INTERAKTIVNÍ PRŮVODCE · ŘÍJEN 2026

Geografie

Regiony světa a Česka
od kontinentů po kraje a města

Za vámi se kreslí lety mezi velkými městy světa. Neletí po přímce, ale po ortodromě, nejkratší cestě po povrchu koule, která na plochou mapu vychází jako oblouk. Mapa je ve stejnoploché projekci Equal Earth: státy mají správný poměr ploch, takže Afrika je tu tak velká, jak opravdu je.

právě letí–

vzdálenost po ortodromě–

letem 850 km/h–

nalétáno celkem–

ZačítPoznejte stát podle obrysu Česko podrobně

Úvodem

Jak průvodce používat

Regionální geografie zkoumá, čím se jednotlivé části světa liší a co je spojuje: kde žijí lidé, jak se jim daří, jak jsou propojená města a státy a proč hranice vedou tam, kde vedou. Průvodce začíná u otázky, co je vlastně region, projde světadíly a Česko a končí u témat úvodních vysokoškolských kurzů: globálních měst, regionálního rozvoje, geopolitiky a čtení map.

🧭

Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř: mapa, graf nebo minihra, kterou ovládáte myší i prstem. Pod ní dvě mise za XP. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: definice, ukazatele, řešené příklady a příklady k procvičení s úplným řešením. Teorie bývá o úroveň náročnější než úvodní text. Barevná tečka v obsahu ukazuje úroveň kapitoly. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.

Mapa průvodce

**Tab. 0.1**Kapitoly, úroveň a co se naučíte
Kapitola	Úroveň	Co se naučíte
1 Jak se regiony vymezují	základy	co je region, typy regionů, světadíly, makroregiony OSN a Světové banky, statistické regiony NUTS
2 Evropa	základy	části Evropy, Evropská unie, eurozóna a Schengen, jádro a periferie, poznávání států podle obrysu
3 Asie	základy	pět asijských makroregionů, Čína a Indie, Japonsko a „asijští tygři“, Blízký východ, srovnání států v číslech
4 Afrika	střední škola	regiony Afriky, koloniální hranice, populační růst, města, suroviny a integrace
5 Amerika	střední škola	Angloamerika a Latinská Amerika, regiony USA, Megalopolis, latinskoamerické město, integrační dohody
6 Austrálie a Oceánie	střední škola	Austrálie a Nový Zéland, Melanésie, Mikronésie, Polynésie, vzdálenost jako geografický faktor
7 Polární oblasti	střední škola	vymezení Arktidy a Antarktidy, Arktická rada, Smlouva o Antarktidě, nové námořní trasy
8 Česko podrobně	střední škola	kraje, okresy, obce, regiony soudržnosti, města, rozdíly mezi kraji v datech
9 Globální města a urbanizace	vysoká škola	měření urbanizace, stadia vývoje měst, modely města, pravidlo pořadí a velikosti, světová města
10 Regionální rozdíly a rozvoj	vysoká škola	HDP a parita kupní síly, index lidského rozvoje (HDI), jádro a periferie, konvergence, kohezní politika
11 Geopolitika regionů	vysoká škola	klasické a kritické geopolitické teorie, hranice, integrační uskupení, strategické průlivy, konflikty věcně
12 Jak číst mapu regionu	vysoká škola	kartogram a jeho klasifikace, problém modifikovatelné územní jednotky, GIS v kostce, souřadnicové systémy

Co budete potřebovat

Pro úvodní texty a laboratoře stačí procenta, poměry a čtení mapy a grafu. Teorie od kapitoly 9 používá logaritmy (pravidlo pořadí a velikosti, příjmový index HDI), geometrický průměr a základní statistiku (průměr, směrodatná odchylka, korelace); vše je v textu vysvětleno a spočítáno na příkladech.

Zeměpis a planeta Země vykládá do hloubky fyzickou geografii (reliéf, podnebí, vodstvo, půdy), demografii a obecné základy kartografie a GIS. Tento průvodce na ně odkazuje a sám se věnuje regionům: konkrétním světadílům, státům, oblastem a městům.
Dějepis vysvětluje historické pozadí hranic a konfliktů, Ekonomie mezinárodní obchod a růst, Statistika a modely regresi a korelaci, o které se opírají kapitoly 9, 10 a 12. Geologii a podnebí jednotlivých oblastí vykládají průvodci Geologie a Meteorologie.

Data a předpoklady

Údaje o státech pocházejí z databáze Světové banky (World Development Indicators, údaje za rok 2024, staženo 15. 10. 2026), index lidského rozvoje ze Zprávy o lidském rozvoji UNDP 2025 (údaje za rok 2023), počty obyvatel světadílů z World Population Prospects OSN 2024, údaje o Česku z ČSÚ a Eurostatu (obyvatelé k 1. 1. 2025, HDP krajů za rok 2024). Mapy jsou vlastní zjednodušené kresby podle volně šiřitelných dat Natural Earth. Zdroje s daty ověření jsou v příloze C. Čísla se při revizích statistik mírně mění; v textu jsou zaokrouhlená a každý výpočet je proveden skriptem.

Čtyři druhy rámečků

Příklad Výpočet na číslech

Řešený příklad s daty, který si můžete přepočítat.

Ve skutečnosti

Jak se poznatek projevuje v konkrétním regionu, historie a souvislosti.

Pomůcka

Rychlé pravidlo nebo způsob, jak si věc zapamatovat.

Pozor

Častá chyba nebo zjednodušení, na které se snadno naletí.

Studijní materiál, nenahrazuje učebnici ani výuku. Průvodce nejmenuje komerční produkty ani firmy. U politicky citlivých témat (sporná území, konflikty, integrační uskupení) uvádí fakta s datem a odděluje je od interpretací; nejde o politické hodnocení ani doporučení. Názvy států jsou uvedeny v krátkých tvarech běžných v českých atlasech; zobrazení sporných území na zjednodušených mapách nevyjadřuje stanovisko k jejich statusu. Údaje mají v příloze C zdroj a datum ověření (13.–15. 10. 2026).

Rozsahem odpovídá: kapitoly 1–3 regionální geografii v RVP ZV (vzdělávací oblast Člověk a příroda, Zeměpis: regiony světa, Česká republika); kapitoly 4–8 regionální geografii světa a Česka v RVP G a ve školní maturitní zkoušce ze zeměpisu, ve větší hloubce; kapitoly 9–12 a rozbalovací teorie úvodním vysokoškolským kurzům regionální, sociální a politické geografie, urbánní geografie, regionálního rozvoje a úvodu do kartografie a GIS.

Část IZáklady

Jak se regiony vymezujízáklady

Region je část zemského povrchu, která se od okolí v něčem liší a uvnitř má něco společného. Co přesně to je, si volí ten, kdo region vymezuje: podnebí, jazyk, příjmy, dojížďka za prací, nebo hranice státu. Stejný stát proto patří do různých regionů podle toho, kdo a proč svět dělí.

🗺️

Zeptejte se deseti lidí, kde leží střední Evropa. Rakušan ji nakreslí kolem Vídně, Polák kolem Krakova, Němec ji možná posune až k Rýnu. Nikdo z nich se nemýlí: každý používá jiné kritérium. Regionální geografie se nejdřív učí, jak hranice regionů vznikají, a teprve potom, co v nich je.

Jeden svět, pět rozdělení

Přepínejte kritérium a sledujte, jak se mění regiony. Klepněte na stát a uvidíte, kam patří podle všech pěti dělení najednou. Zkuste Rusko, Turecko, Egypt nebo Mexiko.

LABORATOŘ

Data: světadíly a makroregiony podle Natural Earth (makroregiony odpovídají geografickému schématu OSN M49), regiony a příjmové skupiny Světové banky platné od 1. 7. 2026, HDI za rok 2023 (UNDP 2025), obyvatelé a HDP na obyvatele v paritě kupní síly za rok 2024 (Světová banka). Šedé státy nemají údaj. Mapa je zjednodušená, malé ostrovní státy na ní chybějí.

Minihra: jaký je to region?

Homogenní region je stejnorodý v nějakém znaku. Funkční (nodální) region drží pohromadě vazby k centru. Vnímaný region existuje hlavně v hlavách lidí. Roztřiďte příklady.

MINIHRA

0 / 9

+Teorie: region a regionalizace, typy regionů, světadíly, makroregiony OSN a Světové banky, regiony NUTS

1.1Co je region

Region je část zemského povrchu vymezená podle jednoho nebo více kritérií tak, že uvnitř je v těchto kritériích podobnější sobě než okolí, nebo je vnitřně propojená. Regiony se nenacházejí hotové v krajině; jsou to nástroje, které si geograf, úředník nebo obyvatel vytváří pro určitý účel.region

Postup, kterým se území dělí na regiony, se nazývá regionalizace. Má tři kroky: zvolit kritérium (například hustotu zalidnění nebo dojížďku do práce), zvolit měřítko (svět, stát, okres) a stanovit hranici. Hranice přírodních a kulturních regionů bývají ve skutečnosti pásma, ne čáry: kde přesně končí Sahel a začíná Sahara, závisí na tom, kolik srážek zvolíme jako mez.regionalization, criterion, scale, boundary

Regionální geografie studuje konkrétní regiony jako celky: jejich přírodu, obyvatelstvo, hospodářství a vztahy s okolím. Na rozdíl od ní systematická (obecná) geografie zkoumá jeden jev napříč celým světem, například podnebí nebo města. Obě se potřebují: regionální popis bez obecných zákonitostí je výčet faktů, obecná teorie bez regionů ztrácí kontakt se skutečností.regional vs. systematic geography

1.2Typy regionů

Obr. 1.1 Tři základní typy regionů. Homogenní region spojuje společný znak, funkční region tok lidí, zboží nebo informací k jednomu centru, vnímaný region sdílená představa; každý člověk mu ale kreslí trochu jinou hranici.

Homogenní (formální) region je území, které je v jednom nebo více znacích stejnorodé: stejný jazyk, náboženství, podnebí, typ zemědělství nebo podobná úroveň příjmů. Uvnitř se znak liší méně než vůči okolí.homogeneous (formal, uniform) region

Funkční (nodální) region drží pohromadě vazby mezi centrem (uzlem) a jeho zázemím: dojížďka do práce a do škol, spádová oblast nemocnice, oblast prodeje regionálního deníku. Typickým příkladem je dojížďková oblast velkého města, která sahá daleko za jeho administrativní hranici. Funkční regiony se měří toky, ne stavy.functional (nodal) region, commuting zone, hinterland

Vnímaný (percepční) region existuje hlavně v představách lidí: „Sever“, „Divoký západ“, „Blízký východ“, „Balkán“. Má skutečné důsledky (kam lidé jezdí na dovolenou, kde investují firmy), ale ostrou hranici nemá. Zkoumá ho například metoda mentálních map, kdy respondenti kreslí hranice regionu do slepé mapy.perceptual (vernacular) region, mental map

Vedle toho stojí administrativní regiony (kraje, okresy, obce), které vymezuje zákon, a plánovací (cílové) regiony, které stát nebo Evropská unie vytváří pro určitou politiku, třeba pro podporu hospodářsky slabých oblastí. Administrativní hranice se mění pomalu, a proto se postupně rozcházejí s funkčními regiony, které se mění s tím, jak lidé dojíždějí.administrative region, planning region

Ve skutečnosti

Středočeský kraj nemá krajské město na svém území: krajský úřad sídlí v Praze, která je samostatným krajem. Administrativně jsou to dva kraje, funkčně jeden metropolitní region: z velké části Středočeského kraje se denně dojíždí do Prahy. Pražané a Středočeši dohromady tvoří přes čtvrtinu obyvatel Česka (kapitola 8).

1.3Světadíly a kontinenty

Kontinent je velká souvislá pevnina, světadíl je kontinent spolu s přilehlými ostrovy a s hranicí, která je zčásti dohodou. Kolik jich je, záleží na tradici: česká škola počítá sedm (Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie a Oceánie, Antarktida), v jiných zemích se Amerika bere jako jeden světadíl nebo se Evropa a Asie spojují do Eurasie. Olympijské kruhy symbolizují pět obydlených světadílů.continent

Obr. 1.2 Světadíly na mapě ve stejnoploché projekci Equal Earth (plochy jsou ve správném poměru). Hranice mezi Evropou a Asií je dohodou: Rusko je tu podle sídla vlády a většiny obyvatel přiřazeno Evropě, Turecko, Kavkaz a Kypr Asii. Antarktida není zobrazena.

Hranice Evropy a Asie se v atlasech nejčastěji vede po východním úpatí Uralu, řece Ural, Kaspickém moři, Kumsko-manyčské sníženině nebo hřebeni Kavkazu, dále Černým mořem, Bosporem, Marmarským mořem a Dardanelami. Je to konvence z 18. století, ne přírodní předěl. Hranice Afriky a Asie vede Suezskou šíjí, Severní a Jižní Ameriky Panamskou šíjí (podle jiné konvence na hranici Panamy a Kolumbie).

**Tab. 1.1**Světadíly: rozloha, obyvatelé a hustota zalidnění
Světadíl	Rozloha (mil. km², přibližně)	Obyvatel 2025 (mil.)	Podíl na lidstvu	Hustota (obyv./km²)
Asie	44,6	4 835	58,7 %	108
Afrika	30,3	1 550	18,8 %	51
Evropa	10,2	744	9,0 %	73
Amerika (Severní a Jižní)	42,0	1 056	12,8 %	25
Austrálie a Oceánie	8,5	47	0,6 %	5,5
Antarktida	14,2	–	–	–
Svět	149,8	8 232	100 %	55

Obyvatelé: OSN, World Population Prospects 2024, odhad k polovině roku 2025 (střední varianta). Amerika = Severní Amerika (USA, Kanada a další, 388 mil.) a Latinská Amerika s Karibikem (668 mil.). Rozlohy jsou zaokrouhlené a podle vymezení světadílu se o několik procent liší.

Příklad Hustota zalidnění

Hustota zalidnění je počet obyvatel dělený rozlohou. Afrika: $1\,550 \text{ mil.} / 30{,}3 \text{ mil. km}^2 \approx 51$ obyvatel na km². Evropa: $744 / 10{,}2 \approx 73$. Afrika má tedy dvakrát víc obyvatel než Evropa, ale je trojnásobně větší, a proto je řidčeji zalidněná. Celá souš (bez Antarktidy $135{,}6$ mil. km²) má v průměru $8\,232 / 135{,}6 \approx 61$ obyvatel na km².

Pozor

Průměrná hustota zalidnění světadílu skrývá obrovské rozdíly. V Asii žijí stovky milionů lidí v deltě Gangy a Brahmaputry s hustotou přes 1 000 obyvatel na km² a zároveň jsou v ní téměř prázdné pouště a tundry Sibiře. Rozmístění obyvatelstva a jeho příčiny vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země.

1.4Makroregiony OSN a Světové banky

Statistický úřad OSN používá geografické schéma M49: pět světadílů (Afrika, Amerika, Asie, Evropa, Oceánie) dělí na zhruba dvacet makroregionů (v současné podobě 17 makroregionů, z nichž některé se dále dělí na menší celky; laboratoř používá tradiční dělení na 22 oblastí), například západní Afrika, jihovýchodní Asie nebo Karibik. Každý stát patří právě do jednoho. Schéma je čistě statistické a OSN výslovně uvádí, že nevyjadřuje politickou ani jinou příslušnost.UN M49 standard, geographic regions

Světová banka dělí státy do sedmi regionů podle toho, jak si organizuje práci: východní Asie a Pacifik, Evropa a střední Asie, Latinská Amerika a Karibik, Blízký východ, severní Afrika, Afghánistán a Pákistán, Severní Amerika, jižní Asie a subsaharská Afrika. Česko tu sdílí region s Kazachstánem i Tureckem.World Bank regions

Podle hrubého národního důchodu na obyvatele (metoda Atlas, v amerických dolarech) dělí Světová banka státy každý rok 1. července do čtyř příjmových skupin. Pro období od 1. 7. 2026 platí meze z důchodu roku 2025:

**Tab. 1.2**Příjmové skupiny Světové banky (fiskální rok 2027)
Skupina	HND na obyvatele 2025 (USD)
nízký příjem	nejvýše 1 175
nižší střední příjem	1 176 až 4 635
vyšší střední příjem	4 636 až 14 375
vysoký příjem	více než 14 375

Pozor

Pojmy „rozvinuté“ a „rozvojové“ země nemají jednu oficiální definici. OSN, Světová banka i Mezinárodní měnový fond používají různá dělení a různé seznamy. Kdo s nimi pracuje, má vždy uvést, čí klasifikaci a z kterého roku používá. Ještě opatrněji je třeba zacházet s výrazy „globální Sever“ a „globální Jih“: jsou to spíš politické a kulturní pojmy než geografické (Austrálie leží na jihu, a přesto se počítá k „Severu“).

1.5Statistické regiony EU: NUTS

Evropská unie srovnává regiony pomocí klasifikace NUTS (nomenklatura územních statistických jednotek, nařízení (ES) č. 1059/2003). Má tři úrovně s doporučeným počtem obyvatel: NUTS 1 od 3 do 7 milionů, NUTS 2 od 800 tisíc do 3 milionů a NUTS 3 od 150 do 800 tisíc. Státy přitom vycházejí ze svých správních jednotek, takže meze nejsou vždy dodrženy.NUTS – Nomenclature of Territorial Units for Statistics

V Česku je NUTS 1 celý stát, NUTS 2 je osm regionů soudržnosti (Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko) a NUTS 3 je 14 krajů. Na úrovni NUTS 2 se rozhoduje o tom, kolik peněz z evropské kohezní politiky region dostane (kapitola 10). Pod úrovní NUTS jsou místní jednotky LAU, v Česku obce.cohesion region, local administrative units (LAU)

Pomůcka

NUTS se v Česku „počítá“ snadno: 1 stát, 8 regionů soudržnosti, 14 krajů, přes 6 000 obcí. Kraje odpovídají NUTS 3, regiony soudržnosti vznikly spojením jednoho až tří krajů.

1.6Procvičení

V Asii žije 4 835 milionů lidí na 44,6 mil. km², v Evropě 744 milionů na 10,2 mil. km². Kolikrát je Asie hustěji zalidněná?

Hustota Asie $4\,835/44{,}6 \approx 108{,}4$, Evropy $744/10{,}2 \approx 72{,}9$ obyvatel na km². Poměr $108{,}4/72{,}9 \approx$ 1,5krát.

Jaký podíl lidstva žije v Africe a v Evropě dohromady, když svět má 8 232 milionů obyvatel?

$(1\,550 + 744)/8\,232 = 2\,294/8\,232 \approx$ 27,9 %. Asie sama má 58,7 %, tedy dvakrát víc.

Jihomoravský kraj měl k 1. 1. 2025 celkem 1 229 343 obyvatel. Odpovídá tomu doporučený rozsah NUTS 3? Proč je přesto regionem NUTS 3?

Doporučený rozsah NUTS 3 je 150 až 800 tisíc obyvatel, Jihomoravský kraj ho překračuje. Je přesto NUTS 3, protože nařízení dovoluje vycházet ze stávajících správních jednotek: Česko zvolilo kraje, aby statistika odpovídala samosprávě. Podobně Moravskoslezský a Středočeský kraj.

Do jakých regionů patří Turecko podle Natural Earth (světadíl), schématu OSN M49 a Světové banky? Co to říká o regionalizaci?

