Rybaření a rybníkářství
INTERAKTIVNÍ PRŮVODCE · ŘÍJEN 2026

Rybaření a rybníkářství

Od prutu a splávku
po rybník, řeku a recirkulační farmu

Letní den na hnojeném rybníce. Přes den řasy fotosyntézou vyrábějí kyslík (bublinky), v noci ho ryby, plankton i bahno jen spotřebovávají. Ukazatele počítají kyslík modelem z kapitoly 5: odpoledne je voda přesycená, nad ránem se blíží hranici, kdy se kapři dusí a vyplouvají k hladině.

denní doba–
kyslík ve vodě–
nasycení vzduchem–
ryby–
ZačítPoznej rybuKyslík ve dne a v noci
Úvodem

Jak průvodce používat

Rybaření je pro statisíce lidí v Česku koníček, pro jiné řemeslo s pětisetletou tradicí a pro vědce okno do toho, jak funguje voda jako živé prostředí. Průvodce začíná tím, jak ryba dýchá, roste a jak poznat naše druhy, a pokračuje ekologií vod, technikami lovu a pravidly, která u vody platí. Poslední třetina jde na úroveň úvodních vysokoškolských kurzů: welfare ryb, produkční biologie rybníků, recirkulační akvakultura, rybí přechody a modely řízení rybích populací.

🎣

Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř, kde si model vyzkoušíte posuvníky, nebo minihra. Pod ní mise za XP. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: definice, vzorce, schémata, řešené příklady a procvičení s úplným řešením. Teorie bývá o úroveň náročnější než úvodní text. Barevná tečka v obsahu ukazuje úroveň kapitoly. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.

Mapa průvodce

Tab. 0.1Kapitoly, úroveň a co se naučíte
KapitolaÚroveňCo se naučíte
1 Stavba těla, dýchání a smyslyzákladyploutve a šupiny, žábry a protiproud, plynový měchýř a vztlak, postranní čára, jak ryba vidí nad hladinu
2 Rozmnožování, vývoj a růstzákladytření a jikry, denní stupně, plůdek, určení věku ze šupin, růstová křivka a vztah délka–hmotnost
3 Druhy českých vodzákladyurčovací znaky, kapr, štika, candát, okoun, pstruh, lín, sumec, úhoř a další; rybí pásma řek; minihra Poznej rybu
4 Bezpečně u vodyzákladyutonutí a záchrana, studená voda, elektrické vedení a bouřka, ostré háčky a led
5 Kyslík a teplota ve voděstřední školarozpustnost kyslíku, denní cyklus, stratifikace, pH a amoniak, proč ryby hynou v horkém létě
6 Potravní síť, živiny a eutrofizacestřední školaplankton, bentos a trofické úrovně, fosfor a dusík, sinice, trofický stav, trofická kaskáda a biomanipulace
7 Techniky lovu a vybavenístřední školaplavaná, položená a feeder, přívlač, muškaření; prut, naviják, vlasec, háček; fyzika splávku a hodu
8 Rybářská pravidla v ČRstřední školazákon č. 99/2004 Sb. a vyhláška č. 197/2004 Sb.: lístek, povolenka, revíry, lovné míry, hájení, doby lovu, denní limity
9 Etika a šetrné zacházení s úlovkemvysoká školabolest a stres ryb, fyziologie zdolávání, přežití po vypuštění, barotrauma, chyť a pusť jako nástroj
10 Rybníkářství: tradice a hospodařenívysoká školadějiny jihočeského rybníkářství, rybník jako dílo, obsádky, krmení, výlov, produkční model obsádky
11 Akvakultura a recirkulační systémyvysoká školaintenzita chovu, krmný koeficient, bilance dusíku a kyslíku, nitrifikace, návrh biofiltru, welfare a nemoci
12 Ochrana ryb a vod, řízení populacívysoká školamigrace a rybí přechody, invazní druhy, úmrtnost, Baranovova rovnice, výnos na rekruta a smysl lovných měr

Co budete potřebovat

Úvodní texty a laboratoře zvládnete s procenty, jednotkami (mg/l, kPa, cm, kg/ha) a dosazením do vzorce. Rozbalovací teorie od kapitoly 5 používá exponenciálu a logaritmus, místy jednoduchou diferenciální rovnici (kyslíková bilance, úbytek populace); odvození lze přeskočit a pracovat s výsledkem.

  • Biologie vykládá stavbu buňky, obratlovce a evoluci obecně; zde jde o ryby. Ekologie rozebírá populace, společenstva a ochranu přírody do hloubky; kapitoly 5, 6 a 12 z ní berou to, co platí pro vodu.
  • Zemědělství navazuje tam, kde jde o živiny v krajině a hospodaření na půdě; Chemie vysvětluje rovnováhy a pH, s nimiž pracuje kapitola 5. Fyzika tlak, vztlak a lom světla (kapitola 1).
  • Všeobecná medicína vykládá první pomoc a resuscitaci podrobně; kapitola 4 shrnuje, co je specifické pro vodu. Právo vykládá obecné právní minimum; kapitola 8 jen rybářské předpisy.

Modelové předpoklady

Laboratoře pracují se zjednodušenými modely: s rozpustností kyslíku podle rovnice Bensona a Krauseho, s denním cyklem fotosyntézy jako sinusovkou, s ilustrativními růstovými parametry druhů, s modelovým rybníkem a recirkulační farmou. Nejsou to podklady pro řízení skutečného rybníka nebo farmy. Právní předpisy jsou citovány podle stavu k 13. 10. 2026; v příloze C je jejich číslo, znění a datum ověření.

Čtyři druhy rámečků

Příklad Výpočet na číslech

Řešený příklad, který si můžete přepočítat. Všechna čísla v příkladech, laboratořích a procvičení jsou spočítaná skriptem.

U vody

Jak se věc dělá v praxi, historie, zajímavosti z rybníků a řek.

Pomůcka

Pravidlo palce nebo způsob, jak si věc zapamatovat.

Pozor

Častá chyba, porušení pravidel nebo bezpečnostní upozornění.

Studijní materiál, nenahrazuje učebnici, výuku, přípravu ke zkoušce na rybářský lístek ani bližší podmínky uživatele revíru uvedené v povolence. U vody hrozí utonutí, podchlazení a úraz elektřinou (kapitola 4); v ohrožení života volejte 155 nebo 112. Průvodce nejmenuje komerční produkty ani firmy. Předpisy mají v příloze C zdroj a datum ověření; rybářské předpisy se mění, aktuální znění si před sezónou ověřte.

Rozsahem odpovídá: kapitoly 1–4 tématům RVP ZV (Člověk a příroda – přírodopis: stavba a život ryb, ekosystém rybníka; Člověk a zdraví: bezpečné chování, první pomoc); kapitoly 5–8 maturitní úrovni RVP G v biologii a ekologii a odborným předmětům středních rybářských škol (hydrobiologie, ichtyologie, technika lovu, rybářská legislativa); kapitoly 9–12 a rozbalovací teorie úvodním vysokoškolským kurzům rybářství a hydrobiologie (ichtyologie, rybníkářství, akvakultura, ekologie a management rybích populací).

Část IZáklady
1

Stavba těla, dýchání a smyslyzáklady

Ryba je obratlovec dokonale přizpůsobený vodě: prostředí, které je asi 830× hustší než vzduch a obsahuje asi 30× méně kyslíku. Proudnicové tělo a ploutve řeší pohyb, žábry s protiproudou výměnou dýchání, plynový měchýř vznášení a postranní čára „hmat na dálku“.

🫧

Zkuste dýchat přes brčko ponořené do vody: nejde to, protože kyslíku je ve vodě málo a voda je těžká. Ryba přesto dýchá – žábrami prožene za hodinu desítky litrů vody a vytáhne z ní víc než polovinu kyslíku. Takovou účinnost lidské plíce nemají.

hřbetní ploutev tuková ploutvička ocasní ploutev řitní ploutev břišní ploutve prsní ploutve skřele (žaberní víčko) oko a nozdry ústa postranní čára
Obr. 1.1 Vnější stavba ryby (schéma pstruha). Párové ploutve (prsní a břišní) slouží k manévrování a brzdění, nepárové (hřbetní, řitní, ocasní) ke stabilitě a pohonu. Tuková ploutvička bez paprsků je typická pro lososovité ryby.
Plynový měchýř a hloubka
Ryba je vyvážená (vznáší se bez námahy) v hloubce, kterou zvolíte. Když plave výš nebo níž, plyn v měchýři se podle Boylova zákona roztahuje nebo stlačuje a ryba začne stoupat nebo klesat. Kapr umí plyn rychle vypustit kanálkem do jícnu, candát ne.
LABORATOŘ
Model: hustota tkání bez měchýře 1,07 g/cm³, sladká voda 1,000 g/cm³, takže ve vyvážené hloubce zabírá měchýř 6,5 % objemu těla. Absolutní tlak \(p = 101{,}3\ \text{kPa} + \rho g h\), objem plynu \(V = V_0\,p_0/p\) (izotermně, bez kompenzace). Čistá síla je vztlak minus tíha, vyjádřená v gramech. Hmotnost plynu zanedbána.
+Teorie: tvar těla a ploutve, šupiny a sliz, žábry a protiproud, oběh a osmoregulace, smysly, plynový měchýř a vztlak

1.1Ryba jako obratlovec ve vodě

Ryby jsou vodní obratlovci dýchající žábrami, s ploutvemi a obvykle se šupinami. Nejde o jednu přirozenou skupinu: patří sem chrupavčité ryby (žraloci, rejnoci) a kostnaté ryby, z nichž naprostou většinu sladkovodních druhů tvoří paprskoploutví. Mihule, které u nás také žijí, rybami nejsou – jsou to kruhoústí bez čelistí.fishes, cartilaginous fishes, bony fishes, ray-finned fishes, lampreys

Voda je asi 830× hustší a asi 55× vazčí než vzduch. Těžké prostředí nese tělo (ryba nepotřebuje silnou kostru proti gravitaci), ale klade velký odpor pohybu. Kyslíku je v litru vody při 20 °C asi 9,1 mg, v litru vzduchu asi 279 mg.

1.2Tvar těla, ploutve, šupiny a sliz

Tvar těla prozrazuje způsob života. Torpédovité tělo mají vytrvalí plavci v proudu (pstruh, bolen), vysoké a z boku zploštělé ryby, které manévrují v porostech (cejn, karas), hadovité tělo úhoř, který plave vlněním celého těla, a shora zploštělou hlavu ryby žijící u dna (sumec, mník). Dravci číhající ze zálohy (štika) mají hřbetní a řitní ploutev posunuté dozadu, blízko ocasu – tvoří s ní „pádlo“ pro bleskový výpad.fusiform, laterally compressed, anguilliform, depressed body

Šupiny kostnatých ryb jsou tenké kostěné destičky uložené v kůži a překrývající se jako tašky na střeše: cykloidní s hladkým okrajem (kaprovití, lososovití) a ktenoidní s drobnými zoubky (okoun, candát). Jeseteři mají kostěné štítky, žraloci plakoidní šupiny podobné zubům. Šupiny rostou s rybou a přírůstky na nich ukazují věk (kapitola 2). Kůži kryje sliz, který snižuje odpor a chrání před plísněmi a bakteriemi – proto se na rybu sahá jen mokrýma rukama.cycloid and ctenoid scales, mucus

1.3Dýchání: žábry a protiproud

Kostnaté ryby mají na každé straně čtyři žaberní oblouky, na nich dvě řady žaberních lístků a na lístcích tenké sekundární lamely, kde je krev od vody oddělena jen několika mikrometry. Voda proudí ústy dovnitř a ven pod skřelemi; ryba ji žene střídavou prací ústní a skřelové dutiny jako dvě pumpy. Rychlí plavci (tuňáci, částečně lososi) dýchají i „náporem“ s otevřenými ústy.gill arches, filaments, secondary lamellae, buccal–opercular pump, ram ventilation

Krev v lamelách teče proti proudu vody. Díky tomu potkává krev, která už je skoro nasycená, stále ještě čerstvější vodu s vyšší koncentrací kyslíku a rozdíl koncentrací (hnací síla difuze) je po celé délce lamely kladný. Ryba tak z vody vytáhne obvykle 50–80 % kyslíku; při souproudu by obě kapaliny skončily nanejvýš na společné střední hodnotě.countercurrent exchange, extraction efficiency

souproudprotiproud (žábry ryb) 100 %50 %0 voda →krev → voda →← krev krev odchází s nejvýš 50 % kyslíku vody krev odchází s asi 85 %, voda vyčerpána
Obr. 1.2 Proč žábry pracují proti proudu (schéma). Vodorovně délka lamely, svisle obsah kyslíku jako podíl hodnoty ve vstupující vodě. Při protiproudu je rozdíl mezi vodou a krví po celé délce malý, ale stále kladný, takže výměna pokračuje až do konce.

Spotřebu kyslíku lze spočítat z průtoku vody žábrami a z toho, kolik kyslíku z ní ryba odebere (Fickův princip):

Spotřeba kyslíku a ventilace žaber\[\dot M_{O_2} = \dot V_w\,(C_{in} - C_{out}) = \dot V_w\,C_{in}\,E,\qquad \dot V_w = \frac{\dot M_{O_2}}{C_{in}\,E}\]
Příklad Kolik vody prožene kapr žábrami

Kapr o hmotnosti 1 kg spotřebuje v klidu při 20 °C řádově 200 mg kyslíku za hodinu. Voda obsahuje 8 mg/l a ryba z ní odebere 60 % (E = 0,6). Potřebný průtok \(\dot V_w = 200/(8\cdot 0{,}6) = 41{,}7\ \text{l/h}\). Když kyslíku ubude na 4 mg/l, musí ryba prohnat dvojnásobek – a dýchání samo stojí energii.

1.4Krevní oběh a hospodaření s vodou

Ryby mají jednoduchý krevní oběh: srdce (žilní splav, síň, komora a u kostnatých ryb tepenný bulbus) pumpuje odkysličenou krev do žaber a odtud jde okysličená krev přímo do těla. Tlak za žábrami je proto nízký.single circulation, sinus venosus, atrium, ventricle, bulbus arteriosus

Tělní tekutiny sladkovodní ryby jsou mnohem koncentrovanější než okolní voda, takže voda do těla neustále proniká osmózou a soli unikají. Sladkovodní ryba proto nepije, ledvinami vylučuje velké množství velmi zředěné moči a ionty aktivně přijímá žábrami. Mořská ryba řeší opačný problém: pije mořskou vodu a přebytečné soli vylučuje žábrami. Úhoř a losos, kteří mezi oběma prostředími přecházejí, musí přestavět celou osmoregulaci.osmoregulation

1.5Smysly

  • Postranní čára je řada smyslových buněk (neuromastů) v kanálku pod šupinami podél boku a na hlavě. Vnímá pohyb a tlakové vlny vody – ryba „cítí“ kořist, predátora i dupot rybáře na břehu, aniž by je viděla. Hejno díky ní plave jako jeden celek.lateral line, neuromasts
  • Sluch: vnitřní ucho s otolity. Kaprovité a sumcovité ryby mají Weberův aparát – řetízek kůstek, který přenáší chvění plynového měchýře do ucha a výrazně zlepšuje sluch.Weberian apparatus
  • Čich a chuť: lososi najdou po letech v moři rodnou řeku podle pachu vody, kterou si vtiskli v mládí. Chuťové pohárky mají ryby nejen v ústech, ale i na vouscích a kůži (kapr, sumec, lín) – proto nástrahu „ochutnají“ dřív, než ji vezmou.
  • Zrak: kulová čočka, zaostřování posunem čočky, barevné vidění, řada druhů vidí i ultrafialové světlo. Sumcovité ryby mají navíc elektroreceptory a vnímají slabá elektrická pole živých organismů.

Světlo se na hladině láme. Paprsky ze všech směrů nad vodou se dostanou pod hladinu jen v kuželu, jehož poloviční úhel je mezní úhel lomu \(\arcsin(1/1{,}333) = 48{,}6°\). Ryba tedy vidí celý svět nad hladinou stlačený do kruhového Snellova okna o vrcholovém úhlu 97,2°; mimo něj vidí hladinu zespodu jako zrcadlo.Snell's window, critical angle

Pomůcka

Poloměr Snellova okna na hladině je asi 1,13× hloubka ryby. Ryba v metru hloubky vidí ven kruhem o průměru asi 2,3 m. Rybář stojící vysoko a blízko u břehu se dostane do okna snadno – proto se k vodě chodí přikrčeně a bez prudkých pohybů.

1.6Plynový měchýř a vztlak

Tkáně ryby jsou těžší než voda (hustota kolem 1,07 g/cm³). Aby se ryba vznášela bez námahy, nese v těle vak s plynem, plynový měchýř. Podmínka vyvážení (průměrná hustota rovná hustotě vody \(\rho_w\)) dává potřebný objem měchýře:

Vyvážení ryby: objem měchýře \(V_m\) vůči objemu tkání \(V_t\) (hmotnost plynu zanedbána)\[\rho_t V_t = \rho_w (V_t + V_m)\;\Rightarrow\;\frac{V_m}{V_t} = \frac{\rho_t}{\rho_w} - 1,\qquad \frac{V_m}{V_t + V_m} = 1 - \frac{\rho_w}{\rho_t}\]

Pro \(\rho_t = 1{,}07\) a sladkou vodu vychází podíl měchýře 6,5 % objemu těla, v mořské vodě (1,025) méně. Plyn však poslouchá Boylův zákon \(pV = \text{konst.}\): při sestupu se stlačí a ryba těžkne, při výstupu se rozepne a ryba je nadnášena. Ryba proto musí množství plynu stále dolaďovat.swim bladder, Boyle's law, neutral buoyancy

  • Fyzostomní ryby (kaprovití, štika, lososovití, úhoř) mají měchýř spojený kanálkem s jícnem. Plyn mohou rychle vypustit, doplňují ho polknutím vzduchu u hladiny nebo pomaleji z krve.
  • Fyzoklistní ryby (okoun, candát) mají měchýř uzavřený. Plyn do něj vylučuje plynová žláza se zázračnou sítí kapilár a odvádí ho oválné tělísko do krve – trvá to hodiny. Při rychlém vytažení z hloubky se měchýř nafoukne, může prasknout nebo vytlačit žaludek do úst: barotrauma (kapitola 9).
Příklad Candát vytažený ze 12 m

Ve 12 m je absolutní tlak \(101{,}3 + 1\,000\cdot 9{,}807\cdot 12/1\,000 = 219{,}0\ \text{kPa}\). Na hladině je plyn pod tlakem 101,3 kPa, jeho objem se tedy zvětší \(219{,}0/101{,}3 = 2{,}16\)×. Uzavřený měchýř 1,5kg candáta (asi 98 cm³) by se nafoukl na 212 cm³. Rybu nadnáší asi 114 g navíc, které neumí rychle vyrovnat, a rozepnutý měchýř tlačí na okolní orgány.

žábry srdce játra střevo pohlavní žláza plynový měchýř (dvoudílný) ledvina pod páteří páteř
Obr. 1.3 Vnitřní stavba kaprovité ryby (zjednodušeno). Plynový měchýř kaprovitých má dva oddíly a kanálek do jícnu; Weberův aparát ho spojuje s vnitřním uchem. Kapr nemá žaludek, potravu rozmělní požerákovými zuby v hltanu.

1.7Procvičení

1
Ryba má hmotnost 2 kg a hustotu tkání 1,07 g/cm³. Jak velký plynový měchýř potřebuje k vyvážení ve sladké vodě (1,000 g/cm³) a jak velký v mořské (1,025 g/cm³)?
Objem tkání \(V_t = 2\,000/1{,}07 = 1\,869\ \text{cm}^3\). Sladká voda: \(V_m = V_t(1{,}07/1{,}000 - 1) = \mathbf{131\ cm^3}\). Mořská: \(V_m = 1\,869\cdot(1{,}07/1{,}025 - 1) = \mathbf{82\ cm^3}\). Mořské ryby vystačí s menším měchýřem, protože je slaná voda víc nadnáší.
2
Kapr o hmotnosti 1 kg je vyvážený u hladiny (měchýř 65,4 cm³) a sestoupí do 5 m. O kolik bude „těžší“, než plyn doplní?
Tlak v 5 m: \(101{,}3 + 49{,}0 = 150{,}4\ \text{kPa}\), poměr 1,484. Objem měchýře \(65{,}4/1{,}484 = 44{,}1\ \text{cm}^3\), úbytek \(\mathbf{21{,}3\ cm^3}\), tedy ryba je o 21 g těžší než voda, kterou vytlačí (asi 2 % své hmotnosti), a musí to vyrovnávat plaváním nebo doplněním plynu.
3
Ryba spotřebuje 200 mg kyslíku za hodinu, voda obsahuje 8 mg/l a ryba z ní odebere 60 %. Kolik vody musí prohnat žábrami? A kolik při účinnosti 30 % (souproud)?
\(\dot V_w = 200/(8\cdot 0{,}6) = \mathbf{41{,}7\ l/h}\). Při 30 %: \(200/(8\cdot 0{,}3) = \mathbf{83{,}3\ l/h}\) – dvojnásobná práce dýchacích svalů. Protiproud tak šetří energii.
4
Jak velký kruh na hladině tvoří Snellovo okno pro rybu ve 2 m (index lomu vody 1,333)?
Mezní úhel \(\arcsin(1/1{,}333) = 48{,}6°\). Poloměr \(r = 2\cdot\tan 48{,}6° = \mathbf{2{,}27\ m}\), průměr asi 4,5 m. Čím hlouběji ryba stojí, tím větší kus břehu „vidí“.
5
Proč se sladkovodní ryba při převozu ve vodě s přídavkem kuchyňské soli (asi 0,5–1 %) méně vyčerpává?
Tělní tekutiny ryby mají osmotickou koncentraci zhruba jako 0,9% roztok soli. Ve slabě slané vodě je rozdíl koncentrací menší, do těla proniká méně vody a ryba ztrácí méně iontů – šetří energii na osmoregulaci. Proto se krátkodobé solné lázně používají při přepravě a ošetřování ryb (vždy podle odborného postupu).
Co si odnést
  • Voda je hustá a chudá na kyslík; žábry s protiproudou výměnou odeberou 50–80 % kyslíku.
  • Sladkovodní ryba nepije a močí hodně zředěné moči; mořská pije a vylučuje soli.
  • Postranní čára vnímá pohyb vody, Weberův aparát zesiluje sluch kaprovitých, Snellovo okno určuje, co ryba vidí nad hladinou.
  • Plynový měchýř vyrovnává hustotu, ale mění objem s tlakem – ryby s uzavřeným měchýřem trpí při rychlém vytažení barotraumatem.
Část IZáklady
2

Rozmnožování, vývoj a růstzáklady

Většina našich ryb klade jikry a oplození probíhá ve vodě. Kdy a kde se ryba tře, určuje teplota vody a délka dne; jak rychle se jikry vyvíjejí, vyjadřují denní stupně. Ryby rostou celý život, nejdřív rychle, pak stále pomaleji – a v zimních zónách na šupinách si „zapisují“ svůj věk.

