,}6\), \(m = 0{,}2\), nulovou alfu a specifické riziko 6 % ročně. Jedna simulovaná historie 120 měsíců (výpočet v Pythonu, semínko 99; laboratoř nahoře losuje vlastní historie) dává tyto výsledky (konstanty přepočtené na rok):

Tab. 8.1Regrese nadvýnosů fondu Gama
KoeficientCAPMtČtyři faktoryt
Alfa ročně6,30 %1,901,24 %0,65
Trh \(b\)1,0818,401,0732,16
Velikost \(s\)–0,468,57
Hodnota \(h\)–0,5910,92
Momentum \(m\)–0,204,93
\(R^2\) / upravené \(R^2\)0,741 / 0,7390,921 / 0,918
AIC / BIC−837,2 / −831,6−972,7 / −958,7

V této historii trh ztrácel 1,75 % ročně, zatímco SMB vynesl 1,57 %, HML 4,76 % a MOM 7,67 % ročně. Fond měl průměrný nadvýnos 4,41 % ročně. Čtyřfaktorový model ho rozloží na trh \(1{,}07\cdot(-1{,}75) = -1{,}87\) p. b., velikost +0,72, hodnotu +2,82, momentum +1,50 a alfu +1,24 p. b. CAPM nezná tři z faktorů, a tak jejich příspěvek \(0{,}72 + 2{,}82 + 1{,}50 = 5{,}04\) p. b. přičte k alfě: \(1{,}24 + 5{,}04 \approx 6{,}3\ \%\).

Společný F-test přínosu tří faktorů: \(SSE_R = 0{,}1084\), \(SSE_U = 0{,}0333\), \(F = \big[(0{,}1084 - 0{,}0333)/3\big]/(0{,}0333/115) = 86{,}3\) proti kritické hodnotě 2,68. Faktory do modelu patří, upravené R² i obě informační kritéria to potvrzují.

Z praxe

Faktorové modely jsou standardní nástroj hodnocení fondů a „chytré bety“. Výsledek ale závisí na volbě faktorů a jejich konstrukci; fond hodnocený jinou sadou faktorů může mít jinou alfu. A faktorové prémie samy kolísají: v jednom desetiletí hodnota vydělá hodně, v dalším nic. Laboratoř ukazuje, že i s nulovou skutečnou alfou může CAPM v jedné historii vykázat alfu několik procent ročně.

8.5Porušení předpokladů

Tab. 8.2Tři porušení a jejich důsledky
ProblémDůsledekOdhaleníNáprava
Podmíněná heteroskedasticita: rozptyl reziduí závisí na \(X\)koeficienty nestranné, směrodatné chyby obvykle podhodnocené, t-testy příliš optimistickéBreuschův–Paganův test \(nR^2 \sim \chi^2_k\) z regrese čtverců reziduí na \(X\)robustní (Whiteovy) směrodatné chyby
Autokorelace reziduí (časové řady)směrodatné chyby nesprávné; s opožděnou závislou proměnnou mezi \(X\) i koeficienty nekonzistentníDurbinův–Watsonův test \(DW \approx 2(1-r)\), Breuschův–Godfreyův testNeweyovy–Westovy směrodatné chyby, změna modelu (kapitola 9)
Multikolinearita: silně korelované \(X\)koeficienty nepřesné a nestabilní, vysoké \(R^2\) a F, ale nevýznamná tinflační faktor rozptylu \(VIF_j = 1/(1-R_j^2)\), \(VIF \gt 5\) až 10 varujevynechat nebo spojit proměnné, víc dat

Durbinova–Watsonova statistika (Durbin a Watson, 1950) je blízko 2 bez autokorelace, pod 2 při kladné a nad 2 při záporné.heteroskedasticity, Breusch–Pagan test, serial correlation, Durbin–Watson statistic, Newey–West standard errors, multicollinearity, variance inflation factor (VIF) Hodnota 1,2 odpovídá autokorelaci reziduí asi 0,4. Pro 60 pozorování a jednu proměnnou je dolní kritická hodnota na 5% hladině přibližně 1,55; 1,2 leží pod ní, a hypotézu „žádná kladná autokorelace“ proto zamítáme. U fondu Gama vychází \(DW = 1{,}91\), Breuschův–Paganův test \(nR^2 = 4{,}34\) proti kritické hodnotě \(\chi^2_{0{,}95;\,4} = 9{,}49\) a VIF všech faktorů do 1,1: model je v pořádku, jak má modelová data být.

8.6Chybná specifikace a vlivná pozorování

Model může být chybně specifikovaný: vynechá podstatnou proměnnou (koeficienty ostatních jsou zkreslené o \(b_{\text{vynech}}\cdot\delta\), kde \(\delta\) je sklon vynechané proměnné na zahrnutou), má nevhodný funkční tvar, nevhodně škáluje proměnné nebo spojuje data z období s různými režimy. Nejčastější finanční případ je „alfa“ z modelu bez faktorů, na které má fond expozici.model misspecification

Jednotlivá pozorování mohou výsledek ovládnout. Pákový bod má extrémní hodnotu \(X\) (hodnota „páky“ \(h_{ii}\) nad \(3(k+1)/n\)), odlehlá hodnota extrémní reziduum (studentizované reziduum nad kritickou hodnotou t). Cookova vzdálenost \(D_i\) spojuje obojí a měří, jak moc se změní všechny odhady po vynechání pozorování; hodnoty nad \(2\sqrt{k/n}\) stojí za prozkoumání. Jeden krizový měsíc může změnit odhad bety o desetiny.high-leverage point, outlier, studentized residual, Cook’s distance

odlehlá hodnota velké reziduum, X u průměru sklon 0,79 → 0,78 pákový bod extrémní X mimo přímku sklon 0,79 → 0,25 bez bodu s bodem
Obr. 8.1 Dva druhy podezřelých pozorování. Odlehlá hodnota s průměrným \(X\) posune přímku nahoru, ale sklon skoro nezmění. Pákový bod s extrémním \(X\) si přímku přitáhne a sklon výrazně změní, přitom jeho vlastní reziduum může být malé. Cookova vzdálenost zachytí obojí. Ilustrativní data.

8.7Umělé proměnné

Umělá (dummy) proměnná nabývá hodnot 0 a 1 a kóduje kvalitativní vlastnost: leden, krizové období, sektor. Do modelu jich patří o jednu méně, než je kategorií, jinak vznikne dokonalá multikolinearita s konstantou. Umělá proměnná samostatně posouvá konstantu, ve spojení s jinou proměnnou mění sklon.dummy variable, intercept dummy, slope dummy

Beta v klidu a v krizi\[R_{p,t} = \alpha + \beta R_{m,t} + \gamma\,(D_t R_{m,t}) + \varepsilon_t,\qquad D_t = 1\ \text{v krizových měsících}\]

Při \(\hat\beta = 0{,}9\) a \(\hat\gamma = 0{,}4\) má fond v klidných měsících betu 0,9, v krizových 1,3. Mnoho „defenzivních“ strategií má právě takovou nesouměrnou citlivost, kterou průměrná beta skryje.

−15 % −10 % −5 % 0 % 5 % −20 % −10 % 0 % 10 % měsíční výnos trhu výnos fondu klidné měsíce: β = 0,9 krize: β + γ = 1,3 jedna beta: 1,15 Člen γ·(Dₜ·Rₘ) mění sklon jen v měsících s Dₜ = 1. Průměrná beta nesouměrnost citlivosti skryje.
Obr. 8.2 Umělá proměnná sklonu z oddílu 8.7: fond má v klidných měsících betu 0,9, v krizových (oranžově) 1,3. Regrese s jedinou betou by dala 1,15: v klidu by citlivost fondu přecenila, v krizi podcenila. Body jsou ilustrativní simulace.

8.8Logistická regrese

Je-li závislá proměnná binární (firma selhala, nebo ne), lineární regrese může předpovídat pravděpodobnosti pod 0 a nad 1. Logistická regrese modeluje logaritmus šance:logistic regression (logit), log-odds, odds ratio

Logit\[\ln\frac{p}{1-p} = b_0 + b_1X_1 + \dots + b_kX_k,\qquad p = \frac{1}{1 + e^{-(b_0 + b_1X_1 + \dots)}}\]

Koeficienty se odhadují metodou maximální věrohodnosti. \(e^{b_j}\) je poměr šancí: kolikrát se zvýší šance, vzroste-li \(X_j\) o jednotku. Kvalitu modelu měří pseudo-R² a testy poměrem věrohodností.maximum likelihood

Příklad Pravděpodobnost selhání firmy

Modelový logit: \(\ln[p/(1-p)] = -4{,}0 + 3{,}0\cdot(\text{dluh}/\text{aktiva}) - 0{,}5\cdot(\text{úrokové krytí})\). Firma Beta, s.r.o., s dluhem 70 % aktiv a krytím 2: \(z = -4 + 2{,}1 - 1{,}0 = -2{,}9\), \(p = 1/(1 + e^{2{,}9}) = 5{,}2\ \%\). Firma s dluhem 90 % a krytím 1: \(z = -1{,}8\), \(p = 14{,}2\ \%\). Firma s dluhem 40 % a krytím 6: \(p = 0{,}30\ \%\). Zvýšení zadlužení o 10 p. b. násobí šanci selhání \(e^{0{,}3} = 1{,}35\); zvýšení krytí o 1 ji násobí \(e^{-0{,}5} = 0{,}61\).