Světadíl Asie (většina území v Malé Asii), makroregion OSN západní Asie, region Světové banky Evropa a střední Asie. Každá klasifikace má jiný účel: první vychází z polohy, druhá je statistická, třetí odpovídá organizaci práce banky. Neexistuje jediné „správné“ zařazení.

Rozhodněte o typu regionu: a) oblast, odkud děti dojíždějí do jednoho gymnázia; b) území s průměrnou roční teplotou pod 0 °C; c) „Slovácko“, jak ho vnímají jeho obyvatelé; d) okres Tábor.

a) funkční (vazby k centru), b) homogenní (stejný znak), c) vnímaný (kulturní region bez úřední hranice; jeho jádro je ale poměrně jasné), d) administrativní (vymezený předpisem).

Co si odnést

Region vzniká volbou kritéria, měřítka a hranice; jiný účel znamená jiné regiony.
Homogenní region spojuje společný znak, funkční vazby k centru, vnímaný představy lidí.
Hranice světadílů, makroregionů OSN i příjmových skupin Světové banky jsou dohody; vždy uvádějte, čí klasifikaci používáte.
Česko: 1 stát (NUTS 1), 8 regionů soudržnosti (NUTS 2), 14 krajů (NUTS 3).

Část IZáklady

Evropazáklady

Evropa je druhý nejmenší světadíl, ale má přes čtyřicet států a hustou síť měst, silnic a hranic. Většinu z nich dnes propojuje Evropská unie, která odstranila hraniční kontroly a v jednadvaceti státech i národní měny. Rozdíly mezi bohatým jádrem a chudší periferií ale trvají.

🧩

Itálie připomíná botu, Česko podle některých ležícího kance, Norsko dlouhou rybu. Obrys státu je první, co si z mapy zapamatujeme. Za každým obrysem je ale příběh: řeky, hřebeny hor, mírové smlouvy a války, které hranici vytvořily.

Poznejte stát podle obrysu

Deset kol. V každém uvidíte obrys státu bez okolí a vyberete jednu ze čtyř možností. Obrysy nejsou ve stejném měřítku: Island je zvětšený stejně jako Rusko. Za alespoň 8 správných odpovědí získáte body navíc.

MINIHRA

kolo 1 z 10 · 0 bodů

Obrysy: vlastní zjednodušení dat Natural Earth 1 : 50 mil. v azimutální stejnoploché projekci se středem ve státě. Drobné ostrovy jsou vynechány, u Francie, Španělska a Portugalska jen evropská část, u USA jen 48 souvislých států.

+Teorie: vymezení a části Evropy, evropská integrace, jádro a periferie, Evropa v číslech

2.1Vymezení a části Evropy

Evropa je západní výběžek Eurasie. Na severu ji omývá Severní ledový oceán, na západě Atlantský oceán, na jihu Středozemní moře; na východě ji od Asie odděluje konvenční hranice popsaná v kapitole 1. Má rozlohu asi 10 milionů km² a 744 milionů obyvatel (2025). Je silně členitá: poloostrovy (Skandinávský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský) a ostrovy tvoří zhruba třetinu jejího území a žádné místo není od moře dál než asi 1 500 km. Přírodní poměry vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země.Europe, peninsula, coastline

Obr. 2.1 Části Evropy podle geografického schématu OSN M49. Česko v něm patří do východní Evropy, česká tradice ho řadí do střední Evropy (čárkovaný obrys: Česko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Švýcarsko). Rusko je celé zbarveno jako východní Evropa, přestože většina jeho území leží v Asii.

Schéma OSN dělí Evropu na čtyři části:

Severní Evropa: Skandinávie (Norsko, Švédsko, Dánsko), Finsko, Island, Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko, Litva), Spojené království a Irsko. Vysoké příjmy, rozsáhlý sociální stát, řídké osídlení na severu.
Západní Evropa: Francie, Německo, Benelux (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko), Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Monako. Jádro evropského průmyslu a financí.
Jižní Evropa: Pyrenejský poloostrov, Itálie, Malta, Řecko, státy bývalé Jugoslávie a Albánie. Středomořské zemědělství, cestovní ruch, v 2010. letech nejtvrdší dopady dluhové krize.
Východní Evropa: Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Moldavsko, Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko. Do roku 1989 komunistické státy s plánovanou ekonomikou.

České učebnice používají navíc střední Evropu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), protože dělení na „západ“ a „východ“ vzniklo za studené války a odráží spíš politiku 20. století než geografii. Střední Evropa je typický vnímaný region (kapitola 1): její hranice se v každé zemi kreslí jinak.Central Europe, Mitteleuropa

Pomůcka

Česko je v klasifikaci OSN „východní“, v klasifikaci Světové banky v regionu „Evropa a střední Asie“ a v českých učebnicích „střední“. Nejde o rozpor, ale o tři různé účely dělení. Při citování dat vždy zkontrolujte, co přesně „východní Evropa“ v dané tabulce znamená.

2.2Evropská integrace

Po druhé světové válce začala západní Evropa propojovat hospodářství, aby další válka mezi Francií a Německem byla nemyslitelná. Hlavní milníky: Evropské společenství uhlí a oceli (1951), Římské smlouvy o Evropském hospodářském společenství (1957), Maastrichtská smlouva o Evropské unii (účinná od 1. 11. 1993), zavedení eura v bezhotovostní podobě (1999) a v hotovosti (2002), velké rozšíření o deset států včetně Česka (1. 5. 2004), Lisabonská smlouva (2009) a vystoupení Spojeného království (31. 1. 2020).European integration, enlargement, Brexit

Obr. 2.2 Evropská unie, eurozóna a schengenský prostor v roce 2026. Čísla udávají počet států v každém poli. Schengen má 29 členů (25 států EU a 4 státy mimo EU), eurozóna 21 (od 1. 1. 2026 i Bulharsko).

Evropská unie má 27 členů a 452 milionů obyvatel (1. 1. 2026, Eurostat). Tvoří jednotný trh s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob.European Union, single market
Eurozóna: 21 států s eurem. Česko se v přístupové smlouvě zavázalo euro přijmout, termín ale nestanovilo.euro area
Schengenský prostor: 29 států bez kontrol na vnitřních hranicích, Česko od 21. 12. 2007. Rumunsko a Bulharsko jsou plnými členy od 1. 1. 2025. Státy mohou kontroly dočasně obnovit, což se v posledních letech kvůli migraci a bezpečnosti často děje.Schengen Area
Evropský hospodářský prostor rozšiřuje jednotný trh na Island, Lichtenštejnsko a Norsko; Švýcarsko je s EU propojeno soustavou dvoustranných smluv.European Economic Area (EEA)
Rada Evropy (46 států, sídlo ve Štrasburku) není orgánem EU; stará se o lidská práva a spravuje Evropský soud pro lidská práva. Vojenskou alianci tvoří NATO (32 členů, Česko od 1999).

Pozor

Evropská rada, Rada EU a Rada Evropy jsou tři různé instituce. První dvě patří k EU (summity premiérů a prezidentů; ministři členských států), třetí je samostatná mezinárodní organizace se širším členstvím.

2.3Jádro a periferie Evropy

Hospodářská aktivita v Evropě není rozložena rovnoměrně. Francouzský geograf Roger Brunet popsal v roce 1989 pás nejhustěji osídlených a nejbohatších oblastí od Londýna přes Benelux a Porýní do severní Itálie; podle tvaru se mu říká modrý banán. Evropské plánovací dokumenty z konce 90. let používají podobný pojem pentagon, území mezi Londýnem, Paříží, Milánem, Mnichovem a Hamburkem. Na okrajích leží periferie: jih Itálie, Řecko, Portugalsko, východ Polska, Rumunsko, Bulharsko, sever Skandinávie.core and periphery, Blue Banana, Pentagon

**Tab. 2.1**Vybrané evropské státy v číslech
Stát	Obyvatel 2024 (mil.)	HDP na obyv., PPP 2024 (tis. mezin. $)	HDP na obyv. v PPS 2025 (EU = 100)
Německo	83,5	74,0	115
Spojené království	69,3	62,8	99
Francie	68,6	62,5	98
Itálie	59,0	62,3	96
Španělsko	48,8	58,1	92
Polsko	36,6	51,3	81
Česko	10,9	57,6	92
Rakousko	9,2	75,8	118
Slovensko	5,4	47,8	75
Norsko	5,6	105,7	159
Ukrajina	37,9	18,6	–

Zdroje: Světová banka (WDI, rok 2024; u Ukrajiny je počet obyvatel kvůli válce a odchodu uprchlíků velmi nejistý), Eurostat (tec00114, rok 2025). PPP a PPS jsou parity kupní síly: přepočet, který zohledňuje rozdílné ceny (kapitola 10).

Příklad Jak daleko je Česko od Německa

V paritě kupní síly dosahuje HDP na obyvatele Česka 92 % průměru EU, Německa 115 %. Česko je tedy na $92/115 = 0{,}80$, tedy 80 % německé úrovně. V roce 2004 při vstupu do EU to bylo podstatně méně; sbližování chudších regionů s bohatšími se říká konvergence (kapitola 10).

Ve skutečnosti

Lucembursko (239 % průměru EU) a Irsko (238 %) mají nejvyšší HDP na obyvatele v EU, ale z jiných důvodů, než by se zdálo. Do Lucemburska denně dojíždějí za prací desítky tisíc lidí z Francie, Belgie a Německa: vytvářejí HDP, ale nepočítají se mezi obyvatele. V Irsku HDP nafukují zisky nadnárodních firem, které zde mají sídlo kvůli daním. Proto se pro srovnání životní úrovně hodí i jiné ukazatele, například skutečná individuální spotřeba na obyvatele.

2.4Procvičení

Česko mělo k 1. 1. 2025 celkem 10 909 500 obyvatel, EU 451 284 558. Jaký je podíl Česka na obyvatelstvu EU?

$10\,909\,500/451\,284\,558 \approx 0{,}0242$, tedy 2,4 %. Zhruba každý čtyřicátý obyvatel EU žije v Česku.

Kolik států EU nepoužívá euro a které to jsou (stav 2026)?

$27 - 21 = 6$: Česko, Dánsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko. Dánsko má z přijetí eura smluvní výjimku, ostatní se k přijetí zavázaly bez termínu.

Schengenský prostor má 29 členů, EU 27. Jak je možné, že Schengen má víc členů, když dva státy EU v něm nejsou?

Ze 27 států EU je v Schengenu 25 (mimo jsou Irsko a Kypr). K nim se přidávají 4 státy mimo EU: Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. $25 + 4 = 29$.

Slovensko má HDP na obyvatele v PPS 75 % průměru EU, Rakousko 118 %. Kolikrát vyšší je rakouská úroveň?

$118/75 \approx$ 1,57krát. Bratislava a Vídeň jsou přitom vzdálené jen asi 55 km; jde o jeden z nejostřejších příjmových přechodů na vnitřní hranici EU.

Proč je dělení Evropy na „západní“ a „východní“ problematické pro Česko a které jiné dělení se používá?

Dělení vzniklo podle politických bloků studené války (komunistický východ, demokratický západ), ne podle polohy: Praha leží západněji než Vídeň nebo Stockholm. Česká a německá tradice proto používá střední Evropu; OSN Česko z praktických statistických důvodů řadí do východní Evropy.

Co si odnést

Evropa je malý, členitý a hustě osídlený světadíl; OSN ji dělí na severní, západní, jižní a východní část, česká tradice přidává střední Evropu.
EU má 27 členů a 452 mil. obyvatel; eurozóna 21 států, Schengen 29 včetně čtyř států mimo EU.
Bohaté jádro (modrý banán, pentagon) a chudší periferie: Česko je na 92 % průměru EU v paritě kupní síly.

Část IZáklady

Asiezáklady

Asie je největší a nejlidnatější světadíl: žije v ní přes polovina lidstva a leží v ní dva státy s více než miliardou obyvatel. Je to ale spíš skupina velmi odlišných světů než jeden region: od pouští Arabského poloostrova přes stepi střední Asie a monzunovou jižní Asii po velkoměsta Japonska.

🍚

Kdyby se lidstvo zmenšilo na sto lidí, osmnáct by jich bylo z Indie, sedmnáct z Číny a dalších dvacet čtyři ze zbytku Asie. Zbylých jedenačtyřicet by se rozdělilo mezi Afriku, Evropu, Ameriku a Oceánii. Kdo chce rozumět světu v číslech, musí nejdřív rozumět Asii.

Srovnání regionů v číslech

Vyberte světadíl a ukazatel. Graf seřadí patnáct nejlidnatějších států světadílu podle zvoleného ukazatele. Svislá čára je hodnota Česka. Všimněte si, jak se pořadí mění: nejlidnatější státy nemusí být nejbohatší.

LABORATOŘ

Data: Světová banka, World Development Indicators, rok 2024 (obyvatelé, HDP na obyvatele v paritě kupní síly v běžných mezinárodních dolarech, podíl městského obyvatelstva podle národních definic, naděje dožití při narození); HDI za rok 2023 (UNDP, Zpráva o lidském rozvoji 2025). Staženo 15. 10. 2026. Chybějící údaj = sloupec se nezobrazí.

Minihra: kdo má víc obyvatel?

Osm dvojic asijských států. Klepněte na ten, který měl v roce 2024 víc obyvatel. Pozor, některé dvojice jsou záludné.

MINIHRA

dvojice 1 z 8 · 0 bodů

+Teorie: pět asijských makroregionů, Čína a Indie, východoasijský rozvoj, Blízký východ a střední Asie

3.1Pět tváří Asie

Asie zabírá asi třetinu souše a v roce 2025 v ní žilo přibližně 4,8 miliardy lidí (59 % lidstva). Schéma OSN ji dělí na pět makroregionů, které se liší podnebím, náboženstvím, jazyky i hospodářstvím. Přírodní poměry (Himálaj, monzuny, velké řeky) vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země.

Obr. 3.1 Makroregiony Asie podle schématu OSN M49. Írán řadí OSN do jižní Asie, Kavkaz a Turecko do západní Asie. Rusko (šedě) se počítá k Evropě, přestože Sibiř tvoří většinu jeho území.

Východní Asie: Čína, Japonsko, Jižní a Severní Korea, Mongolsko, Tchaj-wan. Konfuciánská kulturní tradice, znakové písmo nebo z něj odvozené, nejrychlejší hospodářský vzestup druhé poloviny 20. století.East Asia
Jihovýchodní Asie: pevninská část (Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam) a ostrovní část (Malajsie, Singapur, Indonésie, Filipíny, Brunej, Východní Timor). Všech jedenáct států tvoří Sdružení národů jihovýchodní Asie ASEAN (od 1967; Východní Timor jako jedenáctý člen od 26. 10. 2025).Southeast Asia, ASEAN
Jižní Asie: Indie, Pákistán, Bangladéš, Nepál, Bhútán, Srí Lanka, Maledivy, Afghánistán a Írán. Indický subkontinent oddělený od zbytku Asie Himálajem, monzunové podnebí, hinduismus, islám a buddhismus.South Asia, Indian subcontinent
Západní Asie (Blízký východ): Turecko, Kavkaz, Levanta (Sýrie, Libanon, Izrael, Palestina, Jordánsko), Irák a Arabský poloostrov. Kolébka judaismu, křesťanství a islámu, velké zásoby ropy a zemního plynu kolem Perského zálivu.Western Asia, Middle East
Střední Asie: Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán, Tádžikistán. Bývalé sovětské republiky ve vnitrozemí, stepi a pouště, historická Hedvábná stezka.Central Asia

Pozor

„Blízký východ“ a „Střední východ“ jsou eurocentrické pojmy: z Pekingu leží tato oblast na západě. Jejich rozsah se navíc liší: někdy zahrnují Egypt a Libyi, někdy Írán a Afghánistán. Proto se v odborných textech používá spíš „západní Asie“ nebo zkratka MENA (Middle East and North Africa).

3.2Čína a Indie

Obr. 3.2 Největší asijské státy podle počtu obyvatel v roce 2024 (Světová banka; EU k 1. 1. 2026, Eurostat). Délky sloupců jsou úměrné počtu obyvatel.

Čína a Indie měly v roce 2024 dohromady 2,86 miliardy obyvatel. Indie podle odhadů OSN předstihla Čínu jako nejlidnatější stát světa v roce 2023; v Číně počet obyvatel od roku 2022 klesá, v Indii ještě roste.

Čína prošla od reforem Teng Siao-pchinga (od 1978) nejrychlejší industrializací v dějinách. Začala zvláštními ekonomickými zónami na pobřeží (Šen-čen 1980), kam mohly vstupovat zahraniční firmy. Výsledkem je výrazný rozdíl mezi bohatým východním pobřežím (delta Jang-c'-ťiangu kolem Šanghaje, delta Perlové řeky kolem Kantonu a Hongkongu, oblast Pekingu) a chudším vnitrozemím a západem. Pohyb obyvatel dlouho omezoval systém registrace domácností chu-kchou, který vázal nárok na veřejné služby na místo původu; miliony migrantů z venkova proto ve městech žily bez plných práv.special economic zones, coastal–interior divide, hukou

Indie je federace 28 států a 8 svazových teritorií, s 22 jazyky uvedenými v ústavě. Na rozdíl od Číny se nerozvíjela hlavně přes průmyslový vývoz, ale přes služby: Bengalúru (Bangalore) a Hajdarábád jsou centry informačních technologií. Velká část obyvatel ale stále žije na venkově (podíl městského obyvatelstva 35 % podle indické definice) a pracuje v zemědělství.federal state, service-led growth

Příklad Kolikrát bohatší

HDP na obyvatele v paritě kupní síly (2024): Japonsko 54 156, Bangladéš 9 661 mezinárodních dolarů. Poměr $54\,156/9\,661 \approx 5{,}6$. Čína (27 140) je $27\,140/10\,719 \approx 2{,}5$krát nad Indií. Jak se tyto přepočty dělají a co znamenají, vykládá kapitola 10.

3.3Východoasijský rozvoj a „tygři“

Po roce 1960 rostly čtyři ekonomiky, Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, po desetiletí tempem kolem 7 % ročně. Říká se jim asijští tygři. Kombinovaly vývozně orientovaný průmysl, vysokou míru úspor a investic, důraz na vzdělání a silný stát, který řídil úvěry a průmyslovou politiku. Model navazoval na poválečné Japonsko a napodobovaly ho další země jihovýchodní Asie a nakonec Čína. Tomuto postupnému přenosu průmyslu z bohatších do chudších zemí regionu se říká model letících hus (Kaname Akamacu, 1930–60. léta).Asian Tigers, export-led growth, flying geese model

Japonsko je dnes typickým příkladem stárnoucí společnosti s klesajícím počtem obyvatel. Většina z nich žije v souvislém městském pásu Tókaidó mezi Tokiem, Nagojou a Ósakou na pobřeží Tichého oceánu (kapitola 9).

3.4Blízký východ a střední Asie

Státy kolem Perského zálivu (Saúdská Arábie, Irák, Írán, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Katar, Omán, Bahrajn) mají velkou část světových zásob ropy a zemního plynu. Z příjmů z jejich vývozu vznikly v nejmenších z nich jedny z nejvyšších příjmů na obyvatele na světě, ale i silná závislost na jediné surovině. Proto se tyto státy snaží rozvíjet finance, logistiku a cestovní ruch. Ekonomové pro problém závislosti na surovinách používají pojem prokletí přírodních zdrojů.resource curse, rentier state

Střední Asie je nejvzdálenější region světa od oceánu. Hospodářsky se opírá o těžbu (ropa a uran v Kazachstánu, plyn v Turkmenistánu), pěstování bavlny a peníze, které posílají domů migranti pracující v Rusku. Velké zavlažování v době Sovětského svazu vedlo k vysychání Aralského jezera, jedné z největších ekologických katastrof 20. století (podrobně Zeměpis).

