Asijská kuchyně
Čína a jihovýchodní Asie –
wok, rýže, nudle, omáčky a kari
Do woku rozpáleného na 280 °C dopadne 300 g studené rýže z lednice. Na profesionálním hořáku, který do woku dodá asi 6 kW, kuchař rýži přehazuje zhruba třikrát za sekundu a wok zůstane horký; na běžném domácím hořáku by teplota spadla pod 120 °C a rýže by se dusila. Ukazatele počítá model tepelné bilance woku z kapitoly 9, přepínačem pod animací porovnáte oba hořáky.
Jak průvodce používat
Čínská a jihovýchodoasijská jídla patří k nejoblíbenějším, a přesto je doma často zklameme: maso ve woku pustí vodu, rýže se slepí, kari je ploché a polévka pho chutná jako vývar. Průvodce vysvětluje, proč to tak je. Začíná mapou chutí, wokem, rýží a spíží asijských omáček, pokračuje technikami a regionálními kuchyněmi Číny, Thajska, Vietnamu, Indonésie, Malajsie a Filipín a končí fyzikou woku, chemií kvašení a umami, pálivostí a škrobem rýže tak, jak je vykládají úvodní vysokoškolské kurzy potravinářství. Na konci čeká receptář s 200 jídly krok za krokem.
Tři patra každé kapitoly. Nahoře krátké vysvětlení a laboratoř nebo minihra, kde si věc vyzkoušíte posuvníky. Pod ní mise za XP. Dole rozbalovací teorie pro ty, kdo chtějí jít do hloubky: definice, vzorce, řešené příklady a příklady k procvičení s úplným řešením. Teorie bývá o úroveň náročnější než úvodní text. Barevná tečka v obsahu ukazuje úroveň kapitoly. Postup se ukládá jen ve vašem prohlížeči.
Mapa průvodce
| Kapitola | Úroveň | Co se naučíte |
|---|---|---|
| 1 Mapa chutí | základy | pšeničný sever a rýžový jih Číny, země jihovýchodní Asie, společný stůl, vyvažování chutí |
| 2 Wok, nůž a příprava | základy | druhy woků a vypálení, čínský sekáček, krájení na wok, mise en place, proč tenké plátky |
| 3 Rýže a nudle | základy | druhy rýže, absorpční metoda a poměr vody, lepkavá rýže, pšeničné, rýžové a skleněné nudle |
| 4 Omáčky, koření a spíž | základy | sójová, ústřicová a rybí omáčka, pasty a fermentované základy, pětikoření a sečuánský pepř, sůl v omáčkách |
| 5 Techniky čínské kuchyně | střední škola | stir-fry, velvetting, pára, červené dušení, zahušťování škrobem, smažení |
| 6 Regionální kuchyně a dim sum | střední škola | S’-čchuan, Kanton, Šanghaj, Peking, osm velkých kuchyní, knedlíčky a těsta |
| 7 Thajsko a Vietnam | střední škola | kari pasty, rovnováha sladké, kyselé, slané a pálivé chuti, pho, závitky, nuoc cham |
| 8 Indonésie, Malajsie, Filipíny | střední škola | sambal, rendang, satay, laksa, adobo, sinigang; Korea jako přesah |
| 9 Fyzika woku | vysoká škola | tepelná bilance woku, výkon hořáku, přestup tepla, Leidenfrostův jev, wok hei a fyzika přehazování |
| 10 Chemie fermentace a umami | vysoká škola | koji a sójová omáčka, rybí omáčka, glutamát a nukleotidy, Yamaguchiho synergie, glutamát a zdraví |
| 11 Kapsaicin a Scoville | vysoká škola | kapsaicinoidy a TRPV1, Scovilleho stupnice a HPLC, rozpustnost, sanšool |
| 12 Škrob rýže a bezpečnost | vysoká škola | amylóza a amylopektin, želatinace a retrogradace, Bacillus cereus a chlazení, alergeny v asijské kuchyni |
Co budete potřebovat
Pro úvodní texty a laboratoře stačí procenta, přepočet jednotek (g, ml, °C, kW) a dosazení do vzorce. Rozbalovací teorie ve vysokoškolské části používá exponenciálu, logaritmus a jednoduchou diferenciální rovnici tepelné bilance; kdo je nezná, může odvození přeskočit a pracovat s výsledkem.
- Nože, tepelné úpravy, omáčky evropské kuchyně, teplotu jádra masa a hygienu vykládá průvodce Vaření od základů. Zde na něj navazujeme a opakujeme jen to, co wok a asijská kuchyně potřebují jinak.
- Japonskou kuchyni a sushi a indickou kuchyni vykládají samostatní průvodci; zde je zmiňujeme jen tam, kde se kuchyně potkávají (umami, sójová omáčka, kari).
- Kvašení zeleniny, kimči a domácí fermentace vykládá průvodce Zavařování, kvašení a fermentace, čaj průvodce Čaj a čajová kultura, gril a žár Grilování a uzení, kynutá těsta Pečení chleba a kvásek.
Modelové předpoklady
Laboratoře počítají se zjednodušenými modely z odborné literatury. Jsou to výukové modely, ne technologické předpisy: skutečný wok, rýže i chilli se chovají podobně, ale ne přesně stejně. Zdroje a datum ověření jsou v příloze C.
| Model | Předpoklad | Kapitoly |
|---|---|---|
| wok | uhlíková ocel 1,6 kg, \(c = 490\) J/(kg·K) + 30 g oleje → tepelná kapacita asi 844 J/K; ztráty sáláním (\(\varepsilon = 0{,}85\)) a prouděním z plochy 0,12 m² | 2, 9 |
| hořáky | běžný plynový 2 kW, velký domácí 4 kW (účinnost 45 %), indukce 3 kW (80 %), profesionální wokový 20 kW (30 %) | 9 |
| jídlo ve woku | \(c = 3\,600\) J/(kg·K), z lednice 6 °C, hotovo při průměrných 75 °C; nad 45 °C pouští šťávu (až 15 % hmotnosti) | 2, 9 |
| vedení tepla v plátku | difuzivita masa \(1{,}3\cdot 10^{-7}\) m²/s, povrch 100 °C, start 5 °C | 2 |
| rýže | vsáknutá voda: jasmínová 1,30×, dlouhozrnná a basmati 1,45×, kulatozrnná 1,20× hmotnosti; odpar podle plochy hrnce | 3 |
| sůl v omáčkách | na lžíci 15 ml: světlá sójová 2,6 g, rybí 3,5 g, ústřicová 2,1 g, hoisin 1,3 g, doubanjiang 2,4 g – podle typických etiket | 4 |
| vnímání chuti | Stevensův mocninný zákon, vzájemné tlumení kyselé a sladké chuti – kvalitativní model | 7 |
| umami | Yamaguchiho rovnice \(y = u + 1218\,u v\); obsah glutamátu a nukleotidů z tabulek (orientačně) | 10 |
| pálivost | střední hodnoty SHU odrůd, 1 ppm kapsaicinoidů ≈ 16 SHU | 11 |
| Bacillus cereus | Ratkowského model růstu (8–50 °C, zdvojení za 25 min při 37 °C), počáteční 10³ KTJ/g, riziko od 10⁵ KTJ/g | 12 |
Čtyři druhy rámečků
Řešený příklad, který si můžete přepočítat. Všechna čísla v příkladech, laboratořích a procvičení jsou spočítaná skriptem.
Jak se věc dělá v praxi, doma i v profesionální kuchyni, a odkud pochází.
Pravidlo palce nebo způsob, jak si věc zapamatovat.
Častá chyba, mýtus nebo bezpečnostní upozornění.
Studijní materiál, nenahrazuje učebnici ani výuku, odborné hygienické školení, technologický předpis ani lékaře. Doporučené teploty a časy jsou obecná doporučení institucí (WHO, EFSA, britská FSA, české předpisy) s odkazem v příloze C. Pálivá jídla a silné alergeny (arašídy, sezam, sója, ryby, korýši, měkkýši, lepek) mohou být pro některé lidi nebezpečné – u každého receptu jsou uvedeny. Průvodce nejmenuje značky, výrobce, obchody ani restaurace; asijské suroviny označuje názvy, pod kterými se v Česku prodávají, s náhradou z běžného obchodu. Údaje ověřeny 16. 11. 2026.
Rozsahem odpovídá: kapitoly 1–4 tématům RVP ZV (Člověk a svět práce – příprava pokrmů; Člověk a zdraví; Člověk a společnost – kultury světa); kapitoly 5–8 odborným předmětům středních škol oboru Kuchař – číšník (65-51-H/01) a maturitního oboru Gastronomie (65-41-L/01) – technologie přípravy pokrmů, gastronomie zahraničních kuchyní, potraviny a výživa; kapitoly 9–12 a rozbalovací teorie úvodním vysokoškolským kurzům potravinářské chemie, potravinářské mikrobiologie a fermentačních technologií, fyzikálních vlastností potravin, senzorické analýzy a bezpečnosti potravin.
Bezpečně u woku
Asijská kuchyně přidává ke kuchyňským rizikům tři vlastní: rozpálený olej ve woku, páry z pálivého chilli a silné alergeny, které se v omáčkách a pastách skrývají. Pár zásad většině nehod předejde. V ohrožení života volejte 155 (záchranná služba), 150 (hasiči) nebo 112.
Horký olej a plamen
Voda se pod hladinou horkého oleje okamžitě vypaří, zvětší objem asi 1 700krát a vymrští hořící olej do prostoru. Hořící wok přiklopte poklicí, plechem nebo hasicí rouškou, vypněte hořák, nechte přikryté a wok nepřenášejte. Šíří-li se oheň, opusťte místnost, zavřete dveře a volejte 150 nebo 112.
- Suroviny do woku osušte. Mokrá zelenina nebo maso v rozpáleném oleji prská. Pokládejte je do woku směrem od sebe, ne shora z výšky.
- Wok musí stát pevně. Wok s kulatým dnem na domácí desce postavte na kovový kroužek (stojánek); na sklokeramice a indukci používejte wok s plochým dnem. Rukojeť otočte od okraje linky.
- Plameny nad wokem („wok hei“ z profesionálních kuchyní) doma nenapodobujte nakláněním woku do plamene ani flambováním pod digestoří – zapálí se tuk v digestoři.
- Smažení ve větším množství oleje (jarní závitky, wontony): olej nejvýš do třetiny hloubky woku, teplota 170–180 °C (v provozovnách je limit 180 °C, vyhláška č. 121/2023 Sb.), teploměr, nikdy bez dozoru. Kouřící olej je přehřátý – stáhněte ho z ohně.
Popálení a opaření
Popálené místo chlaďte co nejdřív čistou chladnou (ne ledovou) tekoucí vodou nejméně 20 minut, sundejte prstýnky, puchýře nepropichujte a ránu volně překryjte čistou fólií (doporučení Evropské rady pro resuscitaci, ERC 2021). K lékaři patří popáleniny větší než dlaň, na obličeji, rukou a kloubech, hluboké popáleniny a vždy malé děti. Pára z bambusového košíku popálí hůř než vroucí voda – víko zvedejte směrem od sebe.
Chilli a jeho páry
- Po krájení chilli si umyjte ruce mýdlem (kapsaicin je mastný, sama voda ho neodstraní) a nesahejte si do očí; s nosiči kontaktních čoček pracujte v jednorázových rukavicích.
- Při opékání sušeného chilli ve woku se uvolňují dráždivé páry – zapněte digestoř, otevřete okno a nechte děti a lidi s astmatem mimo kuchyň. Spálené chilli vyhoďte.
- Zasažené oko vyplachujte velkým množstvím vlažné vody. Pálení v ústech zmírní mléko, jogurt nebo rýže, ne voda (kapitola 11).
- Velmi pálivá jídla a „výzvy“ s extrémně pálivými přípravky nejsou pro děti; u dospělých mohou vyvolat zvracení, bolest na hrudi a v ojedinělých případech vážné zdravotní komplikace.
Alergeny: kde se schovávají
Asijská kuchyně pracuje s několika z 14 alergenů podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011 současně, často skrytě v omáčkách a pastách. Při vaření pro alergika čtěte etiketu každé omáčky a oddělte nádobí, wok i olej na smažení. Přehled je v kapitole 12.
| Surovina | Obsahuje | Náhrada pro alergika |
|---|---|---|
| sójová omáčka | sóju a obvykle pšenici (lepek) | tamari bez pšenice (ověřte „bez lepku“); při alergii na sóju kokosová „aminos“ omáčka |
| ústřicová omáčka | měkkýše, často pšenici a sóju | houbová „ústřicová“ omáčka ze shiitake |
| rybí omáčka, krevetová pasta, kari pasty | ryby, korýše | sójová omáčka, kari pasty bez krevet (čtěte etiketu) |
| satay, pad thai, kung pao, gado-gado | arašídy | slunečnicová semínka, pražené kokosové chipsy |
| sezamový olej, chilli olej, tahini | sezam | olej bez sezamu, pražený česnek |
| plátky na wontony a knedlíčky, vaječné nudle | lepek, vejce | rýžový papír, rýžové a skleněné nudle |
Anafylaxe – otok rtů a hrdla, dušnost, kopřivka, zvracení, pokles tlaku – je život ohrožující stav: volejte 155, pomozte postiženému použít předepsaný adrenalinový autoinjektor a nenechávejte ho samotného.
