Asijská kuchyně🧭 Další průvodci a hry
INTERAKTIVNÍ PRŮVODCE · LISTOPAD 2026

Asijská kuchyně

Čína a jihovýchodní Asie –
wok, rýže, nudle, omáčky a kari

Do woku rozpáleného na 280 °C dopadne 300 g studené rýže z lednice. Na profesionálním hořáku, který do woku dodá asi 6 kW, kuchař rýži přehazuje zhruba třikrát za sekundu a wok zůstane horký; na běžném domácím hořáku by teplota spadla pod 120 °C a rýže by se dusila. Ukazatele počítá model tepelné bilance woku z kapitoly 9, přepínačem pod animací porovnáte oba hořáky.

čas–
wok–
rýže–
stav–
Úvodem

Jak průvodce používat

Čínská a jihovýchodoasijská jídla patří k nejoblíbenějším, a přesto je doma často zklameme: maso ve woku pustí vodu, rýže se slepí, kari je ploché a polévka pho chutná jako vývar. Průvodce vysvětluje, proč to tak je. Začíná mapou chutí, wokem, rýží a spíží asijských omáček, pokračuje technikami a regionálními kuchyněmi Číny, Thajska, Vietnamu, Indonésie, Malajsie a Filipín a končí fyzikou woku, chemií kvašení a umami, pálivostí a škrobem rýže tak, jak je vykládají úvodní vysokoškolské kurzy potravinářství. Na konci čeká receptář s 200 jídly krok za krokem.

🥢

Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř nebo minihra, kde si věc vyzkoušíte posuvníky. Pod ní mise za XP. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: definice, vzorce, řešené příklady a příklady k procvičení s úplným řešením. Teorie bývá o úroveň náročnější než úvodní text. Barevná tečka v obsahu ukazuje úroveň kapitoly. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.

Mapa průvodce

Tab. 0.1Kapitoly, úroveň a co se naučíte
KapitolaÚroveňCo se naučíte
1 Mapa chutízákladypšeničný sever a rýžový jih Číny, země jihovýchodní Asie, společný stůl, vyvažování chutí
2 Wok, nůž a přípravazákladydruhy woků a vypálení, čínský sekáček, krájení na wok, mise en place, proč tenké plátky
3 Rýže a nudlezákladydruhy rýže, absorpční metoda a poměr vody, lepkavá rýže, pšeničné, rýžové a skleněné nudle
4 Omáčky, koření a spížzákladysójová, ústřicová a rybí omáčka, pasty a fermentované základy, pětikoření a sečuánský pepř, sůl v omáčkách
5 Techniky čínské kuchyněstřední školastir-fry, velvetting, pára, červené dušení, zahušťování škrobem, smažení
6 Regionální kuchyně a dim sumstřední školaS’-čchuan, Kanton, Šanghaj, Peking, osm velkých kuchyní, knedlíčky a těsta
7 Thajsko a Vietnamstřední školakari pasty, rovnováha sladké, kyselé, slané a pálivé chuti, pho, závitky, nuoc cham
8 Indonésie, Malajsie, Filipínystřední školasambal, rendang, satay, laksa, adobo, sinigang; Korea jako přesah
9 Fyzika wokuvysoká školatepelná bilance woku, výkon hořáku, přestup tepla, Leidenfrostův jev, wok hei a fyzika přehazování
10 Chemie fermentace a umamivysoká školakoji a sójová omáčka, rybí omáčka, glutamát a nukleotidy, Yamaguchiho synergie, glutamát a zdraví
11 Kapsaicin a Scovillevysoká školakapsaicinoidy a TRPV1, Scovilleho stupnice a HPLC, rozpustnost, sanšool
12 Škrob rýže a bezpečnostvysoká školaamylóza a amylopektin, želatinace a retrogradace, Bacillus cereus a chlazení, alergeny v asijské kuchyni

Co budete potřebovat

Pro úvodní texty a laboratoře stačí procenta, přepočet jednotek (g, ml, °C, kW) a dosazení do vzorce. Rozbalovací teorie ve vysokoškolské části používá exponenciálu, logaritmus a jednoduchou diferenciální rovnici tepelné bilance; kdo je nezná, může odvození přeskočit a pracovat s výsledkem.

  • Nože, tepelné úpravy, omáčky evropské kuchyně, teplotu jádra masa a hygienu vykládá průvodce Vaření od základů. Zde na něj navazujeme a opakujeme jen to, co wok a asijská kuchyně potřebují jinak.
  • Japonskou kuchyni a sushi a indickou kuchyni vykládají samostatní průvodci; zde je zmiňujeme jen tam, kde se kuchyně potkávají (umami, sójová omáčka, kari).
  • Kvašení zeleniny, kimči a domácí fermentace vykládá průvodce Zavařování, kvašení a fermentace, čaj průvodce Čaj a čajová kultura, gril a žár Grilování a uzení, kynutá těsta Pečení chleba a kvásek.

Modelové předpoklady

Laboratoře počítají se zjednodušenými modely z odborné literatury. Jsou to výukové modely, ne technologické předpisy: skutečný wok, rýže i chilli se chovají podobně, ale ne přesně stejně. Zdroje a datum ověření jsou v příloze C.

Tab. 0.2Modelové předpoklady laboratoří
ModelPředpokladKapitoly
wokuhlíková ocel 1,6 kg, \(c = 490\) J/(kg·K) + 30 g oleje → tepelná kapacita asi 844 J/K; ztráty sáláním (\(\varepsilon = 0{,}85\)) a prouděním z plochy 0,12 m²2, 9
hořákyběžný plynový 2 kW, velký domácí 4 kW (účinnost 45 %), indukce 3 kW (80 %), profesionální wokový 20 kW (30 %)9
jídlo ve woku\(c = 3\,600\) J/(kg·K), z lednice 6 °C, hotovo při průměrných 75 °C; nad 45 °C pouští šťávu (až 15 % hmotnosti)2, 9
vedení tepla v plátkudifuzivita masa \(1{,}3\cdot 10^{-7}\) m²/s, povrch 100 °C, start 5 °C2
rýževsáknutá voda: jasmínová 1,30×, dlouhozrnná a basmati 1,45×, kulatozrnná 1,20× hmotnosti; odpar podle plochy hrnce3
sůl v omáčkáchna lžíci 15 ml: světlá sójová 2,6 g, rybí 3,5 g, ústřicová 2,1 g, hoisin 1,3 g, doubanjiang 2,4 g – podle typických etiket4
vnímání chutiStevensův mocninný zákon, vzájemné tlumení kyselé a sladké chuti – kvalitativní model7
umamiYamaguchiho rovnice \(y = u + 1218\,u v\); obsah glutamátu a nukleotidů z tabulek (orientačně)10
pálivoststřední hodnoty SHU odrůd, 1 ppm kapsaicinoidů ≈ 16 SHU11
Bacillus cereusRatkowského model růstu (8–50 °C, zdvojení za 25 min při 37 °C), počáteční 10³ KTJ/g, riziko od 10⁵ KTJ/g12

Čtyři druhy rámečků

Příklad Výpočet na číslech

Řešený příklad, který si můžete přepočítat. Všechna čísla v příkladech, laboratořích a procvičení jsou spočítaná skriptem.

V kuchyni

Jak se věc dělá v praxi, doma i v profesionální kuchyni, a odkud pochází.

Pomůcka

Pravidlo palce nebo způsob, jak si věc zapamatovat.

Pozor

Častá chyba, mýtus nebo bezpečnostní upozornění.

Studijní materiál, nenahrazuje učebnici ani výuku, odborné hygienické školení, technologický předpis ani lékaře. Doporučené teploty a časy jsou obecná doporučení institucí (WHO, EFSA, britská FSA, české předpisy) s odkazem v příloze C. Pálivá jídla a silné alergeny (arašídy, sezam, sója, ryby, korýši, měkkýši, lepek) mohou být pro některé lidi nebezpečné – u každého receptu jsou uvedeny. Průvodce nejmenuje značky, výrobce, obchody ani restaurace; asijské suroviny označuje názvy, pod kterými se v Česku prodávají, s náhradou z běžného obchodu. Údaje ověřeny 16. 11. 2026.

Rozsahem odpovídá: kapitoly 1–4 tématům RVP ZV (Člověk a svět práce – příprava pokrmů; Člověk a zdraví; Člověk a společnost – kultury světa); kapitoly 5–8 odborným předmětům středních škol oboru Kuchař – číšník (65-51-H/01) a maturitního oboru Gastronomie (65-41-L/01) – technologie přípravy pokrmů, gastronomie zahraničních kuchyní, potraviny a výživa; kapitoly 9–12 a rozbalovací teorie úvodním vysokoškolským kurzům potravinářské chemie, potravinářské mikrobiologie a fermentačních technologií, fyzikálních vlastností potravin, senzorické analýzy a bezpečnosti potravin.

Než začnete

Bezpečně u woku

Asijská kuchyně přidává ke kuchyňským rizikům tři vlastní: rozpálený olej ve woku, páry z pálivého chilli a silné alergeny, které se v omáčkách a pastách skrývají. Pár zásad většině nehod předejde. V ohrožení života volejte 155 (záchranná služba), 150 (hasiči) nebo 112.

Horký olej a plamen

Pozor Hořící olej nikdy nehaste vodou

Voda se pod hladinou horkého oleje okamžitě vypaří, zvětší objem asi 1 700krát a vymrští hořící olej do prostoru. Hořící wok přiklopte poklicí, plechem nebo hasicí rouškou, vypněte hořák, nechte přikryté a wok nepřenášejte. Šíří-li se oheň, opusťte místnost, zavřete dveře a volejte 150 nebo 112.

  • Suroviny do woku osušte. Mokrá zelenina nebo maso v rozpáleném oleji prská. Pokládejte je do woku směrem od sebe, ne shora z výšky.
  • Wok musí stát pevně. Wok s kulatým dnem na domácí desce postavte na kovový kroužek (stojánek); na sklokeramice a indukci používejte wok s plochým dnem. Rukojeť otočte od okraje linky.
  • Plameny nad wokem („wok hei“ z profesionálních kuchyní) doma nenapodobujte nakláněním woku do plamene ani flambováním pod digestoří – zapálí se tuk v digestoři.
  • Smažení ve větším množství oleje (jarní závitky, wontony): olej nejvýš do třetiny hloubky woku, teplota 170–180 °C (v provozovnách je limit 180 °C, vyhláška č. 121/2023 Sb.), teploměr, nikdy bez dozoru. Kouřící olej je přehřátý – stáhněte ho z ohně.

Popálení a opaření

Popálené místo chlaďte co nejdřív čistou chladnou (ne ledovou) tekoucí vodou nejméně 20 minut, sundejte prstýnky, puchýře nepropichujte a ránu volně překryjte čistou fólií (doporučení Evropské rady pro resuscitaci, ERC 2021). K lékaři patří popáleniny větší než dlaň, na obličeji, rukou a kloubech, hluboké popáleniny a vždy malé děti. Pára z bambusového košíku popálí hůř než vroucí voda – víko zvedejte směrem od sebe.

Chilli a jeho páry

  • Po krájení chilli si umyjte ruce mýdlem (kapsaicin je mastný, sama voda ho neodstraní) a nesahejte si do očí; s nosiči kontaktních čoček pracujte v jednorázových rukavicích.
  • Při opékání sušeného chilli ve woku se uvolňují dráždivé páry – zapněte digestoř, otevřete okno a nechte děti a lidi s astmatem mimo kuchyň. Spálené chilli vyhoďte.
  • Zasažené oko vyplachujte velkým množstvím vlažné vody. Pálení v ústech zmírní mléko, jogurt nebo rýže, ne voda (kapitola 11).
  • Velmi pálivá jídla a „výzvy“ s extrémně pálivými přípravky nejsou pro děti; u dospělých mohou vyvolat zvracení, bolest na hrudi a v ojedinělých případech vážné zdravotní komplikace.

Alergeny: kde se schovávají

Asijská kuchyně pracuje s několika z 14 alergenů podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011 současně, často skrytě v omáčkách a pastách. Při vaření pro alergika čtěte etiketu každé omáčky a oddělte nádobí, wok i olej na smažení. Přehled je v kapitole 12.

Tab. 0.3Alergeny, které v asijských surovinách nečekáte
SurovinaObsahujeNáhrada pro alergika
sójová omáčkasóju a obvykle pšenici (lepek)tamari bez pšenice (ověřte „bez lepku“); při alergii na sóju kokosová „aminos“ omáčka
ústřicová omáčkaměkkýše, často pšenici a sójuhoubová „ústřicová“ omáčka ze shiitake
rybí omáčka, krevetová pasta, kari pastyryby, korýšesójová omáčka, kari pasty bez krevet (čtěte etiketu)
satay, pad thai, kung pao, gado-gadoarašídyslunečnicová semínka, pražené kokosové chipsy
sezamový olej, chilli olej, tahinisezamolej bez sezamu, pražený česnek
plátky na wontony a knedlíčky, vaječné nudlelepek, vejcerýžový papír, rýžové a skleněné nudle

Anafylaxe – otok rtů a hrdla, dušnost, kopřivka, zvracení, pokles tlaku – je život ohrožující stav: volejte 155, pomozte postiženému použít předepsaný adrenalinový autoinjektor a nenechávejte ho samotného.

Rýže a bakterie

Spory bakterie Bacillus cereus přežívají vaření rýže. Uvařenou rýži a nudle, které nesníte hned, do hodiny zchlaďte rozprostřené na talíři, uložte do lednice a spotřebujte do druhého dne; ohřívejte jen jednou a do horka. Rýže, která stála přes noc na lince, patří do odpadu – toxin ohřátím nezmizí (kapitola 12).

V kuchyni Tísňová čísla

155 zdravotnická záchranná služba · 150 hasiči · 158 policie · 112 jednotné evropské číslo · Toxikologické informační středisko 224 919 293, 224 915 402. Čísla ověřena 16. 11. 2026.

Část IZáklady
1

Mapa chutí: Čína a jihovýchodní Asiezáklady

„Asijská kuchyně“ není jedna kuchyně. Jen Čína jich má desítky a jihovýchodní Asie dalších dvanáct zemí. Spojuje je rýže, wok nebo hrnec nad ohněm, fermentované omáčky a umění vyvážit v jednom jídle několik chutí. Kdo pochopí, odkud jídlo pochází a co v něm má hrát hlavní roli, uvaří ho i bez přesného receptu.

🗺️

Jako Evropa: italská, francouzská a česká kuchyně mají společné základy (pšenici, máslo nebo olivový olej, víno), a přesto byste svíčkovou s lasagnemi nezaměnili. Stejně se liší s’-čchuanské mapo tofu, kantonské knedlíčky v páře a thajské zelené kari.

Čína Čchin-ling – Chuaj-che sever: pšenice, proso nudle, knedlíčky, bulky Peking Šanghaj S’-čchuan Kanton jih: rýže, často dvě sklizně pevninská Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko, Myanmar Filipíny ostrovní: Malajsie, Singapur, Indonésie vliv Indie: kari, koření vliv Číny: nudle, wok, sója Amerika (16. stol.): chilli, arašídy, kukuřice, rajčata
Obr. 1.1 Schematická mapa kuchyní. Čínu rozděluje linie pohoří Čchin-ling a řeky Chuaj-che na sušší pšeničný sever a vlhký rýžový jih. Jihovýchodní Asie se dělí na pevninskou a ostrovní; do obou proudily vlivy z Číny, Indie a od 16. století i plodiny z Ameriky.
Profil chutí: S’-čchuan
Vyberte kuchyni a porovnejte ji s druhou. Oranžový mnohoúhelník ukazuje, jak výrazné bývají v typických jídlech jednotlivé složky, modrý čárkovaný obrys druhou kuchyni.
LABORATOŘ
Model: kvalitativní odhad na škále 0–5 podle typických jídel a popisů v odborné literatuře (příloha C), ne měření. Uvnitř každé kuchyně jsou velké rozdíly – kantonská kuchyně má i pálivá jídla a thajský jih je jiný než sever.
Minihra: odkud jídlo pochází?
Přiřaďte jídlo k zemi. Barvu uvidíte až po odpovědi; za všechna správná přiřazení získáte bonus.
MINIHRA
0 / 8
+Teorie: oblasti, dějiny výměn, stolování a rovnováha chutí

1.1Dvě velké kuchyňské oblasti

Čínská kuchyně je soubor regionálních kuchyní, které se tradičně dělí na „osm velkých kuchyní“ (kapitola 6). Nejhrubší dělení je klimatické: sever (Peking, Šan-tung, Šan-si) je sušší a chladnější, pěstuje se tam pšenice a proso, a proto se jí víc nudlí, knedlíčků jiaozi a kynutých bulek. Jih (Kanton, S’-čchuan, Šanghaj a delta Jang-c’-ťiang) je teplý a vlhký a rýže se tam sklízí i dvakrát ročně.Chinese regional cuisines, wheat north – rice south

Jihovýchodní Asie se dělí na pevninskou (Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam) a ostrovní (Malajsie, Singapur, Brunej, Indonésie, Východní Timor, Filipíny). Pevninská kuchyně stojí na rýži, rybí omáčce a čerstvých bylinkách; ostrovní na kokosovém mléce, chilli pastách sambal a koření, kterým byly „Kořenné ostrovy“ (Moluky) proslulé.Southeast Asia, mainland and maritime

1.2Dějiny výměn

  • Rýže byla domestikována v Číně v povodí Jang-c’-ťiang (odrůdová skupina japonica) před zhruba 9 000 lety; odtud a z dalších center se šířila do celé monzunové Asie.
  • Čínští obchodníci a přistěhovalci přinesli do jihovýchodní Asie nudle, wok, sójovou omáčku a tofu – proto jsou tam pad see ew, mie goreng nebo pancit. V Malajsii a Singapuru z prolnutí čínské a malajské kuchyně vznikla kuchyně Peranakan (Nyonya).
  • Indie ovlivnila kari a koření (massaman v Thajsku, kari v Malajsii a Indonésii).
  • Kolumbovská výměna: chilli, arašídy, kukuřice, rajčata a ananas přišly z Ameriky v 16.–17. století přes portugalské a španělské obchodníky. Pálivost s’-čchuanské a thajské kuchyně je tedy „mladá“ – asi 300–400 let; dřív pálil hlavně pepř, zázvor a sečuánský pepř.Columbian exchange

1.3Stolování

V Číně a ve většině jihovýchodní Asie se jídla sdílejí: na stole stojí několik mís (maso, zelenina, polévka) a každý má vlastní misku rýže. Proto jsou jednotlivá jídla výraznější – „dochucuje“ je rýže. Hůlky se používají v Číně a ve Vietnamu; v Thajsku, Indonésii, Malajsii a na Filipínách se jí lžící v pravé ruce a vidličkou v levé, kterou se jídlo jen přisouvá. Hůlky se nezapichují svisle do rýže – připomíná to vonné tyčinky při pohřebních obřadech.