Ve skutečnosti

Jihovýchodní Asie leží mezi Indickým a Tichým oceánem. Malackým průlivem mezi Malajsií a Sumatrou proplouvá velká část námořního obchodu mezi Evropou, Blízkým východem a východní Asií, a proto má Singapur na jeho jižním konci jeden z nejrušnějších přístavů světa. Strategickým průlivům se věnuje kapitola 11.

3.5Procvičení

Svět měl v roce 2024 podle Světové banky 8 140,9 milionu obyvatel, Indie 1 450,9 a Čína 1 409,0 milionu. Jaký podíl lidstva žil v těchto dvou státech?

$(1\,450{,}9 + 1\,409{,}0)/8\,140{,}9 = 2\,859{,}9/8\,140{,}9 \approx$ 35,1 %.

Jižní Korea měla HDP na obyvatele v PPP 61 051, Čína 27 140 mezinárodních dolarů. Kolikrát vyšší je korejská úroveň?

$61\,051/27\,140 \approx$ 2,2krát.

Do kterého makroregionu OSN patří a) Kazachstán, b) Írán, c) Filipíny, d) Jemen?

a) střední Asie, b) jižní Asie (podle schématu OSN; v běžné řeči často Blízký východ), c) jihovýchodní Asie, d) západní Asie.

V Japonsku žilo v městech 92,2 % obyvatel, v Indii 35,4 % (národní definice). Proč nelze tato čísla bez výhrad srovnávat?

Každý stát definuje „město“ jinak: Japonsko podle správních obcí, které zahrnují i venkovská území, Indie přísněji (mimo jiné podle počtu obyvatel, hustoty a podílu mužů pracujících mimo zemědělství). Srovnatelná čísla dává jednotná metoda stupně urbanizace (kapitola 9).

Který z těchto rysů nepatřil k modelu asijských tygrů: vývoz průmyslového zboží, vysoké úspory, důraz na vzdělání, nebo vývoz ropy?

Vývoz ropy. Tygři neměli významné nerostné suroviny; jejich růst stál na průmyslu a vzdělané pracovní síle. Vývoz ropy je typický pro státy Perského zálivu.

Co si odnést

Asie má 59 % lidstva a pět velmi odlišných makroregionů: východní, jihovýchodní, jižní, západní a střední Asii.
Indie a Čína mají dohromady přes 35 % obyvatel světa; Čína rostla průmyslem a vývozem, Indie spíš službami.
Asijští tygři ukázali cestu vývozně orientovaného růstu, státy Perského zálivu bohatnou na ropě, ale jsou na ní závislé.

Část IIStřední škola

Afrikastřední škola

Afrika má 54 států, přes 1,5 miliardy obyvatel a nejrychleji rostoucí populaci světa. Do roku 2050 na ni podle OSN připadnou skoro dvě třetiny celosvětového přírůstku obyvatel. Mapu Afriky přitom z velké části nakreslili evropští diplomaté v 19. století, a to bývá klíčem k pochopení mnoha jejích dnešních problémů i úspěchů.

📏

Podívejte se na hranici Egypta a Súdánu nebo Egypta a Libye: rovné čáry podle rovnoběžky a poledníku, jako by je někdo táhl pravítkem. Přesně tak vznikly. Hranice, které nerespektují řeky, hory ani to, kde žijí jednotlivé národy, se v Africe táhnou tisíce kilometrů.

Populační váha světadílů

Posuvníky nastavte průměrné roční tempo růstu obyvatel jednotlivých světadílů. Výchozí hodnoty jsou spočítány tak, aby model v roce 2050 přesně trefil projekci OSN (body). Posuňte cílový rok za rok 2050 a sledujte, jak velkou chybu dělá předpoklad stálého tempa.

LABORATOŘ

Afrika Asie Evropa

Amerika Oceánie Cílový rok

Model: $P(t) = P_{2025}\,(1+r)^{t-2025}$ zvlášť pro každý světadíl, výchozí stavy a body pro rok 2050 podle OSN (World Population Prospects 2024, střední varianta). Skutečné projekce OSN počítají s tím, že porodnost dál klesá a růst se zpomaluje; stálé tempo proto po roce 2050 počty obyvatel přeceňuje.

+Teorie: regiony Afriky, koloniální hranice, obyvatelstvo a města, suroviny a integrace

4.1Regiony Afriky

Obr. 4.1 Makroregiony Afriky podle schématu OSN M49. Severní Afrika se často počítá k arabskému světu, ostatní regiony dohromady tvoří subsaharskou Afriku. Čárkovaně přibližná poloha Sahelu.

Severní Afrika: Maroko, Alžírsko, Tunisko (dohromady Maghreb, „západ“ arabského světa), Libye, Egypt, Súdán. Arabština a islám, většina obyvatel žije na pobřeží a v údolí Nilu, vnitrozemí vyplňuje Sahara.North Africa, Maghreb
Západní Afrika: od Senegalu po Nigérii, včetně sahelských států Mali, Niger a Burkina Faso. Nejlidnatější část kontinentu; jen Nigérie má 233 milionů obyvatel.
Střední Afrika: povodí Konga s rovníkovým deštným lesem (Demokratická republika Kongo, Kongo, Gabon, Kamerun) a Angola, Čad, Středoafrická republika.
Východní Afrika: Africký roh (Etiopie, Eritrea, Džibutsko, Somálsko), oblast Velkých jezer (Keňa, Tanzanie, Uganda, Rwanda, Burundi), jih (Mosambik, Zambie, Zimbabwe, Malawi) a ostrovy včetně Madagaskaru.
Jižní Afrika: Jihoafrická republika, Namibie, Botswana, Lesotho, Eswatini. Nejprůmyslovější část kontinentu.

Sahel (arabsky „břeh“) je polosuchý pás savan jižně od Sahary, od Senegalu po Súdán. Je to homogenní region vymezený srážkami (zhruba 200 až 600 mm ročně), proto se jeho hranice v suchých a vlhkých letech posouvá. Patří k nejchudším a nejméně stabilním oblastem světa. Pojem subsaharská Afrika používají OSN i Světová banka pro 48 států jižně od Sahary; odráží skutečné rozdíly v příjmech a demografii, ale svádí k představě jednolitého celku.Sahel, sub-Saharan Africa

4.2Koloniální hranice

Na Berlínské konferenci (1884–1885) se evropské mocnosti dohodly na pravidlech, podle kterých si mohou nárokovat africká území: nárok musí být podložen skutečnou kontrolou a ohlášen ostatním. Následovalo „dělení Afriky“: v roce 1914 byly nezávislé jen Etiopie a Libérie. Hranice se často táhly po rovnoběžkách, polednících a řekách, aniž by braly ohled na etnické, jazykové a hospodářské vazby. Některé národy (Masajové, Somálci, Ewe) rozdělily, jiné nepřátelské skupiny spojily do jedné kolonie.Berlin Conference, Scramble for Africa

Většina států získala nezávislost kolem roku 1960 (rok Afriky, kdy vzniklo 17 nových států). Organizace africké jednoty (1963) se v roce 1964 přihlásila k zásadě, že se koloniální hranice nemají měnit, protože jakékoli přepisování by vedlo k nekonečným válkám. Hranice se proto změnily jen výjimečně: Eritrea se odtrhla od Etiopie (1993) a Jižní Súdán od Súdánu (9. 7. 2011, nejmladší stát světa uznaný OSN). Nástupcem organizace je od roku 2002 Africká unie s 55 členy.uti possidetis, African Union

Pozor

Koloniální hranice vysvětlují hodně, ale ne všechno. Konflikty v Africe mají i jiné příčiny: boj o moc a o příjmy ze surovin, slabé státní instituce, sucha a spory o půdu a vodu, vměšování zvenčí. Výklad „za všechno mohou hranice“ je stejné zjednodušení jako „za všechno mohou kmeny“.

4.3Obyvatelstvo a města

Obr. 4.2 Obyvatelé světadílů v letech 2025 a 2050 podle projekce OSN. Afrika přibude 917 milionů lidí, Evropa 41 milionů ubude. Podíl Afriky na lidstvu stoupne z 18,8 % na 25,5 %.

Afrika je nejmladší světadíl: porodnost tu klesá pomaleji než jinde a velká část obyvatel je dětského věku. Mechanismy demografického přechodu (pokles úmrtnosti, potom porodnosti) vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země. Pro regionální geografii je důležitý důsledek: do roku 2050 přibude v Africe podle střední varianty OSN 917 milionů lidí, tedy 64 % přírůstku celého světa. Každý rok vstupují na trh práce desítky milionů mladých lidí a otázka, zda pro ně vzniknou pracovní místa, je pro budoucnost kontinentu zásadní.youth bulge, demographic dividend

Afrika se také rychle urbanizuje. Největšími aglomeracemi jsou Káhira (podle zprávy OSN o urbanizaci z roku 2025 jediné neasijské město v první desítce světa), Lagos a Kinshasa. Velká část nových obyvatel měst žije v neformálních čtvrtích bez územního plánu a základní infrastruktury.informal settlements

Příklad Za jak dlouho se zdvojnásobí

Z projekce OSN plyne průměrné tempo růstu Afriky $r = (2\,467/1\,550)^{1/25} - 1 \approx 1{,}88\,\%$ ročně. Doba zdvojnásobení podle pravidla 70: $70/1{,}88 \approx 37$ let (přesně $\ln 2/\ln 1{,}0188 \approx 37{,}2$ let). Při stálém tempu by Afrika překročila 3 miliardy obyvatel v roce 2061 ($\ln(3\,000/1\,550)/\ln 1{,}0188 \approx 35{,}4$ roku po roce 2025). OSN ale počítá se zpomalením, proto takové prodloužení trendu není předpověď.

4.4Suroviny, zemědělství a integrace

Hospodářství mnoha afrických států stojí na vývozu surovin: ropy (Nigérie, Angola, Alžírsko, Libye), kovů (měď a kobalt v Demokratické republice Kongo a Zambii, zlato a platina v Jihoafrické republice) nebo plodin (kakao v Pobřeží slonoviny a Ghaně, káva v Etiopii). Příjmy pak kolísají s cenami na světových trzích a stát, který žije z renty ze surovin, méně potřebuje daně od obyvatel, a tím i jejich souhlas. Zemědělství zaměstnává velkou část pracujících, převážně drobných rolníků.commodity dependence, rentier state

Africké státy mezi sebou obchodují málo, protože jejich infrastruktura často vede z vnitrozemí do přístavů, jak ji postavily koloniální mocnosti. To má změnit Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA, smlouva účinná od 2019, obchodování od 2021). Ukázkou africké inovace jsou mobilní platby, které se v Keni rozšířily od roku 2007 a umožnily bankovní služby lidem bez bankovního účtu.African Continental Free Trade Area, mobile money

Ve skutečnosti

Botswana patřila při nezávislosti (1966) k nejchudším zemím světa. Díky diamantům a hlavně díky poměrně stabilním institucím a obezřetné správě příjmů ze surovin se stala státem s vyšším středním příjmem. Ukazuje, že „prokletí surovin“ není osud: rozhoduje, jak stát s příjmy hospodaří.

4.5Procvičení

Nigérie měla v roce 2024 podle Světové banky 232,7 milionu obyvatel na 923 768 km². Jaká je hustota zalidnění a jak se srovnává s Českem (138 obyvatel na km²)?

$232\,680\,000/923\,768 \approx$ 252 obyvatel na km², asi $252/138 \approx 1{,}8$krát víc než Česko.

Evropa má podle OSN v letech 2025 a 2050 744 a 703 milionů obyvatel. Jaké je průměrné roční tempo změny?

$(703/744)^{1/25} - 1 \approx -0{,}0023$, tedy −0,23 % ročně.

O kolik procentních bodů vzroste podle OSN podíl Afriky na lidstvu mezi lety 2025 a 2050 (svět 8 232 a 9 664 milionů)?

2025: $1\,550/8\,232 = 18{,}8\,\%$, 2050: $2\,467/9\,664 = 25{,}5\,\%$. Nárůst o 6,7 procentního bodu.

Které dva africké státy byly v roce 1914 nezávislé a který stát je nejmladším členem OSN v Africe?

Etiopie a Libérie; nejmladší je Jižní Súdán (nezávislost 9. 7. 2011).

Proč Organizace africké jednoty přijala zásadu neměnnosti koloniálních hranic, přestože byly často nespravedlivé?

Protože téměř každá hranice by se dala zpochybnit a otevření jedné by vyvolalo řetěz nároků a válek. Stabilita hranic byla považována za menší zlo než jejich přepisování. Za cenu toho, že uvnitř států zůstaly rozdělené nebo nespokojené skupiny.

Co si odnést

Afrika: 54 států, pět makroregionů OSN; severní Afrika je spjata s arabským světem, zbytek tvoří subsaharskou Afriku.
Hranice jsou převážně koloniální (Berlínská konference 1884–1885) a od 60. let se téměř nemění.
Do roku 2050 připadnou na Afriku asi dvě třetiny přírůstku lidstva; klíčová je práce pro mladé a rozvoj měst.
Závislost na surovinách je riziko, které lze zvládnout dobrými institucemi (příklad Botswany).

Část IIStřední škola

Amerikastřední škola

Americký dvojkontinent se táhne od Arktidy po mys Horn. Geograficky se dělí na Severní a Jižní Ameriku, kulturně na anglicky a francouzsky mluvící Angloameriku a španělsky a portugalsky mluvící Latinskou Ameriku. Hranice mezi nimi vede po řece Rio Grande a je jednou z nejostřejších příjmových hranic na světě.

🌎

El Paso v Texasu a Ciudad Juárez v Mexiku dělí jen řeka a plot. Obě města mají podobné podnebí, mnoho rodin má příbuzné na obou stranách a továrny na mexické straně vyrábějí pro americký trh. Přesto je průměrný příjem na americké straně několikanásobně vyšší. Tak vypadá hranice mezi dvěma kulturními regiony.

Bohatství a život: státy Ameriky v grafu

Každý bod je stát. Vodorovně je HDP na obyvatele v paritě kupní síly (logaritmická osa), svisle zvolený ukazatel. Klepněte na bod a uvidíte, o který stát jde. Přepněte na celý svět a porovnejte, kde leží Amerika mezi ostatními.

LABORATOŘ

Data: Světová banka, WDI 2024; HDI 2023 (UNDP 2025). Korelační koeficient $r$ se počítá mezi logaritmem HDP na obyvatele a svislou veličinou pro zobrazené státy. Kuba a Venezuela nemají údaj o HDP v paritě kupní síly, proto v grafu chybějí.

+Teorie: Angloamerika a Latinská Amerika, regiony USA a Kanady, latinskoamerické město, integrace

5.1Dvě Ameriky

Obr. 5.1 Amerika podle schématu OSN: Severní Amerika (Angloamerika: USA, Kanada, Grónsko), Střední Amerika (včetně Mexika), Karibik a Jižní Amerika. Poslední tři tvoří dohromady Latinskou Ameriku a Karibik.

Dělení na Angloameriku a Latinskou Ameriku je kulturní regionalizace podle kolonizace a jazyka: Britové a Francouzi na severu, Španělé a Portugalci na jihu. Odráží i rozdílné instituce zděděné z koloniální doby (drobné farmy a samospráva na severu, velké statky a centralizovaná správa na jihu), které podle řady ekonomických historiků ovlivnily pozdější rozvoj. Kanadský Québec mluví francouzsky, ale patří k Angloamerice; Belize a některé karibské ostrovy mluví anglicky, ale počítají se k Latinské Americe a Karibiku.Anglo-America, Latin America

Geograficky se Amerika dělí na Severní Ameriku (v české tradici včetně Střední Ameriky a Karibiku, s hranicí na Panamské šíji) a Jižní Ameriku. Měřítka jsou obrovská: USA mají 340 milionů obyvatel, Brazílie 212 milionů, tedy téměř polovinu obyvatel Jižní Ameriky.

5.2Spojené státy a Kanada

USA jsou federace 50 států. Statistický úřad je dělí na čtyři regiony: Severovýchod (Nová Anglie a středoatlantské státy, nejstarší osídlení a velká města), Středozápad (Velká jezera a Velké planiny, průmysl a „obilnice“ světa), Jih (od Virginie po Texas) a Západ (Skalnaté hory a tichomořské pobřeží).Census regions: Northeast, Midwest, South, West

Megalopolis: souvislý městský pás od Bostonu přes New York a Filadelfii po Washington, popsaný francouzským geografem Jeanem Gottmannem (1961). Slovo se od té doby užívá pro všechna srůstající velkoměstská území (Tókaidó v Japonsku, kapitola 9).Megalopolis, BosWash
Rezavý pás (Rust Belt): dřívější průmyslové jádro kolem Velkých jezer (Detroit, Cleveland, Pittsburgh), které od 70. let ztrácelo pracovní místa v těžkém průmyslu a obyvatele.
Sluneční pás (Sun Belt): jih a jihozápad od Floridy po Kalifornii, kam se od 2. poloviny 20. století stěhují lidé i firmy za teplejším podnebím, levnější půdou a nižšími daněmi. Těžiště obyvatel USA se proto stále posouvá na západ a na jih.Rust Belt, Sun Belt

Kanada je rozlohou druhý největší stát světa, ale má jen 41 milionů obyvatel, kteří žijí převážně v úzkém pásu podél hranice s USA, v koridoru Québec–Montréal–Toronto–Windsor a na západním pobřeží. Sever je řídce osídlený a velkou část jeho obyvatel tvoří původní obyvatelé (First Nations, Inuité a Métisové).Quebec City–Windsor Corridor, Indigenous peoples

Příklad Příjmová hranice

HDP na obyvatele v PPP (2024): USA 86 170, Mexiko 25 820 mezinárodních dolarů. Poměr $86\,170/25\,820 \approx 3{,}3$. Rozdíl mezi Českem a Německem (kapitola 2) je 1,25násobný; mezi USA a Mexikem trojnásobný. To vysvětluje sílu migračních toků i to, proč se na mexické straně hranice rozvinuly montážní závody pro americký trh (maquiladoras).

5.3Latinská Amerika

Střední Amerika: Mexiko a sedm malých států pevninského mostu (Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama). Panamský průplav (1914, rozšířený 2016) propojuje Atlantik s Pacifikem.
Karibik: Velké Antily (Kuba, Hispaniola s Haiti a Dominikánskou republikou, Jamajka, Portoriko) a Malé Antily. Cestovní ruch, plantážní historie, vysoké riziko hurikánů. Haiti je nejchudší stát Ameriky.
Andské státy: Venezuela, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Bolívie. Hory, výrazná výšková stupňovitost osídlení a zemědělství, velké podíly původních obyvatel (v Bolívii a Peru).
Brazílie: největší stát Jižní Ameriky, portugalsky mluvící, s průmyslovým jihovýchodem (São Paulo, Rio de Janeiro), chudším severovýchodem a Amazonií (fyzickou geografii a odlesňování vykládá Zeměpis).
Cono Sur (Jižní kužel): Argentina, Chile, Uruguay, případně Paraguay. Mírné pásmo, většinově evropský původ obyvatel, vyšší příjmy.