Rýže a bakterie
Spory bakterie Bacillus cereus přežívají vaření rýže. Uvařenou rýži a nudle, které nesníte hned, do hodiny zchlaďte rozprostřené na talíři, uložte do lednice a spotřebujte do druhého dne; ohřívejte jen jednou a do horka. Rýže, která stála přes noc na lince, patří do odpadu – toxin ohřátím nezmizí (kapitola 12).
155 zdravotnická záchranná služba · 150 hasiči · 158 policie · 112 jednotné evropské číslo · Toxikologické informační středisko 224 919 293, 224 915 402. Čísla ověřena 16. 11. 2026.
Mapa chutí: Čína a jihovýchodní Asiezáklady
„Asijská kuchyně“ není jedna kuchyně. Jen Čína jich má desítky a jihovýchodní Asie dalších dvanáct zemí. Spojuje je rýže, wok nebo hrnec nad ohněm, fermentované omáčky a umění vyvážit v jednom jídle několik chutí. Kdo pochopí, odkud jídlo pochází a co v něm má hrát hlavní roli, uvaří ho i bez přesného receptu.
Jako Evropa: italská, francouzská a česká kuchyně mají společné základy (pšenici, máslo nebo olivový olej, víno), a přesto byste svíčkovou s lasagnemi nezaměnili. Stejně se liší s’-čchuanské mapo tofu, kantonské knedlíčky v páře a thajské zelené kari.
+Teorie: oblasti, dějiny výměn, stolování a rovnováha chutí
1.1Dvě velké kuchyňské oblasti
Čínská kuchyně je soubor regionálních kuchyní, které se tradičně dělí na „osm velkých kuchyní“ (kapitola 6). Nejhrubší dělení je klimatické: sever (Peking, Šan-tung, Šan-si) je sušší a chladnější, pěstuje se tam pšenice a proso, a proto se jí víc nudlí, knedlíčků jiaozi a kynutých bulek. Jih (Kanton, S’-čchuan, Šanghaj a delta Jang-c’-ťiang) je teplý a vlhký a rýže se tam sklízí i dvakrát ročně.Chinese regional cuisines, wheat north – rice south
Jihovýchodní Asie se dělí na pevninskou (Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža, Vietnam) a ostrovní (Malajsie, Singapur, Brunej, Indonésie, Východní Timor, Filipíny). Pevninská kuchyně stojí na rýži, rybí omáčce a čerstvých bylinkách; ostrovní na kokosovém mléce, chilli pastách sambal a koření, kterým byly „Kořenné ostrovy“ (Moluky) proslulé.Southeast Asia, mainland and maritime
1.2Dějiny výměn
- Rýže byla domestikována v Číně v povodí Jang-c’-ťiang (odrůdová skupina japonica) před zhruba 9 000 lety; odtud a z dalších center se šířila do celé monzunové Asie.
- Čínští obchodníci a přistěhovalci přinesli do jihovýchodní Asie nudle, wok, sójovou omáčku a tofu – proto jsou tam pad see ew, mie goreng nebo pancit. V Malajsii a Singapuru z prolnutí čínské a malajské kuchyně vznikla kuchyně Peranakan (Nyonya).
- Indie ovlivnila kari a koření (massaman v Thajsku, kari v Malajsii a Indonésii).
- Kolumbovská výměna: chilli, arašídy, kukuřice, rajčata a ananas přišly z Ameriky v 16.–17. století přes portugalské a španělské obchodníky. Pálivost s’-čchuanské a thajské kuchyně je tedy „mladá“ – asi 300–400 let; dřív pálil hlavně pepř, zázvor a sečuánský pepř.Columbian exchange
1.3Stolování
V Číně a ve většině jihovýchodní Asie se jídla sdílejí: na stole stojí několik mís (maso, zelenina, polévka) a každý má vlastní misku rýže. Proto jsou jednotlivá jídla výraznější – „dochucuje“ je rýže. Hůlky se používají v Číně a ve Vietnamu; v Thajsku, Indonésii, Malajsii a na Filipínách se jí lžící v pravé ruce a vidličkou v levé, kterou se jídlo jen přisouvá. Hůlky se nezapichují svisle do rýže – připomíná to vonné tyčinky při pohřebních obřadech.
Pro sdílenou večeři počítejte asi jedno hlavní jídlo na osobu a polévku pro všechny, k tomu 75 g syrové rýže na osobu. Kombinujte techniky (jedno z woku, jedno dušené, jedno v páře nebo studené) a chutě (pálivé vedle jemného), ať se jídla nepřekřikují.
1.4Rovnováha chutí
Čínská kuchařská tradice mluví o pěti chutích (sladká, kyselá, hořká, pálivá, slaná), které mají být v jídle i v celém menu v rovnováze; sladkokyselá chuť (tchang-cu) je jejím nejznámějším příkladem. Thajská kuchyně staví na souhře slaného (rybí omáčka), kyselého (limetka, tamarind), sladkého (palmový cukr) a pálivého (chilli), vietnamská přidává hodně čerstvých bylinek a zeleniny, které jídlo „ochladí“. Vyvažování chutí podrobně počítá laboratoř v kapitole 7, umami kapitola 10.flavour balance
Univerzální „asijská směs“ (sójová omáčka + zázvor + česnek) dělá z každého jídla totéž. Thajské jídlo bez rybí omáčky a limetky nebo s’-čchuanské bez doubanjiangu a sečuánského pepře ztratí to podstatné. Kapitola 4 ukazuje, která surovina patří ke které kuchyni.
1.5Procvičení
- Sever Číny jí víc pšenice (nudle, knedlíčky), jih rýži; jihovýchodní Asie se dělí na pevninskou a ostrovní.
- Chilli, arašídy a rajčata přišla z Ameriky teprve v 16.–17. století.
- Jídla se sdílejí s rýží, proto jsou výrazná; v jednom jídle se vyvažuje slané, kyselé, sladké a pálivé.
Wok, nůž a přípravazáklady
Wok je jednoduchá a geniální pánev: tenký kov se rychle rozpálí, vypouklé dno soustředí žár do středu a po šikmých stěnách se dá jídlo přehazovat i odsunout stranou. Jídlo z woku se ale vaří minuty, takže o výsledku rozhoduje to, co se stane předtím – jak tenko nakrájíte a jestli máte všechno připravené.
Kuchař u woku je jako bubeník: jakmile hudba začne, nemůže si jít pro paličky. Všechno – nakrájené maso, zelenina, rozmíchaná omáčka, škrobová kaše – musí ležet na dosah dřív, než zapálí plamen.
+Teorie: druhy woků a vypálení, nůž a krájení, proč tenko, mise en place
2.1Druhy woků
| Materiál | Vlastnosti | Pro koho |
|---|---|---|
| uhlíková ocel 1,5–2 mm | rychle se rozpálí i vychladne, lehká, po vypálení nepřilne; rezaví, nesmí do myčky | klasická volba; doma průměr 30–36 cm |
| litina (tenká čínská / silná) | drží teplo – po přidání jídla méně chladne, ale pomalu se rozpaluje a je těžká | slabší hořáky; dušení |
| nerez vícevrstvá | nerezaví, myčka, ale víc přilne a hůř vede teplo | kdo nechce wok udržovat |
| s nepřilnavým povrchem | nic nepřilne, ale povrch se nemá přehřívat (rozklad nad asi 260 °C) – na prázdný rozpálený wok se nehodí | jen na mírnější smažení |
Dno kulaté soustředí žár do středu a nejlépe se v něm přehazuje, potřebuje ale plynový hořák a kroužek. Na sklokeramice a indukci je nutné ploché dno – indukce ohřívá jen tu část, která leží na desce.carbon steel wok, round and flat bottom
2.2Vypálení a údržba
Nový wok z uhlíkové oceli je natřený ochranným olejem nebo lakem, který se musí vydrhnout. Pak se wok vypálí: rozpálí se, potře tenkou vrstvou oleje s vyšším bodem kouření a zahřívá, dokud olej nepřestane kouřit; postup se opakuje 3–4×. Nenasycené mastné kyseliny oleje při vysoké teplotě oxidují a polymerují na tvrdou tmavou vrstvu, na které se méně lepí a která chrání kov před rzí.seasoning, polymerization
- Po vaření wok umyjte horkou vodou a kartáčem bez saponátu (nebo jen s kapkou), osušte na plotně a potřete pár kapkami oleje.
- Kyselá jídla (rajčata, ocet, tamarind) dlouho ve woku nenechávejte – vrstvu narušují.
- Rez odstraňte drátěnkou a wok znovu vypalte. Tmavé skvrny jsou žádoucí, lepkavá vrstva znamená moc oleje.
Vypalování dělejte pod zapnutou digestoří nebo venku na plynovém vařiči, s otevřeným oknem, bez dětí v kuchyni. Wok držte za rukojeť chráněnou utěrkou, horký olej netřete holou rukou, ale smotaným papírovým ubrouskem v kleštích.
2.3Nůž a krájení
Čínská kuchyně si vystačí s jedním nožem: čínským sekáčkem (cchaj-tao) se širokou tenkou čepelí. Krájí se jím zelenina i maso, plochou čepele se rozmačká česnek a přenesou nakrájené suroviny do woku. Tenký sekáček na zeleninu není na kosti – ty se sekají těžším. Bezpečné držení („medvědí tlapka“) a broušení podrobně vykládá průvodce Vaření od základů.Chinese cleaver
2.4Proč se na wok krájí tenko
Teplo proniká do masa vedením. Doba, za kterou se střed prohřeje, roste se čtvercem tloušťky: dvakrát silnější plátek potřebuje čtyřikrát delší čas. Pro desku tloušťky \(L\), jejíž povrch má teplotu \(T_s\), platí pro střed s dobrou přesností první člen Fourierovy řady.conduction, Fourier number
\(T_0\) je počáteční teplota, \(\alpha\) teplotní vodivost (difuzivita, pro maso asi \(1{,}3\cdot 10^{-7}\) m²/s). Kostka se prohřívá ze tří směrů; její bezrozměrná teplota je součinem tří desek, \(\theta_\text{kostka} = \theta_\text{deska}^3\), a proto je kostka s hranou \(L\) hotová rychleji než plátek tloušťky \(L\).
Povrch 100 °C, start 5 °C, cíl 74 °C: \(\theta = (74-100)/(5-100) = 0{,}274\). Pro 5 mm: \(t = \frac{0{,}005^2}{9{,}87\cdot 1{,}3\cdot 10^{-7}}\cdot\ln\frac{4}{\pi\cdot 0{,}274} = 19{,}5\cdot 1{,}54 = 30\) s. Plátek 10 mm potřebuje 120 s, 20 mm už 479 s (8 minut) – na wok příliš. Kostka s hranou 15 mm (kung pao) je hotová za 118 s.
| Tloušťka | plátek | kostka |
|---|---|---|
| 3 mm | 11 s | 5 s |
| 5 mm | 30 s | 13 s |
| 10 mm | 120 s | 52 s |
| 15 mm | 270 s | 118 s |
| 20 mm | 479 s | 209 s |
| 30 mm | 1 078 s | 471 s |
Tenké plátky se nejlépe krájejí z masa, které 20–30 minut poleželo v mrazáku – ztuhne, ale nezmrzne. Ostrý nůž pak projede bez tlaku.
2.5Mise en place a pořadí
Než zapálíte hořák, mějte v miskách: maso v marinádě, zeleninu rozdělenou podle doby vaření, aromatické suroviny (česnek, zázvor, jarní cibulka, chilli), rozmíchanou omáčku, škrobovou kaši a talíř na hotové jídlo. Do woku jde nejdřív to, co se vaří nejdéle (maso, mrkev, brokolice), nakonec to, co se má jen prohřát (listy, bylinky, ořechy). Pořadí procvičuje minihra v kapitole 5.mise en place
2.6Procvičení
- Wok z uhlíkové oceli se vypálí olejem a udržuje bez saponátu; na indukci a sklokeramice wok s plochým dnem.
- Doba prohřátí roste se čtvercem tloušťky – plátky 3–5 mm, kostičky 1–1,5 cm, stejná velikost.
- Všechno nakrájet a připravit předem, do woku podle doby vaření.
Rýže a nudlezáklady
Rýže je v Asii hlavní jídlo, ne příloha – ve více jazycích regionu slovo pro „rýži“ znamená zároveň „jídlo“. Uvařit ji sypkou a přitom vláčnou není věc štěstí, ale poměru vody a druhu zrna. Nudle se pak liší podle toho, z čeho jsou: pšeničné se vaří, rýžové a skleněné se většinou jen namáčejí.