Pomůcka Kolik jídel na stůl

Pro sdílenou večeři počítejte asi jedno hlavní jídlo na osobu a polévku pro všechny, k tomu 75 g syrové rýže na osobu. Kombinujte techniky (jedno z woku, jedno dušené, jedno v páře nebo studené) a chutě (pálivé vedle jemného), ať se jídla nepřekřikují.

1.4Rovnováha chutí

Čínská kuchařská tradice mluví o pěti chutích (sladká, kyselá, hořká, pálivá, slaná), které mají být v jídle i v celém menu v rovnováze; sladkokyselá chuť (tchang-cu) je jejím nejznámějším příkladem. Thajská kuchyně staví na souhře slaného (rybí omáčka), kyselého (limetka, tamarind), sladkého (palmový cukr) a pálivého (chilli), vietnamská přidává hodně čerstvých bylinek a zeleniny, které jídlo „ochladí“. Vyvažování chutí podrobně počítá laboratoř v kapitole 7, umami kapitola 10.flavour balance

Pozor Neexistuje „asijské koření“

Univerzální „asijská směs“ (sójová omáčka + zázvor + česnek) dělá z každého jídla totéž. Thajské jídlo bez rybí omáčky a limetky nebo s’-čchuanské bez doubanjiangu a sečuánského pepře ztratí to podstatné. Kapitola 4 ukazuje, která surovina patří ke které kuchyni.

1.5Procvičení

1
Chystáte sdílenou večeři pro 6 osob. Kolik syrové rýže uvaříte a kolik bude asi vážit uvařená, když jasmínová rýže vypije 1,3násobek své hmotnosti?
Syrová rýže: \(6\cdot 75 = 450\) g. Uvařená: \(450\cdot(1+1{,}3) = 450\cdot 2{,}3 = 1\,035\) g, tedy asi 1 kg (172 g na osobu).
2
Proč je thajská nebo s’-čchuanská pálivost „mladá“?
Chilli pochází z Ameriky a do Asie se dostalo až s portugalskými a španělskými obchodníky v 16.–17. století. Před tím dodával ostrost pepř, zázvor, hořčice a v S’-čchuanu sečuánský pepř. Pálivost chilli je tedy součástí těchto kuchyní asi 300–400 let.
3
Sestavte vyvážené menu pro 4 osoby ze tří jídel a polévky a zdůvodněte výběr.
Například: kuřecí kung pao (wok, pálivé, sladkokyselé), pak choi s česnekem (rychlá zelenina, jemná), ryba v páře se zázvorem (jemná, bez tuku) a vaječná polévka. Střídají se techniky (wok, pára, var), chutě (pálivé vedle jemného) i suroviny (drůbež, ryba, zelenina), k tomu 300 g syrové rýže.
4
Jak se liší pevninská a ostrovní kuchyně jihovýchodní Asie v hlavních surovinách?
Pevninská (Thajsko, Vietnam, Laos, Kambodža) staví na rýži, rybí omáčce, limetce a hodně čerstvých bylinkách a zelenině. Ostrovní (Malajsie, Indonésie, Filipíny) víc používá kokosové mléko, chilli pasty sambal, krevetovou pastu a koření z Moluk; Filipíny mají navíc silný španělský vliv (adobo, octa a česnek).
Co si odnést
  • Sever Číny jí víc pšenice (nudle, knedlíčky), jih rýži; jihovýchodní Asie se dělí na pevninskou a ostrovní.
  • Chilli, arašídy a rajčata přišla z Ameriky teprve v 16.–17. století.
  • Jídla se sdílejí s rýží, proto jsou výrazná; v jednom jídle se vyvažuje slané, kyselé, sladké a pálivé.
Část IZáklady
2

Wok, nůž a přípravazáklady

Wok je jednoduchá a geniální pánev: tenký kov se rychle rozpálí, vypouklé dno soustředí žár do středu a po šikmých stěnách se dá jídlo přehazovat i odsunout stranou. Jídlo z woku se ale vaří minuty, takže o výsledku rozhoduje to, co se stane předtím – jak tenko nakrájíte a jestli máte všechno připravené.

🔪

Kuchař u woku je jako bubeník: jakmile hudba začne, nemůže si jít pro paličky. Všechno – nakrájené maso, zelenina, rozmíchaná omáčka, škrobová kaše – musí ležet na dosah dřív, než zapálí plamen.

plamen: horká zóna 250–350 °C střed: opékání stěny: chladnější, odsunout hotové velký povrch: rychlý odpar vody dlouhá rukojeť ucho kroužek pod wokem
Obr. 2.1 Wok v řezu. Nejvíc tepla dostává střed dna nad plamenem; stěny jsou chladnější a odpar vody z velkého povrchu je rychlý. Na domácím sporáku stojí wok s kulatým dnem na kovovém kroužku, na sklokeramice a indukci se používá wok s plochým dnem.
Plátek 5 mm: 30 s do 74 °C
Jak dlouho trvá, než se střed kousku masa prohřeje na bezpečnou teplotu? Zvolte tloušťku a tvar. Křivka ukazuje, jak čas roste s tloušťkou, tečka váš kousek.
LABORATOŘ
Model: vedení tepla v desce nebo krychli (Fourierova řada), povrch stále 100 °C (vlhký povrch se odpařováním drží kolem bodu varu), maso z lednice 5 °C, difuzivita \(1{,}3\cdot 10^{-7}\) m²/s. Skutečný povrch ve woku je chvíli teplejší a chvíli ve vzduchu, čas je orientační.
+Teorie: druhy woků a vypálení, nůž a krájení, proč tenko, mise en place

2.1Druhy woků

Tab. 2.1Materiály woků
MateriálVlastnostiPro koho
uhlíková ocel 1,5–2 mmrychle se rozpálí i vychladne, lehká, po vypálení nepřilne; rezaví, nesmí do myčkyklasická volba; doma průměr 30–36 cm
litina (tenká čínská / silná)drží teplo – po přidání jídla méně chladne, ale pomalu se rozpaluje a je těžkáslabší hořáky; dušení
nerez vícevrstvánerezaví, myčka, ale víc přilne a hůř vede teplokdo nechce wok udržovat
s nepřilnavým povrchemnic nepřilne, ale povrch se nemá přehřívat (rozklad nad asi 260 °C) – na prázdný rozpálený wok se nehodíjen na mírnější smažení

Dno kulaté soustředí žár do středu a nejlépe se v něm přehazuje, potřebuje ale plynový hořák a kroužek. Na sklokeramice a indukci je nutné ploché dno – indukce ohřívá jen tu část, která leží na desce.carbon steel wok, round and flat bottom

2.2Vypálení a údržba

Nový wok z uhlíkové oceli je natřený ochranným olejem nebo lakem, který se musí vydrhnout. Pak se wok vypálí: rozpálí se, potře tenkou vrstvou oleje s vyšším bodem kouření a zahřívá, dokud olej nepřestane kouřit; postup se opakuje 3–4×. Nenasycené mastné kyseliny oleje při vysoké teplotě oxidují a polymerují na tvrdou tmavou vrstvu, na které se méně lepí a která chrání kov před rzí.seasoning, polymerization

  • Po vaření wok umyjte horkou vodou a kartáčem bez saponátu (nebo jen s kapkou), osušte na plotně a potřete pár kapkami oleje.
  • Kyselá jídla (rajčata, ocet, tamarind) dlouho ve woku nenechávejte – vrstvu narušují.
  • Rez odstraňte drátěnkou a wok znovu vypalte. Tmavé skvrny jsou žádoucí, lepkavá vrstva znamená moc oleje.
Pozor Vypalování kouří

Vypalování dělejte pod zapnutou digestoří nebo venku na plynovém vařiči, s otevřeným oknem, bez dětí v kuchyni. Wok držte za rukojeť chráněnou utěrkou, horký olej netřete holou rukou, ale smotaným papírovým ubrouskem v kleštích.

2.3Nůž a krájení

Čínská kuchyně si vystačí s jedním nožem: čínským sekáčkem (cchaj-tao) se širokou tenkou čepelí. Krájí se jím zelenina i maso, plochou čepele se rozmačká česnek a přenesou nakrájené suroviny do woku. Tenký sekáček na zeleninu není na kosti – ty se sekají těžším. Bezpečné držení („medvědí tlapka“) a broušení podrobně vykládá průvodce Vaření od základů.Chinese cleaver

plátky 3–5 mmnapříč vlákny nudličky 2–3 mmjulienne kostičky 1–1,5 cmkung pao, smažená rýže šikmý řezvíc plochy, rychleji
Obr. 2.2 Krájení na wok. Kousky stejné velikosti se uvaří současně; maso se krájí napříč vlákny, aby bylo měkké, šikmý řez (mrkev, jarní cibulka, chřest) zvětší plochu a zkrátí vaření.

2.4Proč se na wok krájí tenko

Teplo proniká do masa vedením. Doba, za kterou se střed prohřeje, roste se čtvercem tloušťky: dvakrát silnější plátek potřebuje čtyřikrát delší čas. Pro desku tloušťky \(L\), jejíž povrch má teplotu \(T_s\), platí pro střed s dobrou přesností první člen Fourierovy řady.conduction, Fourier number

Doba prohřátí středu desky (první člen řady)\[\theta = \frac{T - T_s}{T_0 - T_s} \approx \frac{4}{\pi}\,e^{-\pi^2 \alpha t / L^2} \quad\Rightarrow\quad t \approx \frac{L^2}{\pi^2 \alpha}\,\ln\frac{4}{\pi\,\theta}\]

\(T_0\) je počáteční teplota, \(\alpha\) teplotní vodivost (difuzivita, pro maso asi \(1{,}3\cdot 10^{-7}\) m²/s). Kostka se prohřívá ze tří směrů; její bezrozměrná teplota je součinem tří desek, \(\theta_\text{kostka} = \theta_\text{deska}^3\), a proto je kostka s hranou \(L\) hotová rychleji než plátek tloušťky \(L\).

Příklad Plátky 5, 10 a 20 mm do 74 °C

Povrch 100 °C, start 5 °C, cíl 74 °C: \(\theta = (74-100)/(5-100) = 0{,}274\). Pro 5 mm: \(t = \frac{0{,}005^2}{9{,}87\cdot 1{,}3\cdot 10^{-7}}\cdot\ln\frac{4}{\pi\cdot 0{,}274} = 19{,}5\cdot 1{,}54 = 30\) s. Plátek 10 mm potřebuje 120 s, 20 mm už 479 s (8 minut) – na wok příliš. Kostka s hranou 15 mm (kung pao) je hotová za 118 s.

Tab. 2.2Doba prohřátí středu na 74 °C podle modelu laboratoře
Tloušťkaplátekkostka
3 mm11 s5 s
5 mm30 s13 s
10 mm120 s52 s
15 mm270 s118 s
20 mm479 s209 s
30 mm1 078 s471 s
Pomůcka Napůl zmrazené maso

Tenké plátky se nejlépe krájejí z masa, které 20–30 minut poleželo v mrazáku – ztuhne, ale nezmrzne. Ostrý nůž pak projede bez tlaku.

2.5Mise en place a pořadí

Než zapálíte hořák, mějte v miskách: maso v marinádě, zeleninu rozdělenou podle doby vaření, aromatické suroviny (česnek, zázvor, jarní cibulka, chilli), rozmíchanou omáčku, škrobovou kaši a talíř na hotové jídlo. Do woku jde nejdřív to, co se vaří nejdéle (maso, mrkev, brokolice), nakonec to, co se má jen prohřát (listy, bylinky, ořechy). Pořadí procvičuje minihra v kapitole 5.mise en place

2.6Procvičení

1
Kolikrát déle se podle modelu prohřívá plátek 8 mm než plátek 4 mm? Ověřte vzorcem \(t\propto L^2\) a tabulkou laboratoře (4 mm: 19 s, 8 mm: 77 s).
Poměr tlouštěk 2, podle \(t\propto L^2\) tedy \(2^2 = 4\)krát. Laboratoř: \(77/19 = 4{,}0\). Logaritmický člen je pro stejný cíl a start stejný, proto poměr vychází přesně.
2
Máte 500 g kuřecích prsou na wok a běžný hořák. Navrhněte postup.
Maso nakrájejte na plátky 5 mm nebo kostičky 1,5 cm (prohřejí se za 30 s, resp. asi 2 min), osušte a nalože. Opékejte ve dvou dávkách po 250 g v rozpáleném woku, každou 2–3 minuty, až je maso bílé a v jádru má 74 °C, a odložte na talíř. Pak zeleninu, nakonec obě dávky masa vrátit s omáčkou.
3
Plátek tloušťky 6 mm se prohřeje na 74 °C za 43 s. Odhadněte bez kalkulačky čas pro 12 mm a pro kostku 12 mm, víte-li, že kostka 12 mm potřebuje asi 44 % času plátku.
Plátek 12 mm: \(43\cdot 2^2 = 172\) s (2 min 52 s). Kostka 12 mm: \(0{,}44\cdot 172 \approx 76\) s (model laboratoře: 75 s).
4
Proč wok z uhlíkové oceli nesmí do myčky a proč se nemyje saponátem?
Ochranná vrstva je zpolymerovaný olej; agresivní mycí prostředky a dlouhé máčení ji narušují a holá ocel ve vlhku rezaví. Stačí horká voda a kartáč, wok osušit teplem a potřít kapkou oleje.
Co si odnést
  • Wok z uhlíkové oceli se vypálí olejem a udržuje bez saponátu; na indukci a sklokeramice wok s plochým dnem.
  • Doba prohřátí roste se čtvercem tloušťky – plátky 3–5 mm, kostičky 1–1,5 cm, stejná velikost.
  • Všechno nakrájet a připravit předem, do woku podle doby vaření.
Část IZáklady
3

Rýže a nudlezáklady

Rýže je v Asii hlavní jídlo, ne příloha – ve více jazycích regionu slovo pro „rýži“ znamená zároveň „jídlo“. Uvařit ji sypkou a přitom vláčnou není věc štěstí, ale poměru vody a druhu zrna. Nudle se pak liší podle toho, z čeho jsou: pšeničné se vaří, rýžové a skleněné se většinou jen namáčejí.

🍚

Rýže v hrnci je jako houba v kbelíku: vypije přesně tolik vody, kolik unese. Dáte-li víc, zbytek z ní udělá kaši; dáte-li míň, zůstane tvrdá. Kuchař proto vodu neodhaduje, ale odměřuje – a počítá i s tím, co se odpaří.

Voda na rýži
Zvolte druh rýže, množství a hrnec. Laboratoř spočítá, kolik vody rýže vsákne, kolik se odpaří, kolik vody odměřit a kolik porcí uvařená rýže dá. Sloupce ukazují rozdělení vody.
LABORATOŘ
Model: vsáknutá voda = koeficient druhu × hmotnost rýže (jasmínová 1,30, dlouhozrnná a basmati 1,45, kulatozrnná 1,20); odpar 3 g/(min·dm²) po 3 minuty varu bez poklice a 0,3 g/(min·dm²) (netěsná poklice 1,2) po 12 minut pod poklicí. Lepkavá rýže se nevaří ve vodě: po namočení nasaje asi 35 % a v páře dalších 15 % své hmotnosti. Porce 170 g uvařené rýže.
+Teorie: druhy rýže, způsoby vaření, poměr vody, nudle a rýžový papír

3.1Druhy rýže

Pěstovaná rýže setá (Oryza sativa) má dvě hlavní skupiny: indica s dlouhým štíhlým zrnem (jasmínová, basmati, většina dlouhozrnné) a japonica s krátkým kulatým zrnem (sushi rýže, rýže na rizoto, česká kulatozrnná). Jak se zrno po uvaření chová, určuje hlavně podíl amylózy ve škrobu (kapitola 12): víc amylózy = sypká, tužší rýže; méně amylózy = měkká, lepivá.indica, japonica, amylose content

Tab. 3.1Druhy rýže v asijské kuchyni
DruhAmylózaPo uvařeníPoužití
jasmínováasi 14 %měkká, voňavá, mírně lepíThajsko, jižní Čína; příloha, smažená rýže
dlouhozrnná20–25 %sypká, tužšísmažená rýže, nasi goreng
basmatiasi 22 %velmi sypká, dlouhákde se rýže nemá lepit
kulatozrnná (japonica)15–20 %lepivá, vláčnárýžová kaše congee, kulové tvary
lepkavápod 2 %velmi lepivá, průsvitnásticky rice, sladká jídla, severní Thajsko a Laos

Lepkavá rýže neobsahuje lepek – jmenuje se podle lepivosti, kterou dává amylopektin. Celiakové ji smějí.