Latinská Amerika je silně urbanizovaná (Argentina 92 %, Uruguay 96 % podle národních definic) a patří k regionům s největší nerovností příjmů na světě. Typickým rysem je primátní město, které výrazně převyšuje ostatní (Buenos Aires, Lima, Santiago de Chile; kapitola 9).

Obr. 5.2 Model latinskoamerického města (Griffin a Ford, 1980). Od centra (CBD) vede páteř obchodu a bohatých čtvrtí; s rostoucí vzdáleností klesá kvalita bydlení a na okraji leží neformální sídliště. Opak severoamerického města, kde bohatší vrstvy bydlí na předměstí. Obecné modely města jsou v kapitole 9.

5.4Integrační uskupení

Dohoda USA, Mexika a Kanady (USMCA, účinná od 1. 7. 2020) nahradila dohodu NAFTA z roku 1994. Vytvořila jeden z největších prostorů volného obchodu na světě s hustými dodavatelskými řetězci, například v automobilovém průmyslu. V Jižní Americe působí Mercosur (Společný trh Jihu, 1991; Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay, od roku 2024 plnoprávně i Bolívie; členství Venezuely je od roku 2016 pozastaveno) a Pacifická aliance (Chile, Kolumbie, Mexiko, Peru).USMCA, NAFTA, Mercosur, Pacific Alliance

Pozor

Slovo „Američan“ v češtině obvykle znamená obyvatele USA, ale v Latinské Americe se tak označují všichni obyvatelé dvojkontinentu. V odborném textu je přesnější psát „obyvatelé USA“ nebo „Severoameričané“ podle toho, koho myslíte.

5.5Procvičení

USA mají 340,0 milionu a Kanada 41,3 milionu obyvatel (2024). Kolik procent obyvatel Angloameriky (bez Grónska) žije v Kanadě?

$41{,}3/(340{,}0 + 41{,}3) = 41{,}3/381{,}3 \approx$ 10,8 %.

Do které části Latinské Ameriky podle výkladu patří a) Bolívie, b) Kostarika, c) Uruguay, d) Jamajka?

a) andské státy, b) Střední Amerika, c) Cono Sur, d) Karibik (Velké Antily).

V laboratoři vyjde pro státy Ameriky kladný korelační koeficient mezi logaritmem HDP na obyvatele a nadějí dožití. Znamená to, že vyšší příjem sám prodlužuje život?

Ne nutně. Korelace ukazuje souvislost, ne příčinu. Vyšší příjmy umožňují lepší zdravotnictví a výživu, ale zároveň obojí může záviset na třetích faktorech (vzdělání, kvalita institucí). Navíc jsou výjimky: Kostarika má nadprůměrnou naději dožití při středních příjmech, USA podprůměrnou vzhledem ke svým příjmům. Vztahu se říká Prestonova křivka (kapitola 10).

Čím se liší rozmístění bohatých a chudých čtvrtí v modelu latinskoamerického města a v typickém městě USA?

V latinskoamerickém modelu bohatí bydlí blízko centra a podél obchodní páteře, chudí na periferii v neformálních sídlištích. V USA se střední a vyšší vrstvy od poloviny 20. století stěhovaly na předměstí a chudší obyvatelé zůstávali ve vnitřním městě.

Co si odnést

Amerika se dělí geograficky (Severní a Jižní) i kulturně (Angloamerika a Latinská Amerika); kulturní hranice vede po Rio Grande.
V USA se obyvatelé a firmy přesouvají z Rezavého do Slunečního pásu; Megalopolis je vzorem srůstajících velkoměst.
Latinská Amerika je silně urbanizovaná a nerovná; má primátní města a vlastní model města s bohatým centrem.
Integrace: USMCA na severu, Mercosur a Pacifická aliance na jihu.

Část IIStřední škola

Austrálie a Oceániestřední škola

Nejmenší světadíl má nejméně obyvatel, ale rozkládá se na největší ploše oceánu. Tvoří ho kontinent Austrálie, Nový Zéland, Nová Guinea a tisíce ostrovů Melanésie, Mikronésie a Polynésie. Klíčovým geografickým faktorem je tu vzdálenost: od trhů, od sebe navzájem i od zbytku světa.

✈️

Z Prahy do Sydney je to po nejkratší cestě přes 16 000 km, téměř 19 hodin čistého letu. Auckland na Novém Zélandu leží ještě dál: blíž k místu, které je na zeměkouli přesně naproti Praze. Australský historik Geoffrey Blainey nazval svou knihu o dějinách Austrálie Tyranie vzdálenosti (1966).

Ortodroma: nejkratší cesta po kouli

Vyberte dvě města. Mapa ukáže nejkratší cestu po povrchu Země (ortodromu). Na mapě v projekci Equal Earth vypadá jako oblouk, protože rovná čára na ploché mapě není nejkratší cestou na kouli.

LABORATOŘ

OdkudKamCestovní rychlost

Model: Země jako koule o poloměru 6 371 km, vzdálenost podle haversinového vzorce $d = 2R\arcsin\sqrt{\sin^2\frac{\Delta\varphi}{2} + \cos\varphi_1\cos\varphi_2\sin^2\frac{\Delta\lambda}{2}}$. Čas letu je jen vzdálenost dělená rychlostí, bez vzletu, přistání, větru a skutečných leteckých tras.

+Teorie: vymezení Oceánie, Austrálie, Nový Zéland, ostrovní státy, vzdálenost a moře

6.1Vymezení: Austrálie a tři části Oceánie

Obr. 6.1 Austrálie a Oceánie. Melanésie, Mikronésie a Polynésie jsou vyznačeny přibližně; Polynésii vymezuje trojúhelník Havaj – Nový Zéland – Velikonoční ostrov (čárkovaně). Většina malých ostrovů je na mapě tohoto měřítka neviditelná.

Světadíl Austrálie a Oceánie tvoří australský kontinent a ostrovy Tichého oceánu. Názvy tří ostrovních oblastí zavedl francouzský mořeplavec Jules Dumont d'Urville (1832):

Melanésie („černé ostrovy“): Nová Guinea, Šalomounovy ostrovy, Vanuatu, Nová Kaledonie, Fidži. Velké hornaté ostrovy, obrovská jazyková rozmanitost: jen v Papui Nové Guineji se mluví stovkami jazyků.Melanesia
Mikronésie („malé ostrovy“): Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy, Nauru, západní část Kiribati. Většinou drobné korálové ostrovy severně od rovníku.Micronesia
Polynésie („mnoho ostrovů“): trojúhelník Havaj, Nový Zéland a Velikonoční ostrov; Samoa, Tonga, Tuvalu, Francouzská Polynésie. Polynésané osídlili tento obrovský prostor na dvojitých kánoích za pomoci navigace podle hvězd, vln a ptáků.Polynesia, Polynesian Triangle

V Oceánii je 14 nezávislých států: Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Fidži, Šalomounovy ostrovy, Vanuatu, Samoa, Tonga, Kiribati, Tuvalu, Nauru, Palau, Marshallovy ostrovy a Mikronésie. Další ostrovy jsou závislými územími (Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie patří Francii, Guam USA) nebo jsou součástí jiných států (Havaj je státem USA, Velikonoční ostrov patří Chile).

6.2Austrálie

Austrálie je federace (od 1901) šesti států a dvou vnitrozemských teritorií s hlavním městem Canberrou. Má 27 milionů obyvatel na území velkém skoro jako 48 souvislých států USA. Většina lidí žije v úzkém pásu jihovýchodního a východního pobřeží mezi Brisbane, Sydney, Melbourne a Adelaide a v Perthu na západě; zhruba dvě třetiny obyvatel bydlí v metropolitních oblastech hlavních měst států. Suché vnitrozemí (Outback) je téměř prázdné. Austrálie je tak jednou z nejvíce urbanizovaných zemí světa (87,6 % podle národní definice).federation, Outback, urban primacy

Hospodářství stojí na službách, ale vývoz tvoří z velké části suroviny: železná ruda, uhlí, zkapalněný zemní plyn, zlato a lithium, většinou do východní Asie. Austrálie je i typickou přistěhovaleckou zemí: téměř třetina obyvatel se narodila v cizině. Původní obyvatelé (Aboridžinci a obyvatelé ostrovů Torresova průlivu) žijí na kontinentu nejméně 50 000 let; jejich nárok na tradiční půdu uznal Nejvyšší soud v rozhodnutí Mabo (1992), které odmítlo právní fikci, že kontinent byl před příchodem Britů „zemí nikoho“ (terra nullius).Aboriginal and Torres Strait Islander peoples, native title, terra nullius

6.3Nový Zéland

Nový Zéland (5,3 milionu obyvatel) tvoří dva hlavní ostrovy a řada menších. Původní polynéští obyvatelé, Maorové, připluli kolem 13. století; v roce 1840 uzavřeli s britskou korunou smlouvu z Waitangi, jejíž výklad je dodnes základem vztahu státu a Maorů a předmětem odškodňovacích řízení. Hospodářství je založeno na zemědělském vývozu (mléčné výrobky, maso, víno), cestovním ruchu a službách.Māori, Treaty of Waitangi

6.4Ostrovní státy a moře

Obr. 6.2 Dva typy tichomořských ostrovů v řezu (bez měřítka). Vysoké sopečné ostrovy (Fidži, Samoa, Tahiti) mají půdu, vodu a místo pro sídla. Atoly (Tuvalu, Kiribati, Marshallovy ostrovy) jsou prstence korálových ostrůvků kolem laguny, vysoké jen několik metrů, s omezenými zdroji pitné vody. Vznik atolů vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země.

Malé ostrovní státy mají společné problémy: malý domácí trh, vysoké náklady na dopravu, závislost na dovozu potravin a paliv, na rozvojové pomoci a na penězích od krajanů v Austrálii, na Novém Zélandu a v USA. Jejich hlavním bohatstvím je moře. Podle Úmluvy OSN o mořském právu (1982) má pobřežní stát výlučnou ekonomickou zónu do 200 námořních mil od pobřeží, v níž má práva k rybolovu a nerostům. Výlučná ekonomická zóna Kiribati měří přes 3 miliony km², souš jen několik set km². Licence k lovu tuňáků jsou proto pro tyto státy důležitým příjmem.exclusive economic zone (EEZ), UNCLOS, small island developing states

Ve skutečnosti

Nejnižší atolové státy, Tuvalu, Kiribati a Marshallovy ostrovy, ohrožuje vzestup hladiny moře, zasolování podzemní vody a bouře. Pro ně je klimatická změna (do hloubky v průvodci Zeměpis) otázkou přežití státu. Tuvalu a Austrálie v roce 2023 podepsaly smlouvu, podle níž mohou občané Tuvalu postupně získávat v Austrálii trvalý pobyt.

Ostrovní státy spolupracují ve Fóru tichomořských ostrovů (od 1971). Region je zároveň místem soupeření velmocí: Austrálie, USA a Spojené království uzavřely v roce 2021 bezpečnostní partnerství AUKUS, Čína rozšiřuje hospodářské a bezpečnostní vazby s některými ostrovními státy. Podrobněji geopolitika v kapitole 11.

6.5Procvičení

Vzdálenost Praha – Sydney po ortodromě je 16 086 km. Jak dlouho trvá let rychlostí 850 km/h bez mezipřistání?

$16\,086/850 \approx$ 18,9 hodiny.

Nejdelší možná vzdálenost dvou míst po povrchu Země je polovina obvodu. Kolik to je a jakou část z ní představuje cesta Praha – Auckland (17 863 km)?

$\pi R = 3{,}1416 \cdot 6\,371 \approx$ 20 015 km. Auckland je ve vzdálenosti $17\,863/20\,015 \approx$ 89 % maxima.

Praha leží na 50,09° s. š. a 14,42° v. d. Kde leží její protinožní bod (antipod)?

Šířka se změní na jižní: 50,09° j. š., délka se posune o 180°: $14{,}42 - 180 = -165{,}58$, tedy 165,58° z. d. Je to Tichý oceán jihovýchodně od Nového Zélandu.

Zařaďte do Melanésie, Mikronésie, nebo Polynésie: Samoa, Vanuatu, Palau, Tonga, Fidži, Marshallovy ostrovy.

Melanésie: Vanuatu, Fidži. Mikronésie: Palau, Marshallovy ostrovy. Polynésie: Samoa, Tonga.

Proč je pro Kiribati nebo Tuvalu výlučná ekonomická zóna důležitější než souš?

Souš je nepatrná, neúrodná a bez surovin, zatímco zóna do 200 námořních mil kolem každého ostrova pokrývá miliony km² oceánu s bohatým rybolovem. Prodej licencí k lovu tuňáků cizím flotilám je jedním z hlavních státních příjmů.

Co si odnést

Austrálie a Oceánie = australský kontinent, Nový Zéland a ostrovy Melanésie, Mikronésie a Polynésie; 14 nezávislých států.
Austrálie je silně urbanizovaná federace na pobřeží, bohatá na suroviny, s přistěhovaleckou společností.
Vzdálenost je hlavní geografický faktor regionu; nejkratší cestou je ortodroma, na mapě oblouk.
Ostrovní státy žijí z moře (výlučná ekonomická zóna) a nejnižší atoly ohrožuje vzestup hladiny.

Část IIStřední škola

Polární oblastistřední škola

Arktida a Antarktida jsou si podobné mrazem a polární nocí, ale geograficky jsou to protiklady. Arktida je oceán obklopený pevninami osmi států, kde žijí lidé a těží se suroviny. Antarktida je kontinent obklopený oceánem, bez stálých obyvatel, který mezinárodní smlouva vyhradila míru a vědě.

🧊

Loď z Rotterdamu do Šanghaje pluje obvykle Suezským průplavem. Kdyby místo toho zamířila na sever kolem Norska a podél ruského pobřeží, ušetřila by zhruba čtvrtinu cesty. Proč to tedy nedělá každá loď? Odpověď kombinuje led, pojištění, ledoborce i politiku.

Tři cesty z Evropy do Číny

Porovnejte plavbu z Rotterdamu do Šanghaje přes Suezský průplav, kolem mysu Dobré naděje a Severní mořskou cestou podél Ruska. Nastavte rychlost lodi, čekání u průplavu a jakou část arktické trasy musí loď plout pomalu v ledu.

LABORATOŘ

Rychlost lodi Čekání a proplutí průplavu Arktická trasa v ledu (6 uzlů)

Model: délky tras spočítány po ortodromách mezi orientačními body (Suez 10 417, Kapsko 14 167, Severní mořská cesta 7 975 námořních mil; 1 námořní míle = 1,852 km). Doba plavby = délka / rychlost (uzel = námořní míle za hodinu), v ledu rychlost 6 uzlů. Spotřeba paliva roste přibližně se třetí mocninou rychlosti za hodinu, tedy s druhou mocninou na ujetou míli; index 100 = Suez při 14 uzlech. Skutečné trasy, poplatky, pojištění a sezonnost model nezahrnuje.

+Teorie: vymezení polárních oblastí, Arktida a arktické státy, Antarktida a Smlouva o Antarktidě

7.1Jak polární oblasti vymezit

Arktidu lze vymezit několika způsoby a každý dává jinou hranici: severní polární kruh (asi 66,6° s. š., kde nastává alespoň jeden den v roce polární den a polární noc), červencová izoterma 10 °C (místa, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce nedosahuje 10 °C), nebo severní hranice lesa. Izoterma a hranice lesa se v Kanadě a na Sibiři stáčejí daleko na jih, v Norsku teplým Golfským proudem naopak na sever. Je to stejný problém jako v kapitole 1: hranice regionu závisí na zvoleném kritériu.Arctic Circle, 10 °C July isotherm, tree line

Antarktida je kontinent o rozloze asi 14 milionů km², z 98 % pokrytý ledem. Za hranici antarktické oblasti se považuje buď 60. rovnoběžka jižní šířky (tak je vymezena oblast platnosti Smlouvy o Antarktidě), nebo antarktická konvergence, pásmo v oceánu, kde se studená antarktická voda noří pod teplejší. Fyzickou geografii polárních oblastí (led, klima, oceánské proudy) vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země.Antarctic Convergence, Southern Ocean

7.2Arktida

Obr. 7.1 Arktida při pohledu shora na severní pól. Modře osm členských států Arktické rady (Grónsko jako součást Dánského království), čárkovaně severní polární kruh. Severní ledový oceán je obklopen pevninou; spojení s ostatními oceány vede jen Beringovým průlivem a mezi Grónskem a Norskem.

Jádrem Arktidy je Severní ledový oceán. Kolem něj leží území osmi států: Kanady, Dánska (Grónsko), Finska, Islandu, Norska, Ruska, Švédska a USA (Aljaška). Spolupracují v Arktické radě (Ottawská deklarace, 1996), v níž mají postavení stálých účastníků i organizace původních obyvatel. Rada se nezabývá vojenskou bezpečností; po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 ostatní státy omezily spolupráci s Ruskem a činnost rady se zúžila.Arctic Council, Ottawa Declaration

V Arktidě žijí asi čtyři miliony lidí, převážně v ruských městech (Murmansk, Norilsk) a v severní Skandinávii. K původním obyvatelům patří Inuité (Kanada, Grónsko, Aljaška), Sámové (Norsko, Švédsko, Finsko, Rusko) a Něnci a další národy Sibiře. Grónsko je autonomní součástí Dánského království s rozsáhlou samosprávou (od 2009) a s právem rozhodnout o nezávislosti. Špicberky (Svalbard) patří podle Smlouvy o Špicberkách (1920) Norsku, ale občané a firmy smluvních států tam mají rovné právo na hospodářskou činnost.Inuit, Sámi, Greenland self-government, Svalbard Treaty

Ubývání mořského ledu otevírá dvě námořní trasy: Severní mořskou cestu podél ruského pobřeží a Severozápadní průjezd kanadským arktickým souostrovím. Kanada považuje vody souostroví za své vnitřní vody, USA za mezinárodní průliv. Státy také u OSN dokládají, kam až sahá jejich kontinentální šelf, protože na něm mají výlučná práva k nerostům; nároky Ruska, Dánska a Kanady na hřbet Lomonosova se překrývají.Northern Sea Route, Northwest Passage, continental shelf

Pozor

Kratší neznamená automaticky levnější. Severní mořská cesta je bez ledoborce splavná jen několik měsíců v roce, vyžaduje lodě s ledovou třídou, dražší pojištění a povolení ruských úřadů a nemá po cestě velké přístavy, kde by se náklad nakládal a vykládal. Lodní doprava po ní je proto ve srovnání se Suezem malá a týká se hlavně ruských surovin (zkapalněný plyn, ropa, rudy).

7.3Antarktida

Obr. 7.2 Územní nároky v Antarktidě (schéma, pohled shora na jižní pól, poledník 0° nahoře). Nároky Argentiny, Chile a Spojeného království se překrývají na Antarktickém poloostrově, sektor mezi 90° a 150° z. d. si nenárokuje nikdo. Smlouva o Antarktidě nároky „zmrazila“: neuznává je ani je neruší.