🥚

Jikernačka kapra může vytřít statisíce jiker, a přesto počet kaprů v řece neroste do nebe. Z obrovského množství potomků se dospělosti dožije jen nepatrný zlomek – zbytek sežerou ryby, ptáci a hmyz, zahubí plísně a nedostatek potravy. Ryby sázejí na kvantitu, savci na péči.

jikraoplození ve vodě embryooční bod váčkovýplůdek rozplavaný plůdek juvenil (roček) dospělá ryba třenípohlavní dospělostza 2–5 let jikry: dny až měsíce (denní stupně) váček: živí se zásobou žloutku rozplavání: první potrava zvenku
Obr. 2.1 Životní cyklus ryby. Ve stadiu jiker a plůdku je úmrtnost největší; přechod na vnější potravu (vířníci, drobní korýši) je kritický okamžik, na kterém závisí síla celého ročníku.
Růst ryby a lovná míra
Vyberte druh a věk. Křivka ukazuje modelový růst délky (von Bertalanffyho rovnice), čárkovaná čára nejmenší lovnou míru podle vyhlášky. Posuvník úživnosti napodobí teplejší a bohatší vodu (rychlejší růst) nebo studený chudý potok.
LABORATOŘ
Model: \(L(t) = L_\infty\big(1 - e^{-k(t - t_0)}\big)\), \(W = aL^b\) (L v cm, W v g). Parametry jsou ilustrativní hodnoty řádově odpovídající našim populacím (kapr \(L_\infty\) 90 cm, k 0,20; štika 110 cm, 0,22; candát 85 cm, 0,20; okoun 40 cm, 0,25; pstruh 45 cm, 0,30; lín 50 cm, 0,15); skutečný růst se mezi lokalitami liší i dvojnásobně. Úživnost násobí k. Lovné míry podle § 11 vyhlášky č. 197/2004 Sb. (mimopstruhový revír), okoun ji nemá.
+Teorie: strategie rozmnožování, hormonální řízení a umělý výtěr, vývoj a denní stupně, určování věku, růstové modely, plodnost a přežití

2.1Strategie rozmnožování

Naše ryby mají oddělená pohlaví (jikernačka a mlíčák) a téměř všechny vnější oplození: samice vypustí jikry, samec je současně polije mlíčím (spermiemi). Ryby se třou v době a na místě, kde mají jikry a plůdek nejlepší šanci: podle podkladu se dělí do reprodukčních cechů (E. K. Balon).external fertilization, reproductive guilds

Tab. 2.1Tření vybraných druhů (orientačně; termín se posouvá podle polohy a průběhu jara)
DruhDoba třeníTeplota vodyKam klade jikry
štika obecnáúnor–dubenasi 4–10 °Czaplavené rostliny a louky (fytofilní)
okoun říčníbřezen–květenasi 7–12 °Crosolovité pásky na větvích a rostlinách
candát obecnýduben–květenasi 10–14 °Chnízdo na kořenech a štěrku, samec ho hlídá
kapr obecnýkvěten–červenod asi 18 °Cmělké zarostlé pobřeží (fytofilní)
lín obecnýčerven–červenecasi 19–22 °Crostliny, tře se porcovitě
sumec velkýkvěten–červenasi 20–22 °Chnízdo z rostlin, samec ho hlídá
pstruh obecnýříjen–prosinecchladná vodajamky ve štěrku (trdliště), litofilní
úhoř říčnív moři–Sargasové moře, u nás se nerozmnožuje
U vody

Doby hájení (kapitola 8) kryjí právě tření: štika, candát, okoun, bolen a sumec jsou v mimopstruhových revírech hájeni od 1. 1. do 15. 6., pstruh obecný od 1. 9. do 15. 4. Hořavka duhová klade jikry dlouhým kladélkem do žaber velkých mlžů (škeblí) – bez mlžů zmizí i ona.

2.2Hormonální řízení a umělý výtěr

Délka dne a teplota působí přes mozek (hypotalamus) na hypofýzu, která vylučuje gonadotropní hormony; ty řídí dozrávání vajíček a spermií a vlastní výtěr. V líhních se dozrání vyvolá podáním hormonu (historicky rozmělněné hypofýzy kaprů – odtud hypofyzace, dnes i syntetických analog hormonů). Jikry a mlíčí se pak šetrně vytlačí z ryb, smísí a u lepkavých jiker kapra se odstraní lepivost, aby se mohly inkubovat v proudící vodě v Zugských lahvích.pituitary, gonadotropins, induced spawning

2.3Vývoj jiker a denní stupně

Po oplození se jikra rýhuje, vzniká zárodek, po čase je vidět oční bod (jikry jsou pak odolnější a lze je převážet). Po vylíhnutí se váčkový plůdek živí žloutkem, pak se rozplave – plůdek fyzostomních ryb vyplave k hladině a polkne vzduch do měchýře – a začne přijímat potravu: vířníky, drobné perloočky a buchanky.eyed egg, yolk-sac larva, first feeding

Rychlost vývoje v rozmezí snesitelných teplot je zhruba úměrná teplotě. Vývoj proto trvá přibližně stálý počet denních stupňů (°D):

Denní stupně a doba vývoje při stálé teplotě T\[D = \sum_{i} T_i\ [°\text{D}],\qquad t \approx \frac{D}{T}\]
Příklad Pstruh a kapr

Jikry pstruha obecného potřebují asi 410 °D: při 4 °C se líhnou za 102,5 dne, při 8 °C za 51 dní. Jikry kapra potřebují jen asi 65 °D: při 20 °C to jsou 3,25 dne. Podzimní tření pstruha a jarní líhnutí jsou proto přirozenou dvojicí.

2.4Určování věku

Ryby rostou nerovnoměrně: v létě rychle, v zimě téměř vůbec. Na šupinách se to projeví jako soustředné proužky (sklerity) – široce rozestavené v létě, nahuštěné v zimě. Zimní zóna se nazývá annulus; počet annulů je věk ryby. Podobně se čtou otolity (ušní kamínky), u starších a pomalu rostoucích ryb spolehlivěji.annulus, scale reading, otolith

jádro 123 přední okraj kryje sousední šupina oranžově zimní zóny (annuly) = 3 roky
Obr. 2.2 Šupina s přírůstky (schéma). Mezi zimními zónami jsou široké letní přírůstky; vzdálenost annulu od jádra je úměrná délce ryby v tom věku.

Délku ryby v dřívějším věku lze odhadnout zpětným výpočtem: v nejjednodušší verzi (Dahl–Lea) je délka úměrná poloměru šupiny, \(L_i = L_c\,S_i/S_c\), kde \(L_c\) je délka při ulovení, \(S_c\) celkový poloměr šupiny a \(S_i\) poloměr i-tého annulu.back-calculation

2.5Růstové modely

Přírůstek délky se s věkem zmenšuje, protože energie jde stále víc na údržbu těla a na rozmnožování. Nejpoužívanější model předpokládá, že rychlost růstu je úměrná tomu, kolik ještě zbývá do asymptotické délky:

Von Bertalanffyho růstová rovnice (diferenciální tvar a řešení)\[\frac{dL}{dt} = k\,(L_\infty - L)\;\Rightarrow\; L(t) = L_\infty\big(1 - e^{-k(t - t_0)}\big),\qquad t(L) = t_0 - \frac{1}{k}\ln\Big(1 - \frac{L}{L_\infty}\Big)\]

Hmotnost roste zhruba se třetí mocninou délky, \(W = aL^b\). Pro \(b = 3\) je růst izometrický (tvar se nemění), b > 3 znamená, že velké ryby jsou „plnější“. Kondici ryby vyjadřuje Fultonův koeficient:length–weight relationship, condition factor

Vztah délka–hmotnost a Fultonův koeficient (W v g, L v cm)\[W = a\,L^{b},\qquad K = 100\,\frac{W}{L^3}\]
Příklad Kdy štika doroste lovné míry

S parametry \(L_\infty = 110\ \text{cm}\), k = 0,22 za rok, \(t_0 = -0{,}2\) roku je 50 cm dosaženo ve věku \(t = -0{,}2 - \ln(1 - 50/110)/0{,}22 = 2{,}56\) roku. S \(W = 0{,}006\,L^{3{,}05}\) váží taková štika asi 912 g. Tržní kapr s parametry z laboratoře měří ve třech letech 43,5 cm a váží asi 1,48 kg.

2.6Plodnost a přežití

Plodnost (počet jiker) roste s hmotností samice; u kapra jde řádově o sto tisíc a více jiker na kilogram, u pstruha o jednotky tisíc velkých jiker na kilogram. Ryby s malými jikrami spoléhají na počet, ryby s velkými jikrami nebo péčí o potomstvo (pstruh, sumec, candát) na jejich lepší přežití. V populaci, která dlouhodobě nerůstá ani neklesá, musí v průměru dva potomci každého páru přežít do dospělosti a vytřít se.fecundity, recruitment

Pozor

Velké staré jikernačky mají nejen víc jiker, ale často i kvalitnější jikry a třou se jindy než mladé ryby. Odlov všech velkých ryb proto populaci oslabuje víc, než by odpovídalo jejich počtu (kapitola 9 a 12).

2.7Procvičení

1
Jikry pstruha (410 °D) se inkubují ve vodě o 5 °C. Za kolik dní se líhnou? A jikry kapra (65 °D) při 18 °C?
Pstruh: \(410/5 = \mathbf{82\ dní}\). Kapr: \(65/18 = \mathbf{3{,}6\ dne}\). V praxi teplota kolísá, proto se sčítají skutečné denní průměry.
2
Kapr měří 45 cm a váží 1,8 kg. Spočítejte Fultonův koeficient kondice.
\(K = 100\cdot 1\,800/45^3 = 180\,000/91\,125 = \mathbf{1{,}98}\). Vysokohřbetí rybniční kapři mívají K kolem 2, štíhlí říční kapři a štiky výrazně méně.
3
Šupina ryby dlouhé 36 cm má poloměr 4,0 mm, druhý annulus leží 2,5 mm od jádra. Jak dlouhá byla ryba ve dvou letech (Dahl–Lea)?
\(L_2 = 36\cdot 2{,}5/4{,}0 = \mathbf{22{,}5\ cm}\). Přesnější metody počítají s tím, že šupina vzniká až u plůdku určité délky (korekce Fraser–Lee).
4
Ryba 30 cm váží 400 g. Kolik bude vážit při délce 60 cm, pokud roste izometricky (b = 3)?
\(W_2 = 400\cdot(60/30)^3 = 400\cdot 8 = \mathbf{3\,200\ g}\). Dvojnásobná délka znamená osminásobnou hmotnost.
5
Jikernačka kapra o hmotnosti 6 kg vytře 150 000 jiker na kilogram. Kolik procent potomstva musí přežít do pohlavní dospělosti, aby populace zůstala stabilní (2 dospělí potomci na pár, jedna jikernačka na pár)?
Jiker \(6\cdot 150\,000 = 900\,000\). Podíl \(2/900\,000 = 2{,}2\cdot 10^{-6}\), tedy \(\mathbf{0{,}00022\ \%}\) (při jediném tření za život; ve skutečnosti se samice tře opakovaně, takže potřebné přežití je ještě menší).
Co si odnést
  • Termín tření řídí teplota a délka dne; doby hájení tření chrání.
  • Vývoj jiker trvá přibližně stálý počet denních stupňů (pstruh asi 410 °D, kapr asi 65 °D).
  • Věk se čte ze zimních zón na šupinách a otolitech; růst popisuje von Bertalanffyho rovnice a \(W = aL^b\).
  • Ryby kladou obrovské množství jiker, ale dospělosti se dožije nepatrný zlomek; velké jikernačky jsou pro populaci cenné.
Část IZáklady
3

Druhy českých vodzáklady

V českých vodách žije zhruba šedesát původních druhů ryb a mihulí a k nim řada druhů vysazených nebo zavlečených. Poznat rybu není otázka barvy, ale stavby: kolik má hřbetních ploutví, zda má tukovou ploutvičku, vousky, kde má ústa a jak vysoké tělo. Kdo ryby pozná, ví i to, jaká pravidla se na ně vztahují.

🔎

Botanik pozná rostlinu podle květu, ne podle toho, jak je zelená. Rybář podobně nehledí na barvu – ta se mění s vodou, ročním obdobím i stresem – ale na ploutve, ústa a vousky. Stačí čtyři otázky a většinu našich ryb určíte spolehlivě.

Má tukovou ploutvičku? ano lososovitípstruh, siven, lipan ne Dvě hřbetní ploutve s ostny? ano okounovitíokoun, candát, ježdík ne Má vousky? Kolik? 6 vousůsumec 4 vouskykapr, parma 2 drobnélín, hrouzek bez vouskůtvar těla a ploutví štika, úhoř, cejn, plotice…
Obr. 3.1 Zjednodušený určovací klíč. Poslední skupinu rozliší tvar: ploutve posunuté k ocasu a „kachní zobák“ (štika), hadovité tělo s ploutevním lemem (úhoř), vysoké ploché tělo s dlouhou řitní ploutví (cejn), červené oko a hřbetní ploutev nad břišními (plotice).
Minihra: poznej rybu
Deset kol. Na obrázku je zjednodušená silueta s hlavními určovacími znaky (ploutve, vousky, ústa, skvrny a pruhy). Vyberte správný druh; po odpovědi se ukáže, podle čeho se pozná. Za 7 a více správných odpovědí získáte 20 XP.
MINIHRA
Pozn.: siluety jsou schematické, nejsou v měřítku a zdůrazňují znaky. Skutečné zbarvení se mění s prostředím a věkem; určujte podle stavby těla.
+Teorie: systém ryb, původní, nepůvodní a chráněné druhy, rybí pásma, profily hlavních druhů, záměny

3.1Systém a vědecká jména

Každý druh má dvouslovné vědecké jméno (rod a druh), např. Cyprinus carpio – kapr obecný. České jméno se může lišit krajově, vědecké je jednoznačné. Většina našich ryb patří k paprskoploutvým rybám. Nejpočetnější jsou dříve jednotně uváděné kaprovité ryby; novější systém je dělí do několika čeledí (kaprovití, jelcovití, línovití, hrouzkovití aj.), v rybářské praxi se ale označení „kaprovité ryby“ používá dál. Dále tu žijí okounovití, lososovití, štikovití, sumcovití, mníkovití, úhořovití, sekavcovití a vrankovití.binomial nomenclature, ray-finned fishes, Cyprinidae, Leuciscidae, Percidae, Salmonidae

3.2Původní, nepůvodní a chráněné druhy

Červený seznam mihulí a ryb ČR z roku 2003 hodnotil 4 druhy mihulí a 55 druhů ryb považovaných za původní. K nim přibyly druhy vysazené kvůli chovu nebo sportu – pstruh duhový a siven americký ze Severní Ameriky, amur bílý a tolstolobici z východní Asie – a druhy zavlečené náhodou nebo z akvárií, např. střevlička východní, slunečnice pestrá, sumečci a karas stříbřitý. Některé z nich jsou invazní (kapitola 12).native, non-native, invasive species

Zvláště chráněné druhy stanoví vyhláška č. 395/1992 Sb. Mezi rybami a mihulemi jsou například jako kriticky ohrožené mihule potoční a mihule ukrajinská, drsek menší a drsek větší, jako silně ohrožené ouklejka pruhovaná a sekavec písečný, jako ohrožené piskoř pruhovaný, střevle potoční, vranka obecná, mník jednovousý, jelec jesen a divoká forma kapra (sazan). Chráněné ryby se po ulovení musejí šetrně vrátit; u druhů s lovnou mírou (jesen, mník) platí pravidla rybářských předpisů.

3.3Rybí pásma toků

Od pramene k ústí se mění sklon, rychlost proudu, teplota, obsah kyslíku i dno – a s nimi rybí společenstvo. Klasické rozdělení (v západní literatuře podle M. Hueta, 1949) rozlišuje čtyři pásma pojmenovaná podle charakteristických druhů.fish zonation, Huet's slope rule

pstruhovélipanovéparmovécejnové pstruh, vrankalipan, tloušťparma, podoustevcejn, kapr, štika, lín teplota a úživnost rostou sklon, proud a kyslík rostou
Obr. 3.2 Rybí pásma toku (schéma). Hranice nejsou ostré a regulace, jezy a nádrže je posouvají; pod přehradami se v nížině může objevit studená „pstruhová“ voda.

3.4Profily hlavních druhů

Tab. 3.1Vybrané druhy, poznávací znaky a nejmenší lovná míra v mimopstruhovém revíru (§ 11 vyhlášky č. 197/2004 Sb.)
DruhPoznávací znakyProstředí a potravaMíra
kapr obecný Cyprinus carpio4 vousky, dlouhá hřbetní ploutev s ozubeným paprskem, šupinatý, lysec nebo hladkýrybníky, nádrže, dolní toky; bentos, zooplankton40 cm
štika obecná Esox luciushřbetní a řitní ploutev vzadu, ploché „zobákovité“ čelisti s mnoha zubyzarostlé vody; dravec ze zálohy50 cm
candát obecný Sander luciopercadvě hřbetní ploutve, tmavé příčné pruhy, špičáky, sklovité okokalnější nádrže a řeky; dravec, loví za šera45 cm
okoun říční Perca fluviatilisdvě hřbetní ploutve, černá skvrna na konci první, 5–9 tmavých pruhů, oranžové spodní ploutvetéměř všude; hejna, bezobratlí a ryby–
pstruh obecný Salmo truttatuková ploutvička, červené tečky se světlým lememchladné potoky a řeky; hmyz, ryby25 cm
lín obecný Tinca tincazavalitý, drobné šupiny, hodně slizu, 2 drobné vousky, červené okozarostlé rybníky a tůně; bentos20 cm
sumec velký Silurus glanisbez šupin, 6 vousů, velmi dlouhá řitní ploutev, drobná hřbetnívelké řeky a nádrže; noční dravec70 cm
úhoř říční Anguilla anguillahadovité tělo, souvislý ploutevní lem, chybějí břišní ploutveřeky a nádrže; tře se v Sargasovém moři50 cm
lipan podhorní Thymallus thymallusvlajkovitá hřbetní ploutev, tuková ploutvička, malá ústačisté podhorské řeky; hmyz30 cm
parma obecná Barbus barbusspodní ústa se 4 vousky, plochý břich, protáhlé těloproudné úseky se štěrkem; bentos40 cm
cejn velký Abramis bramavysoké z boku zploštělé tělo, dlouhá řitní ploutev, vysunovatelná ústanádrže a dolní toky; bentos–
plotice obecná Rutilus rutilusstříbřitá, červená duhovka, hřbetní ploutev začíná nad břišnímitéměř všude; plankton, rostliny, bentos–
U vody

Kapr je hlavní rybou české akvakultury: v roce 2024 tvořil 16 046 t z 18 685 t produkce tržních ryb, tedy 85,9 %, a rybáři ho na udici ulovili v revírech dalších 2 647 t (MZe, Situační a výhledová zpráva Ryby, 2025). Šupinatý kapr, „lysec“ s několika řadami velkých šupin a téměř hladký kapr jsou formy téhož druhu vzniklé šlechtěním.

3.5Na co si dát pozor: časté záměny

  • Plotice × perlín: perlín má hřbetní ploutev posunutou za začátek břišních ploutví, ostrý kýl na břiše a ústa šikmo nahoru; plotice má hřbetní ploutev nad břišními.
  • Kapr × karas: karas nemá vousky. Kříženci kapra a karasa mají vousky zakrnělé.
  • Jelec tloušť × jelec jesen: tloušť má okraj řitní ploutve vypouklý, jesen vykrojený; tloušť má širokou „tlustou“ hlavu.
  • Candát × okoun: candát je štíhlejší, s velkými špičáky a bez černé skvrny na první hřbetní ploutvi. Mladí candáti a velcí okouni se pletou nejčastěji.
  • Pstruh obecný × pstruh duhový: duhový má růžový pruh na boku a drobné černé tečky i na ocasní ploutvi; obecný má červené tečky se světlým lemem.
Pomůcka

Čtyři otázky v pořadí: 1. tuková ploutvička? 2. dvě hřbetní ploutve s ostny? 3. vousky a kolik? 4. kde jsou ploutve a jaké je tělo? Barvu nechte až na konec.