3.2Způsoby vaření

  • Absorpční metoda (v hrnci i v rýžovaru): rýže se propláchne, zalije odměřenou vodou, přivede k varu, pod poklicí na minimu vaří 12–15 minut a 10 minut dojde mimo oheň. Zrna vypijí vodu a dovaří se v páře.
  • V páře: lepkavá rýže se namočí na 4–12 hodin, pak se vaří v páře 20–30 minut v košíku vyloženém utěrkou. Ve vodě by se rozvařila na kaši.
  • V přebytku vody (jako těstoviny) a slitím: rýže je sypká, ale odchází část škrobu a vitaminů rozpustných ve vodě; v Asii se pro bílou rýži téměř nepoužívá.
  • Rýžová kaše (congee, čuk, cháo): 1 díl rýže na 8–12 dílů vody nebo vývaru, vaří se 1–1,5 hodiny do krémové konzistence.

3.3Poměr vody

Voda, kterou odměříte, se rozdělí na vodu vsáknutou do zrn a vodu odpařenou. Vsáknutá je úměrná hmotnosti rýže, odpařená ploše hladiny a době varu – proto malé množství rýže ve velkém hrnci potřebuje poměrně víc vody.water-to-rice ratio

Voda na rýži (model laboratoře)\[V_\text{voda} = a\,m + e_1 A\,t_1 + e_2 A\,t_2\]

\(m\) je hmotnost syrové rýže v g, \(a\) koeficient vsáknutí podle druhu, \(A\) plocha hladiny v dm², \(t_1\) a \(e_1\) doba a rychlost odparu při varu bez poklice (3 min, 3 g/(min·dm²)), \(t_2\) a \(e_2\) pod poklicí (12 min, 0,3 g/(min·dm²)).

Příklad 300 g jasmínové rýže v hrnci 18 cm

Plocha \(A = \pi\cdot 0{,}9^2 = 2{,}54\) dm². Vsáknutá voda \(1{,}3\cdot 300 = 390\) g, odpar \(3\cdot 2{,}54\cdot 3 + 0{,}3\cdot 2{,}54\cdot 12 = 22{,}9 + 9{,}2 = 32\) g. Celkem 422 ml, tedy asi 420 ml. Uvařená rýže váží \(300 + 390 = 690\) g, to jsou čtyři porce. Objemově: 300 g rýže zabere \(300/0{,}85 = 353\) ml, poměr \(422/353 = 1{,}2\).

Pomůcka Prstová metoda

V Asii se voda na rýži často měří prstem: ukazováček položený špičkou na rýži, voda má sahat k prvnímu článku (asi 2,5 cm nad rýži). Funguje to pro běžné množství v malém hrnci, protože výška vody nad rýží zhruba odpovídá vodě, kterou zrna vsáknou a odpaří; pro velký hrnec a málo rýže chybuje.

3.4Nudle a rýžový papír

Tab. 3.2Nudle v čínské a jihovýchodoasijské kuchyni
NudleZ čehoPřípravaJídla
pšeničné (lamien, lo mein)pšeničná mouka, voda, sůl, často alkalická vodavařit 2–5 mindan dan, lo mein, polévky
vaječnépšeničná mouka, vejcevařit 3–5 min, propláchnoutchow mein, mie goreng, pancit canton
rýžové širokérýžová mouka, vodanamočit ve vlažné vodě 20–30 min nebo spařit; dovaří se ve wokupad thai, pad see ew, pho, char kway teow
rýžové tenké (vermicelli)rýžová moukaspařit nebo vařit 2–3 minzávitky, bún, singapurské nudle
skleněnéškrob mungo fazolínamočit v horké vodě 5–10 minsaláty, polévky, japchae, plněné závitky
rýžový papírrýžová mouka, tapioka, vodaponořit 2–3 s do vlažné vodyletní závitky gỏi cuốn

Alkalická voda (roztok uhličitanu sodného a draselného) dává pšeničným nudlím žlutou barvu a pružnost: vyšší pH zpevní lepkovou síť a flavonoidy mouky zežloutnou. Rýžové nudle neobsahují lepek; drží je pohromadě retrogradovaný škrob, proto se nesmí rozvařit – na pad thai se jen namočí a dovaří ve woku v omáčce.alkaline noodles, rice noodles

Pozor Uvařená rýže a nudle nepatří na linku

Uvařené rýže a nudle, které nesníte hned, do hodiny zchlaďte a dejte do lednice (kapitola 12). Spory Bacillus cereus vaření přežijí.

3.5Procvičení

1
Kolik vody odměříte na 200 g jasmínové rýže v hrnci průměru 18 cm s těsnou poklicí?
Vsáknutí \(1{,}3\cdot 200 = 260\) g, odpar stejný jako v příkladu (stejný hrnec) 32 g, celkem 292 ml – asi 290 ml. Uvařené rýže bude 460 g.
2
500 g dlouhozrnné rýže v hrnci 22 cm s těsnou poklicí. Kolik vody?
\(A = \pi\cdot 1{,}1^2 = 3{,}80\) dm². Odpar \(3\cdot 3{,}80\cdot 3 + 0{,}3\cdot 3{,}80\cdot 12 = 34{,}2 + 13{,}7 = 47{,}9\) g. Vsáknutí \(1{,}45\cdot 500 = 725\) g. Celkem 773 ml, asi 775 ml.
3
Jaký je objemový poměr rýže : voda pro 300 g basmati v hrnci 18 cm (sypná hustota rýže 0,85 g/ml)?
Voda \(1{,}45\cdot 300 + 32 = 467\) ml, rýže \(300/0{,}85 = 353\) ml, poměr \(467/353 = 1{,}32\), tedy asi 1 : 1⅓.
4
Poklice netěsní a místo 0,3 se pod ní odpaří 1,2 g/(min·dm²). O kolik vody víc potřebuje 300 g jasmínové rýže v hrnci 18 cm?
Rozdíl odparu \((1{,}2-0{,}3)\cdot 2{,}54\cdot 12 = 27{,}5\) g; vody tedy asi 450 ml místo 422 ml. Lepší je poklici utěsnit (utěrkou kolem víka, ne pod ním) než přilévat.
Co si odnést
  • Druh rýže určuje vodu i výsledek: jasmínová asi 1 : 1,2 objemově, lepkavá jen v páře po namočení.
  • Propláchnout, odměřit, 12 minut pod poklicí na minimu, 10 minut dojít, neodkrývat.
  • Pšeničné nudle se vaří, rýžové a skleněné se namáčejí; zbytky rýže do hodiny do lednice.
Část IZáklady
4

Omáčky, koření a spížzáklady

Chuť asijských jídel nedělá jedna surovina, ale spíž: fermentované omáčky a pasty dodávají sůl a umami, octy a limetka kyselost, cukr zaoblení a koření vůni. Kdo ví, k čemu která omáčka slouží a kolik soli přináší, nemusí kupovat celý regál – stačí deset lahví a sáčků.

🫙

Sójová a rybí omáčka jsou v asijské kuchyni tím, čím je v české kuchyni sůl a bujón zároveň. Kdo do jídla dá omáčku a pak ještě sůl „jako obvykle“, má jídlo přesolené – omáčka sůl nepřidává k chuti, ona je sůl.

sladkost → slanost (g soli na lžíci) → 01,53 rybí omáčka 3,5 g světlá sójová 2,6 g doubanjiang 2,4 g tmavá sójová asi 2 g ústřicová 2,1 g hoisin 1,3 g kecap manis asi 1 g sladká chilli asi 0,5 g
Obr. 4.1 Mapa omáček: sůl na lžíci (15 ml) a sladkost. Hodnoty soli jsou typické údaje z etiket, liší se podle výrobce; sladkost je kvalitativní. Čím víc vpravo nahoře, tím víc omáčka nahrazuje sůl i cukr zároveň.
Kolik soli přinesou omáčky
Nastavte, kolik lžic které omáčky dáte do jídla, kolik jídlo celkem váží a pro kolik osob je. Laboratoř sečte sůl ze všech zdrojů a porovná ji s doporučením WHO (méně než 5 g soli denně).
LABORATOŘ
Model: sůl na lžíci 15 ml podle typických etiket – světlá sójová 2,6 g, rybí 3,5 g, ústřicová 2,1 g; lžička soli 6 g. Jídla bývají příjemně slaná při 0,8–1,2 % soli (pravidlo palce z průvodce Vaření od základů). Rýže k jídlu sůl neobsahuje, porci „ředí“. WHO: méně než 5 g soli denně pro dospělé.
+Teorie: sójové, rybí a ústřicové omáčky, fermentované pasty, octy, oleje, koření a základní spíž

4.1Sójové omáčky

Sójová omáčka je fermentovaná tekutina ze sóji, pražené pšenice, soli a vody (výroba v kapitole 10). Čínská kuchyně rozlišuje světlou (šeng-čchou, „light“) – tenkou a slanou, na dochucení – a tmavou (lao-čchou, „dark“) – déle zrající, hustší, méně slanou a lehce sladkou, která hlavně barví (červené dušení, smažené nudle). Tamari se vyrábí bez pšenice nebo s minimem pšenice, kecap manis z Indonésie je hustá a sladká díky palmovému cukru.light and dark soy sauce, tamari, kecap manis

4.2Rybí a krevetové omáčky a pasty

Rybí omáčka (thajsky nam pla, vietnamsky nước mắm) vzniká z ančoviček nasolených v poměru asi 3 : 1 a kvašených 12–18 měsíců; enzymy z ryb rozštěpí bílkoviny na aminokyseliny včetně glutamátu. V jídle nepáchne rybinou, ale dodá slanost a plnost. Krevetová pasta (kapi, terasi, belacan) je tuhá fermentovaná pasta z drobných krevet, základ thajských kari past a sambalu.fish sauce, shrimp paste

4.3Husté omáčky

  • Ústřicová omáčka – zahuštěný extrakt z ústřic s cukrem a škrobem; sladkoslaná, lesklá, do kantonských jídel z woku (hovězí s brokolicí).
  • Hoisin – sladká omáčka ze sójové pasty, česneku a koření; k pekingské kachně, do glazur a marinád (char siu).
  • Sladká chilli omáčka – sladkokyselá, jen mírně pálivá, na namáčení.

4.4Fermentované pasty a fazole

Doubanjiang je pasta z fermentovaných bobů (fava) a chilli, nejznámější z okresu Pi-sien u Čcheng-tu; je „duší“ s’-čchuanské kuchyně (mapo tofu, dvakrát vařený bůček). Před přidáním tekutiny se smaží v oleji, až olej zčervená. Douchi jsou solené fermentované černé sójové boby – nasekané s česnekem a zázvorem dávají kantonským jídlům hlubokou slanou chuť. Korejská gochujang je sladce pálivá pasta z chilli, lepkavé rýže a sóji.doubanjiang, fermented black beans, gochujang

4.5Octy, víno a oleje

  • Rýžový ocet – jemný, světlý, do zálivek a sladkokyselých omáček. Černý ocet z Čen-ťiangu – tmavý, sladce kyselý, aromatický, do s’-čchuanských omáček a na knedlíčky.
  • Šaoxingské víno – jantarové rýžové víno na vaření; do marinád a omáček, „odstraní pach“ masa a ryb. Náhrada: suché sherry, bez alkoholu vývar.
  • Olej na wok – rafinovaný olej s vysokým bodem kouření (řepkový, arašídový, slunečnicový). Pražený sezamový olej silně voní a pálí se – dává se po kapkách na konci.

4.6Koření a aromatika

Tab. 4.1Koření a aromatické suroviny, kuchyně a náhrady
SurovinaKuchyněČím nahradit
zázvor, česnek, jarní cibulkacelá Čína – „svatá trojice“ woku–
sečuánský pepřS’-čchuannáhrada neexistuje; vynechat
pětikoření, badyán, kasiedušená jídla, pečené masosměs skořice, hřebíčku, fenyklu a anýzu
citronová trávaThajsko, Vietnam, Indonésiecitronová kůra
galgánThajsko, Indonésie, Malajsiezázvor s citronovou kůrou
listy kafrové limetkyThajsko, Indonésielimetková kůra
koriandr (i kořen a stonky)Thajsko, Vietnam, jižní Čínapetrželka a máta
tamarindThajsko, Indonésie, Filipínylimetka s trochou cukru
palmový cukrjihovýchodní Asietřtinový cukr
kurkuma, koriandr a kmín (semena)kari Malajsie, Indonésie, massamankari koření

Sečuánský pepř nepatří k pepři ani k chilli: jsou to usušené slupky plodů rodu žlutodřev (Zanthoxylum). Obsahuje hydroxy-α-sanšool, který aktivuje nervová vlákna pro lehký dotyk – rty brní, jako by se chvěly. V pokusu Hagury, Barbera a Haggarda (2013) dobrovolníci brnění přirovnali k vibraci o frekvenci asi 50 Hz. Více v kapitole 11.Sichuan pepper, hydroxy-α-sanshool

4.7Základní spíž

V kuchyni Deset věcí na začátek

Světlá sójová omáčka, rybí omáčka, ústřicová omáčka, rýžový ocet, pražený sezamový olej, šaoxingské víno (nebo suché sherry), kukuřičný nebo bramborový škrob, chilli pasta, kokosové mléko a jasmínová rýže. Čerstvě dokupujete zázvor, česnek, jarní cibulku, limetky a koriandr. Většinu najdete ve větším supermarketu, zbytek v asijských obchodech; otevřené omáčky skladujte v lednici.

4.8Sůl v omáčkách

Sůl v jídle a na porci\[S = \sum_i n_i\,s_i,\qquad c = \frac{S}{m}\cdot 100\ \%,\qquad S_\text{porce} = \frac{S}{p}\]

\(n_i\) je počet lžic omáčky, \(s_i\) sůl na lžíci, \(m\) hmotnost jídla, \(p\) počet porcí. Údaj na etiketě bývá „sůl na 100 ml“; lžíce má 15 ml, takže \(s = 0{,}15\cdot\text{sůl}_{100}\).

Příklad Jídlo z woku pro tři

750 g jídla, 2 lžíce světlé sójové a 1 lžíce ústřicové omáčky: \(S = 2\cdot 2{,}6 + 2{,}1 = 7{,}3\) g soli, \(c = 7{,}3/750 = 0{,}97\) % – správně slané, bez další soli. Na porci \(7{,}3/3 = 2{,}43\) g, tj. 49 % denního limitu WHO.

Pozor Méně soli neznamená bez chuti

Kdo chce méně soli, ubere omáčku a přidá kyselost (limetka, rýžový ocet), aromatiku (zázvor, česnek, bylinky) a umami bez soli (sušené houby, rajčata). Omáčky „se sníženým obsahem soli“ mají obvykle o čtvrtinu až třetinu méně.

4.9Procvičení

1
Etiketa rybí omáčky uvádí 23 g soli na 100 ml. Kolik soli je v lžíci (15 ml) a v lžičce (5 ml)?
Lžíce: \(0{,}15\cdot 23 = 3{,}45\) g, asi 3,5 g. Lžička: \(0{,}05\cdot 23 = 1{,}15\) g.
2
Thajská polévka 1,2 kg pro 4 osoby obsahuje 3 lžíce rybí omáčky. Jaká je koncentrace soli a kolik soli sní každý?
\(S = 3\cdot 3{,}5 = 10{,}5\) g, \(c = 10{,}5/1\,200 = 0{,}88\) %. Na porci \(10{,}5/4 = 2{,}63\) g, tj. 53 % limitu WHO 5 g.
3
Recept na 600 g jídla chce 2 lžíce světlé sójové omáčky a ½ lžičky soli. Kolik procent soli bude jídlo mít? Je to rozumné?
\(S = 2\cdot 2{,}6 + 0{,}5\cdot 6 = 5{,}2 + 3 = 8{,}2\) g, \(c = 8{,}2/600 = 1{,}37\) %. Je to na horní hranici; sůl bych vynechal a dochutil až po ochutnání (pak 0,87 %).
4
Čím nahradíte v receptu na thajské kari rybí omáčku pro vegana a čím kafrové listy, když je nemáte?
Rybí omáčku sójovou omáčkou (případně se špetkou soli a kouskem mořské řasy pro umami), kari pastu zvolte bez krevet. Kafrové listy nahradí jemně nastrouhaná kůra z limetky.
Co si odnést
  • Omáčky jsou hlavní zdroj soli: lžíce světlé sójové asi 2,6 g, rybí 3,5 g – další sůl jen po ochutnání.
  • Světlá sójová dochucuje, tmavá barví; doubanjiang se smaží v oleji, sezamový olej se kape na konec.
  • Sečuánský pepř brní (sanšool), chilli pálí (kapsaicin) – dvě různé věci.
Část IIStřední škola
5

Techniky čínské kuchyněstřední škola

Čínská kuchařská tradice rozlišuje desítky technik tepelné úpravy. Pro domácí kuchyni stačí pět: rychlé opékání ve woku (stir-fry), sametování masa (velvetting), vaření v páře, červené dušení a smažení. K nim patří zahušťování škrobem, díky kterému má omáčka z woku lesk a drží na mase.

🥢

Stir-fry je jako štafeta: každá surovina běží svůj úsek a předá wok další. Maso se opeče a odběhne na talíř, zelenina dostane svých 90 sekund, nakonec se všichni sejdou v cíli s omáčkou. Kdo pustí na trať všechny najednou, má v cíli dušenou směs.