Sedm států si v první polovině 20. století nárokovalo části Antarktidy jako výseče od pobřeží k jižnímu pólu: Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené království. Napětí ukončila Smlouva o Antarktidě, podepsaná ve Washingtonu 1. 12. 1959 dvanácti státy a účinná od roku 1961. Antarktida slouží jen mírovým účelům, je zakázána vojenská činnost a jaderné výbuchy, platí svoboda vědeckého výzkumu a výměna informací. Územní nároky smlouva nezrušila, ale zakázala vznášet nové nebo je rozšiřovat. Ke smlouvě dnes přistoupilo přes padesát států včetně Česka.Antarctic Treaty System

Madridský protokol o ochraně životního prostředí (1991, účinný od 1998) prohlásil Antarktidu za přírodní rezervaci a zakázal veškerou těžbu nerostů. Po 50 letech od jeho účinnosti lze svolat konferenci o jeho revizi. Antarktida nemá stálé obyvatele; na vědeckých stanicích žije v létě několik tisíc lidí, v zimě řádově tisíc. Česko provozuje Stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse (Masarykova univerzita).Madrid Protocol, mining ban

Ve skutečnosti

Smlouva o Antarktidě je příkladem úspěšného řešení sporu o území: místo rozhodnutí, komu území patří, se strany dohodly, že spor odloží a území budou spravovat společně. Podobný princip „společného dědictví lidstva“ platí pro mořské dno mimo státní jurisdikci a pro kosmický prostor.

7.4Procvičení

Trasa Rotterdam – Šanghaj měří přes Suez 10 417 a Severní mořskou cestou 7 975 námořních mil. O kolik procent je arktická trasa kratší a kolik dní ušetří loď plující stálou rychlostí 14 uzlů?

Rozdíl $10\,417 - 7\,975 = 2\,442$ nmi, tedy $2\,442/10\,417 \approx$ 23 %. Při 14 uzlech je to $2\,442/14/24 \approx$ 7,3 dne (bez zpoždění v ledu a čekání u průplavu).

Loď zpomalí ze 14 na 12 uzlů. O kolik procent klesne spotřeba paliva na ujetou míli, platí-li, že je úměrná druhé mocnině rychlosti? O kolik se prodlouží plavba přes Suez (10 417 nmi)?

$(12/14)^2 \approx 0{,}735$, spotřeba klesne asi o 26,5 %. Doba plavby: $10\,417/14/24 = 31{,}0$ dne, $10\,417/12/24 = 36{,}2$ dne, tedy o 5,2 dne déle. Proto rejdaři při vysokých cenách paliva zpomalují (slow steaming).

Které státy jsou členy Arktické rady? Patří mezi ně Švédsko a Finsko, i když nemají pobřeží Severního ledového oceánu?

Kanada, Dánsko (Grónsko), Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a USA. Ano: členství vychází z toho, že část jejich území leží za severním polárním kruhem, ne z pobřeží oceánu.

Uveďte tři hlavní zásady Smlouvy o Antarktidě a co stanoví Madridský protokol.

Smlouva: jen mírové využití (zákaz vojenské činnosti a jaderných výbuchů), svoboda vědeckého výzkumu a spolupráce, zmrazení územních nároků. Protokol: ochrana prostředí a zákaz těžby nerostů.

Co si odnést

Arktida je oceán obklopený pevninou osmi států; Antarktida kontinent obklopený oceánem.
Hranice polárních oblastí závisí na kritériu: polární kruh, izoterma 10 °C, hranice lesa, 60° j. š.
Tání ledu otevírá arktické trasy a spory o šelf, ale jejich využití brzdí led, náklady a politika.
Smlouva o Antarktidě (1959) a Madridský protokol (1991): mír, věda, zmrazené nároky, zákaz těžby.

Část IIStřední škola

Česko podrobněstřední škola

Česko má 10,9 milionu obyvatel, 14 krajů a přes 6 200 obcí. Na malém území jsou výrazné rozdíly: Praha patří k nejbohatším regionům EU, kraje na severozápadě a v Moravskoslezském kraji se vyrovnávají s útlumem těžby a průmyslu a mezi kraji leží řídce osídlené vnitřní periferie. Regionální geografie Česka začíná u toho, jak je stát členěn, a pokračuje tím, co data o krajích říkají.

🏘️

Která obec je největší, víte. Ale kolik obcí v Česku má méně než tisíc obyvatel? Tři ze čtyř. Česko je země malých obcí a zároveň země, kde přes čtvrtina lidí žije v Praze a v kraji kolem ní.

Kraje v datech

Zvolte ukazatel a klepněte na kraj. Barva je tím sytější, čím vyšší je hodnota (u změny obyvatel oranžová znamená úbytek). Zkuste, jak jinak vypadá mapa obyvatel a mapa hustoty zalidnění.

LABORATOŘ

Data: ČSÚ a Eurostat (demo_r_pjanaggr3: obyvatelé k 1. 1. 2024 a 1. 1. 2025; nama_10r_3gdp: HDP na obyvatele v paritě kupní síly, PPS, rok 2024; rozlohy podle ČSÚ). Změna obyvatel = rozdíl stavů k 1. 1. 2025 a 1. 1. 2024. Hranice krajů zjednodušeny podle Natural Earth.

Minihra: ve kterém kraji to je?

Deset měst. Klepněte do mapy na kraj, ve kterém město leží. Za alespoň 8 správných odpovědí získáte body navíc.

MINIHRA

město 1 z 10 · 0 bodů–

+Teorie: územní členění, kraje a města v číslech, typy regionů, suburbanizace a periferie

8.1Územní členění Česka

Obr. 8.1 Kraje Česka a jejich sídla. Hlavní město Praha je samostatným krajem a zároveň sídlem Středočeského kraje. Hranice krajů nerespektují hranici historických zemí: například Vysočina a Jihomoravský kraj zasahují do Čech, Jihočeský kraj na Moravu.

Česko tvoří historické země Čechy, Morava a část Slezska. Dnešní správní členění stojí na několika úrovních:

Kraje: 13 krajů a hlavní město Praha, vytvořené ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. s účinností od 1. 1. 2000. Mají volená zastupitelstva a hejtmany a odpovídají úrovni NUTS 3.regions (kraje)
Okresy: 76 okresů a Praha. Okresní úřady zanikly koncem roku 2002, okresy ale zůstaly jako územní jednotky pro statistiku, soudy, policii nebo katastr.districts
Obce s rozšířenou působností (ORP): 205 obcí, které od roku 2003 vykonávají státní správu pro okolní obce (stavební úřady, občanské průkazy, živnostenské úřady). Jejich správní obvody jsou dnes nejdůležitější „mikroregiony“ pro analýzy.municipalities with extended powers
Obce: 6 258 obcí k 1. 1. 2025, z toho 4 723 (75,5 %) s méně než 1 000 obyvateli. Silná fragmentace obcí je česká zvláštnost, podobně jako na Slovensku a ve Francii.municipalities, territorial fragmentation

Obr. 8.2 Hierarchie územních jednotek. Okresy a obvody ORP leží na stejné úrovni pod kraji, ale jejich hranice se ne vždy kryjí; obce jsou základem obou.

8.2Kraje v číslech

**Tab. 8.1**Kraje: obyvatelé, hustota, změna a HDP na obyvatele
Kraj	Obyvatel 1. 1. 2025	Hustota (obyv./km²)	Změna za 2024	HDP na obyv. 2024 (PPS)
Hlavní město Praha	1 397 880	2 818	+0,95 %	76 600
Středočeský	1 466 215	134	+0,71 %	33 400
Jihočeský	653 227	65	−0,20 %	29 200
Plzeňský	614 640	80	+0,21 %	31 100
Karlovarský	293 195	89	−0,64 %	22 500
Ústecký	808 356	151	−0,35 %	25 100
Liberecký	449 494	142	−0,27 %	27 500
Královéhradecký	555 923	117	−0,18 %	31 300
Pardubický	530 469	117	−0,02 %	30 500
Vysočina	517 647	76	−0,06 %	30 200
Jihomoravský	1 229 343	171	+0,21 %	34 900
Olomoucký	631 500	120	−0,22 %	29 300
Zlínský	578 998	146	−0,30 %	29 800
Moravskoslezský	1 182 613	218	−0,55 %	28 400
Česko	10 909 500	138	+0,08 %	36 200

Zdroje: ČSÚ, Eurostat (demo_r_pjanaggr3, aktualizace 28. 8. 2026; nama_10r_3gdp, aktualizace 10. 2. 2026), rozlohy ČSÚ. PPS = standard kupní síly, umělá měnová jednotka EU, která vyrovnává rozdíly v cenách mezi státy. K 31. 12. 2025 mělo Česko podle předběžných údajů ČSÚ 10 915 839 obyvatel.

Pozor

HDP na obyvatele Prahy (76 600 PPS, 212 % českého průměru) přeceňuje příjmy Pražanů. HDP vzniká v místě práce, ale dělí se počtem obyvatel v místě bydliště; do Prahy denně dojíždějí desítky tisíc lidí ze Středočeského kraje. V Praze sídlí i centrály firem, jejichž výsledky se zčásti tvoří jinde. Na úrovni domácností jsou rozdíly mezi krajy mnohem menší.

8.3Města

**Tab. 8.2**Největší města Česka k 1. 1. 2025 (ČSÚ)
Pořadí	Město	Obyvatel	Kraj
1	Praha	1 397 880	Hlavní město Praha
2	Brno	402 739	Jihomoravský
3	Ostrava	283 187	Moravskoslezský
4	Plzeň	187 928	Plzeňský
5	Liberec	108 090	Liberecký
6	Olomouc	103 063	Olomoucký
7	České Budějovice	97 231	Jihočeský
8	Hradec Králové	94 311	Královéhradecký
9	Pardubice	92 319	Pardubický
10	Ústí nad Labem	90 866	Ústecký

Jen šest měst má přes 100 000 obyvatel. Praha je 3,5krát větší než Brno; takové výrazné převýšení prvního města se nazývá primacie (kapitola 9). Statistika podle správních hranic přitom zachycuje jen část skutečných městských regionů: s předměstími a dojížďkou je pražský metropolitní region podstatně větší než samotné město.

8.4Typy regionů v Česku

Strategie regionálního rozvoje ČR 21+ rozlišuje metropolitní území a aglomerace (kolem Prahy, Brna, Ostravy, Plzně a dalších krajských měst), regionální centra a jejich zázemí, venkov a hospodářsky a sociálně ohrožená území. Tři kraje, Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, jsou označovány za strukturálně postižené: po útlumu těžby uhlí a těžkého průmyslu v nich klesá počet obyvatel, je vyšší nezaměstnanost, nižší úroveň vzdělání a horší zdravotní ukazatele. Stát pro ně od druhé poloviny 2010. let vede zvláštní strategii hospodářské restrukturalizace.structurally affected regions, economic restructuring

Vnitřní periferie jsou řídce osídlená území na pomezí krajů, daleko od krajských měst a hlavních dopravních tahů: například pomezí Vysočiny, Jihočeského a Jihomoravského kraje nebo části Brd a Křivoklátska. Jejich obyvatelé mají delší cestu za prací a službami, obyvatelstvo stárne a mladí odcházejí. Naopak suburbanizace, stěhování z velkých měst do obcí v jejich zázemí, přináší růst obcím kolem Prahy, Brna a Plzně; Středočeský kraj má dnes víc obyvatel než Praha.inner periphery, suburbanization

Příklad Metropolitní jádro Česka

Praha a Středočeský kraj mají dohromady $1\,397\,880 + 1\,466\,215 = 2\,864\,095$ obyvatel, tedy $2\,864\,095/10\,909\,500 \approx 26{,}3\,\%$ obyvatel Česka na 14,5 % území. V roce 2024 přibylo v Praze 13 148 a ve Středočeském kraji 10 275 obyvatel, zatímco Moravskoslezskému kraji 6 591 obyvatel ubylo.

8.5Procvičení

Praha má 1 397 880 obyvatel na 496 km². Jaká je hustota zalidnění a kolikrát převyšuje průměr Česka (138 obyvatel na km²)?

$1\,397\,880/496 \approx$ 2 818 obyvatel na km², $2\,818/138 \approx$ 20krát víc než průměr.

Moravskoslezský kraj měl k 1. 1. 2024 celkem 1 189 204 a k 1. 1. 2025 celkem 1 182 613 obyvatel. O kolik procent se počet změnil?

$(1\,182\,613 - 1\,189\,204)/1\,189\,204 = -6\,591/1\,189\,204 \approx$ −0,55 %.

Kolikrát je HDP na obyvatele v PPS v Praze vyšší než v Karlovarském kraji? A jaký je poměr nejvyššího a nejnižšího kraje bez Prahy?

$76\,600/22\,500 \approx$ 3,4krát. Bez Prahy: Jihomoravský $34\,900$ a Karlovarský $22\,500$, poměr $34\,900/22\,500 \approx$ 1,55. Rozdíly mezi kraji mimo Prahu jsou tedy mnohem menší.

Proč mapa počtu obyvatel krajů a mapa hustoty zalidnění vypadají v laboratoři tak odlišně? Která je pro srovnání vhodnější?

Počet obyvatel závisí na velikosti kraje: velký Středočeský kraj má nejvíc lidí, ale průměrnou hustotu. Hustota je relativní ukazatel (na km²), který vliv velikosti odstraňuje. Pro barevnou mapu ploch (kartogram) se mají používat relativní ukazatele (kapitola 12).

Jaký podíl obcí má méně než 1 000 obyvatel, když jich je 4 723 z 6 258?

$4\,723/6\,258 \approx$ 75,5 %, tedy tři ze čtyř obcí.

Co si odnést

Česko: 14 krajů (od 2000), 76 okresů a Praha, 205 ORP, 6 258 obcí; tři čtvrtiny obcí mají pod 1 000 obyvatel.
Praha s okolím tvoří čtvrtinu obyvatel a výrazně převyšuje ostatní regiony v HDP; část rozdílu je statistický efekt dojížďky.
Strukturálně postižené kraje (Karlovarský, Ústecký, Moravskoslezský) ztrácejí obyvatele, okolí velkých měst roste suburbanizací.

Část IIIVysoká škola

Globální města a urbanizacevysoká škola

Kolik lidí žije ve městech? Podle národních statistik přes polovina lidstva, podle jednotné metody OSN z roku 2025 jen 45 % ve městech a další část v menších sídlech. Rozdíl neplyne z chyby, ale z definice. Urbánní geografie se proto nejdřív ptá, co je město, a pak hledá pravidelnosti: jak města rostou, jak jsou uvnitř uspořádána a jak tvoří soustavy od světových metropolí po malá centra.

🏙️

Seřaďte česká města podle velikosti. Druhé, Brno, má necelou třetinu obyvatel Prahy, třetí Ostrava zhruba pětinu. Už v roce 1913 si německý geograf Felix Auerbach všiml, že velikosti měst v mnoha zemích klesají s pořadím podle jednoduchého pravidla. Proč to tak je, se vědci přou dodnes.

Pravidlo pořadí a velikosti

Body jsou česká města seřazená podle počtu obyvatel, obě osy jsou logaritmické. Čára je model $P_r = P_1/r^q$. Posouvejte exponent $q$ a výchozí velikost a hledejte co nejlepší shodu; tlačítko ukáže výsledek regrese. Pak vyřaďte Prahu z regrese (pořadí ostatních měst zůstává).

LABORATOŘ

Exponent $q$ Velikost 1. města v modelu $P_1$

Data: ČSÚ, Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2025 (obce podle správních hranic, 16 obcí s více než 54 000 obyvateli). Chyba modelu je střední kvadratická odchylka logaritmů (RMSE ln), regrese je metoda nejmenších čtverců v logaritmech: $\ln P_r = \ln P_1 - q\ln r$.

+Teorie: měření urbanizace, stadia vývoje měst, modely vnitřní struktury, soustavy měst, světová města

9.1Co je město a jak měřit urbanizaci

Urbanizace je růst podílu obyvatel žijících ve městech a šíření městského způsobu života. Měří se mírou urbanizace, podílem městského obyvatelstva. Potíž je, že každý stát definuje „městské“ obyvatelstvo jinak: podle statusu obce (Česko, Japonsko), podle velikosti sídla (od 200 obyvatel v Dánsku po desítky tisíc jinde), podle hustoty nebo zaměstnání. Podle národních definic žilo v roce 2024 ve městech 57,6 % lidstva (Světová banka).urbanization, level of urbanization

Aby šlo státy srovnávat, schválila Statistická komise OSN v roce 2020 jednotnou metodu stupně urbanizace (Degree of Urbanisation), vyvinutou Evropskou komisí, OECD, Světovou bankou a dalšími. Pracuje s mřížkou čtverců 1 × 1 km a hustotou obyvatel:

město: souvislé čtverce s hustotou alespoň 1 500 obyvatel na km², dohromady alespoň 50 000 obyvatel;
malá města a předměstí (towns and semi-dense areas): shluky s hustotou alespoň 300 obyvatel na km² a alespoň 5 000 obyvateli;
venkov: vše ostatní.Degree of Urbanisation: cities, towns and semi-dense areas, rural areas

Zpráva OSN World Urbanization Prospects 2025, první s touto metodou, uvádí: ve městech žije 45 % z 8,2 miliardy lidí (v roce 1950 to bylo 20 %), počet megaměst s více než 10 miliony obyvatel vzrostl z 8 v roce 1975 na 33 v roce 2025, z toho 19 v Asii. Největší je Džakarta (téměř 42 milionů), následuje Dháka (téměř 40 milionů) a Tokio (33 milionů); Káhira je jediné neasijské město v první desítce. Ze zhruba 12 000 měst ale 96 % má méně než milion obyvatel.megacity, World Urbanization Prospects

Pozor

Žebříčky „největších měst světa“ se liší podle toho, zda počítají město ve správních hranicích, souvislou zástavbu (aglomeraci), nebo metropolitní oblast podle dojížďky. Tokio bylo dlouho uváděno jako největší; v nové metodě OSN se kvůli jinému vymezení zástavby dostalo na třetí místo. Žádné pořadí není „pravdivé“ bez definice.

9.2Stadia vývoje měst

Obr. 9.1 Model stadií vývoje městského regionu (van den Berg a kol., 1982). Křivky ukazují tempo změny počtu obyvatel v jádru města (oranžově) a v jeho zázemí (modře). Schéma, bez číselných hodnot.

Model stadií vývoje měst (Leo van den Berg a kol., 1982) popisuje městský region jako jádro a zázemí. Při urbanizaci se lidé stěhují z venkova do jádra; při suburbanizaci se stěhují z jádra do zázemí, protože chtějí větší bydlení a díky autu mohou dojíždět; při desurbanizaci (kontraurbanizaci) ubývá obyvatel v celém regionu ve prospěch menších měst a venkova; při reurbanizaci se obyvatelé vracejí do obnovených vnitřních čtvrtí. Západní Evropa prošla suburbanizací v 60. a 70. letech, Česko až po roce 1990, kdy skončila státní bytová výstavba a vznikl trh s pozemky a hypotékami.stages of urban development: urbanization, suburbanization, desurbanization (counterurbanization), reurbanization

S reurbanizací souvisí gentrifikace: příchod movitějších obyvatel do dříve chudých čtvrtí, který zvyšuje ceny bydlení a vytlačuje původní obyvatele. Pojem zavedla britská socioložka Ruth Glassová (1964) pro londýnské čtvrti.gentrification

9.3Modely vnitřní struktury města

Obr. 9.2 Klasické modely americké chicagské školy a jejích následovníků. Burgess: město roste v soustředných zónách od centra. Hoyt: podobné využití se šíří v klínech podél dopravních tahů. Harris a Ullman: velké město má více jader (průmyslová zóna, druhé obchodní centrum, předměstské centrum).