0 0,5 1 −7 −5 −3 −1 0 1 3 přímka by přesáhla 1 a klesla pod 0 p = 1/(1 + exp(−z)) 1 1 · dluh 40 %, krytí 6 p = 0,30 % 2 2 · Beta, s.r.o. (70 %, 2) p = 5,2 % 3 3 · dluh 90 %, krytí 1 p = 14,2 % z = b₀ + b₁X₁ + … (logaritmus šance) pravděpodobnost selhání p dluh +10 p. b.: šance × exp(0,3) = 1,35 krytí +1: šance × exp(−0,5) = 0,61
Obr. 8.3 Logistická křivka modelu selhání z oddílu 8.8, \(z = -4 + 3\cdot\text{dluh}/\text{aktiva} - 0{,}5\cdot\text{úrokové krytí}\). Tři firmy z příkladu leží na dolním ohybu křivky, kde malá změna \(z\) mění pravděpodobnost v násobcích. Čárkovaně lineární pravděpodobnostní model, který by na okrajích vycházel pod 0 a nad 1.

8.9Procvičení

1
Model se 2 proměnnými z 80 pozorování má \(R^2 = 0{,}60\). Přidáním tří dalších proměnných vzroste \(R^2\) na 0,62. Který model je lepší podle upraveného R²?
\(\bar R^2_2 = 1 - 0{,}40\cdot 79/77 = 0{,}590\), \(\bar R^2_5 = 1 - 0{,}38\cdot 79/74 = 0{,}594\). Rozdíl je nepatrný ve prospěch většího modelu; o přínosu tří proměnných rozhodne spíš F-test nebo BIC.
2
Neomezený model se 4 proměnnými ze 100 pozorování má SSE 0,0820, omezený bez dvou z nich 0,0950. Přispívají ty dvě proměnné společně na 5% hladině?
\(F = [(0{,}0950 - 0{,}0820)/2]/(0{,}0820/95) = 7{,}53\), kritická hodnota \(F_{0{,}95;\,2,95} = 3{,}09\). Ano, společně přispívají.
3
Fond má podle CAPM alfu 3 % ročně. Čtyřfaktorová regrese dá expozice \(s = 0{,}4\), \(h = 0{,}5\), \(m = 0\) a v daném období měly SMB a HML průměrný výnos 2 % a 3 % ročně. Jaká je přibližně čtyřfaktorová alfa?
\(3 - 0{,}4\cdot 2 - 0{,}5\cdot 3 = 0{,}7\ \%\) ročně (za předpokladu, že se tržní beta v obou modelech výrazně neliší a faktory nekorelují s trhem). Většina zdánlivé alfy byla expozice faktorům.
4
Logit selhání má \(\ln[p/(1-p)] = -2{,}5 + 0{,}04\cdot X\), kde \(X\) je počet dní po splatnosti. Jaká je pravděpodobnost selhání při 30 dnech a jak se změní šance s každým dalším dnem?
\(z = -2{,}5 + 1{,}2 = -1{,}3\), \(p = 1/(1 + e^{1{,}3}) = 21{,}4\ \%\). Každý další den násobí šanci \(e^{0{,}04} = 1{,}041\), tedy zvyšuje o 4,1 %.
5
Regrese měsíčních výnosů má Durbinovu–Watsonovu statistiku 1,2. Co to naznačuje a jaký to má důsledek pro t-statistiky?
Kladnou autokorelaci reziduí, přibližně \(r = 1 - 1{,}2/2 = 0{,}4\). Směrodatné chyby z běžného vzorce jsou podhodnocené a t-statistiky nadsazené; je třeba použít Neweyovy–Westovy chyby nebo upravit model.
6
Regrese jedné nezávislé proměnné na ostatních dává \(R_j^2 = 0{,}8\), u jiné 0,95. Spočítejte VIF a posuďte.
\(VIF = 1/(1-0{,}8) = 5\) a \(1/(1-0{,}95) = 20\). Rozptyl odhadu koeficientu je pětkrát, respektive dvacetkrát větší, než by byl bez korelace s ostatními proměnnými; druhá hodnota je jasný signál multikolinearity.
Co si odnést
  • Koeficient vícenásobné regrese je vliv proměnné při ostatních stejných.
  • Alfa závisí na modelu: vynechaný faktor s kladným výnosem se schová do konstanty.
  • Modely s různým počtem proměnných srovnávejte upraveným R², AIC, BIC nebo F-testem, ne holým R².
  • Heteroskedasticita a autokorelace kazí směrodatné chyby, multikolinearita přesnost koeficientů; logit modeluje pravděpodobnosti.
Část IVModely
9

Časové řadypokročilý

Výnosy, sazby, spready a volatilita nejsou nezávislé losy z osudí: dnešek si pamatuje včerejšek. Některé řady se vracejí k průměru, jiné bloudí bez kotvy a volatilita přichází ve vlnách. Kdo to přehlédne, dostane regrese, které „fungují“ jen náhodou, a předpovědi, které se rozpadnou.

🐕

Pes na vodítku se toulá kolem pána, ale nikdy daleko: když se vzdálí, vodítko ho přitáhne. To je řada s návratem k průměru. Pes bez vodítka může doběhnout kamkoli a jeho dnešní poloha je jediná rozumná předpověď zítřka. To je náhodná procházka. Z krátké procházky se oba psi těžko rozeznají.

Simulátor časových řad
Pět set období tří modelů. AR(1) se vrací k průměru tím rychleji, čím menší je koeficient φ. Náhodná procházka (φ = 1) se nevrací nikam. GARCH(1,1) má nekorelované výnosy, ale jejich volatilita se shlukuje. Dolní graf ukazuje autokorelace (AR, procházka) nebo podmíněnou volatilitu (GARCH).
LABORATOŘ
Model: AR(1) \(x_t = 4 + \varphi(x_{t-1} - 4) + \varepsilon_t\), \(\varepsilon_t \sim N(0;\ 0{,}5^2)\); náhodná procházka \(x_t = x_{t-1} + \varepsilon_t\); GARCH(1,1) denní výnosy s dlouhodobou volatilitou 1 % denně (15,9 % ročně), normální šoky. Test jednotkového kořene: Dickeyův–Fullerův s konstantou, 5% kritická hodnota přibližně −2,86.
+Teorie: trendy, AR modely, stacionarita, jednotkový kořen, sezónnost, ARCH a GARCH, kointegrace

9.1Trendové modely

Nejjednodušší model časové řady je lineární trend \(y_t = b_0 + b_1t + \varepsilon_t\): řada roste o stejnou částku za období. Pro veličiny, které rostou stejným tempem (tržby, index, HDP), se hodí log-lineární trend \(\ln y_t = b_0 + b_1t + \varepsilon_t\) s tempem růstu \(e^{b_1} - 1\) za období. Měsíční \(b_1 = 0{,}006\) odpovídá \(e^{0{,}072} - 1 = 7{,}47\ \%\) ročně.linear trend, log-linear trend

Trendové modely mají u finančních řad obvykle autokorelovaná rezidua (Durbinova–Watsonova statistika daleko od 2): odchylka od trendu dnes říká hodně o odchylce zítra. Pak je lepší modelovat přímo závislost na minulých hodnotách.

9.2Autoregresní modely

Autoregresní model řádu p, AR(p), vysvětluje řadu jejími vlastními minulými hodnotami: \(x_t = b_0 + b_1x_{t-1} + \dots + b_px_{t-p} + \varepsilon_t\). Odhaduje se běžnou regresí, ale jen pokud je řada kovariančně stacionární: má konstantní střední hodnotu, konstantní rozptyl a kovariance závislou jen na vzdálenosti období, ne na čase.autoregressive model AR(p), covariance stationarity

AR(1)\[x_t = b_0 + b_1x_{t-1} + \varepsilon_t,\qquad \text{úroveň návratu } \mu = \frac{b_0}{1-b_1},\qquad \operatorname{Var}(x) = \frac{\sigma_\varepsilon^2}{1-b_1^2},\qquad \text{poločas } = \frac{\ln 0{,}5}{\ln b_1}\]

AR(1) je stacionární pro \(|b_1| \lt 1\). Nad úrovní \(\mu\) předpovídá pokles, pod ní růst: to je návrat k průměru. Poločas udává, za kolik období se odchylka od průměru v očekávání zmenší na polovinu. Vícekrokové předpovědi se počítají řetězovým pravidlem: předpověď na \(t+1\) se dosadí do rovnice pro \(t+2\). Nejistota předpovědí s horizontem roste.mean reversion, half-life, chain rule of forecasting

Příklad Úvěrový spread

Měsíční spread firemních dluhopisů (v p. b.) má odhadnutý model \(x_t = 0{,}6 + 0{,}85\,x_{t-1}\). Úroveň návratu je \(0{,}6/0{,}15 = 4{,}0\) p. b., poločas \(\ln 0{,}5/\ln 0{,}85 = 4{,}27\) měsíce. Při dnešním spreadu 6,0 p. b. je předpověď na příští měsíc \(0{,}6 + 0{,}85\cdot 6 = 5{,}70\) a na dva měsíce \(0{,}6 + 0{,}85\cdot 5{,}70 = 5{,}45\) p. b.