0 min48 min rozpálit wok maso 2–3 min → talíř aromatika 30 s tvrdá zelenina měkká maso + omáčka škrob 30 s, podávat
Obr. 5.1 Časová osa jídla z woku pro tři osoby. Maso se opeče zvlášť a vrátí se až s omáčkou, zelenina se přidává od nejtvrdší; celé vaření trvá kolem 8 minut, příprava 20–30.
Marináda a škrobová kaše
Zadejte množství masa a omáčky a zvolte, jak hustou omáčku chcete. Laboratoř spočítá marinádu na sametování (velvetting) a škrob na zahuštění v gramech i lžičkách. Graf ukazuje, jak hustota omáčky roste se škrobem.
LABORATOŘ
Model: marináda na sametování: škrob 2 % hmotnosti masa, sůl 0,8 % (při sójové omáčce místo soli 1 lžíce na 300 g), 1 bílek na 350 g masa, 1 lžíce rýžového vína na 300 g. Škrob na zahuštění: 1,5 / 3 / 5 g na 100 ml tekutiny u kukuřičného, bramborový zahušťuje silněji (počítáme 80 %). Lžička škrobu asi 3 g. Hustota v grafu je kvalitativní.
Minihra: co kdy do woku?
Kung pao a hovězí s brokolicí krok za krokem. U každé suroviny zvolte, zda patří na začátek (do rozpáleného oleje), doprostřed, nebo až na konec. Vyhodnocení uvidíte po kliknutí.
MINIHRA
0 / 10
+Teorie: stir-fry, velvetting, pára, červené dušení, smažení, zahušťování škrobem

5.1Stir-fry (čchao)

Stir-fry je rychlé opékání malých kousků na malém množství oleje (1–3 lžíce) v rozpáleném woku za stálého pohybu. Cílem je opéct povrch (Maillardova reakce, kapitola 9), uvařit vnitřek za 1–4 minuty a odpařit vodu dřív, než se z opékání stane dušení.stir-frying, chao

  1. Wok rozpalte nasucho na silném ohni (kapka vody se změní v kuličku, která tančí – Leidenfrostův jev, kapitola 9).
  2. Přilijte olej, rozprostřete ho po stěnách a ihned přidejte první surovinu – olej nesmí dlouho kouřit.
  3. Maso rozložte a 20–30 s nemíchejte, ať se opeče; pak přehazujte. Hotové odložte.
  4. Aromatika (česnek, zázvor, chilli) 15–30 s, zelenina od nejtvrdší, podlít lžící vody, když se lepí.
  5. Vrátit maso, omáčka do horka, škrobová kaše, 30–60 s povařit, stáhnout z ohně.

5.2Velvetting – sametování masa

Plátky kuřecího masa, vepřového nebo krevety se naloží se škrobem, bílkem (nebo vodou), troškou soli a rýžového vína na 15–30 minut a pak se krátce předvaří – v oleji o teplotě asi 120–140 °C (30–60 s, maso zbělá, ale nezhnědne) nebo doma jednodušeji ve vroucí vodě s lžící oleje. Škrob na povrchu želatinuje a vytvoří tenkou vrstvu, která brzdí únik šťávy, a bílek se srazí v hladký povlak. Maso je pak jemné a omáčka na něm drží.velveting, passing through oil

Hovězí se v čínských restauracích často změkčuje i jedlou sodou (asi ¼ lžičky na 250 g masa, 15–20 minut, pak propláchnout): zásadité prostředí zvýší pH, bílkoviny víc vážou vodu a hůř se stahují. Přebytek sody dá mýdlovou chuť.

5.3Vaření v páře (čeng)

Pára má 100 °C a při kondenzaci na chladném jídle odevzdá skupenské teplo – ohřívá proto rychle a rovnoměrně, a přitom jídlo nevyluhuje. V páře se vaří ryby (celá ryba 600–800 g asi 10–12 minut, filé 2–3 cm 8–10 minut), knedlíčky, kynuté bulky baozi, vejce a lepkavá rýže. Ryba je hotová, když se maso u kosti snadno oddělí a v jádru má 63 °C.steaming, zheng

Pomůcka Pára bez košíku

Bambusový košík nahradí kovová vložka do hrnce, nebo talíř položený na obrácený hrnek ve velkém hrnci s poklicí. Voda se nesmí vyvařit; přilévejte vroucí.

5.4Červené dušení (chung-šao)

Maso (vepřový bůček, hovězí, kuře) se krátce opeče, často s karamelizovaným cukrem, pak se podlije sójovou omáčkou (světlou na chuť, tmavou na barvu), rýžovým vínem a vodou, přidá se badyán, kasie, zázvor a jarní cibulka. Dusí se 1–2 hodiny mírně pod pokličkou a nakonec se omáčka zredukuje bez pokličky do lesklé červenohnědé glazury. Šanghajský bůček chung-šao-žou je sladší, s’-čchuanské varianty přidávají chilli.red braising, hong shao

5.5Smažení (ča)

Ve větším množství oleje (170–180 °C) se smaží jarní závitky, wontony, tempura-podobná těstíčka a maso na sladkokyselou omáčku. Dvojí smažení – nejdřív při nižší teplotě (asi 160 °C) dovnitř, po krátkém odpočinku při 180 °C dokřupava – vysuší povrch a kůrka vydrží v omáčce déle. Bezpečnost horkého oleje je v úvodu „Bezpečně u woku“.

5.6Zahušťování škrobem

Škrobová kaše (škrob rozmíchaný ve dvojnásobku studené vody) se vlije do vroucí omáčky. Škrobová zrna při zahřátí nasají vodu, nabobtnají a rozpadnou se (želatinace, u kukuřičného škrobu asi 62–72 °C, u bramborového už kolem 60 °C) – omáčka zhoustne a zprůhlední. Přehnané vaření a míchání zrna rozbije a omáčka zase zřídne; kyselé omáčky (sladkokyselá) zahušťují slaběji.starch slurry, gelatinization

Škrob na zahuštění\[m_\text{škrob} = k\cdot\frac{V_\text{omáčka}}{100},\qquad m_\text{voda} \approx 2\,m_\text{škrob}\]

\(k\) je dávka v g na 100 ml (řídká šťáva 1,5, lesklá omáčka 3, hustá glazura 5 g kukuřičného škrobu). Bramborový škrob zahušťuje silněji, ale po delším vaření řídne; tapiokový dává pružný lesk.

Příklad Marináda a omáčka na 400 g kuřete

Marináda: škrob \(0{,}02\cdot 400 = 8\) g (asi 2½ lžičky), sůl \(0{,}008\cdot 400 = 3{,}2\) g (nebo lžíce sójové omáčky), 1 bílek (\(400/350 = 1{,}1\)), rýžové víno \(400/300 = 1{,}3\) lžíce. Omáčka 150 ml lesklá: škrob \(3\cdot 1{,}5 = 4{,}5\) g (1½ lžičky) rozmíchaný v 9 ml (asi 2 lžičkách) vody.

Pozor Škrob v omáčce sedá

Rozmíchaná škrobová kaše se za minutu usadí na dně misky. Těsně před vlitím ji vždy promíchejte, jinak do woku přijde nejdřív voda a nakonec škrobová hrouda.

5.7Procvičení

1
Spočítejte marinádu na sametování pro 700 g vepřové panenky (bez sójové omáčky).
Škrob \(0{,}02\cdot 700 = 14\) g (asi 1½ lžíce), sůl \(0{,}008\cdot 700 = 5{,}6\) g (necelá lžička), bílky \(700/350 = 2\), rýžové víno \(700/300 = 2{,}3\) lžíce.
2
Kolik kukuřičného škrobu potřebujete na 250 ml omáčky jako hustou glazuru a kolik bramborového?
Kukuřičný: \(5\cdot 2{,}5 = 12{,}5\) g (asi 4 lžičky) v 25 ml vody. Bramborový zahušťuje silněji, v modelu 80 %: \(0{,}8\cdot 12{,}5 = 10\) g (3⅓ lžičky).
3
Proč se maso u stir-fry opéká zvlášť a vrací se až na konci?
Maso potřebuje nejvyšší teplotu a nejméně tekutiny; s vlhkou zeleninou by wok vychladl a maso by se dusilo a vysušilo. Opečené maso se odloží, aby se nepřevařilo, a na konci se v omáčce jen prohřeje.
4
Omáčka po přidání škrobu nejdřív zhoustla, pak po pěti minutách varu zase zřídla. Proč?
Nabobtnalá škrobová zrna se dlouhým varem a mícháním rozbila a amylóza se uvolnila do roztoku, viskozita klesla (u bramborového škrobu výrazněji). Škrobová kaše se proto přidává až na konci a vaří jen 30–60 s.
Co si odnést
  • Stir-fry: rozpálit nasucho, maso zvlášť, zelenina od nejtvrdší, omáčka a škrob na konci.
  • Velvetting: škrob, bílek a sůl na povrchu masa, krátké předvaření – maso zůstane jemné.
  • Škrobová kaše 1,5–5 g škrobu na 100 ml, vždy promíchat, jen 30–60 s povařit.
Část IIStřední škola
6

Regionální kuchyně Číny a dim sumstřední škola

Čína je rozlohou srovnatelná s Evropou a její kuchyně se liší jako kuchyně evropských zemí. Tradičně se mluví o osmi velkých kuchyních; čtyři z nich – s’-čchuanskou, kantonskou, šanghajskou a pekingskou – poznáte i v Česku. K čínské kuchyni patří také knedlíčky a drobná jídla dim sum, která mají vlastní řemeslo: těsto, náplň a skládání.

🥟

Knedlíček je čínský „chlebíček“: na severu ho rodina společně skládá na Nový rok jiaozi tvaru starých stříbrných cihliček pro bohatství, na jihu ho číšník přiváží v bambusovém košíku k čaji. Těsto, náplň a záhyby se liší stejně jako u nás buchty a koláče v různých krajích.

jiaozisever, vařenéi na pánvi wontontenké těsto,v polévce siu maiotevřený košíček,pára baozikynuté těsto,pára xiaolongbaouvnitř vývarz aspiku
Obr. 6.1 Hlavní tvary čínských knedlíčků. Jiaozi a wontony se dělají z nekynutého pšeničného těsta, baozi z kynutého; xiaolongbao mají v náplni aspik z vývaru, který se v páře rozpustí na polévku.
Těsto a náplň na knedlíčky
Kolik knedlíčků chcete udělat, jak těžký má být plátek těsta a kolik náplně do jednoho? Zvolte druh těsta a způsob vaření. Sloupec ukazuje, z čeho se dávka skládá.
LABORATOŘ
Model: těsto ze studené vody 50 % vody k mouce, z horké vody 58 % (zmazovatělý škrob váže víc vody), kynuté 52 % + 1,5 % droždí a 4 % cukru; sůl 1 % z mouky; 3 % těsta navíc na podsypání a ztráty. Časy: vařené knedlíčky 6–8 min od vyplavání (masová náplň 71 °C v jádru), v páře 8–10 min (baozi 12–15), na pánvi 8–10 min.
Minihra: která kuchyně?
Přiřaďte jídlo k regionu: S’-čchuan, Kanton, Šanghaj a okolí (Ťiang-nan), nebo Peking a sever. Za všechna správně získáte bonus.
MINIHRA
0 / 8
+Teorie: osm velkých kuchyní, S’-čchuan, Kanton, Šanghaj, Peking, těsta a knedlíčky

6.1Osm velkých kuchyní

Tab. 6.1Osm velkých kuchyní Číny (zjednodušeně)
KuchyněCharakterTypická jídla
Šan-tung (Lu)sever, vývary, mořské plody, základ dvorské kuchynědušené mořské okurky, sladkokyselý kapr
S’-čchuan (Čchuan)výrazná, ma-la, fermentované pastymapo tofu, kung pao, dvakrát vařený bůček
Kanton (Jüe)čerstvost, jemné dochucení, pára, pečené masodim sum, char siu, ryba v páře
Fu-ťien (Min)polévky, rybí omáčka, červený kvasný rýžový zbytekpolévka „Buddha skáče přes zeď“
Ťiang-su (Su)jemná, sladší, precizní krájenílví hlavy (masové koule) z Jang-čou
Če-ťiang (Če)svěží, sladkovodní ryby, rýžové vínovepřové Tung-pchoovo, ryba v octové omáčce
Chu-nan (Siang)pálivá bez sečuánského pepře, uzené masouzené vepřové s chilli
An-chuej (Chuej)horská, divoké byliny, dušenídušená jídla s bambusovými výhonky

Dělení na osm kuchyní je tradiční konvence z 20. století; vedle nich existují další silné regionální kuchyně (Jün-nan, Ujgurská autonomní oblast, Chakka) a v každé provincii místní styly.Eight Great Cuisines of China

6.2S’-čchuan

S’-čchuanská kuchyně z jihozápadní Číny (Čcheng-tu, Čchung-čching) je proslulá kombinací ma-la – brnivého sečuánského pepře a pálivého chilli – a fermentovanou pastou doubanjiang. Kuchaři rozlišují mnoho ustálených chuťových kombinací, například „rybí vůni“ (ju-siang: chilli, česnek, zázvor, ocet, cukr – bez ryby) nebo „podivnou chuť“ (kuaj-wej: sladké, kyselé, pálivé, slané a sezam najednou). Mapo tofu nese podle tradice jméno po paní Čchen z Čcheng-tu z 2. poloviny 19. století, kung pao po úředním titulu guvernéra Ting Pao-čena (1820–1886).Sichuan cuisine, mala, yuxiang

6.3Kanton

Kantonská kuchyně (provincie Kuang-tung, Hongkong) staví na čerstvosti a jemném dochucení, které surovinu nepřekryje: ryby a mořské plody v páře se zázvorem a jarní cibulkou, krátce opečená zelenina s ústřicovou omáčkou, pečená masa (char siu, pečená kachna) a dim sum – drobná jídla k čaji (jam-čcha, „pít čaj“): siu mai, krevetové har gow, bulky char siu bao, rýžové rolky cheung fun. Většina čínských restaurací v Evropě a Americe vychází z kantonské kuchyně, protože první vlny přistěhovalců pocházely z Kuang-tungu.Cantonese cuisine, dim sum, yum cha

6.4Šanghaj a Ťiang-nan

Oblast dolního toku Jang-c’-ťiang (Šanghaj, Ťiang-su, Če-ťiang) je „rybí a rýžová“ a její kuchyně je sladší: tmavá sójová omáčka, cukr a rýžové víno, technika červeného dušení (bůček chung-šao-žou), černý ocet z Čen-ťiangu, krabi. Odtud pocházejí xiaolongbao – knedlíčky s polévkou uvnitř, podle tradice z Nan-siangu u Šanghaje z konce 19. století.Jiangnan cuisine, red-cooked pork, xiaolongbao

6.5Peking a sever

Na severu se jí víc pšenice: nudle tažené rukou, knedlíčky jiaozi (k Novému roku), placky, kynuté bulky. Pekingská kuchyně čerpá z šantungské a z dvorské kuchyně; nejznámější je pekingská kachna – kachna se nafoukne, spaří, natře sladovým sirupem, suší a peče, aby kůže byla tenká a křupavá; podává se s tenkými placičkami, jarní cibulkou, okurkou a sladkou omáčkou. Pečení kachny v Pekingu je doloženo nejméně od 15. století. Dalším klasickým jídlem jsou nudle se sójovou pastou zhajiangmian.Beijing cuisine, Peking duck, jiaozi

6.6Těsta na knedlíčky

Těsto ze studené vody (asi 50 % vody k mouce) má plně vyvinutý lepek – je pružné, ve vroucí vodě drží a je „žvýkavé“; hodí se na vařené jiaozi a wontony. Těsto z horké vody (vroucí voda, asi 55–60 %) má část škrobu zmazovatělou a lepek oslabený teplem – je měkké, dobře se tvaruje, nesmršťuje se a po vaření v páře nebo na pánvi je jemné. Často se kombinuje: část mouky se zaparí, část zadělá studenou vodou. Kynuté těsto na baozi obsahuje droždí, trochu cukru a někdy kypřicí prášek pro bílou nadýchanou strukturu.cold-water dough, hot-water dough

Dávka těsta podle počtu knedlíčků\[m_\text{těsto} = (1+r)\,n\,w,\qquad m_\text{mouka} = \frac{m_\text{těsto}}{1 + h + s},\qquad m_\text{voda} = h\,m_\text{mouka}\]

\(n\) je počet knedlíčků, \(w\) hmotnost plátku, \(r\) rezerva na podsypání a odřezky (3 %), \(h\) hydratace (podíl vody k mouce), \(s\) sůl a další přísady jako podíl z mouky (1 %).

Příklad 40 vařených jiaozi po 10 g těsta

Těsto \(1{,}03\cdot 40\cdot 10 = 412\) g. Mouka \(412/(1 + 0{,}5 + 0{,}01) = 273\) g, voda \(0{,}5\cdot 273 = 136\) ml, sůl 2,7 g. Náplň po 14 g: \(40\cdot 14 = 560\) g. Vařit v osolené vodě: po vyplavání ještě 3–4 minuty, vepřová náplň musí mít v jádru 71 °C.

Pomůcka Tři vody

Severočínský trik na vařené knedlíčky: když voda s knedlíčky znovu přejde do varu, přilijte hrnek studené vody; opakujte třikrát. Voda se nevaří prudce, těsto se neroztrhne a náplň se mezitím provaří.

Pozor Náplň ze syrového masa

Náplň s mletým masem ochutnávejte jen po tepelné úpravě: usmažte kousek na pánvi. Prkénko a ruce po syrovém mase umyjte; hotové knedlíčky, které nevaříte hned, zamrazte na tácu, ne v lednici přes noc (těsto zvlhne a protrhne se).