Modely vznikly pro americká města první poloviny 20. století a nelze je přenášet beze změn. Evropská města mají historické jádro, kde bydlí i movití obyvatelé, a na okrajích často panelová sídliště z doby socialismu; latinskoamerické město popisuje vlastní model (kapitola 5). Jejich hodnota je v otázkách, které kladou: proč se činnosti a sociální skupiny ve městě třídí a jakou roli hraje dostupnost centra a doprava.Chicago School, concentric zone, sector and multiple nuclei models

9.4Soustavy měst

Města netvoří náhodnou směs, ale soustavu: několik velkých, více středních a mnoho malých. Německý geograf Walter Christaller (1933) vysvětlil v teorii centrálních míst, proč: centrum nabízí zboží a služby pro své zázemí; služby, za kterými lidé jezdí zřídka (nemocnice, univerzita), potřebují velké zázemí a jsou jen v nemnoha velkých centrech, každodenní služby (pekárna) jsou v každém malém centru. V ideální rovinné krajině vzniká hierarchie šestiúhelníkových spádových oblastí.central place theory, range, threshold

Empiricky se soustava měst popisuje pravidlem pořadí a velikosti (Auerbach 1913, Zipf 1949): velikost města s pořadím $r$ je přibližně

Pravidlo pořadí a velikosti\[P_r = \frac{P_1}{r^{\,q}}\qquad\Longleftrightarrow\qquad \ln P_r = \ln P_1 - q\,\ln r\]

Pro $q = 1$ (Zipfův zákon) má druhé město polovinu, třetí třetinu obyvatel prvního. V logaritmických souřadnicích je vztah přímka se sklonem $-q$, proto se $q$ odhaduje lineární regresí logaritmů. Vyšší $q$ znamená větší nerovnost velikostí měst.rank-size rule, Zipf's law

Je-li první město výrazně větší, než by odpovídalo pravidlu, mluví se o primátním městě (Mark Jefferson, 1939). Primacie se měří podílem prvního a druhého města nebo prvního města a součtu tří následujících. Bývá typická pro menší státy s jedním historickým centrem moci (Paříž, Londýn, Budapešť, Vídeň), pro bývalé kolonie (správní centrum a přístav v jednom) a pro Latinskou Ameriku.primate city, primacy index

Příklad Česká soustava měst

Primacie: $1\,397\,880/402\,739 \approx 3{,}47$; podle Zipfova zákona by poměr byl 2. Index čtyř měst $1\,397\,880/(402\,739 + 283\,187 + 187\,928) \approx 1{,}60$. Regrese logaritmů 16 největších měst dává $q \approx 1{,}065$, $P_1 \approx 921\,740$ a $R^2 \approx 0{,}948$: model „chce“ menší Prahu. Bez Prahy (města od Brna) vychází $q \approx 0{,}908$, tedy rovnoměrnější soustava. Praha je pro Česko primátním městem, protože byla po staletí sídlem královského dvora a správy celého českého státu.

Ve skutečnosti

Proč pravidlo platí, není jasné. Vysvětlení sahají od statistických (města rostou náhodně, ale úměrně své velikosti, tzv. Gibratův zákon, a z toho plyne mocninné rozdělení) po ekonomická (rovnováha mezi výhodami koncentrace a náklady přeplněnosti). Odhady $q$ se navíc liší podle toho, zda se počítají obce, aglomerace, nebo metropolitní oblasti, a kolik měst se zahrne.

9.5Světová a globální města

Od 80. let se geografové ptají, která města řídí globální ekonomiku. John Friedmann formuloval hypotézu světových měst (1986): města jsou uzly globálních toků kapitálu a jejich postavení závisí na začlenění do světové ekonomiky, ne jen na velikosti. Saskia Sassenová v knize The Global City (1991) ukázala na New Yorku, Londýně a Tokiu, že s rozptýlením výroby po světě roste význam míst, odkud se řídí: soustředí se v nich finance a služby pro firmy (právo, účetnictví, poradenství, reklama). Výzkumná síť GaWC (Globalization and World Cities) z univerzity v Loughborough od roku 2000 řadí města podle propojení těchto firem do skupin alfa, beta a gama; na vrcholu jsou trvale Londýn a New York.world city hypothesis, global city, advanced producer services, GaWC

Velikost a globální význam se nekryjí: Lagos nebo Dháka jsou obrovské, ale v síti řídicích funkcí hrají menší roli než mnohem menší Curych nebo Singapur. Globální města mají také vysokou vnitřní nerovnost: vedle dobře placených profesí potřebují velký počet hůře placených služeb.

9.6Procvičení

Brno má 402 739 a Ostrava 283 187 obyvatel. Jaký exponent $q$ plyne jen z této dvojice (pořadí 2 a 3)?

$P_2/P_3 = (3/2)^q$, tedy $q = \ln(402\,739/283\,187)/\ln 1{,}5 = \ln 1{,}4222/\ln 1{,}5 \approx$ 0,87.

Model z regrese má $P_1 = 921\,740$ a $q = 1{,}065$. Kolik obyvatel předpovídá pro 5. město a jak se to liší od skutečnosti (Liberec 108 090)?

$921\,740/5^{1{,}065} \approx$ 166 037. Liberec je o 35 % menší; 5. až 10. město jsou v Česku velikostí velmi blízko (90 až 108 tisíc), což jednoduchý model nevystihne.

Podle OSN žije ve městech 45 % z 8,2 miliardy lidí, podle národních definic 57,6 %. Kolik milionů lidí je to v prvním případě a čím se rozdíl vysvětluje?

$0{,}45 \cdot 8{,}2 \approx$ 3,7 miliardy. Rozdíl plyne z definice: jednotná metoda počítá zvlášť města (od 50 000 obyvatel) a malá města a předměstí, která národní statistiky často řadí k městskému obyvatelstvu.

Ve kterém stadiu vývoje se nacházel pražský region v letech 2000–2015, kdy rychle rostly obce v okolí Prahy a samotná Praha rostla pomaleji?

Ve stadiu suburbanizace: zázemí roste rychleji než jádro.

Počet megaměst vzrostl z 8 v roce 1975 na 33 v roce 2025. Kolikrát to je a jaký podíl megaměst leží v Asii?

$33/8 \approx$ 4,1krát; v Asii $19/33 \approx$ 58 %.

Co si odnést

Míra urbanizace závisí na definici; jednotná metoda OSN (stupeň urbanizace) uvádí 45 % lidstva ve městech.
Městské regiony procházejí urbanizací, suburbanizací, desurbanizací a reurbanizací; Česko zažívá suburbanizaci od 90. let.
Pravidlo pořadí a velikosti $P_r = P_1/r^q$; Praha je primátní město, $q \approx 1{,}07$.
Globální význam města určují řídicí funkce a propojení, ne jen počet obyvatel.

Část IIIVysoká škola

Regionální rozdíly a rozvojvysoká škola

Proč jsou některé regiony bohaté a jiné chudé, a dohánějí chudší ty bohatší? Odpověď začíná měřením: HDP v paritě kupní síly, index lidského rozvoje a další ukazatele zachycují různé stránky rozvoje. Teorie regionálního rozvoje se pak dělí na ty, které očekávají sbližování, a ty, které vysvětlují, proč se rozdíly samy prohlubují.

⚖️

Saúdská Arábie má vyšší příjem na obyvatele než Česko, a přesto nižší index lidského rozvoje. Indie a Bangladéš mají stejný index, i když se jejich příjmy liší. Rozvoj není jedno číslo: záleží na tom, co měříte a jak jednotlivé složky sčítáte.

Spočítejte index lidského rozvoje

Nastavte čtyři vstupy nebo vyberte stát. Index se počítá stejně jako ve Zprávě o lidském rozvoji 2025: tři dílčí indexy (zdraví, vzdělání, příjem) a jejich geometrický průměr. Porovnejte, co udělá rok života navíc a co zdvojnásobení příjmu v chudé a v bohaté zemi.

LABORATOŘ

Naděje dožití při narození Očekávaná délka školní docházky

Průměrná délka vzdělání dospělých HND na obyvatele (PPP $ 2021)

Výpočet: zdraví $I_Z = (\text{naděje dožití} - 20)/65$, vzdělání $I_V = \tfrac12(\text{OŠD}/18 + \text{PDV}/15)$, příjem $I_P = (\ln \text{HND} - \ln 100)/(\ln 75\,000 - \ln 100)$, $HDI = \sqrt[3]{I_Z\, I_V\, I_P}$. Hodnoty nad horní mezí se oříznou. Předvolby: UNDP, Human Development Report 2025, údaje za rok 2023.

Dohánějí chudší kraje bohatší?

Každý bod je kraj. Vodorovně výchozí HDP na obyvatele v roce 2021, svisle průměrný roční růst do roku 2024. Klesající přímka znamená β-konvergenci: chudší rostly rychleji. Vyřaďte Prahu a sledujte, jak se změní sklon a korelace.

LABORATOŘ

Data: Eurostat, nama_10r_3gdp, HDP na obyvatele v PPS v běžných cenách, roky 2021 a 2024 (aktualizace 10. 2. 2026). Růst je nominální (zahrnuje i změny cenové hladiny vůči EU), počítaný jako $\tfrac13\ln(y_{2024}/y_{2021})$. Tři roky jsou na posouzení konvergence krátké období; laboratoř ukazuje metodu, ne dlouhodobý trend.

+Teorie: měření rozvoje, HDI, teorie regionálního rozvoje, konvergence, kohezní politika EU

10.1Měření rozvoje: HDP a parita kupní síly

Nejběžnějším měřítkem hospodářské úrovně je hrubý domácí produkt na obyvatele. Při srovnání států se nepřepočítává směnným kurzem, ale paritou kupní síly (PPP), která zohledňuje, že stejné zboží a služby stojí v různých zemích různě. Parity zjišťuje Mezinárodní srovnávací program (ICP) Světové banky srovnáním cen tisíců položek; výsledkem jsou „mezinárodní dolary“. V EU se používá obdobná jednotka PPS (standard kupní síly).GDP per capita, purchasing power parity (PPP), International Comparison Program, PPS

HDP měří tržní výrobu, ne blahobyt: nezahrnuje práci v domácnosti, rozdělení příjmů, volný čas ani stav životního prostředí. Komise Stiglitze, Sena a Fitoussiho (2009) proto doporučila sledovat také příjmy a spotřebu domácností, jejich rozdělení a kvalitu života. Hrubý národní důchod (HND) se od HDP liší o důchody plynoucí do zahraničí a ze zahraničí; v zemích s velkým zahraničním vlastnictvím firem (Irsko, Lucembursko, kapitola 2) je výrazně nižší než HDP.gross national income (GNI), Beyond GDP

10.2Index lidského rozvoje

Index lidského rozvoje (HDI) zavedl Rozvojový program OSN v roce 1990 podle návrhu ekonoma Mahbuba ul Haqa. Opírá se o přístup Amartyi Sena: rozvoj je rozšiřování skutečných možností lidí žít život, který si cení. HDI kombinuje tři rozměry: dlouhý a zdravý život, vzdělání a životní úroveň.Human Development Index, capability approach

Obr. 10.1 Konstrukce HDI. Každý ukazatel se převede na stupnici 0 až 1 mezi pevnými mezemi (malá čísla nad šipkami), příjem v logaritmu. Index vzdělání je aritmetický průměr dvou ukazatelů, HDI geometrický průměr tří dílčích indexů.

Dílčí index a HDI\[I = \frac{x - x_{\min}}{x_{\max} - x_{\min}},\qquad I_P = \frac{\ln \text{HND} - \ln 100}{\ln 75\,000 - \ln 100},\qquad HDI = \left(I_Z \cdot I_V \cdot I_P\right)^{1/3}\]

Logaritmus u příjmu vyjadřuje klesající užitek z dalších peněz: zvýšení z 1 000 na 2 000 dolarů zvýší index stejně jako z 20 000 na 40 000. Geometrický průměr znamená, že nízká hodnota v jednom rozměru se nedá plně vyvážit vysokou hodnotou v jiném. UNDP řadí státy do čtyř skupin: velmi vysoký rozvoj (HDI alespoň 0,800), vysoký (0,700 až 0,799), střední (0,550 až 0,699) a nízký (pod 0,550).

**Tab. 10.1**HDI a jeho složky ve vybraných státech (rok 2023)
Stát	Pořadí	HDI	Naděje dožití	OŠD	PDV	HND na obyv. (PPP $)
Island	1	0,972	82,7	18,9	13,9	69 117
Norsko	2	0,970	83,3	18,8	13,1	112 710
Česko	29	0,915	79,8	16,8	13,0	45 889
Saúdská Arábie	37	0,900	78,7	16,9	11,6	50 299
Čína	78	0,797	78,0	15,5	8,0	22 029
Indie	130	0,685	72,0	13,0	6,9	9 047
Bangladéš	130	0,685	74,7	12,3	6,8	8 498
Nigérie	164	0,560	54,5	10,5	7,6	5 569
Jižní Súdán	193	0,388	57,6	5,6	5,7	688
Svět	–	0,756	73,4	13,0	8,8	20 327

Zdroj: UNDP, Human Development Report 2025, statistická příloha, tabulka 1. OŠD = očekávaná délka školní docházky dítěte, PDV = průměrná délka vzdělání osob od 25 let (roky); HND v mezinárodních dolarech v paritě kupní síly roku 2021. Česko sdílí 29. místo s Itálií, Indie 130. místo s Bangladéšem.

Příklad HDI Česka

$I_Z = (79{,}8 - 20)/65 = 0{,}920$; $I_V = \tfrac12(16{,}8/18 + 13{,}0/15) = \tfrac12(0{,}933 + 0{,}867) = 0{,}900$; $I_P = (\ln 45\,889 - \ln 100)/(\ln 75\,000 - \ln 100) = 6{,}129/6{,}620 = 0{,}926$. $HDI = (0{,}920 \cdot 0{,}900 \cdot 0{,}926)^{1/3} = 0{,}915$, přesně jako v tabulce UNDP.

Saúdská Arábie má vyšší příjem (index 0,940), ale nižší index vzdělání (0,856), proto HDI 0,899 (UNDP uvádí 0,900 z nezaokrouhlených vstupů). U Jižního Súdánu dává geometrický průměr 0,388, aritmetický by dal 0,405: velmi nízký příjem a vzdělání stáhnou index víc, než by naznačoval průměr.

Pozor

HDI je souhrnný index s libovolně zvolenými mezemi a vahami. Malé rozdíly v pořadí (29. a 35. místo) nemají velký význam a v každé zprávě se zpětně přepočítávají. UNDP proto počítá i index upravený o nerovnost (IHDI), genderové indexy a index chudoby. Pro srovnání v čase používejte vždy řadu z jedné zprávy, ne čísla z různých ročníků.

10.3Teorie regionálního rozvoje

Neoklasická teorie očekává konvergenci: kapitál plyne tam, kde je vzácný a výnosnější (do chudších regionů), pracovníci tam, kde jsou vyšší mzdy (do bohatších), a rozdíly se tak zmenšují. Robert Barro a Xavier Sala-i-Martin (1991, 1992) odhadli, že regiony USA a evropských států se sbližují tempem kolem 2 % mezery ročně.neoclassical convergence

Naopak teorie kumulativní příčinnosti (Gunnar Myrdal, 1957) tvrdí, že jednou vzniklá výhoda se sama posiluje: rostoucí region přitahuje kapitál, kvalifikované lidi i služby z okolí (efekty odčerpávání), zatímco efekty rozšiřování (poptávka po surovinách a službách z periferie) bývají slabší. Podobně uvažuje teorie růstových pólů (François Perroux, 1955), podle níž růst vychází z dynamických odvětví a míst. John Friedmann (1966) popsal vztah jádra a periferie, v němž jádro řídí a periferie dodává; Immanuel Wallerstein přenesl tuto logiku na celý svět v teorii světového systému s jádrem, semiperiferií a periferií (od 1974). Nová ekonomická geografie Paula Krugmana (1991) ukázala, jak úspory z rozsahu a dopravní náklady vedou ke shlukování výroby i bez rozdílů v přírodních podmínkách.cumulative causation, backwash and spread effects, growth poles, core–periphery, world-systems theory, new economic geography

Obr. 10.2 Model jádra a periferie. Do jádra plynou lidé, kapitál a suroviny (efekty odčerpávání), z jádra zpět zboží, investice a technologie (efekty rozšiřování). Zda převáží jedny, nebo druhé, rozhoduje o tom, zda se rozdíly zmenšují.

10.4Měření konvergence

β-konvergence nastává, když chudší regiony rostou rychleji než bohatší. Testuje se regresí průměrného růstu na logaritmu výchozí úrovně; záporný sklon znamená konvergenci. σ-konvergence nastává, když se v čase zmenšuje rozptyl logaritmů příjmů mezi regiony.beta convergence, sigma convergence

β- a σ-konvergence\[\frac1T\ln\frac{y_{i,T}}{y_{i,0}} = a + b\,\ln y_{i,0} + \varepsilon_i,\quad b \lt 0;\qquad \sigma_t = \sqrt{\tfrac1n\textstyle\sum_i(\ln y_{i,t} - \overline{\ln y_t})^2}\ \text{klesá}\]

Příklad Kraje 2021–2024

Pro 14 krajů vychází sklon $b \approx -2{,}58$ procentního bodu na jednotku $\ln y$ a korelace $r \approx -0{,}72$: chudší kraje rostly rychleji (Karlovarský 7,3 % ročně, Praha 3,7 %; spojitě počítáno). Rozptyl logaritmů klesl z 0,291 na 0,269 (σ-konvergence). Bez Prahy je sklon $-4{,}03$ a $r \approx -0{,}56$, rozptyl z 0,123 na 0,110. Tři roky po pandemii jsou ale krátké a ovlivněné cenovými změnami, proto z nich nelze dělat dlouhodobé závěry.

Mezi státy EU probíhala od 90. let výrazná konvergence (střední a východní Evropa dohání západ), uvnitř států se ale často rozdíly mezi metropolemi a ostatními regiony zvětšovaly. Ekonomové tomu říkají dvojí rychlost: státy se sbližují, regiony uvnitř nich se rozcházejí.

10.5Kohezní politika EU

Smlouva o fungování EU ukládá snižovat rozdíly mezi úrovněmi rozvoje regionů. Na kohezní politiku připadá v období 2021–2027 zhruba třetina rozpočtu EU. Regiony NUTS 2 se dělí podle HDP na obyvatele v PPS na méně rozvinuté (pod 75 % průměru EU), přechodové (75 až 100 %) a rozvinutější (nad 100 %); méně rozvinuté dostávají nejvíc a s nejvyšší mírou spolufinancování. V Česku patří pro období 2021–2027 mezi rozvinutější regiony jen Praha, ostatních sedm regionů soudržnosti je méně rozvinutých. V roce 2024 měla Praha 192 % průměru EU, Severozápad 61 %.cohesion policy, less developed regions, transition regions

Ve skutečnosti

Hodnocení kohezní politiky je rozporuplné. Studie s metodou regresní diskontinuity, které porovnávají regiony těsně pod a těsně nad hranicí 75 %, nacházejí kladný vliv na růst HDP (Becker, Egger a von Ehrlich, 2010), ale slabší tam, kde regiony mají horší instituce a méně kvalifikovaných lidí. Kritici upozorňují na administrativní zátěž a na to, že peníze často míří do infrastruktury bez trvalého vlivu na produktivitu.