Je-li model správně specifikovaný, rezidua nejsou autokorelovaná. Testuje se každá autokorelace reziduí \(\hat\rho_k\) statistikou \(t = \hat\rho_k/(1/\sqrt T)\) s \(T-2\) stupni volnosti (Durbinova–Watsonova statistika v modelech s opožděnou závislou proměnnou neplatí). Při \(T = 100\) a \(\hat\rho_1 = 0{,}25\) je \(t = 2{,}5\) nad kritickou hodnotou 1,98: model je třeba rozšířit o další zpoždění. Mezi modely se pro předpověď vybírá podle chyby mimo vzorek, typicky odmocniny střední čtvercové chyby (RMSE).autocorrelation of residuals, out-of-sample forecast, RMSE

9.3Náhodná procházka a jednotkový kořen

Náhodná procházka \(x_t = x_{t-1} + \varepsilon_t\) (s driftem \(x_t = b_0 + x_{t-1} + \varepsilon_t\)) je AR(1) s \(b_1 = 1\). Nemá úroveň návratu (\(b_0/(1-b_1)\) není definováno) a její rozptyl roste s časem, po \(T\) krocích je \(T\sigma^2\). Není kovariančně stacionární; říká se, že má jednotkový kořen. Logaritmy cen akcií a měnové kurzy se náhodné procházce podobají; nejlepší předpověď zítřejší ceny je dnešní cena (plus drift).random walk, drift, unit root

0 2 4 6 8 10 dnes +12 +24 měs. AR(1), φ = 0,85 pes na vodítku úroveň návratu 4,0 ±1,86 poločas 4,3 měsíce 0 2 4 6 8 10 dnes +12 +24 měs. náhodná procházka pes bez vodítka ±4,8 pás roste s √h Modrá čára: předpověď, pás: 95 % (šok σ = 0,5 p. b. měsíčně). Spread dnes 6,0 p. b.
Obr. 9.1 Předpovědi úvěrového spreadu z oddílu 9.2 dvěma modely. AR(1) předpovídá návrat k 4,0 p. b. s poločasem 4,3 měsíce a jeho nejistota se ustálí na konečné šířce. Náhodná procházka předpovídá, že spread zůstane na dnešní hodnotě, a nejistota roste s odmocninou horizontu bez omezení. Z dvanácti měsíců historie vlevo se oba modely rozeznat nedají.

Jednotkový kořen nelze testovat běžným t-testem \(b_1 = 1\), protože za \(H_0\) neplatí obvyklé rozdělení. Dickeyův–Fullerův test odhadne \(\Delta x_t = b_0 + g_1x_{t-1} + \varepsilon_t\), kde \(g_1 = b_1 - 1\), a t-statistiku \(g_1\) porovná se zvláštními kritickými hodnotami (s konstantou na 5 % přibližně −2,86, výrazně dál od nuly než −1,65). \(H_0\!: g_1 = 0\) je jednotkový kořen; zamítnutí znamená stacionaritu.Dickey–Fuller test

Příklad Je poměr P/E stacionární?

Regrese měsíčních změn P/E trhu na jeho úroveň dá \(\hat g_1 = -0{,}04\) se směrodatnou chybou 0,025, \(t = -1{,}60\). To je nad kritickou hodnotou −2,86: jednotkový kořen nezamítáme. Neznamená to, že P/E jednotkový kořen má; při pomalém návratu (\(b_1 = 0{,}96\), poločas 17 měsíců) má test na krátkých datech malou sílu. Řadu ale nelze použít v AR modelu v úrovních; pracuje se s prvními diferencemi \(\Delta x_t\).

Pozor

Regrese jedné náhodné procházky na jinou, nezávislou, dává často vysoké \(R^2\) a „významné“ t-statistiky. Granger a Newbold (1974) to nazvali zdánlivou regresí. Dvě rostoucí řady bez jakékoli souvislosti (počet registrovaných aut a cena nemovitostí) spolu „vysvětlují“ skvěle. Před regresí časových řad je proto nutné testovat jednotkové kořeny.spurious regression

9.4Sezónnost

Čtvrtletní nebo měsíční řady (tržby maloobchodu, objemy obchodů) mají často sezónní vzor: letošní čtvrté čtvrtletí se podobá loňskému čtvrtému. Projeví se významnou autokorelací reziduí na sezónním zpoždění (4 u čtvrtletních, 12 u měsíčních dat). Náprava je přidat do modelu sezónní zpoždění, například \(x_t = b_0 + b_1x_{t-1} + b_2x_{t-4} + \varepsilon_t\).seasonality, seasonal lag

Při \(T = 60\) čtvrtletí a autokorelaci reziduí na zpoždění 4 rovné 0,45 je \(t = 0{,}45\sqrt{60} = 3{,}49\): sezónnost je významná.

9.5Volatilita v čase: ARCH a GARCH

Výnosy akcií jsou skoro nekorelované, jejich absolutní velikosti ale korelované silně: po bouřlivém dni přichází spíš bouřlivý den. Engle (1982) navrhl model autoregresní podmíněné heteroskedasticity ARCH, v němž rozptyl dnešního šoku závisí na velikosti včerejšího. Bollerslev (1986) ho zobecnil na GARCH, kde rozptyl závisí i na včerejším rozptylu:ARCH, GARCH, volatility clustering

ARCH(1) a GARCH(1,1)\[\sigma_t^2 = a_0 + a_1\varepsilon_{t-1}^2,\qquad \sigma_t^2 = \omega + \alpha\,\varepsilon_{t-1}^2 + \beta\,\sigma_{t-1}^2,\qquad V_L = \frac{\omega}{1-\alpha-\beta}\]

\(V_L\) je dlouhodobý rozptyl, ke kterému se předpovědi volatility vracejí, \(\alpha + \beta \lt 1\) je setrvačnost a poločas šoku volatility je \(\ln 0{,}5/\ln(\alpha+\beta)\). Předpověď rozptylu za \(k\) období je \(E(\sigma_{t+k}^2) = V_L + (\alpha+\beta)^{k-1}(\sigma_{t+1}^2 - V_L)\). Přítomnost ARCH se testuje regresí čtverců reziduí na jejich zpoždění: významný sklon znamená, že rozptyl je předpověditelný.persistence, long-run variance

Příklad Denní GARCH(1,1)

Odhad \(\omega = 0{,}000002\), \(\alpha = 0{,}08\), \(\beta = 0{,}90\). Dlouhodobý rozptyl \(0{,}000002/0{,}02 = 0{,}0001\), tedy volatilita 1 % denně a \(1\ \%\cdot\sqrt{252} = 15{,}9\ \%\) ročně. Setrvačnost 0,98, poločas 34 obchodních dní.

Po prudkém propadu je zítřejší podmíněná volatilita 2 % (rozptyl 0,0004). Předpověď za 20 dní: \(0{,}0001 + 0{,}98^{19}\cdot 0{,}0003 = 0{,}000304\), volatilita 1,74 %; za 60 dní 1,38 %; za 250 dní 1,01 %. Trh se „uklidňuje“ pomalu.

GARCH s normálními šoky vytváří tlusté chvosty: směs klidných a bouřlivých období má vyšší špičatost než každé z nich (kapitola 2). Pro hodnoty z příkladu je špičatost \(3(1-0{,}98^2)/(1-0{,}98^2-2\cdot 0{,}08^2) = 4{,}43\), nadbytečná 1,43. Skutečné denní výnosy mají špičatost ještě vyšší, proto se šoky často modelují Studentovým t.

Z praxe

Modely typu GARCH stojí za předpověďmi volatility v řízení rizik (hodnota v riziku na příští den), za oceňováním opcí s proměnlivou volatilitou (průvodce Oceňování opcí) i za strategiemi, které snižují expozici, když volatilita roste. Pravidlo odmocniny času (průvodce Investování, oddíl 3.3) platí jen pro konstantní volatilitu; s GARCH se roční rozptyl počítá jako součet předpovědí denních rozptylů.