Rýže v hrnci je jako houba v kbelíku: vypije přesně tolik vody, kolik unese. Dáte-li víc, zbytek z ní udělá kaši; dáte-li míň, zůstane tvrdá. Kuchař proto vodu neodhaduje, ale odměřuje – a počítá i s tím, co se odpaří.
+Teorie: druhy rýže, způsoby vaření, poměr vody, nudle a rýžový papír
3.1Druhy rýže
Pěstovaná rýže setá (Oryza sativa) má dvě hlavní skupiny: indica s dlouhým štíhlým zrnem (jasmínová, basmati, většina dlouhozrnné) a japonica s krátkým kulatým zrnem (sushi rýže, rýže na rizoto, česká kulatozrnná). Jak se zrno po uvaření chová, určuje hlavně podíl amylózy ve škrobu (kapitola 12): víc amylózy = sypká, tužší rýže; méně amylózy = měkká, lepivá.indica, japonica, amylose content
| Druh | Amylóza | Po uvaření | Použití |
|---|---|---|---|
| jasmínová | asi 14 % | měkká, voňavá, mírně lepí | Thajsko, jižní Čína; příloha, smažená rýže |
| dlouhozrnná | 20–25 % | sypká, tužší | smažená rýže, nasi goreng |
| basmati | asi 22 % | velmi sypká, dlouhá | kde se rýže nemá lepit |
| kulatozrnná (japonica) | 15–20 % | lepivá, vláčná | rýžová kaše congee, kulové tvary |
| lepkavá | pod 2 % | velmi lepivá, průsvitná | sticky rice, sladká jídla, severní Thajsko a Laos |
Lepkavá rýže neobsahuje lepek – jmenuje se podle lepivosti, kterou dává amylopektin. Celiakové ji smějí.
3.2Způsoby vaření
- Absorpční metoda (v hrnci i v rýžovaru): rýže se propláchne, zalije odměřenou vodou, přivede k varu, pod poklicí na minimu vaří 12–15 minut a 10 minut dojde mimo oheň. Zrna vypijí vodu a dovaří se v páře.
- V páře: lepkavá rýže se namočí na 4–12 hodin, pak se vaří v páře 20–30 minut v košíku vyloženém utěrkou. Ve vodě by se rozvařila na kaši.
- V přebytku vody (jako těstoviny) a slitím: rýže je sypká, ale odchází část škrobu a vitaminů rozpustných ve vodě; v Asii se pro bílou rýži téměř nepoužívá.
- Rýžová kaše (congee, čuk, cháo): 1 díl rýže na 8–12 dílů vody nebo vývaru, vaří se 1–1,5 hodiny do krémové konzistence.
3.3Poměr vody
Voda, kterou odměříte, se rozdělí na vodu vsáknutou do zrn a vodu odpařenou. Vsáknutá je úměrná hmotnosti rýže, odpařená ploše hladiny a době varu – proto malé množství rýže ve velkém hrnci potřebuje poměrně víc vody.water-to-rice ratio
\(m\) je hmotnost syrové rýže v g, \(a\) koeficient vsáknutí podle druhu, \(A\) plocha hladiny v dm², \(t_1\) a \(e_1\) doba a rychlost odparu při varu bez poklice (3 min, 3 g/(min·dm²)), \(t_2\) a \(e_2\) pod poklicí (12 min, 0,3 g/(min·dm²)).
Plocha \(A = \pi\cdot 0{,}9^2 = 2{,}54\) dm². Vsáknutá voda \(1{,}3\cdot 300 = 390\) g, odpar \(3\cdot 2{,}54\cdot 3 + 0{,}3\cdot 2{,}54\cdot 12 = 22{,}9 + 9{,}2 = 32\) g. Celkem 422 ml, tedy asi 420 ml. Uvařená rýže váží \(300 + 390 = 690\) g, to jsou čtyři porce. Objemově: 300 g rýže zabere \(300/0{,}85 = 353\) ml, poměr \(422/353 = 1{,}2\).
V Asii se voda na rýži často měří prstem: ukazováček položený špičkou na rýži, voda má sahat k prvnímu článku (asi 2,5 cm nad rýži). Funguje to pro běžné množství v malém hrnci, protože výška vody nad rýží zhruba odpovídá vodě, kterou zrna vsáknou a odpaří; pro velký hrnec a málo rýže chybuje.
3.4Nudle a rýžový papír
| Nudle | Z čeho | Příprava | Jídla |
|---|---|---|---|
| pšeničné (lamien, lo mein) | pšeničná mouka, voda, sůl, často alkalická voda | vařit 2–5 min | dan dan, lo mein, polévky |
| vaječné | pšeničná mouka, vejce | vařit 3–5 min, propláchnout | chow mein, mie goreng, pancit canton |
| rýžové široké | rýžová mouka, voda | namočit ve vlažné vodě 20–30 min nebo spařit; dovaří se ve woku | pad thai, pad see ew, pho, char kway teow |
| rýžové tenké (vermicelli) | rýžová mouka | spařit nebo vařit 2–3 min | závitky, bún, singapurské nudle |
| skleněné | škrob mungo fazolí | namočit v horké vodě 5–10 min | saláty, polévky, japchae, plněné závitky |
| rýžový papír | rýžová mouka, tapioka, voda | ponořit 2–3 s do vlažné vody | letní závitky gỏi cuốn |
Alkalická voda (roztok uhličitanu sodného a draselného) dává pšeničným nudlím žlutou barvu a pružnost: vyšší pH zpevní lepkovou síť a flavonoidy mouky zežloutnou. Rýžové nudle neobsahují lepek; drží je pohromadě retrogradovaný škrob, proto se nesmí rozvařit – na pad thai se jen namočí a dovaří ve woku v omáčce.alkaline noodles, rice noodles
Uvařené rýže a nudle, které nesníte hned, do hodiny zchlaďte a dejte do lednice (kapitola 12). Spory Bacillus cereus vaření přežijí.
3.5Procvičení
- Druh rýže určuje vodu i výsledek: jasmínová asi 1 : 1,2 objemově, lepkavá jen v páře po namočení.
- Propláchnout, odměřit, 12 minut pod poklicí na minimu, 10 minut dojít, neodkrývat.
- Pšeničné nudle se vaří, rýžové a skleněné se namáčejí; zbytky rýže do hodiny do lednice.
Omáčky, koření a spížzáklady
Chuť asijských jídel nedělá jedna surovina, ale spíž: fermentované omáčky a pasty dodávají sůl a umami, octy a limetka kyselost, cukr zaoblení a koření vůni. Kdo ví, k čemu která omáčka slouží a kolik soli přináší, nemusí kupovat celý regál – stačí deset lahví a sáčků.
Sójová a rybí omáčka jsou v asijské kuchyni tím, čím je v české kuchyni sůl a bujón zároveň. Kdo do jídla dá omáčku a pak ještě sůl „jako obvykle“, má jídlo přesolené – omáčka sůl nepřidává k chuti, ona je sůl.
+Teorie: sójové, rybí a ústřicové omáčky, fermentované pasty, octy, oleje, koření a základní spíž
4.1Sójové omáčky
Sójová omáčka je fermentovaná tekutina ze sóji, pražené pšenice, soli a vody (výroba v kapitole 10). Čínská kuchyně rozlišuje světlou (šeng-čchou, „light“) – tenkou a slanou, na dochucení – a tmavou (lao-čchou, „dark“) – déle zrající, hustší, méně slanou a lehce sladkou, která hlavně barví (červené dušení, smažené nudle). Tamari se vyrábí bez pšenice nebo s minimem pšenice, kecap manis z Indonésie je hustá a sladká díky palmovému cukru.light and dark soy sauce, tamari, kecap manis
4.2Rybí a krevetové omáčky a pasty
Rybí omáčka (thajsky nam pla, vietnamsky nước mắm) vzniká z ančoviček nasolených v poměru asi 3 : 1 a kvašených 12–18 měsíců; enzymy z ryb rozštěpí bílkoviny na aminokyseliny včetně glutamátu. V jídle nepáchne rybinou, ale dodá slanost a plnost. Krevetová pasta (kapi, terasi, belacan) je tuhá fermentovaná pasta z drobných krevet, základ thajských kari past a sambalu.fish sauce, shrimp paste
4.3Husté omáčky
- Ústřicová omáčka – zahuštěný extrakt z ústřic s cukrem a škrobem; sladkoslaná, lesklá, do kantonských jídel z woku (hovězí s brokolicí).
- Hoisin – sladká omáčka ze sójové pasty, česneku a koření; k pekingské kachně, do glazur a marinád (char siu).
- Sladká chilli omáčka – sladkokyselá, jen mírně pálivá, na namáčení.
4.4Fermentované pasty a fazole
Doubanjiang je pasta z fermentovaných bobů (fava) a chilli, nejznámější z okresu Pi-sien u Čcheng-tu; je „duší“ s’-čchuanské kuchyně (mapo tofu, dvakrát vařený bůček). Před přidáním tekutiny se smaží v oleji, až olej zčervená. Douchi jsou solené fermentované černé sójové boby – nasekané s česnekem a zázvorem dávají kantonským jídlům hlubokou slanou chuť. Korejská gochujang je sladce pálivá pasta z chilli, lepkavé rýže a sóji.doubanjiang, fermented black beans, gochujang
4.5Octy, víno a oleje
- Rýžový ocet – jemný, světlý, do zálivek a sladkokyselých omáček. Černý ocet z Čen-ťiangu – tmavý, sladce kyselý, aromatický, do s’-čchuanských omáček a na knedlíčky.
- Šaoxingské víno – jantarové rýžové víno na vaření; do marinád a omáček, „odstraní pach“ masa a ryb. Náhrada: suché sherry, bez alkoholu vývar.
- Olej na wok – rafinovaný olej s vysokým bodem kouření (řepkový, arašídový, slunečnicový). Pražený sezamový olej silně voní a pálí se – dává se po kapkách na konci.
4.6Koření a aromatika
| Surovina | Kuchyně | Čím nahradit |
|---|---|---|
| zázvor, česnek, jarní cibulka | celá Čína – „svatá trojice“ woku | – |
| sečuánský pepř | S’-čchuan | náhrada neexistuje; vynechat |
| pětikoření, badyán, kasie | dušená jídla, pečené maso | směs skořice, hřebíčku, fenyklu a anýzu |
| citronová tráva | Thajsko, Vietnam, Indonésie | citronová kůra |
| galgán | Thajsko, Indonésie, Malajsie | zázvor s citronovou kůrou |
| listy kafrové limetky | Thajsko, Indonésie | limetková kůra |
| koriandr (i kořen a stonky) | Thajsko, Vietnam, jižní Čína | petrželka a máta |
| tamarind | Thajsko, Indonésie, Filipíny | limetka s trochou cukru |
| palmový cukr | jihovýchodní Asie | třtinový cukr |
| kurkuma, koriandr a kmín (semena) | kari Malajsie, Indonésie, massaman | kari koření |
Sečuánský pepř nepatří k pepři ani k chilli: jsou to usušené slupky plodů rodu žlutodřev (Zanthoxylum). Obsahuje hydroxy-α-sanšool, který aktivuje nervová vlákna pro lehký dotyk – rty brní, jako by se chvěly. V pokusu Hagury, Barbera a Haggarda (2013) dobrovolníci brnění přirovnali k vibraci o frekvenci asi 50 Hz. Více v kapitole 11.Sichuan pepper, hydroxy-α-sanshool
4.7Základní spíž
Světlá sójová omáčka, rybí omáčka, ústřicová omáčka, rýžový ocet, pražený sezamový olej, šaoxingské víno (nebo suché sherry), kukuřičný nebo bramborový škrob, chilli pasta, kokosové mléko a jasmínová rýže. Čerstvě dokupujete zázvor, česnek, jarní cibulku, limetky a koriandr. Většinu najdete ve větším supermarketu, zbytek v asijských obchodech; otevřené omáčky skladujte v lednici.
4.8Sůl v omáčkách
\(n_i\) je počet lžic omáčky, \(s_i\) sůl na lžíci, \(m\) hmotnost jídla, \(p\) počet porcí. Údaj na etiketě bývá „sůl na 100 ml“; lžíce má 15 ml, takže \(s = 0{,}15\cdot\text{sůl}_{100}\).
750 g jídla, 2 lžíce světlé sójové a 1 lžíce ústřicové omáčky: \(S = 2\cdot 2{,}6 + 2{,}1 = 7{,}3\) g soli, \(c = 7{,}3/750 = 0{,}97\) % – správně slané, bez další soli. Na porci \(7{,}3/3 = 2{,}43\) g, tj. 49 % denního limitu WHO.
Kdo chce méně soli, ubere omáčku a přidá kyselost (limetka, rýžový ocet), aromatiku (zázvor, česnek, bylinky) a umami bez soli (sušené houby, rajčata). Omáčky „se sníženým obsahem soli“ mají obvykle o čtvrtinu až třetinu méně.
4.9Procvičení
- Omáčky jsou hlavní zdroj soli: lžíce světlé sójové asi 2,6 g, rybí 3,5 g – další sůl jen po ochutnání.