3.6Procvičení

1
Ulovíte stříbřitou rybu s červenými ploutvemi a oranžovým okem. Hřbetní ploutev začíná až za začátkem břišních ploutví a na břiše cítíte ostrý kýl. Co to je?
Znaky (hřbetní ploutev za břišními, kýl, ústa šikmo vzhůru) ukazují na perlína ostroploutvého, ne na plotici, i když má také výrazně zbarvené oko a červené ploutve.
2
Ryba má dvě hřbetní ploutve, první s ostny, na boku tmavé pruhy a v tlamě velké špičáky. Na první hřbetní ploutvi není černá skvrna. Jaká je lovná míra v mimopstruhovém revíru a kdy je hájena?
Je to candát obecný: nejmenší lovná míra 45 cm, v mimopstruhovém revíru hájen od 1. 1. do 15. 6. (§ 11 a § 13 vyhlášky č. 197/2004 Sb.).
3
Ve kterém pásmu toku byste hledali lipana a proč ho tam nenajdete v teplé zabahněné nížinné řece?
V lipanovém pásmu podhorských řek: lipan potřebuje chladnou, čistou a dobře okysličenou vodu a štěrkové dno ke tření. V teplé nížinné řece je méně kyslíku a dno je bahnité.
4
V roce 2024 se v ČR vyprodukovalo 18 685 t tržních ryb, z toho 16 046 t kapra a 17 834 t pocházelo z rybníků. Jaký je podíl kapra a podíl rybníků?
Kapr \(16\,046/18\,685 = \mathbf{85{,}9\ \%}\), rybníky \(17\,834/18\,685 = \mathbf{95{,}4\ \%}\). Zbytek dodala hlavně pstruhařství a další zvláštní zařízení (840 t) a přehrady (11 t).
5
Proč není dobré určovat ryby podle barvy?
Zbarvení se mění s průhledností vody a dnem (ryby z bahnitých rybníků jsou tmavší), s ročním obdobím (svatební šat), s věkem a stresem (po vytažení ryba bledne nebo tmavne). Stavba těla – ploutve, vousky, ústa, šupiny – se nemění.
Co si odnést
  • Určujte podle stavby: tuková ploutvička, dvě hřbetní ploutve s ostny, vousky, poloha ploutví a úst, tvar těla.
  • Kapr má 4 vousky, sumec 6, lín 2, karas žádné; lososovití mají tukovou ploutvičku.
  • Toky se dělí na pásma pstruhové, lipanové, parmové a cejnové podle sklonu, teploty a kyslíku.
  • U nás žije kolem 55 původních druhů ryb a 4 druhy mihulí; řada z nich je chráněná, některé zavlečené druhy jsou invazní.
Část IZáklady
4

Bezpečně u vodyzáklady

Rybaření patří k bezpečným koníčkům, ale tři rizika jsou smrtelná: utonutí, studená voda a elektřina. Utonutí je tiché a rychlé, studená voda ochromí i dobrého plavce a dlouhý uhlíkový prut je výborný vodič. Pár pravidel rizika skoro vylučuje.

⚡

Deseti-, dvanáctimetrový bič na plavanou je delší než výška sloupu nízkého napětí a zvedá se nad hlavu. Kdo s ním projde pod vedením nebo ho zvedne při bouřce, drží v ruce hromosvod. Podobně se plave v teplém bazénu jinak než v jarní řece o 8 °C.

Prut pod elektrickým vedením
Boční pohled. Rybář drží prut v ruce ve výšce 1,5 m a může jím opsat kruh. Zvolte napětí vedení, výšku krajního vodiče nad terénem, svou vzdálenost od něj a délku prutu. Červená plocha je ochranné pásmo podle energetického zákona.
LABORATOŘ
Model: nejmenší vzdálenost špičky prutu od vodiče \(d = \sqrt{x^2 + (h - 1{,}5)^2} - L\). Ochranné pásmo nadzemního vedení podle § 46 zákona č. 458/2000 Sb. (vodiče bez izolace): nad 1 do 35 kV 7 m, do 110 kV 12 m, do 220 kV 15 m, do 400 kV 20 m od krajního vodiče. Model nepočítá s vlascem a nástrahou, které při hodu vylétnou mnohem výš, ani s výbojem, který u vysokého napětí přeskočí i bez dotyku.
Minihra: bezpečně, nebo nebezpečně?
Rozhodněte u každé situace. Za 8 a více správných z 9 získáte 15 XP. Po odpovědi se ukáže vysvětlení.
MINIHRA
Skóre: 0 / 9
+Teorie: utonutí, záchrana a první pomoc, studená voda a pravidlo 1-10-1, elektřina a bouřka, další rizika

4.1Utonutí je tiché

Utonutí je dušení po ponoření do vody. Tonoucí většinou nekřičí a nemává: instinktivně tlačí rukama do vody, aby udržel ústa nad hladinou, a nemůže volat ani chytit podávanou věc. Za necelou minutu může zmizet pod hladinou. Rizikové jsou alkohol, rybaření o samotě, děti u vody bez dozoru, brodění v proudu, loďka bez vesty a studená voda.drowning, instinctive drowning response

4.2Záchrana a první pomoc

Záchranáři učí pořadí podej – hoď – vesluj – nechoď: nejdřív přivolat pomoc (155 nebo 112) a zkusit tonoucího zachránit ze břehu podanou věcí (podběrák, větev, bunda), pak hozenou plovoucí věcí (kruh, házecí pytlík, prázdný barel), pak z lodi. Do vody za ním jen s výcvikem a pomůckou – skok bez nich často končí dvěma oběťmi.reach, throw, row, don't go

1 podejpodběrák, větev,bunda, prut 2 hoďkruh, barel,házecí pytlík 3 veslujz lodi, ve vestě,podat ze zádi 4 nechoďdo vody jens výcvikem nejbezpečnější pro zachráncenejrizikovější nejdřív zavolat 155 nebo 112
Obr. 4.1 Pořadí záchrany tonoucího. Každý další krok zvyšuje riziko pro zachránce; do vody se vstupuje až tehdy, když nic jiného nejde a zachránce na to má výcvik a vybavení.

Po vytažení: zkontrolovat vědomí a dýchání. Pokud postižený nedýchá normálně, doporučení Evropské rady pro resuscitaci (ERC) pro tonutí začínají pěti úvodními vdechy, pak následuje 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy, a jakmile je k dispozici, automatizovaný externí defibrilátor. Podchlazeného ukládejte vodorovně, chraňte před dalším ochlazováním, netřete mu končetiny. I po zdánlivě lehké příhodě patří postižený k lékaři. Podrobně vykládá první pomoc průvodce Všeobecná medicína.

4.3Studená voda a pravidlo 1-10-1

Voda vede teplo asi 23× lépe než vzduch (tepelná vodivost 0,60 proti 0,026 W/(m·K)) a v proudu ho odvádí ještě rychleji. Většina obětí studené vody ale neumírá na podchlazení – zabije je první minuta.cold water immersion, cold shock

1 minutachladový šoklapání po dechu: uklidnitdech, nevdechnout vodu 10 minutužitečný pohybvylézt, chytit se,pak prsty ztuhnou 1 hodinado bezvědomípodchlazení; vestadrží hlavu nad vodou orientační časy pro vodu kolem bodu mrazu; v teplejší vodě je času víc
Obr. 4.2 Pravidlo 1-10-1 (podle G. Giesbrechta). Přežití rozhoduje první minuta: nepanikařit, uklidnit dech a teprve pak jednat. Plovací vesta dává čas, který jinak chybí.
  • Na lodi i při brodění v hluboké vodě noste plovací vestu; brodicí kalhoty stáhněte opaskem, aby se při pádu nenaplnily vodou.
  • Kdo spadne do vody daleko od břehu, má zůstat u převrhnuté lodi nebo plovoucí věci, skrčit nohy k hrudi (poloha HELP) a šetřit teplo. Plavání ve studené vodě teplo rychle odvádí.

4.4Elektřina a bouřka

Uhlíkové kompozity, z nichž je většina prutů, vedou elektrický proud; mokrý vlasec a olůvko také. U vysokého napětí není potřeba vodiče se dotknout – výboj (elektrický oblouk) přeskočí i přes vzduchovou mezeru. Zásah proudem prochází tělem do země a často je smrtelný. Energetický zákon proto kolem nadzemních vedení vymezuje ochranná pásma.overhead power line, protection zone, arc flash

krajní vodič do 35 kV: 7 m do 110 kV: 12 m do 220 kV: 15 m do 400 kV: 20 m nad 400 kV: 30 m 010 m20 m30 m
Obr. 4.3 Ochranné pásmo nadzemního vedení na každou stranu od krajního vodiče (§ 46 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., vodiče bez izolace; vodiče s izolací do 35 kV 2 m, do 110 kV 5 m). V pásmu nelovte, nenahazujte a nepřenášejte rozložené pruty.

Při bouřce je rybář u vody v nejhorším místě: otevřená plocha, voda a dlouhý vodivý prut. Zvuk se šíří rychlostí asi 343 m/s, takže vzdálenost bouřky v kilometrech je zhruba počet sekund mezi bleskem a hromem dělený třemi. Platí-li méně než 30 s (bouřka blíž než asi 10 km), je čas pruty složit a odejít do budovy nebo auta (kovová karoserie funguje jako Faradayova klec). Nestoupejte pod osamělé stromy.

Vzdálenost bouřky a nejmenší vzdálenost prutu od vodiče\[s = v\,t \approx 343\ \text{m/s}\cdot t,\qquad d = \sqrt{x^2 + (h - 1{,}5)^2} - L\]
Pozor

Když se prut nebo vlasec zachytí na vedení, nesahejte na něj a nesnažte se ho stáhnout. Vzdalte se drobnými šoupavými kroky (proud se šíří i zemí), ostatní varujte a volejte 112; poruchu nahlaste provozovateli distribuční soustavy.

4.5Další rizika

  • Háčky: při hodu noste brýle, zvláště u přívlače s trojháčky. Háček zaseknutý za protihrot v kůži nevytrhávejte silou; háček v oku nebo v obličeji nevytahujte vůbec, zakryjte a jeďte k lékaři. Bezprotihroté háčky chrání rybáře i ryby.
  • Jezy a proudy: pod jezem vzniká vracivý válec, který vtahuje plovoucí předměty i lidi zpět pod přepad. Na jezy nelezte a pod nimi se nebroďte.
  • Led: na zamrzlé rybníky a řeky nevstupujte; v rybářských revírech je lov pod ledem zakázán (§ 13 odst. 2 zákona č. 99/2004 Sb.).
  • Slunce, horko a sinice: pokrývka hlavy, voda, opalovací krém. Při vodním květu sinic se vyhněte kontaktu s vodou a nepijte ji; sinice mohou dráždit kůži a obsahovat toxiny (kapitola 6).
  • Hygiena: po manipulaci s rybami a nástrahami si umyjte ruce; klíšťata u vody jsou běžná.

4.6Procvičení

1
Od blesku k hromu uplyne 10 s. Jak daleko je bouřka? A při 3 s?
\(s = 343\cdot 10 = 3\,430\ \text{m} \approx \mathbf{3{,}4\ km}\); při 3 s asi \(\mathbf{1{,}0\ km}\). V obou případech je nejvyšší čas skončit; bouřka je nebezpečná už při méně než 30 s (asi 10 km).
2
Vedení 22 kV má krajní vodič 8 m nad terénem. Rybář s prutem 6 m stojí vodorovně 3 m od něj. Jak blízko se může špička prutu dostat k vodiči? Je v ochranném pásmu?
\(d = \sqrt{3^2 + 6{,}5^2} - 6 = 7{,}16 - 6 = \mathbf{1{,}16\ m}\). Stojí v ochranném pásmu (7 m) a zvednutým prutem se může k vodiči přiblížit na metr – smrtelně nebezpečné. Musí odejít mimo pásmo a prut nést složený nebo vodorovně.
3
Vedení 110 kV, vodič ve 12 m, rybář 10 m od něj s prutem 3,6 m. Je mimo ochranné pásmo? Proč přesto nemá nahazovat směrem k vedení?
Ochranné pásmo je 12 m, rybář stojí 10 m od vodiče, je tedy uvnitř pásma. Navíc nejmenší vzdálenost špičky \(\sqrt{10^2 + 10{,}5^2} - 3{,}6 = 14{,}5 - 3{,}6 = 10{,}9\ \text{m}\) nic neříká o vlasci a nástraze, které při hodu letí desítky metrů a vysoko.
4
Kolikrát lépe vede teplo voda než vzduch (tepelná vodivost vody 0,598, vzduchu 0,0257 W/(m·K))? Co z toho plyne pro vypadnutí z lodi v dubnu?
\(0{,}598/0{,}0257 = \mathbf{23}\)×. Ve vodě o 8 °C tělo chladne mnohem rychleji než na vzduchu stejné teploty; rozhoduje první minuta (chladový šok) a plovací vesta.
5
Kamarád se po pádu z břehu topí 4 m od kraje, máte u sebe podběrák s dvoumetrovou tyčí, prázdný plastový barel a mobil. Jak postupujete?
Volat 155/112 (nebo ať volá někdo jiný, mobil na hlasitý odposlech). Podběrák nestačí (4 m), proto hodit barel, který plave, a mluvit na tonoucího, aby se ho chytil a uklidnil dech. Pak ho přitáhnout ke břehu podběrákem. Do vody neskákat. Po vytažení zkontrolovat dýchání, chránit před chladem, vždy k lékaři.
Co si odnést
  • Tonoucí nekřičí; zachraňujte v pořadí podej – hoď – vesluj – nechoď a volejte 155 nebo 112.
  • Ve studené vodě rozhoduje první minuta: uklidnit dech; na lodi vždy plovací vesta.
  • Uhlíkový prut vede proud: pod vedením a v ochranném pásmu (7 až 30 m) se neloví, při bouřce se končí.
  • Brýle proti háčkům, na led ani na jezy nelézt, brodicí kalhoty s opaskem.
Část IIStřední škola
5

Kyslík a teplota ve voděstřední škola

Pro rybu je kyslík rozpuštěný ve vodě tím, čím je pro nás vzduch – jen ho je mnohem méně a jeho množství se mění během dne. V teplé vodě se ho rozpustí méně a ryby ho přitom spotřebují víc. Řasy ho ve dne vyrábějí a v noci spotřebovávají, a proto bývá v hnojeném rybníce nejméně kyslíku těsně před svítáním.

🌅

Rybníkář, který v horkém létě vstává ve čtyři ráno, nejde na ryby. Jde změřit kyslík. Kapři, kteří nad ránem „lapají“ u hladiny, jsou varování, že během pár hodin může přijít úhyn – a pomůže jen provzdušnění nebo přítok čerstvé vody.

Kyslík v rybníce ve dne a v noci
Model dvou letních dnů na mělkém rybníce (hloubka 1,5 m). Měňte teplotu vody, množství řas (sílu fotosyntézy), obsádku ryb a vítr a sledujte, kdy kyslík klesne pod hranici, kterou kapři ještě snesou. Aerátor v noci (22–6 h) přidá vzduch.
LABORATOŘ
Model: \(\frac{dC}{dt} = P(t) - R + k\,(C_s - C)\). Fotosyntéza \(P(t) = P_{max}\,g_P\sin\big(\pi\frac{t - 5}{15{,}5}\big)\) mezi 5:00 a 20:30, jinak 0; dýchání \(R = 0{,}31\,P_{max} g_P + 0{,}13\,f_T + 1{,}67\cdot 10^{-5}\,B\,f_T\) (mg/l za hodinu; řasy a bakterie, dno, ryby při 0,25 g O₂ na kg a hodinu ve vodním sloupci 1,5 m), \(f_T = 2^{(T-20)/10}\), \(g_P = 1{,}04^{T-20}\). \(C_s\) podle Bensona a Krauseho při tlaku 101,3 kPa. Aerátor zvýší k o 0,15 za hodinu. Hranice: kaprovité ryby trpí zhruba pod 3 mg/l, lososovité potřebují nad 6 mg/l. Ilustrativní parametry, ne předpověď pro konkrétní rybník.
+Teorie: voda jako prostředí, rozpustnost kyslíku, kyslíková bilance, teplota a ryby, stratifikace, pH, CO₂ a amoniak

5.1Voda jako prostředí

Voda má největší hustotu při 3,98 °C, led je lehčí a plave. Nádrže proto zamrzají odshora a u dna zůstává voda kolem 4 °C, kde ryby přezimují. Velká měrná tepelná kapacita (4,18 kJ/(kg·K)) tlumí výkyvy teploty: voda se ohřívá a chladne pomaleji než vzduch. Světlo ve vodě rychle slábne, v zakaleném rybníce sahá fotosyntéza jen do hloubky několika decimetrů.density anomaly, heat capacity, euphotic zone

5.2Rozpustnost kyslíku

Podle Henryho zákona je koncentrace rozpuštěného plynu úměrná jeho parciálnímu tlaku nad hladinou; konstanta úměrnosti klesá s teplotou. Množství kyslíku, které se rozpustí ve vodě v rovnováze se vzduchem, je rozpustnost \(C_s\); skutečná koncentrace vztažená k ní je nasycení v procentech.Henry's law, oxygen solubility, percent saturation

6810121416 0102030 °C 14,6 11,3 9,1 7,6 mg/l
Obr. 5.1 Rozpustnost kyslíku ve sladké vodě v rovnováze se vzduchem při tlaku 101,3 kPa (rovnice Bensona a Krauseho). Mezi 0 a 30 °C klesne téměř na polovinu.
Rozpustnost kyslíku (Benson a Krause 1984; T v kelvinech, mg/l při 101,325 kPa) a oprava na tlak\[\ln C_s = -139{,}344 + \frac{1{,}5757\cdot 10^{5}}{T} - \frac{6{,}6423\cdot 10^{7}}{T^2} + \frac{1{,}2438\cdot 10^{10}}{T^3} - \frac{8{,}6219\cdot 10^{11}}{T^4},\qquad C_s(p) \approx C_s\,\frac{p}{101{,}325}\]
Tab. 5.1Rozpustnost kyslíku ve sladké vodě, mg/l (u hladiny moře; v 500 m n. m. asi o 6 % méně)
Teplota0 °C5 °C10 °C15 °C20 °C25 °C30 °C
\(C_s\)14,6212,7711,2910,089,098,267,56

5.3Kyslíková bilance a denní cyklus

Kyslík do vody přichází difuzí z ovzduší (rychleji při větru a proudění) a fotosyntézou řas a rostlin. Spotřebovává ho dýchání ryb, zooplanktonu, řas a bakterií, které rozkládají organickou hmotu ve vodě a v bahně, a oxidace látek ze dna. Bilanci vyjadřuje rovnice v popisku laboratoře: přestup z ovzduší je úměrný deficitu \(C_s - C\), takže při přesycení kyslík naopak uniká.reaeration, photosynthesis, community respiration, biochemical oxygen demand

V rybníce s bujnými řasami odpoledne vzniká přesycení na 150–200 % a více, v noci kyslík klesá a minimum nastává na konci noci. Nebezpečné jsou hlavně horké, bezvětrné a zatažené dny (slabá fotosyntéza) a náhlé odumření vodního květu, kdy se obrovská biomasa řas rozkládá.

Příklad Kolik kyslíku v noci spotřebují ryby

Rybník 1 ha, hloubka 1,5 m (15 000 m³), obsádka 800 kg ryb dýchajících 0,25 g O₂ na kg a hodinu, noc 10 hodin. Ryby spotřebují \(800\cdot 0{,}25\cdot 10 = 2\,000\ \text{g}\), tedy \(2\cdot 10^{6}\ \text{mg}/1{,}5\cdot 10^{7}\ \text{l} = 0{,}13\ \text{mg/l}\). Celé společenstvo přitom při dýchání 0,5 mg/l za hodinu odebere 5 mg/l. Ryby mají na nočním úbytku podíl jen asi 2,7 %; rozhodují řasy, bakterie a bahno.

U vody

Rybníkáři měří kyslík oximetrem za úsvitu. Při poklesu pod kritickou hodnotu pouštějí do rybníka čerstvou vodu, zapínají aerátory (lopatkové kolo, vzduchování) a přestávají krmit, protože trávení zvyšuje spotřebu kyslíku. Ryby „lapající“ u hladiny nebo shromážděné u přítoku jsou poslední varování.

5.4Teplota a ryby

Ryby jsou studenokrevné (poikilotermní): jejich tělo má teplotu vody a rychlost metabolismu s ní roste. Vyjadřuje to teplotní koeficient \(Q_{10}\), o kolik se rychlost děje zvýší při oteplení o 10 °C; pro dýchání ryb bývá kolem 2 až 3.ectotherms, temperature coefficient Q10

Teplotní koeficient\[\frac{R(T_2)}{R(T_1)} = Q_{10}^{\,(T_2 - T_1)/10}\]

Lososovité ryby (pstruh, lipan) jsou studenomilné: potřebují chladnou a dobře okysličenou vodu a nad zhruba 20–25 °C trpí. Kapr je teplomilný: nejlépe roste zhruba mezi 20 a 28 °C, pod asi 8 °C téměř nepřijímá potravu a přezimuje v klidu u dna. Horká léta jsou nebezpečná dvojnásob: kyslíku je méně a ryby ho potřebují víc.