9.6Regrese dvou časových řad a kointegrace

Regrese \(y_t\) na \(x_t\) je v pořádku, když jsou obě řady stacionární. Má-li jednotkový kořen jen jedna z nich, regrese je chybná. Mají-li ho obě, rozhoduje kointegrace: existuje-li jejich lineární kombinace \(y_t - b_1x_t\), která je stacionární, sdílejí řady společný dlouhodobý trend a regrese v úrovních popisuje rovnovážný vztah (Engle a Granger, 1987). Testuje se Dickeyovým–Fullerovým testem reziduí s Englovými–Grangerovými kritickými hodnotami. Nejsou-li kointegrované, regrese je zdánlivá a pracuje se s diferencemi.cointegration, Engle–Granger test

Regrese yₜ na xₜ nejdřív test jednotkového kořene obou řad (DF) obě stacionární regrese v úrovních je v pořádku kořen jen u jedné regrese je chybná: diference, jiný model kořen u obou test kointegrace: DF test reziduí (E–G) kointegrované: dlouhodobý vztah, regrese v úrovních nekointegrované: zdánlivá regrese, pracovat se změnami Zdánlivá regrese: vysoké R² i u nezávislých procházek (Granger a Newbold, 1974).
Obr. 9.2 Postup před regresí dvou časových řad (oddíly 9.3 a 9.6). Regrese v úrovních je v pořádku, když jsou obě řady stacionární, nebo když jsou obě nestacionární, ale kointegrované. Ve zbylých případech je vztah zdánlivý a pracuje se se změnami řad.

Příkladem kointegrace bývají ceny téže akcie na dvou burzách nebo spotová cena a cena futures; na ní stojí párové obchodování. Nevýhodou je, že vztah se může rozpadnout a odhad z historie to neukáže dopředu.

9.7Procvičení

1
Model \(x_t = 1{,}2 + 0{,}7\,x_{t-1}\). Jaká je úroveň návratu a předpověď na jedno a dvě období, je-li dnes \(x_t = 2{,}5\)?
\(\mu = 1{,}2/0{,}3 = 4{,}0\). \(\hat x_{t+1} = 1{,}2 + 0{,}7\cdot 2{,}5 = 2{,}95\), \(\hat x_{t+2} = 1{,}2 + 0{,}7\cdot 2{,}95 = 3{,}265\). Řada je pod úrovní návratu, proto se předpovídá růst.
2
Jaký je poločas odchylky od průměru v AR(1) s \(b_1 = 0{,}95\) a s \(b_1 = 0{,}5\)?
\(\ln 0{,}5/\ln 0{,}95 = 13{,}5\) období a \(\ln 0{,}5/\ln 0{,}5 = 1\) období.
3
Dickeyův–Fullerův test s konstantou dá \(\hat g_1 = -0{,}08\) se směrodatnou chybou 0,03. Co usoudíte na 5% hladině?
\(t = -0{,}08/0{,}03 = -2{,}67\). Kritická hodnota je přibližně −2,86; jednotkový kořen nezamítáme, přestože běžný t-test by dával „významnost“. Bezpečnější je pracovat s diferencemi.
4
GARCH(1,1) denních výnosů má \(\omega = 0{,}000001\), \(\alpha = 0{,}10\), \(\beta = 0{,}88\). Jaká je dlouhodobá denní a roční volatilita, setrvačnost a poločas šoku?
\(V_L = 0{,}000001/0{,}02 = 0{,}00005\), denní volatilita 0,71 %, roční \(\sqrt{0{,}00005\cdot 252} = 11{,}2\ \%\). Setrvačnost 0,98, poločas \(\ln 0{,}5/\ln 0{,}98 = 34\) dní.
5
Chcete regresí vysvětlit index cen nemovitostí růstem úvěrů. Obě řady mají podle Dickeyova–Fullerova testu jednotkový kořen. Co musíte udělat, než výsledku uvěříte?
Otestovat kointegraci (Dickeyův–Fullerův test reziduí s Englovými–Grangerovými kritickými hodnotami). Jsou-li řady kointegrované, popisuje regrese v úrovních dlouhodobý vztah. Nejsou-li, je regrese zdánlivá a je třeba pracovat s diferencemi (tempem změn).
6
AR(1) model měsíčních tržeb ze 48 pozorování má autokorelaci reziduí na zpoždění 12 rovnou 0,32. Je to problém?
\(t = 0{,}32/(1/\sqrt{48}) = 2{,}22\) nad kritickou hodnotou kolem 2,01. Ano: v datech je roční sezónnost, model je třeba rozšířit o zpoždění 12.
Co si odnést
  • AR(1) se vrací k úrovni \(b_0/(1-b_1)\); rychlost popisuje poločas.
  • Náhodná procházka nemá kotvu a její rozptyl roste s časem; jednotkový kořen se testuje Dickeyovým–Fullerovým testem.
  • Regrese dvou nestacionárních řad bez kointegrace je zdánlivá, i když vypadá skvěle.
  • Volatilita se shlukuje a vrací k dlouhodobé úrovni; GARCH to popisuje a vytváří tlusté chvosty.
Část IVModely
10

Strojové učení a velká datapokročilý

Strojové učení umí najít vzory, které by člověk v datech nikdy neviděl. To je jeho síla i past: najde je i tam, kde žádné nejsou. Na trzích, kde je signálu málo a šumu hodně, rozhoduje o úspěchu modelu víc poctivé ověření než chytrost algoritmu.

🎯

Student, který se naučí zpaměti odpovědi na loňské testy, má z nich plný počet bodů. U zkoušky s novými otázkami propadne. Model strojového učení, který se „naučí zpaměti“ historická data, vypadá v backtestu skvěle a na nových datech selže. Tomu se říká přeučení.

Přeučení: polynom na hlučných datech
Skutečný vztah (přerušovaná čára) je hladký, data jsou hlučná. Polynom vyššího stupně se trénovacím bodům přizpůsobí lépe, ale na nových datech (testovací chyba) se od určitého stupně zhoršuje. Dolní graf ukazuje chybu v tréninku a v testu pro stupně 1 až 12.
LABORATOŘ
Model: \(y = 0{,}6\sin(3x) + 0{,}3x + \varepsilon\), \(x\) rovnoměrně na \([-1, 1]\), \(\varepsilon\) normální; testovací chyba z 300 nových bodů. Chyba je odmocnina střední čtvercové chyby (RMSE). Nejmenší dosažitelná testovací chyba je směrodatná odchylka šumu.
Proč backtesty lžou
Vyzkoušíte zvolený počet strategií, z nichž žádná nemá skutečnou výhodu (skutečný Sharpeho poměr je nulový). V backtestu vyberete tu nejlepší. Histogram ukazuje Sharpeho poměry všech strategií v backtestu; oranžová čára je vítěz, zelená jeho výsledek na nových datech stejné délky.
LABORATOŘ
Model: měsíční výnosy strategií nezávislé, normální, s nulovým průměrem a volatilitou 10 % ročně. Očekávané maximum podle aproximace z oddílu 10.9. Ne předpověď.
Minihra: přeučený, nedoučený, nebo poctivý?
Přiřaďte situace. Za pět a více správných 15 XP.
MINIHRA
0 / 6
+Teorie: druhy učení, přeučení, křížová validace, regularizace, algoritmy, hodnocení modelů, text a velká data, přeučené backtesty

10.1Co je strojové učení

Strojové učení je soubor metod, které se vzory učí z dat, místo aby je člověk předem zapsal do modelu. Klasická statistika obvykle začíná modelem (lineární regrese) a ptá se, zda data odpovídají; strojové učení začíná daty a hledá model, který nejlépe předpovídá. Cílem je obvykle předpověď, ne výklad příčin.machine learning (ML)

  • Učení s učitelem: data mají známou cílovou proměnnou (výnos příštího měsíce, selhání úvěru). Regrese předpovídá čísla, klasifikace kategorie.supervised learning, target, features
  • Učení bez učitele: cílová proměnná chybí, algoritmus hledá strukturu – shluky podobných fondů, společné faktory.unsupervised learning
  • Hluboké učení (neuronové sítě s mnoha vrstvami) a posilované učení (agent se učí z odměn za své akce) jsou výkonné, ale potřebují velmi mnoho dat.deep learning, reinforcement learning

10.2Přeučení, zkreslení a rozptyl

Model je přeučený, když se kromě skutečného vztahu naučil i šum trénovacích dat: v tréninku má malou chybu, na nových datech velkou. Nedoučený model je příliš jednoduchý a chybuje všude. Očekávaná chyba předpovědi se rozkládá na tři části:overfitting, underfitting, bias–variance trade-off

Rozklad chyby předpovědi\[E\big[(y - \hat f(x))^2\big] = \underbrace{\big[E\hat f(x) - f(x)\big]^2}_{\text{zkreslení}^2} + \underbrace{\operatorname{Var}\big[\hat f(x)\big]}_{\text{rozptyl}} + \underbrace{\sigma_\varepsilon^2}_{\text{nevyhnutelný šum}}\]

Se složitostí modelu zkreslení klesá a rozptyl roste. Nejlepší model leží uprostřed, a kde přesně, závisí na množství dat a síle šumu: s více daty si lze dovolit složitější model. Laboratoř nahoře to ukazuje: pro 20 bodů a silný šum je testová chyba nejmenší u polynomu nízkého stupně, s 60 body a slabým šumem lze jít výš.

zkreslení malé rozptyl malý cíl zkreslení malé rozptyl velký přeučený model zkreslení velké rozptyl malý nedoučený model zkreslení velké rozptyl velký nejhorší případ
Obr. 10.1 Zkreslení a rozptyl jako střelba na terč. Každá tečka je model naučený na jiném vzorku dat, střed terče skutečný vztah. Zkreslení je odchylka středu shluku od cíle, rozptyl jeho šířka. Složitější model zmenšuje zkreslení a zvětšuje rozptyl; nejmenší celkovou chybu má rovnováha mezi nimi.