- Světlá sójová dochucuje, tmavá barví; doubanjiang se smaží v oleji, sezamový olej se kape na konec.
- Sečuánský pepř brní (sanšool), chilli pálí (kapsaicin) – dvě různé věci.
Techniky čínské kuchyněstřední škola
Čínská kuchařská tradice rozlišuje desítky technik tepelné úpravy. Pro domácí kuchyni stačí pět: rychlé opékání ve woku (stir-fry), sametování masa (velvetting), vaření v páře, červené dušení a smažení. K nim patří zahušťování škrobem, díky kterému má omáčka z woku lesk a drží na mase.
Stir-fry je jako štafeta: každá surovina běží svůj úsek a předá wok další. Maso se opeče a odběhne na talíř, zelenina dostane svých 90 sekund, nakonec se všichni sejdou v cíli s omáčkou. Kdo pustí na trať všechny najednou, má v cíli dušenou směs.
+Teorie: stir-fry, velvetting, pára, červené dušení, smažení, zahušťování škrobem
5.1Stir-fry (čchao)
Stir-fry je rychlé opékání malých kousků na malém množství oleje (1–3 lžíce) v rozpáleném woku za stálého pohybu. Cílem je opéct povrch (Maillardova reakce, kapitola 9), uvařit vnitřek za 1–4 minuty a odpařit vodu dřív, než se z opékání stane dušení.stir-frying, chao
- Wok rozpalte nasucho na silném ohni (kapka vody se změní v kuličku, která tančí – Leidenfrostův jev, kapitola 9).
- Přilijte olej, rozprostřete ho po stěnách a ihned přidejte první surovinu – olej nesmí dlouho kouřit.
- Maso rozložte a 20–30 s nemíchejte, ať se opeče; pak přehazujte. Hotové odložte.
- Aromatika (česnek, zázvor, chilli) 15–30 s, zelenina od nejtvrdší, podlít lžící vody, když se lepí.
- Vrátit maso, omáčka do horka, škrobová kaše, 30–60 s povařit, stáhnout z ohně.
5.2Velvetting – sametování masa
Plátky kuřecího masa, vepřového nebo krevety se naloží se škrobem, bílkem (nebo vodou), troškou soli a rýžového vína na 15–30 minut a pak se krátce předvaří – v oleji o teplotě asi 120–140 °C (30–60 s, maso zbělá, ale nezhnědne) nebo doma jednodušeji ve vroucí vodě s lžící oleje. Škrob na povrchu želatinuje a vytvoří tenkou vrstvu, která brzdí únik šťávy, a bílek se srazí v hladký povlak. Maso je pak jemné a omáčka na něm drží.velveting, passing through oil
Hovězí se v čínských restauracích často změkčuje i jedlou sodou (asi ¼ lžičky na 250 g masa, 15–20 minut, pak propláchnout): zásadité prostředí zvýší pH, bílkoviny víc vážou vodu a hůř se stahují. Přebytek sody dá mýdlovou chuť.
5.3Vaření v páře (čeng)
Pára má 100 °C a při kondenzaci na chladném jídle odevzdá skupenské teplo – ohřívá proto rychle a rovnoměrně, a přitom jídlo nevyluhuje. V páře se vaří ryby (celá ryba 600–800 g asi 10–12 minut, filé 2–3 cm 8–10 minut), knedlíčky, kynuté bulky baozi, vejce a lepkavá rýže. Ryba je hotová, když se maso u kosti snadno oddělí a v jádru má 63 °C.steaming, zheng
Bambusový košík nahradí kovová vložka do hrnce, nebo talíř položený na obrácený hrnek ve velkém hrnci s poklicí. Voda se nesmí vyvařit; přilévejte vroucí.
5.4Červené dušení (chung-šao)
Maso (vepřový bůček, hovězí, kuře) se krátce opeče, často s karamelizovaným cukrem, pak se podlije sójovou omáčkou (světlou na chuť, tmavou na barvu), rýžovým vínem a vodou, přidá se badyán, kasie, zázvor a jarní cibulka. Dusí se 1–2 hodiny mírně pod pokličkou a nakonec se omáčka zredukuje bez pokličky do lesklé červenohnědé glazury. Šanghajský bůček chung-šao-žou je sladší, s’-čchuanské varianty přidávají chilli.red braising, hong shao
5.5Smažení (ča)
Ve větším množství oleje (170–180 °C) se smaží jarní závitky, wontony, tempura-podobná těstíčka a maso na sladkokyselou omáčku. Dvojí smažení – nejdřív při nižší teplotě (asi 160 °C) dovnitř, po krátkém odpočinku při 180 °C dokřupava – vysuší povrch a kůrka vydrží v omáčce déle. Bezpečnost horkého oleje je v úvodu „Bezpečně u woku“.
5.6Zahušťování škrobem
Škrobová kaše (škrob rozmíchaný ve dvojnásobku studené vody) se vlije do vroucí omáčky. Škrobová zrna při zahřátí nasají vodu, nabobtnají a rozpadnou se (želatinace, u kukuřičného škrobu asi 62–72 °C, u bramborového už kolem 60 °C) – omáčka zhoustne a zprůhlední. Přehnané vaření a míchání zrna rozbije a omáčka zase zřídne; kyselé omáčky (sladkokyselá) zahušťují slaběji.starch slurry, gelatinization
\(k\) je dávka v g na 100 ml (řídká šťáva 1,5, lesklá omáčka 3, hustá glazura 5 g kukuřičného škrobu). Bramborový škrob zahušťuje silněji, ale po delším vaření řídne; tapiokový dává pružný lesk.
Marináda: škrob \(0{,}02\cdot 400 = 8\) g (asi 2½ lžičky), sůl \(0{,}008\cdot 400 = 3{,}2\) g (nebo lžíce sójové omáčky), 1 bílek (\(400/350 = 1{,}1\)), rýžové víno \(400/300 = 1{,}3\) lžíce. Omáčka 150 ml lesklá: škrob \(3\cdot 1{,}5 = 4{,}5\) g (1½ lžičky) rozmíchaný v 9 ml (asi 2 lžičkách) vody.
Rozmíchaná škrobová kaše se za minutu usadí na dně misky. Těsně před vlitím ji vždy promíchejte, jinak do woku přijde nejdřív voda a nakonec škrobová hrouda.
5.7Procvičení
- Stir-fry: rozpálit nasucho, maso zvlášť, zelenina od nejtvrdší, omáčka a škrob na konci.
- Velvetting: škrob, bílek a sůl na povrchu masa, krátké předvaření – maso zůstane jemné.
- Škrobová kaše 1,5–5 g škrobu na 100 ml, vždy promíchat, jen 30–60 s povařit.
Regionální kuchyně Číny a dim sumstřední škola
Čína je rozlohou srovnatelná s Evropou a její kuchyně se liší jako kuchyně evropských zemí. Tradičně se mluví o osmi velkých kuchyních; čtyři z nich – s’-čchuanskou, kantonskou, šanghajskou a pekingskou – poznáte i v Česku. K čínské kuchyni patří také knedlíčky a drobná jídla dim sum, která mají vlastní řemeslo: těsto, náplň a skládání.
Knedlíček je čínský „chlebíček“: na severu ho rodina společně skládá na Nový rok jiaozi tvaru starých stříbrných cihliček pro bohatství, na jihu ho číšník přiváží v bambusovém košíku k čaji. Těsto, náplň a záhyby se liší stejně jako u nás buchty a koláče v různých krajích.
+Teorie: osm velkých kuchyní, S’-čchuan, Kanton, Šanghaj, Peking, těsta a knedlíčky
6.1Osm velkých kuchyní
| Kuchyně | Charakter | Typická jídla |
|---|---|---|
| Šan-tung (Lu) | sever, vývary, mořské plody, základ dvorské kuchyně | dušené mořské okurky, sladkokyselý kapr |
| S’-čchuan (Čchuan) | výrazná, ma-la, fermentované pasty | mapo tofu, kung pao, dvakrát vařený bůček |
| Kanton (Jüe) | čerstvost, jemné dochucení, pára, pečené maso | dim sum, char siu, ryba v páře |
| Fu-ťien (Min) | polévky, rybí omáčka, červený kvasný rýžový zbytek | polévka „Buddha skáče přes zeď“ |
| Ťiang-su (Su) | jemná, sladší, precizní krájení | lví hlavy (masové koule) z Jang-čou |
| Če-ťiang (Če) | svěží, sladkovodní ryby, rýžové víno | vepřové Tung-pchoovo, ryba v octové omáčce |
| Chu-nan (Siang) | pálivá bez sečuánského pepře, uzené maso | uzené vepřové s chilli |
| An-chuej (Chuej) | horská, divoké byliny, dušení | dušená jídla s bambusovými výhonky |
Dělení na osm kuchyní je tradiční konvence z 20. století; vedle nich existují další silné regionální kuchyně (Jün-nan, Ujgurská autonomní oblast, Chakka) a v každé provincii místní styly.Eight Great Cuisines of China
6.2S’-čchuan
S’-čchuanská kuchyně z jihozápadní Číny (Čcheng-tu, Čchung-čching) je proslulá kombinací ma-la – brnivého sečuánského pepře a pálivého chilli – a fermentovanou pastou doubanjiang. Kuchaři rozlišují mnoho ustálených chuťových kombinací, například „rybí vůni“ (ju-siang: chilli, česnek, zázvor, ocet, cukr – bez ryby) nebo „podivnou chuť“ (kuaj-wej: sladké, kyselé, pálivé, slané a sezam najednou). Mapo tofu nese podle tradice jméno po paní Čchen z Čcheng-tu z 2. poloviny 19. století, kung pao po úředním titulu guvernéra Ting Pao-čena (1820–1886).Sichuan cuisine, mala, yuxiang
6.3Kanton
Kantonská kuchyně (provincie Kuang-tung, Hongkong) staví na čerstvosti a jemném dochucení, které surovinu nepřekryje: ryby a mořské plody v páře se zázvorem a jarní cibulkou, krátce opečená zelenina s ústřicovou omáčkou, pečená masa (char siu, pečená kachna) a dim sum – drobná jídla k čaji (jam-čcha, „pít čaj“): siu mai, krevetové har gow, bulky char siu bao, rýžové rolky cheung fun. Většina čínských restaurací v Evropě a Americe vychází z kantonské kuchyně, protože první vlny přistěhovalců pocházely z Kuang-tungu.Cantonese cuisine, dim sum, yum cha
6.4Šanghaj a Ťiang-nan
Oblast dolního toku Jang-c’-ťiang (Šanghaj, Ťiang-su, Če-ťiang) je „rybí a rýžová“ a její kuchyně je sladší: tmavá sójová omáčka, cukr a rýžové víno, technika červeného dušení (bůček chung-šao-žou), černý ocet z Čen-ťiangu, krabi. Odtud pocházejí xiaolongbao – knedlíčky s polévkou uvnitř, podle tradice z Nan-siangu u Šanghaje z konce 19. století.Jiangnan cuisine, red-cooked pork, xiaolongbao
6.5Peking a sever
Na severu se jí víc pšenice: nudle tažené rukou, knedlíčky jiaozi (k Novému roku), placky, kynuté bulky. Pekingská kuchyně čerpá z šantungské a z dvorské kuchyně; nejznámější je pekingská kachna – kachna se nafoukne, spaří, natře sladovým sirupem, suší a peče, aby kůže byla tenká a křupavá; podává se s tenkými placičkami, jarní cibulkou, okurkou a sladkou omáčkou. Pečení kachny v Pekingu je doloženo nejméně od 15. století. Dalším klasickým jídlem jsou nudle se sójovou pastou zhajiangmian.Beijing cuisine, Peking duck, jiaozi
6.6Těsta na knedlíčky
Těsto ze studené vody (asi 50 % vody k mouce) má plně vyvinutý lepek – je pružné, ve vroucí vodě drží a je „žvýkavé“; hodí se na vařené jiaozi a wontony. Těsto z horké vody (vroucí voda, asi 55–60 %) má část škrobu zmazovatělou a lepek oslabený teplem – je měkké, dobře se tvaruje, nesmršťuje se a po vaření v páře nebo na pánvi je jemné. Často se kombinuje: část mouky se zaparí, část zadělá studenou vodou. Kynuté těsto na baozi obsahuje droždí, trochu cukru a někdy kypřicí prášek pro bílou nadýchanou strukturu.cold-water dough, hot-water dough
\(n\) je počet knedlíčků, \(w\) hmotnost plátku, \(r\) rezerva na podsypání a odřezky (3 %), \(h\) hydratace (podíl vody k mouce), \(s\) sůl a další přísady jako podíl z mouky (1 %).
Těsto \(1{,}03\cdot 40\cdot 10 = 412\) g. Mouka \(412/(1 + 0{,}5 + 0{,}01) = 273\) g, voda \(0{,}5\cdot 273 = 136\) ml, sůl 2,7 g. Náplň po 14 g: \(40\cdot 14 = 560\) g. Vařit v osolené vodě: po vyplavání ještě 3–4 minuty, vepřová náplň musí mít v jádru 71 °C.