5.5Stratifikace

V létě se hlubší nádrže teplotně vrství: nahoře teplý promíchávaný epilimnion, pod ním metalimnion se skokem teploty (termoklinou) a dole chladný hypolimnion, kam se kyslík z hladiny nedostane. V úživných nádržích v něm kyslík do konce léta vymizí a ze dna se uvolňují fosfor, železo a sirovodík. Na podzim se voda ochladí, vrstvy se promíchají a v zimě vznikne obrácená stratifikace pod ledem. Mělké rybníky se míchají větrem často, ale za horkého bezvětří se mohou krátce vrstvit i ony.thermal stratification, epilimnion, thermocline, hypolimnion, turnover

létozima epilimnion20–25 °C, kyslík z hladiny metalimnion (termoklina) hypolimnion5–8 °C, bez světla;v úživné nádrži bez kyslíku led pod ledem 0 °Cteplota roste s hloubkouu dna asi 4 °C (největší hustota) T
Obr. 5.2 Teplotní vrstvení hlubší nádrže (schéma; oranžově průběh teploty s hloubkou). Na jaře a na podzim se vrstvy promíchají a kyslík se dostane až ke dnu.

5.6pH, oxid uhličitý a amoniak

Fotosyntéza odebírá z vody CO₂, a protože CO₂ s vodou tvoří kyselinu uhličitou, pH během dne roste: v rybnících s vodním květem může odpoledne vystoupit nad 9, v noci klesá. To má zásadní vliv na amoniak, který ryby vylučují žábrami jako hlavní dusíkatý odpad. Ve vodě je v rovnováze \(\mathrm{NH_4^+ \rightleftharpoons NH_3 + H^+}\); jedovatý je hlavně nedisociovaný \(\mathrm{NH_3}\), který proniká přes žábry. Jeho podíl roste s pH a teplotou:un-ionized ammonia, pH

Podíl NH₃ v celkovém amoniakálním dusíku (Emerson a kol. 1975; T v °C)\[f_{NH_3} = \frac{1}{1 + 10^{\,pK_a - \mathrm{pH}}},\qquad pK_a = 0{,}09018 + \frac{2\,729{,}92}{T + 273{,}15}\]
Tab. 5.2Podíl NH₃ (%) v celkovém amoniakálním dusíku
TeplotapH 7,0pH 7,5pH 8,0pH 8,5pH 9,0
10 °C0,190,581,825,5415,65
20 °C0,391,243,8111,1228,36
25 °C0,561,765,3715,2136,19
Pozor

Odpoledne s pH 9 a teplotou 25 °C je víc než třetina amoniaku v jedovaté formě. Proto se rybníky nehnojí kejdou ani močovinou v horku a při vysokém pH. Dusitany (při narušené nitrifikaci) zase mění krevní barvivo na methemoglobin, který kyslík nepřenáší – krev ryb hnědne.

5.7Procvičení

1
Voda má 20 °C. Ráno naměříte 3 mg/l kyslíku, odpoledne 14 mg/l. Jaké je nasycení?
\(C_s(20\ °C) = 9{,}09\ \text{mg/l}\). Ráno \(3/9{,}09 = \mathbf{33\ \%}\), odpoledne \(14/9{,}09 = \mathbf{154\ \%}\) (přesycení z fotosyntézy).
2
Kolik kyslíku se rozpustí při 20 °C v rybníce v 500 m n. m., kde je průměrný tlak 95,5 kPa?
\(C_s = 9{,}09\cdot 95{,}46/101{,}33 = \mathbf{8{,}57\ mg/l}\), tedy asi o 6 % méně než u moře.
3
Dýchání ryb má \(Q_{10} = 2\). Kolikrát víc kyslíku spotřebuje stejná obsádka při 25 °C než při 10 °C?
\(2^{(25-10)/10} = 2^{1{,}5} = \mathbf{2{,}83}\)×. Přitom rozpustnost klesne z 11,29 na 8,26 mg/l.
4
Celkový amoniakální dusík je 1 mg/l, voda má 25 °C a pH 9,0. Kolik je NH₃ (jako dusík)? A při pH 7,0?
\(pK_a = 0{,}09018 + 2\,729{,}92/298{,}15 = 9{,}246\); \(f = 1/(1 + 10^{0{,}246}) = 0{,}362\), tedy \(\mathbf{0{,}36\ mg/l}\) NH₃-N – pro ryby vysoce jedovaté. Při pH 7: \(f = 0{,}56\ \%\), tedy \(\mathbf{0{,}0056\ mg/l}\).
5
V laboratoři nastavte 28 °C a ostatní výchozí hodnoty. Proč kyslík v noci klesne níž než při 24 °C, i když řasy přes den vyrobí víc?
Při 28 °C je rozpustnost jen 7,83 mg/l (místo 8,42), takže přesycený rybník víc kyslíku odpoledne ztratí do ovzduší, a dýchání roste s teplotou rychleji (\(Q_{10} = 2\)) než fotosyntéza. Model dá minimum asi 2,7 mg/l a přes 2 hodiny pod hranicí 3 mg/l; aerátor v noci minimum zvedne nad 4 mg/l.
Co si odnést
  • Rozpustnost kyslíku klesá s teplotou (14,6 mg/l při 0 °C, 9,1 při 20 °C, 7,6 při 30 °C) i s nadmořskou výškou.
  • Řasy ve dne kyslík vyrábějí, v noci všechno dýchá: minimum je před svítáním, odpoledne bývá přesycení.
  • Ryby mají na spotřebě kyslíku v rybníce malý podíl; rozhodují řasy, bakterie a bahno.
  • Hlubší nádrže se v létě vrství a u dna mizí kyslík; vysoké pH a teplota zvyšují podíl jedovatého NH₃.
Část IIStřední škola
6

Potravní síť, živiny a eutrofizacestřední škola

Každý rybník stojí na řasách: ty z živin a světla vyrábějí biomasu, kterou dál spásá zooplankton, ten žerou ryby a ryby dravci. Živin ale nesmí být příliš. Fosfor ze splachů, odpadních vod a krmení vede k přemnožení řas a sinic, k zákalu a kyslíkovým deficitům – k eutrofizaci, největšímu problému našich stojatých vod.

🥣

Rybník je jako polévka: trochu soli ji vylepší, celé balení ji zkazí. Pár desítek mikrogramů fosforu v litru udělá vodu úživnou, stovky ji promění v zelenou kaši, ve které se v létě nad ránem nedá dýchat.

slunce, živiny fytoplanktonřasy, sinice vodní rostliny zooplanktonperloočky, buchanky detritusa bakterie bentoslarvy pakomárů, nitěnky plůdek, plotice, cejnplanktonožravé ryby kapr, línbentos a zooplankton dravcištika, candát, sumec kormorán, volavka,vydra, rybář šipky = kdo ječím živen
Obr. 6.1 Zjednodušená potravní síť rybníka. Odumřelé organismy se stávají detritem, který rozkládají bakterie a žere bentos; živiny se tak vracejí zpět k řasám.
Fosfor, řasy a průhlednost vody
Nádrž dostává s přítokem fosfor. Čím déle se v ní voda zdrží, tím víc fosforu se usadí na dně. Z koncentrace fosforu model odhadne množství řas (chlorofyl) a průhlednost; obsádka planktonožravých ryb a kapra ji zhorší, protože ryby vyžerou zooplankton, který řasy spásá.
LABORATOŘ
Model: fosfor v nádrži podle Vollenweidera (OECD) \(P = P_{in}/(1 + \sqrt{\tau})\); trofický index Carlsona \(TSI = 14{,}42\ln P + 4{,}15\); chlorofyl a průhlednost (Secchiho deska) z rovnosti indexů \(Chl = e^{(TSI - 30{,}6)/9{,}81}\), \(SD = e^{(60 - TSI_{Chl})/14{,}41}\). Vliv ryb je modelový násobek chlorofylu 0,6 (bez planktonožravých ryb) až 1,4 (dvojnásobná obsádka). Hranice tříd: TSI 40, 50 a 70 (oligo-, mezo-, eu-, hypertrofní). Statistické vztahy z jezer, pro mělké rybníky jen orientační.
+Teorie: trofické úrovně, plankton a bentos, živiny a limitace, eutrofizace a sinice, trofický stav a Vollenweiderův model, trofická kaskáda a biomanipulace

6.1Trofické úrovně a tok energie

Producenti (řasy, sinice, vodní rostliny) vyrábějí fotosyntézou organickou hmotu. Konzumenti prvního řádu (zooplankton, část bentosu, býložravé ryby) ji spásají, konzumenti vyšších řádů se živí jimi. Rozkladači (bakterie, houby) vracejí živiny zpět. Při každém přechodu se většina energie spotřebuje na dýchání a pohyb: na další úroveň se dostane jen asi 5–20 %, v průměru kolem 10 % – pravidlo deseti procent.producers, consumers, decomposers, ecological efficiency

Produkce na trofické úrovni n při ekologické účinnosti e\[P_n = P_1\,e^{\,n-1},\qquad e \approx 0{,}1\]

Proto je dravců vždy málo, proto rybník bez krmení „uživí“ jen omezené množství kapra a proto vrcholoví predátoři silně reagují na odlov. Podrobně vykládá ekosystémy průvodce Ekologie.

6.2Plankton, bentos a rostliny

  • Fytoplankton: mikroskopické řasy a sinice vznášející se ve vodě. Tvoří základ produkce a barví vodu do zelena nebo hněda.
  • Zooplankton: perloočky (rod Daphnia aj.), buchanky a vířníci. Velké perloočky filtrují vodu a spásají řasy – jsou to „čističky“ nádrže a zároveň hlavní potrava plůdku.zooplankton, Daphnia, filter feeding
  • Bentos: larvy pakomárů (patentky), nitěnky, měkkýši. Hlavní přirozená potrava kapra, který ji vyrývá ze dna.
  • Makrofyta: ponořené a vynořené rostliny. Poutají živiny, zpevňují dno, poskytují úkryt plůdku a tření fytofilních ryb.

6.3Živiny a limitace

Řasy potřebují uhlík, dusík, fosfor, křemík a stopové prvky v poměru, který odpovídá jejich složení. Průměrné složení mořského planktonu vystihuje Redfieldův poměr C : N : P = 106 : 16 : 1 (molárně). Růst omezuje ta živina, které je vzhledem k potřebě nejméně (Liebigův zákon minima). Ve sladkých vodách je to obvykle fosfor; dusík bývá v přebytku a sinice si ho navíc umějí vázat ze vzduchu.Redfield ratio, limiting nutrient, Liebig's law of the minimum

Redfieldův poměr převedený na hmotnost (M_N = 14,007, M_P = 30,974, M_C = 12,011 g/mol)\[\frac{N}{P} = \frac{16\cdot 14{,}007}{30{,}974} = 7{,}2,\qquad \frac{C}{P} = \frac{106\cdot 12{,}011}{30{,}974} = 41{,}1\]

Fosfor se do vod dostává z bodových zdrojů (odpadní vody, i přečištěné, a odlehčovací komory kanalizace) a z plošných zdrojů (eroze zemědělské půdy, splachy hnojiv, statková hnojiva). V rybnících k nim přistupuje hnojení a krmení. Fosfor uložený v bahně se za nedostatku kyslíku u dna uvolňuje zpět – vnitřní zatížení, kvůli kterému se nádrž zotavuje pomalu i po zastavení přísunu.point and diffuse sources, internal loading

6.4Eutrofizace a sinice

živiny (P, N)splachy, odpadní voda řasy a sinicevodní květ zákal, stínmizí ponořené rostliny odumíráníbiomasa klesá ke dnu rozkladbakterie spotřebují O₂ deficit kyslíkuv noci a u dna; úhyny fosfor ze dnauvolní se bez kyslíku zpětnávazba sinice navíc mohou tvořit toxiny (např. mikrocystiny)
Obr. 6.2 Řetězec eutrofizace. Zpětná vazba přes fosfor uvolňovaný ze dna při nedostatku kyslíku vysvětluje, proč se eutrofizované nádrže zotavují dlouho.

Sinice (cyanobakterie) tvoří v létě vodní květ. Některé druhy produkují toxiny, například mikrocystiny poškozující játra, a mohou dráždit kůži. Kvalitu koupacích vod v sezóně sledují krajské hygienické stanice a zveřejňují ji. Při vodním květu se do vody nekoupejte, nepijte ji a nenechte do ní lézt psy.cyanobacteria, water bloom, microcystins

6.5Trofický stav a Vollenweiderův model

Úživnost nádrže se vyjadřuje trofickým stavem. Carlsonův trofický index (TSI) převádí tři snadno měřitelné veličiny – celkový fosfor, chlorofyl a a průhlednost měřenou Secchiho deskou – na společnou stupnici 0–100, kde zvýšení o 10 odpovídá zhruba poloviční průhlednosti:trophic state index, Secchi depth, chlorophyll a

Carlsonův trofický index (P a Chl v µg/l, SD v metrech)\[TSI_{P} = 14{,}42\ln P + 4{,}15,\qquad TSI_{Chl} = 9{,}81\ln Chl + 30{,}6,\qquad TSI_{SD} = 60 - 14{,}41\ln SD\]

Do kterého stavu se nádrž ustálí při daném přísunu fosforu, odhaduje model R. A. Vollenweidera. Bilance fosforu v dobře promíchané nádrži o objemu V s průtokem Q (doba zdržení \(\tau = V/Q\)) a usazováním rychlostí \(\sigma P\) je

Bilance fosforu, ustálený stav a empirické \(\sigma \approx 1/\sqrt{\tau}\) (OECD)\[V\frac{dP}{dt} = Q P_{in} - Q P - \sigma V P\;\Rightarrow\; P = \frac{P_{in}}{1 + \sigma\tau} \approx \frac{P_{in}}{1 + \sqrt{\tau}}\]
Příklad Nádrž s přítokem 150 µg/l fosforu

Při době zdržení 1 rok: \(P = 150/(1 + 1) = 75\ \mu\text{g/l}\). \(TSI = 14{,}42\ln 75 + 4{,}15 = 66{,}4\) – eutrofní stav. Odpovídající chlorofyl \(e^{(66{,}4 - 30{,}6)/9{,}81} = 38{,}5\ \mu\text{g/l}\) a průhlednost \(e^{(60 - 66{,}4)/14{,}41} = 0{,}64\ \text{m}\).

Tab. 6.1Třídy trofického stavu a odpovídající celkový fosfor (podle TSI)
StavTSIfosfor, µg/lTypický vzhled
oligotrofnípod 40pod 12čistá horská jezera, průhlednost přes 4 m
mezotrofní40–5012–24čistší nádrže, pstruhové a lipanové vody
eutrofní50–7024–96úživné nádrže, v létě vodní květ
hypertrofnínad 70nad 96intenzivně hnojené rybníky, průhlednost decimetry

6.6Trofická kaskáda a biomanipulace

Potravní síť lze ovlivnit i shora. Více dravců znamená méně planktonožravých ryb, více velkých perlooček a méně řas – trofická kaskáda (S. R. Carpenter a kol., 1985). Řízení kvality vody změnou rybí obsádky se nazývá biomanipulace (J. Shapiro, 1975): snížení obsádky plotic, cejnů a kapra a podpora štiky a candáta. Účinná je hlavně tam, kde zároveň klesl přísun fosforu.trophic cascade, biomanipulation, top-down control

U vody

Intenzivní hnojení a vysoké obsádky kapra ve druhé polovině 20. století udělaly z mnoha českých rybníků hypertrofní nádrže s minimem velkého zooplanktonu a ponořených rostlin. Dnešní šetrnější hospodaření (nižší obsádky, omezení hnojení, ochranná pásma u přítoků) se snaží o rovnováhu mezi produkcí ryb a kvalitou vody.

6.7Procvičení

1
Přítok nese 60 µg/l fosforu, doba zdržení je 4 roky. Spočítejte fosfor v nádrži, TSI a průhlednost.
\(P = 60/(1 + 2) = \mathbf{20\ \mu g/l}\); \(TSI = 14{,}42\ln 20 + 4{,}15 = \mathbf{47{,}3}\) (mezotrofní); \(Chl = e^{(47{,}3 - 30{,}6)/9{,}81} = 5{,}5\ \mu\text{g/l}\), \(SD = e^{(60 - 47{,}3)/14{,}41} = \mathbf{2{,}4\ m}\).
2
Jaký nejvyšší fosfor v přítoku nádrže s dobou zdržení 1 rok udrží TSI pod 50 (hranice eutrofie)?
Pro TSI 50: \(P = e^{(50 - 4{,}15)/14{,}42} = 24{,}0\ \mu\text{g/l}\). \(P_{in} = P(1 + \sqrt{1}) = \mathbf{48\ \mu g/l}\).
3
Voda obsahuje 1,5 mg/l dusíku a 0,05 mg/l fosforu. Který prvek pravděpodobně omezuje růst řas?
Hmotnostní poměr N : P = 1,5/0,05 = 30, víc než Redfieldových 7,2. Dusíku je vzhledem k potřebě nadbytek, limituje fosfor.
4
Rybník vyprodukuje za rok 20 t sušiny fytoplanktonu. Kolik štiky (v sušině) může „vzniknout“ v řetězci fytoplankton → zooplankton → planktonožravé ryby → štika při účinnosti 10 %?
\(20\cdot 0{,}1^3 = \mathbf{0{,}02\ t = 20\ kg}\) sušiny štiky. Ve skutečnosti část energie jde i přes detritus a bentos, ale řádově to platí.
5
V laboratoři nastavte fosfor v přítoku 150 µg/l a dobu zdržení 1 rok. Jak se změní průhlednost, když obsádku planktonožravých ryb snížíte na nulu?
Při výchozí obsádce (násobek 1,0) je průhlednost 0,64 m. Bez planktonožravých ryb model násobí chlorofyl 0,6: \(Chl = 23{,}1\ \mu\text{g/l}\), \(TSI_{Chl} = 61{,}4\), \(SD = e^{(60 - 61{,}4)/14{,}41} \approx \mathbf{0{,}91\ m}\). Biomanipulace pomůže, ale nádrž zůstane eutrofní, dokud neklesne přísun fosforu.
Co si odnést
  • Na každou další trofickou úroveň přejde jen asi 10 % energie; dravců je proto málo.
  • Ve sladkých vodách růst řas obvykle omezuje fosfor; zdroje jsou odpadní vody, eroze, hnojení a krmení.
  • Eutrofizace vede k vodnímu květu, zákalu a nedostatku kyslíku; fosfor ze dna problém prodlužuje.
  • Trofický stav měří TSI z fosforu, chlorofylu a průhlednosti; ryby ho ovlivňují přes trofickou kaskádu.
Část IIStřední škola
7

Techniky lovu a vybavenístřední škola

Lov na udici má čtyři hlavní podoby: plavanou se splávkem, položenou se zátěží nebo krmítkem, přívlač s umělou nástrahou a muškaření, kde se nehází nástraha, ale těžká šňůra. Za každou stojí trocha fyziky – vztlak, páka, pružnost – a pravidla, která určují, kdy a čím se smí lovit.

🪝

Dobře vyvážený splávek čouhá z vody jen špičkou antény. Ryba, která nástrahu nadzvedne nebo potáhne o setinu gramu, ho posune o několik milimetrů – a vy to vidíte. Splávek je vlastně citlivá váha postavená na Archimedově zákonu.

hladina plavanápoložená, feederpřívlačmuškaření splávek, broky,návazec, háček krmítko na dně, záběrhlásí ohebná špička wobler nebo třpytka,aktivně vedená těžká šňůra se rozvineve smyčce a nese mušku
Obr. 7.1 Základní sestavy lovu na udici (schéma, mimo měřítko). Při plavané nese nástrahu ve zvolené hloubce splávek, při položené leží na dně u krmítka nebo zátěže, při přívlači ji rybář vede, při muškaření ji na místo dopraví rozvíjející se smyčka těžké šňůry.
Vyvážení splávku
Nosnost splávku je zátěž, kterou unese tak, že tělo je právě pod vodou. Přidávejte broky a sledujte, kolik antény zůstane nad hladinou a jak citlivý je splávek na záběr. Tenčí anténa je citlivější, ale hůř viditelná.
LABORATOŘ
Model: Archimedův zákon ve sladké vodě (1 g na 1 cm³). Anténa je válec dlouhý 60 mm; jeden gram zátěže nad nosnost ponoří \(1/(\pi r^2)\) cm antény (pro 2 mm asi 31,8 mm na gram). Pod nosností vyčnívá část těla splávku (tělo modelově 4 cm, objem 1,2× nosnost). Vztlak broků, vlasce a nástrahy zanedbán, voda klidná.
+Teorie: udice a její části, plavaná, položená a feeder, přívlač, muškaření, nástrahy a krmení, fyzika prutu a vlasce

7.1Udice a její části

Vyhláška č. 197/2004 Sb. (§ 14) povoluje v revírech lov na udici: na položenou, na plavanou, přívlačí, muškařením a čeřínkováním. Udice se skládá z prutu, navijáku, vlasce (šňůry), návazce a háčku, případně splávku, zátěže nebo krmítka.rod and line angling

  • Prut má délku, vrhovou zátěž (rozsah hmotností nástrahy, kterou prut dobře nahodí) a akci – kde se ohýbá: špičková akce je rychlá a přesná, parabolická (ohyb celým prutem) tlumí výpady ryby. Většina prutů je z uhlíkových kompozitů, které vedou elektřinu (kapitola 4).casting weight, rod action
  • Naviják: stacionární (cívka stojí a vlasec z ní sjíždí přes okraj – snadné hody lehkých nástrah), multiplikátor (cívka se otáčí, síla a přesnost) a muškařský (zásobník šňůry). Brzda povoluje vlasec, když tah překročí nastavenou sílu, a chrání vlasec před přetržením.
  • Vlasec a šňůra: monofil je pružný a odpouští chyby, pletená šňůra se téměř neprotahuje (citlivá, ale tvrdá), fluorocarbon má index lomu blíž vodě, je méně vidět a je odolnější vůči oděru.
  • Háček: velikost se značí čísly (u malých háčků větší číslo znamená menší háček), důležitý je ostrý hrot. Protihrot brání vyklouznutí, ale ztěžuje vyproštění; háček bez protihrotu je šetrnější k rybě i k rybáři.
očkoraménko ohybhrotprotihrot bez protihrotu
Obr. 7.2 Části háčku. Bezprotihrotý háček (nebo protihrot přimáčknutý kleštěmi) se z ryby vyjímá rychleji a s menším poraněním.