Data se proto dělí na trénovací (odhad parametrů), validační (volba složitosti a ladicích parametrů) a testovací vzorek, na který se sáhne jen jednou, na konci. Každé nahlédnutí do testovacích dat při vývoji z nich dělá data trénovací.training, validation and test sample

10.3Křížová validace

Při \(k\)-násobné křížové validaci se trénovací data rozdělí na \(k\) částí; model se \(k\)-krát natrénuje na \(k-1\) částech a vyhodnotí na zbylé. Průměr chyb odhaduje chybu mimo vzorek. Pro volbu ladicího parametru z 20 hodnot pětinásobnou validací je třeba \(5\cdot 20 = 100\) tréninků plus jeden konečný.k-fold cross-validation, hyperparameter

Pozor

U časových řad je náhodné míchání pozorování chyba: model by se „učil z budoucnosti“. Používá se postupné ověřování (natrénovat na datech do roku \(t\), vyhodnotit rok \(t+1\), posunout okno) a mezi trénovacími a testovacími daty se nechává mezera, aby se do testu nepropsaly překrývající se výnosy. Únik informace z testovacích dat do tréninku je nejčastější důvod, proč model ve skutečnosti selže.walk-forward validation, data leakage

k-násobná křížová validace (k = 5) běh 1 chyba e₁ běh 2 chyba e₂ běh 3 chyba e₃ běh 4 chyba e₄ běh 5 chyba e₅ průměr = chyba mimo vzorek postupné ověřování (časové řady) krok 1 ← před ověřením mezera krok 2 krok 3 krok 4 čas trénink ověření model se nikdy neučí z budoucnosti
Obr. 10.2 Nahoře pětinásobná křížová validace: data se rozdělí do pěti bloků, každý jednou poslouží k ověření a průměr pěti chyb odhaduje chybu na nových datech. Dole postupné ověřování pro časové řady: trénuje se jen na minulosti, ověřuje na následujícím období a mezi nimi se nechává mezera, aby se do testu nepropsaly překrývající se výnosy.

10.4Regularizace

Regularizace přidá k součtu čtverců reziduí pokutu za velikost koeficientů a tím model zjednoduší:regularization, penalized regression

LASSO a hřebenová regrese\[\text{LASSO:}\ \min_{\mathbf b}\ \sum_i\big(y_i - \mathbf x_i^{\top}\mathbf b\big)^2 + \lambda\sum_j|b_j|,\qquad \text{hřebenová:}\ \min_{\mathbf b}\ \sum_i\big(y_i - \mathbf x_i^{\top}\mathbf b\big)^2 + \lambda\sum_j b_j^2\]

LASSO (Tibshirani, 1996) některé koeficienty stlačí přesně na nulu, a tak zároveň vybírá proměnné; hodí se, když kandidátů je mnoho a podstatných málo. Hřebenová regrese koeficienty zmenšuje, ale nenuluje; hodí se při multikolinearitě. Velikost pokuty \(\lambda\) se volí křížovou validací. Je to stejná myšlenka jako upravená beta z kapitoly 7: smrštit odhad k jednoduššímu tvaru výměnou za menší rozptyl.LASSO, ridge regression

10.5Algoritmy učení s učitelem

  • Rozhodovací strom (CART) dělí data postupnými otázkami („P/E pod 12?“, „zadlužení nad 60 %?“) do skupin s podobnou cílovou hodnotou. Je srozumitelný, ale snadno se přeučí; omezuje se hloubkou a prořezáváním.classification and regression tree (CART), pruning
  • Náhodný les (Breiman, 2001) průměruje stovky stromů naučených na bootstrapových výběrech a náhodných podmnožinách proměnných. Průměrování snižuje rozptyl; jde o souborovou metodu, stejně jako boosting, který stromy učí postupně na chybách předchozích.random forest, ensemble learning, bagging, boosting
  • k nejbližších sousedů (kNN) klasifikuje pozorování podle většiny z \(k\) nejpodobnějších; je jednoduché, ale citlivé na volbu vzdálenosti a měřítka proměnných.k-nearest neighbors (kNN)
  • Metoda podpůrných vektorů (SVM) hledá hranici mezi třídami s největším odstupem; neuronové sítě skládají mnoho jednoduchých nelineárních jednotek a zvládnou velmi složité vztahy, ale potřebují hodně dat a jsou těžko vysvětlitelné.support vector machine (SVM), neural network

10.6Učení bez učitele

Analýza hlavních komponent (PCA) nahradí mnoho korelovaných proměnných několika nekorelovanými kombinacemi, které zachytí co nejvíc rozptylu. U výnosové křivky státních dluhopisů obvykle první tři komponenty vysvětlí přes 90 % pohybů a dají se číst jako posun úrovně, změna sklonu a zakřivení (Litterman a Scheinkman, 1991). Komponenty ale nemusí mít ekonomický výklad.principal component analysis (PCA), dimension reduction

Shlukování seskupí podobná pozorování. Metoda k-průměrů rozdělí data do \(k\) shluků kolem středů, hierarchické shlukování postupně spojuje (nebo dělí) skupiny a výsledek kreslí jako strom (dendrogram). Shlukováním výnosů fondů lze zjistit jejich skutečný styl, který se nemusí shodovat s tím deklarovaným.clustering, k-means, hierarchical clustering, dendrogram

10.7Hodnocení klasifikace

Výsledek klasifikátoru shrnuje matice záměn: správně pozitivní (TP), falešně pozitivní (FP), falešně negativní (FN) a správně negativní (TN). Z ní plyne přesnost \(TP/(TP+FP)\) (kolik označených je opravdu pozitivních), úplnost \(TP/(TP+FN)\) (kolik pozitivních jsme našli), správnost \((TP+TN)/n\) a jejich harmonický průměr \(F_1\). Křivka ROC kreslí úplnost proti podílu falešných poplachů pro všechny prahy, plocha pod ní (AUC) je 0,5 pro náhodný a 1 pro dokonalý model.confusion matrix, precision, recall, accuracy, F1 score, ROC curve, AUC

Příklad Model selhání úvěrů

Z 1 000 úvěrů jich 60 selže. Model označí 100 úvěrů, z toho 40 opravdu selže: TP = 40, FP = 60, FN = 20, TN = 880. Přesnost \(40/100 = 40\ \%\), úplnost \(40/60 = 66{,}7\ \%\), \(F_1 = 2\cdot 0{,}4\cdot 0{,}667/(0{,}4 + 0{,}667) = 0{,}50\), správnost 92 %.

„Model“, který neoznačí nikoho, má správnost 94 %, vyšší! U vzácných jevů je správnost zavádějící; rozhoduje přesnost a úplnost a cena obou druhů chyb. Je to totéž, co ukázala Bayesova věta v kapitole 3: při nízké základní četnosti je i dobrý signál většinou planý poplach.