Severočínský trik na vařené knedlíčky: když voda s knedlíčky znovu přejde do varu, přilijte hrnek studené vody; opakujte třikrát. Voda se nevaří prudce, těsto se neroztrhne a náplň se mezitím provaří.
Náplň s mletým masem ochutnávejte jen po tepelné úpravě: usmažte kousek na pánvi. Prkénko a ruce po syrovém mase umyjte; hotové knedlíčky, které nevaříte hned, zamrazte na tácu, ne v lednici přes noc (těsto zvlhne a protrhne se).
6.7Procvičení
- S’-čchuan = ma-la a doubanjiang; Kanton = čerstvost, pára a dim sum; Šanghaj = sladší, červené dušení; sever = pšenice, knedlíčky, kachna.
- Těsto ze studené vody je pružné na vaření, z horké vody měkké na páru a pánev.
- Těsto i náplň se dají spočítat z počtu kusů; masovou náplň provařit na 71 °C.
Thajsko a Vietnamstřední škola
Thajská kuchyně je kuchyní rovnováhy: v jedné lžíci je slanost rybí omáčky, kyselost limetky, sladkost palmového cukru a pálivost chilli, a žádná z nich nepřehluší ostatní. Vietnamská kuchyně je lehčí a svěží – vývary, rýžové nudle, závitky a hromada čerstvých bylinek, které si každý přidá podle chuti.
Thajská omáčka je jako čtyřhlasý sbor: rybí omáčka zpívá bas, limetka soprán, cukr alt a chilli tenor. Když jeden hlas zesílí, ostatní ho musí doplnit, jinak sbor zní falešně. Kuchař proto dochucuje po lžičkách a ochutnává.
+Teorie: thajské regiony, kari pasty, polévky a saláty, Vietnam – pho, závitky, bylinky, vyvažování chutí
7.1Thajská kuchyně a její oblasti
Thajská kuchyně se dělí na čtyři oblasti. Střední Thajsko (Bangkok) je známé kari s kokosovým mlékem, polévkou tom yum a jasmínovou rýží. Sever (Lanna, Čiang Mai) jí lepkavou rýži, jemnější kari bez kokosu a nudle khao soi. Severovýchod (Isan, příbuzný Laosu) je proslulý pálivými saláty – som tam ze zelené papáji, larb z mletého masa s praženou rýží – a grilovaným kuřetem. Jih používá víc kurkumy, kokosu a mořských plodů a je nejpálivější.Thai regional cuisine
7.2Kari pasty
Thajské kari (kaeng) je jídlo s omáčkou ochucenou pastou z chilli, šalotky, česneku, citronové trávy, galgánu, koriandrového kořene, kůry kafrové limetky a krevetové pasty, tradičně roztlučenou v hmoždíři. Pasta se smaží na oleji z „prasklého“ kokosového mléka, pak se přidá maso, zbytek kokosového mléka, zelenina a nakonec se kari dochutí rybí omáčkou a palmovým cukrem.Thai curry paste
| Kari | Základ pasty | Charakter |
|---|---|---|
| zelené (khiao wan) | čerstvé zelené chilli, bylinky | nejpálivější, svěží, s thajskou bazalkou |
| červené (phet) | sušené červené chilli | pálivé, univerzální, s kachnou i vepřovým |
| žluté (kari) | kurkuma, kari koření | jemnější, s bramborami |
| panang | červená pasta s arašídy | hustší, sladší |
| massaman | suché koření: skořice, kardamom, hřebíček, kmín | mírné, s brambory a arašídy; perský a indický vliv |
7.3Polévky, saláty a nudle
- Tom yum – kyselá pálivá polévka s citronovou trávou, galgánem, kafrovými listy, limetkou a krevetami; tom kha – s kokosovým mlékem a kuřetem, jemnější. Tvrdé aromatické kousky (tráva, galgán, listy) se nejedí.
- Jam – thajské saláty, zálivka z limetky, rybí omáčky, cukru a chilli; vedle zeleniny i maso, nudle nebo ovoce.
- Pad thai – smažené rýžové nudle s tamarindem, rybí omáčkou, vejcem, klíčky a arašídy; jako „národní jídlo“ ho propagovala thajská vláda koncem 30. a ve 40. letech 20. století.
- Pad kra pao – mleté maso z woku s česnekem, chilli a thajskou bazalkou, s rýží a smaženým vejcem; nejčastější rychlý oběd.
7.4Vietnam
Vietnamská kuchyně je lehčí: méně tuku a kokosu, víc vývarů, rýžových nudlí, syrové zeleniny a bylinek (máta, koriandr, thajská bazalka, perila, vietnamský koriandr). Ke každému jídlu patří talíř bylinek a zálivka nuoc cham.Vietnamese cuisine
- Pho – polévka s rýžovými nudlemi ve vývaru, který se vaří hodiny z kostí s opáleným zázvorem a cibulí a kořením (badyán, skořice, hřebíček, koriandr semínka). Vznikla na severu Vietnamu na počátku 20. století; hovězí pho bò, kuřecí pho gà. Syrové plátky hovězího se do misky dávají tenké a spaří je vroucí vývar.
- Závitky – čerstvé gỏi cuốn v rýžovém papíru s krevetami, vepřovým, nudlemi a bylinkami; smažené chả giò (na severu nem rán).
- Bún – studené rýžové nudle s grilovaným masem, bylinkami a zálivkou (bún chả z Hanoje).
- Bánh mì – bageta s náplní, stopa francouzské koloniální doby, podobně jako káva s kondenzovaným mlékem.
Plátky syrového hovězího v pho se tepelně upraví jen vroucím vývarem v misce. Doma používejte čerstvé maso z důvěryhodného zdroje, plátky co nejtenčí a vývar opravdu vroucí; pro děti, těhotné a seniory maso nejdřív povařte ve vývaru.
7.5Vyvažování chutí
Vnímaná síla chuti \(\psi\) roste s koncentrací \(\varphi\) podle Stevensova mocninného zákona; kyselá a sladká chuť se navzájem tlumí (směsová suprese), sůl tlumí hořkost. Proto se přesolená nebo překyselená zálivka „opraví“ ředěním (voda, limetka) nebo protichutí (cukr proti kyselosti).Stevens' power law, mixture suppression
30 ml rybí omáčky, 30 ml limetkové šťávy, 30 g cukru a 120 ml vody dají asi 199 ml zálivky se 35,5 g soli, 8,3 g kyseliny a 151 g cukru na litr. Model ukazuje slanost 4,3, kyselost 4,0 a sladkost 4,6 z 10 – vyváženo. Thajská nam jim bez vody (30 ml rybí, 45 ml limetky, 25 g cukru, 3 chilli) je mnohem silnější: slanost 8,8, kyselost 9,6, sladkost 5,8, pálivost 7,5 – na namáčení mořských plodů, ne na polití nudlí.
Nejdřív sůl (rybí omáčka), pak kyselost (limetka), nakonec sladkost (cukr) – a mezi tím ochutnat. Cukr a kyselina se navzájem maskují, takže když přidáte cukr dřív, zálivka se zdá málo kyselá a přidáte limetky víc, než je potřeba.
7.6Procvičení
- Thajská kuchyně vyvažuje slané, kyselé, sladké a pálivé; dochucuje se po lžičkách v tomto pořadí.
- Kari pasta se smaží na oleji z prasklého kokosového mléka; zelené je nejpálivější, massaman nejmírnější.
- Vietnam: vývar pho s opáleným zázvorem a cibulí, závitky, bylinky a nuoc cham 1 : 1 : 1 : 4.
Indonésie, Malajsie, Filipíny a přesahystřední škola
Ostrovní jihovýchodní Asie leží na křižovatce obchodních cest. Z Moluk se po staletí vyváželo koření, z Indie a Arábie přišlo kari, z Číny nudle a sójová omáčka, ze Španělska a Ameriky ocet, chilli a arašídy. Výsledkem jsou kuchyně kokosového mléka, chilli past sambal, dlouhého dušení a grilování na špejlích.
Rendang je indonéská „svíčková“ na cesty: hovězí se dusí v kokosovém mléce s kořením tak dlouho, až se tekutina odpaří a maso se smaží ve vlastním kokosovém oleji. Tmavé, suché a kořeněné vydrží i několik dní – proto ho brávali na cesty obchodníci a poutníci ze Západní Sumatry.
+Teorie: Indonésie, Malajsie a Singapur, Filipíny, Korea jako přesah
8.1Indonésie
Indonésie má přes 17 000 ostrovů a stovky místních kuchyní; spojuje je rýže, chilli pasta sambal, sladká sójová omáčka kecap manis a koření bumbu – pasta z šalotky, česneku, chilli, kurkumy, galgánu, zázvoru, kemiri ořechů a krevetové pasty, která se smaží na oleji jako thajská kari pasta.Indonesian cuisine, bumbu, sambal
- Rendang – hovězí dušené v kokosovém mléce s bumbu, citronovou trávou a listy, z kuchyně Minangkabau (Západní Sumatra), 3–4 hodiny.
- Satay (sate) – kousky masa marinované v kecap manis a koření, grilované na špejlích nad žárem, s arašídovou omáčkou; původem z Jávy.
- Nasi goreng a mie goreng – smažená rýže a nudle se sladkou sójovou omáčkou, sambalem a smaženým vejcem.
- Gado-gado – vařená a syrová zelenina, tofu, tempeh a vejce s arašídovou omáčkou.
- Tempeh – indonéský blok vařené sóji prorostlé plísní Rhizopus; fermentace podrobně v průvodci Zavařování, kvašení a fermentace.
8.2Malajsie a Singapur
Malajsijská kuchyně spojuje malajskou, čínskou a indickou tradici a kuchyni Peranakan (Nyonya), vzniklou smíšením čínských přistěhovalců s místními. Typické jsou nasi lemak (rýže vařená v kokosovém mléce s pandánem, sambalem, smaženými ančovičkami, arašídy a vejcem), laksa (nudlová polévka – kari laksa s kokosovým mlékem, nebo kyselá asam laksa s tamarindem a rybou), char kway teow (smažené široké rýžové nudle) a roti canai (placka indického původu s kari).Malaysian cuisine, Peranakan
8.3Filipíny
Filipínská kuchyně je kyselejší a méně pálivá než ostatní v regionu; nese stopy tří set let španělské nadvlády a čínského obchodu. Adobo – maso dušené v octu, sójové omáčce, česneku, pepři a bobkovém listu – je neoficiálním národním jídlem; ocet a dlouhé dušení dělaly jídlo trvanlivým v tropickém klimatu. Sinigang je kyselá polévka s tamarindem, kare-kare hovězí ragú s arašídovou omáčkou, pancit smažené nudle (čínského původu, z hokkienského „pian-e-sit“), lumpia závitky a leche flan karamelový krém.Filipino cuisine, adobo, sinigang
Octem se jídla dochucovala i konzervovala dávno před ledničkou. Kyselost (pH pod asi 4,6) zpomaluje růst většiny bakterií; adobo se proto tradičně uchovávalo několik dní a druhý den chutná lépe. Bezpečné uchování dnes ale znamená lednici do 2 hodin po uvaření.
8.4Kokosové mléko
Kokosové mléko se získává lisováním strouhané dužiny kokosu s vodou; první výlisek je hustý (kokosová smetana), další řidší. Plechovkové mléko má asi 17–24 % tuku a 70 % vody. Je to emulze tuku ve vodě stabilizovaná bílkovinami kokosu; dlouhým varem se rozbije a olej se oddělí – to je žádoucí na začátku thajského kari i na konci rendangu. Kokos není podle nařízení (EU) č. 1169/2011 uveden mezi skořápkovými plody, citliví lidé na něj ale reagovat mohou.coconut milk, emulsion
\(W_0\) je počáteční volná voda v g, \(w\) hranice fáze v g vody na kg masa (kalio 400, rendang 150), \(r\) rychlost odparu v g/min.
\(W_0 = 0{,}72\cdot 800 + 200 + 0{,}25\cdot 1\,000 = 576 + 200 + 250 = 1\,026\) g. Při středním varu 4 g/min: kalio za \((1\,026 - 400)/4 = 157\) min (2 h 37 min), rendang za \((1\,026-150)/4 = 219\) min (3 h 39 min). Při sotva probublávajícím hrnci (2 g/min) by to trvalo přes 7 hodin – proto se rendang vaří bez poklice a v širokém hrnci.
8.5Korea jako přesah
Korejská kuchyně do tohoto průvodce nepatří celá, ale potkává se s čínskou a jihovýchodoasijskou: fermentovanými pastami (gochujang z chilli, lepkavé rýže a sóji, doenjang ze sóji), nudlemi ze škrobu (japchae se skleněnými nudlemi z batátového škrobu) a kvašenou zeleninou kimči. Typická je rýžová mísa bibimbap s zeleninou, masem, vejcem a gochujang a marinované hovězí bulgogi. Kvašení kimči vykládá průvodce Zavařování, kvašení a fermentace.Korean cuisine, gochujang, kimchi
8.6Procvičení
- Indonésie a Malajsie: sambal, bumbu, kokosové mléko, satay, rendang, laksa; Filipíny: ocet, adobo, sinigang.