6.7Procvičení

1
Chcete 60 knedlíčků v páře s plátkem 9 g z těsta z horké vody (58 % vody). Kolik mouky a vody?
Těsto \(1{,}03\cdot 60\cdot 9 = 556\) g; mouka \(556/(1 + 0{,}58 + 0{,}01) = 350\) g; voda \(0{,}58\cdot 350 = 203\) ml vroucí vody (část lze nahradit studenou na konci hnětení).
2
Na 500 g náplně a plátky 10 g, náplň 15 g na kus – kolik knedlíčků a kolik těsta?
\(500/15 = 33{,}3\), tedy 33 knedlíčků. Těsto \(1{,}03\cdot 33\cdot 10 = 340\) g (mouka asi 225 g a 113 ml vody při 50 %).
3
Proč se pro vařené jiaozi bere spíš těsto ze studené vody a pro xiaolongbao horkovodní nebo polokynuté?
Vařené knedlíčky se pohybují ve vroucí vodě – potřebují pružné, pevné těsto s vyvinutým lepkem. Xiaolongbao a knedlíčky v páře mají mít tenké měkké těsto, které se dá skládat do mnoha záhybů a nesmrští se; to dává zmazovatělý škrob a oslabený lepek.
4
Zařaďte do kuchyní: char siu bao, mapo tofu, zhajiangmian, chung-šao-žou.
Char siu bao – Kanton (dim sum); mapo tofu – S’-čchuan; zhajiangmian – Peking a sever; chung-šao-žou (červeně dušený bůček) – Šanghaj a Ťiang-nan.
Co si odnést
  • S’-čchuan = ma-la a doubanjiang; Kanton = čerstvost, pára a dim sum; Šanghaj = sladší, červené dušení; sever = pšenice, knedlíčky, kachna.
  • Těsto ze studené vody je pružné na vaření, z horké vody měkké na páru a pánev.
  • Těsto i náplň se dají spočítat z počtu kusů; masovou náplň provařit na 71 °C.
Část IIStřední škola
7

Thajsko a Vietnamstřední škola

Thajská kuchyně je kuchyní rovnováhy: v jedné lžíci je slanost rybí omáčky, kyselost limetky, sladkost palmového cukru a pálivost chilli, a žádná z nich nepřehluší ostatní. Vietnamská kuchyně je lehčí a svěží – vývary, rýžové nudle, závitky a hromada čerstvých bylinek, které si každý přidá podle chuti.

🍋

Thajská omáčka je jako čtyřhlasý sbor: rybí omáčka zpívá bas, limetka soprán, cukr alt a chilli tenor. Když jeden hlas zesílí, ostatní ho musí doplnit, jinak sbor zní falešně. Kuchař proto dochucuje po lžičkách a ochutnává.

Zálivka: vyvážená
Namíchejte zálivku z rybí omáčky, limetkové šťávy, cukru, vody a thajského chilli. Sloupce ukazují vnímanou sílu čtyř chutí, zelený pás oblast, kde se chutě drží v rovnováze. Vyzkoušejte předvolby a pak zálivku „opravte“.
LABORATOŘ
Model: kvalitativní model, ne psychofyzikální měření. Rybí omáčka 23,5 g soli na 100 ml, limetková šťáva 5,5 % kyseliny citronové, cukr zvětší objem o 0,62 ml/g, ptačí chilli 1,5 g a 75 000 SHU. Intenzita roste mocninou koncentrace (Stevensův zákon), kyselá a sladká chuť se navzájem tlumí. Pás vyváženosti: tři základní chutě mezi 3 a 7 a navzájem nejvýš 2 body od sebe.
+Teorie: thajské regiony, kari pasty, polévky a saláty, Vietnam – pho, závitky, bylinky, vyvažování chutí

7.1Thajská kuchyně a její oblasti

Thajská kuchyně se dělí na čtyři oblasti. Střední Thajsko (Bangkok) je známé kari s kokosovým mlékem, polévkou tom yum a jasmínovou rýží. Sever (Lanna, Čiang Mai) jí lepkavou rýži, jemnější kari bez kokosu a nudle khao soi. Severovýchod (Isan, příbuzný Laosu) je proslulý pálivými saláty – som tam ze zelené papáji, larb z mletého masa s praženou rýží – a grilovaným kuřetem. Jih používá víc kurkumy, kokosu a mořských plodů a je nejpálivější.Thai regional cuisine

7.2Kari pasty

Thajské kari (kaeng) je jídlo s omáčkou ochucenou pastou z chilli, šalotky, česneku, citronové trávy, galgánu, koriandrového kořene, kůry kafrové limetky a krevetové pasty, tradičně roztlučenou v hmoždíři. Pasta se smaží na oleji z „prasklého“ kokosového mléka, pak se přidá maso, zbytek kokosového mléka, zelenina a nakonec se kari dochutí rybí omáčkou a palmovým cukrem.Thai curry paste

Tab. 7.1Hlavní thajská kari
KariZáklad pastyCharakter
zelené (khiao wan)čerstvé zelené chilli, bylinkynejpálivější, svěží, s thajskou bazalkou
červené (phet)sušené červené chillipálivé, univerzální, s kachnou i vepřovým
žluté (kari)kurkuma, kari kořeníjemnější, s bramborami
panangčervená pasta s arašídyhustší, sladší
massamansuché koření: skořice, kardamom, hřebíček, kmínmírné, s brambory a arašídy; perský a indický vliv

7.3Polévky, saláty a nudle

  • Tom yum – kyselá pálivá polévka s citronovou trávou, galgánem, kafrovými listy, limetkou a krevetami; tom kha – s kokosovým mlékem a kuřetem, jemnější. Tvrdé aromatické kousky (tráva, galgán, listy) se nejedí.
  • Jam – thajské saláty, zálivka z limetky, rybí omáčky, cukru a chilli; vedle zeleniny i maso, nudle nebo ovoce.
  • Pad thai – smažené rýžové nudle s tamarindem, rybí omáčkou, vejcem, klíčky a arašídy; jako „národní jídlo“ ho propagovala thajská vláda koncem 30. a ve 40. letech 20. století.
  • Pad kra pao – mleté maso z woku s česnekem, chilli a thajskou bazalkou, s rýží a smaženým vejcem; nejčastější rychlý oběd.

7.4Vietnam

Vietnamská kuchyně je lehčí: méně tuku a kokosu, víc vývarů, rýžových nudlí, syrové zeleniny a bylinek (máta, koriandr, thajská bazalka, perila, vietnamský koriandr). Ke každému jídlu patří talíř bylinek a zálivka nuoc cham.Vietnamese cuisine

  • Pho – polévka s rýžovými nudlemi ve vývaru, který se vaří hodiny z kostí s opáleným zázvorem a cibulí a kořením (badyán, skořice, hřebíček, koriandr semínka). Vznikla na severu Vietnamu na počátku 20. století; hovězí pho bò, kuřecí pho gà. Syrové plátky hovězího se do misky dávají tenké a spaří je vroucí vývar.
  • Závitky – čerstvé gỏi cuốn v rýžovém papíru s krevetami, vepřovým, nudlemi a bylinkami; smažené chả giò (na severu nem rán).
  • Bún – studené rýžové nudle s grilovaným masem, bylinkami a zálivkou (bún chả z Hanoje).
  • Bánh mì – bageta s náplní, stopa francouzské koloniální doby, podobně jako káva s kondenzovaným mlékem.
Pozor Syrové hovězí v pho

Plátky syrového hovězího v pho se tepelně upraví jen vroucím vývarem v misce. Doma používejte čerstvé maso z důvěryhodného zdroje, plátky co nejtenčí a vývar opravdu vroucí; pro děti, těhotné a seniory maso nejdřív povařte ve vývaru.

7.5Vyvažování chutí

Vnímaná síla chuti \(\psi\) roste s koncentrací \(\varphi\) podle Stevensova mocninného zákona; kyselá a sladká chuť se navzájem tlumí (směsová suprese), sůl tlumí hořkost. Proto se přesolená nebo překyselená zálivka „opraví“ ředěním (voda, limetka) nebo protichutí (cukr proti kyselosti).Stevens' power law, mixture suppression

Stevensův zákon a vzájemné tlumení (model laboratoře)\[\psi = k\,\varphi^{\,n},\qquad \psi_\text{kys}' = \frac{\psi_\text{kys}}{1+0{,}05\,\psi_\text{sladk}},\qquad \psi_\text{sladk}' = \frac{\psi_\text{sladk}}{1+0{,}05\,\psi_\text{kys}}\]
Příklad Nuoc cham 1 : 1 : 1 : 4

30 ml rybí omáčky, 30 ml limetkové šťávy, 30 g cukru a 120 ml vody dají asi 199 ml zálivky se 35,5 g soli, 8,3 g kyseliny a 151 g cukru na litr. Model ukazuje slanost 4,3, kyselost 4,0 a sladkost 4,6 z 10 – vyváženo. Thajská nam jim bez vody (30 ml rybí, 45 ml limetky, 25 g cukru, 3 chilli) je mnohem silnější: slanost 8,8, kyselost 9,6, sladkost 5,8, pálivost 7,5 – na namáčení mořských plodů, ne na polití nudlí.

Pomůcka Dochucovat v pořadí

Nejdřív sůl (rybí omáčka), pak kyselost (limetka), nakonec sladkost (cukr) – a mezi tím ochutnat. Cukr a kyselina se navzájem maskují, takže když přidáte cukr dřív, zálivka se zdá málo kyselá a přidáte limetky víc, než je potřeba.

7.6Procvičení

1
Kolik soli je v dávce nuoc cham 1 : 1 : 1 : 4 s 30 ml rybí omáčky (23,5 g soli na 100 ml) a kolik soli sníte s 50 ml zálivky?
Sůl v dávce \(0{,}3\cdot 23{,}5 = 7{,}05\) g v asi 199 ml. V 50 ml: \(7{,}05\cdot 50/199 = 1{,}77\) g, tj. 35 % limitu WHO 5 g.
2
Podle modelu laboratoře má zálivka 30/30/30/120 slanost 4,3. Co se stane, když přidáte o 10 ml rybí omáčky víc, a co když zdvojnásobíte vodu?
40 ml rybí omáčky: slanost 5,4, kyselost a sladkost jen málo klesnou (3,9 a 4,4) – zálivka je výrazně slanější. 240 ml vody: všechny chutě klesnou (2,8 / 2,9 / 3,2) – zálivka je vodová, ale stále vyvážená.
3
Proč se kari pasta nejdřív smaží a teprve pak zalije kokosovým mlékem?
Aromatické látky chilli, citronové trávy a koření jsou převážně rozpustné v tucích a teplem se uvolní; smažením v kokosovém oleji také zmizí syrová ostrost česneku a šalotky a proběhnou Maillardovy reakce. Pasta vařená rovnou v tekutině chutná ploše a syrově.
4
Čím se liší vývar na pho od českého hovězího vývaru?
Kosti se nejdřív spaří a propláchnou (čirost), zázvor a cibule se opálí nad plamenem nebo na suché pánvi, přidává se badyán, skořice, hřebíček a koriandr; dochucuje se rybí omáčkou a trochou cukru. Kořenová zelenina se nepřidává. Podává se s rýžovými nudlemi, bylinkami, limetkou a chilli.
Co si odnést
  • Thajská kuchyně vyvažuje slané, kyselé, sladké a pálivé; dochucuje se po lžičkách v tomto pořadí.
  • Kari pasta se smaží na oleji z prasklého kokosového mléka; zelené je nejpálivější, massaman nejmírnější.
  • Vietnam: vývar pho s opáleným zázvorem a cibulí, závitky, bylinky a nuoc cham 1 : 1 : 1 : 4.
Část IIStřední škola
8

Indonésie, Malajsie, Filipíny a přesahystřední škola

Ostrovní jihovýchodní Asie leží na křižovatce obchodních cest. Z Moluk se po staletí vyváželo koření, z Indie a Arábie přišlo kari, z Číny nudle a sójová omáčka, ze Španělska a Ameriky ocet, chilli a arašídy. Výsledkem jsou kuchyně kokosového mléka, chilli past sambal, dlouhého dušení a grilování na špejlích.

🥥

Rendang je indonéská „svíčková“ na cesty: hovězí se dusí v kokosovém mléce s kořením tak dlouho, až se tekutina odpaří a maso se smaží ve vlastním kokosovém oleji. Tmavé, suché a kořeněné vydrží i několik dní – proto ho brávali na cesty obchodníci a poutníci ze Západní Sumatry.

Rendang: fáze dušení
Hovězí se dusí v kokosovém mléce bez poklice. Nastavte množství masa a kokosového mléka a sílu varu; graf ukazuje, kolik vody v hrnci zbývá a kdy jídlo projde fázemi gulai, kalio a rendang.
LABORATOŘ
Model: volná voda = 72 % kokosového mléka + 200 ml vody + šťáva z masa (25 % hmotnosti). Odpar bez poklice 2 / 3 / 4 / 6 g/min podle síly varu a plochy hrnce (konstantní). Fáze podle vody na kilogram masa: nad 400 g gulai, 150–400 g kalio, 40–150 g rendang, pod 40 g hrozí připálení. Skutečné rychlosti závisejí na hrnci a plotně.
+Teorie: Indonésie, Malajsie a Singapur, Filipíny, Korea jako přesah

8.1Indonésie

Indonésie má přes 17 000 ostrovů a stovky místních kuchyní; spojuje je rýže, chilli pasta sambal, sladká sójová omáčka kecap manis a koření bumbu – pasta z šalotky, česneku, chilli, kurkumy, galgánu, zázvoru, kemiri ořechů a krevetové pasty, která se smaží na oleji jako thajská kari pasta.Indonesian cuisine, bumbu, sambal

  • Rendang – hovězí dušené v kokosovém mléce s bumbu, citronovou trávou a listy, z kuchyně Minangkabau (Západní Sumatra), 3–4 hodiny.
  • Satay (sate) – kousky masa marinované v kecap manis a koření, grilované na špejlích nad žárem, s arašídovou omáčkou; původem z Jávy.
  • Nasi goreng a mie goreng – smažená rýže a nudle se sladkou sójovou omáčkou, sambalem a smaženým vejcem.
  • Gado-gado – vařená a syrová zelenina, tofu, tempeh a vejce s arašídovou omáčkou.
  • Tempeh – indonéský blok vařené sóji prorostlé plísní Rhizopus; fermentace podrobně v průvodci Zavařování, kvašení a fermentace.

8.2Malajsie a Singapur

Malajsijská kuchyně spojuje malajskou, čínskou a indickou tradici a kuchyni Peranakan (Nyonya), vzniklou smíšením čínských přistěhovalců s místními. Typické jsou nasi lemak (rýže vařená v kokosovém mléce s pandánem, sambalem, smaženými ančovičkami, arašídy a vejcem), laksa (nudlová polévka – kari laksa s kokosovým mlékem, nebo kyselá asam laksa s tamarindem a rybou), char kway teow (smažené široké rýžové nudle) a roti canai (placka indického původu s kari).Malaysian cuisine, Peranakan

8.3Filipíny

Filipínská kuchyně je kyselejší a méně pálivá než ostatní v regionu; nese stopy tří set let španělské nadvlády a čínského obchodu. Adobo – maso dušené v octu, sójové omáčce, česneku, pepři a bobkovém listu – je neoficiálním národním jídlem; ocet a dlouhé dušení dělaly jídlo trvanlivým v tropickém klimatu. Sinigang je kyselá polévka s tamarindem, kare-kare hovězí ragú s arašídovou omáčkou, pancit smažené nudle (čínského původu, z hokkienského „pian-e-sit“), lumpia závitky a leche flan karamelový krém.Filipino cuisine, adobo, sinigang

V kuchyni Ocet jako konzervant

Octem se jídla dochucovala i konzervovala dávno před ledničkou. Kyselost (pH pod asi 4,6) zpomaluje růst většiny bakterií; adobo se proto tradičně uchovávalo několik dní a druhý den chutná lépe. Bezpečné uchování dnes ale znamená lednici do 2 hodin po uvaření.

8.4Kokosové mléko

Kokosové mléko se získává lisováním strouhané dužiny kokosu s vodou; první výlisek je hustý (kokosová smetana), další řidší. Plechovkové mléko má asi 17–24 % tuku a 70 % vody. Je to emulze tuku ve vodě stabilizovaná bílkovinami kokosu; dlouhým varem se rozbije a olej se oddělí – to je žádoucí na začátku thajského kari i na konci rendangu. Kokos není podle nařízení (EU) č. 1169/2011 uveden mezi skořápkovými plody, citliví lidé na něj ale reagovat mohou.coconut milk, emulsion

Doba dušení do dané fáze (model laboratoře)\[t = \frac{W_0 - w\,m_\text{maso}}{r},\qquad W_0 = 0{,}72\,V_\text{kokos} + V_\text{voda} + 0{,}25\,m_\text{maso}\]

\(W_0\) je počáteční volná voda v g, \(w\) hranice fáze v g vody na kg masa (kalio 400, rendang 150), \(r\) rychlost odparu v g/min.

Příklad 1 kg hovězího, 800 ml kokosového mléka

\(W_0 = 0{,}72\cdot 800 + 200 + 0{,}25\cdot 1\,000 = 576 + 200 + 250 = 1\,026\) g. Při středním varu 4 g/min: kalio za \((1\,026 - 400)/4 = 157\) min (2 h 37 min), rendang za \((1\,026-150)/4 = 219\) min (3 h 39 min). Při sotva probublávajícím hrnci (2 g/min) by to trvalo přes 7 hodin – proto se rendang vaří bez poklice a v širokém hrnci.