10.8Velká data a text

Velká data se popisují čtyřmi V: objem (volume), rychlost (velocity), rozmanitost (variety) a věrohodnost (veracity). Investiční svět k tradičním cenám a výkazům přidává alternativní data: satelitní snímky parkovišť, platební transakce, vyhledávání na internetu, data ze senzorů. Mají potenciál, ale bývají krátká, drahá, zkreslená a právně citlivá.big data, alternative data

Text se pro model připravuje v krocích: čištění (odstranění značek, čísel, interpunkce), tokenizace na slova, odstranění stop slov (a, the, že…), převod na základní tvar (stemming nebo lemmatizace), pak pytel slov a matice dokumentů a termínů, případně s n-gramy (dvojice slov). Váha slova se často počítá jako TF-IDF: četnost v dokumentu krát logaritmus vzácnosti napříč dokumenty.tokenization, stop words, stemming, lemmatization, bag-of-words, document term matrix, n-grams, TF-IDF

text zprávy „Firma vykázala ztrátu, ztráta se prohloubila.“ 1 čištění firma vykázala ztrátu ztráta se prohloubila 2 tokenizace firma vykázala ztrátu ztráta se prohloubila 3 stop slova firma vykázala ztrátu ztráta prohloubila bez „se“ 4 lemmatizace firma vykázat ztráta ztráta prohloubit 5 pytel slov ztráta 2 firma 1 vykázat 1 prohloubit 1 6 matice a váhy řádek matice dokumentů a termínů, váhy TF-IDF, sentiment
Obr. 10.3 Příprava textu pro model na jedné větě. Čištění odstraní velká písmena a interpunkci, tokenizace rozdělí text na slova, bez stop slov zbude obsah, lemmatizace sloučí tvary „ztrátu“ a „ztráta“. Pytel slov zapomene pořadí a ponechá jen četnosti; z nich se počítají váhy TF-IDF a sentiment.
TF-IDF a čistý sentiment\[\text{TF-IDF} = \frac{n_{t,d}}{n_d}\cdot\ln\frac{D}{D_t},\qquad \text{sentiment} = \frac{P - N}{P + N}\]

Slovo „ztráta“ se v 500slovné zprávě objeví 5krát (TF = 0,01) a vyskytuje se ve 100 z 10 000 zpráv (IDF = \(\ln 100 = 4{,}61\)): TF-IDF = 0,046. Zpráva s 12 pozitivními a 20 negativními slovy má čistý sentiment \((12-20)/32 = -0{,}25\). Obecné slovníky sentimentu ve financích selhávají: slova jako „liability“ (závazek) nebo „tax“ jsou v účetnictví neutrální. Loughran a McDonald (2011) proto sestavili finanční slovník; v češtině je třeba podobnou práci udělat znovu.sentiment analysis

10.9Proč backtesty lžou

Backtest je historická simulace strategie. Kdo vyzkouší \(N\) variant a vybere nejlepší, dostane Sharpeho poměr nadsazený výběrem, i když žádná varianta nemá skutečnou výhodu. Odhad Sharpeho poměru z \(T\) let má (při nulovém skutečném poměru) směrodatnou chybu zhruba \(1/\sqrt T\) (kapitola 5) a očekávané maximum z \(N\) nezávislých normálních veličin je přibližněbacktest overfitting, selection bias

Očekávané maximum a minimální délka backtestu\[E\big[\max_N\big] \approx (1-\gamma)\,\Phi^{-1}\!\Big(1 - \frac1N\Big) + \gamma\,\Phi^{-1}\!\Big(1 - \frac{1}{Ne}\Big),\qquad \widehat{SR}_{\max} \approx \frac{E[\max_N]}{\sqrt T}\]

\(\Phi^{-1}\) je kvantilová funkce normovaného normálního rozdělení a \(\gamma \approx 0{,}5772\) Eulerova–Mascheroniho konstanta. Bailey, Borwein, López de Prado a Zhu (2014) z toho odvodili minimální délku backtestu: aby nejlepší z \(N\) bezcenných strategií neměla v očekávání roční Sharpeho poměr aspoň 1, musí backtest trvat zhruba \(E[\max_N]^2\) let.minimum backtest length (MinBTL)

Tab. 10.1Nejlepší Sharpeho poměr z N strategií bez skutečné výhody
Počet strategií N10451001 000
\(E[\max_N]\) (přesně)1,542,212,513,24
Nejlepší roční SR, backtest 5 let0,690,991,121,45
Nejlepší roční SR, backtest 10 let0,490,700,791,03
Minimální délka backtestu (SR 1, z aproximace)2,5 roku5,0 roku6,4 roku10,6 roku

S pěti lety dat stačí vyzkoušet zhruba 45 nezávislých variant, aby nejlepší měla v backtestu Sharpeho poměr kolem 1 bez jakékoli skutečné výhody. Varianty v praxi nezávislé nejsou (liší se jedním parametrem), takže „efektivní“ počet pokusů je menší, ale bývá ho vidět jen v laboratorním deníku autora, ne ve výsledku. Bailey a López de Prado (2014) navrhli deflovaný Sharpeho poměr, který změřený poměr porovná s očekávaným maximem při daném počtu pokusů a opraví ho i o šikmost a špičatost výnosů.deflated Sharpe ratio

Pravidlo palce

Než uvěříte backtestu, zeptejte se: Kolik variant bylo vyzkoušeno? Jak dlouhá jsou data a zahrnují různé tržní režimy? Byla část dat odložena a použita jen jednou? Má strategie ekonomické vysvětlení, proč by měla fungovat? Počítá s náklady, daněmi a likviditou? Kde chybí odpovědi, berte Sharpeho poměr backtestu jako horní mez, ne jako očekávání.

10.10Procvičení

1
Klasifikátor selhání na 500 firmách: TP = 30, FN = 10, FP = 45, TN = 415. Spočítejte přesnost, úplnost, \(F_1\) a správnost. Jakou správnost má model, který neoznačí nikoho?
Přesnost \(30/75 = 40\ \%\), úplnost \(30/40 = 75\ \%\), \(F_1 = 2\cdot 0{,}4\cdot 0{,}75/1{,}15 = 0{,}52\), správnost \(445/500 = 89\ \%\). Model „nikdo neselže“ má správnost \(460/500 = 92\ \%\), a přesto je k ničemu.
2
Analytik vyzkoušel 200 nezávislých variant strategie na 3 letech dat a nejlepší má roční Sharpeho poměr 1,5. Je to přesvědčivé?
Očekávané maximum z 200 normálních veličin je 2,75, takže nejlepší z 200 bezcenných strategií má v očekávání Sharpeho poměr \(2{,}75/\sqrt3 = 1{,}59\). Naměřených 1,5 je přesně to, co vyrobí náhoda. Nepřesvědčivé.
3
Model A má chybu v tréninku 2,1 a v testu 2,3, model B v tréninku 0,4 a v testu 3,9, model C v tréninku 3,8 a v testu 3,9. Který je přeučený, který nedoučený a který byste zvolili?
B je přeučený (velký rozdíl mezi tréninkem a testem, vysoký rozptyl), C nedoučený (vysoká chyba všude, vysoké zkreslení). Zvolit A s nejmenší testovací chybou.
4
Volíte parametr \(\lambda\) LASSO z 20 kandidátních hodnot pomocí pětinásobné křížové validace. Kolikrát se model trénuje? Co je při tom u měsíčních výnosů potřeba dodržet?
\(5\cdot 20 = 100\) tréninků a jeden konečný na všech trénovacích datech. U časových řad rozdělit data chronologicky (postupné ověřování), nemíchat pozorování a nechat mezi tréninkem a testem mezeru; testovací vzorek použít až na konci a jen jednou.
5
Slovo „dividenda“ je ve zprávě o 300 slovech třikrát a vyskytuje se v 50 z 5 000 zpráv. Slovo „firma“ je ve stejné zprávě také třikrát, ale vyskytuje se ve 2 500 zprávách. Spočítejte TF-IDF obou.
TF obou je \(3/300 = 0{,}01\). „Dividenda“: \(0{,}01\cdot\ln(5\,000/50) = 0{,}01\cdot 4{,}61 = 0{,}046\). „Firma“: \(0{,}01\cdot\ln 2 = 0{,}0069\). Vzácné slovo nese víc informace o obsahu zprávy.
6
Strategie má 15 nastavitelných parametrů a backtest na 36 měsících. Proč je to riskantní a co byste udělali?
Parametrů je mnoho vzhledem k počtu pozorování; model si snadno „zapamatuje“ šum a počet efektivně vyzkoušených variant je obrovský. Snížit počet parametrů (nebo regularizovat), prodloužit data, oddělit testovací období, zjistit, kolik variant se zkoušelo, a požadovat ekonomické zdůvodnění. Sharpeho poměr porovnat s očekávaným maximem (deflovaný Sharpeho poměr).
Co si odnést
  • Přeučený model zná minulost nazpaměť a budoucnost neodhadne; rozhoduje chyba mimo vzorek.
  • Křížová validace a regularizace hledají rovnováhu mezi zkreslením a rozptylem; u časových řad se ověřuje chronologicky.
  • U vzácných jevů je správnost klamná; sledujte přesnost a úplnost.
  • Nejlepší z mnoha vyzkoušených strategií vypadá dobře i bez jakékoli výhody. Ptejte se, kolik variant bylo zkoušeno.
PřílohaA

Slovníček

PřílohaB

Vzorce na jednom místě

Výnosy a popisná statistika (kapitoly 1 a 2)