- Rendang je dušení až do odpaření vody – široký hrnec, bez poklice, na konci míchat.
- Korea se s regionem potkává ve fermentovaných pastách, nudlích a kimči; podrobně jiné průvodce.
Fyzika woku: přenos teplavysoká škola
Proč smažená rýže z restaurace chutná jinak než doma, i když recept je stejný? Rozdíl není v koření, ale ve fyzice: ve výkonu hořáku, v teple uloženém v kovu woku a v tom, kolik vody z jídla stihne odpařit dřív, než se wok ochladí. Kapitola počítá tepelnou bilanci woku krok za krokem.
Profesionální wokový hořák má výkon kolem 20 kW – desetkrát víc než běžný hořák domácí plynové desky. Kuchař s ním smaží dávky, které by doma wok „utopily“: z rozpáleného kovu by se stal hrnec s vařící se šťávou a z restované zeleniny dušená.
+Teorie: tepelná kapacita woku, výkon hořáku, odpar šťávy, Leidenfrostův jev, wok hei, vyhazování
9.1Teplo uložené v kovu
Rozpálený wok je zásobník tepla. Teplo, které odevzdá při ochlazení o \(\Delta T\), je \(Q = m\,c\,\Delta T\). Tenký wok z uhlíkové oceli o hmotnosti 1,6 kg má s olejem tepelnou kapacitu asi \(1{,}6\cdot 490 + 60 = 844\) J/K – při ochlazení o 100 °C odevzdá 84 400 J.heat capacity, thermal mass
Jídlo potřebuje k ohřátí z 6 na 75 °C (300 g, měrná tepelná kapacita masa a zeleniny asi 3 600 J/(kg·K)) \(0{,}3\cdot 3\,600\cdot 69 = 74\,520\) J. Teplo uložené ve woku tedy stačí na jednu menší dávku jen tak tak – a wok přitom klesne z 280 °C k 190 °C. Zbytek musí dodat hořák.
\(C_w\) je tepelná kapacita woku, \(\eta P\) výkon, který skutečně přejde do kovu, druhý a třetí člen ztráty do okolí konvekcí a sáláním (\(\sigma = 5{,}67\cdot 10^{-8}\) W/(m²·K⁴)), čtvrtý teplo předané jídlu a poslední teplo na odpaření šťávy.
9.2Výkon hořáku a účinnost
Plynový hořák zahřívá wok plamenem; velká část tepla ale obtéká kolem stěn – do kovu přejde asi 30–45 %. Indukce ohřívá přímo kov (vířivými proudy) s účinností kolem 80 %, jen wok musí mít ploché dno a ohřívá se hlavně dno. Rozhoduje výkon, který dojde do kovu:
| Zdroj | Příkon | Do woku | Ustálená teplota prázdného woku | Doplnění 74,5 kJ |
|---|---|---|---|---|
| běžný plynový hořák | 2 kW | 0,9 kW | 285 °C | 83 s |
| velký (wokový) hořák domácí desky | 4 kW | 1,8 kW | 412 °C | 41 s |
| indukce s plochým wokem | 3 kW | 2,4 kW | 473 °C | 31 s |
| profesionální wokový hořák | 20 kW | 6 kW | 695 °C | 12 s |
Ustálená teplota je teplota, kdy se výkon rovná ztrátám do okolí. Prázdný wok na běžném hořáku nikdy nepřekročí asi 285 °C; profesionální hořák by kov rozpálil do červeného žáru, proto ho kuchař reguluje nohou nebo kolenem a wok neustále zvedá z plamene.
9.3Kdy se smažení změní v dušení
Při ohřevu pustí maso a zelenina šťávu (bílkoviny se srážejí a vytlačují vodu, buňky zeleniny praskají). Pokud je wok nad 100 °C a šťávy je málo, okamžitě se odpaří. Pokud wok spadne k teplotě varu, šťáva se hromadí a jídlo se v ní vaří – povrch se neopeče, zelenina zplihne.
| Zdroj a dávka (wok 1,6 kg) | Nejnižší teplota woku | Jídlo hotové za | Šťávy ve woku |
|---|---|---|---|
| běžný hořák, 300 g | 114 °C | 75 s | 11 ml |
| běžný hořák, 600 g | 109 °C | 159 s | 58 ml |
| velký domácí hořák, 300 g | 146 °C | 68 s | 2 ml |
| indukce, 300 g | 172 °C | 65 s | 0 ml |
| profesionální hořák, 600 g | 270 °C | 87 s | 0 ml |
Na domácím sporáku smažte nejvýš 250–300 g najednou a maso a zeleninu zvlášť. Mezi dávkami nechte wok znovu rozpálit (aspoň minutu, než se z kapky vody stane tančící kulička). Hotovou dávku dejte stranou a na konci vše spojte s omáčkou. Wok nemiluje kvantitu, ale teplotu.
9.4Leidenfrostův jev a „nelepivá“ ocel
Kapka vody na pánvi o 120 °C prská a rychle se vypaří. Nad zhruba 200 °C se na ocelové pánvi začne chovat jinak: pod kapkou vznikne vrstva páry, která ji nadnáší a izoluje – kapka klouže a vydrží i desítky sekund. Je to Leidenfrostův jev a slouží jako jednoduchý teploměr: když kapky tančí jako kuličky rtuti, je wok dost horký na olej a maso.Leidenfrost effect
Nelepivost woku z uhlíkové oceli zajišťuje patina: tenká vrstva oleje vypálená při vysoké teplotě, kdy nenasycené mastné kyseliny polymerují na tvrdý, hladký film. Maso se navíc nepřilepí, když se vloží až do horkého oleje – povrch se okamžitě zatáhne. Wok s nepřilnavou úpravou (PTFE) se naopak nesmí rozpalovat naprázdno nad asi 260 °C.
9.5Wok hei: dech woku
Wok hei (kantonsky „dech woku“) je kouřová, opečená vůně jídla z velmi horkého woku. Podílí se na ní Maillardova reakce a karamelizace na povrchu (nad asi 140 °C), lehké připálení sójové omáčky a cukru na stěně woku a hlavně vzplanutí aerosolu: když kuchař jídlo vyhodí nad okraj woku, drobné kapičky oleje se dostanou do plamene, vzplanou a jejich zplodiny dopadnou zpět na jídlo. Doma bez otevřeného plamene se dá wok hei jen napodobit – malými dávkami, rozpáleným wokem a omáčkou přilitou po okraji na rozžhavený kov.wok hei, breath of the wok
Rafinované oleje (arašídový, řepkový, slunečnicový) snesou asi 220–230 °C, nerafinovaný sezamový jen asi 175 °C – ten se přidává až na konec. Zahořelý olej nikdy nehaste vodou; přiklopte wok poklicí nebo hasicí rouškou a vypněte hořák.
9.6Fyzika vyhazování
Hungtang Ko a David Hu (Georgia Tech, 2020) natočili kuchaře v restauracích smažící rýži a změřili, že wok vyhazují asi 2,7krát za sekundu. Wok přitom kývá jako houpačka na okraji sporáku a zároveň se posouvá dopředu a dozadu; kombinace obou pohybů vymrští rýži do vzduchu, kde chladne a odpařuje se, zatímco se kov ohřívá. Rýže tak střídavě leží na žhavém kovu a letí vzduchem – ohřívá se rychle, ale nepřipálí se.wok tossing kinematics
9.7Procvičení
- Wok je zásobník tepla (asi 84 kJ na 100 °C), hořák ho doplňuje; doma je výkon desetkrát menší než v restauraci.
- Velká dávka wok ochladí k 100 °C, šťáva se nestíhá odpařit a jídlo se dusí – smažte po 250–300 g.
- Tančící kapky (Leidenfrostův jev) ukazují, že wok je dost horký; wok hei vzniká opečením a vzplanutím kapiček oleje.
Chemie fermentace a umamivysoká škola
Sójová omáčka, rybí omáčka, krevetová pasta, černé fazole i doubanjiang mají společné to, že vznikly kvašením: mikroorganismy a jejich enzymy rozštěpily bílkoviny na aminokyseliny a peptidy. Hlavní z nich, glutamová kyselina, dává chuť umami. Kapitola vysvětluje, jak fermentace funguje, proč se umami z různých surovin násobí a co říká věda o glutamátu sodném.
V roce 1908 vyvařil japonský chemik Kikunae Ikeda řasu kombu, odpařil vývar a izoloval krystaly glutamové kyseliny. Chuť, kterou nedokázal popsat jako sladkou, slanou, kyselou ani hořkou, nazval umami – „lahodnost“. Receptor pro ni v jazyce našli vědci až o devadesát let později.
+Teorie: koji a sójová omáčka, rybí omáčka, umami a receptory, synergie, glutamát sodný, Maillardova reakce
10.1Fermentace jako řízené štěpení
Fermentací se v kuchyni rozumí přeměna potravin mikroorganismy (plísněmi, kvasinkami, bakteriemi) nebo jejich enzymy. U asijských omáček jde hlavně o proteolýzu – štěpení bílkovin proteázami na peptidy a volné aminokyseliny. Vysoký obsah soli (15–25 %) přitom zastaví hnilobné bakterie a nechá pracovat jen enzymy a odolné mikroby.fermentation, proteolysis
10.2Sójová omáčka: koji a moromi
- Koji: vařená sója a pražená drcená pšenice se zaočkují plísní Aspergillus oryzae nebo A. sojae a dva až tři dny se nechají porůst při asi 30 °C. Plíseň vyprodukuje proteázy a amylázy.
- Moromi: koji se smíchá se solankou (asi 18 % soli) a kvasí 6 měsíců i déle. Enzymy štěpí bílkoviny na aminokyseliny a škrob na cukry; mléčné bakterie (Tetragenococcus halophilus) okyselí zápar a kvasinky (Zygosaccharomyces rouxii) vytvoří alkoholy a aromatické látky.
- Lisování a pasterace: zápar se lisuje, omáčka se zahřeje (zastaví enzymy, prohloubí barvu Maillardovou reakcí) a stočí.
Čínská světlá omáčka je řidší a slanější, tmavá zraje déle a přidává se do ní melasa nebo karamel; je sladší a hlavně barví. Japonská tamari se dělá skoro jen ze sóji (bez pšenice nebo s velmi malým podílem). Levné omáčky vyrobené rychlou kyselou hydrolýzou sóji („hydrolyzovaná rostlinná bílkovina“) chutnají ploše a mohou obsahovat 3-MCPD, pro který EU stanovila limit.soy sauce brewing, koji, moromi
10.3Rybí a krevetová omáčka
Rybí omáčka (thajsky nam pla, vietnamsky nước mắm) se dělá z drobných ryb (ančovičky) nasolených v poměru asi 3 : 1 ryby a soli. Zraje 12–18 měsíců v kádích; enzymy z vnitřností a svalů ryb samy rozloží tkáně (autolýza) a vyteče jantarová tekutina s 1–2 % dusíku. Krevetová pasta (belacan, kapi, terasi) vzniká obdobně z drobných krevet, které se nasolí, rozdrtí, suší a kvasí. Princip znali i Římané – jejich garum byla rybí omáčka.fish sauce, autolysis
| Výrobek | Surovina | Mikroorganismy / enzymy | Sůl | Zrání |
|---|---|---|---|---|
| sójová omáčka | sója, pšenice | koji (Aspergillus), mléčné bakterie, kvasinky | 16–18 % | 6 měsíců a víc |
| rybí omáčka | ančovičky | vlastní enzymy ryb, halofilní bakterie | 25–30 % | 12–18 měsíců |
| černé fazole (douchi) | černá sója | koji, pak solení a sušení | kolem 10 % | týdny až měsíce |
| doubanjiang | bob, chilli | koji (Aspergillus) | kolem 15 % | měsíce až roky |
| gochujang | chilli, lepkavá rýže, sója | koji (meju), kvasinky | kolem 7–10 % | měsíce |
10.4Umami a jeho receptor
Umami vnímáme receptorem T1R1/T1R3 na chuťových buňkách jazyka, který váže L-glutamát. Nukleotidy inosinát (IMP, hojný v mase a rybách, vzniká rozkladem ATP po porážce) a guanylát (GMP, v sušených houbách) se váží na jiné místo téhož receptoru a „přidrží“ glutamát ve vazebném místě. Proto se účinky nesčítají, ale násobí.umami receptor T1R1/T1R3, synergy
\(y\) je intenzita umami vyjádřená jako ekvivalentní koncentrace samotného glutamátu, \(u\) glutamát a \(v\) nukleotidy v g/100 ml. Guanylát je asi 2,3× účinnější než inosinát.