7.2Lov na plavanou

Splávek drží nástrahu ve zvolené hloubce a ukazuje záběr. Musí být vyvážený: broky (zátěž) se volí podle nosnosti tak, aby nad hladinou zůstala jen část antény. Rybář přikrmuje návnadou (krmení), na háčku je nástraha. Na proudu se splávek nechává volně unášet (průtoková plavaná), na stojaté vodě se loví s anténovými splávky na dlouhý prut (bič, bolonéza) nebo na naviják s vlascem pod hladinou (anglická metoda).float fishing, groundbait, bait

Vyvážení splávku: ponoření antény o průřezu \(\pi r^2\) zátěží nad nosnost N (ρ vody 1 g/cm³)\[h_{pod} = \frac{m_z - N}{\rho\,\pi r^2},\qquad h_{nad} = h_A - h_{pod}\]
Příklad Splávek 2 g s anténou 2 mm

Průřez antény \(\pi\cdot 0{,}1^2 = 0{,}0314\ \text{cm}^2\). Broky 1,85 g a háček s nástrahou 0,10 g dávají 1,95 g, o 0,05 g méně, než je nosnost: nad hladinou čouhá celá anténa i kousek těla a splávek je necitlivý. Po přidání broku 0,10 g (celkem 2,05 g) je zátěž 0,05 g nad nosností, ponoří se \(0{,}05/0{,}0314 = 1{,}6\ \text{cm}\) antény a nad vodou zůstane 4,4 cm. Záběr o 0,01 g posune anténu o 3,2 mm.

7.3Lov na položenou a feeder

Nástraha leží na dně, drží ji zátěž nebo krmítko naplněné krmením, které láká ryby přímo k háčku. Záběr signalizuje citlivá ohebná špička prutu (feeder), signalizátor nebo vlasec. Při lovu kapra se používá vlasový návazec: nástraha (např. boilies) visí na krátkém vlasci za háčkem. Vyhláška vyžaduje, aby byl rybář u udic přítomen a mohl s nimi bez prodlení manipulovat, a zakazuje systém samoseku (§ 14 odst. 5).ledgering, feeder fishing, hair rig

7.4Přívlač

Rybář aktivně vede umělou (nebo přirozenou) nástrahu vodou: třpytky rotační a plandavky, woblery napodobující rybku, gumové nástrahy na zátěžové hlavičce. Loví se jím hlavně dravci. V mimopstruhovém revíru je přívlač povolena jen od 16. června do 31. prosince, s jedním prutem drženým v ruce a nástrahou s nejvýše 3 háčky; v pstruhovém revíru od 16. dubna do 30. listopadu s nástrahou s jedním háčkem (od 1. září jen jednoháček).spinning, lure fishing

7.5Muškaření

Umělé mušky napodobují hmyz (suchá muška na hladině, mokrá a nymfa pod ní) nebo rybku (streamer). Jsou tak lehké, že se hází těžká muškařská šňůra: rybář ji rozpohybuje švihem prutu dozadu a dopředu a šňůra se rozvine ve smyčce, která mušku dopraví na místo. Hmotnost prvních 30 stop (9,14 m) šňůry určuje její třídu podle normy AFTMA: třída 5 má 140 grainů (9,07 g), třída 8 210 grainů (13,6 g). Prut se volí ke třídě šňůry.fly fishing, fly line weight

7.6Nástrahy, krmení a pravidla

Rostlinné nástrahy (kukuřice, těsto, pečivo, brambory) a živočišné (žížaly, larvy much, nástražní rybka) se liší podle druhu ryby. Nástražní rybka a dvojháčky a trojháčky se v mimopstruhovém revíru smějí použít jen od 16. června do 31. prosince; nástražní rybou nesmí být lososovité ryby, úhoř, chráněné a invazní druhy ani ryby pod lovnou mírou. V pstruhovém revíru se na položenou a plavanou smí lovit jen na rostlinnou nástrahu (příloha č. 7 vyhlášky).

Pozor

Krmte střídmě. Nesežrané krmení se rozkládá a spotřebovává kyslík; v malých a přetížených revírech přispívá rybářské krmení k eutrofizaci (kapitola 6). Uživatel revíru může krmení v povolence omezit.

7.7Fyzika prutu a vlasce

Prut je páka třetího druhu: síla ruky působí mezi osou otáčení (konec prutu u těla) a břemenem (ryba na špičce). Ruka proto musí vyvinout větší sílu, než jakou táhne ryba, za to se pohyb na špičce zvětšuje – to je výhodné pro hod i zdolávání. Ohebný prut navíc tlumí prudké výpady ryby jako pružina.third-class lever

Rovnováha momentů na prutu; pevnost vlasce úměrná průřezu\[F_{ruka}\,a = F_{ryba}\,L,\qquad \frac{F_2}{F_1} = \Big(\frac{d_2}{d_1}\Big)^2\]
Pomůcka

Vlasec o polovičním průměru má jen čtvrtinovou nosnost. Uzel nosnost dál snižuje; před utažením ho navlhčete, aby se třením nepřehřál, a zkontrolujte ho tahem.

7.8Procvičení

1
Splávek nosnosti 3 g s anténou 3 mm (60 mm), broky 3,0 g, háček s nástrahou 0,05 g. Kolik antény čouhá nad vodu a o kolik se posune při záběru 0,05 g?
Průřez \(\pi\cdot 0{,}15^2 = 0{,}0707\ \text{cm}^2\). Nad nosnost je 0,05 g, ponoří se \(0{,}05/0{,}0707 = 0{,}71\ \text{cm}\); nad vodou \(\mathbf{5{,}3\ cm}\). Záběr 0,05 g ji posune o dalších \(\mathbf{7\ mm}\).
2
Vlasec 0,20 mm nese 3,5 kg. Kolik ponese stejný materiál o průměru 0,25 a 0,30 mm?
\(3{,}5\cdot(0{,}25/0{,}20)^2 = \mathbf{5{,}5\ kg}\); \(3{,}5\cdot(0{,}30/0{,}20)^2 = \mathbf{7{,}9\ kg}\). (Modelové hodnoty; skutečná nosnost závisí na materiálu.)
3
Ryba táhne za špičku prutu dlouhého 3,6 m silou 20 N kolmo k prutu. Přední ruka drží prut 0,5 m od konce opřeného o tělo. Jakou silou musí ruka působit?
Moment ryby \(20\cdot 3{,}6 = 72\ \text{N·m}\); ruka \(F = 72/0{,}5 = \mathbf{144\ N}\), sedmkrát víc než ryba. Proto se při zdolávání prut opírá o tělo a pracuje se navijákem, ne silou paží.
4
Kolik váží prvních 30 stop muškařské šňůry třídy 5 a třídy 3 (140 a 100 grainů, 1 grain = 0,0648 g)?
Třída 5: \(140\cdot 0{,}0648 = \mathbf{9{,}07\ g}\); třída 3: \(100\cdot 0{,}0648 = \mathbf{6{,}48\ g}\). Lehčí šňůra dopadá jemněji (malé potoky), těžší unese větší mušky a zvládne vítr.
5
Je 1. června, mimopstruhový revír. Rybář loví na dva pruty na položenou, na jednom má nástražní rybku na trojháčku. Je to v pořádku?
Dva pruty na položenou jsou dovoleny, ale nástražní rybka a trojháček se v mimopstruhovém revíru smějí použít až od 16. června. Navíc jsou do 15. června hájeni štika, candát, okoun, bolen a sumec, na které se nástražní rybka používá.
Co si odnést
  • Plavaná, položená (feeder), přívlač a muškaření se liší tím, jak se nástraha dostane k rybě a jak se pozná záběr.
  • Splávek je váha na principu Archimedova zákona: tenká anténa znamená vysokou citlivost.
  • Prut je páka třetího druhu; nosnost vlasce roste se čtvercem průměru.
  • Přívlač a nástražní rybka jsou v mimopstruhovém revíru povoleny jen od 16. června do 31. prosince.
Část IIStřední škola
8

Rybářská pravidla v ČRstřední škola

Lovit v rybářském revíru smí jen ten, kdo má u sebe rybářský lístek a povolenku k lovu. Zákon č. 99/2004 Sb. o rybářství a vyhláška č. 197/2004 Sb. stanoví, čím, kdy a kde se smí lovit, od jaké délky si lze rybu ponechat, kdy jsou druhy hájeny a kolik ryb si smíte denně odnést. Pravidla chrání tření, mladé ryby a spravedlivé dělení úlovku.

📜

Rybářský řád je podobný pravidlům silničního provozu: většinu se naučíte jednou (zkouška na první lístek), ale před každou cestou se podíváte do mapy – do povolenky, kde uživatel revíru uvádí bližší podmínky. Ty mohou být přísnější než vyhláška.

1 znalostiověření u pověřenéorganizace(lístek na 30 dní bez) 2 rybářský lístekobecní úřad30 dní, 10 letnebo neurčito 3 povolenkaod uživatele revírulistinná neboelektronická 4 u vodydoklady u sebe,zápis docházkya úlovků v rybníce (rybníkářství) loví na udici jen rybníkář nebo jím pověřené osoby
Obr. 8.1 Cesta k legálnímu lovu v rybářském revíru (§ 13a až 13c zákona č. 99/2004 Sb., § 10 a 10a vyhlášky č. 197/2004 Sb.).
Kalendář hájení a lovné míry
Zvolte typ revíru, den v roce a hodinu. Oranžové pruhy jsou doby hájení podle § 13 vyhlášky, modré období, kdy je povolena přívlač a nástražní rybka. Dole vyberte druh a délku ulovené ryby: dozvíte se, zda si ji smíte ponechat.
LABORATOŘ
Podle: vyhláška č. 197/2004 Sb. ve znění k 13. 10. 2026: § 11 (lovné míry), § 12 (denní doby lovu), § 13 (hájení), § 16 a 17 a příloha č. 7 (způsoby lovu). Rok 2026 (nepřestupný). Délka se měří od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve. Uživatel revíru může v povolence stanovit přísnější podmínky; chráněné druhy se vracejí vždy.
Minihra: denní limit v mimopstruhovém revíru
Během dne ulovíte ryby nad lovnou mírou a mimo dobu hájení. Klikáním si je ponecháváte. Hlídejte pravidla § 8a vyhlášky: nejvýše 7 kg, nejvýše 2 kusy kapra, amura, štiky, candáta, bolena a sumce dohromady, nejvýše 3 lososovité ryby.
MINIHRA
Zatím nic. Klikněte na rybu, kterou si chcete ponechat.
+Teorie: prameny práva, revíry a rybníky, lístek a povolenka, zakázané způsoby, lovné míry, hájení, doby lovu, limity, přestupky

8.1Prameny práva

Základem je zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství (aktuální znění účinné od 1. 7. 2025) a prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb. (aktuální znění od 1. 7. 2024, novela vyhláškou č. 292/2023 Sb.; od 1. 1. 2024 se rybářské lístky vydávají jen na 30 dní, 10 let nebo na dobu neurčitou, lístky na 1 a 3 roky se už nevydávají). K nim přistupují bližší podmínky výkonu rybářského práva, které stanoví uživatel revíru a uvádí v povolence, a další předpisy: ochrana přírody (zvláště chráněné druhy), ochrana zvířat proti týrání (usmrcování ryb), energetický zákon (ochranná pásma vedení). Tento průvodce předpisy shrnuje; závazné je vždy jejich platné znění.Fisheries Act, implementing decree

8.2Revíry a rybníky

Rybářský revír je část vodního útvaru (nejméně 500 m² souvislé vodní plochy) vyhlášená rybářským orgánem, kde uživatel revíru vykonává rybářské právo: hospodaří (zarybňuje, chrání) a vydává povolenky. Revíry jsou mimopstruhové (převaha kaprovitých a dravých ryb) a pstruhové (lososovité ryby). V Česku je vyhlášeno přes 2 000 revírů o výměře asi 42 tisíc ha a rekreačnímu rybolovu se věnuje asi 350 tisíc členů dvou největších uživatelů revírů, Českého a Moravského rybářského svazu (MZe 2025).

Rybník v režimu rybníkářství je něco jiného: vodní dílo určené k chovu ryb, které lze vypustit a slovit (kapitola 10). Lovit v něm na udici smí jen rybníkář nebo osoby, které pověří (§ 3 zákona). Rybník se ale může stát i rybářským revírem.

8.3Rybářský lístek

Vydává ho obecní úřad obce s pověřeným obecním úřadem (v Praze určený úřad městské části) pro celé území ČR na 30 dní, 10 let nebo na dobu neurčitou (§ 13b zákona). Pro lístek na 10 let a na dobu neurčitou je potřeba prokázat kvalifikaci: osvědčením o ověření znalostí, které vydává organizace pověřená ministerstvem zemědělství, dříve vydaným lístkem (ne třicetidenním) nebo odborným vzděláním v rybářství. Lístek na 30 dní se vydá bez prokazování znalostí (§ 10 a 10a vyhlášky).fishing licence

Tab. 8.1Správní poplatek za vydání rybářského lístku (položka 14 sazebníku zákona č. 634/2004 Sb.)
Doba platnostipoplateksnížený*
30 dní200 Kč–
10 let500 Kč250 Kč
doba neurčitá1 000 Kč–

* Pro osoby mladší 15 let, studující rybářství a osoby zajišťující rybářství v rámci povolání nebo funkce. Sazebník dosud obsahuje i položky pro zrušené lístky na 1 a 3 roky. Výši poplatku si před podáním žádosti ověřte na úřadě.

8.4Povolenka k lovu

Povolenku vydává uživatel rybářského revíru pro jeden nebo více revírů, zpravidla za úplatu, v listinné nebo elektronické podobě (mobilní aplikace). Rybář do ní nesmazatelně zapisuje datum, číslo revíru a úlovky (druh, délka, hmotnost). Přisvojeného kapra, amura, štiku, candáta, bolena, sumce a lososovité ryby zapisuje bezprostředně po ulovení; u ostatních druhů hned zapíše druh a počet kusů s celkovou hmotností po skončení nebo přerušení lovu, před odchodem od vody (§ 13c zákona, § 16 a 17 vyhlášky). Při lovu musí mít rybářský lístek i povolenku u sebe a předložit je rybářské stráži nebo policii (§ 13a).fishing permit, catch record

8.5Zakázané způsoby a místa lovu

Zákon (§ 13 odst. 2 a 3) zakazuje mimo jiné: výbušniny, jedy a omamné látky; bodce, vidlice, střílení a tlučení ryb, lov do rukou, ok a na šňůry; elektrický proud (bez povolení) a lov pod ledem; vracet do vody invazní druhy z unijního seznamu a používat je jako nástražní rybu. V revírech je zakázán lov v době hájení, pod lovnou mírou a mimo denní dobu lovu, z mostů silničních a železničních, z plavidel veřejné dopravy, v plavebních komorách, do 100 m od hrázového tělesa přehrady, v rybím přechodu a 50 m nad ním a pod ním a v místech, kde se ryby nahromadily při nízké vodě, znečištění, přezimování nebo tření. Na udici smí jedna osoba lovit nejvýše 2 udicemi.

8.6Lovné míry, hájení a doby lovu

délka podle vyhlášky rypec přiložen k zarážcekonec nejdelších paprsků ocasní ploutve
Obr. 8.2 Měření délky ryby (§ 11 odst. 1 vyhlášky): od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve. Rybu měřte rychle na mokré podložce; podměrečnou šetrně vraťte.
Tab. 8.2Nejmenší lovné míry (§ 11 vyhlášky; M = mimopstruhový, P = pstruhový revír)
DruhcmRevírDruhcmRevír
bolen dravý40Mlipan podhorní30M, P
candát obecný45Mostroretka stěhovavá30M, P
hlavatka obecná65M, Pparma obecná40M, P
jelec jesen25M, Ppodoustev říční25M, P
jelec tloušť25Mpstruh duhový i obecný25M, P
jeseter malý30M, Psiven americký25M, P
kapr obecný40M, Psumec velký70M
lín obecný20M, Pštika obecná50M
mník jednovousý30M, Púhoř říční50M, P
losos obecný50M, P
Tab. 8.3Doby hájení (§ 13 vyhlášky)
DruhHájeníKde
všechny druhy1. 12. – 15. 4.pstruhový revír
pstruh obecný, losos obecný1. 9. – 15. 4.všechny revíry
ostroretka, parma obecná a východní, podoustev, jeseteři a vyza16. 3. – 15. 6.všechny revíry
jelec jesen, jelec tloušť16. 3. – 15. 6.mimopstruhový revír
bolen, candát, okoun, sumec, štika1. 1. – 15. 6.mimopstruhový revír
lipan podhorní1. 12. – 15. 6.všechny revíry
hlavatka obecná1. 1. – 30. 9.všechny revíry
úhoř říční1. 9. – 30. 11.všechny revíry
mník jednovousý1. 1. – 15. 3.všechny revíry
Tab. 8.4Denní doby lovu (§ 12 vyhlášky)
MěsícMimopstruhový revírPstruhový revír
leden, únor5–22 h7–17 h
březen5–22 h6–18 h
duben4–24 h6–20 h
květen4–24 h6–21 h
červen, červenec4–24 h5–22 h
srpen4–24 h6–22 h
září4–24 h7–20 h
říjen5–22 h7–19 h
listopad, prosinec5–22 h7–17 h

Povolené způsoby lovu (§ 16, 17 a příloha č. 7 vyhlášky): v mimopstruhovém revíru položená, plavaná a muškaření celý rok (nejvýše 2 udice, na každé nejvýše 2 návazce s jednoháčky nebo 1 s dvojháčkem či trojháčkem, odstup 3 m), přívlač, hlubinná přívlač a čeřínkování jen od 16. 6. do 31. 12. (1 udice v ruce, odstup 20 m). V pstruhovém revíru přívlač a muškaření od 16. 4. do 30. 11., na položenou a plavanou jen na rostlinnou nástrahu. Štiku, jelce tlouště, okouna, sumce, bolena a candáta ulovené v pstruhovém revíru rybář do vody nevrací.

8.7Denní limity a vracení ryb

Podle § 8a vyhlášky si v mimopstruhovém revíru smíte za den (i na více revírech) přisvojit nejvýše 7 kg ryb, z toho nejvýše 2 kusy kapra, amura, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace a nejvýše 3 lososovité ryby. Rybou, kterou celková hmotnost přesáhne 7 kg, denní lov končí. V pstruhovém revíru platí 7 kg, nejvýše 2 kapři a 3 lososovité ryby; štika, tloušť, okoun, sumec, bolen a candát se tam do limitu nepočítají. Do limitů se nezapočítávají karas stříbřitý, hlaváčovití, sumečci a invazní druhy z unijního seznamu.daily bag limit

Ryby pod lovnou mírou, ulovené v době hájení a chráněné druhy se musejí šetrně vrátit do revíru, kde byly uloveny (§ 15 vyhlášky). Invazní druhy z unijního seznamu se naopak vrátit nesmějí.

8.8Přestupky

Za přestupky podle § 30 zákona lze fyzické osobě uložit pokutu do 30 000 Kč (např. lov v době hájení, mimo denní dobu, zakázanými způsoby, v rozporu s povolenkou), do 5 000 Kč za přisvojení podměrečné ryby, do 8 000 Kč za neoprávněné chytání ryb a do 1 500 Kč za to, že rybář nemá u sebe nebo nepředloží doklady. Neoprávněný lov většího rozsahu může být trestným činem pytláctví podle trestního zákoníku. Rybářská stráž smí kontrolovat doklady, úlovky a náčiní a zadržet povolenku.

Pozor

Povolenka obsahuje bližší podmínky uživatele revíru: zákazy krmení, horní lovné míry, nižší limity, chráněné úseky, zákaz vezírků nebo lodí. Jejich porušení je přestupkem stejně jako porušení vyhlášky. Čtěte je před každou sezónou.