10.6Procvičení

Spočítejte index příjmu pro HND 9 047 a 45 889 mezinárodních dolarů.

$\ln(75\,000/100) = \ln 750 \approx 6{,}620$. Indie: $\ln(9\,047/100)/6{,}620 = \ln 90{,}47/6{,}620 = 4{,}505/6{,}620 \approx$ 0,681. Česko: $\ln 458{,}89/6{,}620 = 6{,}129/6{,}620 \approx$ 0,926.

Nigérie má dílčí indexy 0,531 (zdraví), 0,545 (vzdělání) a 0,607 (příjem). Spočítejte HDI a určete skupinu.

$(0{,}531 \cdot 0{,}545 \cdot 0{,}607)^{1/3} \approx 0{,}560$. Hodnota leží mezi 0,550 a 0,699, tedy střední lidský rozvoj (těsně nad hranicí nízkého).

O kolik se zvýší HDI Nigérie, když se naděje dožití prodlouží o 10 let, a o kolik, když se HND zdvojnásobí? (Ostatní beze změny.)

Naděje dožití 64,5 let: $I_Z = 0{,}685$, HDI $\approx$ 0,610 (+0,050). Zdvojnásobení HND na 11 138: $I_P = \ln 111{,}38/6{,}620 \approx 0{,}712$, HDI $\approx$ 0,591 (+0,031). V zemi s nízkou nadějí dožití má zlepšení zdraví větší vliv než zdvojnásobení příjmu.

HDP na obyvatele v PPS Karlovarského kraje vzrostl z 18 100 (2021) na 22 500 (2024). Jaké je průměrné roční tempo (geometrický průměr)?

$(22\,500/18\,100)^{1/3} - 1 \approx$ 7,5 % ročně (nominálně). Spojité tempo $\tfrac13\ln(22\,500/18\,100) \approx 7{,}3\,\%$.

Region má HDP na obyvatele 73 % průměru EU. Do které kategorie kohezní politiky by patřil a co by se stalo, kdyby se jeho HDP zvýšil na 76 %?

Pod 75 % je to méně rozvinutý region s nejvyšší podporou. Nad 75 % by se stal přechodovým regionem s nižší podporou a vyšším povinným spolufinancováním. Kategorie se ale stanovují vždy na celé programové období podle průměru několika let, ne každoročně.

Co si odnést

Státy se srovnávají v paritě kupní síly (PPP, v EU PPS); HDP není blahobyt.
HDI = geometrický průměr indexů zdraví, vzdělání a příjmu (v logaritmu); Česko 0,915, 29. místo (2023).
Neoklasická teorie čeká konvergenci, Myrdal a teorie jádra a periferie vysvětlují, proč se rozdíly mohou prohlubovat.
β-konvergence: chudší rostou rychleji; σ-konvergence: klesá rozptyl. Kohezní politika EU míří hlavně do regionů pod 75 % průměru.

Část IIIVysoká škola

Geopolitika regionůvysoká škola

Geopolitika zkoumá, jak poloha, prostor a zdroje ovlivňují moc a vztahy mezi státy. Je to obor s pohnutou historií: jeho klasické teorie sloužily i k ospravedlnění výbojů. Dnešní politická geografie se proto ptá nejen na to, kdo co ovládá, ale i na to, kdo a proč svět určitým způsobem popisuje. Tato kapitola vykládá fakta s datem a odděluje je od interpretací.

🧭

Na mapě z Pekingu leží střed světa v Asii, na mapě z Washingtonu v Atlantiku, na mapě z Moskvy Evropa a Asie tvoří jeden prostor. Žádná z nich není nepravdivá, ale každá vede k jiným otázkám a jiným odpovědím. Geopolitika začíná uvědoměním, že i mapa může být argument.

Kdo patří kam: mezinárodní uskupení na mapě

Vyberte uskupení a uvidíte jeho členy. Dlaždice ukazují počet členů na mapě, jejich obyvatele a odhad podílu na světovém HDP v paritě kupní síly. Klepněte na stát a zjistíte, ve kterých z uskupení je.

LABORATOŘ

Členství ke dni 13. 10. 2026 podle stránek uskupení: EU 27, NATO 32, OECD 38, G20 19 států a EU a Africká unie, BRICS 10 států a Saúdská Arábie (její status zdroje uvádějí rozporně, proto je zvýrazněna zvlášť), ASEAN 11, Mercosur 5 (Venezuela pozastavena). Malé státy (Malta, Singapur, Lucembursko a další) nemusí být na mapě vidět. Obyvatelé a HDP (obyvatelé × HDP na obyvatele v PPP) za rok 2024 podle Světové banky, jen státy s údaji.

+Teorie: stát a území, klasické a kritické geopolitické teorie, hranice, integrace, strategické průlivy, konflikty

11.1Stát, území a suverenita

Politická geografie zkoumá prostorové aspekty politiky: státy, hranice, volby, správní členění. Geopolitika se zaměřuje na mezinárodní vztahy a moc v prostoru. Podle Montevidejské úmluvy (1933) má stát čtyři znaky: stálé obyvatelstvo, vymezené území, vládu a schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy. Členy OSN je 193 států, dalšími dvěma státy se statusem pozorovatele jsou Vatikán a Palestina. Několik území má omezené mezinárodní uznání (například Kosovo, Tchaj-wan, Severní Kypr, Somaliland, Západní Sahara jako Saharská arabská demokratická republika).political geography, geopolitics, sovereignty, recognition

11.2Klasické geopolitické teorie

Obr. 11.1 Schéma klasických teorií. Mackinder (1904) považoval vnitrozemí Eurasie za „srdce světa“ nedostupné námořním mocnostem, Spykman (1942) přesunul důraz na okrajový pás Eurasie, kde žije většina obyvatel a kde se střetávají pozemní a námořní mocnosti.

Alfred T. Mahan (The Influence of Sea Power upon History, 1890): moc státu stojí na námořním obchodu, loďstvu a základnách. Ovlivnil budování loďstva USA, Německa i Japonska.
Halford J. Mackinder (The Geographical Pivot of History, 1904): železnice umožní pozemní mocnosti ovládnout vnitrozemí Eurasie, „srdce světa“, a z něj ohrozit námořní mocnosti. V roce 1919 to shrnul větou, že kdo ovládá východní Evropu, ovládá srdce světa.Heartland theory
Nicholas J. Spykman (1942, 1944): klíčový je okrajový prostor Eurasie (Rimland); jeho myšlenky ovlivnily americkou politiku zadržování SSSR za studené války.Rimland, containment
Friedrich Ratzel chápal stát jako organismus, který potřebuje „životní prostor“ (Lebensraum). Německá Geopolitik Karla Haushofera z 20. a 30. let tyto myšlenky rozvinula a nacistický režim je zneužil k ospravedlnění výbojů. Proto byl pojem geopolitika po roce 1945 dlouho zdiskreditovaný.Lebensraum, German Geopolitik

Pozor

Klasické teorie jsou determinismus: tvrdí, že poloha předurčuje osud států. Historie ukazuje, že technologie (letectvo, jaderné zbraně, internet), hospodářství a rozhodnutí lidí mění význam polohy. Teorie jsou užitečné k pochopení toho, jak uvažovali politici minulosti, ne jako předpověď.

11.3Kritická geopolitika

Kritická geopolitika (Gearóid Ó Tuathail, 1996) zkoumá, jak politici, odborníci a média svět popisují a jak tyto popisy ospravedlňují politiku. Rozlišuje formální geopolitiku (teorie odborníků), praktickou (projevy a rozhodnutí politiků) a populární (filmy, zprávy, mapy v médiích). Typickým předmětem jsou metafory jako „železná opona“, „osa zla“ nebo „střet civilizací“, které zjednodušují složitý svět na přehledné bloky.critical geopolitics: formal, practical, popular

11.4Hranice

Hranice lze třídit podle vzniku vzhledem k osídlení (Richard Hartshorne, 1936): předcházející (antecedentní, vznikly před osídlením, například část hranice USA a Kanady), následné (subsekventní, respektují existující kulturní rozdíly), vnucené (superimponované, zavedené zvenčí bez ohledu na obyvatele, typicky koloniální hranice v Africe, kapitola 4) a reliktní (zaniklé, ale stále viditelné v krajině, například bývalá železná opona). Dělení na „přirozené“ (řeky, hory) a „umělé“ hranice je zavádějící: každá hranice je politické rozhodnutí, i když sleduje řeku.antecedent, subsequent, superimposed, relict boundaries

Hranice Česka patří k nejstarším stabilním hranicím v Evropě: z velké části sleduje hranici Českého království a moravských a slezských zemí. Nejmladší je hranice se Slovenskem z 1. 1. 1993.

11.5Integrační uskupení

Ekonom Béla Balassa (1961) popsal stupně ekonomické integrace: zóna volného obchodu (bez cel mezi členy), celní unie (navíc společná cla vůči třetím zemím), společný trh (navíc volný pohyb práce a kapitálu), hospodářská a měnová unie (společná měna a koordinace politik) a politická unie. EU je jediné uskupení, které dosáhlo společné měny pro většinu členů.stages of economic integration

**Tab. 11.1**Vybraná uskupení (stav 13. 10. 2026)
Uskupení	Vznik	Členů	Charakter
OSN	1945	193	univerzální mezinárodní organizace
NATO	1949	32	obranná aliance (Finsko 2023, Švédsko 2024)
EU	1993 (EHS 1957)	27	hospodářská a politická unie
OECD	1961	38	organizace vyspělých tržních ekonomik
ASEAN	1967	11	regionální spolupráce, zóna volného obchodu
Africká unie	2002 (OAJ 1963)	55	regionální organizace celého kontinentu
Mercosur	1991	5	celní unie (Venezuela pozastavena)
G20	1999	19 + EU + AU	neformální fórum největších ekonomik
BRICS	2009	10 až 11	neformální fórum rozvíjejících se ekonomik, rozšířené 2024–2025

11.6Strategické průlivy

Obr. 11.2 Strategické průlivy a průplavy námořního obchodu. Jejich uzavření nebo ohrožení prodlužuje trasy, například kolem mysu Dobré naděje místo Suezu (kapitola 7).

Většina světového obchodu se přepravuje po moři a velká část prochází několika úzkými místy (chokepoints): Hormuzským průlivem mezi Perským zálivem a Arabským mořem (velký podíl světového vývozu ropy a zkapalněného plynu), Malackým průlivem (spojení Indického a Tichého oceánu), Bab al-Mandab a Suezským průplavem (Rudé moře, spojení Asie a Evropy), Panamským průplavem, Bosporem a Dardanelami a Gibraltarem. Když jemenští Húsíové od konce roku 2023 útočili na lodě v Rudém moři, velké lodní společnosti odklonily plavby kolem Afriky; cesty se prodloužily o jeden až dva týdny a zdražila se přeprava.maritime chokepoints

11.7Konflikty: fakta a interpretace

U konfliktů je třeba oddělit fakta (co se stalo, kdy, s jakými rozhodnutími mezinárodních orgánů) od interpretací (proč se to stalo, kdo nese odpovědnost, jak konflikt řešit). Několik příkladů faktů:

Ukrajina: Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, což Valné shromáždění OSN rezolucí 68/262 neuznalo; 24. 2. 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Valné shromáždění 2. 3. 2022 rezolucí ES-11/1 (141 hlasů pro, 5 proti, 35 se zdrželo) požadovalo stažení ruských vojsk.
Tchaj-wan: Čínská lidová republika ho považuje za svou provincii; Tchaj-wan má vlastní vládu, armádu a volby. Většina států včetně Česka udržuje diplomatické vztahy s ČLR a s Tchaj-wanem jen neoficiální (hospodářské a kulturní) vztahy.
Jihočínské moře: Čína si nárokuje většinu moře; rozhodčí tribunál podle Úmluvy OSN o mořském právu v roce 2016 ve sporu Filipín s Čínou rozhodl, že tyto nároky nemají právní základ. Čína rozhodnutí neuznává.
Kašmír: území rozdělené mezi Indii, Pákistán a Čínu, předmět několika válek od roku 1947.
Izrael a Palestina: spor o území trvá od vzniku Izraele (1948); od války v roce 1967 kontroluje Izrael Západní břeh Jordánu. Útok Hamásu na Izrael 7. 10. 2023 vyvolal válku v Pásmu Gazy s rozsáhlými ztrátami na životech.

Pomůcka

Při čtení zpráv o konfliktu si položte tři otázky: Kdo mluví a z jaké pozice? Co je doložený fakt (s datem a zdrojem) a co hodnocení? Jakou mapu zpráva používá a kam na ní kreslí hranice? Vývoj konfliktů je rychlý; údaje v tomto průvodci platí k datu ověření 13. 10. 2026 a je třeba je sledovat v aktuálních zdrojích.

11.8Procvičení

Které státy jsou členy EU, ale nejsou v NATO (stav 2026)?

EU má 27 členů, z nich 23 je v NATO. Mimo NATO jsou Irsko, Rakousko, Kypr a Malta (tradičně neutrální nebo vojensky nezúčastněné státy).

Zařaďte hranici: a) hranice Egypta a Súdánu po 22. rovnoběžce, b) bývalá železná opona mezi Českem a Rakouskem, c) hranice USA a Kanady na 49. rovnoběžce na západě.

a) vnucená (superimponovaná, koloniální), b) reliktní (zaniklá, ale v krajině patrná: méně osídlené pohraničí, zbytky opevnění), c) předcházející (antecedentní, stanovena v roce 1846 před masovým osídlením).

Jaký stupeň integrace podle Balassy představuje a) Mercosur, b) eurozóna, c) USMCA?

a) celní unie (s neúplnými výjimkami), b) hospodářská a měnová unie, c) zóna volného obchodu (každý stát má vlastní cla vůči třetím zemím).

Rozlište fakt a interpretaci: a) „Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. 2. 2022.“ b) „Rozšiřování NATO bylo hlavní příčinou války.“ c) „Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci ES-11/1 141 hlasy.“

a) a c) jsou fakta (ověřitelná daty a dokumenty). b) je interpretace o příčinách, o které se vedou spory; odborníci ji podle různých teorií mezinárodních vztahů přijímají, odmítají nebo považují jen za jeden z mnoha faktorů.

Co si odnést

Klasická geopolitika (Mahan, Mackinder, Spykman) vysvětluje moc polohou; je deterministická a byla zneužita.
Kritická geopolitika zkoumá, jak popisy světa a mapy slouží politice.
Hranice: předcházející, následné, vnucené, reliktní; integrace: od zóny volného obchodu po měnovou unii.
Strategické průlivy jsou zranitelná místa světového obchodu; u konfliktů oddělujte fakta od interpretací.

Část IIIVysoká škola

Jak číst mapu regionuvysoká škola

Mapa regionu vypadá jako hotová pravda, ale za každou z nich stojí řada rozhodnutí: jaká projekce, jaké jednotky, jaký ukazatel a hlavně jak rozdělit hodnoty do barev. Stejná data mohou dát mapy, které vyprávějí opačné příběhy. Tato kapitola ukazuje, jak tematické mapy číst kriticky a jak s regionálními daty pracují geografické informační systémy (GIS).

🎨

Novinový titulek: „Celé Česko je stejné, jen Praha vyčnívá.“ Jiný titulek nad stejnými daty: „Česko je rozdělené na bohatý západ a chudý sever.“ Obě mapy mohou být nakresleny z týchž čísel, jen s jinými hranicemi barevných tříd. Vyzkoušejte si to.

Jedna data, různé mapy

Vyberte ukazatel, metodu třídění a počet tříd. Pod mapou je číselná osa s hodnotami krajů a hranicemi tříd. Sledujte, jak se obraz mění, a podívejte se na míru shody GVF.

LABORATOŘ

Počet tříd

Metody: stejné intervaly dělí rozpětí od minima po maximum na stejně dlouhé úseky; kvantily dávají do každé třídy zhruba stejný počet krajů; přirozené zlomy (Jenksova optimalizace) hledají hranice, které minimalizují rozptyl uvnitř tříd. GVF $= 1 - \text{SDCM}/\text{SDAM}$ je podíl celkového rozptylu vysvětlený rozdělením do tříd. Data jako v kapitole 8.

+Teorie: mapa jako model, tematické mapy, klasifikace, problém modifikovatelné územní jednotky, GIS, prostorová autokorelace

12.1Mapa jako model a souřadnicové systémy

Mapa je zmenšený, zjednodušený a dohodnutými znaky vyjádřený obraz zemského povrchu. Základní pojmy (měřítko, generalizace, kartografické zobrazení, zkreslení) vykládá průvodce Zeměpis a planeta Země. Pro práci s regionálními daty je důležité vědět, v jakém souřadnicovém systému data jsou:

WGS 84 (EPSG:4326): zeměpisné souřadnice v stupních, používá ho GPS a většina webových dat.
S-JTSK v Křovákově zobrazení (EPSG:5514): závazný rovinný systém pro mapy a katastr v Česku, s minimálním zkreslením na území státu.
ETRS89-LAEA (EPSG:3035): Lambertovo azimutální stejnoploché zobrazení Evropy, které Eurostat používá pro statistické mapy a mřížky 1 km. Stejnoplochost je pro mapy hustoty a podílů klíčová: plocha regionu na mapě odpovídá skutečnosti.coordinate reference system, EPSG code, equal-area projection

Pozor

Webové mapy obvykle používají Mercatorovo zobrazení, které zvětšuje plochy směrem k pólům (Grónsko vypadá velké jako Afrika, přestože je asi čtrnáctkrát menší). Pro tematické mapy světa a velkých regionů je vhodné stejnoploché zobrazení, jako je Equal Earth použité v tomto průvodci.

12.2Druhy tematických map

Kartogram (choropletová mapa): plochy regionů vybarvené podle hodnoty. Hodí se jen pro relativní ukazatele (hustota, podíl, na obyvatele), protože velké regiony by jinak vypadaly „víc“ jen díky své velikosti.choropleth map
Kartodiagram: značky nebo grafy úměrné hodnotě umístěné v regionech. Hodí se pro absolutní hodnoty (počet obyvatel, objem vývozu).proportional symbol map
Tečková mapa (jedna tečka = určitý počet jevů), izolinie (spojité veličiny: teplota, nadmořská výška) a anamorfóza, mapa zdeformovaná tak, aby plocha regionu odpovídala hodnotě (například státy podle počtu obyvatel).dot map, isoline map, cartogram (anamorphosis)

Pomůcka

Pozor na jazykovou past: české „kartogram“ odpovídá anglickému choropleth map, anglické „cartogram“ znamená anamorfózu. Pravidlo pro kartogram: barvou plochy jen poměry, absolutní čísla značkami.