Průměry\[\bar R_A = \frac1n\sum R_t,\qquad \bar R_G = \Big[\prod(1+R_t)\Big]^{1/n} - 1,\qquad \bar X_H = \frac{n}{\sum 1/X_t},\qquad H \le G \le A\]
Logaritmický výnos\[r_t = \ln(1+R_t),\qquad E(R) = e^{\mu + \sigma^2/2} - 1,\qquad \text{medián}(R) = e^{\mu} - 1\]
Blumův odhad\[\hat R(T) = \frac{N-T}{N-1}\,\bar R_A + \frac{T-1}{N-1}\,\bar R_G\]
TWR, MWR, páka\[1 + R_{TW} = \prod(1+R_k),\qquad \sum_t \frac{CF_t}{(1+R_{MW})^t} = 0,\qquad R_L = R + \frac{V_B}{V_E}(R - r_D)\]
Variabilita\[s^2 = \frac{1}{n-1}\sum(x_i - \bar x)^2,\qquad CV = \frac{s}{\bar x},\qquad s_{\text{cíl}} = \sqrt{\frac{1}{n-1}\sum_{x_i \le B}(x_i - B)^2},\qquad P\big(|X-\mu| \lt k\sigma\big) \ge 1 - \frac1{k^2}\]
Šikmost a nadbytečná špičatost\[S = \frac{n}{(n-1)(n-2)}\sum\frac{(x_i - \bar x)^3}{s^3},\qquad K_E = \frac{n(n+1)}{(n-1)(n-2)(n-3)}\sum\frac{(x_i - \bar x)^4}{s^4} - \frac{3(n-1)^2}{(n-2)(n-3)}\]
Korelace\[r = \frac{s_{XY}}{s_Xs_Y},\qquad r_S = 1 - \frac{6\sum d_i^2}{n(n^2-1)}\]

Pravděpodobnost a rozdělení (kapitoly 3 a 4)

Pravidla\[P(A\cup B) = P(A) + P(B) - P(A\cap B),\qquad P(A\mid B) = \frac{P(A\cap B)}{P(B)},\qquad P(A) = \sum_i P(A\mid B_i)P(B_i)\]
Bayes\[P(H\mid S) = \frac{P(S\mid H)P(H)}{P(S\mid H)P(H) + P(S\mid\bar H)P(\bar H)},\qquad \text{šance}_{\text{po}} = \text{šance}_{\text{před}}\cdot\frac{P(S\mid H)}{P(S\mid\bar H)}\]
Celkový rozptyl, portfolio\[\operatorname{Var}(X) = E[\operatorname{Var}(X\mid S)] + \operatorname{Var}[E(X\mid S)],\qquad \sigma_p^2 = \mathbf w^{\top}\Sigma\,\mathbf w\]
Kombinatorika a binomické rozdělení\[\binom nk = \frac{n!}{k!(n-k)!},\qquad P(X=k) = \binom nk p^k(1-p)^{n-k},\qquad E(X) = np,\ \operatorname{Var}(X) = np(1-p)\]
Rovnoměrné, t, Monte Carlo\[U(a,b)\!:\ \mu = \frac{a+b}{2},\ \sigma^2 = \frac{(b-a)^2}{12};\qquad t_\nu\!:\ \sigma^2 = \frac{\nu}{\nu-2},\ K_E = \frac{6}{\nu-4};\qquad SE(\hat p) = \sqrt{\frac{p(1-p)}{N}}\]
Cornish–Fisher\[z_{CF} = z + \frac{(z^2-1)S}{6} + \frac{(z^3-3z)K}{24} - \frac{(2z^3-5z)S^2}{36}\]

Odhad a testy (kapitoly 5 a 6)

Směrodatná chyba a interval\[s_{\bar x} = \frac{s}{\sqrt n},\qquad \bar x \pm t_{\alpha/2,\,n-1}\frac{s}{\sqrt n},\qquad n = \Big(\frac{z_{\alpha/2}\,\sigma}{E}\Big)^2\]
Merton a Sharpeho poměr\[SE(\hat\mu) = \frac{\sigma}{\sqrt T},\qquad SE(\hat\sigma) \approx \frac{\sigma}{\sqrt{2n}},\qquad SE(\widehat{SR}) \approx \sqrt{\frac{1 + SR^2/2}{n}}\]
t-testy\[t = \frac{\bar x - \mu_0}{s/\sqrt n},\qquad t = \frac{\bar d}{s_d/\sqrt n},\qquad t = \frac{\bar x_1 - \bar x_2}{\sqrt{s_p^2/n_1 + s_p^2/n_2}},\qquad t = \frac{r\sqrt{n-2}}{\sqrt{1-r^2}}\]
Alfa a síla testu\[t \approx IR\sqrt T,\qquad 1-\beta = N(IR\sqrt T - z_{\alpha/2}) + N(-IR\sqrt T - z_{\alpha/2}),\qquad T^* = \Big(\frac{z_{\alpha/2} + z_\beta}{IR}\Big)^2\]
Rozptyly, normalita, nezávislost\[\chi^2 = \frac{(n-1)s^2}{\sigma_0^2},\qquad F = \frac{s_1^2}{s_2^2},\qquad JB = \frac n6\Big(S^2 + \frac{K_E^2}{4}\Big),\qquad \chi^2 = \sum\frac{(O_{ij} - E_{ij})^2}{E_{ij}}\]

Regrese (kapitoly 7 a 8)

OLS a ANOVA\[\hat b_1 = \frac{\operatorname{Cov}(X,Y)}{\operatorname{Var}(X)},\quad \hat b_0 = \bar Y - \hat b_1\bar X,\quad R^2 = \frac{SSR}{SST},\quad SEE = \sqrt{\frac{SSE}{n-k-1}},\quad F = \frac{SSR/k}{SSE/(n-k-1)}\]
Koeficienty a předpověď\[s_{\hat b_1} = \frac{SEE}{\sqrt{\sum(X_i - \bar X)^2}},\qquad s_f = SEE\sqrt{1 + \frac1n + \frac{(X - \bar X)^2}{(n-1)s_X^2}}\]
Výběr modelu\[\bar R^2 = 1 - (1-R^2)\frac{n-1}{n-k-1},\quad AIC = n\ln\frac{SSE}{n} + 2(k+1),\quad BIC = n\ln\frac{SSE}{n} + \ln(n)(k+1),\quad F = \frac{(SSE_R - SSE_U)/q}{SSE_U/(n-k-1)}\]
Diagnostika a logit\[DW \approx 2(1-r),\qquad BP = nR^2_{\text{rez}},\qquad VIF_j = \frac{1}{1-R_j^2},\qquad \ln\frac{p}{1-p} = b_0 + \sum b_jX_j\]

Časové řady a strojové učení (kapitoly 9 a 10)

AR(1) a GARCH(1,1)\[\mu = \frac{b_0}{1-b_1},\quad \text{poločas} = \frac{\ln 0{,}5}{\ln b_1},\quad \sigma_t^2 = \omega + \alpha\varepsilon_{t-1}^2 + \beta\sigma_{t-1}^2,\quad V_L = \frac{\omega}{1-\alpha-\beta}\]
Dickey–Fuller\[\Delta x_t = b_0 + g_1x_{t-1} + \varepsilon_t,\qquad H_0\!: g_1 = 0\ \text{(jednotkový kořen)}\]
Chyba předpovědi a regularizace\[E(y - \hat f)^2 = \text{zkreslení}^2 + \text{rozptyl} + \sigma_\varepsilon^2,\qquad \min\ SSE + \lambda\sum|b_j|\ \ (\text{LASSO})\]
Klasifikace a backtesty\[\text{přesnost} = \frac{TP}{TP+FP},\quad \text{úplnost} = \frac{TP}{TP+FN},\quad E[\max_N] \approx (1-\gamma)\Phi^{-1}\Big(1-\frac1N\Big) + \gamma\,\Phi^{-1}\Big(1-\frac{1}{Ne}\Big)\]
PřílohaC

Statistické tabulky

Tabulky jsou spočítané přímo ve vašem prohlížeči ze stejných funkcí, které používají laboratoře (distribuční funkce normálního rozdělení řadou, rozdělení t, χ² a F přes neúplnou funkci beta a gama). Hodnoty jsou zaokrouhlené na tři až čtyři desetinná místa.

Kalkulačka p-hodnot a kritických hodnot
Zvolte rozdělení, hodnotu testové statistiky a stupně volnosti. Kalkulačka vrátí pravděpodobnost v chvostech a kritické hodnoty pro hladiny 5 % a 1 %.
NÁSTROJ
Tab. C.1Distribuční funkce normovaného normálního rozdělení \(N(z) = P(Z \le z)\); pro záporná \(z\) platí \(N(-z) = 1 - N(z)\)
Tab. C.2Kritické hodnoty Studentova t: \(P(t_\nu \gt t_{p,\nu}) = p\) (pravděpodobnost v horním chvostu)
Tab. C.3Kritické hodnoty χ²: \(P(\chi^2_\nu \gt x) = p\)
Tab. C.4Kritické hodnoty F na 5% hladině: \(P(F_{\nu_1,\nu_2} \gt x) = 0{,}05\); sloupce \(\nu_1\) (čitatel), řádky \(\nu_2\) (jmenovatel)

Oboustranný test na hladině \(\alpha\) používá sloupec \(p = \alpha/2\). Pro Dickeyův–Fullerův test tyto tabulky neplatí (kapitola 9).