8.9Procvičení

1
Kolik dní v roce 2026 je štika v mimopstruhovém revíru hájena a od kdy na ni smíte lovit přívlačí?
Od 1. 1. do 15. 6.: \(31 + 28 + 31 + 30 + 31 + 15 = \mathbf{166\ dní}\). Přívlač je v mimopstruhovém revíru povolena od 16. 6., tedy hned po skončení hájení.
2
Je 25. dubna, 4:30 ráno, mimopstruhový revír. Smíte lovit kapra na položenou? A v pstruhovém revíru?
Mimopstruhový revír: v dubnu je denní doba lovu 4–24 h, kapr hájen není, položená je povolena – ano (pokud bližší podmínky nestanoví jinak). Pstruhový revír: v dubnu 6–20 h, ve 4:30 ne; navíc jen na rostlinnou nástrahu.
3
V mimopstruhovém revíru si během dne ponecháte kapra 3,2 kg a kapra 2,8 kg, pak lína 0,6 kg. Smíte si ponechat ještě štiku 2,4 kg? A cejna 1,1 kg?
Štiku ne: dva kusy z kategorie kapr–amur–štika–candát–bolen–sumec už máte. Cejna ano: limit na kusy se ho netýká; celková hmotnost \(3{,}2 + 2{,}8 + 0{,}6 + 1{,}1 = 7{,}7\ \text{kg}\) přesáhne 7 kg, takže jeho přisvojením denní lov končí.
4
Jak dlouhý je lipan hájen (od 1. 12. 2026 do 15. 6. 2027) a úhoř (1. 9. – 30. 11.)?
Lipan: \(31 + 31 + 28 + 31 + 30 + 31 + 15 = \mathbf{197\ dní}\). Úhoř: \(30 + 31 + 30 = \mathbf{91\ dní}\).
5
Rybář chce lovit 10 dní na dovolené, zkoušku nemá. Jaký lístek dostane a kolik zaplatí? Co ještě potřebuje?
Rybářský lístek na 30 dní bez prokázání kvalifikace, správní poplatek 200 Kč. K lovu v revíru potřebuje ještě povolenku od uživatele revíru (často krátkodobou) a musí znát pravidla: lovné míry, hájení, doby lovu a bližší podmínky revíru.
Co si odnést
  • Lov v revíru = rybářský lístek (30 dní, 10 let, neurčito) + povolenka od uživatele revíru, obojí u sebe.
  • Míra se měří od rypce po konec ocasní ploutve: štika 50, candát 45, kapr 40, sumec 70, úhoř 50, pstruh 25 cm.
  • Dravci jsou v mimopstruhovém revíru hájeni do 15. 6.; přívlač a nástražní rybka jsou tam povoleny od 16. 6. do 31. 12.
  • Denně nejvýše 7 kg a 2 kusy kapra, amura, štiky, candáta, bolena a sumce; podměrečné, hájené a chráněné ryby se šetrně vracejí.
Část IIIVysoká škola
9

Etika a šetrné zacházení s úlovkemvysoká škola

Každá ryba vrácená do vody nepřežije. Zda přežije, rozhoduje hlavně to, kam se zasekl háček, jak dlouho trvalo zdolávání, kolik času strávila na vzduchu, jak teplá byla voda a z jaké hloubky byla vytažena. Šetrné zacházení je proto otázkou vědy stejně jako etiky – a podměrečné a hájené ryby musí rybář vrátit vždy.

⏱️

Zkuste zadržet dech po sprintu do schodů. Přesně v takové situaci je ryba po zdolávání: svaly jsou zakyselené a dluží kyslík. A pak ji vytáhneme na vzduch, kde se jí slepí žaberní lístky a nedýchá vůbec. Každá vteřina na vzduchu se počítá.

1 krátké zdolávánídostatečně silný vlasec,včasný záběr, rybanespolkne háček hluboko 2 podběrákjemná síť bez uzlů,nevláčet rybupo břehu 3 mokré ruce, podložkaneporušit sliz,nemačkat, nesahatdo žaber 4 vyproštěnípeán nebo vyprošťovač,hluboký háčekraději ustřihnout 5 co nejkratší vzduchfoto rychle, vodorovně,s podepřeným břichem,nízko nad podložkou 6 návrat do vodydržet ve vodě hlavouproti proudu, nechatodplavat samu
Obr. 9.1 Šetrné zacházení s rybou určenou k vypuštění. Nejvíc rozhoduje prevence hlubokého zaseknutí a doba, kterou ryba stráví mimo vodu.
Přežije puštěná ryba?
Modelová úmrtnost ryby vrácené do vody. Graf ukazuje, jak roste s dobou na vzduchu, pro zvolené místo zaseknutí (plná čára) a pro opačné (čárkovaně). U candáta (uzavřený plynový měchýř) přidává riziko i hloubka, ze které byl vytažen.
LABORATOŘ
Model (ilustrativní): celková úmrtnost \(m = 1 - \prod_i (1 - m_i)\) ze složek: manipulace 2 %; háček v koutku 2 %, hluboko 30 %; teplota \(0{,}15\,(\max(0, T - 16)/12)^2\); zdolávání \(0{,}01\,t_{min}\,(1 + \max(0, T - 20)/8)\); vzduch \(1 - e^{-(t_s/60)^{1{,}3}(0{,}15 + 0{,}04\,t_{min})}\); barotrauma u candáta \(0{,}5\,(1 - e^{-(h-6)/10})\) pro h > 6 m, u kapra \(0{,}02\,h/25\). Směry vlivů odpovídají přehledovým studiím (Bartholomew a Bohnsack 2005; Arlinghaus a kol. 2007), velikosti koeficientů jsou modelové.
+Teorie: bolest a vědomí ryb, fyziologie stresu, faktory přežití, kumulativní úmrtnost, právo a etika, chyť a pusť jako nástroj řízení

9.1Cítí ryby bolest?

Ryby mají nociceptory – nervová zakončení reagující na poškozující podněty. L. U. Sneddon a kolegové (2003) je popsali na hlavě pstruha duhového a ukázali, že po vpravení kyseliny do pysku ryby mění chování (třou pysk o dno, později přijímají potravu) a že změny zmírní analgetikum. Kritici (J. D. Rose a kol., 2014) namítají, že ryby nemají mozkovou kůru, kterou savci k vědomému prožitku bolesti potřebují, a že pozorované chování lze vysvětlit reflexy a nevědomou nocicepcí.nociception, pain, sentience

Otázka subjektivního prožitku zůstává vědecky otevřená. Fakta a interpretace je třeba oddělit: nesporné je, že ryby reagují na poškození stresovou odpovědí, že zranění a vyčerpání zvyšují úmrtnost a že šetrné zacházení tyto důsledky snižuje. Z principu předběžné opatrnosti proto rybářské organizace i předpisy požadují zacházet s rybou tak, aby se poškození a stres minimalizovaly.

9.2Fyziologie zdolávání a stresu

Při zdolávání pracuje hlavně bílá svalovina anaerobně: vzniká laktát, klesá pH krve a svalů a vyčerpávají se zásoby glykogenu a fosfokreatinu. Rychle se vyplavují katecholaminy (adrenalin), během minut až desítek minut stoupá kortizol. Zotavení metabolických a hormonálních ukazatelů trvá hodiny. Na vzduchu se žaberní lístky slepí, ryba nemůže splácet kyslíkový dluh a acidóza se prohlubuje. V teplé vodě je kyslíku méně a metabolismus rychlejší, takže zotavení je obtížnější.anaerobic exercise, lactate, cortisol, air exposure

zdolávání minuty až desítky minuthodiny adrenalin laktát kortizol hladina (schéma, bez měřítka)
Obr. 9.2 Stresová odpověď ryby po zdolávání (schéma podle obecně popsaného průběhu; skutečné časy závisejí na druhu, teplotě a intenzitě). Ryba vypuštěná ve vyčerpaném stavu je navíc snadnou kořistí.

9.3Co rozhoduje o přežití

  • Místo zaseknutí: hluboké zaseknutí v jícnu nebo žábrách je nejsilnějším prediktorem úmrtnosti. Snižují ho včasný záběr, umělé nástrahy místo přirozených, větší háčky a kruhové háčky, které se zasekávají do koutku úst. Hluboko zaseknutý háček je šetrnější ustřihnout než vytrhávat.deep hooking, circle hooks
  • Teplota vody: úmrtnost prudce roste nad optimem druhu. V horkých dnech lovte ráno, zkraťte zdolávání a manipulaci, u studenomilných druhů zvažte, zda vůbec lovit.
  • Pobyt na vzduchu a manipulace: v klasickém pokusu (R. A. Ferguson a B. L. Tufts, 1992) zemřelo z vyčerpaných pstruhů duhových bez pobytu na vzduchu 12 %, po 30 s na vzduchu 38 % a po 60 s 72 %.
  • Délka zdolávání: příliš slabé náčiní prodlužuje zdolávání a vyčerpání.
  • Barotrauma: u fyzoklistních ryb (okoun, candát) vytažených z hloubky se rozepne měchýř (kapitola 1). Takové ryby se v praxi těžko vracejí; je lepší je cíleně nelovit v hloubce, pokud je nechcete ponechat.

9.4Kumulativní úmrtnost

Dílčí rizika se nesčítají, ale násobí se pravděpodobnosti přežití. Totéž platí pro opakované ulovení téže ryby během sezóny:

Celková úmrtnost z nezávislých složek a přežití po n uloveních\[m = 1 - \prod_{i}(1 - m_i),\qquad S_n = (1 - m)^n\]
Příklad Kapr v teplé vodě

Manipulace 2 %, háček v koutku 2 %, teplota 10 %, zdolávání 3 %: \(m = 1 - 0{,}98\cdot 0{,}98\cdot 0{,}90\cdot 0{,}97 = 16{,}2\ \%\). Kdyby ryba spolkla háček hluboko (30 % místo 2 %): \(m = 1 - 0{,}98\cdot 0{,}70\cdot 0{,}90\cdot 0{,}97 = 40{,}1\ \%\). Kapr, který je za sezónu ulovený třikrát s úmrtností 5 %, přežije s pravděpodobností \(0{,}95^3 = 85{,}7\ \%\).

9.5Právo a etika

Rybářské předpisy ukládají rybu pod lovnou mírou, v době hájení a chráněnou šetrně vrátit (§ 15 vyhlášky č. 197/2004 Sb.). Na uchovávání a usmrcování ulovených ryb se vztahuje zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Rybu, kterou si ponecháte, usmrťte hned po ulovení: nejprve ji omračte silným úderem do temene hlavy, pak usmrťte (přerušením míchy nebo vykrvením). Dlouhé uchovávání živých ryb je stresující a uživatel revíru ho může omezit.humane slaughter

Postoje k dobrovolnému pouštění ryb se liší. Jedni ho vidí jako ohleduplnou ochranu populací, jiní jako zbytečné zatěžování zvířete pro zábavu; v některých zemích (např. v Německu) je pouštění ulovených ryb bez rozumného důvodu považováno za problematické z hlediska ochrany zvířat. Věcným jádrem debaty je vážení přínosu (ochrana populace, rekreace) a újmy (stres, úmrtnost) – a to, jak újmu co nejvíc snížit.

9.6Chyť a pusť jako nástroj řízení

Selektivní ponechávání (selective harvest) chrání tu část populace, na které nejvíc záleží. Velké staré samice (BOFFFF – „big old fat fecund female fish“, M. A. Hixon a kol., 2014) mají víc a často kvalitnějších jiker; proto uživatelé revírů zavádějí horní lovné míry nebo lovná okna (rybu lze ponechat jen v určitém rozmezí délek). Takové podmínky jsou v povolence a jsou závazné.slot limit, maximum size limit, selective harvest

U vody

Kaprové revíry s režimem „chyť a pusť“ dnes tvoří samostatnou kategorii a jejich provozovatelé vyžadují podložky, desinfekci ran a bezprotihroté háčky. U dravců je klíčem rychlé vyproštění pomocí dlouhých kleští a lov na umělé nástrahy, které ryby nepolykají tak hluboko.

9.7Procvičení

1
V pokusu Fergusona a Tuftse zemřelo 12 % vyčerpaných pstruhů bez pobytu na vzduchu a 72 % po 60 s na vzduchu. Kolikrát vyšší bylo riziko? Kolik ryb navíc zemřelo na 100 ryb?
Relativní riziko \(72/12 = \mathbf{6}\)×; absolutně \(72 - 12 = \mathbf{60}\) ryb navíc na sto. Po 30 s (38 %) to bylo 26 ryb navíc.
2
Na revíru se za sezónu uloví 1 000 kaprů nad lovnou mírou. Rybáři si 20 % ponechají a zbytek pustí s úmrtností 5 %. Kolik kaprů populace přijde?
Ponecháno 200, puštěno 800, z nich uhyne \(800\cdot 0{,}05 = 40\). Celkem \(\mathbf{240}\) kaprů, tedy o 20 % víc, než ukazují zápisy v povolenkách.
3
Spočítejte celkovou úmrtnost ze složek 2 %, 30 %, 10 % a 3 %.
\(1 - 0{,}98\cdot 0{,}70\cdot 0{,}90\cdot 0{,}97 = 1 - 0{,}5989 = \mathbf{40{,}1\ \%}\). Sečtením by vyšlo 45 %, což riziko nadhodnocuje.
4
V modelu laboratoře spočítejte složku barotraumatu pro candáta vytaženého z 15 m. Kolikrát se mu rozepne plyn v měchýři?
\(0{,}5\,(1 - e^{-(15 - 6)/10}) = 0{,}5\,(1 - e^{-0{,}9}) = \mathbf{29{,}7\ \%}\). Tlak v 15 m je 248,4 kPa, objem plynu se zvětší \(248{,}4/101{,}3 = \mathbf{2{,}45}\)×.
5
Podle modelu je složka „vzduch“ \(1 - e^{-(t_s/60)^{1{,}3}(0{,}15 + 0{,}04\,t_{min})}\). Spočítejte ji pro 30 s a 60 s po 3minutovém a po 10minutovém zdolávání.
3 min: 30 s \(\mathbf{10{,}4\ \%}\), 60 s \(\mathbf{23{,}7\ \%}\). 10 min: 30 s \(\mathbf{20{,}0\ \%}\), 60 s \(\mathbf{42{,}3\ \%}\). Vyčerpaná ryba snáší pobyt na vzduchu hůř – proto rychlé zdolávání a krátká manipulace.
Co si odnést
  • Zda ryby vědomě prožívají bolest, je otevřená otázka; jisté je, že zranění a stres zvyšují úmrtnost.
  • Nejvíc rozhoduje hluboké zaseknutí, dále teplota vody, pobyt na vzduchu, délka zdolávání a barotrauma.
  • Dílčí rizika se kombinují násobením pravděpodobností přežití; opakované ulovení se sčítá v čase.
  • Podměrečné, hájené a chráněné ryby se vracejí vždy; ponechanou rybu omráčit a hned usmrtit.
Část IIIVysoká škola
10

Rybníkářství: tradice a hospodařenívysoká škola

Česko má přes 24 tisíc rybníků a vodních nádrží o ploše téměř 52 tisíc hektarů; většinu z nich založili lidé, kteří před pěti sty lety neměli bagry ani počítače. Rybník je technické dílo, ekosystém i hospodářství zároveň: rybníkář musí odhadnout, kolik ryb nasadit, aby dorostly, aby rybník neztratil kyslík a aby se hospodaření vyplatilo.

🏞️

Rybník je jako pastvina pod vodou. Přirozená potrava – plankton a larvy hmyzu – je tráva, kapr je dobytek a obilí je seno na přilepšenou. Moc dobytka na malé pastvině a zvířata hubnou; málo a pastvina leží ladem.

přítoknádrž (rybník)stoka na dně vede ke kádišti kádiště (loviště) požerákdluže řídí hladinu hrázvýpustní potrubí bezpečnostní přelivvede povodeň mimo hráz
Obr. 10.1 Rybník v řezu (schéma). Vyjímáním dluží v požeráku se rybník během týdnů postupně vypouští a ryby se soustředí stokou do kádiště u hráze, odkud se při výlovu loví sítěmi.
Obsádka a růst kapra v rybníce
Na jaře nasadíte dvouleté kapry (K2), na podzim lovíte tržní kapry (K3). Měňte hustotu obsádky, hmotnost násady, přirozenou úživnost rybníka a množství obilí. Horní graf ukazuje celkový přírůstek a výlov na hektar, dolní kusovou hmotnost při výlovu.
LABORATOŘ
Model: strop přírůstku \(P_t = P_n + F/k_k\) (krmný koeficient obilí \(k_k = 3{,}5\)); celkový přírůstek \(T = N g_{max}/\big(1 + (N g_{max}/P_t)^3\big)^{1/3}\) s biologickým maximem \(g_{max} = 2{,}0\) kg na kus za sezónu; kusová hmotnost \(w = w_0 + T/N\); výlov \(s N w\) při přežití s = 85 %. Tržní hmotnost od 1,5 kg. Obsádka nad 1 000 kg/ha na konci sezóny je modelově označena za kyslíkově rizikovou. Ilustrativní parametry, ne návod k hospodaření.
+Teorie: dějiny českého rybníkářství, rybník jako dílo, hospodářský cyklus kapra, krmení a hnojení, výlov, produkční biologie, rybníky a krajina

10.1Dějiny: od klášterů po Rožmberk

Rybníky u nás zakládaly od středověku kláštery, panovníci a šlechta: ryba byla postním jídlem a rybníky výnosným hospodářstvím na půdě, která pro pole byla příliš mokrá. Zlatý věk nastal v 15. a 16. století. Na rožmberském panství na Třeboňsku vybudoval Štěpánek Netolický v prvních desetiletích 16. století Zlatou stoku, umělý kanál dlouhý přes 40 km, který přivádí vodu z Lužnice do soustavy rybníků. Jeho nástupce, rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan (1535–1604), postavil mimo jiné rybník Svět u Třeboně, odlehčovací kanál Nová řeka a v letech 1584–1590 rybník Rožmberk – s vodní plochou kolem 489 ha a hrází dlouhou asi 2,4 km dodnes náš největší rybník.historical pond systems

řeka jez napájecí stoka po vrstevnici odlehčovací kanáldo sousedního povodí rybníky v kaskáděvypouštějí zpět do řeky
Obr. 10.2 Princip rybniční soustavy (schéma, ne mapa). Na Třeboňsku plní roli napájecí stoky Zlatá stoka a roli odlehčovacího kanálu Nová řeka, která část povodňové vody z Lužnice odvádí do Nežárky a chrání tak Rožmberk.

V 18. a 19. století byla řada rybníků vypuštěna a přeměněna na pole a louky. Vědecké základy moderního rybníkářství položil Josef Šusta (1835–1914), ředitel třeboňského panství, autor díla Pět století rybničního hospodářství v Třeboni (1898): zdůraznil přirozenou potravu, hustotu obsádky a výživu kapra. Třeboňsko je od roku 1977 biosférickou rezervací UNESCO a od roku 1979 chráněnou krajinnou oblastí.

10.2Rybník jako technické dílo

Zákon o rybářství definuje rybník jako vodní dílo určené především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat hladinu včetně vypouštění a slovení (§ 2). Tvoří ho hráz (zemní těleso, často s kamennou dlažbou a stromy), požerák s dlužemi a výpustním potrubím, bezpečnostní přeliv, loviště a kádiště u hráze, stoky na dně a přítok. Tradiční údržbou je letnění (rybník se na léto nechá suchý, dno se provzdušní a mineralizuje) a zimování (vypuštění přes zimu, vymrznutí dna).earthen dam, monk, spillway, harvest pit

10.3Hospodářský cyklus kapra

líheňvýtěr, jaro1. roku K0 → K1plůdkovérybníky K1 → K2výtažníky,2. rok K2 → K3hlavní rybníky,3. rok výlovpodzim, sádky,trh mezi sezónami ryby zimují v hlubších zimovacích rybnících; tržní kapr obvykle 1,5–2,5 kg
Obr. 10.3 Hospodářský cyklus kapra. K0 je plůdek prvního roku, K1 roček, K2 dvouletý a K3 tržní kapr; každou zimu se ryby loví, třídí a přesazují do další kategorie rybníků.

V rybnících se chová polykultura: hlavní je kapr (bentos a zooplankton), doplňují ho býložravý amur, planktonožraví tolstolobici, lín a dravci (štika, candát, sumec), kteří spásají plevelné ryby, jež by kaprovi konkurovaly o potravu. Přirozenou potravu doplňuje přikrmování obilím (pšenice, triticale, kukuřice): obilí dodá energii, bílkoviny ale kapr bere hlavně z přirozené potravy. Rybníky se vápní (úprava pH, dezinfekce, urychlení rozkladu) a dříve se intenzivně hnojily; dnes se hnojení kvůli kvalitě vody omezuje.polyculture, supplementary feeding, liming

Výlov je vrchol roku: rybník se týdny vypouští, ryby se soustředí v kádišti, rybáři je loví sítí (nevodem), přenášejí keserem (velkým podběrákem) na třídicí stůl a odvážejí do sádek. Výlovy velkých rybníků jsou dodnes společenskou událostí.

10.4Produkční biologie rybníka

Přirozená produkce je přírůstek ryb, který rybník vytvoří z vlastní potravy; podle úživnosti jde o stovky kilogramů na hektar za sezónu. Krmení ji zvyšuje podle krmného koeficientu (kolik kg krmiva na kg přírůstku). Přírůstek ryb ale nemůže růst donekonečna: při nízké obsádce je omezen biologicky (ryba dorůstá jen určitou rychlostí), při vysoké potravou. Model laboratoře popisuje plynulý přechod mezi oběma omezeními:

Produkční model obsádky (N kusů na ha, w₀ hmotnost násady, s přežití)\[P_t = P_n + \frac{F}{k_k},\qquad T = \frac{N g_{max}}{\Big(1 + \big(\tfrac{N g_{max}}{P_t}\big)^{3}\Big)^{1/3}},\qquad w = w_0 + \frac{T}{N},\qquad V = s\,N\,w\]
Příklad Obsádka 400 a 600 kusů na hektar

Přirozená produkce 250 kg/ha, 800 kg obilí: \(P_t = 250 + 800/3{,}5 = 478{,}6\ \text{kg/ha}\). Při 400 ks/ha: \(N g_{max} = 800\), \(T = 800/(1 + (800/478{,}6)^3)^{1/3} = 448{,}6\ \text{kg/ha}\), kusová hmotnost \(0{,}4 + 448{,}6/400 = 1{,}52\ \text{kg}\), výlov \(0{,}85\cdot 400\cdot 1{,}52 = 517\ \text{kg/ha}\). Při 600 ks/ha vzroste přírůstek jen na 468,9 kg/ha, ale kapři váží 1,18 kg – pod tržní hmotností.