8.5Korea jako přesah

Korejská kuchyně do tohoto průvodce nepatří celá, ale potkává se s čínskou a jihovýchodoasijskou: fermentovanými pastami (gochujang z chilli, lepkavé rýže a sóji, doenjang ze sóji), nudlemi ze škrobu (japchae se skleněnými nudlemi z batátového škrobu) a kvašenou zeleninou kimči. Typická je rýžová mísa bibimbap s zeleninou, masem, vejcem a gochujang a marinované hovězí bulgogi. Kvašení kimči vykládá průvodce Zavařování, kvašení a fermentace.Korean cuisine, gochujang, kimchi

8.6Procvičení

1
Rendang z 1,5 kg hovězího a 1,2 l kokosového mléka se 200 ml vody, střední var 4 g/min. Kdy bude kalio a kdy rendang?
\(W_0 = 0{,}72\cdot 1\,200 + 200 + 0{,}25\cdot 1\,500 = 864 + 200 + 375 = 1\,439\) g. Kalio: \((1\,439 - 600)/4 = 210\) min (3 h 30 min). Rendang: \((1\,439 - 225)/4 = 304\) min (5 h 4 min). Větší dávka potřebuje širší hrnec, aby rostl odpar.
2
Proč se rendang na konci musí stále míchat?
Volné vody je málo a teplota na dně rychle stoupá nad 100 °C; kokosový olej a cukry by se připálily. Míchání rozvádí teplo a maso se rovnoměrně smaží v oleji – vznikne tmavá karamelová vrstva koření.
3
Čím se liší filipínské adobo od čínského červeného dušení?
Obě techniky dusí maso v sójové omáčce, ale adobo stojí na octu (kyselost), česneku, celém pepři a bobkovém listu, bez cukru a rýžového vína; červené dušení na sójové omáčce, rýžovém víně, cukru a badyánu – je sladší a lesklé.
4
Na satay pro 4 osoby (600 g kuřecích stehen) chcete marinádu se 3 lžícemi kecap manis (1 g soli na lžíci) a 1 lžící rybí omáčky (3,5 g). Kolik soli to je na 100 g masa?
\(3\cdot 1 + 3{,}5 = 6{,}5\) g soli na 600 g, tedy \(6{,}5/6 = 1{,}08\) g na 100 g masa – na marinádu správně (část zůstane v misce). Arašídová omáčka přidá další sůl; nesolte ji naslepo.
Co si odnést
  • Indonésie a Malajsie: sambal, bumbu, kokosové mléko, satay, rendang, laksa; Filipíny: ocet, adobo, sinigang.
  • Rendang je dušení až do odpaření vody – široký hrnec, bez poklice, na konci míchat.
  • Korea se s regionem potkává ve fermentovaných pastách, nudlích a kimči; podrobně jiné průvodce.
Část IIIVysoká škola
9

Fyzika woku: přenos teplavysoká škola

Proč smažená rýže z restaurace chutná jinak než doma, i když recept je stejný? Rozdíl není v koření, ale ve fyzice: ve výkonu hořáku, v teple uloženém v kovu woku a v tom, kolik vody z jídla stihne odpařit dřív, než se wok ochladí. Kapitola počítá tepelnou bilanci woku krok za krokem.

🔥

Profesionální wokový hořák má výkon kolem 20 kW – desetkrát víc než běžný hořák domácí plynové desky. Kuchař s ním smaží dávky, které by doma wok „utopily“: z rozpáleného kovu by se stal hrnec s vařící se šťávou a z restované zeleniny dušená.

Wok pod náporem studeného jídla
Rozpálený wok (280 °C) dostane dávku studeného jídla (6 °C). Zvolte zdroj tepla, hmotnost dávky a woku; graf ukazuje teplotu woku a jídla v čase a výstup množství šťávy, která se ve woku hromadí.
LABORATOŘ
Model: wok z uhlíkové oceli (c = 490 J/(kg·K)) + 60 J/K oleje a stěn, ztráty konvekcí (h = 12 W/(m²·K), 0,12 m²) a sáláním (ε = 0,85). Do woku jde 45 % výkonu plynu, 80 % u indukce, 30 % u profesionálního hořáku. Jídlo c = 3 600 J/(kg·K), přestup 160 W/(m²·K) přes plochu dna úměrnou dávce do 350 g. Mezi 45 a 75 °C pustí jídlo 15 % hmotnosti šťávy; ta se odpařuje jen tehdy, je-li wok nad 100 °C, a bere mu teplo. Kuchař drží wok nejvýš na 330 °C. Hotovo = jídlo 75 °C.
+Teorie: tepelná kapacita woku, výkon hořáku, odpar šťávy, Leidenfrostův jev, wok hei, vyhazování

9.1Teplo uložené v kovu

Rozpálený wok je zásobník tepla. Teplo, které odevzdá při ochlazení o \(\Delta T\), je \(Q = m\,c\,\Delta T\). Tenký wok z uhlíkové oceli o hmotnosti 1,6 kg má s olejem tepelnou kapacitu asi \(1{,}6\cdot 490 + 60 = 844\) J/K – při ochlazení o 100 °C odevzdá 84 400 J.heat capacity, thermal mass

Jídlo potřebuje k ohřátí z 6 na 75 °C (300 g, měrná tepelná kapacita masa a zeleniny asi 3 600 J/(kg·K)) \(0{,}3\cdot 3\,600\cdot 69 = 74\,520\) J. Teplo uložené ve woku tedy stačí na jednu menší dávku jen tak tak – a wok přitom klesne z 280 °C k 190 °C. Zbytek musí dodat hořák.

Tepelná bilance woku a jídla\[C_w\frac{\mathrm dT_w}{\mathrm dt} = \eta P - h A (T_w - T_a) - \varepsilon\sigma A (T_w^4 - T_a^4) - h_c A_c (T_w - T_f) - \dot Q_\text{odpar},\qquad m_f c_f \frac{\mathrm dT_f}{\mathrm dt} = h_c A_c (T_w - T_f)\]

\(C_w\) je tepelná kapacita woku, \(\eta P\) výkon, který skutečně přejde do kovu, druhý a třetí člen ztráty do okolí konvekcí a sáláním (\(\sigma = 5{,}67\cdot 10^{-8}\) W/(m²·K⁴)), čtvrtý teplo předané jídlu a poslední teplo na odpaření šťávy.

9.2Výkon hořáku a účinnost

Plynový hořák zahřívá wok plamenem; velká část tepla ale obtéká kolem stěn – do kovu přejde asi 30–45 %. Indukce ohřívá přímo kov (vířivými proudy) s účinností kolem 80 %, jen wok musí mít ploché dno a ohřívá se hlavně dno. Rozhoduje výkon, který dojde do kovu:

ZdrojPříkonDo wokuUstálená teplota prázdného wokuDoplnění 74,5 kJ
běžný plynový hořák2 kW0,9 kW285 °C83 s
velký (wokový) hořák domácí desky4 kW1,8 kW412 °C41 s
indukce s plochým wokem3 kW2,4 kW473 °C31 s
profesionální wokový hořák20 kW6 kW695 °C12 s

Ustálená teplota je teplota, kdy se výkon rovná ztrátám do okolí. Prázdný wok na běžném hořáku nikdy nepřekročí asi 285 °C; profesionální hořák by kov rozpálil do červeného žáru, proto ho kuchař reguluje nohou nebo kolenem a wok neustále zvedá z plamene.

9.3Kdy se smažení změní v dušení

Při ohřevu pustí maso a zelenina šťávu (bílkoviny se srážejí a vytlačují vodu, buňky zeleniny praskají). Pokud je wok nad 100 °C a šťávy je málo, okamžitě se odpaří. Pokud wok spadne k teplotě varu, šťáva se hromadí a jídlo se v ní vaří – povrch se neopeče, zelenina zplihne.

Zdroj a dávka (wok 1,6 kg)Nejnižší teplota wokuJídlo hotové zaŠťávy ve woku
běžný hořák, 300 g114 °C75 s11 ml
běžný hořák, 600 g109 °C159 s58 ml
velký domácí hořák, 300 g146 °C68 s2 ml
indukce, 300 g172 °C65 s0 ml
profesionální hořák, 600 g270 °C87 s0 ml
V kuchyni Pravidlo malých dávek

Na domácím sporáku smažte nejvýš 250–300 g najednou a maso a zeleninu zvlášť. Mezi dávkami nechte wok znovu rozpálit (aspoň minutu, než se z kapky vody stane tančící kulička). Hotovou dávku dejte stranou a na konci vše spojte s omáčkou. Wok nemiluje kvantitu, ale teplotu.

9.4Leidenfrostův jev a „nelepivá“ ocel

Kapka vody na pánvi o 120 °C prská a rychle se vypaří. Nad zhruba 200 °C se na ocelové pánvi začne chovat jinak: pod kapkou vznikne vrstva páry, která ji nadnáší a izoluje – kapka klouže a vydrží i desítky sekund. Je to Leidenfrostův jev a slouží jako jednoduchý teploměr: když kapky tančí jako kuličky rtuti, je wok dost horký na olej a maso.Leidenfrost effect

Nelepivost woku z uhlíkové oceli zajišťuje patina: tenká vrstva oleje vypálená při vysoké teplotě, kdy nenasycené mastné kyseliny polymerují na tvrdý, hladký film. Maso se navíc nepřilepí, když se vloží až do horkého oleje – povrch se okamžitě zatáhne. Wok s nepřilnavou úpravou (PTFE) se naopak nesmí rozpalovat naprázdno nad asi 260 °C.

9.5Wok hei: dech woku

Wok hei (kantonsky „dech woku“) je kouřová, opečená vůně jídla z velmi horkého woku. Podílí se na ní Maillardova reakce a karamelizace na povrchu (nad asi 140 °C), lehké připálení sójové omáčky a cukru na stěně woku a hlavně vzplanutí aerosolu: když kuchař jídlo vyhodí nad okraj woku, drobné kapičky oleje se dostanou do plamene, vzplanou a jejich zplodiny dopadnou zpět na jídlo. Doma bez otevřeného plamene se dá wok hei jen napodobit – malými dávkami, rozpáleným wokem a omáčkou přilitou po okraji na rozžhavený kov.wok hei, breath of the wok

Bezpečnost Olej a plamen

Rafinované oleje (arašídový, řepkový, slunečnicový) snesou asi 220–230 °C, nerafinovaný sezamový jen asi 175 °C – ten se přidává až na konec. Zahořelý olej nikdy nehaste vodou; přiklopte wok poklicí nebo hasicí rouškou a vypněte hořák.

9.6Fyzika vyhazování

Hungtang Ko a David Hu (Georgia Tech, 2020) natočili kuchaře v restauracích smažící rýži a změřili, že wok vyhazují asi 2,7krát za sekundu. Wok přitom kývá jako houpačka na okraji sporáku a zároveň se posouvá dopředu a dozadu; kombinace obou pohybů vymrští rýži do vzduchu, kde chladne a odpařuje se, zatímco se kov ohřívá. Rýže tak střídavě leží na žhavém kovu a letí vzduchem – ohřívá se rychle, ale nepřipálí se.wok tossing kinematics

9.7Procvičení

1
Wok o hmotnosti 1,6 kg (844 J/K) je rozpálený na 280 °C. Na kolik °C by klesl, kdyby veškeré teplo na ohřátí 300 g jídla (74 520 J) vzal jen z kovu?
\(\Delta T = 74\,520/844 = 88\) °C, wok by klesl na \(280 - 88 = 192\) °C. Ve skutečnosti klesne víc (až ke 114 °C na běžném hořáku), protože jídlo zároveň pouští šťávu a její odpaření stojí 2,26 kJ na gram.
2
Kolik energie spotřebuje odpaření 45 ml šťávy, kterou pustí 300 g jídla? Jak dlouho ji dodává běžný hořák (0,9 kW do woku)?
\(Q = 45\cdot 2\,260 = 101\,700\) J – víc než ohřátí samotného jídla. Při 0,9 kW: \(101\,700/900 = 113\) s. Proto se na slabém hořáku část šťávy nestihne odpařit a jídlo se dusí.
3
Proč indukce s výkonem 3 kW drží wok tepleji než velký plynový hořák se 4 kW?
Rozhoduje výkon, který přejde do kovu: indukce \(3\cdot 0{,}8 = 2{,}4\) kW, plyn \(4\cdot 0{,}45 = 1{,}8\) kW. Indukce ale ohřívá jen ploché dno – stěny woku jsou chladnější a jídlo se musí víc míchat.
4
Těžší litinový wok (2,5 kg) se v laboratoři ochladí méně. Proč se ho přesto restaurace nedrží?
Uloží víc tepla (asi 1 285 J/K), ale stejně pomalu se ohřívá a zchlazuje: nedá se rychle ztlumit, je těžký na vyhazování a tlustá litina vede teplo k jídlu pomaleji. Kuchař s 20kW hořákem potřebuje lehký wok, který reaguje okamžitě.
Co si odnést
  • Wok je zásobník tepla (asi 84 kJ na 100 °C), hořák ho doplňuje; doma je výkon desetkrát menší než v restauraci.
  • Velká dávka wok ochladí k 100 °C, šťáva se nestíhá odpařit a jídlo se dusí – smažte po 250–300 g.
  • Tančící kapky (Leidenfrostův jev) ukazují, že wok je dost horký; wok hei vzniká opečením a vzplanutím kapiček oleje.
Část IIIVysoká škola
10

Chemie fermentace a umamivysoká škola

Sójová omáčka, rybí omáčka, krevetová pasta, černé fazole i doubanjiang mají společné to, že vznikly kvašením: mikroorganismy a jejich enzymy rozštěpily bílkoviny na aminokyseliny a peptidy. Hlavní z nich, glutamová kyselina, dává chuť umami. Kapitola vysvětluje, jak fermentace funguje, proč se umami z různých surovin násobí a co říká věda o glutamátu sodném.

🫘

V roce 1908 vyvařil japonský chemik Kikunae Ikeda řasu kombu, odpařil vývar a izoloval krystaly glutamové kyseliny. Chuť, kterou nedokázal popsat jako sladkou, slanou, kyselou ani hořkou, nazval umami – „lahodnost“. Receptor pro ni v jazyce našli vědci až o devadesát let později.

Umami: synergie glutamátu a nukleotidů
Složte vývar nebo omáčku z ingrediencí. Laboratoř spočítá glutamát (u) a nukleotidy (v) na 100 ml a podle Yamaguchiho rovnice intenzitu umami – a kolikrát silnější je než samotný glutamát.
LABORATOŘ
Model: volná glutamová kyselina (mg/100 g): sójová omáčka 850, rybí omáčka 1 000, ústřicová 900, sušené shiitake 1 060, kuřecí 20, vepřové 10, čínské zelí 95; inosinát (IMP) v mase 200 mg/100 g, guanylát (GMP) v sušených shiitake 150 mg/100 g (počítá se 2,3× silněji). Yamaguchi (1967): \(y = u + 1218\,u\,v\), u a v v g/100 ml. Obsahy kolísají podle výrobku a vaření; jde o řádový odhad.
+Teorie: koji a sójová omáčka, rybí omáčka, umami a receptory, synergie, glutamát sodný, Maillardova reakce

10.1Fermentace jako řízené štěpení

Fermentací se v kuchyni rozumí přeměna potravin mikroorganismy (plísněmi, kvasinkami, bakteriemi) nebo jejich enzymy. U asijských omáček jde hlavně o proteolýzu – štěpení bílkovin proteázami na peptidy a volné aminokyseliny. Vysoký obsah soli (15–25 %) přitom zastaví hnilobné bakterie a nechá pracovat jen enzymy a odolné mikroby.fermentation, proteolysis

10.2Sójová omáčka: koji a moromi

  1. Koji: vařená sója a pražená drcená pšenice se zaočkují plísní Aspergillus oryzae nebo A. sojae a dva až tři dny se nechají porůst při asi 30 °C. Plíseň vyprodukuje proteázy a amylázy.
  2. Moromi: koji se smíchá se solankou (asi 18 % soli) a kvasí 6 měsíců i déle. Enzymy štěpí bílkoviny na aminokyseliny a škrob na cukry; mléčné bakterie (Tetragenococcus halophilus) okyselí zápar a kvasinky (Zygosaccharomyces rouxii) vytvoří alkoholy a aromatické látky.
  3. Lisování a pasterace: zápar se lisuje, omáčka se zahřeje (zastaví enzymy, prohloubí barvu Maillardovou reakcí) a stočí.

Čínská světlá omáčka je řidší a slanější, tmavá zraje déle a přidává se do ní melasa nebo karamel; je sladší a hlavně barví. Japonská tamari se dělá skoro jen ze sóji (bez pšenice nebo s velmi malým podílem). Levné omáčky vyrobené rychlou kyselou hydrolýzou sóji („hydrolyzovaná rostlinná bílkovina“) chutnají ploše a mohou obsahovat 3-MCPD, pro který EU stanovila limit.soy sauce brewing, koji, moromi

10.3Rybí a krevetová omáčka

Rybí omáčka (thajsky nam pla, vietnamsky nước mắm) se dělá z drobných ryb (ančovičky) nasolených v poměru asi 3 : 1 ryby a soli. Zraje 12–18 měsíců v kádích; enzymy z vnitřností a svalů ryb samy rozloží tkáně (autolýza) a vyteče jantarová tekutina s 1–2 % dusíku. Krevetová pasta (belacan, kapi, terasi) vzniká obdobně z drobných krevet, které se nasolí, rozdrtí, suší a kvasí. Princip znali i Římané – jejich garum byla rybí omáčka.fish sauce, autolysis

VýrobekSurovinaMikroorganismy / enzymySůlZrání
sójová omáčkasója, pšenicekoji (Aspergillus), mléčné bakterie, kvasinky16–18 %6 měsíců a víc
rybí omáčkaančovičkyvlastní enzymy ryb, halofilní bakterie25–30 %12–18 měsíců
černé fazole (douchi)černá sójakoji, pak solení a sušeníkolem 10 %týdny až měsíce
doubanjiangbob, chillikoji (Aspergillus)kolem 15 %měsíce až roky
gochujangchilli, lepkavá rýže, sójakoji (meju), kvasinkykolem 7–10 %měsíce

10.4Umami a jeho receptor

Umami vnímáme receptorem T1R1/T1R3 na chuťových buňkách jazyka, který váže L-glutamát. Nukleotidy inosinát (IMP, hojný v mase a rybách, vzniká rozkladem ATP po porážce) a guanylát (GMP, v sušených houbách) se váží na jiné místo téhož receptoru a „přidrží“ glutamát ve vazebném místě. Proto se účinky nesčítají, ale násobí.umami receptor T1R1/T1R3, synergy

Yamaguchiho rovnice synergie umami\[y = u + \gamma\,u\,v,\qquad \gamma = 1\,218\ (\text{IMP}),\quad v = c_\text{IMP} + 2{,}3\,c_\text{GMP}\]

\(y\) je intenzita umami vyjádřená jako ekvivalentní koncentrace samotného glutamátu, \(u\) glutamát a \(v\) nukleotidy v g/100 ml. Guanylát je asi 2,3× účinnější než inosinát.