Glutamát: \(2\cdot 14{,}7\cdot 0{,}0085 + 100\cdot 0{,}0002 = 0{,}249 + 0{,}020 = 0{,}269\) g na litr, tedy \(u = 0{,}0269\) g/100 ml. Inosinát z kuřete \(100\cdot 0{,}002 = 0{,}2\) g, \(v = 0{,}020\). \(y = 0{,}0269 + 1\,218\cdot 0{,}0269\cdot 0{,}020 = 0{,}683\) – umami 25krát silnější než samotný glutamát. Přidáním tří sušených shiitake vzroste glutamát i guanylát a násobek stoupne na 29.
10.5Glutamát sodný (E 621)
Glutamát sodný (MSG) je sodná sůl glutamové kyseliny; vyrábí se fermentací cukru bakterií Corynebacterium glutamicum. V těle se nerozlišuje od glutamátu z rajčat, sýra nebo sójové omáčky. Takzvaný „syndrom čínské restaurace“ se ve dvojitě slepých studiích při běžných dávkách v jídle nepotvrdil. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2017 stanovil skupinovou přijatelnou denní dávku 30 mg na kg tělesné hmotnosti pro glutamáty přidávané jako aditiva. Krátké mírné obtíže (bolest hlavy, zčervenání) pozorovaly studie jen u části lidí po dávkách 3 g a víc najednou nalačno, bez jídla. MSG obsahuje asi třetinu sodíku kuchyňské soli – může tedy pomoci sůl snížit.monosodium glutamate, EFSA ADI
10.6Maillardova reakce a barva
Při zrání a pasteraci reagují aminokyseliny s redukujícími cukry (Maillardova reakce) a vznikají hnědé melanoidiny a stovky aromatických látek (pyraziny, furanony). Probíhá pomalu už při pokojové teplotě v moromi, rychle nad 140 °C ve woku. Proto omáčka přilitá na rozpálený kov voní jinak než omáčka přidaná do tekutiny.Maillard reaction, melanoidins
10.7Procvičení
- Asijské omáčky vznikají řízenou proteolýzou v solném prostředí: koji a moromi u sóji, autolýza u ryb.
- Glutamát a nukleotidy (IMP, GMP) se v umami násobí: \(y = u + 1218\,u\,v\).
- Glutamát sodný je stejná látka jako přirozený glutamát; ADI EFSA 30 mg/kg denně pro přidané glutamáty.
Kapsaicin a Scovilleova stupnicevysoká škola
Pálivost není chuť, ale bolest: kapsaicin z chilli dráždí receptor, který normálně hlásí teplo nad 43 °C. Kapitola vysvětluje, jak se pálivost měří, jak ji spočítat pro hotové jídlo, proč s ní nepomůže voda a čím se od chilli liší sečuánský pepř, zázvor nebo wasabi.
Chilli papričky přišly do Asie teprve v 16. století z Ameriky, s portugalskými a španělskými loděmi. Za tři sta let se z nich stal základ thajské, sečuánské, hunanské i korejské kuchyně – dnes si thajské kari bez chilli nedovedeme představit.
+Teorie: kapsaicin, receptor TRPV1, Scovilleova stupnice a HPLC, ředění, tlumení pálivosti, sečuánský pepř a další pálivé látky
11.1Kapsaicin a kapsaicinoidy
Kapsaicin (8-methyl-N-vanillyl-6-nonenamid) je alkaloid rostlin rodu Capsicum. S příbuzným dihydrokapsaicinem tvoří asi 80–90 % kapsaicinoidů v plodu. Tvoří se v žlázkách na bílé placentě (přepážkách), na které jsou přichycena semena – samotná semena pálí jen proto, že se o placentu otírají. Ptáci kapsaicin necítí (jejich receptor na něj nereaguje); semena tak roznášejí ptáci, kdežto savce, kteří by je rozkousali, pálivost odradí.capsaicin, capsaicinoids, placenta
11.2Receptor TRPV1: proč to pálí
Kapsaicin se váže na iontový kanál TRPV1 v zakončeních nervů bolesti v ústech, na kůži a sliznicích. Tento kanál se normálně otvírá při teplotě nad asi 43 °C; kapsaicin jeho práh sníží pod tělesnou teplotu, takže nerv hlásí „horko“, i když žádné není. Tělo reaguje jako na popálení: zčervená, zpotí se, slzí a teče z nosu. Za objev receptorů pro teplo a dotyk (mimo jiné TRPV1) dostali David Julius a Ardem Patapoutian Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 2021.TRPV1, nociception
Kapsaicin je ve vodě téměř nerozpustný, dobře se rozpouští v tucích a alkoholu. Voda ho po ústech jen rozprostře. Mléčný tuk, kokosové mléko a bílkovina kasein ho na sebe navážou a odplaví; pomůže i rýže nebo chléb, které ho mechanicky setřou. Proto k pálivým jídlům patří rýže, jogurt nebo kokosové mléko.
11.3Scovilleova stupnice
Farmaceut Wilbur Scoville v roce 1912 rozpustil extrakt papriky v alkoholu, ředil ho sladkou vodou a nechal komisi ochutnávat, dokud pálivost nezmizela. Ředění, při kterém už ji většina nepoznala, je pálivost v Scovilleových jednotkách (SHU): 5 000 SHU znamená, že extrakt musel být ředěn 5 000×. Zkouška byla subjektivní a jazyk se rychle unaví. Dnes se kapsaicinoidy měří kapalinovou chromatografií (HPLC) a výsledek se přepočte: 1 ppm (mg/kg) kapsaicinoidů ≈ 16 SHU; čistý kapsaicin má asi 16 milionů SHU.Scoville heat units, HPLC
| Paprika | SHU (orientačně) | ppm kapsaicinoidů |
|---|---|---|
| sladká paprika | 0 | 0 |
| jalapeño | 2 500–8 000 | 160–500 |
| běžná chilli paprička (cayenne typ) | kolem 25 000 | kolem 1 600 |
| kajenský pepř (mletý) | 30 000–50 000 | 1 900–3 100 |
| thajské ptačí chilli | 50 000–100 000 | 3 100–6 300 |
| habanero | 100 000–350 000 | 6 300–22 000 |
Kari pro dva váží 600 g a obsahuje 3 g ptačího chilli (75 000 SHU): \(75\,000\cdot 3/600 = 375\) SHU, tedy \(375/16 = 23\) ppm. Porce 300 g obsahuje \(23\cdot 0{,}3 = 7\) mg kapsaicinoidů – podle pásma „středně pálivé“. Podáte-li ho se 100 g rýže na porci (celkem 700 g), klesne pálivost na \(75\,000\cdot 3/700 = 321\) SHU.
11.4Další „pálivé“ látky
| Látka | Zdroj | Receptor | Vjem |
|---|---|---|---|
| kapsaicin | chilli | TRPV1 | pálení, trvá minuty |
| piperin | černý a bílý pepř | TRPV1, TRPA1 | ostrost, slabší |
| gingerol, shogaol | zázvor (shogaol vzniká sušením a vařením) | TRPV1 | hřejivá ostrost |
| allylisothiokyanát | wasabi, křen, hořčice | TRPA1 | těkavý, „vystřelí“ do nosu, rychle zmizí |
| hydroxy-α-sanšool | sečuánský pepř | TRPV1, TRPA1, mechanoreceptory | brnění a znecitlivění |
Sečuánský pepř (plody rodu Zanthoxylum, nepříbuzný s černým pepřem) nepálí, ale brní. Hagura a kol. (2013) nechali dobrovolníky porovnat brnění rtů po sanšoolu s mechanickým chvěním různé frekvence – lidé ho nejčastěji přirovnali k vibraci kolem 50 Hz. Sanšool totiž dráždí i nervy pro jemný dotyk a chvění. Spojení s chilli dává sečuánské ma-la: „ma“ znecitlivění a „la“ pálivost.Sichuan pepper, sanshool, ma-la
Ostré chilli krájejte v rukavicích nebo si potom umyjte ruce olejem a mýdlem; kapsaicin na prstech pálí v očích i za hodinu. Opékání sušených chilli nasucho a smažení chilli pasty uvolní do vzduchu dráždivý aerosol – větrejte a nenaklánějte se nad wok. Malým dětem jídlo ochuťte až na talíři.
11.5Procvičení
- Kapsaicin dráždí receptor TRPV1 pro teplo nad 43 °C – pálivost je bolest, ne chuť.
- SHU jídla = SHU chilli × hmotnost chilli / hmotnost jídla; 1 ppm ≈ 16 SHU.
- Proti pálení pomůže tuk a kasein, ne voda; sečuánský pepř nepálí, ale brní (asi 50 Hz).
Škrob v rýži, Bacillus cereus a alergenyvysoká škola
Proč je lepkavá rýže lepkavá a basmati sypká? Proč smažená rýže potřebuje rýži ze včerejška – a proč ta včerejší rýže může být nebezpečná, když stála přes noc na lince? Kapitola spojuje chemii škrobu s mikrobiologií a končí přehledem alergenů v asijské kuchyni.
Bacillus cereus se někdy přezdívá „syndrom smažené rýže“: v 70. letech zaznamenali v Británii řadu otrav po jídle z čínských restaurací, kde se uvařená rýže nechávala přes noc při pokojové teplotě a ráno se smažila. Ohřátí bakterie zabilo, ale toxin, který stihly vytvořit, zůstal.
+Teorie: amylóza a amylopektin, mazovatění, retrogradace, Bacillus cereus a cereulid, chlazení rýže, alergeny
12.1Amylóza a amylopektin
Škrob tvoří dvě molekuly z glukózy. Amylóza je převážně lineární řetězec (vazby α-1,4), který se stáčí do šroubovice. Amylopektin je hustě větvený (každých 20–25 jednotek odbočka vazbou α-1,6) a tvoří obrovské molekuly. Poměr obou určuje, jak se rýže chová po uvaření: čím víc amylózy, tím sypčejší a pevnější zrna.amylose, amylopectin
| Rýže | Amylóza (podíl ze škrobu) | Po uvaření |
|---|---|---|
| lepkavá (glutinózní) | pod 2 % | lepí se do jedné hmoty, průsvitná, vaří se v páře |
| kulatozrnná (japonica) | kolem 15–20 % | měkká, lepivá, drží tvar |
| jasmínová | kolem 14–18 % | měkká, lehce lepivá, voňavá |
| dlouhozrnná, basmati | kolem 22–25 % | sypká, zrna oddělená, po vychladnutí tvrdne |
Lepkavá rýže neobsahuje lepek – „lepkavá“ znamená, že lepí. Jméno glutinous rice pochází z latinského gluten (klíh).
12.2Mazovatění: co se děje při vaření
Škrob je v zrnech uložen v polokrystalických granulích. Při zahřátí ve vodě nad teplotu mazovatění (u rýže asi 65–80 °C podle odrůdy) do granulí proniká voda, krystalické oblasti se rozpadnou, granule nabobtnají a amylóza z nich částečně vyteče. Tomu se říká mazovatění (želatinace). Rýže s vysokým obsahem amylopektinu nabobtná víc a uvolní lepivý povrch; amylóza naopak tvoří po vychladnutí pevný gel.gelatinization
12.3Retrogradace: proč na smaženou rýži včerejší
Po vychladnutí se řetězce škrobu znovu přeskupují do uspořádaných, krystalických oblastí – retrogradace. Amylóza retrograduje rychle (hodiny), amylopektin pomalu (dny); nejrychleji to jde v lednici kolem 4 °C. Rýže ztvrdne, zrna se oddělí a povrch oschne. Ve woku pak nevytvoří lepivou kaši a zrna se opečou jednotlivě. Část retrogradovaného škrobu se v tenkém střevě nestráví – rezistentní škrob se chová spíš jako vláknina.retrogradation, resistant starch
12.4Bacillus cereus
Bacillus cereus je půdní bakterie, která se běžně vyskytuje na rýži a obilí. Tvoří spory, které přežijí vaření. Když uvařená rýže pomalu chladne, spory vyklíčí a bakterie se v teplotním rozmezí asi 10–50 °C rychle množí. Zvracecí (emetický) typ otravy způsobuje toxin cereulid, který bakterie vytvoří v jídle; projeví se zvracením 0,5–6 hodin po jídle. Cereulid je tepelně stálý (vydrží i 126 °C po 90 minut) a odolá žaludeční kyselině – ohřátí rýže ho nezničí. Průjmový typ vyvolávají toxiny tvořené až ve střevě (8–16 hodin po jídle). Riziko roste, když počet bakterií překročí asi 10⁵ na gram.Bacillus cereus, cereulide, emetic syndrome
| Scénář (výchozí 10³ KTJ/g) | 10⁵ KTJ/g za | Po 24 h |
|---|---|---|
| hrnec rýže na lince | 7,75 h | 108,1 |
| rozprostřená na plechu, na lince | 13,75 h | 106,8 |
| rozprostřená, do hodiny do lednice | nedosáhne | 103,0 |
| hrnec hned do lednice | nedosáhne | 103,9 |
Plný hrnec v lednici chladne pomalu – jádro zůstává hodiny v teplé zóně a bakterie se v něm namnoží téměř desetkrát. Nejlepší je rozprostřít rýži do tenké vrstvy, nechat ji odpařit a do hodiny dát do lednice.