U vody

V roce 2024 se v Česku k chovu ryb využívalo 39 961 ha rybníků a z rybníků se vylovilo 17 834 t ryb, v průměru asi 446 kg na hektar. Z celkové produkce 18 685 t šlo 42 % na vývoz živých ryb a asi třetina na tuzemský trh živých ryb (MZe, Situační a výhledová zpráva Ryby, 2025).

10.5Rybníky a krajina

Rybníky zadržují vodu v krajině, zmírňují povodně a sucha a jsou útočištěm mokřadních rostlin, obojživelníků a ptáků. Zároveň mohou být zdrojem živin (krmení, hnojení) a v přetížených rybnících mizí ponořené rostliny i velký zooplankton (kapitola 6). Velkým problémem je zabahnění – v rybnících se odhaduje asi 200 milionů m³ sedimentů – a sucho. Rybníkáři hlásí i škody působené rybožravými predátory: podle Rybářského sdružení ČR a Českého rybářského svazu dosáhly v roce 2024 u jejich členů asi 545 milionů Kč, nejvíc od kormorána velkého a vydry říční (obě jsou chráněné druhy; konflikt řeší kompenzace a regulace podle zákona). Hospodaření v rybnících je proto vždy kompromisem mezi produkcí, ochranou přírody a vodou v krajině.

10.6Procvičení

1
Rybník má 50 ha a průměrný výlov 450 kg/ha. Kolik tun ryb se vyloví? Jaký je průměrný výlov v ČR v roce 2024 (17 834 t z 39 961 ha)?
\(50\cdot 450 = 22\,500\ \text{kg} = \mathbf{22{,}5\ t}\). Průměr ČR \(17\,834\,000/39\,961 = \mathbf{446\ kg/ha}\).
2
Kolik kilogramů obilí je třeba na přírůstek 300 kg kapra, pokud by veškerý přírůstek šel z obilí s krmným koeficientem 3,5? Proč se to v praxi tak nepočítá?
\(300\cdot 3{,}5 = \mathbf{1\,050\ kg}\). Obilí ale samo nestačí – chybí v něm bílkoviny. Kapr roste z kombinace přirozené potravy (bílkoviny) a obilí (energie); krmný koeficient obilí platí jen při dostatku přirozené potravy.
3
S parametry z příkladu (\(P_t = 478{,}6\), \(g_{max} = 2\), \(w_0 = 0{,}4\)) najděte obsádku, při které kapři dorostou na 2,0 kg.
Hledáme N, pro které \(T/N = 1{,}6\). Numericky (půlením intervalu) vychází \(N \approx \mathbf{235\ ks/ha}\), přírůstek 376,8 kg/ha a výlov \(0{,}85\cdot 235\cdot 2{,}0 \approx 400\ \text{kg/ha}\). Větší ryby znamenají menší celkovou produkci.
4
Proč celkový přírůstek s rostoucí obsádkou přestane růst, a proč přesto může růst výlov v kilogramech?
Přírůstek je shora omezen potravou \(P_t\). Výlov ale obsahuje i hmotnost nasazených ryb \(s N w_0\), která roste s obsádkou. Rozhoduje proto čistá produkce (výlov minus násada) a kusová hmotnost – ryby pod tržní velikostí se špatně prodávají a musí se chovat další rok.
5
Jaký podíl produkce tržních ryb v roce 2024 tvořil vývoz živých ryb (7 849 t) a tuzemský trh živých ryb (6 252 t)?
Vývoz \(7\,849/18\,685 = \mathbf{42\ \%}\), tuzemský trh živých ryb \(6\,252/18\,685 = \mathbf{33\ \%}\); zbytek se zpracoval (12,6 %), zůstal v zásobě nebo šel na násadu.
Co si odnést
  • Zlatý věk rybníkářství byl v 15. a 16. století: Zlatá stoka (Štěpánek Netolický), Rožmberk a Nová řeka (Jakub Krčín).
  • Rybník je dílo s hrází, požerákem a kádištěm; tradice letnění a zimování udržuje dno zdravé.
  • Kapr se chová tři roky (K0 → K3) v polykultuře; obilí doplňuje přirozenou potravu, nenahrazuje ji.
  • Hustší obsádka dává menší ryby; celková produkce je shora omezená potravou a kyslíkem.
Část IIIVysoká škola
11

Akvakultura a recirkulační systémyvysoká škola

Polovina vodních živočichů, které lidstvo sní, už pochází z chovu, ne z volného lovu. Akvakultura sahá od extenzivních rybníků po halové recirkulační systémy (RAS), kde se voda čistí a vrací do nádrží. Čím intenzivnější chov, tím víc rozhoduje chemie vody: kyslík, amoniak, dusitany a dusičnany, oxid uhličitý a pH.

🔁

Recirkulační farma je akvárium velikosti tělocvičny. Každý kilogram krmiva se v rybách promění v amoniak, který by je během hodin otrávil – kdyby ho bakterie v biofiltru nepřeměňovaly na dusičnany. Chovatel tak ve skutečnosti chová dvě zvířata: ryby a bakterie.

chovnénádrže mechanickýfiltr biofiltrNH₄⁺ → NO₃⁻ odplyněníCO₂ ven okysličeníO₂, UV dezinfekce čerpadlozpět do nádrží kal ven výměna 1–10 % za den
Obr. 11.1 Recirkulační systém (schéma). Voda z nádrží projde mechanickým filtrem (zachytí kal a zbytky krmiva), biofiltrem (nitrifikace), odplyněním CO₂ a okysličením, často i UV dezinfekcí, a vrací se do nádrží. Doplňuje se jen malá část vody.
Recirkulační farma: amoniak, dusičnany a biofiltr
Systém o objemu 200 m³. Nastavte denní krmnou dávku a obsah bílkovin, kolik vody denně vyměníte, jaký průtok vede přes biofiltr a jaké je pH a teplota. Graf ukazuje ustálené koncentrace dusíkatých látek v závislosti na výměně vody.
LABORATOŘ
Model: produkce amoniakálního dusíku \(P_{TAN} = F \cdot PC \cdot 0{,}092\) (Timmons a Ebeling); ustálená koncentrace v dobře promíchaném systému \(C = P_{TAN}/(Q + 24 R E)\) s jednoprůchodovou účinností biofiltru E = 50 %; dusičnany \(P_{nitr}/Q\) bez denitrifikace; podíl NH₃ podle Emersona a kol. (1975). Kyslík: ryby 0,25 kg O₂ na kg krmiva, nitrifikace 4,57 g O₂ a 7,14 g CaCO₃ na g nitrifikovaného dusíku; plocha biofiltru při 0,5 g TAN na m² a den. Orientační limit NH₃-N 0,02 mg/l. Ilustrativní hodnoty, ne projekt farmy.
+Teorie: akvakultura ve světě a v Česku, intenzita chovu, krmiva, kvalita vody, nitrifikace a návrh biofiltru, bilance RAS, akvaponie, zdraví a welfare

11.1Akvakultura ve světě a v Česku

Světová produkce rybolovu a akvakultury dosáhla v roce 2023 rekordních 228 milionů tun, z toho 189 milionů tun vodních živočichů, z nichž 52 % pocházelo z akvakultury a 48 % z rybolovu (FAO, citováno podle MZe 2025). Průměrná spotřeba ryb ve světě činila v roce 2022 asi 20,7 kg na osobu. V Česku se spotřeba dlouhodobě drží kolem 5–6 kg na osobu ročně (5,7 kg v roce 2024), z toho sladkovodních ryb tuzemského původu jen asi 1,1 kg. Česká akvakultura je převážně rybniční; zvláštní zařízení (hlavně pstruhařství) dodala v roce 2024 840 t ryb.aquaculture, capture fisheries

11.2Intenzita chovu

Tab. 11.1Stupně intenzity chovu ryb (typické rysy)
TypPotravaHustota rybVoda a energie
extenzivní rybníkpřirozená potravastovky kg na hasrážky a přítok, bez techniky
polointenzivní rybníkpřirozená potrava + obilístovky kg až tuny na hapřítok, příp. aerace
průtočný chov (pstruhařství)kompletní granuledesítky kg na m³velký průtok čisté chladné vody
klece v nádržíchkompletní granuledesítky kg na m³okolní voda, odpady do nádrže
recirkulační systémkompletní granuledesítky kg na m³výměna 1–10 % za den, čerpadla, kyslík, elektřina

11.3Krmiva a krmný koeficient

V intenzivním chovu dostávají ryby kompletní krmivo (extrudované granule) s 40–50 % bílkovin pro dravé a lososovité ryby. Krmný koeficient FCR (kg krmiva na kg přírůstku) bývá u kvalitních granulí kolem 1, protože ryby jsou studenokrevné, nemusejí se udržovat v teple ani nést své tělo proti gravitaci. Udržitelnost omezuje rybí moučka a olej z mořských ryb; nahrazují je rostlinné bílkoviny, hmyz, mikrořasy a vedlejší produkty.feed conversion ratio, fishmeal

Krmný koeficient a specifická rychlost růstu\[FCR = \frac{F}{W_t - W_0},\qquad SGR = \frac{\ln W_t - \ln W_0}{t}\cdot 100\ [\%/\text{den}]\]

11.4Kvalita vody v intenzivním chovu

  • Kyslík: lososovité ryby potřebují trvale nad 6 mg/l; v RAS se dodává čistý kyslík a měří se nepřetržitě.
  • Oxid uhličitý z dýchání se hromadí; odstraňuje se odplyněním (provzdušněním přepadu).
  • Amoniak: jedovatý je NH₃, jehož podíl roste s pH a teplotou (kapitola 5). Dusitany jsou meziproduktem nitrifikace a v krvi tvoří methemoglobin; chloridy jejich příjem žábrami tlumí. Dusičnany jsou mnohem méně jedovaté, ale bez výměny vody nebo denitrifikace se hromadí.
  • pH a zásaditost: nitrifikace spotřebovává zásaditost (hydrogenuhličitany) a okyseluje vodu; dodává se vápno nebo hydrogenuhličitan sodný.

11.5Nitrifikace a návrh biofiltru

Amoniak oxidují dvě skupiny bakterií: nejdřív na dusitany (např. Nitrosomonas), pak na dusičnany (Nitrobacter, Nitrospira). Biofiltr je nádoba s nosičem s velkým povrchem (plastová tělíska v pohyblivém loži, skrápěné náplně), na kterém bakterie rostou v biofilmu. Nový filtr potřebuje týdny, než se bakterie usadí („zajetí“ filtru).nitrification, biofilm, moving bed bioreactor

krmivobílkoviny rybažábry NH₃/NH₄⁺jedovatý NO₂⁻dusitany NO₃⁻dusičnany nitrifikace v biofiltru: spotřebuje O₂ a zásaditost výměna vody, denitrifikace, rostliny zbytek dusíkuv přírůstku a kalu
Obr. 11.2 Cesta dusíku v recirkulačním systému. Část dusíku z krmiva zůstane v rybách a v nesnědeném krmivu a výkalech (kal), většina odchází žábrami jako amoniak.
Produkce TAN z krmiva a stechiometrie nitrifikace na 1 g dusíku\[P_{TAN} = F\cdot PC\cdot 0{,}092,\qquad \mathrm{NH_4^+ + 2\,O_2 \rightarrow NO_3^- + 2\,H^+ + H_2O}:\ 4{,}57\ \text{g O}_2,\ 7{,}14\ \text{g CaCO}_3\]
Příklad Farma s 50 kg krmiva denně

Krmivo se 45 % bílkovin: \(P_{TAN} = 50\cdot 0{,}45\cdot 0{,}092 = 2{,}07\ \text{kg/den}\). Nitrifikace spotřebuje \(2{,}07\cdot 4{,}57 = 9{,}46\ \text{kg O}_2\) a \(2{,}07\cdot 7{,}14 = 14{,}8\ \text{kg CaCO}_3\) denně, ryby dalších \(50\cdot 0{,}25 = 12{,}5\ \text{kg O}_2\). Při nitrifikační kapacitě 0,5 g TAN na m² a den je potřeba \(2\,070/0{,}5 = 4\,140\ \text{m}^2\) povrchu nosiče, při 500 m²/m³ asi 8,3 m³ náplně.

11.6Bilance recirkulačního systému

V dobře promíchaném systému o objemu V se amoniak odstraňuje výměnou vody (Q, m³/den) a biofiltrem (průtok R m³/h s jednoprůchodovou účinností E). V ustáleném stavu se produkce rovná odstranění:

Ustálená koncentrace TAN a dusičnanů (bez denitrifikace)\[V\frac{dC}{dt} = P - (Q + 24RE)\,C \;\Rightarrow\; C_{TAN} = \frac{P}{Q + 24RE},\qquad C_{NO_3} = \frac{P_{nitr}}{Q}\]

V příkladu výše (V = 200 m³, výměna 10 %, tj. 20 m³/den, průtok biofiltrem 150 m³/h, E = 0,5) je \(C_{TAN} = 2\,070/(20 + 1\,800) = 1{,}14\ \text{mg/l}\); při 20 °C a pH 7,2 je z toho NH₃ jen 0,62 %, tedy 0,007 mg/l. Dusičnanový dusík ale vystoupá na \(2\,070\cdot(1\,800/1\,820)/20 \approx 102\ \text{mg/l}\). Recirkulace tak řeší amoniak, ne dusičnany – ty vyžadují výměnu vody, denitrifikaci nebo rostliny.

U vody

Akvaponie spojuje recirkulační chov ryb s pěstováním rostlin, které dusičnany a fosfor z vody odebírají. Integrovaná multitrofická akvakultura kombinuje druhy z různých trofických úrovní (ryby, mlže, řasy), aby odpad jednoho byl potravou druhého. Rybníky s polykulturou jsou vlastně její nejstarší podobou.

11.7Zdraví a welfare

Vysoká hustota usnadňuje šíření nemocí. U kapra jsou obávané virové nákazy, například koi herpesviróza a jarní virémie kaprů; nákazy ryb jsou předmětem veterinárního dozoru. Prevence stojí na biologické bezpečnosti (karanténa nových ryb, dezinfekce, kontrola původu násady), dobré kvalitě vody, přiměřené hustotě a vakcinaci tam, kde existuje. Léčiva včetně antibiotik předepisuje jen veterinární lékař. Welfare se hodnotí podle chování, stavu ploutví a kůže, růstu a úmrtnosti; přiměřená hustota závisí na druhu a kvalitě vody, ne jen na kilogramech na krychlový metr.biosecurity, fish welfare

11.8Procvičení

1
Farma krmí 100 kg krmiva denně se 40 % bílkovin. Kolik amoniakálního dusíku vzniká a jakou plochu nosiče biofiltr potřebuje při 0,5 g TAN na m² a den? Jaký objem náplně při 500 m²/m³?
\(100\cdot 0{,}40\cdot 0{,}092 = \mathbf{3{,}68\ kg/den}\). Plocha \(3\,680/0{,}5 = \mathbf{7\,360\ m^2}\), objem \(7\,360/500 = \mathbf{14{,}7\ m^3}\).
2
V systému vzniká 2,07 kg TAN denně a vše se nitrifikuje. Kolik vody denně musíte vyměnit, aby dusičnanový dusík nepřesáhl 50 mg/l?
\(Q = 2\,070\ \text{g}/50\ \text{g/m}^3 = \mathbf{41{,}4\ m^3/den}\), u systému 200 m³ asi 21 % objemu denně – pokud se dusičnany neodstraňují jinak (denitrifikace, rostliny).
3
Při 20 °C stoupne pH ze 7 na 8. Kolikrát vzroste podíl NH₃?
\(f(7) = 0{,}394\ \%\), \(f(8) = 3{,}807\ \%\); poměr \(\mathbf{9{,}66}\)×. Proto se při dávkování zásad do RAS hlídá, aby pH nepřestřelilo.
4
Pstruzi za měsíc přibrali 900 kg a spotřebovali 1 000 kg granulí. Jaký je krmný koeficient? Proč ho nelze přímo srovnat s krmným koeficientem obilí v rybníce (asi 3,5)?
\(FCR = 1\,000/900 = \mathbf{1{,}11}\). Granule jsou kompletní krmivo s bílkovinami a vysokou stravitelností; obilí v rybníce je jen doplněk k přirozené potravě a jeho koeficient vyjadřuje jiný vztah.
5
V laboratoři nastavte výměnu vody 2 % a zbytek ponechte. Co se stane s dusičnany a amoniakem a co z toho plyne pro provoz?
Q = 4 m³/den: TAN \(2\,070/(4 + 1\,800) = 1{,}15\ \text{mg/l}\) – skoro beze změny (odstraňuje ho biofiltr), ale dusičnanový dusík \(2\,070\cdot(1\,800/1\,804)/4 \approx 516\ \text{mg/l}\). Velmi malá výměna vody vyžaduje denitrifikační stupeň nebo akvaponii.
Co si odnést
  • Z akvakultury dnes pochází přes polovinu vodních živočichů; v Česku převažuje rybniční chov kapra.
  • Krmivo se mění v amoniak (\(P_{TAN} = F\cdot PC\cdot 0{,}092\)); biofiltr ho nitrifikuje za spotřeby kyslíku a zásaditosti.
  • V RAS řeší biofiltr amoniak, dusičnany se ale hromadí – odvádí je výměna vody, denitrifikace nebo rostliny.
  • Hustý chov stojí na nepřetržité kontrole kyslíku a pH a na biologické bezpečnosti.
Část IIIVysoká škola
12

Ochrana ryb a vod, řízení populacívysoká škola

Ryby v řekách ohrožují jezy, které jim brání v tahu, znečištění, sucho a teplá voda, zavlečené druhy i nadměrný lov. Ochrana stojí na dvou pilířích: vrátit řekám průchodnost a přirozená stanoviště a lovit tak, aby populace stačila obnovovat to, co rybáři odeberou. K tomu druhému slouží modely populační dynamiky – a z nich vyplývá i smysl lovných měr.

🐟

Úhoř, který vyrostl v Labi, musí na tření doplavat do Sargasového moře, přes tisíce kilometrů. Kdyby po cestě potkal deset jezů a každým prošel s pravděpodobností 80 %, doplavalo by z deseti úhořů jen něco přes jednoho. Překážky se násobí.

100 %80 %64 %51 %41 %33 %26 % dolní toktrdliště nad posledním jezem podíl táhnoucích ryb, které se dostanou nad daný jez (průchodnost každého jezu 80 %)
Obr. 12.1 Kumulativní průchodnost toku: \(0{,}8^6 = 26\ \%\). I dobře fungující rybí přechody na dlouhé kaskádě jezů nestačí; proto se nepotřebné překážky odstraňují.
Lovná míra, intenzita lovu a výnos (model Bevertona a Holta)
Model sleduje jeden ročník ryb od 1 roku do 20 let: ryby rostou podle von Bertalanffyho rovnice, umírají přirozeně (M) a rybolovem (F), který začíná, jakmile dorostou lovné míry. Graf ukazuje výnos na jednoho rekruta podle intenzity lovu pro tři lovné míry. Dlaždice ukazují, kolik zůstane z potenciálu tření (SPR).
LABORATOŘ
Model: měsíční krok, \(N_{t+\Delta} = N_t e^{-(M + F s_t)\Delta}\), úlovek podle Baranovovy rovnice \(C = \frac{F s}{Z} N (1 - e^{-Z\Delta})\), \(s_t = 1\) pro \(L \ge L_c\). Výnos na rekruta YPR = součet úlovku × hmotnosti \(W = aL^b\). SPR = biomasa dospělých (L ≥ délka dospělosti) na rekruta při daném lovu / bez lovu. Růst jako v kapitole 2; délka dospělosti štika 40, candát 38, kapr 35 cm. Ilustrativní parametry jedné populace.
+Teorie: hrozby, migrace a rybí přechody, invazní druhy, populační dynamika, výnos na rekruta a lovné míry, zarybňování, klimatická změna

12.1Co ryby ohrožuje

  • Ztráta stanovišť: napřímení a opevnění koryt, odstranění štěrkových lavic, mrtvého dřeva a tůní, odvodnění niv.
  • Migrační překážky: jezy, stupně a hráze přerušují tahy na trdliště a za potravou; turbíny vodních elektráren zraňují ryby táhnoucí po proudu.
  • Znečištění: bodové (odpadní vody, havárie) i plošné (živiny, pesticidy, splachy z polí); eutrofizace (kapitola 6).
  • Sucho a teplo: nízké průtoky, vyšší teplota a méně kyslíku, vysychání drobných toků.
  • Invazní druhy a nemoci, predace (kormorán, vydra) a nadměrný nebo nevhodný odlov.