Příklad Vývar: 2 lžíce sójové omáčky a 100 g kuřete na litr

Glutamát: \(2\cdot 14{,}7\cdot 0{,}0085 + 100\cdot 0{,}0002 = 0{,}249 + 0{,}020 = 0{,}269\) g na litr, tedy \(u = 0{,}0269\) g/100 ml. Inosinát z kuřete \(100\cdot 0{,}002 = 0{,}2\) g, \(v = 0{,}020\). \(y = 0{,}0269 + 1\,218\cdot 0{,}0269\cdot 0{,}020 = 0{,}683\) – umami 25krát silnější než samotný glutamát. Přidáním tří sušených shiitake vzroste glutamát i guanylát a násobek stoupne na 29.

10.5Glutamát sodný (E 621)

Glutamát sodný (MSG) je sodná sůl glutamové kyseliny; vyrábí se fermentací cukru bakterií Corynebacterium glutamicum. V těle se nerozlišuje od glutamátu z rajčat, sýra nebo sójové omáčky. Takzvaný „syndrom čínské restaurace“ se ve dvojitě slepých studiích při běžných dávkách v jídle nepotvrdil. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2017 stanovil skupinovou přijatelnou denní dávku 30 mg na kg tělesné hmotnosti pro glutamáty přidávané jako aditiva. Krátké mírné obtíže (bolest hlavy, zčervenání) pozorovaly studie jen u části lidí po dávkách 3 g a víc najednou nalačno, bez jídla. MSG obsahuje asi třetinu sodíku kuchyňské soli – může tedy pomoci sůl snížit.monosodium glutamate, EFSA ADI

10.6Maillardova reakce a barva

Při zrání a pasteraci reagují aminokyseliny s redukujícími cukry (Maillardova reakce) a vznikají hnědé melanoidiny a stovky aromatických látek (pyraziny, furanony). Probíhá pomalu už při pokojové teplotě v moromi, rychle nad 140 °C ve woku. Proto omáčka přilitá na rozpálený kov voní jinak než omáčka přidaná do tekutiny.Maillard reaction, melanoidins

10.7Procvičení

1
Kolik glutamátu sodného smí podle ADI denně sníst dospělý vážící 70 kg? Kolik je to lžiček (asi 4 g)?
\(30\cdot 70 = 2\,100\) mg = 2,1 g, asi půl lžičky. Jde o přidané glutamáty; glutamát přirozeně obsažený v potravinách (sýry, rajčata, omáčky) se do ADI nezapočítává, ale EFSA upozornila, že někteří lidé mohou ADI s přidanými glutamáty překročit.
2
Proč bez soli rybí omáčka nevznikne a místo ní ryby shnijí?
Sůl (25–30 %) sníží aktivitu vody pod hranici, kdy rostou hnilobné a patogenní bakterie. Enzymy ryb ale v solném prostředí pracují dál, takže se tkáně rozkládají řízeně na aminokyseliny bez hniloby.
3
Podle Yamaguchiho rovnice: vývar má \(u = 0{,}03\) g/100 ml. Kolik nukleotidů \(v\) je potřeba, aby umami bylo desetkrát silnější?
\(y/u = 1 + 1\,218\,v = 10\), tedy \(v = 9/1\,218 = 0{,}0074\) g/100 ml – asi 74 mg inosinátu na litr. To dodá zhruba 37 g masa (200 mg IMP na 100 g).
4
Proč čínský vývar na polévky obsahuje kuřecí kosti, sušené houby a kousek šunky?
Každá surovina dodá jinou složku umami: maso a kosti inosinát, sušené houby guanylát a glutamát, zralá šunka glutamát z proteolýzy. Synergie dává hlubokou chuť bez velkého množství soli.
Co si odnést
  • Asijské omáčky vznikají řízenou proteolýzou v solném prostředí: koji a moromi u sóji, autolýza u ryb.
  • Glutamát a nukleotidy (IMP, GMP) se v umami násobí: \(y = u + 1218\,u\,v\).
  • Glutamát sodný je stejná látka jako přirozený glutamát; ADI EFSA 30 mg/kg denně pro přidané glutamáty.
Část IIIVysoká škola
11

Kapsaicin a Scovilleova stupnicevysoká škola

Pálivost není chuť, ale bolest: kapsaicin z chilli dráždí receptor, který normálně hlásí teplo nad 43 °C. Kapitola vysvětluje, jak se pálivost měří, jak ji spočítat pro hotové jídlo, proč s ní nepomůže voda a čím se od chilli liší sečuánský pepř, zázvor nebo wasabi.

🌶️

Chilli papričky přišly do Asie teprve v 16. století z Ameriky, s portugalskými a španělskými loděmi. Za tři sta let se z nich stal základ thajské, sečuánské, hunanské i korejské kuchyně – dnes si thajské kari bez chilli nedovedeme představit.

Kolik pálí moje jídlo?
Zvolte druh chilli, kolik ho dáte a kolik váží celé jídlo. Laboratoř přepočte pálivost na celé jídlo v SHU a ppm kapsaicinoidů a ukáže, kam se jídlo zařadí.
LABORATOŘ
Model: pálivost jídla = SHU papričky × hmotnost papričky / hmotnost jídla (rovnoměrně rozmíchané). 1 ppm kapsaicinoidů ≈ 16 SHU. Hodnoty SHU jsou orientační – pálivost plodů téže odrůdy kolísá podle slunce, vody a zralosti i několikanásobně a nejvíc kapsaicinu je v bílých přepážkách. Pásma pálivosti jídla jsou stejná jako v receptáři tohoto průvodce.
+Teorie: kapsaicin, receptor TRPV1, Scovilleova stupnice a HPLC, ředění, tlumení pálivosti, sečuánský pepř a další pálivé látky

11.1Kapsaicin a kapsaicinoidy

Kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid) je alkaloid rostlin rodu Capsicum. S příbuzným dihydrokapsaicinem tvoří asi 80–90 % kapsaicinoidů v plodu. Tvoří se v žlázkách na bílé placentě (přepážkách), na které jsou přichycena semena – samotná semena pálí jen proto, že se o placentu otírají. Ptáci kapsaicin necítí (jejich receptor na něj nereaguje); semena tak roznášejí ptáci, kdežto savce, kteří by je rozkousali, pálivost odradí.capsaicin, capsaicinoids, placenta

11.2Receptor TRPV1: proč to pálí

Kapsaicin se váže na iontový kanál TRPV1 v zakončeních nervů bolesti v ústech, na kůži a sliznicích. Tento kanál se normálně otvírá při teplotě nad asi 43 °C; kapsaicin jeho práh sníží pod tělesnou teplotu, takže nerv hlásí „horko“, i když žádné není. Tělo reaguje jako na popálení: zčervená, zpotí se, slzí a teče z nosu. Za objev receptorů pro teplo a dotyk (mimo jiné TRPV1) dostali David Julius a Ardem Patapoutian Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 2021.TRPV1, nociception

Proč pomůže jogurt, ne voda

Kapsaicin je ve vodě téměř nerozpustný, dobře se rozpouští v tucích a alkoholu. Voda ho po ústech jen rozprostře. Mléčný tuk, kokosové mléko a bílkovina kasein ho na sebe navážou a odplaví; pomůže i rýže nebo chléb, které ho mechanicky setřou. Proto k pálivým jídlům patří rýže, jogurt nebo kokosové mléko.

11.3Scovilleova stupnice

Farmaceut Wilbur Scoville v roce 1912 rozpustil extrakt papriky v alkoholu, ředil ho sladkou vodou a nechal komisi ochutnávat, dokud pálivost nezmizela. Ředění, při kterém už ji většina nepoznala, je pálivost v Scovilleových jednotkách (SHU): 5 000 SHU znamená, že extrakt musel být ředěn 5 000×. Zkouška byla subjektivní a jazyk se rychle unaví. Dnes se kapsaicinoidy měří kapalinovou chromatografií (HPLC) a výsledek se přepočte: 1 ppm (mg/kg) kapsaicinoidů ≈ 16 SHU; čistý kapsaicin má asi 16 milionů SHU.Scoville heat units, HPLC

Pálivost hotového jídla\[\text{SHU}_\text{jídlo} = \frac{\text{SHU}_\text{chilli}\cdot m_\text{chilli}}{m_\text{jídlo}},\qquad c\,[\text{ppm}] \approx \frac{\text{SHU}}{16}\]
PaprikaSHU (orientačně)ppm kapsaicinoidů
sladká paprika00
jalapeño2 500–8 000160–500
běžná chilli paprička (cayenne typ)kolem 25 000kolem 1 600
kajenský pepř (mletý)30 000–50 0001 900–3 100
thajské ptačí chilli50 000–100 0003 100–6 300
habanero100 000–350 0006 300–22 000
Příklad Thajské kari se 3 g ptačího chilli

Kari pro dva váží 600 g a obsahuje 3 g ptačího chilli (75 000 SHU): \(75\,000\cdot 3/600 = 375\) SHU, tedy \(375/16 = 23\) ppm. Porce 300 g obsahuje \(23\cdot 0{,}3 = 7\) mg kapsaicinoidů – podle pásma „středně pálivé“. Podáte-li ho se 100 g rýže na porci (celkem 700 g), klesne pálivost na \(75\,000\cdot 3/700 = 321\) SHU.

11.4Další „pálivé“ látky

LátkaZdrojReceptorVjem
kapsaicinchilliTRPV1pálení, trvá minuty
piperinčerný a bílý pepřTRPV1, TRPA1ostrost, slabší
gingerol, shogaolzázvor (shogaol vzniká sušením a vařením)TRPV1hřejivá ostrost
allylisothiokyanátwasabi, křen, hořčiceTRPA1těkavý, „vystřelí“ do nosu, rychle zmizí
hydroxy-α-sanšoolsečuánský pepřTRPV1, TRPA1, mechanoreceptorybrnění a znecitlivění

Sečuánský pepř (plody rodu Zanthoxylum, nepříbuzný s černým pepřem) nepálí, ale brní. Hagura a kol. (2013) nechali dobrovolníky porovnat brnění rtů po sanšoolu s mechanickým chvěním různé frekvence – lidé ho nejčastěji přirovnali k vibraci kolem 50 Hz. Sanšool totiž dráždí i nervy pro jemný dotyk a chvění. Spojení s chilli dává sečuánské ma-la: „ma“ znecitlivění a „la“ pálivost.Sichuan pepper, sanshool, ma-la

Bezpečnost Práce s chilli

Ostré chilli krájejte v rukavicích nebo si potom umyjte ruce olejem a mýdlem; kapsaicin na prstech pálí v očích i za hodinu. Opékání sušených chilli nasucho a smažení chilli pasty uvolní do vzduchu dráždivý aerosol – větrejte a nenaklánějte se nad wok. Malým dětem jídlo ochuťte až na talíři.

11.5Procvičení

1
Kolik gramů běžné chilli papričky (25 000 SHU) dáte do 1 kg polévky, aby měla 250 SHU (hranice „jemně pálivé“ a „středně“)?
\(m = 250\cdot 1\,000/25\,000 = 10\) g – asi dvě menší papričky. U ptačího chilli (75 000 SHU) by stačily 3,3 g, u habanera 1 g.
2
Proč je stejné množství chilli v hustém kari méně palčivé než ve vývaru?
Kapsaicin je rozpustný v tucích; v kari s kokosovým mlékem se rozpustí v tukových kapkách a k receptorům se dostává pomaleji. Ve vodnatém vývaru zůstává na povrchu a smáčí celá ústa. SHU jídla je stejné, vnímaná pálivost ale nižší.
3
Extrakt s 1 600 ppm kapsaicinoidů se ředí, dokud pálivost nezmizí. Kolikrát ho bude potřeba zředit podle Scovilla?
\(1\,600\cdot 16 = 25\,600\) SHU, tedy asi 25 600×. Odpovídá to běžné chilli papričce.
4
Proč si člověk na pálivá jídla „zvykne“?
Opakované dráždění TRPV1 vede k jeho desenzitizaci – kanál se po aktivaci uzavírá a nervová zakončení dočasně méně reagují. Pravidelní konzumenti pálivých jídel vnímají stejnou dávku slabší; navíc se naučí, že bolest nic neškodí, a začnou si ji užívat.
Co si odnést
  • Kapsaicin dráždí receptor TRPV1 pro teplo nad 43 °C – pálivost je bolest, ne chuť.
  • SHU jídla = SHU chilli × hmotnost chilli / hmotnost jídla; 1 ppm ≈ 16 SHU.
  • Proti pálení pomůže tuk a kasein, ne voda; sečuánský pepř nepálí, ale brní (asi 50 Hz).
Část IIIVysoká škola
12

Škrob v rýži, Bacillus cereus a alergenyvysoká škola

Proč je lepkavá rýže lepkavá a basmati sypká? Proč smažená rýže potřebuje rýži ze včerejška – a proč ta včerejší rýže může být nebezpečná, když stála přes noc na lince? Kapitola spojuje chemii škrobu s mikrobiologií a končí přehledem alergenů v asijské kuchyni.

🍚

Bacillus cereus se někdy přezdívá „syndrom smažené rýže“: v 70. letech zaznamenali v Británii řadu otrav po jídle z čínských restaurací, kde se uvařená rýže nechávala přes noc při pokojové teplotě a ráno se smažila. Ohřátí bakterie zabilo, ale toxin, který stihly vytvořit, zůstal.

Uvařená rýže: chladnutí a Bacillus cereus
Vařená rýže obsahuje spory, které vaření přežijí (výchozí 1 000 KTJ/g). Zvolte, jak rýže chladne, a sledujte teplotu a počet bakterií během 24 hodin. Hranice 100 000 KTJ/g je úroveň, při které už hrozí otrava.
LABORATOŘ
Model: chladnutí podle Newtonova zákona z 95 °C, okolí 22 °C (linka) nebo 4 °C (lednice); časová konstanta hrnce 2,5 h, rozprostřené rýže 25 min, v lednici 1 h na plechu a 3 h v hrnci. Růst podle Ratkowského rovnice \(\sqrt{\mu} = b\,(T - T_\text{min})\,(1 - e^{c\,(T - T_\text{max})})\) s \(T_\text{min} = 8\) °C, \(T_\text{max} = 50\) °C, b = 0,0454, c = 0,3 (μ v log e za hodinu), fáze přizpůsobení odpovídá 1,5 h při optimu. Výukový model, ne posudek bezpečnosti.
+Teorie: amylóza a amylopektin, mazovatění, retrogradace, Bacillus cereus a cereulid, chlazení rýže, alergeny

12.1Amylóza a amylopektin

Škrob tvoří dvě molekuly z glukózy. Amylóza je převážně lineární řetězec (vazby α-1,4), který se stáčí do šroubovice. Amylopektin je hustě větvený (každých 20–25 jednotek odbočka vazbou α-1,6) a tvoří obrovské molekuly. Poměr obou určuje, jak se rýže chová po uvaření: čím víc amylózy, tím sypčejší a pevnější zrna.amylose, amylopectin

RýžeAmylóza (podíl ze škrobu)Po uvaření
lepkavá (glutinózní)pod 2 %lepí se do jedné hmoty, průsvitná, vaří se v páře
kulatozrnná (japonica)kolem 15–20 %měkká, lepivá, drží tvar
jasmínovákolem 14–18 %měkká, lehce lepivá, voňavá
dlouhozrnná, basmatikolem 22–25 %sypká, zrna oddělená, po vychladnutí tvrdne

Lepkavá rýže neobsahuje lepek – „lepkavá“ znamená, že lepí. Jméno glutinous rice pochází z latinského gluten (klíh).