PřílohaD

Zdroje a předpoklady

Předpisy a standardy

  • Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565, čl. 44 odst. 4 až 6 – informace o minulé výkonnosti (nesmí být hlavním prvkem sdělení; předchozích 5 let nebo celé období existence, je-li kratší; celá dvanáctiměsíční období; referenční období a zdroj; výrazné upozornění, že minulá výkonnost není spolehlivým ukazatelem budoucích výsledků; měna a vliv poplatků), simulovaná minulá výkonnost a budoucí výkonnost (scénáře v různých tržních podmínkách); znění při přijetí, eur-lex.europa.eu a legislation.gov.uk. Ověřeno 13. 10. 2026; aktuální konsolidované znění doporučujeme ověřit na eur-lex.europa.eu.
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (PRIIPs) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/653, příloha II – ukazatel tržního rizika jako volatilita ekvivalentní hodnotě v riziku na hladině 97,5 % za doporučenou dobu držení; pro produkty kategorie 2 výpočet z momentů (průměr, volatilita, šikmost, nadbytečná špičatost) logaritmických výnosů za 5 let pomocí Cornishova–Fisherova rozvoje; třídy 1–7 s hranicemi 0,5; 5; 12; 20; 30 a 80 %. Nařízení (EU) 2021/2268 metodiku od 1. 1. 2023 upravilo (mimo jiné opravilo vzorec VEV); handbook.fca.org.uk (znění přílohy II při přijetí), deloitte.com. Ověřeno 13. 10. 2026; přesné aktuální znění vzorců ověřte v konsolidovaném znění na eur-lex.europa.eu.
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 4 odst. 1 písm. t) a u), § 36 odst. 2 písm. a) – osvobození příjmů z prodeje cenných papírů do úhrnu 100 000 Kč za zdaňovací období a po více než 3 letech držby; zvláštní sazba daně 15 % z podílů na zisku; znění účinné od 1. 8. 2026, zakonyprolidi.cz. Ověřeno 13. 10. 2026. Podrobně v průvodcích Investování a Daně investora.
  • CFA Institute: Global Investment Performance Standards (GIPS®) 2020 – časově vážený výnos pro prezentaci výkonnosti kompozitů, zákaz anualizace výnosů za období kratší než rok (dobrovolný oborový standard, ne předpis).

Literatura

  • DeFusco, R. A., McLeavey, D. W., Pinto, J. E., Runkle, D. E., Anson, M. J. P. (2015): Quantitative Investment Analysis. 3. vyd. Hoboken: Wiley (CFA Institute Investment Series).
  • Hastie, T., Tibshirani, R., Friedman, J. (2009): The Elements of Statistical Learning. 2. vyd. New York: Springer.
  • Blume, M. E. (1971): On the Assessment of Risk. Journal of Finance 26 (1), 1–10.
  • Blume, M. E. (1974): Unbiased Estimators of Long-Run Expected Rates of Return. Journal of the American Statistical Association 69 (347), 634–638.
  • Mandelbrot, B. (1963): The Variation of Certain Speculative Prices. Journal of Business 36 (4), 394–419.
  • Cornish, E. A., Fisher, R. A. (1938): Moments and Cumulants in the Specification of Distributions. Revue de l’Institut International de Statistique 5 (4), 307–320.
  • Efron, B. (1979): Bootstrap Methods: Another Look at the Jackknife. Annals of Statistics 7 (1), 1–26.
  • Merton, R. C. (1980): On Estimating the Expected Return on the Market: An Exploratory Investigation. Journal of Financial Economics 8 (4), 323–361.
  • Lo, A. W. (2002): The Statistics of Sharpe Ratios. Financial Analysts Journal 58 (4), 36–52.
  • Brown, S. J., Goetzmann, W., Ibbotson, R. G., Ross, S. A. (1992): Survivorship Bias in Performance Studies. Review of Financial Studies 5 (4), 553–580.
  • Jarque, C. M., Bera, A. K. (1980): Efficient Tests for Normality, Homoscedasticity and Serial Independence of Regression Residuals. Economics Letters 6 (3), 255–259.
  • Benjamini, Y., Hochberg, Y. (1995): Controlling the False Discovery Rate: A Practical and Powerful Approach to Multiple Testing. Journal of the Royal Statistical Society, Series B 57 (1), 289–300.
  • Harvey, C. R., Liu, Y., Zhu, H. (2016): … and the Cross-Section of Expected Returns. Review of Financial Studies 29 (1), 5–68.
  • Durbin, J., Watson, G. S. (1950): Testing for Serial Correlation in Least Squares Regression I. Biometrika 37 (3/4), 409–428.
  • Breusch, T. S., Pagan, A. R. (1979): A Simple Test for Heteroscedasticity and Random Coefficient Variation. Econometrica 47 (5), 1287–1294.
  • White, H. (1980): A Heteroskedasticity-Consistent Covariance Matrix Estimator and a Direct Test for Heteroskedasticity. Econometrica 48 (4), 817–838.
  • Newey, W. K., West, K. D. (1987): A Simple, Positive Semi-Definite, Heteroskedasticity and Autocorrelation Consistent Covariance Matrix. Econometrica 55 (3), 703–708.
  • Fama, E. F., French, K. R. (1993): Common Risk Factors in the Returns on Stocks and Bonds. Journal of Financial Economics 33 (1), 3–56.
  • Carhart, M. M. (1997): On Persistence in Mutual Fund Performance. Journal of Finance 52 (1), 57–82.
  • Dickey, D. A., Fuller, W. A. (1979): Distribution of the Estimators for Autoregressive Time Series with a Unit Root. Journal of the American Statistical Association 74 (366), 427–431.
  • Granger, C. W. J., Newbold, P. (1974): Spurious Regressions in Econometrics. Journal of Econometrics 2 (2), 111–120.
  • Engle, R. F. (1982): Autoregressive Conditional Heteroscedasticity with Estimates of the Variance of United Kingdom Inflation. Econometrica 50 (4), 987–1007.
  • Bollerslev, T. (1986): Generalized Autoregressive Conditional Heteroskedasticity. Journal of Econometrics 31 (3), 307–327.
  • Engle, R. F., Granger, C. W. J. (1987): Co-Integration and Error Correction: Representation, Estimation, and Testing. Econometrica 55 (2), 251–276.
  • Litterman, R., Scheinkman, J. (1991): Common Factors Affecting Bond Returns. Journal of Fixed Income 1 (1), 54–61.
  • Tibshirani, R. (1996): Regression Shrinkage and Selection via the Lasso. Journal of the Royal Statistical Society, Series B 58 (1), 267–288.
  • Breiman, L. (2001): Random Forests. Machine Learning 45 (1), 5–32.
  • Loughran, T., McDonald, B. (2011): When Is a Liability Not a Liability? Textual Analysis, Dictionaries, and 10-Ks. Journal of Finance 66 (1), 35–65.
  • Bailey, D. H., Borwein, J. M., López de Prado, M., Zhu, Q. J. (2014): Pseudo-Mathematics and Financial Charlatanism: The Effects of Backtest Overfitting on Out-of-Sample Performance. Notices of the American Mathematical Society 61 (5), 458–471.
  • Bailey, D. H., López de Prado, M. (2014): The Deflated Sharpe Ratio: Correcting for Selection Bias, Backtest Overfitting, and Non-Normality. Journal of Portfolio Management 40 (5), 94–107.

Modelové předpoklady

Všechna data v laboratořích a řešených příkladech jsou modelová: generovaná pseudonáhodným generátorem s pevným semínkem (v laboratořích tlačítkem „nový vzorek“ s jiným), nebo zvolená tak, aby šel výpočet sledovat. Nejsou to historické údaje žádného trhu, fondu ani firmy. Modely většinou předpokládají nezávislé a normálně rozdělené výnosy (logaritmické u cen); kapitoly 2, 4 a 9 ukazují, kde a jak tento předpoklad selhává. Výnosy jsou nominální v korunách, bez daní a poplatků, pokud příklad neříká jinak. Čísla v textu jsou spočítaná skriptem; mezivýsledky jsou zaokrouhlené, výpočet pracuje s plnou přesností.

Interaktivní průvodce Statistika a modely (říjen 2026). Studijní materiál, ne investiční doporučení ani nabídka; neposkytuje investiční, daňové ani právní poradenství. Minulé ani modelové výnosy nejsou zárukou budoucích.