12.2Migrace

Anadromní ryby žijí v moři a do řek táhnou na tření (losos obecný; z povodí Labe během 20. století vymizel a od konce 90. let probíhá jeho návrat vysazováním). Katadromní ryby žijí ve sladké vodě a třou se v moři: úhoř říční táhne do Sargasového moře, jeho populace se od 80. let zhroutila, Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ho vede jako kriticky ohrožený a EU přijala nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 o obnově jeho populace. Potamodromní ryby migrují v rámci řeky (parma, podoustev, ostroretka, jelec jesen na trdliště).anadromous, catadromous, potamodromous migration

12.3Rybí přechody

Rybí přechod umožňuje rybám překonat překážku. Nejlépe fungují přírodě blízké obtoky a balvanité rampy, které napodobují bystřinu; v sevřených místech se staví technické přechody s řadou komůrek spojených štěrbinami (štěrbinový přechod), u vysokých hrází i rybí výtahy. Rozhoduje, zda ryba vstup najde (atrakční proud), zda rychlost proudu a spád mezi komůrkami odpovídají plaveckým schopnostem nejslabších druhů a zda přechod funguje při nízkých i vysokých průtocích. Účinnost se ověřuje monitoringem (značení, počítadla, elektrolov). Zákon zakazuje lov v rybím přechodu a 50 m nad ním a pod ním (§ 13 odst. 3 zákona č. 99/2004 Sb.).fish pass, nature-like bypass, vertical slot fishway, attraction flow

přírodě blízký obtokbalvanitá rampaštěrbinový přechod obtokjez modře voda, oranžově cesta ryb komůrkami; proud teče shora dolů
Obr. 12.2 Typy rybích přechodů (schéma, pohled shora). Přírodě blízké řešení slouží i jako stanoviště; technický přechod se vejde do stísněného místa, ale má užší rozsah průtoků a druhů.
Kumulativní průchodnost n překážek s průchodnostmi \(p_i\)\[P_n = \prod_{i=1}^{n} p_i\]

Evropská rámcová směrnice o vodách (2000/60/ES) požaduje dobrý ekologický stav povrchových vod; ryby jsou jednou z biologických složek, podle nichž se stav hodnotí. Obnova průchodnosti a odstraňování nepotřebných jezů jsou proto součástí plánů povodí.

12.4Invazní druhy

Invazní nepůvodní druh je zavlečený druh, který se šíří a poškozuje původní přírodu. Nařízení EU č. 1143/2014 vede unijní seznam druhů, které se nesmějí dovážet, chovat, prodávat ani vypouštět. Z ryb na něm jsou například střevlička východní (Pseudorasbora parva), slunečnice pestrá (Lepomis gibbosus), hlavačkovec Glehnův (Perccottus glenii) a sumeček černý (Ameiurus melas), z korýšů severoameričtí raci (signální, pruhovaný, mramorovaný aj.), kteří přenášejí račí mor smrtelný pro naše raky. Zákon o rybářství zakazuje vracet invazní druhy z unijního seznamu zpět do vody a používat je jako nástražní ryby; do denního limitu se nepočítají.invasive alien species, Union list

Pozor

Většina invazí začala nenápadně: rybky vypuštěné z akvária, příměs v násadě kapra, nástražní rybky přenesené z jiné vody. Nikdy nepřenášejte živé ryby, raky ani vodu mezi revíry a nevypouštějte akvarijní živočichy do přírody.

12.5Populační dynamika

Počet ryb jednoho ročníku klesá exponenciálně s okamžitým koeficientem celkové úmrtnosti Z, který je součtem rybolovné úmrtnosti F a přirozené M. Podíl úhynu připadající na rybolov popisuje Baranovova rovnice úlovku:instantaneous mortality, Baranov catch equation

Úbytek ročníku a Baranovova rovnice za jeden rok\[N(t) = N_0\,e^{-Zt},\quad Z = F + M,\qquad C = \frac{F}{Z}\,N_0\,(1 - e^{-Z})\]
Příklad Tisíc štik a jeden rok

Při F = 0,4 a M = 0,3 je Z = 0,7. Za rok uhyne \(1\,000\,(1 - e^{-0{,}7}) = 503\) štik, z toho rybáři uloví \(0{,}4/0{,}7\cdot 503{,}4 = 288\). Celkovou úmrtnost lze odhadnout z věkové struktury úlovku (úlovková křivka): je-li v úlovku 400 tříletých a 220 čtyřletých ryb, \(Z = \ln(400/220) = 0{,}60\).

12.6Výnos na rekruta a smysl lovných měr

R. J. H. Beverton a S. J. Holt (1957) ukázali, že výnos z populace závisí na tom, kolik lovíme (F) a od jaké velikosti (lovná míra, \(L_c\)). Pro jednoho rekruta, který vstoupí do populace ve věku \(t_r\) a lovit se začne ve věku \(t_c\), je

Výnos na rekruta (Beverton–Holt)\[Y/R = \int_{t_c}^{t_\lambda} F\,e^{-M(t_c - t_r)}\,e^{-(F + M)(t - t_c)}\,W(t)\,dt\]

Příliš malá lovná míra vede k růstovému přelovení: ryby se loví dřív, než stačí přibrat, a výnos klesá. Příliš velká intenzita lovu vede k přelovení náboru: ubývá dospělců a jiker. Míru ochrany potenciálu tření vyjadřuje SPR (spawning potential ratio); v rybářské vědě se za rizikovou obvykle považuje hodnota pod 20–30 %. Lovná míra nad délkou pohlavní dospělosti zajišťuje, aby se každá ryba aspoň jednou vytřela.yield per recruit, growth overfishing, recruitment overfishing, spawning potential ratio

Tab. 12.1Model laboratoře pro štiku (M = 0,3, F = 0,5)
Lovná míravýnos na rekrutaSPRúlovek na 1 000 rekrutůprůměrná délka v úlovku
40 cm685 g18,0 %475 ks55,4 cm
50 cm (vyhláška)775 g24,4 %389 ks62,8 cm
60 cm834 g33,1 %303 ks70,7 cm

Vyšší lovná míra v tomto modelu dává méně kusů, ale těžší ryby, vyšší výnos v kilogramech a víc dospělců. Proto se lovné míry u dravců v posledních desetiletích zvyšovaly a uživatelé revírů zavádějí lovná okna (kapitola 9).

12.7Zarybňování a genetika

Uživatelé revírů každoročně vysazují násadu, aby nahradili odlov a podpořili druhy, které se v upravených tocích nemohou rozmnožovat. Zarybňování má ale rizika: domestikované kmeny z líhní mají jiné vlastnosti než místní populace, kříží se s nimi a mohou snižovat jejich přizpůsobení; s násadou se šíří nemoci a nepůvodní druhy. Dobrá praxe dává přednost obnově stanovišť a přirozenému rozmnožování, používá místní generační ryby a výsledky ověřuje monitoringem (elektrolov smí provádět jen oprávněná osoba s povolením).

12.8Klimatická změna

Oteplování vody a delší období nízkých průtoků zmenšují pstruhové a lipanové pásmo, prohlubují letní kyslíkové deficity a zvýhodňují teplomilné, často nepůvodní druhy. Adaptací jsou zastínění toků břehovými porosty, obnova niv a mokřadů, které zadržují vodu, prostupnost toků (ryby se mohou přesunout do chladnějších úseků) a pružná pravidla rybolovu v extrémních obdobích.

12.9Procvičení

1
Řeka má 5 jezů s průchodností 80 %. Jaký podíl ryb dorazí nad poslední jez? Kolik při 10 jezech s průchodností 95 %?
\(0{,}8^5 = \mathbf{32{,}8\ \%}\); \(0{,}95^{10} = \mathbf{59{,}9\ \%}\). Vysoká průchodnost každé překážky je nutná, ale kumulace i tak zůstává.
2
V úlovku je 400 tříletých a 220 čtyřletých ryb (stejná síla ročníků a lovitelnost). Odhadněte Z a při M = 0,3 rybolovnou úmrtnost F.
\(Z = \ln(400/220) = \mathbf{0{,}60}\); \(F = Z - M = \mathbf{0{,}30}\). Rybolov tedy zabíjí zhruba stejně ryb jako přirozené příčiny.
3
Ročník 1 000 ryb, F = 0,4, M = 0,3. Kolik ryb za rok uhyne celkem, kolik se uloví a kolik přežije?
Přežije \(1\,000\,e^{-0{,}7} = \mathbf{497}\), uhyne \(\mathbf{503}\), z toho uloví \(0{,}4/0{,}7\cdot 503{,}4 = \mathbf{288}\) a přirozeně uhyne 216.
4
Podle Tab. 12.1 porovnejte lovnou míru štiky 40 a 50 cm. O kolik procent vzroste výnos v kilogramech a jak se změní SPR?
Výnos \(775{,}4/684{,}8 = 1{,}132\), tedy o \(\mathbf{13\ \%}\) víc, přestože se uloví o 18 % méně kusů (389 proti 475). SPR vzroste z 18,0 % na 24,4 %, tedy nad rizikovou hranici kolem 20 %.
5
V laboratoři zvolte kapra, lovnou míru 40 cm a zvyšujte F z 0,5 na 1,0. Co se stane s výnosem a SPR? Jak by pomohla vyšší lovná míra?
Při F = 0,5 je YPR 1 106 g a SPR 19,9 %, při F = 1,0 jen 1 023 g a 10,7 % – výnos klesá a populace je přelovená. S lovnou mírou 50 cm a F = 1,0 je YPR 1 259 g a SPR 21,2 %. Vyšší míra kompenzuje část tlaku, ale nejistota parametrů vede v praxi k opatrnějšímu F.
Co si odnést
  • Průchodnost řeky je součin průchodností překážek; rybí přechody pomáhají, odstranění zbytečných jezů víc.
  • Invazní druhy z unijního seznamu se nesmějí vracet do vody ani přenášet; ryby a vodu mezi revíry nepřenášejte.
  • Ročník ubývá jako \(e^{-(F+M)t}\); Baranovova rovnice určuje, kolik z úhynu připadne na rybolov.
  • Lovná míra nad délkou dospělosti chrání tření a v modelu Bevertona a Holta často zvyšuje i výnos v kilogramech.
PřílohaA

Slovníček

PřílohaB

Vzorce a pravidla na jednom místě

Základy (kapitoly 1–4)

Plynový měchýř: podíl objemu pro vyvážení, Boylův zákon, tlak v hloubce\[\frac{V_m}{V_t + V_m} = 1 - \frac{\rho_w}{\rho_t},\qquad pV = \text{konst.},\qquad p = 101{,}3\ \text{kPa} + \rho g h\]
Ventilace žaber (Fickův princip), Snellovo okno\[\dot V_w = \frac{\dot M_{O_2}}{C_{in}E},\qquad \theta_c = \arcsin\frac{1}{n} = 48{,}6°,\qquad r = h\tan\theta_c\]
Denní stupně, růst a kondice\[t \approx \frac{D}{T},\qquad L(t) = L_\infty\big(1 - e^{-k(t - t_0)}\big),\qquad W = aL^b,\qquad K = 100\,\frac{W}{L^3}\]
Bouřka a prut pod vedením\[s \approx 343\ \text{m/s}\cdot t,\qquad d = \sqrt{x^2 + (h - 1{,}5)^2} - L\]

Střední škola (kapitoly 5–8)

Kyslíková bilance, nasycení, teplotní koeficient\[\frac{dC}{dt} = P(t) - R + k(C_s - C),\qquad \text{nasycení} = \frac{C}{C_s},\qquad \frac{R_2}{R_1} = Q_{10}^{(T_2 - T_1)/10}\]
Nedisociovaný amoniak\[f_{NH_3} = \frac{1}{1 + 10^{pK_a - \mathrm{pH}}},\qquad pK_a = 0{,}09018 + \frac{2\,729{,}92}{T + 273{,}15}\]
Trofické úrovně, Vollenweider, Carlson\[P_n = P_1 e^{n-1},\qquad P = \frac{P_{in}}{1 + \sqrt{\tau}},\qquad TSI = 14{,}42\ln P + 4{,}15 = 9{,}81\ln Chl + 30{,}6 = 60 - 14{,}41\ln SD\]
Splávek, páka prutu, nosnost vlasce\[h_{pod} = \frac{m_z - N}{\rho\pi r^2},\qquad F_{ruka}\,a = F_{ryba}\,L,\qquad \frac{F_2}{F_1} = \Big(\frac{d_2}{d_1}\Big)^2\]
Tab. B.1Nejdůležitější rybářská pravidla v mimopstruhovém revíru (vyhláška č. 197/2004 Sb.)
PravidloHodnota
lovné míryštika 50, candát 45, kapr 40, sumec 70, úhoř 50, bolen 40, lín 20, pstruh 25, lipan 30 cm
hájení dravcůbolen, candát, okoun, sumec, štika 1. 1. – 15. 6.
přívlač, nástražní rybka16. 6. – 31. 12.
denní doba lovuIV–IX 4–24 h, X–III 5–22 h
denní limit7 kg; nejvýše 2 ks kapra, amura, štiky, candáta, bolena, sumce; 3 lososovité
udicenejvýše 2, přívlač 1 v ruce

Vysoká škola (kapitoly 9–12)

Kombinace rizik a opakované ulovení\[m = 1 - \prod_i (1 - m_i),\qquad S_n = (1 - m)^n\]
Produkční model rybníka\[P_t = P_n + \frac{F}{k_k},\qquad T = \frac{N g_{max}}{\big(1 + (N g_{max}/P_t)^3\big)^{1/3}},\qquad w = w_0 + \frac{T}{N}\]
Recirkulace: amoniak, nitrifikace, ustálené koncentrace, krmný koeficient\[P_{TAN} = F\cdot PC\cdot 0{,}092,\qquad 4{,}57\ \text{g O}_2,\ 7{,}14\ \text{g CaCO}_3\ /\ \text{g N},\qquad C = \frac{P}{Q + 24RE},\qquad FCR = \frac{F}{\Delta W}\]
Populační dynamika a výnos na rekruta\[N(t) = N_0 e^{-(F+M)t},\qquad C = \frac{F}{Z}N_0(1 - e^{-Z}),\qquad Z = \ln\frac{N_a}{N_{a+1}},\qquad Y/R = \int_{t_c}^{t_\lambda} F e^{-M(t_c - t_r)} e^{-Z(t - t_c)} W(t)\,dt\]
Kumulativní průchodnost toku\[P_n = \prod_{i=1}^{n} p_i\]
PřílohaC

Zdroje a předpoklady

Právní předpisy (stav k 13. 10. 2026)

  • Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), aktuální znění účinné od 1. 7. 2025: § 2 (pojmy), § 3 (rybníkářství), § 13 (lov, zakázané způsoby, denní limity), § 13a–13c (rybářský lístek a povolenka), § 30 (přestupky fyzických osob). Ověřeno 14. 10. 2026 (zakonyprolidi.cz).
  • Vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství, aktuální znění od 1. 7. 2024 (novela vyhláškou č. 292/2023 Sb.): § 8a (denní limity), § 10 a 10a (rybářský lístek a kvalifikace), § 11 (měření a lovné míry), § 12 (denní doby lovu), § 13 (doby hájení), § 14–17 a příloha č. 7 (způsoby lovu), § 15 (vracení ryb). Ověřeno 14. 10. 2026 (zakonyprolidi.cz).
  • Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, sazebník, položka 14 (rybářský lístek: 30 dní 200 Kč, 10 let 500 Kč, resp. 250 Kč, doba neurčitá 1 000 Kč). Ověřeno 14. 10. 2026.
  • Zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), § 46 odst. 3 – ochranná pásma nadzemních vedení. Ověřeno 14. 10. 2026.
  • Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, příloha III – zvláště chráněné druhy ryb a mihulí. Ověřeno 14. 10. 2026.
  • Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání; nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 o invazních nepůvodních druzích; nařízení Rady (ES) č. 1100/2007 o opatřeních pro obnovu populace úhoře říčního; směrnice 2000/60/ES (rámcová směrnice o vodách).

Statistiky a údaje

  • Ministerstvo zemědělství: Situační a výhledová zpráva Ryby, Praha 2025 (údaje k 21. 11. 2025): produkce tržních ryb 2024 18 685 t (rybníky 17 834 t, zvláštní zařízení 840 t), kapr 85,9 %, rybníky přes 24 tisíc o ploše téměř 52 tisíc ha, k chovu využito 39 961 ha, přes 2 000 revírů o výměře asi 42 tisíc ha, asi 350 tisíc členů ČRS a MRS, výlov na udici v tekoucích vodách 3 450 t, spotřeba ryb 5,7 kg na osobu, škody rybožravých predátorů 2024 asi 545 mil. Kč, světová produkce podle FAO (SOFIA 2024).
  • Údaje o rybníku Rožmberk (vodní plocha asi 489 ha, hráz asi 2,4 km, stavba 1584–1590) a Zlaté stoce podle běžně uváděných údajů správce a regionálních zdrojů; ověřeno 14. 10. 2026.
  • European Resuscitation Council: doporučení pro resuscitaci, oddíl o tonutí (pět úvodních vdechů).

Literatura

  • Hanel, L.; Lusk, S.: Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim, 2005.
  • Dubský, K.; Kouřil, J.; Šrámek, V.: Obecné rybářství. Praha: Informatorium, 2003.
  • Hartman, P.; Regenda, J.: Praktika v rybníkářství. Vodňany: Jihočeská univerzita, Fakulta rybářství a ochrany vod, 2014.
  • Šusta, J.: Pět století rybničního hospodářství v Třeboni. Třeboň, 1898.
  • Kottelat, M.; Freyhof, J.: Handbook of European Freshwater Fishes. Cornol a Berlín: vlastním nákladem, 2007.
  • Helfman, G. S.; Collette, B. B.; Facey, D. E.; Bowen, B. W.: The Diversity of Fishes. 2. vyd. Chichester: Wiley-Blackwell, 2009.
  • Moyle, P. B.; Cech, J. J.: Fishes: An Introduction to Ichthyology. 5. vyd. Upper Saddle River: Prentice Hall, 2004.
  • Wetzel, R. G.: Limnology: Lake and River Ecosystems. 3. vyd. San Diego: Academic Press, 2001.
  • Lellák, J.; Kubíček, F.: Hydrobiologie. Praha: Karolinum, 1991.
  • Boyd, C. E.; Tucker, C. S.: Pond Aquaculture Water Quality Management. Boston: Kluwer, 1998.
  • Timmons, M. B.; Ebeling, J. M.: Recirculating Aquaculture. 2. vyd. Ithaca: Cayuga Aqua Ventures, 2010.
  • Benson, B. B.; Krause, D.: The concentration and isotopic fractionation of oxygen dissolved in freshwater and seawater in equilibrium with the atmosphere. Limnology and Oceanography 29 (1984), s. 620–632.
  • Emerson, K.; Russo, R. C.; Lund, R. E.; Thurston, R. V.: Aqueous ammonia equilibrium calculations: effect of pH and temperature. Journal of the Fisheries Research Board of Canada 32 (1975), s. 2379–2383.
  • Carlson, R. E.: A trophic state index for lakes. Limnology and Oceanography 22 (1977), s. 361–369.
  • Vollenweider, R. A.; Kerekes, J.: Eutrophication of Waters: Monitoring, Assessment and Control. Paříž: OECD, 1982.
  • Carpenter, S. R.; Kitchell, J. F.; Hodgson, J. R.: Cascading trophic interactions and lake productivity. BioScience 35 (1985), s. 634–639.
  • von Bertalanffy, L.: A quantitative theory of organic growth. Human Biology 10 (1938), s. 181–213.
  • Beverton, R. J. H.; Holt, S. J.: On the Dynamics of Exploited Fish Populations. Fishery Investigations, Series II, vol. 19. Londýn: HMSO, 1957.
  • Ricker, W. E.: Computation and interpretation of biological statistics of fish populations. Bulletin of the Fisheries Research Board of Canada 191 (1975).
  • Sneddon, L. U.; Braithwaite, V. A.; Gentle, M. J.: Do fishes have nociceptors? Evidence for the evolution of a vertebrate sensory system. Proceedings of the Royal Society B 270 (2003), s. 1115–1121.
  • Rose, J. D. a kol.: Can fish really feel pain? Fish and Fisheries 15 (2014), s. 97–133.
  • Ferguson, R. A.; Tufts, B. L.: Physiological effects of brief air exposure in exhaustively exercised rainbow trout. Canadian Journal of Fisheries and Aquatic Sciences 49 (1992), s. 1157–1162.
  • Bartholomew, A.; Bohnsack, J. A.: A review of catch-and-release angling mortality with implications for no-take reserves. Reviews in Fish Biology and Fisheries 15 (2005), s. 129–154.
  • Arlinghaus, R. a kol.: Understanding the complexity of catch-and-release in recreational fishing. Reviews in Fisheries Science 15 (2007), s. 75–167.
  • Hixon, M. A.; Johnson, D. W.; Sogard, S. M.: BOFFFFs: on the importance of conserving old-growth age structure in fishery populations. ICES Journal of Marine Science 71 (2014), s. 2171–2185.

Modelové předpoklady

  • Laboratoř 1: hustota tkání 1,07 g/cm³, sladká voda, izotermní Boylův zákon. Laboratoř 2 a 12: ilustrativní růstové parametry druhů (Tab. v popiscích), délky dospělosti a přirozená úmrtnost modelové.
  • Laboratoř 5 a hero: sinusová fotosyntéza 5:00–20:30, dýchání s \(Q_{10} = 2\), hloubka 1,5 m, rozpustnost podle Bensona a Krauseho; laboratoř 6: empirické vztahy OECD a Carlsonova indexu pro jezera, vliv ryb modelový.
  • Laboratoř 9: ilustrativní koeficienty úmrtnosti (směry vlivů podle přehledových studií). Laboratoř 10: krmný koeficient obilí 3,5, biologické maximum přírůstku 2 kg za sezónu, přežití 85 %. Laboratoř 11: systém 200 m³, účinnost biofiltru 50 % na průchod, kapacita 0,5 g TAN/(m²·den), spotřeba kyslíku rybami 0,25 kg na kg krmiva.
  • Siluety ryb v minihře a všechna schémata jsou vlastní a zjednodušené.

Studijní materiál, nenahrazuje učebnici, přípravu ke zkoušce na rybářský lístek, bližší podmínky uživatele revíru ani odbornou, veterinární či právní radu. V ohrožení života volejte 155 nebo 112. Stav předpisů k 13. 10. 2026.

Rybaření a rybníkářství – interaktivní průvodce · VzdělávAI · říjen 2026