12.2Mazovatění: co se děje při vaření

Škrob je v zrnech uložen v polokrystalických granulích. Při zahřátí ve vodě nad teplotu mazovatění (u rýže asi 65–80 °C podle odrůdy) do granulí proniká voda, krystalické oblasti se rozpadnou, granule nabobtnají a amylóza z nich částečně vyteče. Tomu se říká mazovatění (želatinace). Rýže s vysokým obsahem amylopektinu nabobtná víc a uvolní lepivý povrch; amylóza naopak tvoří po vychladnutí pevný gel.gelatinization

12.3Retrogradace: proč na smaženou rýži včerejší

Po vychladnutí se řetězce škrobu znovu přeskupují do uspořádaných, krystalických oblastí – retrogradace. Amylóza retrograduje rychle (hodiny), amylopektin pomalu (dny); nejrychleji to jde v lednici kolem 4 °C. Rýže ztvrdne, zrna se oddělí a povrch oschne. Ve woku pak nevytvoří lepivou kaši a zrna se opečou jednotlivě. Část retrogradovaného škrobu se v tenkém střevě nestráví – rezistentní škrob se chová spíš jako vláknina.retrogradation, resistant starch

12.4Bacillus cereus

Bacillus cereus je půdní bakterie, která se běžně vyskytuje na rýži a obilí. Tvoří spory, které přežijí vaření. Když uvařená rýže pomalu chladne, spory vyklíčí a bakterie se v teplotním rozmezí asi 10–50 °C rychle množí. Zvracecí (emetický) typ otravy způsobuje toxin cereulid, který bakterie vytvoří v jídle; projeví se zvracením 0,5–6 hodin po jídle. Cereulid je tepelně stálý (vydrží i 126 °C po 90 minut) a odolá žaludeční kyselině – ohřátí rýže ho nezničí. Průjmový typ vyvolávají toxiny tvořené až ve střevě (8–16 hodin po jídle). Riziko roste, když počet bakterií překročí asi 10⁵ na gram.Bacillus cereus, cereulide, emetic syndrome

Scénář (výchozí 10³ KTJ/g)10⁵ KTJ/g zaPo 24 h
hrnec rýže na lince7,75 h108,1
rozprostřená na plechu, na lince13,75 h106,8
rozprostřená, do hodiny do lednicenedosáhne103,0
hrnec hned do lednicenedosáhne103,9

Plný hrnec v lednici chladne pomalu – jádro zůstává hodiny v teplé zóně a bakterie se v něm namnoží téměř desetkrát. Nejlepší je rozprostřít rýži do tenké vrstvy, nechat ji odpařit a do hodiny dát do lednice.

Bezpečnost Pravidla pro uvařenou rýži
  • Rýži, kterou nebudete jíst hned, zchlaďte do 1 hodiny (rozprostřít na plech nebo talíř) a dejte do lednice.
  • V lednici ji skladujte nejvýš 1 den.
  • Ohřívejte jen jednou, dokud se celá nekouří (nad 70 °C).
  • Rýže, která stála přes noc při pokojové teplotě, patří do odpadu – ohřev toxin nezničí.

Tato doporučení dává britský Úřad pro bezpečnost potravin (FSA) a britská zdravotní služba NHS.

12.5Alergeny v asijské kuchyni

Nařízení (EU) č. 1169/2011 vyjmenovává 14 alergenů, které se musí uvádět na obalu i v restauraci. Asijská kuchyně jich používá mnoho, často skrytě v omáčkách:food allergens

AlergenKde se skrývá
obiloviny s lepkemsójová omáčka (vaří se s pšenicí), hoisin, ústřicová omáčka, pšeničné nudle, knedlíčková těsta, zahušťovadla
sójasójová omáčka, tofu, tempeh, miso, doubanjiang, černé fazole, edamame
arašídysatay, gado-gado, kung-pao, pad thai, arašídový olej
skořápkové plodykešu, mandle v dezertech
sezamsezamový olej, sezamová semínka, pasta tahini, čínské sezamové pasty
rybyrybí omáčka, sušené ryby, ančovičky v sambalu a nasi lemak
korýšikrevety, krevetová pasta (v thajských kari pastách a sambalu), sušené krevety
měkkýšiústřicová omáčka, kalamáry, slávky
vejcevaječné nudle, smažená rýže, těsta na wontony
oxid siřičitýrýžové víno shaoxing, sušené ovoce, některé octy

Bez lepku lze vařit s tamari (ověřte složení), rýžovými nudlemi a rýžovou moukou; bez ryb a korýšů nahradíte rybí omáčku solí, sójovou omáčkou a trochou mořské řasy, krevetovou pastu miso. Ve woku se alergeny snadno přenesou – po smažení s arašídy wok vymyjte, než v něm vaříte pro alergika.

12.6Procvičení

1
Bakterie se při 30 °C množí s generační dobou asi 30 minut. Za kolik hodin naroste počet z 10³ na 10⁵ KTJ/g (po fázi přizpůsobení)?
Potřebujeme \(\log_2(100) = 6{,}64\) zdvojení, tedy \(6{,}64\cdot 0{,}5 = 3{,}3\) h. Při pomalém chladnutí hrnce stráví rýže v teplé zóně mnohem déle.
2
Proč je lepkavá rýže vhodná na mango s lepkavou rýží, ale ne na smaženou rýži?
Skoro neobsahuje amylózu, takže skoro neretrograduje a zůstává lepivá a měkká – ideální na sladké dezerty a do bambusového košíku. Ve woku by se slepila do kaše.
3
Host má alergii na korýše. Můžete mu nabídnout zelené kari z kupované pasty?
Jen po kontrole složení – thajské kari pasty obvykle obsahují krevetovou pastu. Bezpečné je kari připravené s vlastní pastou bez krevet a s rybí omáčkou jen tehdy, nemá-li host alergii i na ryby.
4
Proč doporučení „do lednice do 1 hodiny“ platí, i když tabulka ukazuje 10⁵ na lince až po 7,75 h?
Model počítá s výchozí kontaminací 10³ KTJ/g; rýže jich ale může mít i víc a cereulid vzniká už během růstu. Pravidlo také musí platit pro velké várky, horký den a opakované ohřívání. Bezpečnostní rezerva je proto několikanásobná.
Co si odnést
  • Amylóza dělá rýži sypkou a po vychladnutí tvrdou (retrogradace), amylopektin lepivou; lepkavá rýže má amylózy pod 2 %.
  • Spory Bacillus cereus přežijí vaření, toxin cereulid přežije ohřátí: rýži zchlaďte do hodiny, skladujte nejvýš den.
  • Sója, lepek, arašídy, sezam, ryby, korýši a měkkýši se skrývají hlavně v omáčkách a pastách.
Receptář

Receptář: přes 200 asijských jídel krok za krokem

Recepty od jasmínové rýže a základních omáček přes nudle, knedlíčky a dim sum, jídla z woku, ryby, tofu a polévky po kari, saláty a sladké tečky. Čína, Thajsko, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Filipíny, k tomu pár korejských přesahů. Každý recept je psaný pro začátečníka: suroviny pod názvy, pod kterými je koupíte v Česku, s náhradou, když je nenajdete, gramy místo „hrnků“, schéma postupu, časová osa a vysvětlení kuchařských výrazů přímo v textu.

U každého receptu stránka spočítá živiny a sůl na porci, alergeny podle nařízení EU, odhad pálivosti z množství chilli (stejně jako laboratoř v kapitole 11) a uvede, odkud jídlo pochází. Počet porcí změníte tlačítky − a +, navážky se přepočítají. Režim Vařit krok za krokem ukáže jeden krok velkým písmem s minutkou. U jídel z woku platí pravidlo z kapitoly 9: na domácím sporáku smažte po menších dávkách a mezi nimi nechte wok znovu rozpálit.

Receptář se načítá…

Bezpečně Horký olej, rýže, chilli, alergeny

Do rozpáleného oleje vkládejte suroviny osušené a od sebe; zahořelý olej nikdy nehaste vodou – přiklopte poklicí a vypněte hořák. Uvařenou rýži, kterou nesníte hned, rozprostřete, do hodiny dejte do lednice a spotřebujte do druhého dne (kapitola 12). Ostré chilli krájejte v rukavicích a nesahejte si do očí. Drůbež a mleté maso propečte do jádra aspoň na 74 °C, ryby a plody moře kupujte čerstvé a skladujte v lednici.

Alergeny jsou odvozené jen ze složení receptu podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011. Sójová, ústřicová a hoisin omáčka obvykle obsahují pšenici, kari pasty krevety, rybí omáčka ryby – při alergii vždy čtěte složení konkrétního výrobku. Pálivost je odhad; chilli si dávkujte podle sebe, dětem jídlo ochuťte až na talíři.

Recepty jsou obvyklé domácí postupy ověřené proti odborné literatuře uvedené v příloze C, zaokrouhlené na kuchyňské míry. Japonské a indické kuchyni se tento průvodce věnuje jen okrajově – v receptáři jsou jen jídla, která se s regionem potkávají.

PřílohaA

Slovníček

PřílohaB

Vzorce a hodnoty na jednom místě

Základy (kapitoly 1–4)

Prohřátí plátku masa (deska tloušťky L, první člen řady)\[t \approx \frac{L^2}{\pi^2 \alpha}\,\ln\frac{4}{\pi\,\theta},\qquad \theta = \frac{T - T_s}{T_0 - T_s}\]
Voda na rýži a sůl v jídle\[V_\text{voda} = a\,m + e_1 A\,t_1 + e_2 A\,t_2,\qquad S = \sum_i n_i\,s_i,\qquad S_\text{porce} = \frac{S}{p}\]

Střední škola (kapitoly 5–8)

Zahuštění škrobem a těsto na knedlíčky\[m_\text{škrob} = k\,\frac{V}{100},\qquad m_\text{mouka} = \frac{(1+r)\,n\,w}{1 + h + s}\]
Stevensův zákon a doba dušení rendangu\[\psi = k\,\varphi^{\,n},\qquad t = \frac{W_0 - w\,m_\text{maso}}{r}\]

Vysoká škola (kapitoly 9–12)

Teplo uložené ve woku a tepelná bilance\[Q = m\,c\,\Delta T,\qquad C_w\frac{\mathrm dT_w}{\mathrm dt} = \eta P - hA(T_w - T_a) - \varepsilon\sigma A(T_w^4 - T_a^4) - h_cA_c(T_w - T_f) - \dot Q_\text{odpar}\]
Yamaguchiho rovnice umami a pálivost jídla\[y = u + 1\,218\,u\,v,\qquad \text{SHU}_\text{jídlo} = \frac{\text{SHU}_\text{chilli}\,m_\text{chilli}}{m_\text{jídlo}},\qquad c\,[\text{ppm}] \approx \frac{\text{SHU}}{16}\]
Newtonovo chladnutí a Ratkowského model růstu\[T(t) = T_a + (T_0 - T_a)\,e^{-t/\tau},\qquad \sqrt{\mu} = b\,(T - T_\text{min})\left(1 - e^{c\,(T - T_\text{max})}\right)\]
Tab. B.1Hodnoty, které se hodí znát
VeličinaHodnota
propečení masa (jádro)drůbež a mleté maso aspoň 74 °C; kachní a vepřové v receptech také
voda na rýži (na 100 g, s poklicí)jasmínová 130 ml, dlouhozrnná a basmati 145 ml, kulatozrnná 120 ml + odpar; lepkavá rýže namočit a vařit v páře
sůl v omáčkách (na lžíci 15 ml)rybí 3,5 g, světlá sójová 2,6 g, doubanjiang 2,4 g, ústřicová 2,1 g, hoisin 1,3 g; WHO: méně než 5 g soli denně
wok z uhlíkové oceli 1,6 kgtepelná kapacita asi 844 J/K, tj. 84 kJ na 100 °C; dávka na domácím hořáku nejvýš 250–300 g
výkon do wokuběžný hořák asi 0,9 kW, velký 1,8 kW, indukce 2,4 kW, profesionální 6 kW
bod zakouřenírafinované oleje asi 220–230 °C, nerafinovaný sezamový asi 175 °C; PTFE nepřehřívat nad 260 °C
solanka a zránísójová omáčka asi 18 % soli, 6 měsíců a víc; rybí omáčka ryby : sůl 3 : 1, 12–18 měsíců
glutamát sodný (EFSA 2017)skupinová ADI 30 mg/kg tělesné hmotnosti denně pro přidané glutamáty (E 620–E 625)
pálivost1 ppm kapsaicinoidů ≈ 16 SHU; čistý kapsaicin asi 16 milionů SHU; TRPV1 se otvírá nad 43 °C
amylózalepkavá rýže pod 2 %, jasmínová 14–18 %, basmati 22–25 %; mazovatění rýže 65–80 °C
uvařená rýžezchladit do 1 h, v lednici nejvýš 1 den, ohřát jen jednou; B. cereus roste asi 10–50 °C, cereulid snese 126 °C po 90 min
PřílohaC

Zdroje a předpoklady

Právní předpisy a instituce (ověřeno 16. 11. 2026)

  • Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, čl. 9 odst. 1 písm. c), čl. 21, příloha II (14 alergenů).
  • Nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách, příloha II (glutamová kyselina a glutamáty E 620–E 625). Nařízení Komise (EU) 2023/915 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách (3-MCPD v hydrolyzované rostlinné bílkovině a sójové omáčce).
  • Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, čl. 5 (HACCP), příloha II.
  • EFSA ANS Panel: Re-evaluation of glutamic acid (E 620), sodium glutamate (E 621), potassium glutamate (E 622), calcium glutamate (E 623), ammonium glutamate (E 624) and magnesium glutamate (E 625) as food additives. EFSA Journal 15 (2017), 4910.
  • EFSA BIOHAZ Panel: Risks for public health related to the presence of Bacillus cereus and other Bacillus spp. including Bacillus thuringiensis in foodstuffs. EFSA Journal 14 (2016), 4524.
  • Food Standards Agency (UK) a NHS: doporučení k bezpečnému chlazení, skladování a ohřívání rýže (zchladit do 1 hodiny, skladovat nejvýš 1 den, ohřát jen jednou). WHO: Guideline: Sodium intake for adults and children (2012) – méně než 5 g soli denně.
  • Tísňová volání 155, 112, hasiči 150; Toxikologické informační středisko (VFN Praha) 224 919 293, 224 915 402. Ověřeno 16. 11. 2026.

Literatura

  • McGee, H.: On Food and Cooking: The Science and Lore of the Kitchen. 2. vyd. New York: Scribner, 2004.
  • López-Alt, J. K.: The Wok: Recipes and Techniques. New York: W. W. Norton, 2022. Dunlop, F.: Every Grain of Rice: Simple Chinese Home Cooking. London: Bloomsbury, 2012. Dunlop, F.: The Food of Sichuan. London: Bloomsbury, 2019. Thompson, D.: Thai Food. London: Pavilion, 2002.
  • Incropera, F. P.; DeWitt, D. P.; Bergman, T. L.; Lavine, A. S.: Fundamentals of Heat and Mass Transfer. 6. vyd. Hoboken: Wiley, 2007 (nestacionární vedení tepla, sálání).
  • Ko, H.; Hu, D. L.: The physics of tossing fried rice. Journal of the Royal Society Interface 17 (2020), 20190622.
  • Ikeda, K.: New seasonings. Journal of the Chemical Society of Tokyo 30 (1909), 820–836; anglický překlad Chemical Senses 27 (2002), 847–849. Yamaguchi, S.: The synergistic taste effect of monosodium glutamate and disodium 5′-inosinate. Journal of Food Science 32 (1967), 473–478.
  • Nelson, G.; Chandrashekar, J.; Hoon, M. A. a kol.: An amino-acid taste receptor. Nature 416 (2002), 199–202. Zhang, F.; Klebansky, B.; Fine, R. M. a kol.: Molecular mechanism for the umami taste synergism. PNAS 105 (2008), 20930–20934.
  • Luh, B. S.: Industrial production of soy sauce. Journal of Industrial Microbiology 14 (1995), 467–471. Lopetcharat, K.; Choi, Y. J.; Park, J. W.; Daeschel, M. A.: Fish sauce products and manufacturing: a review. Food Reviews International 17 (2001), 65–88.
  • Scoville, W. L.: Note on capsicums. Journal of the American Pharmaceutical Association 1 (1912), 453–454. Caterina, M. J.; Schumacher, M. A.; Tominaga, M.; Rosen, T. A.; Levine, J. D.; Julius, D.: The capsaicin receptor: a heat-activated ion channel in the pain pathway. Nature 389 (1997), 816–824. Tewksbury, J. J.; Nabhan, G. P.: Directed deterrence by capsaicin in chillies. Nature 412 (2001), 403–404.
  • Hagura, N.; Barber, H.; Haggard, P.: Food vibrations: Asian spice sets lips trembling. Proceedings of the Royal Society B 280 (2013), 20131680.
  • Juliano, B. O.: Rice in Human Nutrition. Řím: FAO a IRRI, 1993 (amylóza, mazovatění, odrůdy).
  • Mortimer, P. R.; McCann, G.: Food-poisoning episodes associated with Bacillus cereus in fried rice. The Lancet 303 (1974), 1043–1045. Rajkovic, A.; Uyttendaele, M.; Vermeulen, A. a kol.: Heat resistance of Bacillus cereus emetic toxin, cereulide. Letters in Applied Microbiology 46 (2008), 536–541. Ratkowsky, D. A.; Lowry, R. K.; McMeekin, T. A.; Stokes, A. N.; Chandler, R. E.: Model for bacterial culture growth rate throughout the entire biokinetic temperature range. Journal of Bacteriology 154 (1983), 1222–1226.

Modelové předpoklady

Laboratoře jsou výukové modely s parametry zvolenými podle typických hodnot z literatury a praxe: profily regionálních kuchyní (odborný odhad autorů, ne měření), prohřátí plátku masa (Fourierova řada pro desku a kostku), voda na rýži (nasáknutí podle odrůdy a odpar podle plochy hrnce), sůl z omáček (typické hodnoty výrobků), zahuštění škrobem a těsto na knedlíčky (kuchařské poměry), vyvažování zálivky (Stevensův zákon se vzájemným tlumením), rendang (konstantní odpar), wok (tepelná bilance se ztrátami konvekcí a sáláním a s odparem šťávy), umami (Yamaguchiho rovnice s typickými obsahy glutamátu a nukleotidů), pálivost (orientační SHU) a Bacillus cereus (Newtonovo chladnutí a Ratkowského model). Všechna čísla v textu spočítal kontrolní skript ze stejných modelů. Neslouží jako technologický předpis ani k hodnocení konkrétních výrobků.

Interaktivní průvodce Asijská kuchyně: Čína a jihovýchodní Asie (listopad 2026). Studijní materiál; nenahrazuje kuchařskou školu, odborné školení, lékaře ani výživového poradce. Při alergii se řiďte lékařem a čtěte složení výrobků. Průvodce nejmenuje značky, výrobce ani obchody.