- Rýži, kterou nebudete jíst hned, zchlaďte do 1 hodiny (rozprostřít na plech nebo talíř) a dejte do lednice.
- V lednici ji skladujte nejvýš 1 den.
- Ohřívejte jen jednou, dokud se celá nekouří (nad 70 °C).
- Rýže, která stála přes noc při pokojové teplotě, patří do odpadu – ohřev toxin nezničí.
Tato doporučení dává britský Úřad pro bezpečnost potravin (FSA) a britská zdravotní služba NHS.
12.5Alergeny v asijské kuchyni
Nařízení (EU) č. 1169/2011 vyjmenovává 14 alergenů, které se musí uvádět na obalu i v restauraci. Asijská kuchyně jich používá mnoho, často skrytě v omáčkách:food allergens
| Alergen | Kde se skrývá |
|---|---|
| obiloviny s lepkem | sójová omáčka (vaří se s pšenicí), hoisin, ústřicová omáčka, pšeničné nudle, knedlíčková těsta, zahušťovadla |
| sója | sójová omáčka, tofu, tempeh, miso, doubanjiang, černé fazole, edamame |
| arašídy | satay, gado-gado, kung-pao, pad thai, arašídový olej |
| skořápkové plody | kešu, mandle v dezertech |
| sezam | sezamový olej, sezamová semínka, pasta tahini, čínské sezamové pasty |
| ryby | rybí omáčka, sušené ryby, ančovičky v sambalu a nasi lemak |
| korýši | krevety, krevetová pasta (v thajských kari pastách a sambalu), sušené krevety |
| měkkýši | ústřicová omáčka, kalamáry, slávky |
| vejce | vaječné nudle, smažená rýže, těsta na wontony |
| oxid siřičitý | rýžové víno shaoxing, sušené ovoce, některé octy |
Bez lepku lze vařit s tamari (ověřte složení), rýžovými nudlemi a rýžovou moukou; bez ryb a korýšů nahradíte rybí omáčku solí, sójovou omáčkou a trochou mořské řasy, krevetovou pastu miso. Ve woku se alergeny snadno přenesou – po smažení s arašídy wok vymyjte, než v něm vaříte pro alergika.
12.6Procvičení
- Amylóza dělá rýži sypkou a po vychladnutí tvrdou (retrogradace), amylopektin lepivou; lepkavá rýže má amylózy pod 2 %.
- Spory Bacillus cereus přežijí vaření, toxin cereulid přežije ohřátí: rýži zchlaďte do hodiny, skladujte nejvýš den.
- Sója, lepek, arašídy, sezam, ryby, korýši a měkkýši se skrývají hlavně v omáčkách a pastách.
Receptář: přes 200 asijských jídel krok za krokem
Recepty od jasmínové rýže a základních omáček přes nudle, knedlíčky a dim sum, jídla z woku, ryby, tofu a polévky po kari, saláty a sladké tečky. Čína, Thajsko, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Filipíny, k tomu pár korejských přesahů. Každý recept je psaný pro začátečníka: suroviny pod názvy, pod kterými je koupíte v Česku, s náhradou, když je nenajdete, gramy místo „hrnků“, schéma postupu, časová osa a vysvětlení kuchařských výrazů přímo v textu.
U každého receptu stránka spočítá živiny a sůl na porci, alergeny podle nařízení EU, odhad pálivosti z množství chilli (stejně jako laboratoř v kapitole 11) a uvede, odkud jídlo pochází. Počet porcí změníte tlačítky − a +, navážky se přepočítají. Režim Vařit krok za krokem ukáže jeden krok velkým písmem s minutkou. U jídel z woku platí pravidlo z kapitoly 9: na domácím sporáku smažte po menších dávkách a mezi nimi nechte wok znovu rozpálit.
📲 Receptář jako aplikace – samostatná stránka jen s recepty: nainstalujete si ji do telefonu nebo tabletu a vaříte podle ní i bez připojení.
Receptář se načítá…
Do rozpáleného oleje vkládejte suroviny osušené a od sebe; zahořelý olej nikdy nehaste vodou – přiklopte poklicí a vypněte hořák. Uvařenou rýži, kterou nesníte hned, rozprostřete, do hodiny dejte do lednice a spotřebujte do druhého dne (kapitola 12). Ostré chilli krájejte v rukavicích a nesahejte si do očí. Drůbež a mleté maso propečte do jádra aspoň na 74 °C, ryby a plody moře kupujte čerstvé a skladujte v lednici.
Alergeny jsou odvozené jen ze složení receptu podle přílohy II nařízení (EU) č. 1169/2011. Sójová, ústřicová a hoisin omáčka obvykle obsahují pšenici, kari pasty krevety, rybí omáčka ryby – při alergii vždy čtěte složení konkrétního výrobku. Pálivost je odhad; chilli si dávkujte podle sebe, dětem jídlo ochuťte až na talíři.
Recepty jsou obvyklé domácí postupy ověřené proti odborné literatuře uvedené v příloze C, zaokrouhlené na kuchyňské míry. Japonské a indické kuchyni se tento průvodce věnuje jen okrajově – v receptáři jsou jen jídla, která se s regionem potkávají.
Slovníček
Vzorce a hodnoty na jednom místě
Základy (kapitoly 1–4)
Střední škola (kapitoly 5–8)
Vysoká škola (kapitoly 9–12)
| Veličina | Hodnota |
|---|---|
| propečení masa (jádro) | drůbež a mleté maso aspoň 74 °C; kachní a vepřové v receptech také |
| voda na rýži (na 100 g, s poklicí) | jasmínová 130 ml, dlouhozrnná a basmati 145 ml, kulatozrnná 120 ml + odpar; lepkavá rýže namočit a vařit v páře |
| sůl v omáčkách (na lžíci 15 ml) | rybí 3,5 g, světlá sójová 2,6 g, doubanjiang 2,4 g, ústřicová 2,1 g, hoisin 1,3 g; WHO: méně než 5 g soli denně |
| wok z uhlíkové oceli 1,6 kg | tepelná kapacita asi 844 J/K, tj. 84 kJ na 100 °C; dávka na domácím hořáku nejvýš 250–300 g |
| výkon do woku | běžný hořák asi 0,9 kW, velký 1,8 kW, indukce 2,4 kW, profesionální 6 kW |
| bod zakouření | rafinované oleje asi 220–230 °C, nerafinovaný sezamový asi 175 °C; PTFE nepřehřívat nad 260 °C |
| solanka a zrání | sójová omáčka asi 18 % soli, 6 měsíců a víc; rybí omáčka ryby : sůl 3 : 1, 12–18 měsíců |
| glutamát sodný (EFSA 2017) | skupinová ADI 30 mg/kg tělesné hmotnosti denně pro přidané glutamáty (E 620–E 625) |
| pálivost | 1 ppm kapsaicinoidů ≈ 16 SHU; čistý kapsaicin asi 16 milionů SHU; TRPV1 se otvírá nad 43 °C |
| amylóza | lepkavá rýže pod 2 %, jasmínová 14–18 %, basmati 22–25 %; mazovatění rýže 65–80 °C |
| uvařená rýže | zchladit do 1 h, v lednici nejvýš 1 den, ohřát jen jednou; B. cereus roste asi 10–50 °C, cereulid snese 126 °C po 90 min |
Zdroje a předpoklady
Právní předpisy a instituce (ověřeno 16. 11. 2026)
- Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, čl. 9 odst. 1 písm. c), čl. 21, příloha II (14 alergenů).
- Nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách, příloha II (glutamová kyselina a glutamáty E 620–E 625). Nařízení Komise (EU) 2023/915 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách (3-MCPD v hydrolyzované rostlinné bílkovině a sójové omáčce).
- Nařízení (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, čl. 5 (HACCP), příloha II.
- EFSA ANS Panel: Re-evaluation of glutamic acid (E 620), sodium glutamate (E 621), potassium glutamate (E 622), calcium glutamate (E 623), ammonium glutamate (E 624) and magnesium glutamate (E 625) as food additives. EFSA Journal 15 (2017), 4910.
- EFSA BIOHAZ Panel: Risks for public health related to the presence of Bacillus cereus and other Bacillus spp. including Bacillus thuringiensis in foodstuffs. EFSA Journal 14 (2016), 4524.
- Food Standards Agency (UK) a NHS: doporučení k bezpečnému chlazení, skladování a ohřívání rýže (zchladit do 1 hodiny, skladovat nejvýš 1 den, ohřát jen jednou). WHO: Guideline: Sodium intake for adults and children (2012) – méně než 5 g soli denně.
- Tísňová volání 155, 112, hasiči 150; Toxikologické informační středisko (VFN Praha) 224 919 293, 224 915 402. Ověřeno 16. 11. 2026.
Literatura
- McGee, H.: On Food and Cooking: The Science and Lore of the Kitchen. 2. vyd. New York: Scribner, 2004.
- López-Alt, J. K.: The Wok: Recipes and Techniques. New York: W. W. Norton, 2022. Dunlop, F.: Every Grain of Rice: Simple Chinese Home Cooking. London: Bloomsbury, 2012. Dunlop, F.: The Food of Sichuan. London: Bloomsbury, 2019. Thompson, D.: Thai Food. London: Pavilion, 2002.
- Incropera, F. P.; DeWitt, D. P.; Bergman, T. L.; Lavine, A. S.: Fundamentals of Heat and Mass Transfer. 6. vyd. Hoboken: Wiley, 2007 (nestacionární vedení tepla, sálání).
- Ko, H.; Hu, D. L.: The physics of tossing fried rice. Journal of the Royal Society Interface 17 (2020), 20190622.
- Ikeda, K.: New seasonings. Journal of the Chemical Society of Tokyo 30 (1909), 820–836; anglický překlad Chemical Senses 27 (2002), 847–849. Yamaguchi, S.: The synergistic taste effect of monosodium glutamate and disodium 5′-inosinate. Journal of Food Science 32 (1967), 473–478.
- Nelson, G.; Chandrashekar, J.; Hoon, M. A. a kol.: An amino-acid taste receptor. Nature 416 (2002), 199–202. Zhang, F.; Klebansky, B.; Fine, R. M. a kol.: Molecular mechanism for the umami taste synergism. PNAS 105 (2008), 20930–20934.
- Luh, B. S.: Industrial production of soy sauce. Journal of Industrial Microbiology 14 (1995), 467–471. Lopetcharat, K.; Choi, Y. J.; Park, J. W.; Daeschel, M. A.: Fish sauce products and manufacturing: a review. Food Reviews International 17 (2001), 65–88.
- Scoville, W. L.: Note on capsicums. Journal of the American Pharmaceutical Association 1 (1912), 453–454. Caterina, M. J.; Schumacher, M. A.; Tominaga, M.; Rosen, T. A.; Levine, J. D.; Julius, D.: The capsaicin receptor: a heat-activated ion channel in the pain pathway. Nature 389 (1997), 816–824. Tewksbury, J. J.; Nabhan, G. P.: Directed deterrence by capsaicin in chillies. Nature 412 (2001), 403–404.
- Hagura, N.; Barber, H.; Haggard, P.: Food vibrations: Asian spice sets lips trembling. Proceedings of the Royal Society B 280 (2013), 20131680.
- Juliano, B. O.: Rice in Human Nutrition. Řím: FAO a IRRI, 1993 (amylóza, mazovatění, odrůdy).
- Mortimer, P. R.; McCann, G.: Food-poisoning episodes associated with Bacillus cereus in fried rice. The Lancet 303 (1974), 1043–1045. Rajkovic, A.; Uyttendaele, M.; Vermeulen, A. a kol.: Heat resistance of Bacillus cereus emetic toxin, cereulide. Letters in Applied Microbiology 46 (2008), 536–541. Ratkowsky, D. A.; Lowry, R. K.; McMeekin, T. A.; Stokes, A. N.; Chandler, R. E.: Model for bacterial culture growth rate throughout the entire biokinetic temperature range. Journal of Bacteriology 154 (1983), 1222–1226.
Modelové předpoklady
Laboratoře jsou výukové modely s parametry zvolenými podle typických hodnot z literatury a praxe: profily regionálních kuchyní (odborný odhad autorů, ne měření), prohřátí plátku masa (Fourierova řada pro desku a kostku), voda na rýži (nasáknutí podle odrůdy a odpar podle plochy hrnce), sůl z omáček (typické hodnoty výrobků), zahuštění škrobem a těsto na knedlíčky (kuchařské poměry), vyvažování zálivky (Stevensův zákon se vzájemným tlumením), rendang (konstantní odpar), wok (tepelná bilance se ztrátami konvekcí a sáláním a s odparem šťávy), umami (Yamaguchiho rovnice s typickými obsahy glutamátu a nukleotidů), pálivost (orientační SHU) a Bacillus cereus (Newtonovo chladnutí a Ratkowského model). Všechna čísla v textu spočítal kontrolní skript ze stejných modelů. Neslouží jako technologický předpis ani k hodnocení konkrétních výrobků.