12.3Klasifikace hodnot

Kartogram obvykle používá několik barevných tříd. Hranice tříd zásadně mění obraz. Pro hustotu zalidnění 14 krajů (od 65 do 2 818 obyvatel na km²) a čtyři třídy vychází:

**Tab. 12.1**Tři klasifikace hustoty zalidnění krajů do čtyř tříd
Metoda	Dolní meze 2. až 4. třídy	Krajů ve třídách	GVF
stejné intervaly	753; 1 442; 2 130	13 – 0 – 0 – 1	0,997
kvantily	117; 134; 171	4 – 3 – 4 – 3	0,321
přirozené zlomy	117; 171; 2 818	4 – 7 – 2 – 1	1,000

Stejné intervaly ukážou Prahu a jinak jednobarevné Česko: rozdíly mezi kraji (od 65 do 218) zmizí. Kvantily rozliší všechny kraje do stejně velkých skupin, ale spojí do jedné třídy Moravskoslezský kraj (218) s Prahou (2 818) a rozdíly zveličí. Přirozené zlomy dají Prahu do vlastní třídy a ostatní kraje rozdělí podle mezer v datech. GVF měří, jak dobře třídy vystihují rozptyl, ale u dat s jedním extrémem je vysoké téměř u každé klasifikace, která extrém oddělí; samo o sobě tedy kvalitu mapy nezaručuje.equal interval, quantile, natural breaks (Jenks), goodness of variance fit

Míra shody klasifikace\[GVF = 1 - \frac{\text{SDCM}}{\text{SDAM}} = 1 - \frac{\sum_{k}\sum_{i \in k}(x_i - \bar x_k)^2}{\sum_i (x_i - \bar x)^2}\]

Příklad HDP na obyvatele krajů

Pro HDP v PPS (od 22 500 do 76 600) dávají stejné intervaly do čtyř tříd opět 13 krajů do první třídy a Prahu do čtvrté. Kvantily mají meze 29 200, 30 200 a 33 400 PPS: rozdíl 1 000 PPS mezi třídami (asi 3 %) se na mapě jeví stejně výrazný jako rozdíl mezi Středočeským krajem a Prahou. Přirozené zlomy (27 500; 33 400; 76 600) oddělí Karlovarský a Ústecký kraj, většinu krajů, dvojici Středočeský a Jihomoravský a Prahu.

12.4Problém modifikovatelné územní jednotky

Obr. 12.1 Efekt zonace. Šestnáct buněk s hodnotami 1 a 9 (například míra nezaměstnanosti v procentech) je sloučeno do dvou zón dvěma způsoby. Ze stejných dat vyjdou opačné závěry.

Stan Openshaw (1984) nazval tento jev problémem modifikovatelné územní jednotky (MAUP). Má dvě složky: efekt měřítka (výsledky se mění podle toho, zda data agregujeme do obcí, okresů, nebo krajů; s většími jednotkami obvykle rostou korelace a klesají rozdíly) a efekt zonace (při stejném počtu jednotek záleží na tom, kudy vedou hranice). Příbuzná je ekologická chyba (W. S. Robinson, 1950): ze souvislosti zjištěné za regiony nelze usuzovat na jednotlivce. Že kraje s vyšším podílem vysokoškoláků mají vyšší příjmy, ještě neříká, jak velký je rozdíl mezi příjmy vysokoškoláka a ostatních.modifiable areal unit problem (MAUP), scale effect, zoning effect, ecological fallacy

Proto se v analýzách stále více používají mřížková data (čtverce 1 × 1 km, které nezávisí na správních hranicích; z nich vychází i metoda stupně urbanizace v kapitole 9) a funkční regiony podle dojížďky.

12.5GIS v kostce

Obr. 12.2 GIS ukládá prostorová data ve vrstvách. Vektorová data popisují objekty body, liniemi a polygony s atributy v tabulce, rastrová data spojité jevy mřížkou buněk. Analýza kombinuje vrstvy překrytím.

Geografický informační systém (GIS) je soubor programů a dat pro ukládání, analýzu a zobrazení prostorových informací. Každý objekt má geometrii (kde je) a atributy (co o něm víme). Typické operace: obalová zóna (buffer; například všechna místa do 1 km od zastávky), překryt (overlay; průnik vrstev, například zastavitelné plochy mimo záplavová území), prostorové spojení (spatial join; přiřazení obcí ke krajům podle polohy) a síťové analýzy (dostupnost po silnici). Obecné principy GIS a dálkového průzkumu Země vykládá Zeměpis.GIS, vector, raster, attribute, buffer, overlay, spatial join, network analysis

Data o českých regionech poskytují ČÚZK (Geoportál, Základní báze geografických dat ZABAGED, Registr územní identifikace, adres a nemovitostí RÚIAN s hranicemi všech správních jednotek), ČSÚ (statistiky obcí, krajů a mřížek), na úrovni EU Eurostat (hranice NUTS v databázi GISCO) a program Copernicus (družicová data, využití území). Velkým zdrojem dobrovolně sbíraných dat je OpenStreetMap.

12.6Prostorová autokorelace

„Všechno souvisí se vším, ale blízké věci souvisejí víc než vzdálené,“ zní první zákon geografie Waldo Toblera (1970). Hodnoty v sousedních regionech si bývají podobné, a proto regionální data porušují předpoklad nezávislých pozorování běžné statistiky. Míru této podobnosti měří Moranův index:Tobler's first law, spatial autocorrelation, Moran's I

Moranův index\[I = \frac{n}{S_0}\,\frac{\sum_i\sum_j w_{ij}(x_i - \bar x)(x_j - \bar x)}{\sum_i (x_i - \bar x)^2},\qquad S_0 = \sum_i\sum_j w_{ij},\qquad E(I) = -\frac{1}{n-1}\]

$w_{ij}$ jsou váhy sousedství (například 1 pro sousední regiony, jinak 0). Hodnoty výrazně nad $E(I)$ znamenají shlukování podobných hodnot, pod ní střídání vysokých a nízkých.

Příklad Čtyři regiony v řadě

Regiony A–B–C–D leží za sebou, sousedí jen bezprostředně sousední ($S_0 = 6$). Hodnoty 1, 2, 3, 4: průměr 2,5, odchylky −1,5; −0,5; 0,5; 1,5. Čitatel $2\,[(-1{,}5)(-0{,}5) + (-0{,}5)(0{,}5) + (0{,}5)(1{,}5)] = 2 \cdot 1{,}25 = 2{,}5$, jmenovatel 5. $I = \tfrac46 \cdot \tfrac{2{,}5}{5} = 0{,}333$, nad $E(I) = -0{,}333$: kladná autokorelace. Pro pořadí 4, 1, 3, 2 vyjde $I \approx -0{,}867$: sousedé jsou si nepodobní.

12.7Procvičení

Které z ukazatelů se hodí pro kartogram a které pro kartodiagram: počet obyvatel krajů, hustota zalidnění, počet nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti, HDP krajů v korunách, HDP na obyvatele?

Kartogram (relativní): hustota zalidnění, míra nezaměstnanosti, HDP na obyvatele. Kartodiagram (absolutní): počet obyvatel, počet nezaměstnaných, HDP v korunách.

Hodnoty hustoty krajů jsou od 65 do 2 818. Kde leží hranice tří tříd při metodě stejných intervalů?

Šířka třídy $(2\,818 - 65)/3 = 917{,}7$. Hranice 982,7 a 1 900,3. Do první třídy padne 13 krajů, do druhé žádný, do třetí Praha.

Výzkum zjistí, že okresy s vyšším podílem seniorů mají vyšší podíl voličů určité strany. Smíme z toho usoudit, že tuto stranu volí hlavně senioři?

Ne. Byla by to ekologická chyba: souvislost za územní celky nemusí platit pro jednotlivce (stranu mohou v těchto okresech volit i mladší lidé, kteří tam žijí z jiných důvodů). Na jednotlivce lze usuzovat jen z individuálních dat, například z povolebních průzkumů.

Spočítejte Moranův index pro tři regiony v řadě s hodnotami 2, 4, 6 (sousedí jen bezprostředně sousední).

$n = 3$, $S_0 = 4$, průměr 4, odchylky −2, 0, 2. Čitatel $2\,[(-2)(0) + (0)(2)] = 0$, proto $I = 0$; to je nad $E(I) = -0{,}5$, tedy slabě kladná autokorelace. Ukazuje to, že u velmi malého počtu regionů je index citlivý a málo výmluvný.

V jakém souřadnicovém systému byste hledali data z GPS, katastrální mapu Česka a statistickou mřížku Eurostatu?

GPS: WGS 84 (EPSG:4326). Katastr: S-JTSK, Křovákovo zobrazení (EPSG:5514). Mřížka Eurostatu: ETRS89-LAEA (EPSG:3035).

Co si odnést

Kartogram jen pro relativní ukazatele, absolutní hodnoty kartodiagramem; pro mapy hustoty stejnoploché zobrazení.
Metoda třídění (stejné intervaly, kvantily, přirozené zlomy) může obrátit vyznění mapy.
MAUP a ekologická chyba: výsledky závisí na měřítku a hranicích jednotek a neplatí automaticky pro jednotlivce.
GIS pracuje s vrstvami vektorových a rastrových dat; sousední regiony si bývají podobné (Moranův index).

PřílohaA

Slovníček

PřílohaB

Vzorce a ukazatele na jednom místě

Základy (kapitoly 1–3)

Hustota zalidnění a podíl\[\text{hustota} = \frac{\text{počet obyvatel}}{\text{rozloha (km}^2)},\qquad \text{podíl} = \frac{\text{část}}{\text{celek}}\cdot 100\,\%\]

Poměr úrovní (kolikrát)\[\frac{y_A}{y_B},\qquad \text{úroveň A v \% úrovně B} = 100\cdot\frac{y_A}{y_B}\]

Střední škola (kapitoly 4–8)

Průměrné roční tempo růstu a doba zdvojnásobení\[r = \left(\frac{P_T}{P_0}\right)^{1/T} - 1,\qquad T_2 = \frac{\ln 2}{\ln(1+r)} \approx \frac{70}{r\,[\%]}\]

Vzdálenost po ortodromě (haversinový vzorec)\[d = 2R\arcsin\sqrt{\sin^2\tfrac{\varphi_2-\varphi_1}{2} + \cos\varphi_1\cos\varphi_2\sin^2\tfrac{\lambda_2-\lambda_1}{2}},\qquad R = 6\,371\ \text{km}\]

Doba plavby a spotřeba\[t = \frac{d\ [\text{nmi}]}{v\ [\text{uzly}]}\ \text{h},\qquad \frac{\text{palivo}}{\text{míle}} \propto v^{2}\]

Změna počtu obyvatel\[\Delta\,\% = 100\cdot\frac{P_{t+1} - P_t}{P_t}\]

Vysoká škola (kapitoly 9–12)

Pravidlo pořadí a velikosti, primacie\[P_r = \frac{P_1}{r^{\,q}},\qquad \ln P_r = \ln P_1 - q\ln r,\qquad \text{primacie} = \frac{P_1}{P_2}\]

Index lidského rozvoje (HDR 2025)\[I_Z = \frac{e_0 - 20}{65},\quad I_V = \frac12\left(\frac{\text{OŠD}}{18} + \frac{\text{PDV}}{15}\right),\quad I_P = \frac{\ln \text{HND} - \ln 100}{\ln 75\,000 - \ln 100},\quad HDI = \sqrt[3]{I_Z I_V I_P}\]

β- a σ-konvergence\[\frac1T\ln\frac{y_{i,T}}{y_{i,0}} = a + b\ln y_{i,0},\ b \lt 0;\qquad \sigma_t = \mathrm{sd}(\ln y_{i,t})\]

Variační koeficient regionálních rozdílů\[CV = \frac{s}{\bar y},\qquad CV_w = \frac{1}{\bar y_w}\sqrt{\frac{\sum_i P_i (y_i - \bar y_w)^2}{\sum_i P_i}}\]

Klasifikace kartogramu\[GVF = 1 - \frac{\sum_k\sum_{i\in k}(x_i - \bar x_k)^2}{\sum_i(x_i - \bar x)^2}\]

Moranův index\[I = \frac{n}{S_0}\frac{\sum_i\sum_j w_{ij}(x_i-\bar x)(x_j-\bar x)}{\sum_i(x_i-\bar x)^2},\qquad E(I) = -\frac{1}{n-1}\]

Příklad Variační koeficient HDP krajů

HDP na obyvatele v PPS 14 krajů (2024): prostý průměr 32 843, směrodatná odchylka 12 500, $CV \approx 0{,}38$. Vážený obyvateli: průměr 36 202 (téměř přesně celostátní hodnota 36 200), $CV_w \approx 0{,}44$. Bez Prahy klesne prostý $CV$ na 0,105. Regionální nerovnost Česka je tedy z velké části „pražská“.

PřílohaC

Zdroje a předpoklady

Data a jejich ověření

Světová banka, World Development Indicators, API (ukazatele SP.POP.TOTL, NY.GDP.PCAP.PP.CD, SP.URB.TOTL.IN.ZS, SP.DYN.LE00.IN; nejnovější rok 2024), regiony a příjmové skupiny pro fiskální rok 2027 (platné od 1. 7. 2026; meze 1 175, 4 635 a 14 375 USD HND na obyvatele 2025, metoda Atlas). Staženo 15. 10. 2026.
UNDP, Human Development Report 2025: A matter of choice: People and possibilities in the age of AI, statistická příloha, tabulka 1 (HDI a složky, rok 2023). Ověřeno 15. 10. 2026; novější zpráva s údaji za rok 2024 nebyla k tomuto datu nalezena.
OSN, World Population Prospects 2024 (střední varianta): obyvatelé světadílů 2025 a 2050 (přes přehled INED, Projections by continent). World Urbanization Prospects 2025, tisková zpráva OSN z listopadu 2025 (45 % lidstva ve městech, 33 megaměst, Džakarta, Dháka, Tokio). Ověřeno 15. 10. 2026.
ČSÚ: Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2025 (6 258 obcí, 4 723 pod 1 000 obyvatel; největší města); Pohyb obyvatelstva 2025, předběžné výsledky (10 915 839 obyvatel k 31. 12. 2025). Eurostat: demo_r_pjanaggr3 (obyvatelé krajů k 1. 1. 2024 a 2025), nama_10r_3gdp a nama_10r_2gdp (HDP krajů a regionů soudržnosti v PPS, 2021–2024), tps00001 (EU 451 990 314 obyvatel k 1. 1. 2026), tec00114 (HDP na obyvatele v PPS, EU = 100, 2025). Staženo 15. 10. 2026. Rozlohy krajů podle ČSÚ.
Členství v uskupeních (13.–15. 10. 2026): EU 27, eurozóna 21 (Bulharsko od 1. 1. 2026), Schengen 29 (Rumunsko a Bulharsko plně od 1. 1. 2025), NATO 32, OECD 38, ASEAN 11 (Východní Timor od 26. 10. 2025), BRICS 10 států a sporný status Saúdské Arábie, Mercosur 5 (Bolívie od 2024, Venezuela pozastavena), Rada Evropy 46, Africká unie 55.
Mapové podklady: Natural Earth (1 : 110 mil. a 1 : 50 mil. státy, 1 : 10 mil. správní celky 1. řádu; public domain), vlastní zjednodušení a projekce (Equal Earth, Lambertova azimutální stejnoplochá). Hranice a sporná území jsou zobrazena tak, jak je uvádí zdroj, bez vyjádření k jejich statusu.
Předpisy: ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků; nařízení (ES) č. 1059/2003 o NUTS; Smlouva o Antarktidě (1959) a Protokol o ochraně životního prostředí (1991); Úmluva OSN o mořském právu (1982). Ověřeno 13. 10. 2026.

Literatura

Regionální a politická geografie: Hartshorne, R. (1936): Suggestions on the Terminology of Political Boundaries. Annals of the AAG 26(1), 56–57. – Gottmann, J. (1961): Megalopolis: The Urbanized Northeastern Seaboard of the United States. Twentieth Century Fund. – Mackinder, H. J. (1904): The Geographical Pivot of History. The Geographical Journal 23(4), 421–437. – Spykman, N. J. (1944): The Geography of the Peace. Harcourt, Brace. – Ó Tuathail, G. (1996): Critical Geopolitics. University of Minnesota Press. – Balassa, B. (1961): The Theory of Economic Integration. Irwin. – Blainey, G. (1966): The Tyranny of Distance. Sun Books.
Města: Auerbach, F. (1913): Das Gesetz der Bevölkerungskonzentration. Petermanns Geographische Mitteilungen 59, 74–76. – Christaller, W. (1933): Die zentralen Orte in Süddeutschland. Fischer. – Jefferson, M. (1939): The Law of the Primate City. Geographical Review 29(2), 226–232. – Zipf, G. K. (1949): Human Behavior and the Principle of Least Effort. Addison-Wesley. – Harris, C. D., Ullman, E. L. (1945): The Nature of Cities. Annals of the AAPSS 242, 7–17. – Griffin, E., Ford, L. (1980): A Model of Latin American City Structure. Geographical Review 70(4), 397–422. – van den Berg, L., Drewett, R., Klaassen, L. H., Rossi, A., Vijverberg, C. H. T. (1982): Urban Europe: A Study of Growth and Decline. Pergamon. – Friedmann, J. (1986): The World City Hypothesis. Development and Change 17(1), 69–83. – Sassen, S. (1991): The Global City: New York, London, Tokyo. Princeton University Press.
Regionální rozvoj: Myrdal, G. (1957): Economic Theory and Under-developed Regions. Duckworth. – Friedmann, J. (1966): Regional Development Policy: A Case Study of Venezuela. MIT Press. – Barro, R. J., Sala-i-Martin, X. (1992): Convergence. Journal of Political Economy 100(2), 223–251. – Krugman, P. (1991): Increasing Returns and Economic Geography. Journal of Political Economy 99(3), 483–499. – Becker, S. O., Egger, P. H., von Ehrlich, M. (2010): Going NUTS: The Effect of EU Structural Funds on Regional Performance. Journal of Public Economics 94(9–10), 578–590. – Stiglitz, J. E., Sen, A., Fitoussi, J.-P. (2009): Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress.
Kartografie a prostorová analýza: Jenks, G. F. (1967): The Data Model Concept in Statistical Mapping. International Yearbook of Cartography 7, 186–190. – Robinson, W. S. (1950): Ecological Correlations and the Behavior of Individuals. American Sociological Review 15(3), 351–357. – Tobler, W. R. (1970): A Computer Movie Simulating Urban Growth in the Detroit Region. Economic Geography 46, 234–240. – Openshaw, S. (1984): The Modifiable Areal Unit Problem. Geo Books. – Šavrič, B., Patterson, T., Jenny, B. (2019): The Equal Earth Map Projection. International Journal of GIS 33(3), 454–465.

Modelové předpoklady a nejistoty

Laboratoře používají zjednodušené modely: stálé tempo růstu obyvatel (kapitola 4), kulovou Zemi a let bez větru (kapitola 6), trasy lodí po ortodromách mezi orientačními body a spotřebu úměrnou druhé mocnině rychlosti na míli (kapitola 7), pravidlo pořadí a velikosti na obcích ve správních hranicích (kapitola 9). Údaje Světové banky a UNDP se při revizích zpětně mění, u států ve válce nebo krizi (Ukrajina, Súdán, Jemen) jsou velmi nejisté. Rozlohy světadílů jsou zaokrouhlené a závisí na vymezení. Členství v uskupeních a vývoj konfliktů se mohou změnit; platí k uvedenému datu ověření. Animace v záhlaví kreslí ortodromy mezi 18 velkými městy a čas letu počítá při 850 km/h.

Interaktivní průvodce Geografie: regiony světa a Česka (říjen 2026). Studijní materiál, nenahrazuje učebnici ani výuku. Neobsahuje politická doporučení; u sporných otázek uvádí fakta s datem a odděluje je od interpretací.